1)

Musí být článek 30.6 Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií (2) vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby se osoba, která má kanadské, izraelské a ruské občanství, mohla za takových okolností, jako jsou okolnosti dané v projednávané věci, dovolávat ustanovení této dohody v rámci opravného prostředku podaného k vnitrostátnímu soudu ve věci týkající se povolení k přechodnému pobytu v Litevské republice?

2)

Musí být čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 (3) ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve spojení s přílohou II vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě platné po omezenou dobu, podle níž ruský občan, který chce podat žádost o povolení k přechodnému pobytu v Litevské republice, podléhá povinnosti předložit platné vízum nebo povolení k pobytu, a to bez ohledu na skutečnost, že taková osoba vstoupila na území Litevské republiky v rámci bezvízového režimu jako občan státu uvedeného v příloze II nařízení 2018/1806, přičemž současně vznáší otázku slučitelnosti těchto ustanovení nařízení 2018/1806 s dohodou CETA za okolností, jako jsou okolnosti dané v projednávané věci?