14.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 302/54

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 62, s. 25), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 62, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty uplatní na žalobce,

—

podpůrně, prohlásil, že čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů) a čl. 3 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů) se z důvodu své protiprávnosti nepoužijí v rozsahu, v němž se uplatňují na žalobce,

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že Rada nestanovila vhodný právní základ pro rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 a prováděcí nařízení (EU) 2015/357. Článek 29 SEU není vhodným právním základem pro rozhodnutí (SZBP) 2015/364, jelikož výtky směřující proti žalobci ho neoznačily za osobu, která by ohrozila ukrajinskou demokracii nebo připravila ukrajinský lid o výhody plynoucí z udržitelného rozvoje své země, ve smyslu článku 23 SEU a obecných ustanovení čl. 21 odst. 2 SEU. Jelikož bylo rozhodnutí (SZBP) 2015/364 neplatné, nemohla Rada při přijímání nařízení (EU) 2015/357 vycházet z čl. 215 odst. 2 SFEU.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně nesprávných posouzení tím, že měla za to, podmínka umožňující zapsat žalobce na seznam stanovený v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů) a v čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů) byla splněna. Žalobce není předmětem trestního řízení z důvodu „zneužití veřejných prostředků“ ani z důvodu „zneužití pravomoci veřejného činitele za účelem neoprávněného zvýhodnění sebe nebo třetí osoby“.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila právo žalobce na obhajobu a jeho právo na řádnou správa a na účinnou soudní ochranu. Rada zejména pečlivě a nestranně nezkoumala, zda tvrzené důvody, které měly odůvodnit nové uvedení na seznamu, jsou s ohledem na vyjádření předložené žalobcem před svým novým zapsáním skutečně opodstatněné.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Rada nesplnila svou povinnost poskytnout vhodné důvody pro nové zapsání žalobce.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Rada bezdůvodně nebo nepřiměřeně porušila základní práva žalobce, včetně jeho práva na ochranu majetku a dobrého jména. Rozhodnutí 2015/364/SZBP a nařízení (EU) č. 2015/357 má vážné dopady na majetek žalobce, jakož i na jeho dobré jméno ve světě. Rada neprokázala, že by zmrazení majetku a hospodářských zdrojů žalobce souviselo s jakýmkoliv legitimním cílem nebo bylo takovým cílem odůvodněno, tím méně že by bylo takovému cíli přiměřené.

6.

Šestý žalobní důvod, uplatněný na podporu návrhu na prohlášení protiprávnosti, vychází z toho, že pokud by navzdory argumentům uplatněným v rámci druhého žalobního důvodu musely být čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů) a čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 (ve znění pozdějších předpisů), vykládány tak, že zahrnují i) veškerá šetření ukrajinských orgánů nezávisle na tom, zda existuje soudní rozhodnutí nebo řízení, která by je podpořila, přezkoumala nebo dozorovala, nebo ii) jakékoliv „zneužití pravomoci veřejného činitele za účelem neoprávněného zvýhodnění sebe nebo třetí osoby“ nezávisle na tom, zda je tvrzeno zneužití veřejných prostředků, nemělo by kritérium pro zapsání vzhledem k svévolnému dosahu a působnosti plynoucím z takto širokého výkladu vhodný právní základ nebo by bylo nepřiměřené cílům rozhodnutí 2015/364/SZBP a nařízení (EU) č. 2015/357. Ustanovení by tedy bylo protiprávní.