—

Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, když dospěla k závěru, že zařízení společnosti Arctic Paper „využívá výhradně biomasu“. Společnost Arctic Paper produkovala emise z fosilních paliv během období, které Komise považovala za relevantní. Komise rovněž povolila zahrnutí řady zařízení, jejichž roční emise byly na srovnatelné úrovni.

—

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou rovného zacházení. Zaprvé, zařízení nacházející se v podobné situaci jako zařízení žalobkyně měla podobnou úroveň emisí, avšak nebyla vyloučena. Zadruhé, vyloučení žalobkyně vede k narušení hospodářské soutěže mimo jiné z důvodu, že jsou oproti žalobkyni zvýhodněni konkurenti, kteří jsou méně ohleduplní k životnímu prostředí. Rozdílné zacházení není objektivně odůvodněno.

—

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje podstatné formální náležitosti. Zaprvé, Komise porušila povinnost náležité péče, když nezohlednila relevantní a spolehlivé údaje, které obdržela od Naturvårdsverket (švédský Úřad pro ochranu životního prostředí) a které by – kdyby byly zohledněny – vedly k jinému závěru. Zadruhé, Komise nezohlednila právo žalobkyně být vyslechnuta. Napadené rozhodnutí je individuálním opatřením, které se žalobkyně nepříznivě dotýká. Kdyby Komise poté, co zjistila, že společnosti obecně a zvláště žalobkyně zaokrouhlovaly údaje o emisích, vyslechla žalobkyni, mohla by žalobkyně vysvětlit, že údaje, které poskytla, byly takto zaokrouhleny. Zatřetí byla porušena povinnost uvést odůvodnění. Z rozhodnutí nelze dovodit důvody, proč byla žalobkyně vyloučena, a rozhodnutí vůbec neobsahuje odůvodnění týkající se mimo jiné rovného zacházení.

—

Žalobkyně tvrdí, že unijní právní předpisy týkající se obchodování s emisemi a předchozí rozhodnutí Komise o schválení ji vedly ke snížení jejích emisí z fosilních paliv ve prospěch spalování biomasy. Žalobkyně nemohla předvídat, že na zařízení se již nebude vztahovat systém pro obchodování s emisemi (ETS), a přijde tak o povolení používat fosilní paliva a ekonomicky cenné přidělování bezplatných povolenek na emise, protože zařízení snížilo používání fosilních paliv. Neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující porušení této zásady.

—

Žalobkyně tvrdí, že směrnice 2003/87/ES byla porušena tím, že Komise nesprávně vyložila tzv. výjimku z biomasy (bod 1 přílohy I). Zaprvé, Komise při posouzení toho, zda žalobkyně používá výhradně biomasu, vycházela z údajů starých několik let namísto novějších nebo výhledových údajů. Zadruhé, výklad Komise týkající se výjimky z biomasy je ve zjevném rozporu s ostatními ustanoveními směrnice, zejména článkem 10a, a s cílem směrnice a zásadami rovného zacházení a proporcionality. Směrnice obecně a pravidla pro přidělování bezplatných povolenek na emise konkrétně mají za cíl vytvořit ekonomické pobídky ke snížení používání fosilních paliv, a to i zvýšeným využíváním biomasy. Výklad výjimky z biomasy, který provedla Komise, má přesně opačný účinek.