1

Žalobou podanou na základě článku 268 SFEU a čl. 340 druhého pododstavce SFEU se žalobkyně, Keserű Művek Fegyvergyár Kft., domáhá náhrady škody, která jí údajně vznikla v důsledku přijetí prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signalizační zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. 2019, L 15, s. 22, oprava Úř. věst. 2021, L 104, s. 55).

2

Žalobkyně je společnost se sídlem v Maďarsku, která se zabývá výrobou zbraní a obchodem s nimi. Uvádí, že na období od 7. srpna 2009 do 4. dubna 2029 má výlučná práva na výrobu a uvádění na trh modelu zbraně, která umožňuje střelbu gumovými projektily (dále jen „zbraň Keserű“).

3

Dne 16. ledna 2019 přijala Evropská komise prováděcí směrnici 2019/69, přičemž lhůta pro její provedení členskými státy uplynula v souladu s jejím čl. 4 odst. 1 dne 17. ledna 2020.

4

Maďarsko provedlo prováděcí směrnici 2019/69 mimo jiné prostřednictvím zákona 2020. évi XLIX. törvény egyes törvényeknek a fegyverek megszerzésének és tartásánakellenőrzésére vonatkozó európai uniós jogi szabályozás módosításal összefüggő jogharmonizációs célú módosításáról, Magyar Közlöny 2020. évi 137. Száma (zákon č. XLIX z roku 2020, kterým se mění některé předpisy za účelem právní harmonizace v rámci změny právních předpisů Evropské unie týkajících se kontroly nabývání a držení zbraní), kterým se mění zákon 2004. évi XXIV. törvény a lőfegyverekről és lőszerekről, Magyar Közlöny 2004. évi 56. Száma (zákon č. XXIV z roku 2004 o palných zbraních a střelivu), s účinností od 1. ledna 2021, a prostřednictvím 326/2020 (VII. 1.) Korm. Rendelet a fegyverekről és lőszerekről szóló 253/2004. (VIII. 31.) Korm. rendelet jogharmonizációs célú módosításáról, Magyar Közlöny 2020. évi 158. száma [nařízení vlády 326/2020 (VII. 1.), kterým se mění nařízení vlády 253/2004 (VIII. 31.) o zbraních a střelivu z důvodu harmonizace práva], jež nabylo účinnosti dne 1. ledna 2023.

5

Dopisem ze dne 25. října 2022 informovalo Országos Rendőr-főkapitányság (generální ředitelství policie, Maďarsko) žalobkyni o nové právní úpravě týkající se „plynových a poplašných zbraní“. Žalobkyně z toho vyvodila, že od 1. ledna 2023 již nemůže zbraň Keserű prodávat osobám, které nemají zbrojní oprávnění.

6

Žalobkyně má za to, že jí prováděcí směrnice 2019/69 způsobila újmu, jelikož vedla k omezení prodeje zbraně Keserű pouze osobám, které mají zbrojní oprávnění, a proto podala projednávanou žalobu.

7

Žalobkyně v podstatě navrhuje, aby Tribunál:

8

Komise podporovaná Francouzskou republikou navrhuje, aby Tribunál:

9

Na podporu své žaloby se žalobkyně domáhá náhrady škody způsobené přijetím protiprávního aktu, a sice prováděcí směrnice 2019/69, a podpůrně náhrady škody způsobené přijetím uvedené směrnice, i kdyby byla legální.

10

Žalobkyně opírá vznik odpovědnosti Unie o pochybení vycházející z protiprávnosti prováděcí směrnice 2019/69 v tom, že porušuje články 340 a 10 SFEU, jakož i článek 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

11

Žalobkyně v podstatě tvrdí, že ze zbraně Keserű lze z důvodu jejích vlastností střílet pouze gumovými projektily, a nikoliv „skutečným střelivem“, a vzhledem k jejímu tvarování nemůže být přeměněna na palnou zbraň. Tato zbraň tedy vzhledem ke způsobu její výroby plně odpovídá účelu prováděcí směrnice 2019/69, jejímž cílem je chránit lidské životy a předcházet nebezpečí usmrcení. Vzhledem k tomu, že prováděcí směrnice 2019/69 tuto specifičnost zbraně Keserű ignorovala, podřídila ji témuž právnímu režimu jako poplašné a signalizační zbraně umožňující střílet pevné projektily, jež z tohoto důvodu patří do jiné kategorie zbraní, čímž tato směrnice porušila zákaz diskriminace. Podle žalobkyně měla uvedená směrnice stanovit výjimku pro typ zbraní s podobnými vlastnostmi jako zbraň Keserű. Komise tím, že zacházela s odlišnými situacemi stejně, porušila článek 10 SFEU a článek 21 Listiny, jakož i zákaz diskriminace na základě mimo jiné „specifického rysu“.

