null

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu)

22. října 2026(*)

„ Řízení o předběžné otázce – Vnitřní trh s elektřinou – Nařízení (EU) 2022/1854 – Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie – Článek 6 odst.1 – Článek 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 – Strop pro tržní příjmy výrobců elektřiny využívajících některé zdroje energie – Vnitrostátní strop nižší než 180 eur na megawatthodinu (MWh) vyrobené elektřiny – Přípustnost – Rozlišený strop v závislosti na tom, zda k 8. říjnu 2022 existovala smlouva o kompenzacích zavazující dotyčného výrobce – Přiměřenost a nediskriminace – Nedostatečné upřesnění – Nepřípustnost“

Ve věci C‑187/25,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím správního soudu v Plovdivu (Administrativen sad Plovdiv, Bulharsko) ze dne 7. března 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 7. března 2025, v řízení

„EVN Bulgaria Renewables“ EOOD

proti

Direktor na Teritorialna direkcija Plovdiv na Nacionalnata agencija za prihodite,

za účasti:

Okražna prokuratura gr. Plovdiv,

SOUDNÍ DVŮR (devátý senát),

ve složení: I. Jarukaitis (zpravodaj), předseda čtvrtého senátu vykonávající funkci předsedy devátého senátu, N. Jääskinen a M. Condinanzi, soudci,

generální advokát: A. Biondi,

za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření, která předložili:

–        za „EVN Bulgaria Renewables“ EOOD: G. Petkova, advokat,

–        za Direktor na Teritorialna direkcija Plovdiv na Nacionalnata agencija za prihodite: P. Georgiev,

–        za irskou vládu: M. Browne, Chief State Solicitor, S. Finnegan a A. Joyce, jako zmocněnci, ve spolupráci s: C. Donnelly, SC, a S. Brittain, BL,

–        za Evropskou komisi: O. Beynet, T. Scharf a I. Zaloguin, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1, jakož i čl. 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. 2022, L 261 I, s. 1).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností „EVN Bulgaria Renewables“ EOOD (dále jen „EVN“) a ředitelem oblastního ředitelství Plovdiv Národní agentury pro veřejné příjmy (Direktor na Teritorialna direkcia Plovdiv na Nacionalnata agencija za prichodite, Bulharsko) (dále jen „daňový orgán“) ve věci zákonnosti daňového výměru.

 Právní rámec

 Unijní právo

3        Body 12, 25 a 46 odůvodnění nařízení 2022/1854 uváděly:

„(12)      [...] Jednotná povinnost přenést nadměrné příjmy na spotřebitele by umožnila všem členským státům chránit jejich spotřebitele. Pozitivní dopad na ceny energií příznivě ovlivní vzájemně propojený trh [Evropské] [u]nie a zároveň pomůže ztlumit míru inflace. [...]

[...]

(25)      V situaci, kdy jsou spotřebitelé vystaveni extrémně vysokým cenám, které rovněž poškozují ekonomiku Unie, je nezbytné dočasně omezit mimořádné tržní příjmy výrobců s nižšími mezními náklady tím, že se zavede strop pro tyto tržní příjmy, jichž bylo dosaženo prodejem elektřiny v Unii.

[...]

(46)      Členské státy by měly zajistit, aby nadměrné příjmy plynoucí ze zastropování tržních příjmů v odvětví elektřiny byly přeneseny na konečné odběratele elektřiny s cílem zmírnit dopad výjimečně vysokých cen elektřiny. Nadměrné příjmy by měly být přeneseny na zákazníky, a to domácnosti i společnosti, kteří jsou obzvláště silně zasaženi vysokými cenami elektřiny. [...]“

4        Článek 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, zněl:

„Toto nařízení stanoví intervenci v mimořádné situaci ke zmírnění dopadů vysokých cen energie mimořádnými, cílenými a časově omezenými opatřeními. Cílem těchto opatření je [...] zavést strop pro tržní příjmy, které někteří výrobci získávají z výroby elektřiny, a cíleně je přerozdělit konečným odběratelům elektřiny [...] s cílem přispět k cenové dostupnosti energie pro domácnosti a společnosti.“

5        Článek 6 uvedeného nařízení, nadepsaný „Povinný strop pro tržní příjmy“, v odstavci 1 stanovil:

„Tržní příjmy výrobců získané z výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 jsou omezeny na nejvýše 180 [eur] na [megawatthodinu (MWh)] vyrobené elektřiny.“

6        Článek 7 téhož nařízení, nadepsaný „Uplatnění stropu pro tržní příjmy na výrobce elektřiny“, blíže uváděl:

„1.      Strop pro tržní příjmy stanovený v článku 6 se vztahuje na tržní příjmy získané z prodeje elektřiny vyrobené z těchto zdrojů:

a)      větrná energie;

[...]

