19.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 343/23

1)

Je od počátku vyloučeno, že uvalení a následný výkon trestu odnětí svobody vede k tomu, že se integrační vztah občana Unie, který vstoupil do hostitelského členského státu ve věku tří let, považuje za přerušený s tím následkem, že se nejedná o nepřetržitý pobyt po dobu deseti let ve smyslu čl. 28 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/38 (1), a proto občanovi Unie nebude poskytnuta ochrana před vyhoštěním dle čl. 28 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/38, pokud tento občan Unie, který měl v okamžiku vstupu tři roky, strávil celý dosavadní život v tomto hostitelském členském státě, nemá již žádné vazby ke členskému státu své státní příslušnosti a trestný čin, který vedl k uložení a výkonu trestu odnětí svobody, byl spáchán až po jeho 20letém pobytu?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku: Je třeba, aby se u otázky, zda vede výkon trestu odnětí svobody k přerušení integrační vazby, nepřihlíželo k trestu odnětí svobody, který byl uložen za trestný čin, který byl důvodem vyhoštění?

3)

Pokud bude na první a druhou otázku odpovězeno záporně: Jaká kritéria je třeba použít k rozhodování o tom, zda se na občana Unie může i v takovém případě vztahovat ochrana před vyhoštěním podle čl. 28 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/38?

4)

Pokud bude na první a druhou otázku odpovězeno záporně: Existují závazná ustanovení unijního práva určující „přesný okamžik, ke kterému se vztahuje otázka vyhoštění“, a okamžik, ke kterému se podrobně posuzuje situace dotčeného občana Unie tak, aby bylo posouzeno, v jakém rozsahu brání diskontinuita pobytu v posledních deseti letech před vyhoštěním dotčené osoby tomu, aby měl nárok na posílenou ochranu před vyhoštěním?