EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017CJ0580

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. května 2019.
Mittetulundusühing Järvelaev v. Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA).
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Riigikohus.
Řízení o předběžné otázce – Společná zemědělská politika – Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – Nařízení (ES) č. 1698/2005 – Použitelnost ratione temporis – Článek 72 – Trvání operací investičního rázu – Významná změna ve spolufinancované investiční operaci – Předmět nabytý na základě investiční operace spolufinancované z EZFRV a pronajatý příjemcem dotace třetí osobě – Financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky – Nařízení (ES) č. 1306/2013 – Články 54 a 56 – Povinnost členských států zpětně získat neoprávněné platby v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti – Pojem ‚nesrovnalost‘ – Zahájení postupu zpětného získávání.
Věc C-580/17.

Court reports – general

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2019:391

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)

8. května 2019 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce – Společná zemědělská politika – Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – Nařízení (ES) č. 1698/2005 – Použitelnost ratione temporis – Článek 72 – Trvání operací investičního rázu – Významná změna ve spolufinancované investiční operaci – Předmět nabytý na základě investiční operace spolufinancované z EZFRV a pronajatý příjemcem dotace třetí osobě – Financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky – Nařízení (ES) č. 1306/2013 – Články 54 a 56 – Povinnost členských států zpětně získat neoprávněné platby v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti – Pojem ‚nesrovnalost‘ – Zahájení postupu zpětného získávání“

Ve věci C‑580/17,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Riigikohus (Nejvyšší soud, Estonsko) ze dne 27. září 2017, došlým Soudnímu dvoru dne 4. října 2017, v řízení

Mittetulundusühing Järvelaev

proti

Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA),

SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),

ve složení K. Lenaerts, předseda Soudního dvora vykonávající funkci předsedy desátého senátu, F. Biltgen a E. Levits (zpravodaj), soudci,

generální advokát: M. Wathelet,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

za estonskou vládu N. Grünberg, jako zmocněnkyní,

za Evropskou komisi J. Aquilina a E. Randvere, jako zmocněnkyněmi,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 72 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2005, L 277, s. 1), článku 33 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. 2005, L 209, s. 1), článku 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 320), a článku 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Mittetulundusühing Järvelaev (dále jen „Järvelaev) a Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (Úřad pro zemědělské rejstříky a informace, Estonsko) (dále jen „PRIA“) ve věci zpětného získání částek vyplacených Järvelaev v rámci operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci osy Leader uvedené v nařízení č. 1698/2005.

Právní rámec

Unijní právo

Nařízení č. 1698/2005

3

Body 61 a 62 odůvodnění nařízení č. 1698/2005 uvádějí:

„(61)

V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek by měla existovat vnitrostátní pravidla týkající se způsobilosti výdajů.

(62)

Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného vlivu pomoci z EZFRV by měla existovat ustanovení, která by zaručila, že operace spojené s investicemi budou trvalé, a vyloučila zneužití tohoto fondu k zavedení nekalé soutěže.“

4

Článek 2 tohoto nařízení, nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

h)

‚příjemcem‘ hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný nebo soukromý, odpovědný za provádění operací nebo přijímající podporu;

[…]“

5

Článek 71 uvedeného nařízení, nadepsaný „Způsobilost výdajů“, v odstavci 3 prvním pododstavci uvádí:

„Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států a podléhají zvláštním podmínkám stanoveným tímto nařízením pro některá opatření na rozvoj venkova.“

6

Článek 72 téhož nařízení, nadepsaný „Trvání operací investičního rázu“, stanoví:

„1.   Aniž jsou dotčena pravidla týkající se svobody usazování a volného poskytování služeb ve smyslu článků 43 a 49 Smlouvy, zajistí členský stát, aby příspěvek z EZFRV zůstal pro [spolufinancovanou] investiční operaci zachován, pokud během pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování nedojde v této operaci k významné změně, která:

a)

ovlivňuje její povahu nebo podmínky jejího provádění nebo poskytuje některé společnosti nebo veřejnému subjektu neoprávněnou výhodu;

b)

je důsledkem změny formy vlastnictví určitého prvku infrastruktury nebo ukončení či přemístění produkční činnosti.

2.   Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 33 nařízení [č. 1290/2005].“

7

Článek 74 nařízení č. 1698/2005, nadepsaný „Úkoly členských států“, stanoví:

„1.   Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení [č. 1290/2005] k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství.

2.   Členské státy určí pro každý program pro rozvoj venkova:

a)

řídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;

b)

akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 6 nařízení [č. 1290/2005];

c)

certifikační subjekt ve smyslu článku 7 nařízení [č. 1290/2005].

[…]“

Nařízení č. 1290/2005

8

Článek 33 nařízení č. 1290/2005 uvádí:

„1.   Členské státy provádějí finanční opravy nesrovnalostí a nedbalostí zjištěných v operacích nebo programech rozvoje venkova tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné financování Společenstvím. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

2.   Jestliže finanční prostředky Společenství byly již příjemci podpory vyplaceny, získá je akreditovaná platební agentura zpět vlastními postupy zpětného získávání a opětovně je použije v souladu s odst. 3 písm. c).

[…]

10.   Pokud Komise provede finanční opravu, není tím dotčena povinnost členského státu získat zpět částky vyplacené v rámci jeho vlastní finanční účasti na základě článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES [(Úř. věst. 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339)].“

Nařízení (ES) č. 1974/2006

9

Článek 48 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení č. 1698/2005 (Úř. věst. 2006, L 368, s. 15), uvádí:

„Pro účely čl. 74 odst. 1 nařízení [č. 1698/2005] členské státy zajistí, aby všechna opatření k rozvoji venkova, která hodlají provádět, byla ověřitelná a kontrolovatelná. Za tímto účelem členské státy určí kontrolní opatření, která jim poskytnou rozumné ujištění, že jsou dodržována kritéria způsobilosti a jiné závazky.“

Nařízení č. 1303/2013

10

Článek 71 nařízení č. 1303/2013, nadepsaný „Trvalost operací“, v odstavci 1 stanoví:

„V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z [evropských strukturálních a investičních fondů] vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u operace k:

a)

zastavení nebo přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast;

b)

změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu; nebo

c)

podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s operací musí členský stát vrátit [získat] zpět v poměru k období, v němž požadavky nebyly splněny.

Členské státy mohou lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.“

11

Článek 152 tohoto nařízení, nadepsaný „Přechodná ustanovení“, v odstavci 1 uvádí:

„Tímto nařízením není dotčeno ani pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení [Rady] (ES) č. 1083/2006 [ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. 2006, L 210, s. 25)] či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž použijí na uvedenou pomoc nebo dotčené operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.“

Nařízení (EU) č. 1305/2013

12

Článek 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení č. 1698/2005 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 487) stanoví:

„Nařízení [č. 1698/2005] se zrušuje.

