1

Svou žalobou se žalobkyně, společnosti Guangdong Haomei New Materials Co. Ltd a Guangdong King Metal Light Alloy Technology Co. Ltd domáhají zaprvé na základě článku 263 SFEU především zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/546 ze dne 29. března 2021 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2021, L 109, s. 1, dále jen „napadené nařízení“) v rozsahu, v němž se jich týká, a podpůrně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21, dále jen „základní nařízení“), a zadruhé na základě článku 268 SFEU náhrady újmy, která jim údajně vznikla v důsledku použití napadeného nařízení a základního nařízení.

2

Žalobkyně jsou společnostmi založenými podle čínského práva, které působí v odvětví výroby polotovarů z hliníku a vyrábějí a vyvážejí do Evropské unie hliníkové výlisky.

3

Dne 3. ledna 2020 sdružení European Aluminium, které zastupuje více než 25 % celkové výroby hliníkových výlisků v Unii, podalo k Evropské komisi stížnost týkající se dumpingu a z něj vyplývající majetkové újmy.

4

Dne 14. února 2020 zveřejnila Komise oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie (Úř. věst. 2020, C 51, s. 26) na základě článku 5 základního nařízení.

5

Výrobkem, který byl předmětem šetření dumpingu a následné újmy, jsou „tyče, pruty, profily (též duté), trouby, trubky; nesmontované, též připravené pro použití v konstrukcích (např. stříhaných na délku, vrtaných, ohýbaných, zkosených, se závitem), vyrobené z hliníku, též ve slitině, obsahující nejvýše 99,3 % hliníku“. Tento výrobek zahrnuje výrobky obecně nazývané „hliníkové výlisky“, což odkazuje na nejběžnější výrobní postup, přestože mohou být vyráběny i jinými postupy, například válcováním, kováním nebo odléváním.

6

Šetření dumpingu a následné újmy pokrývalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

7

Dopisem ze dne 26. února 2020 zahrnula Komise žalobkyně do vzorku vyvážejících výrobců zohledněných v její analýze.

8

Dne 6. dubna a 29. května 2020 předložily žalobkyně vyjádření. V období od 6. do 29. dubna 2020 předložily žalobkyně Komisi dotčené vyplněné dotazníky spolu s přílohami obsahujícími požadované informace. Ve dnech 3., 5. a 12. června 2020 proběhla dálková křížová kontrola za účelem přezkumu předložených účetních dokladů a předložení dalších dokladů.

9

Na žádost European Aluminium přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2020/1215 ze dne 21. srpna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2020, L 275, s. 16). Žalobkyně podaly dne 30. září 2020 proti tomuto prováděcímu nařízení žalobu na neplatnost na základě článku 263 SFEU. Usnesením ze dne 22. prosince 2021, Guangdong Haomei New Materials a Guangdong King Metal Light Alloy Technology v. Komise (T‑604/20, nezveřejněné, EU:T:2021:952), Tribunál rozhodl, že již není třeba o této žalobě rozhodovat, protože zanikl právní zájem na podání žaloby.

10

Dne 22. září 2020 informovala Komise žalobkyně o možném uložení prozatímního antidumpingového cla. Dne 25. září 2020 předložily žalobkyně nová vyjádření.

11

Dne 12. října 2020 Komise přijala prováděcí nařízení (EU) 2020/1428 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2020, L 336, s. 8, dále jen „prozatímní nařízení“). Prozatímní antidumpingové clo uložené žalobkyním činilo 30,4 %.

12

Dne 14. prosince 2020 podaly žalobkyně proti prozatímnímu nařízení žalobu na neplatnost na základě článku 263 SFEU. Usnesením ze dne 22. prosince 2021, Guangdong Haomei New Materials a Guangdong King Metal Light Alloy Technology v. Komise (T‑725/20, nezveřejněné, EU:T:2021:957), Tribunál tuto žalobu odmítl jako nepřípustnou.

13

Dne 22. prosince 2020 sdělila Komise žalobkyním konečné informace obsahující skutečnosti a úvahy, které považovala za podstatné a na jejichž základě se chystala uplatnit konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Číny. Žalobkyně předložily vyjádření k této konečné informaci dne 7. ledna 2021.

14

Dne 8. února 2021 přijala Komise dodatečné konečné informace sdělené zúčastněným stranám, aby zdůraznila, že po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie trh Unie zahrnuje pouze 27 členských států. Žalobkyně předložily vyjádření k této dodatečné konečné informaci dne 16. února 2021.

15

Dne 29. března 2021 Komise přijala napadené nařízení. Článek 1 odst. 2 napadeného nařízení stanovil sazbu konečného antidumpingového cla uplatňovaného na žalobkyně na 21,2 %.

16

Žalobkyně podporované společností Airoldi Metalli SpA (dále jen „Airoldi“) navrhují, aby Tribunál:

17

Komise podporovaná Evropským parlamentem navrhuje, aby Tribunál:

33

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují pět žalobních důvodů, které lze v podstatě shrnout následovně:

[omissis]

44

Druhý žalobní důvod je založen na sedmi částech, z nichž v podstatě první vychází z porušení práva žalobkyň na obhajobu, druhá a třetí část, které je třeba zkoumat společně, z pochybení při definici dotčeného výrobku, čtvrtá z pochybení při určení existence podstatných zkreslení na čínském trhu, pátá a šestá část, které je třeba zkoumat společně, z nevhodného výběru Turecka jako reprezentativní země a sedmá z nesprávného určení běžné hodnoty.

[omissis]

55

V rámci druhé a třetí části žalobkyně vytýkají Komisi, že měla za to, že hliníkové výlisky pocházející z Číny jsou jedním a týmž výrobkem. Komise použila chybnou techniku, „fyzikálně-chemické“ hodnocení a tím, jak definovala dotčený výrobek, překročila meze prostoru pro uvážení. Tvrdí, že vyrábějí tisíce typů hliníkových výlisků, a že z tohoto důvodu je třeba rozlišovat, neboť skupina, do níž patří, je aktivní v okrajových segmentech trhu, které nejsou pokryty výrobci v Unii.

56

V tomto ohledu je třeba uvést, že z článku 1 základního nařízení, nadepsaného „Zásady“, který se v odstavci 1 zaměřuje na „každý dumpingový výrobek, jehož propuštění do volného oběhu v Unii působí újmu“, vyplývá, že se antidumpingové šetření týká specifického výrobku. Tento „posuzovaný výrobek“ byl definován unijními orgány při zahájení tohoto šetření. Článek 1 odst. 4 základního nařízení dále definuje „obdobný výrobek“ jako výrobek, který je shodný, tedy podobný ve všech ohledech posuzovanému výrobku, nebo není-li takový výrobek, jiný výrobek, který ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku.

57

Podle ustálené judikatury definice dotčeného výrobku v rámci antidumpingového šetření má za cíl pomoci vypracování seznamu výrobků, které případně budou předmětem uložení antidumpingových cel. Pro účely této definice mohou orgány zohlednit několik faktorů, jako jsou zejména fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich zaměnitelnost, jejich vnímání spotřebitelem, distribuční kanály, výrobní proces, náklady na výrobu a kvalita (rozsudky ze dne 13. září 2010, Whirlpool Europe v. Rada, T‑314/06, EU:T:2010:390, bod 138, a ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑444/11, EU:T:2014:773, bod 329).

58

Z toho vyplývá, že výrobky, které nejsou totožné, mohou být za určitých podmínek seskupeny do téže definice dotčeného výrobku a společně předmětem antidumpingového šetření. Základní nařízení samo o sobě nevyžaduje, aby pojem „posuzovaný výrobek“ nutně odkazoval na výrobek chápaný jako stejnorodý celek tvořený obdobnými výrobky (obdobně viz rozsudek ze dne 17. března 2016, Portmeirion Group, C‑232/14, EU:C:2016:180, bod 42). Definice „posuzovaného výrobku“ při zahájení šetření nezakazuje unijním orgánům, aby dotčený výrobek rozdělily na druhy nebo modely a vycházely z několika srovnání mezi cenou výrobku na trhu Unie a dovozní cenou, podle jednotlivých modelů nebo druhů (obdobně viz rozsudek ze dne 5. dubna 2017, Changshu City Standard Parts Factory a Ningbo Jinding Fastener v. Rada (C‑376/15 P a C‑377/15 P, EU:C:2017:269, bod 59).

59

Kromě toho tvrzení, že dotčený výrobek je nesprávně definován, by mělo spočívat na argumentech, které prokazují, že orgány nesprávně posoudily faktory, které považovaly za relevantní, nebo že použití jiných relevantnějších faktorů vyžadovalo omezení definice dotčeného výrobku (rozsudek ze dne 13. září 2010, Whirlpool Europe v. Rada, T‑314/06, EU:T:2010:390, bod 141).

60

V tomto rámci přezkumu je třeba zohlednit okolnost, že v oblasti obchodních ochranných opatření disponují unijní orgány z důvodu složitosti hospodářských, politických a právních situací, které musí zkoumat, širokou posuzovací pravomocí (viz rozsudek ze dne 18. října 2018, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, C‑100/17 P, EU:C:2018:842, bod 63 a citovaná judikatura). V tomto ohledu jelikož již bylo rozhodnuto, že určení obdobného výrobku spadá do výkonu široké posuzovací pravomoci přiznané orgánům, a je tedy předmětem omezeného přezkumu, je třeba použít stejný přístup, pokud jde o přezkum opodstatněnosti určení dotčeného výrobku [rozsudek ze dne 10. října 2012, Gem-Year a Jinn-Well Auto-Parts (Zhejiang) v. Rada, T‑172/09, nezveřejněný, EU:T:2012:532, bod 62].

61

Jak však správně zdůrazňují žalobkyně, posuzovací pravomoc Komise není v tomto ohledu neomezená. Posouzení Komise podléhají přezkumu Tribunálu, který se v tomto kontextu týká ověření dodržení použitelných právních pravidel, věcné správnosti skutkových zjištění použitých k provedení zpochybňované volby, neexistence zjevně nesprávného posouzení těchto skutkových zjištění nebo neexistence zneužití pravomoci (viz rozsudek ze dne 17. prosince 2008, HEG a Graphite India v. Rada, T‑462/04, EU:T:2008:586, bod 120 a citovaná judikatura).

62

Je tedy třeba přezkoumat, zda Komise v projednávaném případě překročila širokou posuzovací pravomoc, když za dotčené výrobky považovala „tyče, pruty, profily (též duté), trouby, trubky; nesmontované, též připravené pro použití v konstrukcích (např. stříhaných na délku, vrtaných, ohýbaných, zkosených, se závitem), vyrobené z hliníku, též ve slitině, obsahující nejvýše 99,3 % hliníku“, běžně nazývané „hliníkové výlisky“ (viz body 38 a 40 odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzené bodem 94 odůvodnění napadeného nařízení, s výhradou doplňujících informací uvedených v bodech 90 až 93 odůvodnění posledně uvedeného nařízení). Komise zdůraznila, že s dotčeným výrobkem musí být nakládáno jako s jedním a týmž výrobkem (body 56 a 197 odůvodnění napadeného nařízení).