2.      Strop pro tržní příjmy stanovený v čl. 6 odst. 1 se nevztahuje na [...] výrobce, jejichž příjmy na MWh vyrobené elektřiny jsou již zastropovány v důsledku státních nebo veřejných opatření, jež nebyla přijata podle článku 8.

[...]

4.      Členské státy mohou rozhodnout, že se strop pro tržní příjmy nevztahuje na příjmy získané z prodeje elektřiny na vyrovnávacím trhu s energií [...]

[...]“

7        Článek 8 nařízení 2022/1854, nadepsaný „Vnitrostátní krizová opatření“, stanovil:

„1.      Členské státy mohou:

a)      zachovat nebo zavést opatření, která dále omezují tržní příjmy výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1, [...];

b)      stanovit vyšší strop pro tržní příjmy u výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1, přesahují-li jejich investice a provozní náklady maximální výši stanovenou v čl. 6 odst. 1;

[...]

d)      stanovit zvláštní strop pro tržní příjmy získané z prodeje elektřiny vyrobené z černého uhlí;

[...]

2.      Opatření uvedená v odstavci 1 v souladu s tímto nařízením:

a)      musí být přiměřená a nediskriminační;

b)      nesmějí ohrožovat investiční signály;

c)      musí zajistit pokrytí investic a provozních nákladů;

d)      nesmějí narušovat fungování velkoobchodních trhů s elektřinou, a zejména ovlivňovat žebříček nabídkových cen a tvorbu cen na velkoobchodním trhu;

e)      musí být v souladu s právem Unie.“

8        Článek 22 tohoto nařízení, nadepsaný „Vstup v platnost a použitelnost“, zněl:

„1.      Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.      Aniž jsou dotčeny povinnost zajistit rozdělení nadměrných příjmů v souladu s článkem 10, [...] použije se toto nařízení do dne 31. prosince 2023; avšak:

[...]

c)      články 6, 7 a 8 se použijí od 1. prosince 2022 do 30. června 2023;

[...]“

 Bulharské právo

 Zákon o energii z obnovitelných zdrojů

9        Zákon o energii z obnovitelných zdrojů (Zakon za energiata ot vazobnobvjaemi iztočnici) (DV č. 35 ze dne 3. května 2011), ve znění použitelném na spor v původním řízení (DV č. 29 ze dne 10. dubna 2012), v článku 31 stanoví:

„(1)      Elektřina z obnovitelných zdrojů je veřejnou distribuční společností resp. koncovými dodavateli prodávána za zvýhodněnou cenu, kterou stanoví Státní regulační komise pro energii a vodu [(Daržavna komisia za energijno i vodno regulirane, Bulharsko), nyní Regulační komise pro energii a vodu (Komisia za energijno i vodno regulirane) (dále jen „KEVR“)] a která platila v okamžiku uvedení zařízení na výrobu elektřiny do provozu [...]

(2)      Elektřina z obnovitelných zdrojů podle odst. 1 je nakupována na základě dlouhodobých kupních smluv, které platí:

[...]

2.      dvanáct let pro elektřinu z větrné energie;

[...]“

 Energetický zákon a zákon, kterým se mění a doplňuje energetický zákon

10      Energetický zákon (Zakon za energetikata) (DV č. 107 ze dne 9. prosince 2003) byl několikrát změněn, zejména zákonem, kterým se mění a doplňuje energetický zákon (Zakon za izmenenie i dopalnenie na Zakona za energetikata) (DV č. 38 ze dne 8. května 2018). Posledně uvedený zákon v § 68 svých přechodných a závěrečných ustanovení stanoví:

„(1)      Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem zařízení ve výši 4 [megawatty (MW)] a více uzavřou do 31. října 2018 s Fondem ‚Zabezpečení energetické soustavy‘ [Fond ,Sigurnost na elektroenergijnata sistema‘, Bulharsko (dále jen ,FSES‘)] smlouvu o kompenzacích na množství jimi vyráběné elektřiny až do výše pro ně stanovené specifické výroby elektřiny netto, na jejímž základě byla stanovena pro ně platná zvýhodněná cena. Smlouvy o kompenzacích budou účinné nejpozději k 1. lednu 2019.

