1)

Musí být článek 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) směrnice o DPH (1) vykládány v tom smyslu, že pokud orgán daňové správy zjistí u kteréhokoli člena dodavatelského řetězce porušení zvláštní právní úpravy týkající se plnění převzatými smlouvou uzavřenou s plátcem daně nebo dohodami uzavřenými mezi členy řetězce nebo porušení jakékoli jiné právní úpravy, představuje takové nesplnění povinnosti samo o sobě skutečnost postačující jako objektivní okolnost k prokázání existence daňového úniku, přestože je činnost členů řetězce ze všech hledisek v souladu s právem, nebo musí orgán daňové správy i v tomto případě konkretizovat, v čem spočívá daňový únik, jakož i který ze členů řetězce a jakým jednáním se tohoto úniku dopustil? Musí v tomto kontextu orgán daňové správy v případě zjištění nesplnění povinnosti zkoumat příčinnou souvislost mezi nesplněním povinností stanovených právními předpisy upravujícími hospodářskou činnost a nárokem plátce daně na odpočet, takže pouze v případě prokázání takové souvislosti může plátci daně upřít nárok na odpočet DPH?

2)

Lze s ohledem na výše uvedené články směrnice o DPH, jakož i na právo na spravedlivý proces zakotvené jako obecná zásada právní v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a na základní zásady proporcionality a právní jistoty požadovat po plátci daně, aby v rámci své obecné kontrolní povinnosti ověřil, zda předchozí členové řetězce splnili povinnosti stanovené zvláštní právní úpravou pro poskytování fakturovaných plnění a podmínky pro výkon činnosti v souladu s právem? V případě kladné odpovědi, jedná se o trvající povinnost plátce daně, dokud právní vztah trvá, resp. jak často ji případně musí plnit?

3)

Musí být článek 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) směrnice o DPH vykládány v tom smyslu, že pokud plátce daně zjistí, že některý z předchozích členů řetězce porušil své povinnosti, vzniká plátci daně povinnost neuplatnit svůj nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu, protože uplatnění nároku na odpočet DPH by bylo kvalifikováno jako vyhýbání se daňovým povinnostem?

4)

Musí být výše uvedené články směrnice o DPH ve spojení se zásadami právní jistoty a daňové neutrality vykládány v tom smyslu, že orgán daňové správy při zkoumání a kvalifikování podvodné povahy řetězce, jakož i při určování relevantních skutečností a posuzování důkazů, které je dokládají, musí přihlížet k ustanovením zvláštní právní úpravy týkající se fakturovaných plnění, zejména k pravidlům upravujícím práva a povinnosti stran?

5)

Je praxe orgánu daňové správy spočívající v tom, že v návaznosti na kontrolu nároku na odpočet souvisejícího s hospodářským plněním uskutečněným při výkonu činnosti poskytování služeb může být skutečná existence tohoto hospodářského plnění doloženého fakturami, smlouvami a dalšími účetními doklady vyvrácena na základě zjištění učiněných kontrolním orgánem v průběhu kontroly, prohlášení podaných kontrolovanými osobami kontrolnímu orgánu v průběhu kontroly, jakož i svědeckých prohlášení učiněných pracovníky zaměstnanými prostřednictvím agentur práce odpovídajících na otázku, co si myslí o svém pracovněprávním poměru, jakým způsobem jej kvalifikují z právního hlediska a kdo podle nich vykonává funkci zaměstnavatele, v souladu s výše uvedenými články směrnice o DPH, jakož i s právem na spravedlivý proces zakotveným jakožto obecná právní zásada v článku 47 Listiny a se základní zásadou právní jistoty?

6)

Je praxe orgánu daňové správy spočívající v tom, že rozhodnutí plátce daně vykonávat svou hospodářskou činnost způsobem, který mu umožní co nejvíce snížit své náklady, je kvalifikováno jako zneužití práva a na tomto základě orgán daňové správy využije své právo překvalifikovat smlouvy takovým způsobem, že vytvoří smlouvu mezi stranami, které předtím nebyly smluvně vázány, slučitelná s výše uvedenými články směrnice o DPH a v souladu s právem na spravedlivý proces zakotveným jakožto obecná právní zásada v článku 47 Listiny a se základní zásadou právní jistoty?