—

konstatoval, že žaloba je přípustná a opodstatněná;

—

zrušil nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1222 ze dne 2. dubna 2025, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, pokud jde o harmonizovanou klasifikaci a označování některých látek (Úř. věst 2025 L 1222) (dále jen „sporný právní akt“), v rozsahu, v němž se týká harmonizované klasifikace a označování oxidu dusného (dále jen „látka“ nebo „oxid dusný“) jako kategorie nebezpečnosti „Repr. 1B (H360Df)“ (látka, u níž se předpokládá, že je toxická pro reprodukci u člověka); a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení v rozporu s čl. 37 odst. 5 nařízení 1272/2008 (1), když přijala spornou klasifikaci na základě vadou stiženého stanoviska Výboru pro posuzování rizik. Stanovisko Výboru pro posuzování rizik je stiženo vadou z důvodu „tajného rozhodnutí“ agentury doporučit spornou klasifikaci, což znemožnilo získání nezbytných údajů pro účely budoucích regulačních rozhodnutí o klasifikaci. Stanovisko Výboru pro posuzování rizik je neoddělitelné od sporné klasifikace. Vada, jíž je stiženo stanovisko Výboru pro posuzování rizik, bylo Komisi známo, ta se však o něj přesto opírala při přijetí následné vadou stižené sporné klasifikace ve sporném právním aktu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise vycházela z „tajného rozhodnutí“ agentury, čímž zbavila žalobkyně možnosti předložit nezbytné údaje, což představuje porušení jejich práv na obranu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení v rozporu s čl. 37 odst. 5 nařízení 1272/2008, když přijala spornou klasifikaci ve sporném právním aktu na základě stanoviska Výboru pro posuzování rizik, které je chybné z důvodu věcně neúplných údajů, které nepostačují k odůvodnění přijatých závěrů. Důvodem toho je, že agentura nevyplnila mezery v údajích v registrační dokumentaci v důsledku nesprávného použití oddílu 8.7 přílohy IX nařízení REACH (2). Vada, jíž je stiženo stanovisko Výboru pro posuzování rizik, bylo Komisi známo, ta se však o něj přesto opírala při přijetí následné vadou stižené sporné klasifikace ve sporném právním aktu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při přijetí sporné klasifikace ve sporném právním aktu. Konkrétně nebylo její posouzení dostupných (věcně neúplných) údajů s to odůvodnit učiněné závěry. Komise nemohla konkrétně v rozporu s čl. 37 odst. 5 nařízení 1272/2008 dospět k právně požadovanému závěru, že přijetí klasifikace bylo „vhodné“. Dodatečně nebo alternativně nemohla Komise v rozporu s tabulkou 3.7.1 a) oddílu 3.7.2.1.1 přílohy I dospět k právně požadovanému závěru, že existují „jednoznačné důkazy o nepříznivém účinku“.