63

Komise odůvodnila tuto volbu v bodě 56 odůvodnění napadeného nařízení vysvětlením, že výrobky zahrnuté do definice dotčeného výrobku mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako dotčený výrobek.

64

Je třeba uvést, pokud jde o metodu použitou pro definici dotčeného výrobku, že Komise v bodech 56 a 69 odůvodnění napadeného nařízení upřesnila, že i když některé výlisky mohou být používány pouze pro specifické použití, je to důsledek skutečnosti, že tyto výrobky jsou vyrobené na zakázku a výslovně pro zamýšlené použití. Komise vzala v úvahu skutečnost, že obchodní praxe zavedla řadu rozlišení, mimo jiné mezi tvrdými a lehkými slitinami, středními a velkými profily, standardními a speciálními profily a výlisky pro speciální použití. Nicméně ačkoli mnozí výrobci spadají do několika z těchto kategorií, vyrábějí podle technických vlastností svých strojů a na základě požadavků svých různých odběratelů. Pokud jde konkrétně o slitiny, Komise po šetření dospěla k závěru, že existuje řada slitin hliníku a že pro dané použití mohou být vhodné různé slitiny. Komise vzala v úvahu tvrzení předložené různými stranami, že trh by se měl členit podle výše uvedených kritérií. Navzdory tomu Komise vzhledem k neexistenci jednoznačné dělicí linie nebo rozlišovacího kritéria mezi různými výrobky, které by odůvodňovalo analýzu podle jednotlivých segmentů, dospěla k závěru, že posouzení dumpingu a újmy by se mělo provádět na úrovni výrobního odvětví Unie jako celku při společném přezkoumání všech druhů hliníkových výlisků a zajištění náležité srovnatelnosti výrobků.

65

V bodě 61 odůvodnění napadeného nařízení Komise připomněla, že nezpochybňuje komplexnost mnoha hliníkových výlisků včetně výlisků pro železniční sektor, ani skutečnost, že různé typy výrobků mohou mít různé specifické vlastnosti, použití nebo výrobní proces; že se mohou řídit různými výrobními normami; nebo že zaměnitelnost jejich jednotlivých typů nemusí být univerzální. Informace o zvláštnostech různých typů výrobků nebyly s to vyvrátit skutečnost, že posuzované typy mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti bez ohledu na odvětví, ve kterém se používají. Navíc v bodě 197 odůvodnění napadeného nařízení Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie působí na trhu s tvrdými a lehkými slitinami, středními a velkými profily a se standardními a speciálními profily a čelí konkurenci čínského dumpingového dovozu u všech těchto typů výrobků. Komise rovněž zdůraznila, že jak výrobci v Unii, tak čínští výrobci mohou vyrábět řadu typů výrobků, a pokud to podmínky na trhu umožňují, mohou se zaměřit na některé z nich.

66

Po přezkumu analýzy Komise se jeví, že Komise zohlednila několik relevantních faktorů ve smyslu judikatury citované v bodě 57 výše, jako jsou zejména fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich zaměnitelnost, poptávka ze strany zákazníků a výrobní proces.

67

Mimoto žalobkyně neprokázaly v souladu s pravidlem, podle kterého důkazní břemeno nese žalobce, který musí předložit přesvědčivé důkazy na podporu svého tvrzení (viz rozsudek ze dne 19. září 2019, Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise, T‑228/17, EU:T:2019:619, bod 127 a citovaná judikatura), že Komise nesprávně posoudila faktory, které považovala za relevantní, ani jaké jiné relevantnější faktory měly být použity. I kdyby byla prokázána, skutečnost, že ceny žalobkyň odpovídaly cenám výrobců v Unii nebo byly vyšší než ceny výrobců v Unii, je pro účely této analýzy irelevantní.

68

Žalobkyně tudíž neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při definici dotčeného výrobku. Druhá a třetí část druhého žalobního důvodu tedy musí být zamítnuty.

69

Žalobkyně, podporované společností Airoldi, tvrdí, že Komise podrobila jejich výrobky vyrovnávacím antidumpingovým clům na základě vágní a hypotetické analýzy založené na pracovním dokumentu Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu ze dne 20. prosince 2017 [SWD(2017) 483 final/2, dále jen „zpráva o podstatných zkresleních na čínském trhu“] a nezohlednila důkazy, které předložily. Vývozci by přitom měli mít možnost být vyslechnuti a prokázat, že v jejich případě nedošlo ke zkreslením.

70

Společnost Airoldi zase zpochybňuje legalitu zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu, kterou použila Komise a která nesplňuje požadavky čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení.

71

Komise tvrdí, že zpochybnění legality zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu ze strany společnosti Airoldi je nepřípustné, neboť jej nevznesly žalobkyně.

72

V tomto ohledu je třeba připomenout, že určení běžné hodnoty výrobku představuje jednu ze základních etap umožňujících zjistit existenci případného dumpingu. Článek 2 odst. 1 první pododstavec základního nařízení v této souvislosti stanoví, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

73

Je třeba rovněž konstatovat, že jak ze znění, tak ze systematiky tohoto ustanovení vyplývá, že při určování běžné hodnoty je třeba v zásadě přednostně zohlednit cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena v běžném obchodním styku (rozsudek ze dne 1. října 2014, Rada v. Alumina, C‑393/13 P, EU:C:2014:2245, bod 20). Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se totiž od této zásady lze odchýlit pouze tehdy, pokud se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením (v tomto smyslu obdobně viz rozsudek ze dne 1. října 2014, Rada v. Alumina, C‑393/13 P, EU:C:2014:2245, bod 20).

74

Článek 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení definuje pojem „podstatná zkreslení“ jako „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu“ a obsahuje orientační seznam faktorů, které mohou být vzaty v úvahu při analýze existence takových zkreslení.

75

Článek 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví:

„Pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví. Tyto zprávy a důkazy, z nichž zprávy vycházejí, se založí do spisu případného šetření týkajícího se dané země či odvětví. Zúčastněným stranám musí být při každém šetření, při němž je využito této zprávy nebo důkazů, z nichž zpráva vychází, poskytnuta dostatečná možnost, aby je vyvrátily, doplnily, vyjádřily k nim své připomínky nebo aby se na ně mohly odvolávat. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, musí Komise zohlednit veškeré relevantní důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu.“

76

Pojem „podstatná zkreslení“ a metoda výpočtu běžné hodnoty, pokud taková zkreslení existují v zemi vývozu, byly do základního nařízení zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění základní nařízení a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 338, s. 1, dále jen „nařízení, kterým se mění základní nařízení“).

77

Z ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyplývá, že pokud Komise vypracuje zprávu popisující situaci na trhu v zemi vývozu, přihlédne při analýze existence podstatných zkreslení k faktorům uvedeným v čl. 2 odst. 6a písm. b) téhož nařízení.

78

V tomto ohledu je třeba uvést, že široká posuzovací pravomoc, kterou mají unijní orgány v oblasti obchodních ochranných opatření z důvodu složitosti hospodářských a politických situací, které musí zkoumat (viz rozsudek ze dne 18. října 2018, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, C‑100/17 P, EU:C:2018:842, bod 63 a citovaná judikatura), se týká rovněž určení existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jakož i rozhodnutí o vypracování zprávy podle čl. 2 odst. 6a písm. c) uvedeného nařízení. Totéž platí pro skutkové okolnosti právní a politické povahy, které se objevují v dotčené zemi a které musí unijní orgány zhodnotit za účelem určení, zda vývozce působí v tržních podmínkách bez zásadních zásahů státu (obdobně viz rozsudek ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑443/11, EU:T:2014:774, bod 163 a citovaná judikatura).

79

I když v oblasti obchodních ochranných opatření, a zvláště antidumpingových opatření, nemůže unijní soud zasahovat do posouzení, které je vyhrazeno unijním orgánům, je nicméně jeho úlohou, aby se ujistil, že dotyčné orgány zohlednily všechny relevantní okolnosti a vyhodnotily skutečnosti obsažené ve spise s veškerou požadovanou řádnou péčí (obdobně viz rozsudek ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑443/11, EU:T:2014:774, bod 164 a citovaná judikatura).

80

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci na trhu v určité zemi a důkazy, na nichž je založena, zakládají do vyšetřovacího spisu. Při analýze existence podstatných zkreslení vezme Komise v úvahu všechny relevantní důkazy založené do vyšetřovacího spisu, včetně důkazů předložených zúčastněnými stranami. Toto ustanovení, vykládané s ohledem na bod 7 odůvodnění nařízení, kterým se mění základní nařízení, znamená, že při analýze existence podstatných zkreslení ve třetí zemi musí Komise vzít v úvahu všechny relevantní údaje týkající se situace na domácím trhu vývozců a výrobců v této zemi, které byly založeny do spisu a ke kterým byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost se vyjádřit. Pokud ze zprávy uvedené v čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, která byla založena do spisu, vyplývá, že v dotyčné zemi existují podstatná zkreslení na domácím trhu, musí Komise umožnit těmto vývozcům a výrobcům tato zjištění zpochybnit a k závěru o této otázce může dospět až po náležitém posouzení důkazů, které předložili k prokázání zejména toho, že jejich domácí ceny a náklady nejsou zkresleny.

81

V systému zavedeném čl. 2 odst. 6a základního nařízení mohou zjištění uvedená ve zprávě podle tohoto ustanovení případně vést k tomu, že břemeno prokázání opaku bude přeneseno na výrobce, který si přeje být uznán jako podnik, jehož domácí ceny nejsou zkresleny. Je však na Komisi, aby v každém případě posoudila, zda jsou důkazy předložené výrobcem za tímto účelem dostatečné, a unijnímu soudu přísluší ověřit, zda toto posouzení není stiženo zjevným pochybením (obdobně viz rozsudek ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑443/11, EU:T:2014:774, bod 165 a citovaná judikatura).

82

Kromě toho ze zásady řádné správy, která je součástí obecných zásad unijního práva, vyplývá, že důkazní břemeno, které mohou nést vyvážející výrobci podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, nesmí být nepřiměřené (obdobně viz rozsudek ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑443/11, EU:T:2014:774, bod 166 a citovaná judikatura).

83

Argumenty žalobkyň a společnosti Airoldi týkající se analýzy existence podstatných zkreslení na čínském trhu provedené Komisí je třeba přezkoumat ve světle těchto úvah.

84

Zaprvé je třeba přezkoumat argumenty společnosti Airoldi, podle kterých zpráva o podstatných zkresleních na čínském trhu tím, že má podobu pouhého pracovního dokumentu útvarů Komise, nesplňuje požadavky čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení.