12

Žalobkyně dále tvrdí, že zbraň Keserű nelze považovat za „palnou zbraň“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. 2021, L 115, s. 1), neboť podle tohoto ustanovení pod pojem „palná zbraň“ nespadají zbraně vyloučené z této definice z některého z důvodů uvedených v části III přílohy I uvedené směrnice. Podle žalobkyně zbraň Keserű splňuje podmínky stanovené v příloze I části III písm. a) směrnice 2021/555, a nemůže být tedy kvalifikována jako „palná zbraň“.

13

Komise a Francouzská republika s touto argumentací nesouhlasí.

14

Podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU Unie v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.

15

Podle ustálené judikatury je vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie vázán na splnění souboru podmínek, kterými jsou dostatečně závažné porušení právní normy, jejímž cílem je přiznat práva jednotlivcům, skutečná existence škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze strany původce jednání a škodou způsobenou poškozeným osobám (viz rozsudek ze dne 10. září 2019, HTTS v. Rada, C‑123/18 P, EU:C:2019:694, bod 32 a citovaná judikatura).

16

Není-li jedna z podmínek uvedených v bodě 15 výše splněna, musí být žaloba v plném rozsahu zamítnuta, a není nutné zkoumat ostatní podmínky mimosmluvní odpovědnosti Unie. Unijní soud ani není povinen zkoumat tyto podmínky v pevně určeném pořadí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 9. září 1999, Lucaccioni v. Komise, C‑257/98 P, EU:C:1999:402, body 13 a 63, a ze dne 5. září 2019, Evropská unie v. Guardian Europe a Guardian Europe v. Evropská unie, C‑447/17 P a C‑479/17 P, EU:C:2019:672, bod 148).

17

V projednávaném případě je třeba nejprve zkoumat podmínku týkající se příčinné souvislosti mezi údajně protiprávním aktem a vzniklou újmou.

18

V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že se tato podmínka týká existence dostatečně přímého vztahu příčiny a následku mezi jednáním unijních orgánů a újmou, přičemž rozhodující příčinou újmy musí být vytýkané jednání, což musí žalobce doložit (viz rozsudek ze dne 5. září 2019, Evropská unie v. Guardian Europe a Guardian Europe v. Evropská unie, C‑447/17 P a C‑479/17 P, EU:C:2019:672, bod 32 a citovaná judikatura).

19

Přesněji řečeno, škoda musí dostatečně přímo vyplývat z protiprávního jednání, což vylučuje zejména škody, které jsou pouze vzdáleným důsledkem tohoto jednání (rozsudek ze dne 5. září 2019, Evropská unie v. Guardian Europe a Guardian Europe v. Evropská unie, C‑447/17 P a C‑479/17 P, EU:C:2019:672, bod 135, a usnesení ze dne 12. prosince 2007, Atlantic Container Line a další v. Komise, T‑113/04, nezveřejněné, EU:T:2007:377, bod 40).

20

V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že prováděcí směrnice 2019/69 je protiprávní, jelikož porušuje zákaz diskriminace zakotvený v článku 10 SFEU a článku 21 Listiny, a způsobila jí újmu, jelikož vedla k tomu, že od 1. ledna 2023 je povolen prodej zbraně Keserű pouze osobám, které jsou držiteli zbrojního oprávnění.

21

Je třeba uvést, že cílem prováděcí směrnice 2019/69 je stanovit technické specifikace pro poplašné a signalizační zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. 1991, L 256, s. 51; Zvl. vyd. Zvl. vyd. 13/11, s. 3), která byla zrušena směrnicí 2021/555. Podle čl. 26 druhého pododstavce směrnice 2021/555 se odkazy na směrnici 91/477 považují za odkazy na směrnici 2021/555. Vzhledem k tomu, že újma, kterou žalobkyně údajně utrpěla, se týká období od 1. ledna 2023 do 4. dubna 2029, použije se na projednávanou věc rationae temporis směrnice 2021/555.

22

Je tedy třeba ověřit, zda zbraň s vlastnostmi zbraně Keserű může být kvalifikována jako „poplašná a signalizační zbraň“ ve smyslu směrnice 2021/555, a zda tedy prováděcí směrnice 2019/69, která je podle žalobkyně příčinou její újmy, měla stanovit výjimku pro typ zbraní s podobnými vlastnostmi jako zbraň Keserű.

