12.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/12

1)

Je s ohledem na přerušení promlčení příslušným orgánem ve smyslu čl. 3 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 (1) ten orgán, jenž je příslušný pro úkony, které se týkají vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti, nezávisle na tom, zda poskytl finanční prostředky? Musí úkon, který se týká vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti, směřovat k vydání správních opatření nebo sankcí?

2)

Může být „danou osobou“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 také zaměstnanec podniku, který byl vyslýchán jako svědek?

3)

Musí se u „každého úkonu příslušného orgánu oznámeného dané osobě, který se týká vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti“ (čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec nařízení [ES, EURATOM] č. 2988/95) jednat o konkrétní chybu výrobce cukru při evidenci výroby cukru (skupiny skutkových okolností), která je obvykle předpokládána, respektive zjištěna teprve v rámci řádně provedené kontroly organizace trhu? Může být rovněž závěrečná zpráva, kterou se uzavírá kontrola, respektive vyhodnocuje výsledek kontroly, v níž nejsou kladeny další otázky k určitým skupinám skutkových okolností, oznámeným „úkonem, který se týká vyšetřování“?

4)

Vyžaduje skutková podstata „opakovaných nesrovnalostí“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95, aby k úkonům nebo opomenutím, které byly posouzeny jako nesrovnalosti, došlo v úzké časové souvislosti tak, aby ještě mohla být posuzována jako „opakování“? V případě kladné odpovědi: Zaniká tato úzká časová souvislost mimo jiné tím, že k nesrovnalosti při evidenci množství cukru dojde v rámci hospodářského roku v odvětví cukru pouze jednou, a poté se znovu opakuje teprve v následujícím nebo pozdějším hospodářském roce v odvětví cukru?

5)

Může skutková podstata opakování ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 skončit tím, že příslušný orgán, který si byl vědom složité povahy skutkového stavu, v podniku neprovedl žádnou kontrolu, případně tato kontrola nebyla pravidelná či důkladná?

6)

Kdy začíná běžet dvojnásobná promlčecí doba v délce osmi let podle čl. 3 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 v případě pokračujících nebo opakovaných nesrovnalostí? Začíná tato promlčecí doba běžet od okamžiku ukončení každého jednání, které je třeba považovat za nesrovnalost (čl. 3 odst. 1 první pododstavec nařízení) nebo od okamžiku ukončení posledního opakovaného jednání (čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení)?

7)

Může být dvojnásobná promlčecí doba v délce osmi let podle čl. 3 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 přerušena úkony příslušného orgánu, které se týkají vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti?

8)

Mají být v případě rozdílných skupin skutkových okolností, jež ovlivňují vyměření podpory, promlčecí doby, které je třeba vypočítat podle ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95, stanoveny samostatně v závislosti na skupině skutkových okolností (nesrovnalosti)?

9)

Má pro běh dvojnásobné promlčecí doby ve smyslu čl. 3 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES, EURATOM) č. 2988/95 význam skutečnost, že orgán věděl o nesrovnalosti?