(2)      Kompenzaci stanoví [KEVR] každý rok do 30. června ve výši rozdílu mezi zvýhodněnou cenou stanovenou před vstupem tohoto zákona v platnost resp. aktualizovanou zvýhodněnou cenou pro zařízení a odhadovanou tržní cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů určenou na toto období, v závislosti na výchozím zdroji elektřiny.

[...]

(4)      Kompenzace se poskytuje až do uplynutí platnosti příslušné dlouhodobé kupní smlouvy [...], uzavřené před vstupem tohoto zákona v platnost.

[...]

(8)      S nabytím účinnosti smlouvy podle odstavce 1 je kupní smlouva příslušného výrobce podle odstavce 1, která byla uzavřena do vstupu tohoto zákona v platnost, považována za ukončenou. Veřejná distribuční společnost resp. koncoví dodavatelé nenakupují elektřinu vyrobenou tímto výrobcem za zvýhodněnou cenu.

(9)      Od 1. července 2018 do okamžiku, kdy smlouva podle odstavce 1 nabude účinnosti, nakupuje veřejná distribuční společnost elektřinu za zvýhodněné ceny od výrobců podle odstavce 1, kteří jsou připojeni na přenosovou soustavu.

[...]“

11      Doplňující ustanovení k energetickému zákonu, ve znění použitelném na spor v původním řízení, v § 1 odst. 42 stanoví:

„Ve smyslu tohoto zákona se rozumí:

[...]

42.      ‚Odhadovanou tržní cenou pro skupiny výrobců podle výchozího zdroje energie‘ průměrná roční cena, kterou stanovila [KEVR] podle metody pro elektřinu ze slunce, větru, vodních elektráren s instalovaným výkonem do 10 MW, biomasy a jiných obnovitelných zdrojů, jakož i za elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ze zemního plynu a uhlí.“

 Prováděcí zákon o státním rozpočtu na rok 2022

12      Zákon o provedení ustanovení zákona o státním rozpočtu Bulharské republiky na rok 2022, zákona o rozpočtu státního sociálního zabezpečení na rok 2022 a zákona o rozpočtu Národní zdravotní pojišťovny na rok 2022 (Zakon za prilagane na razporedbi na Zakona za daržavnija bjudžet na Republika Bulgaria za 2022 g., Zakona za bjudžeta na daržavnoto obštestveno osigurjavane za 2022 g. i Zakona za bjudžeta na Nacionalnata zdravnoosiguritelna kasa za 2022 g.) (DV č. 104 ze dne 30. prosince 2022), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „prováděcí zákon o státním rozpočtu na rok 2022“), v odstavci 8 svých přechodných a závěrečných ustanovení stanoví:

„(1)      Výrobci elektřiny provozující zařízení na výrobu elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW, jejichž tržní příjmy jsou získávány z prodeje elektřiny pocházející ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 [nařízení 2022/1854] zaplatí za období dodávek od 1. prosince 2022 do 30. června 2023, s výjimkou transakcí týkajících se regulace nezbytné pro vyrovnávání rozvodné elektrické sítě ze strany ESO EAD (Elektroenergien sistemen operator – Provozovatel rozvodné elektrické sítě), účelově vázané příspěvky ve výši kladného rozdílu mezi tržními příjmy bez DPH a stropem pro tržní příjmy stanoveným na základě hodnot vypočtených pro příslušný druh výroby do [FSES]. Výše účelově vázaného příspěvku se stanoví pro každou transakci.

(2)      Hodnoty, které se použijí k výpočtu stropu pro příjmy z příslušného druhu výroby podle odstavce 1, se stanoví právním aktem přijatým Radou ministrů [Ministerski savet, Bulharsko].

(3)      Výrobci se zařízeními na výrobu elektrické energie s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW, kteří mají uzavřenou smlouvu o kompenzacích účinnou k 8. říjnu 2022 a jejich tržní příjmy jsou dosahovány prodejem elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 [nařízení 2022/1854], zaplatí do [FSES] účelově vázané příspěvky z tržních příjmů bez DPH z každé transakce, která se uskutečnila za volně sjednané ceny v období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023, s výjimkou transakcí týkajících se regulace sítě. Výše účelově vázaného příspěvku za každou transakci odpovídá:

1.      kladnému rozdílu mezi tržními příjmy z volně sjednaných cen (získaná tržní cena) bez [DPH] z příslušné transakce a stanoveného stropu tržních příjmů, který byl vypočten na základě odhadované tržní ceny z rozhodnutí [KEVR] o stanovení cen, kterým byla stanovena kompenzace platná pro příslušného výrobce, u výrobců, u nichž výše této kompenzace nečiní 0,00 BGN na MWh bez [DPH], a

2.      90 % kladného rozdílu mezi tržními příjmy z volně sjednaných cen (získaná tržní cena) bez [DPH] z příslušné transakce a stanoveného stropu pro příjmy, který byl vypočten na základě zvýhodněné ceny stanovené rozhodnutím [KEVR] v souladu se smlouvou o kompenzacích, u výrobců, u nichž stanovená výše kompenzace činí 0,00 BGN na MWh bez [DPH].

