—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1330 ze dne 10. července 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2025/1330) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně; a

—

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila právo žalobkyně na obhajobu a zásadu řádné správy zakotvenou v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž každé z těchto porušení představuje porušení podstatných formálních náležitostí. V důsledku toho je údajně porušen také článek 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení (1).

—

První žalobní důvod se týká právně nesprávného stanovení nákladů a tržních referenčních hodnot pro páru jako jednoho ze základních výrobních vstupů pro výrobu lysinu, výrobku, kterého se týká napadené antidumpingové opatření. Závěry Komise ohledně referenční hodnoty pro páru jsou zpochybněny údajným porušením práva na obhajobu a zásady řádné správy.

Tato údajná porušení vedla ke stanovení nadhodnocených výrobních nákladů žalobkyně, které byly následně použity k nadhodnocení početně zjištěné běžné hodnoty, dumpingového rozpětí a antidumpingového cla pro žalobkyni.

Z důvodu těchto údajných protiprávností byl rovněž porušen čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení, jelikož Komise nestanovila početně zjištěnou běžnou hodnotu výhradně na základě výrobních a prodejních nákladů odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty s využitím zdrojů zajišťujících nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty nebo domácí náklady v Číně, jelikož byly stanoveny pozitivně a nezkresleně na základě přesných a vhodných důkazů.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení pravidla spravedlivého srovnání stanoveného v čl. 2 odst. 10 základního antidumpingového nařízení, které má vliv na určení vývozní ceny, a ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se Komise dopustila, když zamítla tvrzení žalobkyně ohledně existence jediné hospodářské jednotky zahrnující žalobkyni a její propojený podnik v jihovýchodní Asii.

—

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise neprovedla spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, jak vyžaduje čl. 2 odst. 10 základního antidumpingového nařízení, s neodůvodněnou úpravou směrem dolů o náklady a zisk z vývozní ceny žalobkyně, kterou Komise nesprávně založila na čl. 2 odst. 10 písm. i) základního antidumpingového nařízení.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když odmítla existenci jediné hospodářské jednotky zahrnující žalobkyni a její propojený podnik v jihovýchodní Asii, přičemž se zabývá skutečnostmi, které uplatnila Komise v napadeném nařízení jako důvod pro zamítnutí.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila zásadu řádné správy, neboť žalobkyni údajně uložila nepřiměřené důkazní břemeno. Žalobkyně se rovněž dovolává porušení pravidla spravedlivého srovnání uvedeného v čl. 2 odst. 10 základního antidumpingového nařízení, jelikož Komise do početně zjištěné běžné hodnoty žalobkyně nezahrnula přiměřené prodejní, správní a režijní náklady.

—

V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že jí Komise uložila nepřiměřené důkazní břemeno, když od ní požadovala, aby poskytla podrobnější informace o zdroji údajů ze třetí země, než jaké měla sama k dispozici.

Žalobkyně se opírá o nedávnou judikaturu, kterou Komise sama zpochybnila. Žalobkyně se dovolává zásady řádné správy a zásady spravedlivého srovnání zakotvené v čl. 2 odst. 10 základního antidumpingového nařízení.