Nařízení [č. 1698/2005] se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.“

Nařízení č. 1306/2013

13

Článek 54 odst. 1 nařízení č. 1306/2013 stanoví:

„V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti požádají členské státy u příjemce o vrácení těchto plateb do 18 měsíců poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti, popřípadě poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdržela platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získávání daných plateb. Odpovídající částky se v okamžiku podání žádosti o vrácení plateb zaznamenají do knihy dlužníků platební agentury.“

14

Článek 56 první pododstavec tohoto nařízení uvádí:

„V případě, že jsou v operacích nebo programech rozvoje venkova zjištěny nesrovnalosti a [nebo] nedbalost, provádějí členské státy finanční úpravy tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.“

15

Článek 119 uvedeného nařízení stanoví:

„1.   Nařízení [Rady] (EHS) č. 352/78 [ze dne 20. února 1978 o připisování jistot, kaucí nebo záruk, které byly poskytnuty v rámci společné zemědělské politiky a následně propadly (Úř. věst. 1978, L 50, s. 1; Zvl. vyd. 03/03, s. 197)], [nařízení Rady] (ES) č. 165/94 [ze dne 24. ledna 1994 o spolufinancování Společenstvím v oblasti kontrol pomocí dálkového průzkumu země a o změně nařízení (EHS) č. 3508/92 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. 1994, L 24, s. 6)], [nařízení Rady] (ES) č. 2799/98 [ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (Úř. věst. 1998, L 349, s. 1; Zvl. vyd. 03/24, s. 226)], [nařízení Rady] (ES) č. 814/2000 [ze dne 17. dubna 2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky (Úř. věst. 2000, L 100, s. 7; Zvl. vyd. 03/29, s. 22)], nařízení [č. 1290/2005] a [nařízení Rady] (ES) č. 485/2008 [ze dne 26. května 2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy (Úř. věst. 2008, L 143, s. 1),] se zrušují.

Článek 31 nařízení [č. 1290/2005] a příslušná prováděcí pravidla však zůstávají v platnosti do 31. prosince 2014.

2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.“

16

Článek 121 nařízení č. 1306/2013 stanoví:

„1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

2.   Následující ustanovení se však použijí:

a)

články 7, 8, 16, 25, 26 a 43 ode dne 16. října 2013;

b)

články 18 a 40, pokud jde o výdaje uskutečněné ode dne 16. října 2013;

c)

článek 52 ode dne 1. ledna 2015.“

17

Z ustanovení čl. 119 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 ve spojení se srovnávací tabulkou, která je uvedena v příloze III tohoto nařízení, vyplývá, že odkazy na článek 33 nařízení č. 1290/2005 se považují za odkazy na články 54 a 56 nařízení č. 1306/2013.

Estonské právo

18

Článek 111 odst. 1 Euroopa Liidu ühise põllumajanduspoliitika rakendamise seadus (zákon o provádění společné zemědělské politiky Evropské unie), ze dne 19. listopadu 2014 (RT I 2014, 3), uvádí:

„Pokud se po vyplacení dotace ukáže, že dotace byla z důvodu nesrovnalostí nebo nedbalostí vyplacena neoprávněně, mimo jiné pokud nebyla použita ke stanovenému účelu, dotace bude od jejího příjemce, a zejména od příjemce dotace vybraného ve výběrovém řízení, v plné výši nebo částečně získána zpět z důvodů a ve lhůtách stanovených v [nařízeních č. 1303/2013 a č. 1306/2013] a v jiných příslušných nařízeních Evropské unie.“

19

Článek 131 uvedeného zákona stanoví:

„Dotace, jež byla poskytnuta na základě zákona o provádění společné zemědělské politiky Evropské unie, který byl účinný před 1. lednem 2015, bude získávána zpět na základě tohoto zákona a postupem v něm stanoveným.“

20

Článek 35 odst. 2 Põllumajandusministri määrus nr 92 – Leader-meetme raames antava kohaliku tegevusgrupi toetuse ja projektitoetuse saamise nõuded, toetuse taotlemise ja taotluse menetlemise täpsem kord (nařízení ministra zemědělství č. 92, které stanoví podmínky pro získání dotace poskytované místní akční skupinou v rámci opatření „Leader“ a projektové dotace, jakož i podrobná pravidla pro podání žádosti o dotaci a zpracování žádosti), ze dne 27. září 2010 (RT I 2010, 71, 538, dále jen „nařízení č. 92“), uvádí:

„Od podání žádosti o projektovou dotaci do pěti let od vyplacení poslední splátky dotace ze strany PRIA žadatel nebo příjemce projektové dotace neprodleně písemně informuje PRIA a místní akční skupinu o změně své poštovní adresy a kontaktních údajů a za účelem získání souhlasu PRIA a místní akční skupiny o:

1)

změně spojené s investiční činností nebo předmětem investice. Považují-li to PRIA nebo místní akční skupina za nezbytné, je třeba předložit mimo jiné kopii nové cenové nabídky nebo výpočet předpokládaných nákladů plánované činnosti;

2)

jiné okolnosti související se získáním a použitím projektové dotace, v důsledku které již nejsou údaje uvedené v žádosti úplné nebo správné;

[…]“

21

Článek 36 odst. 3 bod 1 uvedeného nařízení stanoví:

„Příjemce projektové dotace je povinen předmět nabytý na základě investice, na kterou byla poskytnuta projektová dotace, náležitě udržovat a užívat po dobu minimálně pěti let od výplaty poslední splátky dotace ze strany PRIA.“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

22

Järvelaev je spolek, jehož cílem je zachování tradice plachetnic na jezeře Võrtsjärv (Estonsko). Tento spolek požádal v rámci opatření souvisejících s osou Leader, která je uvedená v nařízení č. 1698/2005, o dotaci za účelem koupě tradiční rybářské plachetnice a souvisejícího vybavení.

23

Ve své žádosti o dotaci Järvelaev rovněž uvedl, že po zakoupení dotčené plachetnice má v úmyslu vytvořit v dané oblasti pracovní místa a najmout posádku, jakož i informovat PRIA a místní akční skupinu o jakékoli změně týkající se používání plachetnice. Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že ačkoli vytvoření nových pracovních míst nebylo zákonným požadavkem, patřilo mezi kritéria, na základě kterých byly žádosti o dotaci řazeny dle priority.

24

Požadovaná dotace byla spolku Järvelaev poskytnuta rozhodnutím generálního ředitele PRIA ze dne 6. září 2011.

25

PRIA při kontrole, kterou ve spolku Järvelaev provedl dne 4. prosince 2014, zjistil, že tento spolek na základě smlouvy uzavřené dne 1. července 2014 pronajal rybářskou plachetnici, kterou zakoupil na základě dotace, jinému spolku, v projednávaném případě spolku Mittetulundusühing Kaleselts (dále jen „Kaleselts“), na dobu pěti let.

