EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62012TN0462

Věc T-462/12: Žaloba podaná dne 19. října 2012 — Pilkington Group v. Komise

Úř. věst. C 379, 8.12.2012, p. 30–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 379/30


Žaloba podaná dne 19. října 2012 — Pilkington Group v. Komise

(Věc T-462/12)

2012/C 379/51

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pilkington Group Ltd (St Helens, Spojené království) (zástupci: J. Scott, S. Wisking a K. Fountoukakos-Kyriakakos, Solicitors)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

v souladu s článkem 263 SFEU nařídil zrušení rozhodnutí Evropské komise ze dne 6. srpna, kterým se zamítá žádost o důvěrné zacházení [rozhodnutí C(2012) 5718 final] (věc COMP/39.125 — automobilová skla) (a konkrétně jeho článek 4), a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vycházející z z tvrzení, že žalovaná porušila článek 269 SFEU, článek 8 mandátu úředníka pro slyšení (1) a článek 41 Listiny základních práv a zásadu řádné správy tím, že dostatečně nezkoumala podrobnou argumentaci žalobkyně a uvedla nedostatečné odůvodnění pro svůj přístup.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející z z tvrzení, že žalovaná porušila právo EU [zejména článek 339 SFEU, článek 28 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (2), článek 8 mandátu úředníka pro slyšení] tím, že rozhodla o zveřejnění informací, které na základě použití správného právního kritéria a posouzení, by měla být považována za informace spadající do povinnosti profesní důvěrnosti, jelikož Komise:

nepoužila správné právní kritérium;

pochybila v posouzení, zda dotyčná informace představuje obchodní tajemství nebo jinou důvěrnou informaci;

použila nerelevantní kritéria, například zda informace přestavuje závažnou skutkovou okolnost údajného protiprávního jednání, a

pochybila ve svém posouzení toho, zda existují naléhavé důvody umožňující zveřejnění, zejména ve světle vlastního přístupu Komise spočívajícího v odmítání zpřístupnění dokumentů obsahujících podobné informace a judikaturu evropských soudů, která vytváří obecný předpoklad, že takové informace jsou důvěrné a nemohou být zpřístupněny veřejnosti.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila právo EU tím, že porušila zásadu rovného zacházení zaujetím nepříznivého přístupu ve věci žalobkyně, ve srovnání s podniky v podobném postavení v jiných nedávných nebo probíhajících řízeních.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila právo EU tím, že porušila zásadu legitimního očekávání porušením legitimního očekávání žalobkyně, že důvěrné informace získané Komisí nebo poskytnuté Komisi v rámci soutěžního řízení jsou chráněny před zveřejněním.

5)

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila právo EU [konkrétně článek 339 SFEU, článek 28 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, článek 8 mandátu úředníka pro slyšení] tím, že rozhodla o zveřejnění informací, které mohou identifikovat konkrétní jednotlivce.

6)

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila zásadu proporcionality a nařízení (ES) č. 1049/2001 (3) (zejména jeho čl. 4 odst. 2) tím, že přijala nepřiměřené prostředky pro zveřejnění dotčených informací a obešla zásady a postupy uvedeného nařízení.


(1)  Rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).


Top