—

rozhodl, že žalovaní nesou mimosmluvní odpovědnost podle čl. 340 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 3 Listiny základních práv, pokud jde o přijetí článku 5 a bodu 15 odůvodnění (v rozsahu, v němž se použijí na oxo-biologicky rozložitelný plast) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (1);

—

v důsledku toho uložil žalovaným zaplatit žalobkyním náhradu utrpěné škody včetně další škody vzniklé v průběhu řízení a předvídatelnou škodu včetně úroků v částce a sazbě, které budou určeny v průběhu tohoto řízení;

—

podpůrně, aby uložil účastníkům řízení povinnost předložit Tribunálu v přiměřené době od data rozsudku částku náhrady, na které se mezi sebou dohodnou, a v případě absence takové dohody předložit ve stejné lhůtě vlastní návrhy této částky;

—

v každém případě uložit žalovaným povinnost zaplatit žalobkyním náklady vynaložené v souvislosti s tímto řízením.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že jednáním v souvislosti s přípravou a přijetím zákazu v článku 5 žalovaní jednali protiprávně a porušili své mimosmluvní povinnosti, které mají vůči žalobkyním na základě článku 340 SFEU a článku 41 Listiny. Žalobkyně tvrdí, že přijetí zákazu v článku 5 provázely procesní chyby, že tento článek protiprávně porušuje zásadu proporcionality a že došlo k nesprávnému právnímu posouzení.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že z důvodu protiprávního jednání žalovaných (ve spojení či jednotlivě) žalobkyním vznikla či může vzniknout škoda včetně a) ztráty zisku; b) poškození dobrého jména; a c) snížení hodnoty podniku.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že mezi protiprávním jednáním žalovaných (ve spojení či jednotlivě) a vzniklou škodou či škodou, která může vzniknout žalobkyním, existuje dostatečná příčinná souvislost.