—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 12. února 2019 ve věci T-201/17, Printeos S.A. v. Evropská komise;

—

rozhodl ve věci samotné a žalobu zamítl v plném rozsahu vzhledem k tomu, že

—

První důvod: Tribunál porušil právo Evropské komise na obhajobu a nedodržel řádný proces, když v rozporu se zásadou non ultra petita neoprávněně změnil předmět a podstatu sporu, poté, co žalobkyni vyzval, aby na jednání změnila právní kvalifikaci úroků, které požadovala v původní žalobě.

—

Druhý důvod: Tribunál vyložil nesprávně článek 266 SFEU, když uvedl, že uvedený článek ukládá absolutní a bezpodmínečnou povinnost zaplatit úroky z prodlení v případě zrušení rozhodnutí ukládajícího sankci nebo pokutu a to zpětně ode dne předběžného zaplacení.

—

Třetí důvod: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když vyložil článek 266 SFEU z hlediska rozsudků IPK (2) a Coru (3) a usnesení Holcim (4), aniž přihlédl k novému normativnímu rámci platnému pro sankce v oblasti hospodářské soutěže.

—

Čtvrtý důvod: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že v projednávaném případě jsou splněny požadavky, které musí být podle judikatury splněny pro vznik mimosmluvní odpovědnosti.

—

Pátý důvod: Tribunál porušil zásady legality a právní jistoty, když v projednávaném případě nepoužil článek 90 nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012 navzdory právní moci předchozího rozhodnutí, které tak stanovilo.