85

Komise tvrdí, že tyto argumenty společnosti Airoldi jsou nepřípustné, neboť překračují rámec vymezený žalobními důvody a návrhy žalobkyň.

86

V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 142 odst. 1 jednacího řádu stanoví, že návrhová žádání obsažená v návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení se omezí na úplnou nebo částečnou podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení.

87

Podle judikatury nemůže účastník řízení, kterému byl povolen vstup do řízení jako vedlejšímu účastníkovi, změnit předmět sporu, jak je vymezen v návrhových žádáních a žalobních důvodech hlavních účastníků řízení. Z toho vyplývá, že přípustné jsou pouze ty argumenty vedlejšího účastníka, které patří do rámce vymezeného těmito návrhovými žádáními a žalobními důvody (rozsudek ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C‑399/12, EU:C:2014:2258, bod 27). I když podle znění ustanovení čl. 145 odst. 2 písm. b) jednacího řádu musí spis vedlejšího účastníka obsahovat důvody a argumenty vedlejšího účastníka, neznamená to, že se posledně uvedený může dovolávat nových důvodů, odlišných od důvodů předložených žalobcem. Toto ustanovení je totiž součástí mezí vytyčených řízením o vedlejším účastenství a musí být vykládáno s přihlédnutím k ustanovení článku 142 tohoto jednacího řádu, v němž se stanoví, že vstup vedlejšího účastníka do řízení se omezí na úplnou či částečnou podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení, že vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení a vedlejší účastník musí přijmout stav řízení, jaký je v době jeho vstupu do něj (rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, C‑449/14 P, EU:C:2016:848, bod 121).

88

Kromě toho ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 13. března 2019, Polsko v. Parlament a Rada (C‑128/17, EU:C:2019:194), jejímž předmětem bylo zrušení směrnice, žalující členský stát tvrdil, že byl zbaven informací nezbytných k tomu, aby se mohl účinně účastnit procesu, který vedl k přijetí napadené směrnice. Jeden členský stát, který byl vedlejším účastníkem řízení, tvrdil, že legislativní postup nebyl veden v souladu s jednacím řádem Rady Evropské unie z důvodu opožděného poskytnutí některých informací a dokumentů. Soudní dvůr rozhodl, že argumenty předložené členským státem, který byl vedlejším účastníkem řízení, nespadají do rámce vymezeného návrhovými žádáními a důvody hlavního účastníka řízení, na jehož podporu došlo k vedlejšímu účastenství, a že jsou tedy nepřípustné (rozsudek ze dne 13. března 2019, Polsko v. Parlament a Rada, C‑128/17, EU:C:2019:194, body 78 až 80).

89

Při rozhodování o přípustnosti argumentů uplatněných společností Airoldi tedy Tribunálu přísluší ověřit, zda spadají do rámce vymezeného návrhovými žádáními a žalobními důvody žalobkyň, na jejichž podporu vstoupila do řízení jako vedlejší účastník.

90

V projednávané věci společnost Airoldi argumenty, jejichž přípustnost Komise zpochybňuje, zpochybňuje soulad zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Zaprvé společnost Airoldi tvrdí, že zpráva o podstatných zkresleních na čínském trhu je pouhým pracovním dokumentem útvarů generálního ředitelství (GŘ) Komise pro obchod, který zřejmě nebyl předmětem žádného postupu schválení kolegiem jeho členů. Jedná se o vnitřní správní akt útvarů GŘ Komise pro obchod, který nebyl přezkoumán ostatními útvary Komise. Zadruhé uvedená zpráva nebyla předmětem „zveřejnění“ v souladu s požadavky čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, neboť byla zveřejněna pouze v angličtině na internetové stránce GŘ Komise pro obchod. Zatřetí nebyla ani aktualizován a citované údaje pocházejí z roku 2017.

91

Na jednání společnost Airoldi upřesnila, že touto argumentací zpochybňuje legalitu postupu vypracování zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu. Tvrdila, že uvedená zpráva je ve své genezi protiprávním aktem s obecnou působností a její argumenty musí být vykládány tak, že byly vzneseny na podporu námitky protiprávnosti ve smyslu článku 277 SFEU.

92

Těmito argumenty společnost Airoldi ve skutečnosti vznáší nový žalobní důvod na podporu kritiky výpočtu běžné hodnoty obsaženého v napadeném nařízení. Je pravda, že žalobkyně v rámci první části prvního žalobního důvodu a čtvrté části druhého žalobního důvodu zpochybňují závěry Komise založené na zprávě o podstatných zkresleních na čínském trhu, které se týkají podstatných zkreslení, a v sedmé části druhého žalobního důvodu rovněž tvrdí, že Komise nesprávně určila běžnou hodnotu na základě uvedené zprávy. Nevznáší však formou námitky žádný žalobní důvod vycházející z toho, že zpráva o podstatných zkresleních na čínském trhu, na kterou opakovaně odkazují, je protiprávní. Konkrétně v bodě 115 žaloby zpochybňují pouze to, že v této zprávě nebyla provedena důkladná analýza podmínek, které samy uplatňovaly.

93

Na jednání žalobkyně upřesnily, že podle jejich názoru nemá zpráva o podstatných zkresleních na čínském trhu žádný právní účinek. Tvrdily, že legalitu uvedené zprávy nezpochybňují.

94

Z toho vyplývá, že argumenty společnosti Airoldi se týkají aspektu napadeného nařízení, který nebyl žalobkyněmi zpochybněn, a sice legality postupu vypracování zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu, na jejímž základě bylo napadené nařízení přijato. Argumentace žalobkyň týkající se pouze použití uvedené zprávy přitom spočívá na předpokladu, že tato zpráva je platná. Z toho vyplývá, že důvod vznesený společností Airoldi nespadá do rámce vymezeného návrhovými žádáními a žalobními důvody žalobkyň.

95

Mimoto na rozdíl od toho, co tvrdila společnost Airoldi na jednání, taková námitka protiprávnosti, jako je námitka vznesená v projednávané věci, nemůže být Tribunálem zkoumána i bez návrhu, jelikož nepředstavuje nepominutelný důvod.

96

Tento důvod vznesený společností Airoldi a argumenty na jeho podporu jsou tudíž nepřípustné a je třeba je jako takové odmítnout.

97

Zadruhé je třeba přezkoumat argumenty žalobkyň, podle kterých je Komise podrobila vyrovnávacím antidumpingovým clům z důvodu nepříznivého celkového posouzení čínského hospodářství a na základě vágní a hypotetické analýzy založené na zprávě o podstatných zkresleních na čínském trhu. Postup byl založen na vágních a potenciálních skutečnostech a vedené šetření, které se jich týká, nebylo založeno na faktech, ale na předsudcích.

98

V tomto ohledu je třeba připomenout, jak bylo uvedeno v bodech 78 a 80 výše, že zaprvé má Komise širokou posuzovací pravomoc při určování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení a zadruhé, že musí zohlednit všechny relevantní skutečnosti týkající se situace na domácím trhu vývozců a výrobců v dotyčné zemi a umožnit těmto vývozcům a výrobcům, aby přesvědčivě prokázali, že jejich ceny a náklady na domácím trhu nejsou zkresleny.

99

V projednávané věci Komise v bodě 139 odůvodnění napadeného nařízení uvedla, že konstatovala existenci podstatných zkreslení v odvětví dotčených výrobků, takže použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení bylo vhodné. V tomto ohledu odkázala v oddíle 3.2.1 prozatímního nařízení na analýzu existence podstatných zkreslení v odvětví hliníku, včetně dotčeného výrobku, v Číně.

100

Konkrétně v prozatímním nařízení Komise analyzovala bod po bodu různé faktory, které je třeba zejména zohlednit podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a sice existenci trhu tvořeného ve značné míře podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny (body 98 až 104 odůvodnění prozatímního nařízení), přítomnost státu v podnicích, která orgánům umožňuje ovlivňovat tvorbu cen nebo náklady (body 105 až 112 odůvodnění prozatímního nařízení), existence diskriminačních veřejných opatření nebo politik, které zvýhodňují domácí dodavatele nebo jakýmkoli jiným způsobem ovlivňují volné působení tržních sil (body 113 až 135 odůvodnění prozatímního nařízení), neexistence, diskriminační uplatňování nebo nedostatečné uplatňování zákonů týkajících se úpadku, práva společností nebo vlastnického práva (body 136 až 140 odůvodnění prozatímního nařízení), existence zkreslení mzdových nákladů (body 141 a 142 odůvodnění prozatímního nařízení) a existence přístupu k financování poskytnutého orgány, které provádějí cíle veřejné politiky nebo jiným způsobem nejednají nezávisle na státu (body 143 až 153 odůvodnění prozatímního nařízení). Komise z toho rovněž s ohledem na nespolupráci ze strany čínské vlády vyvodila, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady (bod 157 odůvodnění prozatímního nařízení).

101

Komise ve své analýze zohlednila zprávu o podstatných zkresleních na čínském trhu, která byla založena do spisu (bod 73 odůvodnění prozatímního nařízení), jakož i studie a zprávy obsažené ve stížnosti European Aluminium (bod 74 odůvodnění prozatímního nařízení), a sice zprávu o nadměrných kapacitách v Číně zveřejněnou obchodní komorou Unie v Číně, dokument Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nadepsaný „Measuring distortions in international markets: the aluminium value chain“ (Měření zkreslení na mezinárodních trzích: hodnotový řetězec hliníku (OECD Trade Policy Papers, č. 218 Paříž) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/915 ze dne 4. června 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (Úř. věst. 2019, L 146, s. 63). Z několika bodů odůvodnění a poznámek pod čarou prozatímního nařízení vyplývá, že Komise rovněž zohlednila různé dostupné údaje z čínských tiskových agentur, čínských dokumentů a internetových stránek, jakož i pracovní dokument Mezinárodního měnového fondu (MMF) nazvaný „Řešení problému zadlužení podniků v Číně“ (WP/16/203) (body 91 až 156 odůvodnění prozatímního nařízení).

102

Čínská vláda se nevyjádřila ani neposkytla důkazy, které by mohly vyvrátit důkazy existující ve spisu ve fázi zahájení řízení, a Komise ji informovala o svém záměru použít článek 18 základního nařízení, který umožňuje založit zjištění na dostupných údajích (body 66 a 76 odůvodnění prozatímního nařízení).

103

Žalobkyně k této otázce předložily připomínky před přijetím prozatímního nařízení (bod 77 odůvodnění napadeného nařízení), jakož i připomínky týkající se prozatímního nařízení (body 95 a 96 odůvodnění napadeného nařízení).

