—

za českou vládu M. Smolkem, J. Vláčilem a J. Vitákovou, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi P. Ondrůškem a P. Rossim, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 126 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, s. 16).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Hoštická a.s., J. Haškovcem a Zemědělským družstvem Senice na Hané na jedné straně a Českou republikou – Ministerstvem zemědělství na straně druhé ve věci, ve které se žalobci domáhají náhrady škody způsobené v důsledku pravidel pro přidělování oddělené platby na cukr stanovených v českém právu.

3

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269, a oprava Úř. věst. 2008, L 238, s. 34), ve znění nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006 (Úř. věst. L 58, s. 32, a oprava Úř. věst. 2008, L 238, s. 38), (ES) č. 2011/2006 ze dne 19. prosince 2006 (Úř. věst. L 384, s. 1) a (ES) č. 2012/2006 ze dne 19. prosince 2006 (Úř. věst. L 384 s. 8, dále jen „nařízení č. 1782/2003“), podle svého článku 1 stanoví:

„[…]

[…]“

4

Podle čl. 2 písm. d) a g) tohoto nařízení se:

[…]

5

Článek 143ba nařízení č. 1782/2003 byl vložen článkem 1 bodem 17 nařízení č. 319/2006 a změněn článkem 1 bodem 2 nařízení č. 2011/2006, jakož i článkem 1 bodem 17 nařízení č. 2012/2006. Tento článek 143ba, nadepsaný „Oddělená platba na cukr“, stanoví:

„1.   Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou rozhodnout nejpozději do 30. dubna 2006, že za roky 2006 až 2010 poskytnou oddělenou platbu na cukr zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu. Platba se uděluje za reprezentativní období, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků 2004/05, 2005/06 a 2006/07, které určí členské státy do 30. dubna 2006, a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou:

[…]“

6

Řádek přílohy I nařízení č. 1782/2003, který se týká „[c]ukrov[é] řep[y], cukrov[é] třtin[y] a čekank[y] používan[ých] k výrobě inulinového sirupu“, zní:

7

V bodech 1, 2, 4, 7 a 9 odůvodnění nařízení č. 319/2006 se uvádí:

[…]

[…]

[…]

8

Nařízení č. 1782/2003 bylo zrušeno a nahrazeno nařízením č. 73/2009.

9

V bodě 2 odůvodnění nařízení č. 73/2009 se uvádí:

„Zkušenosti s prováděním [nařízení č. 1782/2003] zejména ukazují, že je třeba upravit určité prvky mechanismu podpor. Zejména by mělo být rozšířeno oddělení přímé podpory od produkce a zjednodušeno fungování režimu jednotné platby. […]“

10

Toto nařízení podle svého článku 1 stanoví:

„[…]

[…]“

11

Článek 2 písm. d) a g) tohoto nařízení má znění obdobné jako tatáž ustanovení nařízení č. 1782/2003.

12

Článek 126 odst. 1 nařízení č. 73/2009, nadepsaný „Oddělená platba na cukr“, stanoví:

„Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu na cukr zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje na základě kritérií přijatých příslušnými členskými státy v roce 2006 a 2007.“

13

Řádek přílohy I téhož nařízení, který se týká „[c]ukrov[é] řep[y], cukrov[é] třtin[y] a čekank[y] používan[ých] k výrobě inulinového sirupu“, zní:

14

Nařízení vlády č. 45/2007 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2010, vymezuje podmínky poskytování oddělené platby na cukr.

15

Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 45/2007 Sb., nadepsaného „Žadatel o cukerní platbu“, zní:

[…]“

16

Ustanovení § 4 tohoto nařízení vlády, nadepsaného „Poskytnutí cukerní platby“, stanoví:

„(1)   Fond poskytne žadateli cukerní platbu pro příslušný kalendářní rok na množství cukrové řepy sjednané podle smlouvy pro hospodářský rok 2005/2006 s výrobcem cukru na dodávku cukrové řepy A a cukrové řepy B, určené k výrobě cukru A a cukru B, přepočtené na cukernatost 16 %.