[...]“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

13      Společnost EVN je výrobcem elektřiny se sídlem v Bulharsku. Je vlastníkem větrné elektrárny v Kavarně (Bulharsko) s celkovou instalovanou kapacitou 16 MW, která byla uvedena do provozu dne 8. června 2012. V souladu s článkem 31 zákona o energii z obnovitelných zdrojů, ve znění použitelném na spor v původním řízení, uzavřela EVN dne 28. června 2012 smlouvu o nákupu elektřiny vyrobené touto elektrárnou se Státním energetickým podnikem (Nacionalna električeska kompania EAD) (dále jen „smlouva o nákupu elektřiny“) na období do 28. června 2024 za zvýhodněnou cenu ve výši 191 BGN (přibližně 98 eur) na MWh.

14      V návaznosti na legislativní změny režimu nákupu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů byla tato smlouva nahrazena smlouvou o kompenzacích uzavřenou dne 28. září 2018 a smlouva o nákupu elektřiny byla ukončena na základě § 68 odst. 8 přechodných a závěrečných ustanovení zákona, kterým se mění a doplňuje energetický zákon. Podle smlouvy o kompenzacích se FSES zavázal platit společnosti EVN kompenzace za množství elektřiny vyrobené větrnou elektrárnou Kavarna, s níž společnost EVN provedla transakce na trhu regulačních služeb. Kompenzace za MWh elektřiny odpovídá rozdílu mezi zvýhodněnou cenou podle smlouvy o nákupu elektřiny a odhadovanou cenou za příslušné období stanovenou rozhodnutím KEVR.

15      Poslední kompenzace na základě uvedené smlouvy o kompenzacích byla EVN vyplacena za říjen 2021. Po tomto měsíci překročila odhadovaná cena stanovená KEVR zvýhodněnou cenu stanovenou ve smlouvě o nákupu elektřiny. Proto byla kompenzace za elektřinu vyrobenou touto elektrárnou stanovena na 0 BGN na MWh.

16      Vzhledem k tomu, že smlouva o kompenzacích skončila dne 30. listopadu 2021, zaplatila EVN účelově vázané příspěvky v souladu s § 8 přechodných a závěrečných ustanovení prováděcího zákona o státním rozpočtu na rok 2022 pro elektrárnu Kavarna za období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023, vypočtené za použití stropu pro příjmy ve výši 350 BGN (přibližně 180 eur) stanoveného podle tohoto § 8 odst. 1 a 2.

17      Daňovým výměrem ze dne 27. června 2024 byly za totéž období stanoveny odlišné částky účelově vázaných příspěvků k tíži EVN, přičemž jako strop byla použita zvýhodněná cena ve výši 191 BGN na MWh vyrobené elektřiny. Na základě tohoto daňového výměru je EVN povinna uhradit účelově vázané příspěvky ve výši 1 818 884,99 BGN (přibližně 929 980 eur), jakož i úroky z prodlení ve výši 320 462 BGN (přibližně 163 850 eur).

18      Společnost EVN napadla uvedený daňový výměr správní cestou u daňového orgánu, přičemž zejména tvrdila, že je v rozporu s čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení 2022/1854. Rozhodnutím ze dne 12. září 2024 tento orgán tentýž daňový výměr potvrdil. EVN se tedy obrátila na správní soud v Plovdivu (Administrativen sad Plovdiv, Bulharsko), který je předkládajícím soudem, a domáhala se jeho zrušení.

19      Předkládající soud zaprvé uvádí, že daňový orgán odůvodňuje uplatnění stropu pro tržní příjmy stanoveného podle § 8 přechodných a závěrečných ustanovení prováděcího zákona o státním rozpočtu na rok 2022 tím, že toto vnitrostátní ustanovení provádí čl. 6 odst. 1 nařízení 2022/1854. Dodává, že tento orgán vykládá posledně uvedené ustanovení tak, že stanoví pouze maximální hranici stropu, a ponechává tedy členským státům volnost stanovit strop nižší než 180 eur na MWh, a to bez ohledu na požadavky čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení. EVN s takovým výkladem nesouhlasí.