26

Za těchto okolností PRIA v rozhodnutí ze dne 27. ledna 2015 požadoval, aby Järvelaev vrátil skutečně vyplacenou dotaci, neboť nebyla použita ke stanovenému účelu a v souladu s uvedeným cílem. PRIA zejména uvedl, že čl. 36 odst. 3 bod 1 nařízení č. 92 ukládá spolku Järvelaev povinnost, aby minimálně po dobu pěti let od vyplacení poslední splátky dotace udržoval a používal předmět nabytý na základě spolufinancované investiční operace.

27

Stížnost, kterou Järvelaev podal proti tomuto rozhodnutí, byla zamítnuta rozhodnutím PRIA ze dne 14. dubna 2015.

28

Järvelaev podal k Tartu Halduskohus (správní soud v Tartu, Estonsko) žalobu znějící na zrušení rozhodnutí PRIA ze dne 27. ledna 2015. Järvelaev tvrdil, že vnitrostátní právní předpisy neukládají příjemci dotace povinnost, aby financovaný předmět užíval výlučně osobně, a že cíl vytvářet pracovní místa, uvedený v žádosti o dotaci, je druhotný ve vztahu k hlavnímu cíli, kterým je používání plachetnice k rozvoji služeb spojených s venkovským cestovním ruchem a jejich uvádění na trh, takže první z těchto cílů nemusel být nutně zrealizován. Järvelaev rovněž zdůraznil, že jelikož měl potíže s náborem zaměstnanců, byl pronájem rybářské plachetnice jinému spolku zárukou, že tato plachetnice bude využívána pro účely stanovené ve smlouvě o poskytnutí dotace a budou splněny požadavky nařízení č. 92.

29

Dne 11. ledna 2016 Tartu Halduskohus (správní soud v Tartu) zamítl žalobu a vysvětlil, že rozdíl mezi závazky spolku Järvelaev obsaženými v žádosti o dotaci a skutečným užíváním rybářské plachetnice odůvodňuje, že PRIA zpětně vymáhal částky vyplacené z titulu dotace.

30

Järvelaev podal odvolání k Tartu Ringkonnakohus (odvolací soud v Tartu, Estonsko). Před uvedeným soudem Järvelaev předložil jako doplňující důkazy tři pracovní smlouvy uzavřené během odvolacího řízení a poznamenal, že druhotného cíle projektu, tedy vytvoření pracovních míst, může být dosaženo během pěti let trvání tohoto projektu.

31

Dne 20. října 2016 Tartu Ringkonnakohus (odvolací soud v Tartu) odmítl tyto doplňující důkazy, zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Tartu Halduskohus (správní soud v Tartu).

32

Järvelaev podal kasační opravný prostředek k Riigikohus (Nejvyšší soud, Estonsko) a navrhoval zrušení rozhodnutí Tartu Halduskohus (správní soud v Tartu) a rozhodnutí Tartu Ringkonnakohus (odvolací soud v Tartu).

33

Järvelaev nejprve poznamenal, že ze znění čl. 36 odst. 3 bodu 1 nařízení č. 92 nelze s jistotou dovodit, že příjemce projektové dotace musí osobně užívat předmět nabytý na základě této dotace, a poté tvrdil, že v projednávaném případě nedošlo k převodu výlučné držby rybářské plachetnice na nájemce a že to byl on, kdo vystavoval faktury za užívání této plachetnice. Järvelaev dále uvádí, že nebyl povinen vytvořit pracovní místa a že vytvoření takových pracovních míst, zmíněné v žádosti o dotaci, bylo prognózou potenciálních důsledků vyhovění této žádosti, a nikoliv pevným závazkem.

34

Järvelaev konečně zdůrazňuje, že během soudního řízení vypověděl smlouvu o nájmu plachetnice.

35

Za těchto okolností se Riigikohus (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Je třeba v případě zpětného získávání projektové dotace poskytnuté v rámci opatření ‚Leader‘, pokud byla dotace poskytnuta dne 6. září 2011, poslední splátka vyplacena dne 19. listopadu 2013, porušení konstatováno dne 4. prosince 2014 a rozhodnutí o navrácení přijato dne 27. ledna 2015, použít ve vztahu k požadavku trvání operace článek 72 nařízení [č. 1698/2005] nebo čl. 71 odst. 1 nařízení [č. 1303/2013]? Je za těchto okolností získávání zpět založeno na čl. 33 odst. 1 nařízení [č. 1290/2005] nebo článku 56 nařízení [č. 1306/2013]?

2)

a)

V případě odpovědi na první otázku v tom smyslu, že se použije nařízení č. 1698/2005, je třeba skutečnost, že spolek, který obdržel dotaci, pronajímá předmět investice (plachetnici), nabytý na základě projektové dotace poskytnuté v rámci opatření ‚Leader‘, jinému spolku, který plachetnici využívá pro stejnou činnost, pro jakou byla dotace příjemci poskytnuta, považovat za významnou změnu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1698/2005, která ovlivňuje povahu nebo podmínky provádění investice nebo poskytuje některému subjektu neoprávněnou výhodu? Musí platební agentura členského státu za účelem splnění podmínky týkající se neoprávněné výhody konstatovat, v čem konkrétně výhoda spočívala? Je-li odpověď na tuto otázku kladná, může neoprávněná výhoda spočívat v tom, že skutečný uživatel předmětu investice by při podání stejné žádosti projektovou dotaci nezískal?

b)

V případě odpovědi na první otázku v tom smyslu, že se použije nařízení č. 1303/2013, je třeba skutečnost, že spolek, který obdržel dotaci, pronajímá předmět investice (plachetnici), nabytý na základě projektové dotace poskytnuté v rámci opatření ‚Leader‘, jinému spolku, který plachetnici využívá pro stejnou činnost, pro jakou byla dotace příjemci poskytnuta, považovat za podstatnou změnu nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky investice ve smyslu čl. 71 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1303/2013, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů?

3)

a)

V případě odpovědi na první otázku v tom smyslu, že se použije nařízení č. 1698/2005, je třeba skutečnost, že příjemce dotace pronajímá předmět investice (plachetnici), nabytý na základě projektové dotace poskytnuté v rámci opatření ‚Leader‘, jinému spolku, který plachetnici využívá pro stejnou činnost, pro jakou byla dotace příjemci poskytnuta, považovat za významnou změnu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1698/2005, která je důsledkem změny formy vlastnictví určitého prvku infrastruktury nebo ukončení či přemístění produkční činnosti, a to s ohledem na skutečnost, že vlastník plachetnice se nezměnil, avšak příjemce dotace již není přímým, ale nepřímým držitelem plachetnice a dosahuje příjmů z pronájmu namísto příjmů z poskytování služby popsané v žádosti?

b)

V případě odpovědi na první otázku v tom smyslu, že se použije nařízení č. 1303/2013, je třeba skutečnost, že spolek, který obdržel dotaci, pronajímá předmět investice (plachetnici), nabytý na základě projektové dotace poskytnuté v rámci opatření ‚Leader‘, jinému spolku, který plachetnici využívá pro stejnou činnost, pro jakou byla dotace příjemci poskytnuta, považovat za změnu vlastnictví položky infrastruktury, která podniku poskytuje nepatřičnou výhodu, ve smyslu čl. 71 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1303/2013, a to s ohledem na skutečnost, že vlastník plachetnice se nezměnil, avšak příjemce dotace již není přímým, ale nepřímým držitelem plachetnice a dosahuje příjmů z pronájmu namísto příjmů z poskytování služby popsané v žádosti? Musí platební agentura členského státu za účelem splnění podmínky týkající se neoprávněné výhody konstatovat, v čem konkrétně výhoda spočívala? Je-li odpověď na tuto otázku kladná, může neoprávněná výhoda spočívat v tom, že skutečný uživatel předmětu investice by při podání stejné žádosti projektovou dotaci nezískal?

