Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021TN0269

    Věc T-269/21: Žaloba podaná dne 19. května 2021 – Arctic Paper Grycksbo v. Komise

    Úř. věst. C 297, 26.7.2021, p. 45–46 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    26.7.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 297/45


    Žaloba podaná dne 19. května 2021 – Arctic Paper Grycksbo v. Komise

    (Věc T-269/21)

    (2021/C 297/56)

    Jednací jazyk: švédština

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Arctic Paper Grycksbo AB (Grycksbo, Švédsko) (zástupci: A. Bryngelsson a A. Johansson, advokáti)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil čl. 1 odst. 1 a přílohu I rozhodnutí Komise (EU) 2021/355 ze dne 25. února 2021 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES v rozsahu, v němž odkazují na zařízení s identifikačním kódem SE000000000000468, a

    uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

    1.

    První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení

    Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, když dospěla k závěru, že zařízení společnosti Arctic Paper „využívá výhradně biomasu“. Společnost Arctic Paper produkovala emise z fosilních paliv během období, které Komise považovala za relevantní. Komise rovněž povolila zahrnutí řady zařízení, jejichž roční emise byly na srovnatelné úrovni.

    2.

    Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení

    Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou rovného zacházení. Zaprvé, zařízení nacházející se v podobné situaci jako zařízení žalobkyně měla podobnou úroveň emisí, avšak nebyla vyloučena. Zadruhé, vyloučení žalobkyně vede k narušení hospodářské soutěže mimo jiné z důvodu, že jsou oproti žalobkyni zvýhodněni konkurenti, kteří jsou méně ohleduplní k životnímu prostředí. Rozdílné zacházení není objektivně odůvodněno.

    3.

    Třetí žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí

    Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje podstatné formální náležitosti. Zaprvé, Komise porušila povinnost náležité péče, když nezohlednila relevantní a spolehlivé údaje, které obdržela od Naturvårdsverket (švédský Úřad pro ochranu životního prostředí) a které by – kdyby byly zohledněny – vedly k jinému závěru. Zadruhé, Komise nezohlednila právo žalobkyně být vyslechnuta. Napadené rozhodnutí je individuálním opatřením, které se žalobkyně nepříznivě dotýká. Kdyby Komise poté, co zjistila, že společnosti obecně a zvláště žalobkyně zaokrouhlovaly údaje o emisích, vyslechla žalobkyni, mohla by žalobkyně vysvětlit, že údaje, které poskytla, byly takto zaokrouhleny. Zatřetí byla porušena povinnost uvést odůvodnění. Z rozhodnutí nelze dovodit důvody, proč byla žalobkyně vyloučena, a rozhodnutí vůbec neobsahuje odůvodnění týkající se mimo jiné rovného zacházení.

    4.

    Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady legitimního očekávání

    Žalobkyně tvrdí, že unijní právní předpisy týkající se obchodování s emisemi a předchozí rozhodnutí Komise o schválení ji vedly ke snížení jejích emisí z fosilních paliv ve prospěch spalování biomasy. Žalobkyně nemohla předvídat, že na zařízení se již nebude vztahovat systém pro obchodování s emisemi (ETS), a přijde tak o povolení používat fosilní paliva a ekonomicky cenné přidělování bezplatných povolenek na emise, protože zařízení snížilo používání fosilních paliv. Neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující porušení této zásady.

    5.

    Pátý žalobní důvod vychází z porušení směrnice 2003/87/ES

    Žalobkyně tvrdí, že směrnice 2003/87/ES byla porušena tím, že Komise nesprávně vyložila tzv. výjimku z biomasy (bod 1 přílohy I). Zaprvé, Komise při posouzení toho, zda žalobkyně používá výhradně biomasu, vycházela z údajů starých několik let namísto novějších nebo výhledových údajů. Zadruhé, výklad Komise týkající se výjimky z biomasy je ve zjevném rozporu s ostatními ustanoveními směrnice, zejména článkem 10a, a s cílem směrnice a zásadami rovného zacházení a proporcionality. Směrnice obecně a pravidla pro přidělování bezplatných povolenek na emise konkrétně mají za cíl vytvořit ekonomické pobídky ke snížení používání fosilních paliv, a to i zvýšeným využíváním biomasy. Výklad výjimky z biomasy, který provedla Komise, má přesně opačný účinek.

    6.

    Šestý žalobní důvod vychází z nepoužitelnosti výjimky z biomasy podle článku 277 SFEU, pokud jde o žalobkyni

    Pro případ, že Soudní dvůr nebude mít za to, že výjimka z biomasy může být vykládána tak, jak je uvedeno v pátém žalobním důvodu, žalobkyně tvrdí, že bod 1 přílohy I směrnice 2003/87/ES (výjimka z biomasy) ve spojení s článkem 277 SFEU se v projednávané věci nepoužije. Je to proto, že toto ustanovení – pokud by byl přijat jeho výklad Komisí – je v rozporu s primárním právem, včetně zásad rovného zacházení a proporcionality. Toto ustanovení znevýhodňuje oproti jiným subjektům ty, kteří zašli nejdále při přechodu na emise bez fosilií. Toto ustanovení tudíž ty, kteří učinili nejvíce, podněcuje k tomu, aby začali opět používat fosilní paliva, a ty, kteří stále používají fosilní paliva, podporuje v tom, aby své emise nesnížili pod určitou úroveň.


    Top