(2)   Při stanovení výše sazby cukerní platby pro příslušný kalendářní rok na jednu tunu cukrové řepy se vychází z celkové částky cukerní platby stanovené pro příslušný kalendářní rok v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství a z celkového množství cukrové řepy k výrobě cukru A a cukru B, sjednaného ve smlouvách pro hospodářský rok 2005/2006 s výrobci cukru na dodávku cukrové řepy A a cukrové řepy B, přepočteného na cukernatost 16 %.

[…]“

17

Žalobci v původním řízení jsou osoby pěstující cukrovou řepu za účelem jejího prodeje výrobcům cukru. Od Ministerstva zemědělství pobírali oddělenou platbu na cukr ve smyslu nařízení vlády č. 45/2007 Sb., které stanoví podmínky poskytování této platby pěstitelům cukrové řepy.

18

Žalobci v původním řízení se u předkládajícího soudu domáhají náhrady škody způsobené v důsledku uplatnění pravidel pro přidělování oddělené platby na cukr, tak jak jsou stanovena v tomto nařízení vlády, neboť tato pravidla jsou v rozporu s příslušnými ustanoveními unijního práva, konkrétně s článkem 126 nařízení č. 73/2009.

19

Namítají konkrétně výši platby, kterou obdrželi z titulu oddělené platby na cukr, protože byla vypočtena na základě nesprávného reprezentativního období, a sice hospodářského roku 2005/2006. Mají za to, že podle článku 126 nařízení č. 73/2009 měla být oddělená platba na cukr přidělována na základě aktuálního referenčního období, kterým je hospodářský rok předcházející roku přidělení této platby.

20

Žalobci v původním řízení mají za to, že jestliže článek 126 nařízení č. 73/2009 hovoří o tom, že se oddělená platba na cukr poskytuje na základě kritérií přijatých v roce 2006 a 2007, míní tím unijní zákonodárce jen kritéria, která si pro výpočet výše platby členský stát stanovil podle článku 143ba nařízení č. 1782/2003, tj. využívanou plochu, množství produkce nebo kombinaci obou. O tom, že by se pro přidělení podpory na každý hospodářský rok mělo použít i stejné reprezentativní období, článek 126 nařízení č. 73/2009 nehovoří. Žalobci v původním řízení dodávají, že nařízení č. 73/2009 mezi „kritérii“ a „reprezentativním obdobím“ pečlivě rozlišuje, jak je patrné např. z článků 128 a 129 tohoto nařízení. Jsou přesvědčeni, že jimi zastávaný výklad je nutný z toho důvodu, že nesmí docházet k diskriminaci mezi producenty.

21

Žalovaná v původním řízení uvádí, že oddělená platba na cukr je platba oddělená od produkce. Nesouhlasí tedy s tvrzením žalobců v původním řízení a tvrdí, že by oddělená platba na cukr neměla být vypočtena podle aktuální produkce cukrové řepy a poskytována pouze těm zemědělcům, kteří cukrovou řepu nadále produkují. Rozlišení mezi platbami zaměřenými na podporu produkce a platbami oddělenými od produkce je v nařízení č. 73/2009 provedeno zcela jednoznačně. Cílem reformy trhu s cukrem zahájené v roce 2006 je zachovat existující objem produkce cukrové řepy, nikoliv stimulovat její nárůst. Použití aktuálních produkčních údajů tedy není nutné. Navíc je cílem článku 126 nařízení č. 73/2009 zavést platbu oddělenou od produkce. Z hlediska nejen textu, ale i účelu tohoto ustanovení tak pojem „kritéria přijatá příslušnými členskými státy v roce 2006 a 2007“ zahrnuje celý způsob rozdělování a poskytování oddělené platby na cukr stanovený článkem 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003, tedy jak pojem „reprezentativní období“, tak pojem „objektivní a nediskriminační kritéria“.

