This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62017CN0416
Case C-416/17: Action brought on 10 July 2017 — European Commission v French Republic
Věc C-416/17: Žaloba podaná dne 10. července 2017 – Evropská komise v. Francouzská republika
Věc C-416/17: Žaloba podaná dne 10. července 2017 – Evropská komise v. Francouzská republika
Úř. věst. C 293, 4.9.2017, p. 22–23
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
4.9.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 293/22 |
Žaloba podaná dne 10. července 2017 – Evropská komise v. Francouzská republika
(Věc C-416/17)
(2017/C 293/27)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland a W. Roels, zmocněnci)
Žalovaná: Francouzská republika
Návrhová žádání
— |
určit, že Francouzská republika tím, že zachovala účinky ustanovení, jejichž cílem je zamezení dvojímu ekonomickému zdanění dividend a která mateřské společnosti umožňují započíst na srážkovou daň, kterou je povinna uhradit při následném vyplacení dividend svým akcionářům, které jí poukázaly její dceřiné společnosti, slevu na dani spojenou s rozdělením těchto dividend, pocházejí-li od dceřiné společnosti usazené ve Francii, avšak tuto možnost neposkytuje, pocházejí-li tyto dividendy od dceřiné společnosti usazené v jiném členském státě, jelikož tato právní úprava v tomto posledně uvedeném případě nezakládá právo na poskytnutí slevy na dani spojené s rozdělením těchto dividend touto dceřinou společností v rozsahu, v němž je podle judikatury Conseil d'État vyhověno žádostem o vrácení srážkové daně vybrané v rozporu s unijním právem ve smyslu rozsudku Soudního dvora ve věci Accor (C-310/09) (1), a to prostřednictvím tří následujících omezení:
nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze zásad rovnocennosti a efektivity a z článků 49 a 63 a čl. 267 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie; |
— |
uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Evropská komise na základě ustálené judikatury Conseil d’État, která je francouzským nejvyšším správním soudem, Francii vytýká, že odmítla zajistit plný účinek rozsudku Soudního dvora ve věci Ministre du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique v. Accor SA (C-310/09), když zejména stanovila omezení vrácení neoprávněně vybrané daně, a sice srážkové daně z movitého majetku, která jsou v rozporu s unijním právem.
Soudní dvůr v rozsudku Accor, vydaném v řízení o předběžné otázce, konstatoval, že francouzská daňová pravidla, jejichž cílem je zamezení dvojímu ekonomickému zdanění dividend, zachovávají diskriminaci v souvislosti se zdaněním dividend pocházejících z jiných členských států EU. Daně, o kterých Soudní dvůr rozhodl, že jsou v rozporu s unijním právem, musí být tedy vráceny.
Komise má za to, že Francie nedodržuje rozsudek Soudního dvora ve třech konkrétních bodech:
— |
nezohledňuje daň, kterou již odvedly vnukovské společnosti, které nejsou usazeny ve Francii; |
— |
za účelem omezení nároku dotyčných společností na vrácení zachovává požadavky na důkazy, které je třeba předložit, přičemž nerespektuje kritéria stanovená Soudním dvorem; |
— |
absolutním způsobem omezuje systém slevy na dani na jednu třetinu dividendy následně vyplacené dceřinou společností, která není usazena ve Francii. |
Tato porušení jsou mimoto zapříčiněna tím, že Conseil d'État nesplnila svou povinnost položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku na základě článku 267 TFUE.
(1) Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. září 2011 ve věci Ministre du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique v. Accor SA (C-310/09, EU:C:2011:581).