10

Podle čl. 170 odst. 3 jednacího řádu platí, že v případě sporu o přiznání náhrady nákladů řízení rozhodne Tribunál na návrh dotčeného účastníka řízení usnesením, proti kterému nelze podat opravný prostředek, poté, co poskytl účastníkovi řízení, jehož se návrh týká, příležitost k vyjádření.

11

Podle čl. 140 písm. b) jednacího řádu se za náklady řízení, jejichž náhradu lze přiznat, považují „nutn[é] výdaj[e] vynaložen[é] účastníky řízení v souvislosti s řízením, zejména výdaj[e] na cestu a pobyt a odměn[y] zmocněnců, poradců nebo advokátů“. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přiznatelná náhrada nákladů řízení je omezena na náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s řízením před Tribunálem a byly pro tyto účely nutné (viz usnesení ze dne 6. března 2003, Nan Ya Plastics a Far Eastern Textiles v. Rada, T‑226/00 DEP a T‑227/00 DEP, EU:T:2003:61, bod 33 a citovaná judikatura).

12

Tribunál považuje za vhodné nejprve rozhodnout o tom, zda může být vedlejšímu účastníkovi přiznána náhrada nákladů řízení uhrazených třetí osobou ve sporu.

13

Ve vyjádření k návrhu na určení výše nákladů řízení žalobkyně tvrdí, že výdaje požadované vedlejším účastníkem byly vynaloženy třetí osobou, která se neúčastnila hlavního řízení, a sice zaměstnavatelem vedlejšího účastníka, společností A založenou podle práva Spojeného království. Náklady, jejichž náhradu lze přiznat vedlejšímu účastníkovi, tudíž nezahrnují tyto výdaje, které nevynaložil. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že pojem „účastník řízení“ musí být posuzován s ohledem na úlohu dotčené osoby v řízení, a nikoli na případný hospodářský zájem třetí osoby stojící za samotným účastníkem řízení.

[omissis]

19

Vedlejší účastník argumenty žalobkyně zpochybňuje. V návrhu na určení výše nákladů řízení upřesňuje, že faktury jsou vystaveny na jméno jeho zaměstnavatele, společnosti A, která zajišťuje jejich proplacení jeho zmocněncům ad litem. Vedlejší účastník je tedy dlužníkem plnění a svého závazku zaplatit uvedeným zmocněncům je zproštěn až v důsledku proplacení faktur jeho zaměstnavatelem.

[omissis]

25

Podle judikatury výraz „výdaje vynaložené účastníky řízení“ označuje výdaje vzniklé v souvislosti s řízením, jehož se účastníci řízení účastnili. Tento výraz tedy neoznačuje pouze výdaje, které byly účastníky řízení skutečně vynaloženy. Nahraditelné jsou tedy výdaje vynaložené v souvislosti s řízením před Tribunálem, které byly pro tento účel nezbytné, i když byly ve skutečnosti vynaloženy třetí stranou sporu (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 2. března 2009, Fries Guggenheim v. Cedefop, T‑373/04 DEP, nezveřejněné, EU:T:2009:43, bod 24, a ze dne 21. prosince 2010, Le Levant 015 a další v. Komise, T‑34/02 DEP, EU:T:2010:559, bod 26).

26

V projednávané věci je třeba zaprvé poukázat na to, že procesní plná moc (nazvaná „Power of Attorney – Vollmacht“ ze dne 1. března 2022) udělená A. Haberlovi a G. Körnerovi a předložená v příloze 1 vyjádření vedlejšího účastníka k žalobě v hlavním řízení je podepsána tímto vedlejším účastníkem, a nikoli jménem společnosti A, která nebyla účastníkem tohoto řízení. Z toho vyplývá, že vedlejší účastník je zmocnitelem ad litem těchto advokátů, a tudíž mu vůči nim vznikl dluh na odměnách, který je pro něj osobní a specifický.

