—

za Yesmoke Tobacco SpA G. Contaldim, avvocato,

—

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato,

—

za španělskou vládu M. J. García-Valdecasas Dorrego, jako zmocněnkyní,

—

za francouzskou vládu D. Colasem a F. Gloaguen, jako zmocněnci,

—

za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, M. Rebelo a J. Colaçou, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi A. Cordewenerem a D. Recchia, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, s. 24).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Ministero dell’Economia e delle Finanze (ministerstvo hospodářství a financí) a Amministrazione Autonoma dei Monopoli di Stato (AAMS) (Autonomní správa státních monopolů) na jedné straně a Yesmoke Tobacco Spa na straně druhé ve věci rozhodnutí generálního ředitele AAMS, nadepsaného „Ripartizione dei Prezzi delle sigarette – Tabella A“ (Rozdělení cen cigaret – Tabulka A), ze dne 11. ledna 2012 (GURI č. 16 ze dne 20. ledna 2012, dále jen „sporné rozhodnutí“), které zavádí minimální spotřební daň pouze u cigaret, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než maloobchodní prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie.

3

Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků (Úř. věst. L 291, s. 40; Zvl. vyd. 09/01, s. 283), ve znění směrnice Rady 2010/12/EU ze dne 16. února 2010 (Úř. věst. L 50, s. 1, dále jen směrnice „95/59“), v čl. 8 odst. 2 uvádí:

„2. Sazba poměrné spotřební daně a pevná částka specifické spotřební daně musí být stejná pro všechny cigarety.“

4

Článek 16 odst. 7 směrnice 95/59 uvádí:

„7. S výhradou odstavců 3, 4, 5 a 6 mohou členské státy vybírat minimální spotřební daň z cigaret.“

5

Body 2, 3, 9, 14 a 16 odůvodnění směrnice 2011/64 uvádí:

[...]

[...]

[...]

6

Článek 1 směrnice 2011/64 uvádí:

„Tato směrnice stanoví obecné zásady harmonizace struktury a sazeb spotřební daně, kterou členské státy uvalují na tabákové výrobky.“

7

Článek 7 odst. 1 a 2 směrnice 2011/64 zní takto:

„1.   Cigarety vyráběné v Unii i dovážené z třetích zemí podléhají valorické spotřební dani, která se vypočítává z nejvyšší maloobchodní prodejní ceny včetně cla, a dále specifické spotřební dani, která se vypočítává na jednotku výrobku.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy z vyměřovacího základu valorické spotřební daně z cigaret vyloučit clo.

2.   Sazba valorické spotřební daně a pevná částka specifické spotřební daně musí být stejná pro všechny cigarety.“

8

Článek 8 odst. 3 až 6 směrnice 2011/64 uvádí:

„3.   Do 31. prosince 2013 činí specifická složka spotřební daně nejméně 5 % a nejvýše 76,5 % celkového daňového zatížení, které je tvořeno součtem:

4.   Od 1. ledna 2014 činí specifická složka spotřební daně z cigaret nejméně 7,5 % a nejvýše 76,5 % celkového daňového zatížení, které je tvořeno součtem:

5.   Odchylně od odstavců 3 a 4, pokud v členském státě v důsledku změny vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret klesne specifická složka spotřební daně, vyjádřená jako procento celkového daňového zatížení, pod 5 nebo 7,5 % podle příslušného ustanovení či stoupne nad 76,5 % celkového daňového zatížení, není dotyčný členský stát povinen provést úpravu výše specifické spotřební daně dříve než od 1. ledna druhého roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém ke změně došlo.

6.   S výhradou odstavců 3, 4 a 5 tohoto článku a čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy vybírat minimální spotřební daň z cigaret.“

9

Článek 14 odst. 2 směrnice 2011/64 uvádí:

„2.   Celková spotřební daň (specifická daň, valorická daň nebo kombinace obojího, bez DPH) vyjádřená jako procento nebo jako částka na kilogram nebo na počet kusů musí být nejméně rovna sazbě nebo minimální výši stanovené pro:

Od 1. ledna 2013 činí celková spotřební daň z jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret nejméně 43 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě nebo nejméně 47 EUR za kilogram.

Od 1. ledna 2015 činí celková spotřební daň z jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret nejméně 46 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě nebo nejméně 54 EUR za kilogram.

Od 1. ledna 2018 činí celková spotřební daň z jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret nejméně 48 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě nebo nejméně 60 EUR za kilogram.

Od 1. ledna 2020 činí celková spotřební daň z jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret nejméně 50 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě nebo nejméně 60 EUR za kilogram.