23

Podle čl. 1 odst. 1 bodu 1 směrnice 2021/555 se „palnou zbraní“ rozumí „jakákoli ruční zbraň s hlavní, která vystřeluje nebo je konstruována či může být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie, není-li z této definice vyloučena z některého z důvodů uvedených v části III přílohy I“. Toto ustanovení stanoví, že palné zbraně jsou zařazeny do kategorií podle části II přílohy I. Dále „[z]braň lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže: a) má vzhled palné zbraně; a b) v důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyrobena, může být uschopněna ke střelbě“.

24

Podle přílohy I části III písm. a) směrnice 2021/555 nejsou do definice palné zbraně zahrnuty předměty, které odpovídají této definici, ale slouží jako poplašné nebo signalizační zbraně nebo jsou určeny k záchraně života, porážce zvířat, rybolovu harpunou nebo k průmyslovému či technickému využití za podmínky, že mohou být použity pouze pro stanovený účel.

25

Pojem „poplašné a signalizační zbraně“ je definován v čl. 1 odst. 1 bodě 4 směrnice 2021/555 tak, že se jím rozumí „prostředky s nábojovou komorou, které jsou určeny pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů a nemohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie“.

26

V projednávané věci ze spisu, jakož i z písemností žalobkyně vyplývá, že zbraň Keserű je zbraň, která umožňuje střílet z nábojového válce gumové projektily, vybavená rámem, hlavní integrovanou do rámu, nábojovým válcem s komorami připevněným k rámu, spouští připevněnou k rámu a kladívkem aktivovaným spouští, jejíž nábojový válec je konstruován tak, že se nabíjí gumovými projektily zepředu a poplašnými nebo plynovými náboji zezadu, a jedna z komor válce je v okamžiku výstřelu v ose hlavně zbraně. Jak uvádí Komise, aniž jí žalobkyně odporuje, tato zbraň používá k vystřelení gumových projektilů okamžité uvolnění chemické energie.

27

Z toho vyplývá, že zbraň Keserű je ruční zbraň s hlavní, která vystřeluje „střely“, v tomto případě gumové projektily, působením okamžitého uvolnění chemické energie, a musí být tedy kvalifikována jako „palná zbraň“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 bodu 1 směrnice 2021/555.

28

Tento závěr není zpochybněn argumenty žalobkyně.

29

Zaprvé je třeba odmítnout argument žalobkyně, že zbraň Keserű může vystřelovat pouze gumové projektily, a nikoli „skutečné“ střely. Pojem „palná zbraň“ totiž zahrnuje jakoukoli zbraň, která vystřeluje „hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil“ působením okamžitého uvolnění chemické energie. V projednávané věci nelze tvrdit, že pojem „střela“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 bodu 1 směrnice 2021/555 nezahrnuje gumové projektily, jaké vystřeluje zbraň Keserű.

30

Zadruhé skutečnost, že zbraň Keserű nelze vzhledem k jejímu tvarování přeměnit na střílení „skutečnými“ střelami, je irelevantní, neboť skutečnost, že uvedená zbraň je určena ke střelbě gumovými projektily působením okamžitého uvolnění chemické energie, postačuje k tomu, aby byla kvalifikována jako „palná zbraň“, jak bylo uvedeno v bodě 29 výše.

31

Zatřetí, pokud jde o argument žalobkyně vycházející z tvrdosti gumových projektilů používaných ve zbrani Keserű a z maximálního tlaku v okamžiku jejich vystřelení, je třeba konstatovat, že tyto charakteristiky za předpokladu, že by byly prokázány, nevedou k závěru, že tato zbraň není „palnou zbraní“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 bodu 1 směrnice 2021/555, jelikož splňuje všechny podmínky stanovené tímto ustanovením, jak vyplývá z bodu 29 výše, přičemž je třeba upřesnit, že z žádného ustanovení směrnice 2021/555 nevyplývá, že by gumový projektil neměl být považován za „střelu“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 bodu 1 této směrnice na základě své tvrdosti nebo maximálního tlaku v okamžiku jeho vystřelení.

32

Začtvrté na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, zbraň Keserű nespadá ani do kategorie zbraní, uvedené v příloze I části III písm. a) směrnice 2021/555, které nejsou zahrnuty do definice „palné zbraně“.

33

Zbraň Keserű totiž neslouží jako poplašná nebo signalizační zbraň, a nesplňuje tedy podmínku, že může být použita pouze pro stanovený účel, jak vyžaduje příloha I část III písm. a) směrnice 2021/555.

34

Podle čl. 1 odst. 1 bodu 4 směrnice 2021/555 jsou „poplašnými a signalizačními zbraněmi“ prostředky, které zaprvé jsou určeny „pouze“ ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů a zadruhé nemohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie.

