25.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 258/23

—

zrušil rozhodnutí Rady zařadit žalobce na seznam sankcionovaných osob, které vyplývá z rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP, z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011 a z dopisu Rady ze dne 23. března 2012;

—

zrušil nařízení Rady (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 v rozsahu, v němž zařazuje žalobce na seznam sankcionovaných osob;

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

1)

První žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění, neboť v odůvodnění sankce, která postihuje žalobce, není uveden žádný specifický ani konkrétní důvod pro takovou sankci.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu, neboť žalobce nebyl v řízení, v kterém mu byla uložena sankce, vyslechnut a jelikož ho Rada neuvědomila o skutečnostech svědčících v jeho neprospěch, takže k nim žalobce nemohl účinně zaujmout stanovisko.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, neboť Rada nemá oprávnění uložit sankci určité osobě jen z toho důvodu, že tato osoba vykonává funkce předsedy správní rady a generálního ředitele entity, která je jinak sankcionována.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného skutkového zjištění, neboť u žalobce nemůže být vyvozena odpovědnost za skutky vytýkané společnosti Export Development Bank of Iran předtím, než se v ní žalobce ujal svých řídících funkcí. Žalobce zpochybňuje také věcnou správnost skutkových zjištění vytýkaných společnosti, kterou řídí.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, neboť uložená sankce neumožňuje dosažení cílů, které údajně sleduje.

6)

Šestý žalobní důvod vychází z porušení práva na respektování vlastnictví, neboť žalobce nemohl účinně uplatnit svá práva a byl sankcionován na neexistujících právních základech.