27

Zadruhé je třeba poznamenat, že faktury za odměny advokátů, které vedlejší účastník řízení předložil v příloze 2 návrhu na určení výše nákladů řízení, zaslali jeho zmocněnci ad litem jeho zaměstnavateli, společnosti A. To naznačuje, že tyto odměny byly uvedenou společností skutečně zaplaceny na základě dohody uzavřené mezi vedlejším účastníkem a touto společností.

28

Na rozdíl od toho, co v podstatě tvrdí žalobkyně, však samotná okolnost, že faktury advokátů vedlejšího účastníka jsou adresovány společnosti A, která je třetí osobou ve vztahu k hlavnímu řízení a třetí osobou ve vztahu k procesní plné moci, nemá vliv na skutečnost, že zmocnitelem ad litem je vedlejší účastník, a nikoli příjemce těchto faktur (viz bod 26 výše). V tomto ohledu jsou podrobnosti uvedených faktur, pokud jde o přesný způsob fakturace, irelevantní.

29

Zatřetí je třeba podotknout, že dotčené faktury se týkají výdajů vynaložených v souvislosti s hlavním řízením, jehož se účastníci řízení, včetně vedlejšího účastníka, účastnili, ačkoli tyto výdaje ve skutečnosti uhradila právnická osoba, která není účastníkem řízení, a sice společnost A.

30

Ve světle judikatury citované v bodě 25 výše je tedy třeba konstatovat, že vedlejšímu účastníkovi lze náhradu nákladů řízení uhrazených společností A v zásadě přiznat.

31

Tento závěr nemůže být argumenty žalobkyně zpochybněn.

32

Zaprvé otázka vlastního hospodářského zájmu vedlejšího účastníka je irelevantní pro posouzení, zda se dotčené faktury skutečně týkají výdajů vynaložených v souvislosti s hlavním řízením, jehož se účastníci řízení, včetně vedlejšího účastníka, účastnili.

33

Ostatně je třeba připomenout, podobně jako to učinil vedlejší účastník, že důvody neplatnosti uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Evropské unie (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142) může v zásadě uplatňovat jakákoli osoba [rozsudek ze dne 13. června 2019, Visi/one v. EUIPO – EasyFix (Visačka pro vložení informací o vozidlech), T‑74/18, EU:T:2019:417, bod 64], neboť chrání veřejný a obecný zájem. Tento zájem je tedy v každém případě společný pro vedlejšího účastníka a společnost A.

34

Zadruhé skutečnost, že se vedlejší účastník neúčastnil jednání v hlavním řízení, je zcela irelevantní, jelikož s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu se jednání před Tribunálem může konat v nepřítomnosti vedlejšího účastníka, který se jej tak může účastnit či neúčastnit.

35

Zatřetí skutečnost, že zmocněnci ad litem nepodávali zprávy vedlejšímu účastníkovi přímo, ale nepřímo prostřednictvím poradců pro duševní vlastnictví, kteří jej předtím zastupovali před odděleními EUIPO, je rovněž irelevantní, jelikož tito poradci jednali jménem zmocnitele ad litem, a sice vedlejšího účastníka. Navíc není prokázáno, a žalobkyně to ani netvrdila, že by uvedení zmocněnci ad litem nebo uvedení poradci jakkoli informovali společnost A.

36

Je tedy třeba dospět k závěru, že za okolností projednávané věci, kdy je vedlejší účastník řízení zmocnitelem ad litem a dlužníkem odměn svých advokátů, představují výdaje, zejména tyto odměny, vynaložené v souvislosti s hlavním řízením a uhrazené jeho jménem třetí osobou ve sporu, společností A, náklady řízení, jejichž náhradu lze vedlejšímu účastníkovi přiznat.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (šestý senát)

rozhodl takto:

Celková částka nákladů řízení, kterou má společnost Orgatex GmbH & Co KG nahradit Lawrenci Longtonovi, se stanoví na 3978,75 eur.