Vážená průměrná maloobchodní prodejní cena se vypočítá tak, že se celková hodnota jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě, na základě maloobchodní prodejní ceny včetně všech daní, vydělí celkovým množstvím jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě. Stanoví se do 1. března každého roku na základě údajů týkajících se veškerého jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret propuštěného ke spotřebě v předchozím kalendářním roce.“

10

Článek 21 směrnice 2011/64 stanoví:

„Směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59[…] ve znění směrnic uvedených v příloze I části A se zrušují, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze I části B.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.“

11

Článek 22 této směrnice stanoví, že tato směrnice vstupuje v platnost dne 1. ledna 2011.

12

Článek 39d legislativního nařízení č. 504 ze dne 26. října 1995 (běžný doplněk ke GURI č. 279 ze dne 29. listopadu 1995), ve znění čl. 55 odst. 2a písm. c) zákona č. 122 ze dne 30. července 2010 (běžný doplněk ke GURI č. 176 ze dne 30. července 2010, dále jen „legislativní nařízení“), je nadepsán „Tabulky s rozdělením maloobchodních prodejních cen“ a uvádí:

„1.   Tabulky s rozdělením maloobchodních prodejních cen tabákových výrobků jsou stanoveny opatřením ředitele autonomní správy státních monopolů, které musí být zveřejněno v Úředním věstníku Italské republiky. Prodejní ceny výrobků uvedených v čl. 39a odst. 1 písm. a) a b) jsou stanoveny s odkazem na konvenční kilogram, který odpovídá:

2.   Tabulky uvedené v odstavci 1 jsou v případě cigaret vypracovány podle cigaret nejžádanější cenové kategorie a jsou každé tři měsíce stanoveny podle údajů shromážděných první den každého kalendářního čtvrtletí, a pokud jde o určení specifické složky spotřební daně, podle vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret, jež je uvedena v odstavci 2a.

2a.   Před 1. březnem každého kalendářního roku stanoví autonomní správa státních monopolů [AAMS] v případě cigaret uvedených v čl. 39a odst. 1 písm. b) váženou průměrnou maloobchodní prodejní cenu za konvenční kilogram […], která se rovná poměru, vyjádřenému v eurech bez desetinných míst, mezi celkovou hodnotou vypočítanou na základě maloobchodní prodejní ceny, včetně všech daní, cigaret propuštěných ke spotřebě během uplynulého kalendářního roku a celkovým množstvím těchto cigaret.“

13

Článek 39g odst. 3 a 4 legislativního nařízení, nadepsaný „Základní sazba a výpočet spotřební daně z tabákových výrobků“, uvádí:

„3.   V případě cigaret nejžádanější cenové kategorie, určené v souladu s čl. 39d odst. 2, se spotřební daň vypočte uplatněním příslušné základní sazby na maloobchodní prodejní cenu. Tato částka představuje základní částku.

4.   Základní částka uvedená v odstavci 3 představuje ve výši 115 % spotřební daň z cigaret, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než maloobchodní prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie podle čl. 39d odst. 2.“

14

Generální ředitel AAMS stanovil ve sporném rozhodnutí na základě čl. 39g odst. 4 legislativního nařízení minimální spotřební daň z cigaret, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než maloobchodní prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie, na 115 % základní částky.

15

Společnost Yesmoke Tobacco SpA, která vyrábí a uvádí na trh cigarety, jejichž cena je nižší než cena nejžádanější cenové kategorie, napadla sporné rozhodnutí u Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (regionální správní soud v Laziu) s tím, že toto opatření svými účinky odpovídá stanovení minimální prodejní ceny cigaret.

16

Rozsudkem ze dne 5. dubna 2012 zrušil Tribunale amministrativo regionale per il Lazio sporné rozhodnutí poté, co vyloučil použití článku 39g legislativního nařízení. Daný soud rozhodl, že uvedené rozhodnutí ve skutečnosti znovu zavedlo minimální cenu dalšího prodeje tabákových výrobků, což je podle jeho názoru v rozporu s rozsudkem Komise v. Itálie (C‑571/08, EU:C:2010:367).

17

Ministero dell’Economia e delle Finanze a AAMS podaly proti tomuto rozsudku dne 5. června 2012 odvolání ke Consiglio di Stato. Vnitrostátní právní předpisy o minimální prodejní ceně cigaret, o nichž rozhodoval Tribunale amministrativo regionale per il Lazio, nemají podle jejich názoru žádný vztah k ustanovením uvedeného článku 39g. Tyto právní předpisy jsou naopak zcela v souladu s unijním právem, neboť směrnice 2011/64 umožňuje členským státům vybírat minimální spotřební daň z cigaret.

18

Předkládající soud má za to, že řešení sporu v původním řízení závisí na výkladu směrnic 95/59 a 2011/64.