20      Uvedený soud zadruhé uvádí, že § 8 přechodných a závěrečných ustanovení prováděcího zákona o státním rozpočtu na rok 2022 v tom, jak jej uplatňuje daňový orgán, zavádí odlišné hodnoty pro stropy příjmů výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů v závislosti na tom, zda ke dni 8. října 2022 existovala smlouva o kompenzacích uzavřená s FSES.

21      V této souvislosti upřesňuje, že pro výrobce, kteří nemají smlouvu nebo jejichž smlouvy již byly k tomuto datu ukončeny, činí strop pro příjmy 350 BGN na MWh vyrobené elektřiny v souladu s tímto § 8 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2 tohoto ustanovení, jakož i s rozhodnutím Rady ministrů. Naproti tomu v souladu s uvedeným § 8 odst. 3 bodem 2 v případě výrobců, kteří jsou stranami smluv o kompenzacích, které jsou k 8. říjnu 2022 stále v platnosti a jejichž výše kompenzace podle smlouvy činí 0 BGN na MWh, odpovídá strop pro příjmy zvýhodněné ceně stanovené ve smlouvě o nákupu elektřiny, přičemž účelově vázaný příspěvek činí 90 % kladného rozdílu mezi tržními příjmy za volně sjednané ceny pro dotčenou transakci, bez DPH, a takto stanoveným stropem.

22      S ohledem na to, že tato právní úprava snižuje cenový strop zavedený článkem 6 odst. 1 nařízení 2022/1854, předkládající soud uvádí, že vyvstává otázka, zda je uvedená právní úprava v rozporu se zásadami přiměřenosti a nediskriminace, jelikož strop pro příjmy z výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který odpovídá zvýhodněné ceně podle ukončené smlouvy o nákupu elektřiny, závisí na tom, zda ke dni 8. října 2022 platí smlouva o kompenzacích, na jejímž základě v žádném případě nevzniká nárok na kompenzaci.

23      Za těchto podmínek se správní soud v Plovdivu (Administrativen sad Plovdiv) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Musí být čl. 6 odst. 1 [nařízení 2022/1854] vykládán v tom smyslu, že jím zavedený povinný strop pro tržní příjmy získané z výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 [tohoto nařízení] ve výši 180 eur na MWh vyrobené elektřiny představuje jednotný unijní strop pro tržní příjmy, který platí ve všech členských státech, a členské státy mohou zachovat nebo zavést další opatření, která tržní příjmy ještě více omezí, přičemž mohou mimo jiné, v případech čl. 8 odst. 1 písm. a) s přihlédnutím k požadavkům čl. 8 odst. 2 [tohoto nařízení], stanovit nižší strop?

2)      Splňuje ustanovení § 8 odst. 3 bodu 2 přechodných a závěrečných ustanovení [prováděcího zákona o státním rozpočtu na rok 2022], podle kterého pro tržní příjmy z výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení [2022/1854] získané výrobci, jejichž smlouvy o kompenzacích podle § 68 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 9 [přechodných a závěrečných ustanovení] zákona, kterým se mění a doplňuje energetický zákon, ohledně příslušného zařízení nebyly ke dni 8. října 2022 ukončeny, platí strop pro příjmy ve výši zvýhodněné ceny podle smlouvy o nákupu elektřiny uzavřené podle článku 31 [zákona o energii z obnovitelných zdrojů, ve znění použitelném na spor v původním řízení], požadavky stanovené v čl. 8 odst. 2 [nařízení 2022/1854] a zejména požadavky na přiměřenost a nediskriminační povahu podle čl. 8 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení?“

 K přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

24      Daňový orgán tvrdí, že projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je bezpředmětná z důvodu, že vnitrostátní pravidla použitelná na účelově vázané příspěvky stanovená prováděcím zákonem o státním rozpočtu na rok 2022 jsou striktně aplikovatelná a neumožňují výklad. V podstatě tak zpochybňuje přípustnost této žádosti.

25      Je třeba připomenout, že předložit věc Soudnímu dvoru přísluší podle článku 267 SFEU vnitrostátnímu soudu, a nikoliv účastníkům sporu v původním řízení. Vzhledem k tomu, že pravomoc určit otázky, které mají být položeny Soudnímu dvoru, přísluší pouze vnitrostátnímu soudu, nemohou se účastníci řízení domáhat jejich prohlášení za bezpředmětné (rozsudek ze dne 9. prosince 1965, Singer, 44/65, EU:C:1965:122, s. 1198).