104

Z analýzy různých aspektů čínského trhu, z řady přezkoumaných dostupných zdrojů údajů, které se neomezují na zprávu o podstatných zkresleních na čínském trhu, a ze závěrů vyvozených z těchto zdrojů vyplývá, že Komise, která se zdaleka nespokojila s vágní a hypotetickou analýzou, jak tvrdí žalobkyně, založila závěry týkající se existence podstatných zkreslení na čínském trhu na objektivní analýze relevantních dostupných údajů, pečlivě a nestranně přezkoumala všechny relevantní skutečnosti projednávaného případu a nepřekročila širokou posuzovací pravomoc, kterou jí přiznává judikatura v této oblasti (viz bod 77 výše).

105

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že existenci podstatných zkreslení na čínském trhu nelze považovat za automaticky prokázanou pro všechny dotčené vývozce. Zúčastněné strany mají právo být vyslechnuty, aby prokázaly neexistenci zkreslení, pokud jde o ně. Komise nezohlednila důkazy, které předložily.

106

Zaprvé Komise nezohlednila skutečnost, že jejich ceny na evropském trhu jsou v souladu s cenami evropských výrobců, že metoda výpočtu průměrné ceny evropských výlisků je zjevně nesprávná a že podíly na relevantním trhu v Evropě byly změněny.

107

Jak však správně zdůrazňuje Komise a jak žalobkyně uznaly na jednání, ceny uplatňované žalobkyněmi na evropském trhu nejsou relevantní pro výpočet běžné hodnoty, který je založen na cenách v zemi vývozu (čl. 2 odst. 1 základního nařízení) nebo na odpovídajících výrobních nebo prodejních nákladech ve vhodné reprezentativní zemi [čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení]. Ceny uplatňované žalobkyněmi na evropském trhu nejsou relevantní ani pro určení existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, pro které v projednávané věci relevantní kritérium spočívá v tom, zda je odvětví hliníkových výlisků ovlivněno podstatnými zkresleními na čínském trhu.

108

Tyto argumenty je tudíž třeba odmítnout.

109

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že prokázaly, že nevyužily privilegovaných podmínek pro financování získaných během období šetření ani preferenční politiky, a předložily údaje týkající se úrokové sazby pro jejich financování během tohoto období. Komise tyto skutečnosti v bodě 103 odůvodnění napadeného nařízení nezohlednila.

110

Ze znění bodu 103 odůvodnění napadeného nařízení však vyplývá, že Komise zohlednila existenci půjček poskytovaných státními bankami, a nikoli úrokovou sazbu těchto úvěrů. Úroková sazba, i když se jedná o významnou proměnnou, je totiž pouze jedním z prvků, které je třeba vzít v úvahu při určení existence zvýhodněného financování. Určující mohou být i jiné důvody, jako jsou podmínky přístupu k financování, podmínky solventnosti financovaných subjektů a lhůty pro zpracování a platby. Argumentace žalobkyň, která se omezuje na úrokové sazby použité na jejich financování, tedy nestačí k vyvrácení úvah Komise.

111

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že jim Komise neposkytla příležitost prokázat, že jejich ceny nejsou předmětem zkreslení.

112

V tomto ohledu stačí konstatovat, že jak vyplývá z bodů 10 a 13 výše, žalobkyně měly příležitost předložit připomínky k existenci podstatných zkreslení na čínském trhu jak před přijetím prozatímního nařízení, tak před přijetím napadeného nařízení. Kromě toho ze znění těchto nařízení vyplývá, že část oddílů věnovaných analýze existence podstatných zkreslení na čínském trhu je věnována odpovědím na argumenty žalobkyň.

113

Žalobkyním bylo umožněno užitečně vyjádřit stanovisko k reálnosti a relevanci tvrzených skutečností a okolností a k důkazům, které Komise použila na podporu svého závěru o podstatných zkresleních na čínském trhu. Neuvádí ostatně žádný důkaz, který nemohly uplatnit a který neměly příležitost předložit Komisi [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. prosince 2014, Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada, T‑643/11, EU:T:2014:1076, bod 42].

114

Kromě toho žalobkyně podrobně neuvádějí jiné údajné důkazy než ty, které byly přezkoumány v bodech 106 až 110 výše, které Komise nezohlednila. Tento argument tedy není dostatečně přesný, aby umožnil žalovanému připravit si obranu a Tribunálu rozhodnout o žalobě, a musí být odmítnut jako nepřípustný (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. září 2019, Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise, T‑228/17, EU:T:2019:619, body 166 a 167 a citovaná judikatura).

115

Začtvrté na jednání žalobkyně dodaly, že při vypracování zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu nebyly konzultovány, což znamená, že její použití v jejich případě je stiženo porušením jejich práva na obhajobu.

116

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 84 odst. 1 jednacího řádu nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení nebo představují rozšíření důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v žalobě a které jsou s ním úzce spojeny [viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2019, Intas Pharmaceuticals v. EUIPO – Laboratorios Indas (INTAS), T‑380/18, EU:T:2019:782, bod 26 (nezveřejněný) a citovaná judikatura]. Podle judikatury se čl. 84 odst. 1 jednacího řádu použije rovněž na výtky nebo argumenty. Dále obecnost názvu žalobního důvodu uplatněného ve fázi žaloby nemůže pokrývat rozvinutí zvláštních argumentů v pozdější fázi řízení, které nemají dostatečně úzkou souvislost s argumenty vznesenými v této žalobě (viz rozsudek ze dne 14. července 2021, AQ v. eu-LISA, T‑164/19, nezveřejněný, EU:T:2021:456, bod 59 a citovaná judikatura).

117

V projednávaném případě je třeba konstatovat, že z žaloby nevyplývá, že by v ní bylo tvrzeno porušení práva na obhajobu, jak je popsáno v bodě 115 výše. Kromě toho, jak bylo uvedeno v bodech 92 až 94 výše, žalobkyně ve svých písemnostech nezpochybnily legalitu postupu vypracování zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu.

118

V každém případě základní nařízení nestanoví konzultaci s vyvážejícími výrobci ze třetí země, kteří jsou dotčení zprávou stanovenou v čl. 2 odst. 6a písm. c) uvedeného nařízení, za účelem vypracování této zprávy, která je dokumentem s obecnou působností a která může být použita na více jednotlivých případů. Na druhé straně práva žalobkyň byla plně respektována, když se jednalo o použití zprávy o podstatných zkresleních na čínském trhu, jak vyplývá z bodů 103 a 105 výše.

119

V důsledku toho musí být argument předložený žalobkyněmi na jednání, který musí být považován za nový, a tedy nepřípustný, v každém případě zamítnut jako neopodstatněný.

120

Tyto argumenty žalobkyň a spolu s nimi i celou čtvrtou část druhého žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout.

121

Zaprvé žalobkyně v rámci páté a šesté části tvrdí, že Komise nesprávně dospěla k závěru o existenci podstatných zkreslení na čínském trhu, která se jich v každém případě netýkají. V důsledku toho podle žalobkyň nesprávně použila pro výpočet běžné hodnoty reprezentativní zemi. Mimoto nedošlo ke kontradiktorní diskuzi ohledně výběru reprezentativní země.

122

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že argumenty žalobkyň k závěru Komise týkajícího se existence podstatných zkreslení na čínském trhu byly odmítnuty v rámci přezkumu třetí části tohoto žalobního důvodu a čtvrté části druhého žalobního důvodu. Kromě toho, jak tvrdí, Komise dne 16. března 2020 zveřejnila první poznámku ke spisu o zdrojích použitých pro stanovení běžné hodnoty, v níž na základě kritérií, jimiž se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila několik potenciálních reprezentativních zemí. Komise obdržela připomínky k této první poznámce a dne 25. června 2020 zveřejnila druhou poznámku, v níž odpověděla na připomínky a informovala zúčastněné strany, že hodlá použít Turecko jako reprezentativní zemi.

123

Vzhledem k tomu, že žalobkyně v tomto ohledu neuplatnily žádné další argumenty v rámci této části, musí být tato tvrzení odmítnuta.

124

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že volba Turecka jako reprezentativní země je nesprávná.

125

V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že pokud se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením, běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty. Za tímto účelem může Komise použít jako zdroj informací zejména odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, která má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako v zemi vývozu.

126

Toto ustanovení bylo do základního nařízení vloženo nařízením, kterým se mění základní nařízení, které rovněž nahradilo ustanovení bývalého čl. 2 odst. 7 písm. a) téhož nařízení, podle kterého „se vhodná třetí země s tržním hospodářstvím vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru“. Z jejich znění vyplývá, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a bývalý čl. 2 odst. 7 písm. a) téhož nařízení sledují stejný cíl, a sice určit metodu výpočtu běžné hodnoty v případě dovozů ze zemí, jejichž domácí ceny a náklady nemohou být zohledněny z důvodu tržních podmínek v dotyčné zemi. Tato dvě ustanovení však mají odlišnou formulaci, což znamená, jak správně zdůrazňuje Komise, že judikatura, která vykládala bývalý čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, může být použita jen částečně pro účely výkladu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Posledně uvedené ustanovení totiž zavádí odlišnou definici reprezentativní země, která musí být „vhodná“ a musí mít „úroveň hospodářského rozvoje podobnou jako v zemi vývozu“. Pokud jde o údaje, které je třeba vzít v úvahu, totéž ustanovení upřesňuje, že se jedná o „relevantní“ údaje, jsou-li dostupné. Zavádí se rovněž kritérium pořadí mezi několika vhodnými reprezentativními zeměmi, neboť je upřesněno, že pro výběr reprezentativní země by měly být upřednostňovány země „s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany“.

127

Z ustálené judikatury však vyplývá, že unijní orgány mají širokou posuzovací pravomoc při určování běžné hodnoty v případě zemí bez tržního hospodářství (viz rozsudek ze dne 19. září 2019, Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise, T‑228/17, EU:T:2019:619, bod 126 a citovaná judikatura) a že volba srovnatelné země za tímto účelem spadá rovněž do rámce široké posuzovací pravomoci, kterou mají unijní orgány v oblasti společné obchodní politiky z důvodu složitosti hospodářských a politických situací, které musí zkoumat (viz rozsudek ze dne 29. července 2019, Shanxi Taigang Stainless Steel v. Komise, C‑436/18 P, EU:C:2019:643, bod 30 a citovaná judikatura). Tato judikatura se použije rovněž na čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, který však omezuje prostor Komise pro uvážení v tom, že vybraná země musí mít podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako v zemi vývozu.