22

Za těchto podmínek se Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

23

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, zda čl. 126 odst. 1 nařízení č. 73/2009 musí být vykládán tak, že pojem „kritéria přijatá příslušným členským státem v roce 2006 a 2007“ zahrnuje hospodářský rok, který měl tento členský stát do 30. dubna 2006 určit jako reprezentativní období pro účely poskytnutí oddělené platby na cukr podle čl. 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003.

24

Úvodem je třeba připomenout, že nařízení č. 1782/2003 stanoví dle svého článku 1 zejména společná pravidla o přímých platbách v rámci režimů podpory příjmů, na které se vztahuje společná zemědělská politika, podporu příjmů zemědělců, tedy režim jednotné platby, a přechodnou zjednodušenou podporu příjmu pro zemědělce v nových členských státech, které k Unii přistoupily v letech 2004 a 2007 a které jsou vyjmenovány v čl. 2 písm. g) tohoto nařízení (dále jen „nové členské státy“), tedy režim jednotné platby na plochu. V souladu s články 143a a 143b uvedeného nařízení jsou přímé platby nebo případně režim jednotné platby na plochu zaváděny v těchto nových členských státech postupně (v tomto smyslu viz rozsudek Bábolna, C‑115/10, EU:C:2011:376, body 33 a 34, jakož i usnesení Brunovskis, C‑650/11, EU:C:2013:7, bod 15).

25

Podle čl. 143ba odst. 1 uvedeného nařízení se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohly „nejpozději do 30. dubna 2006“ rozhodnout, že zemědělcům způsobilým podle tohoto režimu poskytnou oddělenou platbu na cukr.

26

Z toho vyplývá, že nařízení č. 1782/2003 přiznává těmto členským státům při poskytování oddělené platby na cukr v rámci reformy společné zemědělské politiky určitý prostor pro uvážení. Při využití své posuzovací pravomoci však musí tyto členské státy dodržet dvě podmínky. Zaprvé musí být tato platba podmíněna tím, že tyto nové členské státy uplatní objektivní a nediskriminační kritéria (v tomto smyslu viz rozsudek Uzonyi, C‑133/09, EU:C:2010:563, bod 29). Zadruhé měly nové členské státy do 30. dubna 2006 určit mezi hospodářskými roky uvedenými v čl. 143ba odst. 1 tohoto nařízení, a sice hospodářskými roky 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007, jedno nebo více reprezentativních období, které zohlední pro účely poskytnutí této platby.

27

Článek 126 odst. 1 nařízení č. 73/2009 stanoví, že tyto nové členské státy, které zvolily možnost podle čl. 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003 poskytovat oddělenou platbu na cukr, budou tuto platbu nadále poskytovat.

28

V této souvislosti je třeba konstatovat, že na rozdíl od posledně zmíněného ustanovení se v článku 126 nařízení č. 73/2009 pouze uvádí, že oddělená platba na cukr se poskytuje na základě „kritérií přijatých […] [těmito] členskými státy v roce 2006 a 2007“, aniž je v jeho znění výslovně zmíněno zohledňované reprezentativní období.

29

Podle ustálené judikatury je přitom pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jejich znění, ale i cíl sledovaný právní úpravou, jejíž jsou součástí, a jejich kontext (rozsudek Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, EU:C:2007:296, bod 30 a citovaná judikatura).

30

Pokud jde v prvé řadě o cíl sledovaný nařízením č. 1782/2003, Soudní dvůr již dříve rozhodl, že toto nařízení mělo za cíl umožnit postupný přechod od podpory produkce na podporu producentů, a to zejména zavedením režimu podpory příjmů oddělené od produkce pro každý zemědělský podnik (v tomto smyslu viz rozsudek Panellinios Syndesmos Viomichanion Metapoiisis Kapnou, C‑373/11, EU:C:2013:567, bod 17). Z bodu 2 odůvodnění nařízení č. 73/2009 plyne, že toto nařízení sleduje totožný cíl.