26      Na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, se vztahuje domněnka relevance. Soudní dvůr může odmítnout rozhodnutí o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jedná-li se o hypotetický problém nebo také nedisponuje-li Soudní dvůr skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudky ze dne 24. června 2008, Commune de Mesquer, C‑188/07, EU:C:2008:359, bod 30, a ze dne 4. června 2026, Darašev, C‑312/24, EU:C:2026:449, bod 53, jakož i citovaná judikatura).

27      Důvod nepřípustnosti vznesený daňovým orgánem proto nemůže vést k nepřípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, a musí být tudíž zamítnut.

 K předběžným otázkám

 K první otázce

28      Podle ustálené judikatury platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska je na Soudním dvoru, aby případně přeformuloval otázku, která je mu položena (viz rozsudky ze dne 17. července 1997, Krüger, C‑334/95, EU:C:1997:378, body 22 a 23; ze dne 28. listopadu 2000, Roquette Frères, C‑88/99, EU:C:2000:652, bod 18, jakož i ze dne 21. května 2026, Utiledulci, C‑545/24, EU:C:2026:412, bod 16).

29      V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že opatření spočívající v zastropování příjmů některých výrobců elektřiny, stanovené v § 8 přechodných a závěrečných ustanovení prováděcího zákona o státním rozpočtu na rok 2022, jehož uplatnění na společnost EVN je základem sporu v původním řízení, bylo v souladu s tím, co toto ustanovení stanovilo, uplatněno na dodávky elektřiny uskutečněné v období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023.

30      Kromě toho podle čl. 22 odst. 2 písm. c) nařízení 2022/1854 se ustanovení tohoto nařízení, o jejichž výklad předkládající soud žádá v rámci první otázky, použila od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. Mimoto Soudní dvůr již rozhodl, že z žádného ustanovení nařízení 2022/1854 nevyplývá, že by se vztahovalo na opatření týkající se stropu pro příjmy zavedené vnitrostátní právní úpravou vztahující se k období před vstupem tohoto nařízení v platnost, a a fortiori, že by tato právní úprava musela splňovat podmínky stanovené v uvedeném nařízení (rozsudek ze dne 18. prosince 2025, Electrabel a další, C‑633/23, EU:C:2025:991, bod 58). Vzhledem k jednoznačnému znění čl. 22 odst. 2 písm. c) však totéž nutně platí i pro opatření zastropování příjmů zavedené vnitrostátní právní úpravou pro období po datu ukončení použitelnosti těchto ustanovení.

31      Za těchto podmínek je třeba přeformulovat první položenou otázku a vycházet z toho, že podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení 2022/1854 musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát stanovil pro období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023 strop pro tržní příjmy získané výrobci elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení v částce nižší než strop 180 eur na MWh vyrobené elektřiny stanovený v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, a to při dodržení požadavků stanovených v čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

32      Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 4. června 2026, Landkreis Schweinfurt, C‑621/24, EU:C:2026:450, bod 56).

33      Pokud jde o znění ustanovení, jejichž výklad je požadován, je třeba poukázat na to, že čl. 6 odst. 1 nařízení 2022/1854 stanoví, že tržní příjmy výrobců získané z výroby elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení jsou omezeny na nejvýše 180 eur na MWh vyrobené elektřiny. Pokud jde o čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, toto ustanovení blíže uvádí, že členské státy mohou zachovat nebo zavést opatření, která dále omezují tržní příjmy výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1. Článek 8 odst. 2 uvedeného nařízení vyjmenovává podmínky, které musí opatření uvedená v tomto čl. 8 odst. 1 splňovat.

34      Je tedy třeba konstatovat, že ze znění těchto ustanovení vyplývá, že členské státy mohou za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 2 nařízení 2022/1854 zejména přijmout opatření, která dále omezují tržní příjmy těchto výrobců. Kromě toho nic v tomto znění nenaznačuje, že by takové opatření nemohlo mít podobu opatření zastropování příjmů stanoveného na nižší částku, než je částka stanovená v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v tomto čl. 8 odst. 2. Naopak vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje přijetí opatření, „která dále omezují“ tržní příjmy dotčených výrobců, z uvedeného znění vyplývá, že opatření zastropování příjmů přijatá na základě tohoto čl. 8 odst. 1 písm. a) mohou stanovit nižší strop, než je strop stanovený v tomto čl. 6 odst. 1 (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. prosince 2025, Electrabel a další, C‑633/23, EU:C:2025:991, body 29 a 30, jakož i ze dne 22. ledna 2026, Secab, C‑423/23, EU:C:2026:32, bod 42).