4)

Může být příjemci dotace ve vnitrostátním nařízení, které upravuje opatření ‚Leader‘, uložena povinnost udržovat předmět investice po dobu pěti let s přísnějšími požadavky, než jaké jsou stanoveny v čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 nebo čl. 71 odst. 1 nařízení č. 1303/2013?

5)

Je-li odpověď na čtvrtou otázku záporná, je třeba mít za to, že ustanovení vnitrostátního nařízení, podle něhož je příjemce projektové dotace povinen předmět nabytý na základě projektové dotace náležitě udržovat a užívat po dobu minimálně pěti let od výplaty poslední splátky dotace, a výklad tohoto ustanovení, že posledně uvedené předpokládá, že příjemce dotace osobně užívá předmět investice, jsou v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 nebo s čl. 71 odst. 1 nařízení č. 1303/2013?

6)

Je nutné za nesrovnalost ve smyslu čl. 33 odst. 1 nařízení č. 1290/2005 nebo článku 56 nařízení č. 1306/2013 považovat případ, kdy příjemce dotace neprovede operaci, která nebyla požadována vnitrostátním nařízením, jenž upravuje opatření ‚Leader‘, ale kterou příjemce dotace sám uvedl ve ‚Shrnutí cílů a činností operace a investice‘ obsaženém v žádosti o dotaci a která byla jedním z kritérií, na základě nichž byly žádosti posuzovány pro účely jejich řazení dle priority?

7)

Je-li odpověď na šestou otázku kladná, je třeba mít za to, že zpětné získávání je protiprávní, neboť k němu dochází před uplynutím pěti let od poslední splátky a příjemce dotace porušení ukončí během soudního řízení týkajícího se zpětného získávání?“

K předběžným otázkám

K první otázce

36

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda trvání investiční operace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení schválena a spolufinancována z EZFRV v programovém období 2007–2013, musí být posouzeno z hlediska ustanovení článku 72 nařízení č. 1698/2005 nebo ustanovení čl. 71 odst. 1 nařízení č. 1303/2013. Rovněž se táže, zda zpětné získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci této operace musí být v případě, že k němu dochází po skončení uvedeného programového období, tedy po 1. lednu 2014, založeno na čl. 33 odst. 1 nařízení č. 1290/2005 nebo na článku 56 nařízení č. 1306/2013.

37

Zaprvé, pokud jde o ustanovení, na základě kterých má být posouzeno trvání investiční operace schválené a spolufinancované z EZFRV v programovém období 2007–2013, je třeba uvést, že dotace vyplacená v rámci operace této povahy byla poskytnuta za účelem dosažení cílů uvedených v nařízení č. 1698/2005, které obsahuje obecná ustanovení o fungování EZFRV během uvedeného období. Z toho plyne, že trvání takové operace musí být nutně posouzeno z hlediska ustanovení tohoto nařízení.

38

Tento závěr nemůže být vyvrácen skutečností, že od 1. ledna 2014 bylo nařízení č. 1698/2005 zrušeno nařízením č. 1305/2013. Podle čl. 88 druhého pododstavce posledně uvedeného nařízení se totiž nařízení č. 1698/2005 nadále používalo na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.

39

Zadruhé, pokud jde o otázku, které nařízení se uplatní na zpětné získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci investiční operace schválené a spolufinancované z EZFRV v programovém období 2007–2013 v případě, kdy k tomuto zpětnému získávání dochází, stejně jako ve věci v původním řízení, po 1. lednu 2014, je třeba uvést, že nařízení č. 1306/2013, kterým bylo zrušeno nařízení č. 1290/2005, vstoupilo podle svého čl. 121 odst. 1 prvního pododstavce v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tedy dne 20. prosince 2013, a použilo se v souladu s jeho čl. 121 odst. 1 druhým pododstavcem od dne 1. ledna 2014.

40

Je pravda, že odchylně od těchto ustanovení čl. 119 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 1306/2013 upřesnil, že článek 31 nařízení č. 1290/2005 a příslušná prováděcí pravidla zůstávají v platnosti do 31. prosince 2014. Stejně tak čl. 121 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 stanovil použitelnost některých článků tohoto nařízení od jiného data.

41

Avšak na zpětné získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci operací schválených a spolufinancovaných z EZFRV v programovém období 2007–2013 se nevztahuje žádné z těchto odchylných ustanovení.

42

Na první předběžnou otázku je tedy třeba odpovědět, že trvání investiční operace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení schválena a spolufinancována z EZFRV v programovém období 2007–2013, musí být posouzeno z hlediska ustanovení článku 72 nařízení č. 1698/2005. Pokud k zpětnému získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci této operace dojde po skončení uvedeného programového období, tedy po 1. lednu 2014, musí být založeno na článku 56 nařízení č. 1306/2013.

Ke druhé otázce písm. a) a třetí otázce písm. a)

43

Podstatou druhé otázky písm. a) a třetí otázky písm. a) předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda skutečnost, že příjemce dotace, která byla stejně jako dotace ve věci v původním řízení vyplacena v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV v rámci osy Leader uvedené v nařízení č.1698/2005, pronajme předmět nabytý na základě této dotace třetí osobě, která jej používá pro stejnou činnost, jakou měl vykonávat příjemce uvedené dotace, představuje významnou změnu této spolufinancované investiční operace ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení č. 1698/2005. Rovněž se táže, zda je pro účely učinění závěru o existenci neoprávněné výhody ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení nezbytné, aby příslušný vnitrostátní orgán konstatoval, v čem konkrétně spočívá neoprávněná výhoda. Konečně se táže, zda neoprávněná výhoda může spočívat v tom, že skutečnému uživateli předmětu investice by dotace nebyla poskytnuta, kdyby o ni požádal on sám.

44

Je třeba nejdříve připomenout, že Soudnímu dvoru nepřísluší konkrétně kvalifikovat změny dotčené v původním řízení. Taková kvalifikace je totiž pouze v pravomoci vnitrostátního soudu. Úloha Soudního dvora se omezuje na poskytnutí výkladu unijního práva užitečného pro rozhodnutí sporu, jenž byl předložen vnitrostátnímu soudu. Z výše uvedeného plyne, že Soudní dvůr může vymezit relevantní faktory, které mohou předkládajícímu soudu poskytnout vodítko při jeho právním posouzení [pokud jde o čl. 30 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. 1999, L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31), obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 19 a citovaná judikatura].