35

Je přitom nesporné, že zbraň Keserű není určena „pouze“ ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signalizačních nábojů, neboť podle samotné žalobkyně je určena ke střelbě gumovými projektily, takže nesplňuje výše uvedenou první podmínku kvalifikace jako „poplašná a signalizační zbraň“.

36

Ze stejného důvodu nelze mít za to, že zbraň Keserű slouží jako poplašná nebo signalizační zbraň, a splňuje tak podmínku, že může být použita pouze pro stanovený účel ve smyslu přílohy I části III písm. a) směrnice 2021/555.

37

Žalobkyně sama popisuje svou zbraň jako „plynovou poplašnou zbraň určenou ke střelbě gumovými projektily“. I kdyby byla uvedená zbraň určena k poplašným účelům, nic to nemění na tom, že může rovněž vystřelovat gumové projektily a takové použití nelze kvalifikovat jako použití pouze pro poplašné účely.

38

Zapáté, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, skutečnost, že zbraň Keserű je koncipována jako nesmrtící zbraň, není relevantní kritérium pro určení, zda se jedná o „palnou zbraň“ ve smyslu směrnice 2021/555.

39

Zašesté žalobkyně poukazuje na to, že Kúria (dříve Legfelsőbb Bíróság) (Nejvyšší soud, Maďarsko) rozsudkem č. Kfv.VI.39.008/2011/4 ze dne 24. října 2011 rozhodl, že zbraň Keserű není „palnou zbraní“ ve smyslu článku 1 směrnice 2021/555.

40

V tomto ohledu stačí uvést, že výlučnou pravomoc ke konečnému výkladu unijního práva má Soudní dvůr (v tomto smyslu viz posudek 2/13 ze dne 18. prosince 2014, EU:C:2014:2454, bod 246, a posudek 1/17 ze dne 30. dubna 2019, EU:C:2019:341, bod 111), takže unijní soud nemůže být vázán výkladem unijního práva provedeným vnitrostátním soudem.

41

Kromě toho je třeba v každém případě konstatovat, že rozsudek Kúria uvedený v bodě 39 výše pochází z roku 2011, a nemohl proto zohlednit vývoj právního rámce Unie v oblasti kontroly nabývání a držení zbraní, ke kterému došlo po tomto datu.

42

Z toho vyplývá, že zbraň Keserű nelze kvalifikovat jako „poplašnou a signalizační zbraň“ ve smyslu směrnice 2021/555, a tato zbraň tedy nespadá do působnosti prováděcí směrnice 2019/69.

43

Prováděcí směrnice 2019/69 tudíž nemohla způsobit újmu, které se žalobkyně dovolává.

44

Je tedy třeba dospět k závěru, že podmínka týkající se existence příčinné souvislosti mezi vytýkaným jednáním a tvrzenou újmou není splněna.

45

Na tomto základě tedy nemůže vzniknout odpovědnost Unie z důvodu údajné protiprávnosti prováděcí směrnice 2019/69.

46

Žalobkyně se podpůrně domáhá náhrady škody způsobené přijetím prováděcí směrnice 2019/69, i kdyby byla tato směrnice legální.

47

Aniž je třeba rozhodnout o možnosti vzniku odpovědnosti Unie za škodu způsobenou legálním aktem [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 25. března 2010, Sviluppo Italia Basilicata v. Komise, C‑414/08 P, EU:C:2010:165, bod 141, a ze dne 18. září 2014, Holcim (Romania) v. Komise, T‑317/12, EU:T:2014:782, bod 235], stačí konstatovat, že taková odpovědnost může v každém případě vzniknout pouze tehdy, pokud jsou splněny tři kumulativní podmínky, a sice skutečná existence údajně utrpěné škody, příčinná souvislost mezi touto škodou a aktem vytýkaným unijním orgánům, jakož i neobvyklá a zvláštní povaha této škody (rozsudek ze dne 15. června 2000, Dorsch Consult v. Rada a Komise, C‑237/98 P, EU:C:2000:321, bod 19).

48

Ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny v bodech 17 až 43 výše, je třeba konstatovat, že žalobkyně neprokázala existenci příčinné souvislosti mezi prováděcí směrnicí 2019/69 a údajně utrpěnou škodou.

49

Ani z tohoto titulu tedy nemůže vzniknout odpovědnost Unie.

50

Žalobu je tudíž třeba zamítnout v plném rozsahu.

51

Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu neúspěšná, je namístě uložit jí náhradu nákladů řízení v souladu s návrhy žalované.

52

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu členské státy, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Francouzská republika tudíž ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (osmý senát)

rozhodl takto: