Prozatímní vydání

USNESENÍ PŘEDSEDY TRIBUNÁLU

22. června 2018(*)

„Řízení o předběžných opatřeních – Přípravky na ochranu rostlin – Prováděcí nařízení (EU) 2017/1496 – Neobnovení schválení účinné látky DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl) – Návrh na odklad provádění – Nedostatek naléhavosti – Vážení zájmů“

Ve věci T‑719/17 R,

FMC Corp., se sídlem ve Philadelphii, Pensylvánie (Spojené státy), zastoupená D. Waelbroeckem, I. Antypas a A. Accarainen, advokáty,

navrhovatelka,

proti

Evropské komisi, zastoupené G. Koleva, A. Lewisem a I. Naglisem, jako zmocněnci,

odpůrkyni,

jejímž předmětem je návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1496 ze dne 23. srpna 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl) a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2017, L 218, s. 7),

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

vydává toto

Usnesení(1)

[omissis]

 Právní otázky

[omissis]

 K naléhavosti

[omissis]

26      Kromě toho se podle ustálené judikatury o naléhavost jedná jen tehdy, když je vážná a nenapravitelná újma, které se obává účastník řízení navrhující předběžná opatření, do té míry bezprostřední, že je s dostatečným stupněm pravděpodobnosti předvídatelná. Tento účastník řízení je v každém případě povinen prokázat skutečnosti, které mají odůvodňovat očekávání takové újmy, přičemž čistě hypotetická újma, jelikož závisí na vzniku budoucích a nejistých událostí, nemůže odůvodnit nařízení předběžných opatření (viz usnesení ze dne 23. března 2017, Gollnisch v. Parlament, T‑624/16, nezveřejněné, EU:T:2017:243, bod 25 a citovaná judikatura).

27      Kromě toho podle čl. 156 odst. 4 druhé věty jednacího řádu musí návrhy na předběžná opatření „obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření“.

28      Návrh na předběžné opatření tedy musí sám o sobě umožnit odpůrci připravit si vyjádření a soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních rozhodnout o tomto návrhu, případně bez dalších podpůrných informací, přičemž základní skutkové a právní okolnosti, na nichž je návrh založen, musí vyplývat již ze samotného znění uvedeného návrhu (viz usnesení ze dne 6. září 2016, Inclusion Alliance for Europe v. Komise, C‑378/16 P-R, nezveřejněné, EU:C:2016:668, bod 17 a citovaná judikatura).

29      Podle ustálené judikatury rovněž platí, že k tomu, aby mohl soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené výše v bodech 25, 26 a 28, musí mít k dispozici konkrétní a přesné údaje podložené podrobnými a ověřenými listinnými důkazy, jež prokazují situaci, v níž se nachází účastník řízení navrhující nařízení předběžných opatření, a umožňují posoudit důsledky, které by pravděpodobně vyplynuly z nenařízení navrhovaných opatření. Z toho vyplývá, že uvedený účastník řízení, zejména pokud se dovolává vzniku újmy finanční povahy, musí podat pravdivý a úplný obraz své finanční situace, který je podložen důkazy (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 29. února 2016, ICA Laboratories a další v. Komise, T‑732/15 R, nezveřejněné, EU:T:2016:129, bod 39 a citovaná judikatura).

30      Konečně, i když lze návrh na předběžné opatření doplnit v konkrétních bodech odkazy na určité písemnosti, které tvoří jeho přílohu, tyto písemnosti nemohou zhojit absenci základních prvků v uvedeném návrhu. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních není povinen namísto dotčeného účastníka řízení vyhledávat informace obsažené v přílohách k návrhu na předběžné opatření, v žalobě v hlavním řízení nebo v přílohách této žaloby, které by mohly podložit návrh na předběžné opatření. Takováto povinnost uložená soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních by ostatně mohla zbavit účinku článek 156 odst. 5 jednacího řádu, podle kterého se návrh na předběžné opatření předkládá samostatným podáním (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 20. června 2014, Wilders v. Parlament a další, T‑410/14 R, nezveřejněné, EU:T:2014:564, bod 16 a citovaná judikatura).

31      Právě s ohledem na tato kritéria je třeba zkoumat, zda navrhovatelka prokázala existenci vážné a nenapravitelné újmy.

32      Navrhovatelka tvrdí, že by okamžité provádění napadeného nařízení mohlo vést k vážné a nenapravitelné újmě vyplývající ze ztráty jejích podílů na evropském trhu s herbicidy pro obiloviny.

33      V tomto ohledu má patrně za to, že by jí mohla vzniknout újma jednak v důsledku ztráty podílů na trhu, které má v současnosti na evropském trhu s herbicidy pro obiloviny, a jednak v důsledku ztráty podílů, které bude mít po převzetí aktivit souvisejících s FPS.

 K vážnosti tvrzené újmy v důsledku ztráty podílů na trhu

[omissis]

59      V poslední řadě je začtvrté třeba zdůraznit, že podle judikatury nelze vyloučit, že objektivně značná finanční újma, která údajně vznikla v důsledku povinnosti učinit s konečnou platností důležité obchodní rozhodnutí v nepřiměřené lhůtě, může být považována za „vážnou“, a dokonce že vážnost takové újmy může být považována za zjevnou, i když neexistují informace o velikosti dotčeného podniku [v tomto smyslu viz usnesení ze dne 7. března 2013, EDF v. Komise, C‑551/12 P(R), EU:C:2013:157, bod 33].

60      Tato judikatura však musí být posuzována s ohledem na oblast, v níž navrhovatelka vykonává činnost. Podle ustálené judikatury totiž platí, že na vysoce regulovaném trhu, jako je trh dotčený v projednávané věci – jak uznává navrhovatelka –, který může podléhat rychlému zásahu ze strany příslušných orgánů, pokud se objeví rizika pro veřejné zdraví, z důvodů, jež nejsou vždy předvídatelné, přísluší dotyčným podnikům, aby se zabezpečily proti následkům tohoto zásahu prostřednictvím vhodné politiky, s výjimkou případů, kdy samy musí strpět újmu vyplývající z takovéhoto zásahu [viz usnesení ze dne 16. června 2016, ICA Laboratories a další v. Komise, C‑170/16 P(R), nezveřejněné, EU:C:2016:462, bod 29 a citovaná judikatura].

61      V projednávané věci měla společnost Dupont nejdříve dne 6. listopadu 2014 při předání stanoviska EFSA navrhujícího zařazení FPS do kategorie údajně karcinogenních a pro reprodukci toxických látek (C2 a R2) (viz bod 5 výše), nebo nejpozději dne 18. března 2015, kdy Komise zveřejnila návrh zprávy o přezkoumání navrhující neobnovení schválení uvedené látky (viz bod 6 výše), k dispozici informace, na jejichž základě měla s náležitou péčí přijmout vhodná opatření, v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 60 výše, aby se zabezpečila proti případným regulačním rizikům plynoucím ze zákazu uvádění FPS na trh. Tato regulační rizika byla mimoto potvrzena při zveřejnění revidovaného stanoviska EFSA dne 3. října 2016 a dále při zveřejnění revidovaného návrhu zprávy o přezkoumání Komise dne 22. prosince 2016 (viz bod 7 výše).

62      Všechny tyto úvahy jsou ostatně ještě relevantnější za zvláštních okolností projednávané věci, neboť je zjevné, že všechny tyto informace musely být podrobně zkoumány navrhovatelkou v rámci jejího převzetí aktivit společnosti Dupont souvisejících s FPS.

63      Navrhovatelka každopádně nepředkládá v tomto směru žádnou konkrétní informaci. Podle judikatury uvedené v bodech 26 až 30 výše přitom soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních není povinen vyhledávat tyto informace namísto dotčeného účastníka řízení.

64      V důsledku toho nelze s ohledem na zvláštní okolnosti projednávaného návrhu na předběžné opatření dospět k závěru, že by tvrzená ztráta podílů na evropském trhu s herbicidy pro obiloviny mohla být kvalifikována jako „objektivně značná finanční újma“ ve smyslu judikatury uvedené v bodě 59 výše.

[omissis]

Z těchto důvodů,

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

rozhodl takto:

1)      Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)      O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

V Lucemburku dne 22. června 2018.

*      Jednací jazyk: angličtina.

1      Jsou uvedeny pouze body tohoto usnesení, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.