45

Kromě toho je třeba uvést, že zatímco obě podmínky uvedené v čl. 30 odst. 4 písm. a) a b) nařízení č. 1260/1999 byly spojeny souřadící spojkou „a“, není tomu tak v případě dvou podmínek uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 1698/2005, takže aby se jednalo o významnou změnu v dotyčné investiční operaci ve smyslu posledně uvedeného nařízení, není vyžadováno, aby byly kumulativně splněny obě podmínky uvedené v tomto ustanovení.

46

Uvedený čl. 72 odst. 1 tak ve skutečnosti uvádí řadu alternativních podmínek, a to dvě pod písm. a) a dvě pod písm. b) tohoto ustanovení, přičemž splnění každé z nich může případně odůvodnit závěr, že v operaci, která je předmětem spolufinancované investice, došlo k významné změně ve smyslu tohoto ustanovení ve lhůtě pěti let, kterou toto ustanovení stanoví.

47

V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že vzhledem k tomu, že unijní normotvůrce doplnil v čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 k dotčené změně přívlastek „významná“, plyne z toho, že změna může spadnout do působnosti tohoto ustanovení jen tehdy, pokud má určitý rozsah (obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 35).

48

Je tak třeba jako první zjistit, zda dotyčná změna splňuje podmínky uvedené v čl. 72 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1698/2005, který vyžaduje, aby tato změna byla důsledkem změny formy vlastnictví určitého prvku infrastruktury nebo ukončení či přemístění produkční činnosti. Při ověřování těchto podmínek se totiž posuzují skutečnosti, které vedly k dotyčné změně, a tedy jsou příčinou této změny (obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 21).

49

V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí nevyplývá, že došlo k ukončení či přemístění produkční činnosti. Předmět nabytý v rámci investiční operace dotčené v původním řízení byl totiž i poté, co byl pronajat, používán pro stejnou činnost, jaká byla uvedena v žádosti o dotaci.

50

Kromě toho pokud jde o existenci případné změny formy vlastnictví určitého prvku infrastruktury, je třeba uvést, že tato podmínka se na rozdíl od podmínky zkoumané v předchozím bodě netýká využívání dotčené infrastruktury, nýbrž toho, v jakém právním postavení ji její vlastník drží. Skutečnost, že vlastník v rámci smluvního vztahu udělí třetí osobě určitá práva k infrastruktuře, a to případně včetně práva užívat ji výlučným způsobem během určitého období, tak sama o sobě neznamená změnu formy vlastnictví této infrastruktury.

51

V projednávaném případě z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, což však musí ověřit předkládající soud, že práva, která spolek Järvelaev udělil spolku Kaleselts na základě nájemní smlouvy, byla čistě smluvní povahy.

52

Zadruhé je třeba zjistit, zda je posuzovaná změna některým z případů uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, a sice ovlivněním povahy nebo podmínek provádění investiční operace nebo poskytnutím neoprávněné výhody některé společnosti nebo veřejnému subjektu, neboť tyto případy vyjadřují důsledky předmětné změny (obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 22).

53

Dříve, než je učiněn závěr o tom, zda došlo k podstatné změně, je tedy nezbytné zjistit, zda dotyčná změna nevyvolala neoprávněnou výhodu nebo zda neovlivnila povahu či podmínky provádění (obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 32).

54

Pokud jde o podmínku týkající se povahy a podmínek provádění dotčené investiční operace, je třeba zohlednit cíl opatření, v jehož rámci byla tato operace financována, a sice rozvoj služeb spojených s venkovským cestovním ruchem a jejich uvádění na trh.

55

Tento cíl je součástí obecnějšího cíle osy Leader, kterým je podpora regionálního rozvoje ve venkovských oblastech. V tomto ohledu je třeba uvést, že podle článku 61 nařízení č. 1698/2005 bylo cílem tohoto programu mimo jiné financovat strategie místního rozvoje určené pro řádně vymezená venkovská území. Z toho plyne, že změny v operaci dotčené v původním řízení musí být posuzovány ve světle tohoto účelu, a sice zajistit především rozvoj předem určeného území podporou služeb spojených s venkovským cestovním ruchem.

56

Vzhledem k tomu, že dotace dotčená v původním řízení byla především součástí cíle spočívajícího v rozvoji předem určené územní oblasti, pouhá skutečnost, že při provádění projektu, kterého se týkala spolufinancovaná investiční operace dotčená v původním řízení, byl subjekt pověřený tímto projektem, tedy spolek Järvelaev, nahrazen jiným subjektem, tedy spolkem Kaleselts, sama o sobě neznamená, že dotčeného cíle nebylo dosaženo, a tudíž došlo ke změně určitého rozsahu v povaze nebo podmínkách provádění této operace.

57

Pouhá skutečnost, že předmět nabytý v rámci spolufinancované investiční operace byl pronajat, neumožňuje dospět k závěru, že došlo ke změně povahy nebo podmínek provádění investiční operace ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1698/2005.

58

Avšak takové nahrazení vlastníka nájemcem pro účely uskutečnění operace, stejně jako absence vytvoření pracovních míst, které bylo původně naplánováno během výběrového řízení týkajícího se poskytnutí dotace, jak zmiňuje předkládající soud v šesté otázce, jsou okolnostmi umožňujícími odůvodnit závěr, že v povaze nebo podmínkách provádění operace došlo k takové změně, pokud významně snižují způsobilost této operace dosáhnout cíle, který byl pro ni vytyčen, což přísluší ověřit uvedenému soudu (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2013, Comune di Ancona, C‑388/12EU:C:2013:734, bod 37).

59

Konečně pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1698/2005, že trvání spolufinancované investiční operace mimo jiné předpokládá, že některé společnosti nebo veřejnému subjektu nebyla poskytnuta neoprávněná výhoda, je třeba uvést, že toto ustanovení odkazuje na výhodu poskytnutou některé společnosti, takže v takovém případě, o jaký jde ve věci v původním řízení, by vytvoření takové výhody, ať již ve prospěch vlastníka infrastruktury nebo spolku, který ji využívá v rámci nájmu sjednaného s tímto vlastníkem, mohlo představovat významnou změnu v dotčené operaci ve smyslu tohoto ustanovení.

60

Nicméně i při existenci skutečností, které prima facie ukazují na existenci neoprávněné výhody, musí mít příjemce dotace možnost prokázat, že pronajmutí předmětu nabytého na základě dotace neposkytlo jemu ani jeho skutečnému uživateli žádnou výhodu.

