This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011TN0626
Case T-626/11: Action brought on 2 December 2011 — Sky Deutschland and Sky Deutschland Fernsehen v Commission
Věc T-626/11: Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 — Sky Deutschland a Sky Deutschland Fernsehen v. Komise
Věc T-626/11: Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 — Sky Deutschland a Sky Deutschland Fernsehen v. Komise
Úř. věst. C 49, 18.2.2012, p. 26–26
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
18.2.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 49/26 |
Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 — Sky Deutschland a Sky Deutschland Fernsehen v. Komise
(Věc T-626/11)
2012/C 49/47
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Sky Deutschland AG (Unterföhring, Německo) a Sky Deutschland Fernsehen GmbH & Co. KG (Unterföhring) (zástupci: A. Cordewener, F. Kutt a C. Jehke, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
— |
prohlásil rozhodnutí žalované ze dne 26. ledna 2011 v řízení o státní podpoře C 7/2010 (ex CP 250/2009 a NN 5/2010) Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát („Sanierungsklausel“), za neplatné v plném rozsahu; |
— |
podpůrně prohlásil výše uvedené rozhodnutí za neplatné přinejmenším v rozsahu, v němž v tomto rozhodnutí není ve prospěch podniků, které jsou ve stejném postavení jako žalobkyně č. 1 a č. 2, upravena žádná výjimka z povinnosti navrácení dotčených prostředků stanovené v článcích 4 a 5 uvedeného rozhodnutí, která by se zakládala na zásadě ochrany legitimního očekávání, nebo alespoň přechodná právní úprava působící ve prospěch takových podniků; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně v podstatě následující:
— |
Žalovaná v napadeném rozhodnutí nesprávně dospívá k závěru, že systém převodu daňových ztrát („Sanierungsklausel“) podle § 8c odst. 1a německého zákona o dani z příjmu právnických osob (KStG) představuje protiprávní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU. Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné uvádí, že žalovaná mylně vychází z toho, že úprava podle § 8c odst. 1a KStG má selektivní povahu a představuje neodůvodněnou výjimku ze zásady zakotvené v § 8c odst. 1 KStG, podle níž daňové ztráty právnické osoby v případě změny držitele obchodního podílu v této společnosti za určitých podmínek zanikají. Podle názoru žalobkyň žalovaná na právní úpravu podle § 8c odst. 1 KStG nesprávně nahlíží jako na příslušný vnitrostátní referenční systém pro účely přezkumu dané podpory. |
— |
Příslušným referenčním systémem je zásada stanovená německým právem poskytující možnost zápočtu ztrát v dalších zdaňovacích obdobích, která vyplývá z tzv. objektivního aspektu zásady odpočitatelnosti nákladů. Podle názoru žalobkyň je tento referenční systém systémem převodu daňových ztrát podle § 8c odst. 1a KStG jen potvrzen. Ustanovení § 8c odst. 1 KStG navíc nemůže představovat příslušný vnitrostátní referenční systém také proto, že tato norma je z hlediska německého Základního zákona protiústavní. |
— |
Právní úprava podle § 8c odst. 1a KStG krom toho představuje tzv. všeobecnou výjimku, které mohou potenciálně využít všechny hospodářské subjekty postižené ztrátou a kterou není neupřednostněna žádná konkrétně vymezená skupina subjektů na trhu. Podle názoru žalobkyň tak systém převodu daňových ztrát nemá selektivní povahu. |
— |
Systém převodu daňových ztrát podle § 8c odst. 1a KStG je odůvodněn i v důsledku povahy a vnitřní struktury německého daňového systému, jelikož tato norma stanoví meze účinkům, které vyvolává omezení možnosti odpočtu ztrát podle § 8c odst. 1 KStG. Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že § 8c KStG ve svém původním znění je právní úpravou k zamezení zneužití, která dospěla příliš daleko, a že následné doplnění (se zpětnými účinky) tohoto ustanovení ustanovením § 8c odst. 1a KStG pouze redukuje přílišný rozsah působnosti § 8c odst. 1 KStG a v tomto rozsahu obnovuje platnost všeobecné možnosti zápočtu ztrát v dalších zdaňovacích obdobích jakožto příslušného referenčního systému. |
— |
Žalobkyně konečně tvrdí, že je třeba chránit jejich legitimní očekávání, jelikož zamítavé rozhodnutí žalované nebylo předvídatelné a jelikož žalovaná ani nevznášela žádné námitky k obdobně strukturované předcházející právní normě obsažené v § 8 odst. 4 KStG v tehdejším znění, či ke srovnatelné právní úpravě jiných členských států. |