EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62012CA0515
Case C-515/12: Judgment of the Court (Second Chamber) of 3 April 2014 (request for a preliminary ruling from the Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Lithuania) — ‘4finance’ UAB v Valstybinę vartotojų teisių apsaugos tarnybą, Valstybinę mokesčių inspekciją prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos (Directive 2005/29/EC — Unfair commercial practices — Pyramid promotional scheme — Whether the consideration paid by consumers in order to receive compensation is relevant — Interpretation of the concept of ‘consideration’ )
Věc C-515/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – „4finance“ UAB v. Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba, Valstybinę mokesčių inspekciją prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos „Směrnice 2005/29/ES — Nekalé obchodní praktiky — Pyramidový program — Relevantnost případné platby spotřebitele za účelem získání odměny — Výklad pojmu, zaplatit‘“
Věc C-515/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – „4finance“ UAB v. Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba, Valstybinę mokesčių inspekciją prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos „Směrnice 2005/29/ES — Nekalé obchodní praktiky — Pyramidový program — Relevantnost případné platby spotřebitele za účelem získání odměny — Výklad pojmu, zaplatit‘“
Úř. věst. C 159, 26.5.2014, p. 7–7
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
26.5.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 159/7 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – „4finance“ UAB v. Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba, Valstybinę mokesčių inspekciją prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos
(Věc C-515/12) (1)
(„Směrnice 2005/29/ES - Nekalé obchodní praktiky - Pyramidový program - Relevantnost případné platby spotřebitele za účelem získání odměny - Výklad pojmu, zaplatit‘“)
2014/C 159/08
Jednací jazyk: litevština
Předkládající soud
Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas
Účastníci původního řízení
Žalobkyně:„4finance“ UAB
Žalovaní: Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba, Valstybinę mokesčių inspekciją prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Výklad bodu 14 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 149, s. 22) – Pyramidový program umožňující spotřebiteli získat po uhrazení symbolické platby odměnu, která se odvíjí především od příchodu nových spotřebitelů, a nikoli od prodeje nebo spotřeby produktů – Dopad výše platby na kvalifikaci programu jakožto pyramidového programu – Význam podílu financování odměn z účastí nových spotřebitelů – Požadavek, aby tato odměna byla zcela nebo z velké části financována z příspěvků nových členů
Výrok
Příloha I bod 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) musí být vykládána v tom smyslu, že pyramidový program představuje obchodní praktiku nekalou za všech okolností pouze tehdy, vyžaduje-li takový program od spotřebitele, aby zaplatil jakoukoli částku za možnost získat odměnu, která závisí především na získávání nových spotřebitelů do programu, a nikoli na prodeji nebo spotřebě produktů.
(1) Úř. věst. C 26, 26.1.2013.