128

Bylo rovněž rozhodnuto, že je třeba ověřit, zda Komise neopomenula zohlednit podstatné nebo relevantní skutečnosti za účelem zjištění odpovídajícího charakteru zvolené země a zda informace ve spise byly přezkoumány s veškerou řádnou péčí vyžadovanou k tomu, aby bylo možné mít za to, že běžná hodnota dotčeného výrobku byla určena vhodným a přiměřeným způsobem (viz rozsudky ze dne 10. září 2015, Fliesen-Zentrum Deutschland, C‑687/13, EU:C:2015:573, bod 51 a citovaná judikatura, a ze dne 23. dubna 2018, Shanxi Taigang Stainless Steel v. Komise, T‑675/15, nezveřejněný, EU:T:2018:209, bod 32 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 29. května 1997, Rotexchemie,C‑26/96, EU:C:1997:261, body 23 a 24). Tuto judikaturu lze použít na situace, kdy existence podstatných zkreslení v zemi vývozu odůvodňuje použití údajů pocházejících z vhodné reprezentativní země pro výpočet běžné hodnoty, což s sebou nese rovněž přezkum složitých hospodářských a politických situací.

129

Kromě toho, jak vyplývá z čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, unijní soudy se musí ujistit, že Komise neopomenula zohlednit základní skutečnosti pro určení vhodnosti zvolené země. Za tímto účelem přísluší uvedeným orgánům, aby s přihlédnutím k ostatním možnostem, které se objevují, nalezly třetí zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná úrovni hospodářského rozvoje země vývozu. Pokud lze na základě snadno dostupných údajů uvažovat o volbě více než jedné země, provede Komise srovnávací analýzu těchto různých zemí a upřednostní země uplatňující náležitou úroveň sociální a environmentální ochrany.

130

V projednávané věci zveřejnila Komise dne 16. března 2020 první poznámku ke spisu o zdrojích použitých pro stanovení běžné hodnoty, kterou na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila následující potenciální reprezentativní země: Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Íránská islámská republika, Kazachstán, Malajsie, Mauricius, Mexiko, Černá Hora, Rusko, Srbsko, Srí Lanka, Thajsko a Turecko (body 35 a 161 odůvodnění prozatímního nařízení). V návaznosti na připomínky, které obdržela, informovala Komise prostřednictvím poznámky ze dne 25. června 2020 zúčastněné strany, že hodlá použít Turecko jako reprezentativní zemi (bod 37 a 164 odůvodnění prozatímního nařízení). Kritéria pro výběr reprezentativní země byla zaprvé úroveň hospodářského rozvoje podobná úrovni hospodářského rozvoje Číny, zadruhé výrobek, který je předmětem šetření, je v této zemi vyráběn a zatřetí dostupnost odpovídajících veřejných údajů v této zemi (bod 159 odůvodnění prozatímního nařízení). Komise připomněla, že v případě potřeby bude upřednostněna země s odpovídající úrovní sociální ochrany a ochrany životního prostředí. Po posouzení připomínek zúčastněných stran po poskytnutí konečných informací Komise v bodě 152 odůvodnění napadeného nařízení potvrdila výběr Turecka jako reprezentativní země.

131

V této souvislosti vzhledem k tomu, že důkazní břemeno nese žalobce, který musí na podporu svého tvrzení předložit přesvědčivé důkazy (viz rozsudek ze dne 19. září 2019, Zhejiang Jndia Pipeline Industry v. Komise, T‑228/17, EU:T:2019:619, bod 127 a citovaná judikatura), je třeba ověřit, zda žalobkyně předložily důkazy, které mohou prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že zvolila Turecko jako reprezentativní zemi.

132

Žalobkyně tvrdí, že Komise postupovala podle sdružení European Aluminium, když si zvolila Turecko jako reprezentativní zemi. Tvrdí, že tato volba nezohledňuje počet obyvatel Číny a Turecka a domácí poptávku, která vzhledem k zásadě úspor z rozsahu znamená, že zvýšení výroby povede ke snížení fixních nákladů. Podle žalobkyň tato volba nedodržuje kritéria stanovená dřívější judikaturou, podle níž unijním orgánům přísluší, aby se při zohlednění jiných možností, které se objeví, pokusily nalézt třetí zemi, kde je cena obdobného výrobku vytvářena za okolností co nejvíce srovnatelných s okolnostmi země vývozu, pokud se jedná o zemi s tržním hospodářstvím (rozsudek ze dne 10. září 2015, Fliesen-Zentrum Deutschland, C‑687/13, EU:C:2015:573, bod 49).

133

V tomto ohledu je třeba uvést, že judikatura dovolávaná žalobkyněmi se týká výběru „třetí země s tržním hospodářstvím“ podle bývalého čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Všechny parametry stanovené v rozsudku ze dne 10. září 2015, Fliesen-Zentrum Deutschland (C‑687/13, EU:C:2015:573), tedy nemohou být jako takové automaticky přeneseny na čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Posledně uvedené ustanovení konkrétně vyžaduje, aby vhodná reprezentativní země vykazovala „úroveň hospodářského rozvoje podobnou jako v zemi vývozu“, a nikoli aby se jednalo o zemi s tržním hospodářstvím, a stanoví dodatečný parametr týkající se uplatnění náležité úrovně sociální a environmentální ochrany. Z toho vyplývá, že kritériem, které musí být nyní dodrženo, je úroveň hospodářského rozvoje podobná úrovni hospodářského rozvoje země vývozu. V souladu s tímto kritériem zůstává použitelná podstata judikatury týkající se bývalého čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a sice že Komise musí vycházet ze třetí země, kde je cena obdobného výrobku vytvářena za okolností co nejvíce srovnatelných s okolnostmi země vývozu, v souladu s povinností řádné péče, kterou má Komise na základě judikatury citované v bodě 127 výše.

134

Komise založila výběr Turecka jako reprezentativní země na kritériích uvedených v bodě 130 výše. Z těchto kritérií je na prvním místě úroveň hospodářského rozvoje podobná úrovni hospodářského rozvoje v Číně. Komise v bodě 159 odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že použila země s hrubým národním důchodem obdobným Číně na základě databáze Světové banky. V bodě 151 odůvodnění napadeného nařízení upřesnila, že Turecko má podle klasifikace Světové banky (horní střední příjem) stejnou úroveň rozvoje jako Čína, a je tedy reprezentativní zemí. Komise rovněž zohlednila skutečnost, že šetření odhalilo, že hliníkové výlisky skládající se ze dvou druhů slitin, lehkých a tvrdých, jsou vyráběny v Turecku.

135

Žalobkyně nezpochybňují skutečnost, že Turecko vykazuje podobnou úroveň rozvoje jako Čína. Jejich argumentace založená na argumentu týkajícím se úspor z rozsahu, který vychází z toho, že Čína má vyšší počet obyvatel než Turecko, a z toho, že domácí poptávka je odlišná, nemůže zpochybnit závěry Komise. Jednak ze základního nařízení nijak nevyplývá, že Komise musí při výběru reprezentativní země zohlednit počet obyvatel daných zemí. Dále vzhledem k tomu, že Čína je zemí s největším počtem obyvatel na světě, bylo by nepřiměřené požadovat, aby Komise zvolila jako reprezentativní zemi zemi s rovnocenným počtem obyvatel. Z téhož důvodu nelze přijmout ani argument žalobkyň týkající se domácí poptávky a úspor z rozsahu.

136

Žalobkyně tudíž neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při výběru Turecka jako reprezentativní země.

137

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že volba referenční země je stižena nedostatkem odůvodnění. Komise neupřesnila, proč by cena účtovaná tureckými výrobci uvedenými v prozatímním nařízení mohla být srovnávacím prvkem a nevysvětlila postup tvorby cen těchto podniků. Mimoto Komise neodůvodnila v napadeném nařízení srovnatelnost Turecka jako reprezentativní země a nezohlednila jejich připomínky, pokud jde o rozdíl v typologii a množství vyrobených výrobků.

138

Podle ustálené judikatury představuje chybějící nebo nedostatečné odůvodnění žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, který se jako takový liší od žalobního důvodu vycházejícího z nesprávného odůvodnění rozhodnutí, jehož přezkum spadá do přezkumu opodstatněnosti tohoto rozhodnutí [rozsudky ze dne 19. června 2009, Qualcomm v. Komise, T‑48/04, EU:T:2009:212, bod 175, a ze dne 18. října 2016, Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada, T‑351/13, nezveřejněný, EU:T:2016:616, bod 110]. Z odůvodnění vyžadovaného čl. 296 druhým pododstavcem SFEU musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat přezkum [rozsudky ze dne 30. září 2003, Eurocoton a další v. Rada, C‑76/01 P, EU:C:2003:511, bod 88, a ze dne 12. prosince 2014, Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada, T‑643/11, EU:T:2014:1076, bod 129 (nezveřejněný)].

139

Orgány naproti tomu nejsou povinny v odůvodnění prozatímního nebo konečného nařízení reagovat na všechny skutkové a právní otázky, které vznesli zúčastnění během správního řízení (viz rozsudek ze dne 25. října 2011, Transnational Company Kazchrome a ENRC Marketing v. Rada, T‑192/08, EU:T:2011:619, bod 256 a citovaná judikatura).

140

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise v bodech 159 až 165 odůvodnění prozatímního nařízení a v bodech 142 až 152 odůvodnění napadeného nařízení jasně a jednoznačně uvedla příslušná kritéria pro výběr reprezentativní země a důvody, které vedly k výběru Turecka. Komise totiž nejprve uvedla použitá kritéria (bod 159 odůvodnění prozatímního nařízení), uvedla seznam potenciálních reprezentativních zemí (bod 161 odůvodnění prozatímního nařízení), vysvětlila konzultační postup se zúčastněnými stranami (body 160 až 163 odůvodnění prozatímního nařízení a body 143 a 144 odůvodnění napadeného nařízení) a vysvětlila, proč nelze přijmout připomínky některých zúčastněných stran (body 163 a 164 odůvodnění prozatímního nařízení a 145 až 151 odůvodnění napadeného nařízení). Komise vysvětlila, že oba typy slitin, lehké a tvrdé, jsou vyráběny v Turecku (bod 164 odůvodnění prozatímního nařízení), že celní unie nemůže z Turecka činit nevhodnou reprezentativní zemi (bod 147 odůvodnění napadeného nařízení), že Turecko je nejvhodnější reprezentativní zemí na základě dostupných údajů o environmentálních a sociálních normách (bod 148 odůvodnění napadeného nařízení) a že Turecko má podle klasifikace Světové banky stejnou úroveň rozvoje jako Čína (bod 151 odůvodnění napadeného nařízení).

141

Mimoto argument, podle kterého Komise nezohlednila vyjádření žalobkyň, pokud jde o rozdíl v typologii a množství vyrobených výrobků, směřuje ke zpochybnění opodstatněnosti napadeného nařízení. Tento argument byl zamítnut v bodech 51 a 56 až 68 výše.

142

S ohledem na skutečnost, že orgány nejsou povinny odpovědět na všechny skutkové a právní otázky, které vznesli zúčastnění během správního řízení, žalobkyně nemohou Komisi vytýkat žádné porušení povinnosti uvést odůvodnění.

143

Tyto argumenty žalobkyň a pátou a šestou část druhého žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout v plném rozsahu.