19

Za těchto podmínek se Consiglio di Stato rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání čl. 8 odst. 2 směrnice 95/59[...] a čl. 7 odst. 2 směrnice 2011/64[...], které stanoví, že vedle specifické spotřební daně musí být sazba poměrné spotřební daně a valorické spotřební daně [...] stejná pro všechny cigarety, tomu, aby takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 39g odst. 4 legislativního nařízení [...], stanovilo, že spotřební daň z cigaret, jejichž prodejní cena pro veřejnost je nižší než prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie, činí 115 % základní částky, a stanovilo tak spotřební daň s pevnou minimální sazbou zvlášť pro cigarety, jejichž prodejní cena je nižší, a nikoliv minimální částku spotřební daně pro veškeré cenové kategorie cigaret, jak to umožňují čl. 16 odst. 7 směrnice 95/59[...] a čl. 14 odst. 2 směrnice 2011/64[...]?“

20

Na úvod je třeba uvést, že spor v původním řízení se týká rozhodnutí generálního ředitele AAMS, v němž jsou stanoveny sazby spotřební daně z cigaret a jež bylo přijato dne 11. ledna 2012. Podle článků 21 a 22 směrnice 2011/64 však tato směrnice zrušila a nahradila od 1. ledna 2011 směrnici 95/59. Položenou otázku je tedy třeba zkoumat pouze ve vztahu k ustanovením směrnice 2011/64.

21

Dále je třeba poznamenat, že předkládající soud odkazuje na čl. 14 odst. 2 směrnice 2011/64, který je součástí její kapitoly 4, nadepsané „Ustanovení použitelná pro tabákové výrobky jiné než cigarety“, a netýká se cigaret. Režim minimální spotřební daně, kterého se týká předběžná otázka, je přitom upraven v čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64. Předběžná otázka tak musí být chápána v tom smyslu, že se týká čl. 8 odst. 6 této směrnice, a nikoliv jejího čl. 14 odst. 2.

22

Z výše uvedeného vyplývá, že podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které nestanoví stejnou minimální spotřební daň pro všechny cigarety, ale minimální spotřební daň, která se uplatní pouze na cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než u cigaret nejžádanější cenové kategorie.

23

Předmětem směrnice 2011/64 je stanovit obecné zásady harmonizace struktury a sazeb spotřební daně, kterou členské státy uvalují na tabákové výrobky. Zejména z bodů 2, 3, 9 a 14 odůvodnění směrnice 2011/64 vyplývá, že jejím cílem je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a neutrální podmínky hospodářské soutěže. Konkrétně harmonizace struktury spotřební daně nemůže mít za následek narušení hospodářské soutěže v odvětví tabáku.

24

Pokud jde o cigarety, čl. 7 odst. 1 směrnice 2011/64 stanoví, že cigarety vyráběné v Unii i dovážené z třetích zemí podléhají celkové spotřební dani, kterou tvoří valorická spotřební daň, která se vypočítává z nejvyšší maloobchodní prodejní ceny, a specifická spotřební daň, která se vypočítává na jednotku výrobku. Částka vybraná jako celková spotřební daň se liší podle prodejní ceny cigaret, neboť valorická spotřební daň je stanovena na základě prodejní ceny a je tím nižší, čím nižší je prodejní cena, a naopak.

25

Článek 7 odst. 2 směrnice 2011/64 upřesňuje, že sazba valorické spotřební daně a částka specifické spotřební daně musí být stejné pro všechny cigarety. Ze samotného znění uvedeného čl. 7 odst. 1 a 2 vyplývá, že celková spotřební daň musí být vybírána ze všech cigaret bez ohledu na jejich vlastnosti a cenu.

26

Avšak fakultativně mohou členské státy vybírat minimální spotřební daň z cigaret v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64, s výhradou zejména odstavců 3 až 5 tohoto článku 8, které stanoví rozpětí, jenž je třeba při určení specifické spotřební daně respektovat.

27

V tomto ohledu je třeba uvést, že přívlastek „minimální“ znamená, že spotřební daň podle čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64 představuje minimální hranici zdanění, pod kterou nelze provést poměrné snížení splatné daně. Jak zdůraznila Evropská komise v písemném vyjádření předloženém Soudnímu dvoru, minimální spotřební daň umožňuje, aby valorická spotřební daň neměla proporcionální účinek pod minimální hranicí zdanění.

28

Vzhledem k tomu, že celková spotřební daň musí být vybírána ze všech cigaret bez ohledu na jejich vlastnosti a cenu, minimální spotřební daň stanovená členskými státy na základě čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64 se musí uplatnit na všechny cigarety bez ohledu na jejich vlastnosti a cenu (pokud jde o směrnici 95/59, v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Francie, C‑302/00, EU:C:2002:123, bod 20).

29

Kromě toho je třeba poznamenat, že směrnice 2011/64 rozlišuje různé skupiny tabákových výrobků, jež jsou předmětem harmonizace, o kterou tato směrnice usiluje, a sice cigarety, doutníky a doutníčky, jemně řezaný tabák a ostatní tabák ke kouření, avšak nerozlišuje jednotlivé kategorie cigaret. Cigarety je tak třeba pro účely směrnice 2011/64 považovat za jedinou kategorii tabákových výrobků.