61

Pokud jde o příjemce dotace, existenci a rozsah takové výhody je nutno posoudit s ohledem na případný rozdíl mezi finančními či jinými výhodami, které měl tento příjemce získat z operace, jak byla původně zamýšlena, a těmi, které získává z této pozměněné operace. V projednávaném případě tak předkládající soud bude muset zejména ověřit, zda finanční příjmy, které spolek Järvelaev mohl získat z provozu plachetnice nabyté na základě dotčeného spolufinancování, byly srovnatelné s částkami, které spolek Kaleselts zaplatil tomuto spolku za pronájem plachetnice, jelikož pouze rozdíl určitého rozsahu ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 47 tohoto rozsudku by představoval významnou změnu v operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005.

62

Kromě toho není vyloučeno, že pronájem dotyčného předmětu poskytne neoprávněnou výhodu jeho skutečnému uživateli, jelikož tento uživatel může díky užívání majetku, který jiný spolek nabyl prostřednictvím dotace, dosahovat příjmů, kterých by nedosáhl, kdyby nemohl užívat uvedený předmět. Mimoto existence neoprávněné výhody může být rovněž konstatována v případě, že výše nájemného nebyla stanovena podle tržních podmínek. Předkládající soud bude tedy muset ověřit, zda nájemné placené spolkem Kaleselts bylo stanoveno ve výši podstatně odlišné od výše nájemného, které by posledně uvedený případně platil za pronájem podobné lodi od jiného majitele než od spolku Järvelaev.

63

Pokud jde o otázku, zda je pro účely závěru o existenci neoprávněné výhody ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1698/2005 nezbytné, aby příslušný vnitrostátní orgán konstatoval, v čem konkrétně spočívá tato výhoda, je třeba nejprve uvést, že podle čl. 74 odst. 1 a 2 nařízení č. 1698/2005 členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie a určí pro každý program pro rozvoj venkova příslušné orgány a vymezí funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů.

64

Mimoto čl. 48 odst. 1 nařízení č. 1974/2006 stanoví, že pro účely čl. 74 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 členské státy s cílem splnit své úkoly zajistí, aby všechna opatření k rozvoji venkova, která hodlají provádět, byla ověřitelná a kontrolovatelná, a za tímto účelem určí kontrolní opatření, která jim poskytnou rozumné ujištění, že jsou dodržována kritéria způsobilosti a jiné závazky.

65

Je třeba uvést, že příslušný vnitrostátní orgán nemůže kontrolovat existenci neoprávněné výhody odpovídajícím způsobem v konkrétním případě, pokud není schopen konkrétně určit, v čem tato výhoda spočívá. Při neexistenci takového určení nebude moci zejména posoudit oprávněnou či neoprávněnou povahu výhody.

66

Z toho plyne, že v případě, kdy má příslušný vnitrostátní orgán zjistit, zda byla neoprávněná výhoda poskytnuta některé společnosti nebo veřejnému subjektu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1698/2005, musí nutně určit, v čem konkrétně neoprávněná výhoda spočívá.

67

Pokud jde o význam, který má být přiznán skutečnosti, že skutečný uživatel předmětu nabytého v rámci dotyčné spolufinancované investiční operace by nezískal dotaci, kdyby o ni sám požádal, je třeba uvést, že taková okolnost nemůže být rozhodující při posouzení uvedeném v předchozím bodě, které se týká oprávněné či neoprávněné povahy výhody získané subjektem, který nahrazuje příjemce dotace za účelem uskutečnění operace a využívá infrastrukturu spolufinancovanou z této dotace. Pokud je prokázáno, což musí v projednávaném případě ověřit předkládající soud, že tento subjekt by mohl sám získat totožnou dotaci, pokud by o ni požádal, taková okolnost by mohla hovořit ve prospěch neexistence neoprávněné výhody, avšak nic to nemění na tom, že existence takové výhody musí být určena s ohledem na posouzení uvedené v předchozím bodě.

68

Na druhou otázku písm. a) a třetí otázku písm. a) je třeba odpovědět, že skutečnost, že příjemce dotace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení vyplacena v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV v rámci osy Leader uvedené v nařízení č. 1698/2005, pronajme předmět nabytý prostřednictvím této dotace třetí osobě, která jej používá pro stejnou činnost, jakou měl vykonávat příjemce uvedené dotace, může představovat významnou změnu ve spolufinancované investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 tohoto nařízení, což musí předkládající soud s ohledem na veškeré dotčené skutkové a právní okolnosti ověřit z hlediska alternativních podmínek uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení. Aby mohl být učiněn závěr o existenci neoprávněné výhody poskytnuté některé společnosti nebo veřejnému subjektu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, příslušný vnitrostátní orgán musí pod dohledem příslušných vnitrostátních soudů určit, v čem konkrétně spočívá neoprávněná výhoda. Otázka, zda by skutečný uživatel dotace s ohledem na skutkové a právní okolnosti dotaci obdržel, kdyby o ni sám požádal, je sice relevantní, avšak není rozhodující pro účely použití uvedeného čl. 72 odst. 1 písm. a).

Ke druhé otázce písm. b) a třetí otázce písm. b)

69

S ohledem na odpověď na první otázku není důvodné odpovídat na druhou otázku písm. b) ani na třetí otázku písm. b).

Ke čtvrté a páté otázce

70

Podstatou čtvrté a páté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která příjemci dotace vyplacené v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV ukládá povinnost, aby po dobu minimálně pěti let po vyplacení poslední splátky dotace udržoval a osobně užíval předmět nabytý v rámci této investiční operace.

71

Na úvod je třeba poznamenat, že estonská vláda má za to, že zákaz, aby příjemce dotace provedl jakoukoli významnou změnu v investiční operaci během pěti let od rozhodnutí o financování, který je stanoven v čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, nepostačuje k tomu, aby byla ve všech případech zajištěna účinná kontrola provádění operace a využívání dotace ke stanovenému účelu. Podle této vlády totiž toto období pěti let začíná často ještě před tím, než má příjemce dotace k dispozici předmět nabytý v rámci spolufinancované investiční operace. Uvedená vláda je rovněž toho názoru, že unijní normotvůrce ponechává členským státům určitý prostor pro uvážení, neboť z uvedeného ustanovení nelze dovodit, že období dohledu nemůže být delší než období pěti let od rozhodnutí o financování.

72

Dále je třeba uvést, že ačkoli čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 výslovně nestanoví, že příjemce dotace musí osobně užívat předmět nabytý prostřednictvím této dotace po dobu pěti let, jeví se, že Estonská republika ukládá příjemci dotace povinnost udržovat a osobně užívat uvedený předmět během dotčeného období rovněž za účelem zajištění účinného a trvalého dohledu nad tímto předmětem.

73

Pokud jde zaprvé o povinnost příjemce dotace, uvedenou v nařízení č. 1698/2005, po určitou dobu udržovat a osobně užívat takový předmět, jakým je rybářská plachetnice dotčená v původním řízení, který byl nabyt na základě této dotace, je třeba v tomto ohledu připomenout, že podle čl. 72 odst. 1 tohoto nařízení nezůstává příspěvek z EZFRV zachován, pokud ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení dojde ve spolufinancované investiční operaci k významné změně splňující podmínky uvedené v písm. a) a b) tohoto ustanovení.