[omissis]

153

V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně uplatňují v podstatě čtyři části a jsou podporovány společností Airoldi, která rovněž uplatňuje dvě části.

154

Úvodem je třeba připomenout, že čl. 3 odst. 1 základního nařízení definuje pojem „újma“ tak, že se jím rozumí, není-li stanoveno jinak, zejména podstatná újma výrobnímu odvětví Unie nebo její hrozba, a že pro účely výkladu tohoto pojmu odkazuje na ustanovení téhož článku.

155

Článek 3 odst. 2 základního nařízení upravuje zjišťování újmy. Újma se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení objemu dumpingového dovozu a jeho účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Unie a následného vlivu tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie.

156

Článek 3 odst. 3 základního nařízení stanoví, že pokud jde o objem dumpingového dovozu, je třeba „posoudit, zda došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v Unii“, že „[p]okud jde o účinek dumpingového dovozu na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo“ a že „žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující“.

157

Článek 3 odst. 5 základního nařízení stanoví, že přezkum účinků dumpingového dovozu na dotčené výrobní odvětví Unie zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, zatímco čl. 3 odst. 6 základního nařízení upřesňuje, že unijní orgány jsou povinny pomocí všech relevantních důkazů o stavu výrobního odvětví Unie zjistit, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu. Tento článek zejména stanoví, že takové prokázání zahrnuje důkaz o tom, že objem nebo cena zjištěné podle odstavce 3 uvedeného článku mají na výrobní odvětví Unie nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 téhož článku a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné (obdobně viz rozsudek ze dne 19. prosince 2013, Transnational Company Kazchrome a ENRC Marketing v. Rada, C‑10/12 P, nezveřejněný, EU:C:2013:865, bod 49).

158

Podle ustálené judikatury zjištění újmy předpokládá posouzení složitých hospodářských otázek. Při tomto posouzení mají unijní orgány široký prostor pro uvážení (viz rozsudky ze dne 7. května 1991, Nakajima v. Rada, C‑69/89, EU:C:1991:186, bod 86 a citovaná judikatura, a ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑444/11, EU:T:2014:773, bod 226 a citovaná judikatura). Soudní přezkum takového posouzení musí být tedy omezen na ověření toho, zda byla dodržena použitelná právní pravidla, zda jsou věcně správná skutková zjištění a zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení těchto skutkových zjištění nebo zda nedošlo ke zneužití pravomoci. Tak je tomu zejména v případě určení činitelů, které způsobují újmu výrobnímu odvětví Unie v rámci antidumpingového šetření (viz rozsudek ze dne 20. ledna 2022, Komise v. Hubei Xinyegang Special Tube, C‑891/19 P, EU:C:2022:38, bod 36 a citovaná judikatura).

159

Kromě toho je na žalobkyních, aby předložily důkazy, které Tribunálu umožní konstatovat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při hodnocení újmy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. září 2014, Gold East Paper a Gold Huasheng Paper v. Rada, T‑444/11, EU:T:2014:773, bod 228 a citovaná judikatura).

160

Třetí žalobní důvod žalobkyň je tedy třeba zkoumat ve světle těchto zásad.

161

V rámci první části žalobkyně v podstatě předkládají čtyři výtky, aby tvrdily, že Komise nesprávně posoudila různé hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

162

V rámci první výtky žalobkyně tvrdí, že podíl výrobců v Unii na trhu je vyšší než 85 %. Z judikatury Soudního dvora a Tribunálu přitom vyplývá, že pokud výrobci v Unii drží významný podíl na trhu, nejedná se o újmu výrobnímu odvětví Unie. Vysoký podíl výrobního odvětví Unie na trhu by mu přirozeně přiznával silné postavení, které by vylučovalo konstatování zranitelnosti podniků v Unii.

163

V tomto ohledu je třeba poznamenat, jak vyplývá z bodů 154 až 159 výše, že základní nařízení nestanoví žádnou prahovou hodnotu podílu výrobního odvětví Unie na trhu, pod níž nelze mít za to, že uvedené výrobní odvětví utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Komisi dále přísluší v tomto ohledu široký prostor pro posouzení.

164

Nelze však zpochybnit, že vývoj podílu na trhu výrobního odvětví Unie představuje činitel zásadního významu s ohledem na posouzení existence podstatné újmy utrpěné uvedeným výrobním odvětvím (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. března 2007, Aluminium Silicon Mill Products v. Rada, T‑107/04, EU:T:2007:85, bod 65).

165

Kromě toho je třeba připomenout, že ačkoli přezkum orgánů musí vést k závěru, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie je podstatná, nevyžaduje se, aby všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele vykazovaly negativní trend (rozsudek ze dne 25. října 2011, CHEMK a KF v. Rada, T‑190/08, EU:T:2011:618, bod 114). Kromě toho pouhá okolnost, že se některé činitele újmy během posuzovaného období zlepšily, ještě neznamená, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu (rozsudek ze dne 23. dubna 2018, Shanxi Taigang Stainless Steel v. Komise, T‑675/15, nezveřejněný, EU:T:2018:209, bod 93; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 30. března 2000, Miwon v. Rada, T‑51/96, EU:T:2000:92, bod 105).

166

V projednávané věci Komise za účelem závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, v oddílech 4 a 5 napadeného nařízení analyzovala dopad dumpingového dovozu na základě posouzení různých hospodářských ukazatelů podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

167

Z tabulky č. 5 uvedené v bodě 229 odůvodnění napadeného nařízení vyplývá, že tržní podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu činil v období šetření 84,4 % a že poklesl o 4 % během posuzovaného období. Komise rovněž předložila tabulku zohledňující vystoupení Spojeného království z Unie (viz bod 35 odůvodnění napadeného nařízení), i když toto vystoupení nabylo účinnosti po období šetření a posuzovaném období. Z tabulky č. 5a, převzaté v bodě 275 odůvodnění napadeného nařízení, vyplývá, že bez zohlednění Spojeného království činil podíl výrobního odvětví Unie na trhu v období šetření 85,4 % a během posuzovaného období ztratil 3,0 procentního bodu.

168

V bodech 226 a 227 odůvodnění napadeného nařízení je vysvětleno, že spotřeba v Unii na volném trhu vzrostla o 6 %, což je procentní podíl, který je potvrzen pro výrobní odvětví Unie bez zohlednění Spojeného království v tabulce č. 4a, která je uvedená v bodě 271 odůvodnění napadeného nařízení.

169

Komise v bodě 254 odůvodnění napadeného nařízení potvrdila závěry týkající se situace výrobního odvětví Unie uvedené v bodech 271 až 274 odůvodnění prozatímního nařízení. Jedná se zejména o následující závěry:

170

Z těchto skutečností vyplývá, že Komise řádně zohlednila vysoký podíl výrobního odvětví Unie na trhu, jakož i existenci některých ukazatelů s pozitivním trendem. Žalobkyně nepředložily žádný argument ani důkaz umožňující prokázat, že tvrzení Komise v bodech 271 a 272 odůvodnění napadeného nařízení, zejména účinek na ceny, byla zjevně nesprávná. Žalobkyně tedy neprokázaly, že by se Komise s ohledem na zásady uvedené v bodech 163 až 165 výše dopustila zjevně nesprávného posouzení, když konstatovala negativní vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu a dospěla k závěru, že uvedené výrobní odvětví utrpělo podstatnou újmu, přičemž zohlednila všechny relevantní ukazatele, a zejména ztrátu podílů na trhu a zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Komise naopak zdůraznila, že nárůst objemu prodeje byl pouze o 2 % (viz tabulka č. 5, uvedená v bodě 245 odůvodnění prozatímního nařízení) v době, kdy se spotřeba v Unii zvýšila o 6 % (viz tabulka č. 4, převzatá v bodě 226 odůvodnění napadeného nařízení) a že zvýšení cen nenásledovalo zvýšení nákladů (viz tabulka č. 7, uvedená v bodě 256 odůvodnění prozatímního nařízení).

171

Tento závěr není zpochybněn judikaturou Soudního dvora a Tribunálu citovanou žalobkyněmi, jak správně zdůrazňuje Komise.

172

Je pravda, že rozsudky ze dne 4. února 2021, eurocylinder systems (C‑324/19, EU:C:2021:94), a ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada (T‑528/09, EU:T:2014:35), týkající se nařízení Rady (ES) č. 926/2009 ze dne 24. září 2009, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2009, L 262, s. 19), uznaly význam činitele týkajícího se podílů výrobního odvětví Unie na trhu pro zjištění újmy.

173

Hlavním ponaučením z rozsudků ze dne 4. února 2021, eurocylinder systems (C‑324/19, EU:C:2021:94), a ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada (T‑528/09, EU:T:2014:35), však je, že jednotlivé ukazatele, včetně podílu výrobního odvětví Unie na trhu, nelze posuzovat izolovaně, ale globálně jako celek (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. února 2021, eurocylinder systems, C‑324/19, EU:C:2021:94, bod 49, a ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada, T‑528/09, EU:T:2014:35, body 61 až 63).

174

Navíc ve věcech, ve kterých byly vydány rozsudky ze dne 4. února 2021, eurocylinder systems (C‑324/19, EU:C:2021:94), a ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada (T‑528/09, EU:T:2014:35), byly všechny hospodářské faktory kromě vývoje podílu výrobního odvětví Unie na trhu, pozitivní (rozsudek ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada, T‑528/09, EU:T:2014:35, body 59 až 61). V projednávané věci přitom z prozatímního nařízení vyplývá, že využití kapacity (tabulka č. 4, převzatá v bodě 240 odůvodnění prozatímního nařízení), a ziskovost a návratnost investic výrobního odvětví Unie (tabulka č. 10 uvedená v bodě 265 odůvodnění prozatímního nařízení) během posuzovaného období poklesly.

175

Kromě toho se výňatky z rozsudků ze dne 4. února 2021, eurocylinder systems (C‑324/19, EU:C:2021:94), a ze dne 29. ledna 2014, Hubei Xinyegang Steel v. Rada (T‑528/09, EU:T:2014:35), citované žalobkyněmi, týkají odlišného aspektu újmy, a sice posouzení zranitelného postavení výrobního odvětví Unie na konci období šetření za účelem učinění závěru o existenci hrozby podstatné újmy.

176

Dále se rozsudek ze dne 2. května 1995, NTN Corporation a Koyo Seiko v. Rada (T‑163/94 a T‑165/94, EU:T:1995:83), kterého se dovolávají žalobkyně, týká situace, kdy se Rada dopustila nesprávných skutkových zjištění, z nichž vyplynuly trendy, které jsou v rozporu se skutečným vývojem trhu (viz bod 114 tohoto rozsudku), což jsou pochybení, která nejsou v projednávaném sporu tvrzena. Pokud jde o rozsudek ze dne 14. března 2007, Aluminium Silicon Mill Products v. Rada (T‑107/04, EU:T:2007:85), kterého se žalobkyně rovněž dovolávají, ten se týká situace, kdy se Rada dopustila nesprávného skutkového zjištění, když podala obraz o vývoji podílu výrobního odvětví Unie na trhu v rozporu s údaji převzatými do prozatímního nařízení (viz body 63 až 66 tohoto rozsudku).