35      Tento doslovný výklad je podpořen kontextem článku 6 odst. 1 a článku 8 odst. 1 písm. a) nařízení 2022/1854. Tento čl. 8 odst. 1 písm. b) totiž stanoví, že členské státy mohou stanovit vyšší strop pro tržní příjmy u výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, přesahují-li jejich investice a provozní náklady maximální výši stanovenou v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Uvedený čl. 8 odst. 1 písm. d) dále stanoví, že členské státy mohou stanovit zvláštní strop pro tržní příjmy získané z prodeje elektřiny vyrobené z černého uhlí.

36      Tyto skutečnosti tak potvrzují, že mezi opatření, která mohou členské státy přijmout na základě čl. 8 odst. 1 nařízení 2022/1854, patří opatření zastropování tržních příjmů stanovená na jiných úrovních, než je úroveň stanovená v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

37      Výklad podaný v bodě 34 tohoto rozsudku je rovněž podpořen cílem sledovaným nařízením 2022/1854, jak je vyjádřen v článku 1 tohoto nařízení, podle kterého je cílem tohoto nařízení zejména zavést strop pro tržní příjmy, které někteří výrobci získávají z výroby elektřiny, a cíleně je přerozdělit konečným odběratelům elektřiny, a to – jak uvádí bod 12 odůvodnění uvedeného nařízení – za účelem ochrany spotřebitelů ztlumením míry inflace. V tomto ohledu bod 25 odůvodnění téhož nařízení blíže uvádí, že v situaci, kdy jsou spotřebitelé vystaveni extrémně vysokým cenám, které rovněž poškozují ekonomiku Unie, je nezbytné dočasně omezit mimořádné tržní příjmy výrobců s nižšími mezními náklady tím, že se zavede strop pro tyto tržní příjmy, jichž bylo dosaženo prodejem elektřiny v Unii. V tomto smyslu rovněž bod 46 odůvodnění nařízení 2022/1854 uvádí, že členské státy by měly zajistit, aby nadměrné příjmy plynoucí ze zastropování tržních příjmů v odvětví elektřiny byly přeneseny na konečné odběratele elektřiny s cílem zmírnit dopad výjimečně vysokých cen elektřiny. Nadměrné příjmy by měly být přeneseny na zákazníky, a to domácnosti i společnosti, kteří jsou obzvláště silně zasaženi vysokými cenami elektřiny.

38      Pokud by přitom opatření, která dále omezují tržní příjmy, která mohou být přijata členskými státy na základě čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení 2022/1854, nezahrnovala opatření spočívající v zastropování příjmů na úrovni nižší, než je strop stanovený v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, i když takové opatření zastropování bylo unijním normotvůrcem v zásadě považováno za zvláště vhodné k dosažení tohoto cíle, byl by ohrožen plný užitečný účinek tohoto nařízení. Členské státy by totiž za těchto okolností byly zbaveny nástroje, který unijní normotvůrce považoval za zvláště vhodný k dosažení uvedeného cíle.

39      Článek 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení 2022/1854 tedy nebrání tomu, aby členský stát přijal na základě druhého z těchto ustanovení opatření spočívající v zastropování tržních příjmů výrobců elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, jehož výše je stanovena na nižší úrovni, než je úroveň stanovená v prvním z těchto ustanovení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

40      Vzhledem k tomu, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že účelově vázané příspěvky dotčené ve věci v původním řízení jsou splatné za transakce uskutečněné na vyrovnávacím trhu s energií, je třeba zdůraznit, že podle čl. 7 odst. 4 nařízení 2022/1854 mohou členské státy rozhodnout, že se strop pro tržní příjmy nevztahuje na příjmy pocházející zejména z prodeje elektřiny na vyrovnávacím trhu s energií. Pokud tedy dotyčný členský stát tuto možnost nevyužije, použije se opatření zastropování příjmů stanovené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení nebo případně zavedené členským státem na základě čl. 8 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v zásadě na příjmy z prodeje elektřiny na tomto trhu. Z toho vyplývá, že i kdyby tuto okolnost potvrdil předkládající soud, nemělo by to žádný vliv na výklad podaný v bodech 33 až 39 tohoto rozsudku.