74

Přitom o otázce, zda podle čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 má pronájem takového předmětu příjemcem dotace za následek zrušení příspěvku z EZFRV, musí být rozhodnuto na základě posouzení jednotlivých případů. Jak totiž vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora na druhou otázku písm. a) a třetí otázku písm. a), je třeba posoudit, zda tento pronájem může vést ke změně ve spolufinancované investiční operaci, která splňuje jednu z podmínek uvedených v tomto čl. 72 odst. 1 písm. a) nebo b), a je-li tomu tak, zda je tato změna významná.

75

Z toho plyne, že vnitrostátní právní úprava, která ve všech případech konečné získání dotace podmiňuje tím, že příjemce drží a osobně užívá předmět financovaný z této dotace, aniž umožňuje posoudit, zda v konkrétním případě pronájem tohoto předmětu představuje významnou změnu ve spolufinancované investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, není v souladu s tímto ustanovením.

76

Je pravda, že čl. 74 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 opravňuje členské státy přijmout veškeré právní a správní předpisy k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, pokud jde o podporu rozvoje venkova z EZFRV. Mimoto z čl. 71 odst. 3 prvního pododstavce tohoto nařízení vyplývá, že členské státy mají pravomoc stanovit pravidla pro způsobilost výdajů v dané oblasti.

77

Avšak žádné z těchto dvou ustanovení není relevantní pro účely posouzení slučitelnosti povinnosti, která je předmětem čtvrté a páté otázky, s čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005.

78

Článek 74 nařízení č. 1698/2005, který je obsažen v jeho hlavě VI, jež je nadepsána „Řízení, kontrola a informování“, se totiž týká ověření, která musí členské státy provádět s cílem zajistit, že ustanovení, která upravují řádné provedení operací spolufinancovaných z EZFRV a mezi něž patří článek 72 tohoto nařízení, jsou dodržována.

79

Pokud jde o článek 71 nařízení č. 1698/2005, týká se podmínek způsobilosti, s ohledem na které musí být výdaje posouzeny pro účely příspěvku z EZFRV, přičemž tyto podmínky se liší od podmínek stanovených v článku 72 tohoto nařízení, které se týkají trvání operací investičního rázu. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že uvedený článek 72 neobsahuje žádné ustanovení obdobné ustanovení čl. 71 odst. 3 nařízení č. 1698/2005, je třeba konstatovat, že podmínky týkající se trvání uvedených operací stanoví výlučně toto nařízení, a konkrétně jeho článek 72 spíše než vnitrostátní právo.

80

Tento výklad uvedeného článku 72 není vyvrácen skutečností, že pojem „příjemce“ je v čl. 2 písm. h) nařízení č. 1698/2005 definován jako „hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný nebo soukromý, odpovědný za provádění operací nebo přijímající podporu“. Na výraz „odpovědný za provádění“, uvedený v tomto ustanovení, musí být totiž nahlíženo společně s příslušným právním rámcem a s cílem opatření, do jehož rámce investiční operace spadá, kterým je rozvoj předem určených území. V takové věci, jako je věc dotčená v původním řízení, je tak třeba za účelem dosažení dotčeného cíle posoudit trvání dotyčné operace z hlediska podmínek stanovených v čl. 72 odst. 1 uvedeného nařízení, a zejména podmínky týkající se povahy a podmínek řádného provádění dotyčné operace.

81

Pokud jde zadruhé o dobu minimálně pěti let od vyplacení poslední splátky dotace, během které příjemce musí na základě vnitrostátní právní úpravy udržovat a osobně užívat dotčený předmět, a to pod sankcí vrácení vyplacené dotace, je třeba konstatovat, že podle čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 zůstává příspěvek z EZFRV zachován, pokud v operaci, pro kterou byl tento příspěvek poskytnut, nedojde k významné změně ve smyslu tohoto ustanovení během pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování, a tato lhůta je tedy obvykle kratší než lhůta stanovená ve vnitrostátní právní úpravě.

82

Za těchto podmínek je třeba na čtvrtou a pátou otázku odpovědět, že čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která příjemci dotace vyplacené v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV ukládá povinnost, aby po dobu minimálně pěti let po vyplacení poslední splátky dotace udržoval a osobně užíval předmět nabytý v rámci této investiční operace.

K šesté otázce

83

Podstatou šesté otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nesrovnalostí ve smyslu tohoto ustanovení je skutečnost, že příjemce dotace, která byla poskytnuta v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV a spadá pod osu Leader uvedenou v nařízení č. 1698/2005, neprovedl jeden z aspektů operace uvedených příjemcem v jeho žádosti o dotaci, který představoval jedno z kritérií, na jejichž základě byly žádosti o dotaci posuzovány za účelem jejich řazení dle priority, přestože toto kritérium nebylo požadováno příslušnou vnitrostátní právní úpravou.

84

V projednávaném případě je třeba poznamenat, jak bylo uvedeno v bodě 23 tohoto rozsudku, že i když vytvoření nových pracovních míst patřilo mezi kritéria, na základě kterých byly žádosti o dotaci řazeny podle priorit, je nesporné, že spolek Järvelaev ve své vlastní žádosti vyjádřil záměr vytvořit pracovní místa v dané oblasti a najmout posádku pro svou rybářskou plachetnici.

85

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že vytvoření pracovních míst nepředstavovalo podmínku pro poskytnutí dotace na základě nařízení č. 1698/2005 a podle předkládajícího soudu ani na základě estonské právní úpravy. Z předkládacího rozhodnutí ani nevyplývá, že vytvoření pracovních míst bylo smluvní podmínkou stanovenou v rámci dotace dotčené v původním řízení, což však případně přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

86

Nevytvoření pracovních míst v rámci provádění investiční operace spolufinancované z EZFRV nemůže být proto samo o sobě považováno za nesrovnalost ve smyslu čl. 56 prvního pododstavce nařízení č. 1306/2013.

87

Estonská vláda však ve svých vyjádřeních tvrdí, že spolek Järvelaev se podpisem smlouvy o financování zavázal provést projekt způsobem popsaným v žádosti o dotaci. Jak bylo přitom uvedeno v bodech 23 a 84 tohoto rozsudku, vytvoření pracovních míst v dané oblasti a najmutí posádky pro rybářskou plachetnici bylo zmíněno v této žádosti o dotaci.

88

Bude věcí předkládajícího soudu, aby případně ověřil, zda se na základě relevantních ustanovení vnitrostátního práva spolek Järvelaev skutečně zavázal k tomu, že zajistí, aby tyto dva aspekty spočívající ve vytvoření pracovních míst v dané oblasti a v najmutí posádky pro jeho rybářskou plachetnici byly uskutečněny.