30

Zavedení minimální spotřební daně pouze pro některé kategorie cigaret, jak stanoví vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, by v případě některých jiných kategorií cigaret umožnilo, aby byla z titulu celkové spotřební daně vybírána částka, která by byla nižší než minimální spotřební daň, přestože zavedení této minimální spotřební daně by podle směrnice 2011/64 mělo v souvislosti s nízkou cenou zabránit tomu, aby mohlo být pod touto hranicí prováděno poměrné snížení splatné daně, a zabránit tak tomu, aby úroveň zdanění nejlevnějších cigaret nebyla příliš nízká.

31

Využijí-li členské státy možnost zavést minimální spotřební daň v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64, taková právní úprava musí spadat do rámce vymezeného touto směrnicí a nesmí být v rozporu s jejími cíli. Zavedení minimálních hranic zdanění, které se liší podle vlastností nebo ceny cigaret, by však vedlo k narušení hospodářské soutěže mezi jednotlivými cigaretami, a bylo by tedy v rozporu s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a neutrální podmínky hospodářské soutěže, jenž sleduje směrnice 2011/64.

32

Právě to vyplývá z právní úpravy dotčené v původním řízení, která stanoví, že spotřební daň ve výši 115 % spotřební daně pro nejžádanější cenovou kategorii se uplatní pouze na cigarety, jejichž prodejní cena je nižší než prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie.

33

Ve věci v původním řízení totiž sporné rozhodnutí uvádí, jak vyplývá z tabulky přiložené k uvedenému rozhodnutí, že cigarety nejžádanější cenové kategorie jsou cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena činí 210 eur na tisíc cigaret a ze kterých je na základě celkové spotřební daně vybírána částka spotřební daně, nazývána „základní částka“, ve výši 122,85 eura na tisíc cigaret. Na základě článku 39g legislativního nařízení je na cigarety, jejichž cena je nižší než cena nejžádanější kategorie cigaret, tedy nižší než 210 eur na tisíc cigaret, uložena spotřební daň ve výši 115 % základní částky, což představuje 115 % × 122,85 eura, tj. 141,28 eura na tisíc cigaret. Na základě italské právní úpravy tak cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než 210 eur na tisíc cigaret, podléhají částce spotřební daně, která je vyšší než částka spotřební daně, které na základě celkové spotřební daně podléhají cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena se pohybuje mezi 210 a 243 eury na tisíc cigaret.

34

Italská právní úprava tedy zavádí systém, ve kterém částka vybraná z cigaret nejžádanější cenové kategorie na základě celkové spotřební daně je nižší než částka vybraná z titulu minimální spotřební daně z nejlevnějších cigaret, což má za následek narušení hospodářské soutěže a je v rozporu s cíli směrnice 2011/64.

35

Pokud jde o cíl veřejného zdraví uplatněný italskou, španělskou, francouzskou a portugalskou vládou v jejich písemných vyjádřeních předložených Soudnímu dvoru, je třeba konstatovat, že směrnice 2011/64 zohledňuje podle bodů 2, 14 a 16 svého odůvodnění cíl ochrany veřejného zdraví. V bodě 16 odůvodnění této směrnice je mimo jiné uvedeno, že úroveň zdanění se významným způsobem podílí na ceně tabákových výrobků, a ta má zase vliv na kuřácké návyky spotřebitelů. Soudní dvůr v tomto ohledu již rozhodl, že co se týče tabákových výrobků, daňová právní úprava tvoří důležitý a účinný nástroj boje proti spotřebě těchto výrobků, a tudíž ochrany veřejného zdraví (pokud jde o směrnici 95/59, v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Itálie, EU:C:2010:367, bod 51).

36

Spadají-li vnitrostátní opatření do rámce, který vymezuje směrnice 2011/64, nebrání tato směrnice členským státům, aby pokračovaly v boji proti spotřebě tabáku a zajišťovaly vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví prostřednictvím vybírání spotřebních daní (pokud jde o směrnici 95/59, v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Itálie, EU:C:2010:367, bod 48).

37

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět, že čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 směrnice 2011/64 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je vnitrostátní ustanovení dotčené v původním řízení, které nestanoví stejnou minimální spotřební daň, která se uplatní na všechny cigarety, ale minimální spotřební daň, která se uplatní pouze na cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než maloobchodní prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie.

38

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je vnitrostátní ustanovení dotčené v původním řízení, které nestanoví stejnou minimální spotřební daň, která se uplatní na všechny cigarety, ale minimální spotřební daň, která se uplatní pouze na cigarety, jejichž maloobchodní prodejní cena je nižší než maloobchodní prodejní cena cigaret nejžádanější cenové kategorie.