177

Společnost Airoldi však zaprvé tvrdí, že údaje o újmě, zejména ty, které se týkají podílu výrobního odvětví Unie na trhu, nejsou správné, neboť v konečné fázi nebyly poskytnuty žádné nedávné údaje o různých faktorech, jako je objem výroby. Společnost Airoldi uvádí tento argument v souvislosti se zrušením velké části dovozu pod kódem KN 76109090, který zahrnuje rovněž výrobky, které nespadají do rozsahu šetření (viz bod 202 odůvodnění napadeného nařízení) a vystoupení Spojeného království z Unie.

178

Úvodem je třeba konstatovat, že tato argumentace společnosti Airoldi se vztahuje k žalobnímu důvodu žalobkyň, který se týká analýzy újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Konkrétně se týká různých činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie, kterými se žalobkyně zabývaly v rámci první části svého třetího žalobního důvodu.

179

Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, tyto argumenty spadají v souladu s judikaturou citovanou v bodě 87 výše do rámce vymezeného návrhovými žádáními a žalobními důvody žalobkyň. Jsou tedy přípustné.

180

Jak však uvádí Komise, napadené nařízení v bodě 278 odůvodnění vysvětluje, že objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Spojeného království byl odhadován pouze na přibližně 2 % celkového prodeje tohoto výrobního odvětví, což je objem, který nemůže mít podstatný dopad na hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie. Napadené nařízení z toho vyvozuje, že ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie jsou reprezentativní, i s přihlédnutím k vystoupení Spojeného království, a jsou potvrzené, stejně jako závěry vyvozené na tomto základě. Kromě toho Komise přepočítala podíl výrobního odvětví Unie na trhu s vyloučením podílu zjištěného ve Spojeném království (viz tabulka č. 5a, převzatá v bodě 275 odůvodnění napadeného nařízení). Kromě toho Komise zohlednila zrušení části dovozu pod kódem KN 76109090, jak vyplývá z bodů 202 až 216 odůvodnění a z tabulek č. 1, 2 a 3, převzatých v bodech 208, 217 a 220 odůvodnění napadeného nařízení.

181

Společnost Airoldi nepředkládá argumenty, aby prokázala, že tato vysvětlení Komise jsou zjevně chybná a že úpravy byly nezbytné. S ohledem na důkazní břemeno, které nese, je tedy třeba tyto argumenty odmítnout.

182

Zadruhé společnost Airoldi rovněž tvrdí, že pokud by Komise zohlednila segmentaci trhu s hliníkem, pokles údajně škodlivých výrobků dovážených pod kódem KN 76109090, zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 81,1 % na 85,4 % a pokles čínského dovozu z 9,6 % na 5 %, ke kterým došlo mezi přijetím prozatímního nařízení a přijetím napadeného nařízení, konstatovala by, že postavení výrobního odvětví Unie bylo ve skutečnosti posíleno.

183

Je třeba znovu konstatovat, že tato argumentace společnosti Airoldi souvisí s žalobním důvodem žalobkyň, který se týká analýzy újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, a týká se konkrétně různých činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie, kterými se žalobkyně zabývají v rámci první části třetího žalobního důvodu. Týká se rovněž druhé a třetí části druhého žalobního důvodu, kterými žalobkyně vytýkají Komisi, že měla za to, že hliníkové výlisky pocházející z Číny jsou jedním a týmž výrobkem.

184

Z toho vyplývá, že tyto argumenty spadají v souladu s judikaturou citovanou v bodě 87 výše do rámce vymezeného návrhovými žádáními a žalobními důvody žalobkyň. Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, jsou tedy přípustné.

185

Jak však uvádí Komise, napadené nařízení v bodě 56 odůvodnění vysvětluje, proč považuje dotčený výrobek za jeden a tentýž výrobek (viz body 62 a 63 výše). Kromě toho Komise zohlednila zrušení části dovozu pod kódem KN 76109090, jak vyplývá z bodů 202 až 216 odůvodnění a z tabulek č. 1, 2 a 3, převzatých v bodech 208, 217 a 220 odůvodnění napadeného nařízení.

186

Pokud jde o údajný pokles podílu čínského dovozu na trhu a zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, je třeba poznamenat následující.

187

Z tabulky č. 5 uvedené v bodě 245 odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že v této fázi řízení odhadla Komise podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu v období šetření na 81,1 %. Na konci správního řízení bylo toto číslo zvýšeno na 84,4 % v návaznosti na opravu objemu dovozu z Číny (viz tabulka č. 5, uvedená v bodech 229 a 230 odůvodnění napadeného nařízení). Podíl na trhu uplatněný společností Airoldi, a sice 85,4 %, se týká podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu v období šetření, avšak s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie (viz tabulka č. 5a, uvedená v bodě 275 odůvodnění napadeného nařízení). Z toho zaprvé vyplývá, že číselné údaje, kterých se dovolává společnost Airoldi, nejsou přímo srovnatelné, neboť se týkají odlišné zeměpisné oblasti. Zadruhé Komise v bodě 276 odůvodnění napadeného nařízení vysvětlila, že i když byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období přehodnocen na mírně vyšší úroveň, tento podíl na trhu přesto ztratil 3,0 procentního bodu.

188

Stejná zjištění platí pro pokles dovozu z Číny. Zaprvé společnost Airoldi srovnává údaje zohledněné v prozatímním nařízení s údaji uvedenými v napadeném nařízení, přičemž nezohledňuje Spojené království (viz tabulka č. 2, uvedená v bodě 225 odůvodnění prozatímního nařízení a tabulka č. 2a, uvedená v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení). Zadruhé měla Komise v bodě 263 odůvodnění napadeného nařízení za to, že na základě upravených objemů dovozu bylo možné pozorovat významnou úroveň dovozu jak v absolutních, tak v relativních číslech dosahující 5 % tržního podílu v období šetření. V absolutních číslech se dovoz z Číny během posuzovaného období zvýšil o 56 % a celkový podíl dumpingového dovozu na trhu vzrostl o 48 %.

189

Společnost Airoldi nepředkládá argumenty, aby prokázala, že tato zjištění Komise jsou zjevně nesprávná a že výrobní odvětví Unie bylo ve skutečnosti posíleno. S ohledem na důkazní břemeno, které nese, je tedy třeba tyto argumenty odmítnout.

190

První výtka tedy musí být zamítnuta.

191

V rámci druhé výtky žalobkyně tvrdí, že se Komise odchýlila od účelu antidumpingové právní úpravy, když dospěla k závěru o existenci újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v kontextu významného růstu spotřeby a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

192

Pokud jde v tomto ohledu o spotřebu v Unii na volném trhu, je zajisté nesporné, že se v posuzovaném období zvýšila o 6 % [viz tabulka č. 4, uvedená v bodě 226 odůvodnění napadeného nařízení a tabulka č. 4a (výrobní odvětví Unie mimo Spojené království), uvedená v bodě 271 odůvodnění napadeného nařízení].

193

Ke konstatování, že výrobnímu odvětví Unie vznikla újma, která může odůvodnit přijetí antidumpingových cel, se však nevyžaduje, aby všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele vykazovaly negativní trend (rozsudek ze dne 25. října 2011, CHEMK a KF v. Rada, T‑190/08, EU:T:2011:618, bod 114).

194

Kromě toho Komise odlišila zvýšení spotřeby v Unii, když uvedla, že i když se v posuzovaném období zvýšila, mezi rokem 2018 a obdobím šetření poklesla (viz bod 216 odůvodnění prozatímního nařízení a tabulka č. 4, uvedená v bodě 226 odůvodnění napadeného nařízení). Navíc a především Komise v bodě 271 odůvodnění prozatímního nařízení správně zdůraznila, že s ohledem na dostupné údaje výrobní odvětví Unie navzdory zvýšení poptávky ztratilo podíl na trhu.

195

Pokud jde o ziskovost výrobního odvětví Unie, je třeba konstatovat, že z tabulky č. 10 uvedené v bodě 265 odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že sice v období šetření činila 2 %, ale v posuzovaném období se snížila ze 4,9 % na 2 %. Komise z toho mohla vyvodit existenci zmrazení cen v situaci, kdy jak vyplývá z tabulky č. 7 uvedené v bodě 275 odůvodnění prozatímního nařízení, ceny výrobního odvětví Unie rostly méně než náklady.

196

Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázaly, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru o existenci podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie, navzdory zvýšení spotřeby v Unii a ziskovosti uvedeného výrobního odvětví o 2 %.

197

Druhou výtku žalobkyň je tudíž třeba zamítnout.

198

V rámci třetí výtky žalobkyně zaprvé tvrdí, že Komise zdůraznila cenu výrobků dovážených z Číny, přičemž neuznala význam objemu dovozu. Zadruhé je napadené nařízení v této otázce stiženo rozporem mezi body 201 a 249 odůvodnění.

199

Tato výtka žalobkyň je založena na nesprávném výkladu napadeného nařízení.

200

Zaprvé z oddílu 4.3 napadeného nařízení, nadepsaného „Dovoz z dotčené země“, a konkrétně z tabulek č. 1, 2 a 3, vyplývá, že Komise vyváženým způsobem zohlednila nejen ceny výrobků dovážených z Číny, ale i objem dovozu těchto výrobků.

201

Zadruhé neexistuje rozpor mezi body 201 a 249 odůvodnění napadeného nařízení, jelikož se tyto body odůvodnění týkají různých otázek. Bod 201 odůvodnění napadeného nařízení, nadepsaný „Obecné informace“, totiž zejména vysvětluje, že „[b]yl vyvíjen neustálý tlak neobvykle nízkými čínskými cenami, [a že] tento tlak měl řadu důsledků, [jelikož] mimo jiné potlačil ceny výrobního odvětví Unie, bránil těmto cenám v tom, aby odrážely mezinárodní zvyšování cen surovin (hliníku) a potlačil ziskovost“ a že „[k]e vzniku této situace způsobující újmu nejsou nutné obrovské objemy dovozu, [neboť] k nastavení nízkého cenového stropu, který ovlivní celý trh, stačí i dovoz relativně malý nebo dokonce jen existence významného množství levného dovozu (jako je tomu nepochybně i v tomto případě)“.