89

V souladu s tím, jak bylo rozhodnuto v bodě 58 tohoto rozsudku, nelze každopádně vyloučit, že neprovedení jednoho aspektu uvedeného v žádosti o dotaci, za předpokladu, že je zásadní z hlediska sledovaného cíle, představuje významnou změnu ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 v investiční operaci, jak byla schválena v rámci spolufinancování. Případně bude věcí předkládajícího soudu posoudit rozsah takového neprovedení z hlediska podmínek stanovených v tomto ustanovení.

90

Kdyby bylo po provedení takového posouzení prokázáno, že nesplnění kritéria dotčeného v původním řízení představovalo takovou významnou změnu, bylo by třeba jej považovat za nesrovnalost ve smyslu čl. 56 prvního pododstavce nařízení č. 1306/2013.

91

Ačkoli na základě čl. 72 odst. 2 nařízení č. 1698/2005 musí být částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s investiční operací, ve které došlo k významné změně, získány zpět v souladu s článkem 33 nařízení č. 1290/2005, z článku 119 nařízení č. 1306/2013 ve spojení s jeho přílohou III vyplývá, že odkazy na tento článek 33 se považují mimo jiné za odkazy na článek 56 posledně uvedeného nařízení.

92

S ohledem na výše uvedené je třeba na šestou otázku odpovědět, že čl. 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nesrovnalost ve smyslu tohoto ustanovení představuje skutečnost, že příjemce dotace, která byla poskytnuta v rámci investiční operace spolufinancované z EZFRV a spadá pod osu Leader uvedenou v nařízení č. 1698/2005, neprovedl jeden z aspektů operace uvedených příjemcem v jeho žádosti o dotaci, který představoval jedno z kritérií, na jejichž základě byly žádosti o dotaci posuzovány za účelem jejich řazení dle priority, přestože toto kritérium nebylo požadováno příslušnou vnitrostátní právní úpravou, pokud má neprovedení takového aspektu za následek významnou změnu v investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

K sedmé otázce

93

Na úvod je třeba poznamenat, že s ohledem na zjištění učiněná v bodech 81 a 82 tohoto rozsudku, je třeba mít za to, že když předkládající soud v sedmé otázce odkazuje na období pěti let od poslední splátky, má na mysli období uvedené v čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005.

94

V sedmé otázce se tedy předkládající soud konečně táže, zda čl. 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že brání zahájení postupu zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace před uplynutím lhůty pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování. Předkládající soud se rovněž táže, zda toto ustanovení musí být vykládáno v tom smyslu, že brání pokračování v takovém postupu zpětného získání v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu.

95

Zaprvé, pokud jde o možnost členského státu zahájit postup zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace před uplynutím lhůty pěti let od vyplacení poslední části dotace, je třeba připomenout, že podle čl. 54 odst. 1 a čl. 56 prvního pododstavce nařízení č. 1306/2013 je členský stát, který zjistí existenci nesrovnalosti, povinen získat neoprávněně vyplacenou dotaci zpět. Členský stát musí zejména požádat příjemce o vrácení plateb do 18 měsíců poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti, popřípadě poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdržela platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získávání daných plateb.

96

Z toho plyne, že členské státy mohou a v zájmu řádného finančního řízení zdrojů Unie musí přistoupit k uvedenému zpětnému získání bez zbytečného odkladu. Za těchto podmínek skutečnost, že o vrácení bylo požádáno před uplynutím pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování, nemá žádný vliv na uvedené zpětné získání.

97

Zadruhé, pokud jde o otázku, zda unijní právo brání pokračování v postupu zpětného získání v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu, je třeba uvést, jak zdůrazňuje Komise, že kdyby měl příjemce dotace možnost v průběhu soudního řízení týkajícího se zpětného získávání napravit nesrovnalost, k níž došlo při provádění operace, taková možnost by mohla vybízet ostatní příjemce k tomu, aby se dopouštěli nesplnění povinnosti, neboť by měli jistotu, že budou moci toto nesplnění povinnosti a posteriori napravit poté, co jej zjistí příslušné vnitrostátní orgány. Proto skutečnost, že příjemce dotace usiluje o ukončení nebo dokonce ukončil nesplnění povinnosti v průběhu soudního řízení týkajícího se zpětného získávání, nemůže mít vliv na uvedené zpětné získání.

98

Na sedmou otázku je třeba odpovědět, že článek 56 nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl postup zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace zahájen před uplynutím lhůty pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování. Toto ustanovení nebrání ani tomu, aby v takovém postupu zpětného získání bylo pokračováno v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu.

K nákladům řízení

99

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

 

1)

Trvání investiční operace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení schválena a spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v programovém období 2007–2013, musí být posouzeno z hlediska ustanovení článku 72 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Pokud k zpětnému získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci této operace dojde po skončení uvedeného programového období, tedy po 1. lednu 2014, musí být založeno na článku 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.

 

2)

Skutečnost, že příjemce dotace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení vyplacena v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci osy Leader uvedené v nařízení č. 1698/2005, pronajme předmět nabytý prostřednictvím této dotace třetí osobě, která jej používá pro stejnou činnost, jakou měl vykonávat příjemce uvedené dotace, může představovat významnou změnu ve spolufinancované investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 tohoto nařízení, což musí předkládající soud s ohledem na veškeré dotčené skutkové a právní okolnosti ověřit z hlediska alternativních podmínek uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení. Aby mohl být učiněn závěr o existenci neoprávněné výhody poskytnuté některé společnosti nebo veřejnému subjektu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, příslušný vnitrostátní orgán musí pod dohledem příslušných vnitrostátních soudů určit, v čem konkrétně spočívá neoprávněná výhoda. Otázka, zda by skutečný uživatel dotace s ohledem na skutkové a právní okolnosti dotaci obdržel, kdyby o ni sám požádal, je sice relevantní, avšak není rozhodující pro účely použití uvedeného čl. 72 odst. 1 písm. a).

 

3)

Článek 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která příjemci dotace vyplacené v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ukládá povinnost, aby po dobu minimálně pěti let po vyplacení poslední splátky dotace udržoval a osobně užíval předmět nabytý v rámci této investiční operace.

 

4)

Článek 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nesrovnalost ve smyslu tohoto ustanovení představuje skutečnost, že příjemce dotace, která byla poskytnuta v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a spadá pod osu Leader uvedenou v nařízení č. 1698/2005, neprovedl jeden z aspektů operace uvedených příjemcem v jeho žádosti o dotaci, který představoval jedno z kritérií, na jejichž základě byly žádosti o dotaci posuzovány za účelem jejich řazení dle priority, přestože toto kritérium nebylo požadováno příslušnou vnitrostátní právní úpravou, pokud má neprovedení takového aspektu za následek významnou změnu v investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

 

5)

Článek 56 nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl postup zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace zahájen před uplynutím lhůty pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování. Toto ustanovení nebrání ani tomu, aby v takovém postupu zpětného získání bylo pokračováno v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: estonština.

Top