—

zrušil (konsolidované) rozhodnutí odvolacího senátu ACER ve věci A-001-2021 ze dne 28. května 2021 (dále jen „napadené rozhodnutí odvolacího senátu“), jímž byly zamítnuty návrhy na zrušení a vrácení rozhodnutí č. 30/2016 ze dne 30. listopadu 2020 (dále jen „rozhodnutí ACER“) o návrhu provozovatelů přenosových soustav regionu pro výpočet kapacity Core týkajícím se metodiky pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody (dále jen „metodika RDCTCS“);

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod, vycházející z následujících nesprávných právních posouzení: nesprávné právní posouzení spočívající v závěru odvolacího senátu, podle kterého pravomoc ACER nebyla omezena článkem 16 odst. 13 nařízení o elektřině a ACER měla skutečně pravomoc přijmout nástroje politik, které penalizují transakce mezi zónami nekonzistentně s čl. 16 odst. 13 nařízení 2019/943 (1); nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že odvolací senát ignoroval meze pravomoci ACER vyplývající z čl. 9 odst. 11 nařízení Komise 2015/1222 (2), a nesprávné právní posouzení spočívající v závěru, že ACER je pravomoc „přiznána“ článkem 6 odst. 10 nařízení 2019/942 (3).

2.

Druhý žalobní důvod, vycházející z nedostatku řádného odůvodnění rozhodnutí odvolacího senátu, potažmo z porušení článku 296 SFEU.

3.

Třetí žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru odvolacího senátu, podle kterého rozložení toků není v rozporu s definicemi uvedenými v článku 2 metodiky ACER pro RDCTCS.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru odvolacího senátu, podle kterého rozložení toků obsažené v metodice ACER pro RDCTCS (nadhodnocení kruhových toků dovážejících nabídkových zón) není v rozporu s čl. 74 odst. 6 písm. c) a i) nařízením Komise 2015/1222.

5.

Pátý žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru odvolacího senátu, podle kterého prahová hodnota kruhových toků stanovená ACER na 10 % není příliš vysoká, což je v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“ zakotvenou v článku 16 odst. 13 nařízení 2019/943.