31

Dále je třeba ve shodě s bodem 1 odůvodnění nařízení č. 319/2006 dodat, že unijní zákonodárce zahájil v roce 2006 důležitou reformu společné organizace trhů v odvětví cukru. Projevem této reformy je mimo jiné podstatné snížení institucionální podpory ceny cukru Společenství.

32

Pokud jde o oddělenou platbu na cukr, která byla zavedena nařízením č. 319/2006, jejím účelem je – jak plyne z bodů 2 a 9 odůvodnění tohoto nařízení – kompenzovat ztráty příjmů, jež v důsledku reformy společné organizace trhů v odvětví cukru utrpěli pěstitelé cukrové řepy a čekanky v nových členských státech, kteří od přistoupení těchto států k Unii využívali podporu cen v rámci společné organizace těchto trhů. Za těchto okolností je třeba mít za to, že cílem článku 143ba nařízení č. 1782/2003 a článku 126 nařízení č. 73/2009 je podpořit zemědělce, kteří byli před reformou, k níž došlo v roce 2006, příjemci podpor v rámci trhu s cukrem.

33

Z bodu 7 odůvodnění nařízení č. 319/2006 dále vyplývá, že výše jednotlivých podpor příjmů má být vypočtena na základě podpory, kterou dotyčný zemědělec obdržel v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru po jeden nebo více hospodářských roků, které určí samy členské státy.

34

Pro tyto účely jsou v čl. 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003 výslovně vyjmenovány hospodářské roky 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007 coby období, ze kterých členské státy mohou vybírat při určování referenčního období pro účely poskytnutí oddělené platby na cukr. Kromě toho, jak právem podotýká Evropská komise ve svém vyjádření, měl příslušný členský stát určit toto reprezentativní období do 30. dubna 2006 bez možnosti ho změnit.

35

V této souvislosti je nutno konstatovat, že uvedené hospodářské roky představují období, ve kterém zemědělci využívali institucionální podpory ceny cukru Společenství.

36

Pokud jde konečně o kontext, do kterého je zasazen článek 126 nařízení č. 73/2009, je třeba konstatovat, že z přílohy I nařízení č. 1782/2003 i nařízení č. 73/2009 jednoznačně plyne, že oddělená platba na cukr je podporou příjmů určenou zemědělcům z nových členských států a poskytovanou jako „platba oddělená od produkce“. Vzhledem k cíli, na nějž bylo poukázáno v bodě 30 tohoto rozsudku, je přitom třeba takové platby chápat tak, že označují platby, jejichž výše nezávisí na skutečné produkci zemědělce. Tak je tomu právě v případě, kdy je výše oddělené platby na cukr vypočítána na základě produkce v daném historickém období nebo na základě plochy využívané k pěstování cukrové řepy používané pro výrobu cukru v takovém období.

37

Za těchto podmínek nelze čl. 126 odst. 1 nařízení č. 73/2009 vykládat tak, že by pro účely poskytnutí oddělené platby na cukr uváděl jiné reprezentativní období než některý z hospodářských roků vyjmenovaných v čl. 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003, které měl podle tohoto ustanovení určit příslušný členský stát do 30. dubna 2006 bez možnosti toto období změnit.

38

S ohledem na vše výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět, že čl. 126 odst. 1 nařízení č. 73/2009 musí být vykládán tak, že pojem „kritéria přijatá příslušným členským státem v roce 2006 a 2007“ zahrnuje hospodářský rok, který měl tento členský stát do 30. dubna 2006 určit jako reprezentativní období pro účely poskytnutí oddělené platby na cukr podle čl. 143ba odst. 1 nařízení č. 1782/2003.

39

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 126 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být vykládán tak, že pojem „kritéria přijatá příslušným členským státem v roce 2006 a 2007“ zahrnuje hospodářský rok, který měl tento členský stát do 30. dubna 2006 určit jako reprezentativní období pro účely poskytnutí oddělené platby na cukr podle čl. 143ba odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, (ES) č. 2011/2006 ze dne 19. prosince 2006 a (ES) č. 2012/2006 ze dne 19. prosince 2006.