25.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 147/4

1)

Bylo v souladu s unijním právem — směrnicemi Rady 92/40/EHS (1) a 2005/94/ES (2) a rozhodnutím Komise 2006/105/ES — rozhodnutí, které přijaly maďarské správní orgány v rámci předběžných ochranných opatření proti vysoce patogenní influenze ptáků, jímž bylo zřízeno ochranné pásmo, v němž byla mimo jiné zakázána přeprava drůbeže?

Bylo v souladu s unijním právem — směrnicemi Rady 92/40/EHS a 2005/94/ES a rozhodnutím Komise 2006/115/ES — rozhodnutí, které přijaly maďarské správní orgány v rámci předběžných ochranných opatření proti vysoce patogenní influenze ptáků, jímž byly částečně změněny právní předpisy týkající se ochranných pásem a v tomto rámci byl mimo jiné zakázán tranzit drůbeže přes toto pásmo, a rovněž opatření přijaté vůči žalobkyni prostřednictvím stanoviska příslušného orgánu (rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání), kterým byla žalobci zakázána přeprava krocanů (pro chovatelské účely) do zemědělského podniku, který se v rámci ochranného pásma nacházel v bezprostřední blízkosti zjištěného ohniska nákazy?

2)

Bylo jedním z cílů směrnic Rady 92/40/EHS a 2005/94/ES, jakožto pramenů unijního práva, přijmout unijní právní předpisy, jejichž cílem bude napravit případné škody způsobené jednotlivcům v důsledku přijetí předběžných opatření v oblasti ochrany proti vysoce patogenní influenze ptáků v Unii? Přiznává právní základ unijního práva, který je uveden ve směrnicích Rady 92/40/EHS a 2005/94/ES a v rozhodnutích Komise 2006/105/ES a 2006/115/ES, dostatečnou pravomoc k přijímání unijních právních předpisů, jejichž cílem bude napravit případné škody způsobené jednotlivcům v důsledku přijetí předběžných ochranných opatření proti vysoce patogenní influenze ptáků?

3)

Pokud bude odpověď na druhou otázku kladná, je třeba mít za to, že omezení práva požadovat náhradu škod způsobených předběžnými vnitrostátními opatřeními, která byla přijata na základě výše uvedených pramenů práva, je zákonné a slučitelné s unijním právem? Lze mít za to, že vnitrostátní právní předpis, jímž se náhrada škod, kterou má poskytovat stát, omezuje pouze na skutečně vzniklé škody a náklady a jímž se vylučuje možnost náhrady ušlého zisku, představuje nezbytné a přiměřené omezení práva na náhradu škod způsobených jednotlivcům?

4)

Pokud bude odpověď na druhou otázku záporná, může žalobkyně zakládat své právo požadovat náhradu ušlého zisku přímo na porušení ustanovení Listiny základních práv Evropské unie (článek 16, který se týká svobody podnikání; článek 17, který se týká práva na vlastnictví, a článek 47, který se týká práva na účinnou právní ochranu), pokud předběžná opatření, která přijal členský stát na základě unijního práva v rámci ochrany proti vysoce patogenní influenze ptáků, způsobila žalobkyni škodu, avšak, pokud jde o náhradu způsobených škod, vnitrostátní právní předpisy omezují uplatnění práva na takovouto náhradu škody tím, že vylučují možnost žádat o náhradu ušlého zisku?

5)

Pokud by bylo možné uplatnit právo na náhradu plného rozsahu škod na základě nějakého unijního právního základu, lze takovéto právo uplatnit výhradně vůči státu, nebo, vykládáme-li pojem státu široce, i vůči orgánům veřejné správy v rámci řízení o náhradě škod způsobených při výkonu veřejné funkce? Pokud lze toto právo uplatnit i vůči orgánům veřejné správy, může vnitrostátní právo v souvislosti s uplatňováním práva na náhradu škody požadovat, aby byl vznik práva na náhradu škody podmíněn prokazatelným splněním dodatečně stanovených požadavků?

6)

Pokud by unijní právo neumožňovalo žalobkyni domoci se přímo na základě unijního práva náhrady plného rozsahu škod, které jí byly způsobeny, je s ohledem na zásadu procesní rovnocennosti nutné, aby se použily stejné právní předpisy pro rozhodnutí o návrzích, které mají být posuzovány na základě unijního práva, i pro rozhodnutí o obdobných návrzích, které mají být posuzovány na základě maďarského práva?

7)

Za obdobných skutkových okolností, jako jsou okolnosti projednávaného případu, existuje — vzhledem k tomu, že legislativní a správní opatření, která přijímají členské státy v rámci ochrany proti vysoce patogenní influenze volně žijících ptáků v Unii, nevyhnutelně narušují fungování vnitřního trhu — možnost obrátit se v rámci soudního řízení týkajícího se opatření k provedení unijního práva na Evropskou komisi s žádostí, aby vypracovala stanovisko jakožto amicus curiae, zejména v takových případech, v nichž je známo, že Evropská komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu v souvislosti s právními otázkami, které jsou relevantní pro projednávaný případ?

8)

Pokud existuje možnost obrátit se na Evropskou komisi s žádostí, aby vypracovala stanovisko jakožto amicus curiae, nebo pouze s žádostí o informace, je Evropská komise povinna předložit takovéto stanovisko jakožto amicus curiae nebo požadované informace týkající se údajů, dokumentů či prohlášení získaných během řízení o nesplnění povinnosti a praxe Evropské komise v této oblasti, zejména v případě, že jde o neveřejné údaje získané ve fázích předcházejících řízení o nesplnění povinnosti u Soudního dvora? Lze takovéto údaje použít veřejně v konkrétním sporu probíhajícím u soudu členského státu?