11.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/33

—

částečně či v plném rozsahu zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2014) 9805 final, C(2014) 9806 final, C(2014) 9807 final, C(2014) 9808 final, C(2014) 9811 final, C(2014) 9812 final a C(2014) 9816 final ze dne 18. prosince 2014 týkající se žádostí o vrácení antidumpingového cla odvedeného z dovozu ferosilicia pocházejícího z Ruska;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení v důsledku porušení či nesprávného výkladu čl. 2 odst. 9 základního antidumpingového nařízení (1) anebo zjevně nesprávného posouzení, když shledala, že jediný hospodářský subjekt není pro účely čl. 2 odst. 9 základního nařízení relevantní, a to ani pro účely soudního přezkumu. Žalobkyně též napadá z toho vyplývající závěr, že plný odpočet všech deklarovaných prodejních nákladů a zisků, včetně nákladů spojených s vývozem a přiměřeného zisku nezávislého dovozce, od početně určené vývozní ceny byl oprávněný;

2.

Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že došlo k porušení čl. 11 odst. 10 základního antidumpingového nařízení (2) a ke zjevně nesprávnému posouzení, když Komise provedla odpočet antidumpingového cla od početně určené vývozní ceny. Podle žalobkyně měla Komise i na základě její metodiky konstatovat, že podmínky stanovené v čl. 11 odst. 10 byly splněny alespoň u části požadovaných částek. Druhý žalobní důvod též vychází z porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení v důsledku metodiky použité Komisí pro určení, zda je clo řádně zohledněno v ceně dalšího prodeje, která se liší od metodiky použité při posledním šetření, jež vedlo k uložení cla;

3.

Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že došlo k porušení čl. 11 odst. 9 základního antidumpingového nařízení (3) a článku 18.3.1 antidumpingové dohody WTO, a to když Komise pro účely zjištění početně určených běžných hodnot použila novou metodiku a nemohla tuto metodiku zdůvodnit žádnou relevantní změnou okolností.