1.

Musí být čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 (1) vykládán v tom smyslu, že spotřebitel ve smyslu směrnic 2011/83/EU (2) a 93/13/EHS (3) má právo získat od poskytovatele služby informace o tom, jak a s pomocí jakých prvků [a] parametrů byla vytvořena automatizovaná rozhodnutí (faktury) na základě údajů, které obchodník získal automatizovaným způsobem na základě smlouvy o poskytování mobilních telefonních služeb? Musí být čl. 86 odst. 1 nařízení 2024/1869 ve spojení s článkem 38 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že spotřebitel má právo získat od poskytovatele služeb informace o tom, jaký algoritmus počítá automatizovaně vystavované faktury, jaké prvky a parametry přitom používá? Musí být čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 vykládán v tom smyslu, že platí pro spotřebitelské smlouvy?

2.

Musí být čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13/EHS vykládány v tom smyslu, že se vztahují na činnost, která se zakládá na umělé inteligenci [resp.] na automatizovaných rozhodnutích ve smyslu článku 86 nařízení (EU) 2024/1689?

3.

Musí být čl. 3 odst. 1 směrnice 2011/83/ES vykládán v tom smyslu, že se ochrana práv spotřebitelů vztahuje na systémy, které používají umělou inteligenci a generují automatizovaná rozhodnutí ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689?

4.

Musí být čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 ve spojení s článkem 47 ve spojení s článkem 38 Listiny základních práv Evropské unie a zásadou efektivity podle čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13/EHS a článek 5 směrnice 2011/83/EU vykládány v tom smyslu, že soud může od obchodníka požadovat údaje z černé skříňky, zdrojový kód a algoritmus týkající se způsobu automatizovaného rozhodování podle spotřebitelské smlouvy?

5.

Musí být čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 ve spojení s článkem 47 ve spojení s článkem 38 Listiny základních práv Evropské unie a směrnice 2011/83/EU vykládány v tom smyslu, že automatizované rozhodnutí, které obchodník vytvořil na základě smlouvy o mobilních telefonních službách uzavřené se spotřebitelem, připouští přezkum tohoto automatizovaného rozhodnutí člověkem, tedy soudcem během reálného soudního řízení? Musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že automatizovaná rozhodnutí podléhají lidskému přezkumu soudcem v reálném soudním řízení?

6.

Musí být body 7 a 8 odůvodnění, čl. 95 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1689 a směrnice 2011/83/EU vykládány v tom smyslu, že při provozu a použití automatizovaného systému rozhodování v rámci spotřebitelské smlouvy je nezbytné zapojit právníky a vyšší soudní úředníky s vysokými morálními a etickými požadavky, aby byl zaručen transparentní, účinný a na člověka orientovaný informační systém dodržující základní práva?

7.

Musí být čl. 3 odst. 1 a bod 1 písm. e) přílohy směrnice 93/13/EHS vykládán v tom smyslu, že obchodník nemůže požadovat náhradu, pokud smlouva byla ukončena z důvodu neplacení spotřebitelem, avšak po dodatečném zaplacení bude smlouva obnovena a mobilní telefonní služby opět poskytovány?

8.

Musí být [výraz] „neplní svůj závazek“ ve smyslu přílohy 1 bodu 1 písm. e) směrnice 93/13/EHS vykládán v tom smyslu, že znamená neplacení částek spotřebitelem, které byly vytvořeny automatizovaným systémem a představují automatizované rozhodování (ADM), přičemž spotřebitel nebyl informován o způsobu výpočtu těchto částek?

9.

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2011/83/EU a čl. 5 odst. 1 směrnice 93/13/EHS vykládány v tom smyslu, že požadavek jasného a srozumitelného jazyka platí i pro následné smlouvy, přílohy a faktury vystavené na základě spotřebitelské smlouvy za pomoci umělé inteligence nebo jiného automatizovaného systému bez účasti člověka (ADM)?

10.

Musí být čl. 5 odst. 1 SMĚRNICE 93/13/EHS a čl. 86 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 vykládány v tom smyslu, že faktury vystavené na základě spotřebitelské smlouvy automatizovaným způsobem musí být sepsány jasným a srozumitelným jazykem a že spotřebitel má právo požadovat od obchodníka vysvětlení, jak a jakým algoritmem byla rozhodnutí přijata?

11.

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) směrnice [2011/83/EU] a čl. 3 odst. 1 SMĚRNICE 93/13/EHS vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby obchodník vypočítal výši náhrady za ukončení smlouvy (z důvodu nezaplacení částky sjednané smlouvou) na základě standardního základního měsíčního poplatku a nikoliv na základě zvýhodněných základních poplatků, ačkoliv účastníci sjednali platbu zvýhodněných základních poplatků do konce platnosti smlouvy a sám obchodník nechtěl uzavřít smlouvu na standardní základní poplatek?

12.

Musí být [výraz] „nepřiměřeně vysoká náhrada“ ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy 1 SMĚRNICE 93/13/EHS vykládán v tom smyslu, že představuje rozdíl mezi zvýhodněným základním poplatkem a standardním měsíčním základním poplatkem ve smlouvě, který se vypočítá do konce [původně sjednané] doby platnosti ukončené smlouvy podle zbývajícího počtu měsíců?

13.

Musí být čl. 3 odst. 1 SMĚRNICE 93/13/EHS vykládán v tom smyslu, že obchodníkovi nedovoluje vypočítat částky za části zúčtovacích období, pokud účastníci ve smlouvě sjednali částky za celá zúčtovací období?

14.

Musí být čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 a zásada efektivity vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která připouští, že spotřebiteli lze uložit povinnost nahradit část nákladů řízení, jestliže obchodník jasným a srozumitelným způsobem nevysvětlil spotřebiteli, jak [a] jakým algoritmem je prováděno automatizované rozhodování, a toto objasnil […] až v průběhu soudního řízení vedeného proti spotřebiteli ve věci neplacení částek sjednaných touto smlouvou?

15.

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2011/83/ЕU vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby se poskytovatel mobilních telefonních služeb domáhal náhrady ze smlouvy předčasně ukončené z důvodu neplacení spotřebitelem na základě měsíčního standardního základního poplatku, ačkoliv se obchodník a spotřebitel dohodli na (nižším) měsíčním zvýhodněném základním poplatku po dobu platnosti smlouvy?

16.

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2011/83/ЕU vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby se poskytovatel mobilních telefonních služeb domáhal náhrady ze smlouvy předčasně ukončené z důvodu neplacení spotřebitelem, která je tvořena rozdílem mezi standardním a zvýhodněným základním měsíčním poplatkem za dobu do ukončení [smlouvy dle sjednané doby platnosti smlouvy]?

17.

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2011/83/EU vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby se poskytovatel mobilních telefonních služeb domáhal náhrady za [jednotlivé] dny, ačkoliv účastníci jako náhradu sjednali měsíční základní poplatek? Může se obchodník domáhat náhrady na základě měsíčního základního poplatku za [jednotlivé] dny a nikoliv za jeden měsíc?