EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62016CN0300
Case C-300/16 P: Appeal brought on 26 May 2016 by European Commission against the judgment of the General Court (Second Chamber) delivered on 16 March 2016 in Case T-103/14: Frucona Košice a.s. v European Commission
Věc C-300/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. května 2016 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice a.s. v. Evropská komise
Věc C-300/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. května 2016 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice a.s. v. Evropská komise
Úř. věst. C 260, 18.7.2016, p. 35–36
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
18.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 260/35 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 26. května 2016 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice a.s. v. Evropská komise
(Věc C-300/16 P)
(2016/C 260/43)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: L. Armati, T. Maxian Rusche, B. Stromsky, K. Walkerová, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Frucona Košice a.s.
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
|
— |
zrušit rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice v. Komise, oznámený Komisi téhož dne; |
|
— |
rozhodnout o žalobě podané v prvním stupni řízení a žalobu zamítnout jako neopodstatněnou, a |
|
— |
uložit odpůrkyni a žalobkyni v prvním stupni řízení náhradu nákladů řízení. |
Podpůrně Komise navrhuje, aby Soudní dvůr
|
— |
zrušit rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. března 2016 ve věci T-103/14, Frucona Košice v. Komise, oznámený Komisi téhož dne; |
|
— |
vrátit věc Tribunálu pro posouzení druhého, a v nezbytném rozsahu třetího a čtvrtého žalobního důvodu v prvním stupni řízení, a |
|
— |
rozhodnout, že o náhradě nákladů řízení v prvním stupni bude rozhodnuto později. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Podle Komise by měl být napadený rozsudek zrušen z důvodů, které se týkají, zaprvé, použitelnosti kritéria soukromého věřitele a zadruhé, použití kritéria soukromého věřitele.
Pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele, Komise uplatňuje tři důvody kasačního opravného prostředku. Zaprvé, nesprávný výklad napadeného rozhodnutí; zadruhé, nesprávné právní posouzení týkající se výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele, a, zatřetí, nesprávné použití zásady rei iudicatae.
Podle napadeného rozsudku je kritérium soukromého věřitele použitelné i tehdy, když členský stát ve správním řízení na základě podrobné argumentace tvrdí, že veřejný orgán nejednal na základě úvah, kterými by se řídil soukromý účastník trhu, pokud dotyčná osoba tvrdí opak. Komise chápe judikaturu v tom smyslu, že názor členského státu je zásadní, pokud jde o použitelnost kritéria soukromého věřitele.
Pokud jde o použití kritéria soukromého věřitele, Komise uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku. Zaprvé, porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jde o použití kritéria soukromého věřitele. Zadruhé, nesprávné právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil při výkladu povinnosti provést řádné a nestranné šetření údajné státní podpory v souladu s čl. 107 odst. 1 SFEU.
Tribunál požaduje, aby Komise ex officio rekonstruovala chování, ideálního, racionálního a plně informovaného hypotetického soukromého věřitele. Uvedený požadavek mimoto existuje nezávisle na tom, co dotyčný členský stát udělal nebo uvedl. Komise chápe judikaturu v tom smyslu, že se po Komisi požaduje, aby nikoliv sama obstarávala důkazy a informace, které by racionální soukromý věřitel získal před tím, než provede posouzení, pokud tak dotyčný veřejný orgán neučinil. Naopak, její úkol se omezuje na to, aby v situaci, která je co možná nejbližší situaci veřejného orgánu při přijímání rozhodnutí o poskytnutí dotčené podpory, ověřila, zda veřejný orgán, na základě jeho chování a důkazů a informací, které měl skutečně k dispozici, subjektivně při svém rozhodování jednal jako soukromý věřitel.