202

Naproti tomu v bodě 249 odůvodnění napadeného nařízení Komise odpovídá na argumenty, kterými skupina, do které patří žalobkyně, zpochybnila existenci podstatné újmy z důvodu, že srovnání cen provedená Komisí byla nepřiměřená. V této souvislosti Komise poznamenala následující:

„Šetřením se ukázalo, že při srovnávání na základě typu výrobku se ceny těchto vývozců významnou mírou podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, a tudíž nebyly sladěné, ale citelně nižší. Skupina Haomei Group rovněž navrhla použít jako zdroj pro srovnání cen dovozní ceny. […] Komise se však při porovnání cen opírala o objektivní základ a použila podrobnou metodiku a výpočty, které byly skupině Haomei Group poskytnuty. Tato metodika porovnávala výrobky podle typu s použitím několika objektivních kritérií, a proto se jednalo o nejreprezentativnější metodu, kterou měla Komise k dispozici.“

203

Z toho vyplývá, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení a neprotiřečila si ani tím, že přijala body 201 a 249 odůvodnění napadeného nařízení, které se týkají různých témat.

204

Je tedy třeba zamítnout třetí výtku žalobkyň.

205

V rámci čtvrté výtky žalobkyně předkládají několik argumentů za účelem tvrzení, že se Komise dopustila pochybení při zohlednění podílu dovozů z Číny na trhu.

206

Zaprvé tvrdí, že po poskytnutí dodatečných konečných informací ze dne 8. února 2021 se množství dotčených výrobků dovezených z Číny snížilo z více než 300000 tun (na začátku řízení) na 128853 tun. V této souvislosti Komise toto snížení nezohlednila a nijak nezměnila posouzení újmy a dumpingu.

207

Jak vyplývá z tabulky č. 2a, uvedené v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení, údaj 128853 tun se vztahuje k objemu dovozu pod osmi kódy kombinované nomenklatury během období šetření s přihlédnutím k vystoupení Spojeného království z Unie. Celkový objem dovozu z Číny do Unie ve stejném období činil 152551 tun a podíl Číny na trhu činil 5 % (viz tabulka č. 2a, uvedená v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení). Bez zohlednění vystoupení Spojeného království z Unie činil dovoz z Číny pod osmi kódy kombinované nomenklatury 164641 tun a celkový objem dovozu z Číny činil 191981 tun, což představuje podíl na trhu ve výši 6,2 % (viz tabulka č. 2, uvedená v bodě 217 odůvodnění napadeného nařízení). Je nesporné, že tyto číselné údaje jsou výrazně nižší než údaje uvedené v tabulce č. 2, převzaté v bodě 225 odůvodnění prozatímního nařízení, a sice objem dovozu z Číny během období šetření ve výši 309853 tun, což představuje podíl na trhu ve výši 9,6 %.

208

Je však třeba zaprvé uvést, že argument žalobkyň vychází ze srovnání objemu dovozu z Číny pod osmi kódy kombinované nomenklatury během období šetření, které bylo konstatováno v napadeném nařízení a zohledňuje vystoupení Spojeného království z Unie, a celkového objemu dovozu z Číny ve fázi prozatímního nařízení a před úpravami. Z toho vyplývá, že toto srovnání je založeno na číselných údajích, které se týkají objemů, které odpovídají různé věcné a zeměpisné působnosti, a nelze je přímo srovnávat.

209

Zadruhé je třeba uvést, jak správně zdůrazňuje Komise, že i když byly číselné údaje o čínském dovozu upraveny směrem dolů v důsledku rozdílných názorů na kód KN s ohledem na dostupné údaje, Komise mohla potvrdit, že celkový objem čínského dovozu zůstal významný a bylo možné pozorovat růstový trend shodný s růstem v prozatímní fázi.

210

Po hlubší analýze objemů dovozu z Číny s ohledem na skutečnost, že kód KN 76109090, který zahrnuje rovněž výrobky, které nespadají do rozsahu šetření, vyvolal protichůdné názory (viz bod 202 odůvodnění napadeného nařízení), Komise upravila číselné údaje směrem dolů. Komise měla za to, že pronikání Číny by zůstalo významné (bod 203 odůvodnění napadeného nařízení), a i když byl čínský podíl na trhu v důsledku toho upraven směrem dolů, dovoz se udržel na vysoké úrovni a byl pozorován stejný růstový trend jako v prozatímní fázi (bod 213 odůvodnění napadeného nařízení). Po analýze jednotlivých činitelů a argumentů zúčastněných stran v bodech 208 až 249 odůvodnění napadeného nařízení dospěla Komise v bodě 252 odůvodnění uvedeného nařízení k závěru, že klíčové ukazatele, které prokázaly újmu v tomto šetření, by byly ukazateli újmy i tehdy, kdyby byl čínský dovoz výrobků posuzován bez kódu KN.

211

Z toho vyplývá, že žalobkyně nesprávně tvrdí, že Komise nezohlednila úpravu objemu dovozu z Číny směrem dolů. Jejich argumenty tedy musí být odmítnuty.

212

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že podíl čínského dovozu na trhu vzrostl mezi rokem 2016 a obdobím šetření pouze o 49 %, což je mimořádně nízká hodnota, kterou nelze považovat za hrozbu pro výrobní odvětví Unie, jehož výsledky jsou stabilní a pozitivní. Kromě toho jakékoli zvýšení podílu na trhu není relevantní, jelikož výchozí podíl na trhu je v absolutní hodnotě minimální, tedy nižší než 15 %.

213

Zaprvé je třeba zdůraznit, že je neopodstatněné, že žalobkyně tvrdí, že podíl dovozu z Číny na trhu nižší než 15 % je „minimální“. Ačkoli čl. 5 odst. 7 základního nařízení stanoví, že řízení se nezahajuje, pokud dovoz ze země tvoří méně než 1 %, podíl dovozu z Číny na trhu je podstatně vyšší než tento procentní podíl (viz tabulka č. 2, převzatá v bodě 217 odůvodnění napadeného nařízení, a tabulka č. 2a, převzatá v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení). Základní nařízení nestanoví jinou prahovou hodnotu podílu na trhu, která by mohla vést k závěru, že dovoz ze třetí země nemůže způsobit újmu.

214

Za druhé se celkový objem dovozu z Číny mezi rokem 2016 a obdobím šetření zvýšil o 49 % a podíl téhož dovozu na trhu se mezi rokem 2016 a týmž obdobím zvýšil o 41 %. Toto zvýšení nelze považovat za „malé“ a žalobkyně nepředkládají argumenty, které by umožnily tento závěr zpochybnit.

215

Zatřetí argumenty žalobkyň týkající se situace výrobního odvětví Unie byly zamítnuty v bodech 162 až 197 výše a žalobkyně v rámci této výtky nepředložily jiné argumenty, které by ve spojení s podílem dovozu z Číny na trhu umožnily dospět k závěru, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení.

216

Tyto argumenty žalobkyň je tedy třeba odmítnout.

217

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že dovozy z Číny získaly podíly na trhu na úkor výrobců ze třetích zemí, a nikoli na úkor unijních výrobců. Mimoto z výročních zpráv skupiny Hydro vyplývá, že k údajnému zvýšení podílu čínského dovozu na trhu o čtyři procentní body možná došlo na úkor podílů této skupiny, která je společností založenou podle norského práva, a nikoli výrobcem v Unii.

218

V tomto ohledu údaje dovolávané žalobkyněmi v bodech 140 a 141 žaloby týkající se dovozů ze třetích zemí jiných než Čína a dovozů z Číny pocházejí, jak upřesnily žalobkyně na jednání, z tabulky č. 2a uvedené v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení (tyto údaje se netýkají celkového objemu dovozů, ale dovozů pod osmi kódy KN) a tabulky č. 6a, uvedené v bodě 304 odůvodnění napadeného nařízení, a zohledňují vystoupení Spojeného království z Unie.

219

Z údajů obsažených v těchto tabulkách vyplývá, že celkový objem dovozu ze třetích zemí jiných než Čína vzrostl z 238937 tun v roce 2016 na 295248 tun v období šetření, přičemž podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil z 8,2 % na 9,6 %, zatímco celkový objem dovozu z Číny se zvýšil z 97535 tun v roce 2016 na 152551 tun v období šetření, čímž se podíl tohoto dovozu na trhu zvýšil z 3,4 % na 5 %. I když je nesporné, jak rovněž vyplývá z údajů předložených žalobkyněmi, že dovoz z jiných třetích zemí než z Číny mezi rokem 2017 a obdobím šetření poklesl, součet tun dovezených z jiných třetích zemí než z Číny a tun dovezených z Číny za rok ukazuje trvalý růst (a nikoli stabilní množství, jak tvrdí žalobkyně). Z toho vyplývá, že nárůst objemu dovozu z Číny přesahuje pokles objemu dovozu z jiných třetích zemí než z Číny.

220

Kromě toho z tabulky č. 2 uvedené v bodě 217 odůvodnění napadeného nařízení vyplývá, že během posuzovaného období se celkový objem dovozů z Číny zvýšil o 49 % (nebo o 56 % s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie, jak vyplývá z tabulky č. 2a uvedené v bodě 262 odůvodnění napadeného nařízení). Zároveň jak z tabulky č. 5, uvedené v bodě 229 odůvodnění napadeného nařízení, tak z tabulky č. 5a, uvedené v bodě 275 odůvodnění téhož nařízení, vyplývá, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se ve stejném období snížil.

221

Kromě toho nelze přijmout argumenty žalobkyň, podle kterých dovozy z Číny možná byly na úkor podílů na trhu skupiny Hydro, která je společností založenou podle norského práva.

222

Tvrzení týkající se skupiny Hydro totiž, i kdyby byla prokázána, nepodporují tvrzení předložené žalobkyněmi, neboť jak uvádí Komise, aniž jí žalobkyně odporují, skupina Hydro je součástí výrobního odvětví Unie a jedna ze společností skupiny, a sice Hydro Extrusion Hungary k.f.t, se sídlem v Székesfehérváru (Maďarsko), byla součástí výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak vyplývá z bodu 22 odůvodnění prozatímního nařízení.

223

Je tedy třeba odmítnout argumentaci, podle které dovozy z Číny nerostly na úkor prodejů výrobního odvětví Unie, ale na úkor dovozů z jiných třetích zemí než z Číny.

224

Tyto argumenty žalobkyň a spolu s nimi i celou první část třetího žalobního důvodu je tedy třeba zamítnout.

[omissis]

270

Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměly ve věci úspěch a Komise požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné rozhodnout, že žalobkyně ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

271

V souladu s čl. 138 odst. 1 jednacího řádu, podle kterého orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení, ponese Parlament vlastní náklady řízení.

272

Podle čl. 138 odst. 3 jednacího řádu může Tribunál rozhodnout, že vlastní náklady řízení nesou i jiní vedlejší účastníci, než jsou účastníci uvedení v odstavcích 1 a 2. Vzhledem k tomu, že společnost Airoldi vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice na podporu žalobkyň, které neměly ve věci úspěch, ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý rozšířený senát)

rozhodl takto: