1)

Článek 2 písm. j) třetí odrážka směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se žadatel o azyl, který vstoupil na území hostitelského členského státu, na kterém se nachází jeho nezletilé svobodné dítě, snaží odvodit ze statusu doplňkové ochrany získaného tímto dítětem právo na azyl podle právních předpisů tohoto členského státu, přiznávajících takové právo osobám, na které se vztahuje čl. 2 písm. j) třetí odrážky směrnice 2011/95, je dnem rozhodným pro posouzení, zda osoba požívající této ochrany je „nezletilá“ ve smyslu tohoto ustanovení, za účelem rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu podané tímto žadatelem o azyl, den, kdy posledně uvedený předložil, případně i neformálním způsobem, žádost o azyl.

2)

Článek 2 písm. j) třetí odrážka směrnice 2011/95 ve spojení s jejím čl. 23 odst. 2 a článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „rodinný příslušník“ nevyžaduje skutečné obnovení rodinného života mezi rodičem osoby požívající mezinárodní ochrany a jeho dítětem.

3)

Článek 2 písm. j) směrnice 2011/95 ve spojení s jejím čl. 23 odst. 2 musí být vykládán v tom smyslu, že práva, která rodinní příslušníci osoby požívající doplňkové ochrany odvozují ze statusu doplňkové ochrany získaného jejich dítětem, zejména výhody uvedené v bodech 24 až 35 této směrnice, trvají i poté, co tato osoba požívající ochrany dosáhne zletilosti, po dobu platnosti povolení k pobytu, které je jim uděleno v souladu s čl. 24 odst. 2 této směrnice.