41      Dále v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení 2022/1854 se strop pro tržní příjmy stanovený v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení nevztahuje na výrobce, jejichž příjmy na MWh vyrobené elektřiny jsou již zastropovány v důsledku státních nebo veřejných opatření, jež nebyla přijata podle článku 8 uvedeného nařízení. Z předkládacího rozhodnutí však nevyplývá, že by tomu tak bylo ve věci v původním řízení.

42      S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení 2022/1854 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát stanovil pro období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023 strop pro tržní příjmy získané výrobci elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení v částce nižší než strop 180 eur na MWh vyrobené elektřiny stanovený v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, a to při dodržení požadavků stanovených v čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

 K druhé otázce

43      Je třeba poznamenat, že doslovné znění druhé otázky položené předkládajícím soudem vyzývá Soudní dvůr, aby se vyjádřil ke slučitelnosti ustanovení vnitrostátního práva s unijním právem. V rámci systému spolupráce zavedeného článkem 267 SFEU přitom Soudnímu dvoru nepřísluší, aby se vyjadřoval ke slučitelnosti norem vnitrostátního práva s ustanoveními unijního práva, takže Soudní dvůr nemůže na tuto otázku v podobě, v jaké je formulována, odpovědět. Soudní dvůr má naproti tomu pravomoc k tomu, aby vnitrostátnímu soudu poskytl veškeré poznatky k výkladu unijního práva, které mu umožní posoudit slučitelnost norem vnitrostátního práva s unijním právem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. března 2007, Placanica a další, C‑338/04, C‑359/04 a C‑360/04, EU:C:2007:133, body 36 a 37, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 12. března 2026, Zirvatta, C‑597/24, EU:C:2026:198, bod 37).

44      Z článku 94 jednacího řádu Soudního dvora a z ustálené judikatury však vyplývá, že k tomu, aby byl výklad unijního práva užitečný pro vnitrostátní soud, musí žádost o rozhodnutí o předběžné otázce zaprvé obsahovat stručné vylíčení předmětu sporu v původním řízení, jakož i rozhodných skutečností tak, jak byly zjištěny předkládajícím soudem, nebo alespoň vylíčení skutkových okolností, na kterých jsou otázky založeny. Zadruhé musí obsahovat znění vnitrostátních předpisů, jejichž použití přichází ve věci v původním řízení v úvahu, a případně příslušnou vnitrostátní judikaturu. Zatřetí musí předkládající soud uvést důvody, na základě kterých má pochybnosti o výkladu nebo platnosti určitých ustanovení práva Unie, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení (viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 12. června 2014, Municipiul Piatra Neamț, C‑13/14, EU:C:2014:2000, bod 10 a citovaná judikatura, jakož i rozsudek ze dne 4. června 2026, Darašev, C‑312/24, EU:C:2026:449, bod 56).

45      Je pravda, že v projednávané věci předkládající soud uvedl znění vnitrostátních předpisů použitelných na spor v původním řízení a stručně popsal předmět tohoto sporu. Jak však rovněž podotkla Evropská komise, žádost o rozhodnutí o předběžné otázce neobsahuje žádné uvedení důvodů rozdílného zacházení s výrobci elektřiny, na které se vztahovalo opatření zastropování příjmů dotčené ve věci v původním řízení podle toho, zda byli ke dni 8. října 2022 vázáni smlouvou o kompenzacích, či nikoli. Předkládající soud zejména nevysvětluje, v čem se situace těchto výrobců, kteří byli k tomuto datu vázáni takovou smlouvou, liší od těch, kteří takovou smlouvu neuzavřeli. Neuvádí ani cíle, které vnitrostátní zákonodárce případně sledoval při stanovení tohoto rozlišení, ani důvody, proč si klade otázku ohledně výkladu čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení 2022/1854, ani vztah, který spatřuje mezi tímto ustanovením a vnitrostátními právními předpisy použitelnými na spor v původním řízení.

46      I za předpokladu, že podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení 2022/1854 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava popsaná ve znění této druhé otázky, je tedy nutno konstatovat, že Soudní dvůr nedisponuje poznatky nezbytnými k tomu, aby na ni mohl užitečně odpovědět.

47      Tato druhá otázka proto musí být prohlášena za nepřípustnou.

 K nákladům řízení

48      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

musí být vykládány v tom smyslu, že

nebrání tomu, aby členský stát stanovil pro období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023 strop pro tržní příjmy získané výrobci elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení v částce nižší než strop 180 eur na megawatthodinu (MWh) vyrobené elektřiny stanovený v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, a to při dodržení požadavků stanovených v čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

Podpisy

*      Jednací jazyk: bulharština.