Kasační opravný prostředek podaný dne 19. ledna 2022 Evropskou komisí proti usnesení Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 10. listopadu 2021 ve věci T-771/20, KS a KD v. Rada a další

(Věc C-44/22 P)

(2022/C 109/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: Y. Marinova a J. Roberti di Sarsina, zmocněnci)

Další účastnice řízení: KS, KD, Rada Evropské unie, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál i) neuznal povahu omezení pravomocí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) podle článku 24 SEU a článku 275 SFEU jakožto odchylku od obecné pravomoci, ii) v rozporu s ustálenou judikaturou SDEU nevyložil tuto odchylku restriktivně a iii) v tomto kontextu vyložil rozsudky ve věcech H (1), SatCen (2) a Elitaliana (3) nesprávně v tom smyslu, že nepředstavují oporu pro pravomoc SDEU v projednávané věci.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál nekvalifikoval žalobu správně jako žalobu na náhradu újmy týkající se tvrzených porušení základních lidských práv a nevyložil omezení pravomoci SDEU vzhledem k lidským právům a k požadavkům právního státu vyplývajícím z primárního práva Unie, které v projednávané věci stanoví pravomoc SDEU.

První část: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál kvalifikoval akty, jednání a opomenutí, proti kterým směřuje žaloba, jako akty, jednání a opomenutí spadající pod politické či strategické otázky spojené s Misí a týkající se definování či provádění SZBP (společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie), a nikoli jako akty, jednání a opomenutí, v jejichž důsledku vznikla újma způsobená tvrzenými porušeními lidských práv v kontextu SZBP.

Druhá část: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál nevyložil článek 24 SEU a článek 275 SFEU vzhledem k unijním základním právům a svobodám podle Listiny a EÚLP a k hodnotám, na kterých je podle Smluv založena Unie, a sice k zásadě právního státu a zásadě dodržování lidských práv [článek 2, čl. 3 odst. 5, čl. 6 odst. 1 a 3, čl. 21 odst. 2 písm. b) a článek 23 SEU, článek 19 SEU a článek 47 Listiny].

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál nesprávně vyložil rozsudek Bank Refah (4) a žalobu na náhradu újmy nekvalifikoval jako samostatný právní prostředek, pro který není stanovena výluka z pravomoci SDEU podle článku 268 a čl. 340 druhého pododstavce SFEU.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál nezajistil autonomii unijního právního řádu a žalobkyně připravil o jejich právo na účinnou právní ochranu.

První část: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál neurčil, že unijní soudy mají výlučnou pravomoc rozhodnout v projednávané věci.

Druhá část: nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že Tribunál v projednávané věci připravil žalobkyně o veškeré účinné prostředky nápravy a prostě je ponechal bez jakékoli reálné možnosti si zajistit ochranu svých základních práv.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. července 2016, H v. Rada a další, C-455/14 P, EU:C:2016:569.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 25. října 2018, KF v. SatCen, T-286/15, EU:T:2018:718; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. června 2020, SatCen v. KF, C-14/19 P, ECLI:EU:C:2020:492; usnesení Tribunálu ze dne 10. července 2020, KF v. SatCen, T-619/19, nezveřejněné, EU:T:2020:337; rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 2021, KF v. SatCen, C-464/20 P, nezveřejněný, ECLI:EU:C:2021:848.

(3)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2015, Elitaliana v. Eulex Kosovo, C-439/13 P, EU:C:2015:753.

(4)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2020, Bank Refah Kargaran v. Rada (C-134/19 P, EU:C:2020:793).