Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62011TN0388

    Věc T-388/11: Žaloba podaná dne 22. července 2011 — Deutsche Post v. Komise

    Úř. věst. C 282, 24.9.2011, p. 33–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    24.9.2011   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 282/33


    Žaloba podaná dne 22. července 2011 — Deutsche Post v. Komise

    (Věc T-388/11)

    2011/C 282/66

    Jednací jazyk: němčina

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: J. Sedemund, T. Lübbig a M. Klasse, advokáti)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhové žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2011 v řízení o státní podpoře K 36/2007 — Německo, státní podpora poskytnutá ve prospěch Deutsche Post AG [K(2011) 3081 v konečném znění];

    uložil žalované náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 10. května 2011 K(2011) 3081 v konečném znění v řízení o státní podpoře K 36/2007 — Německo, státní podpora poskytnutá ve prospěch Deutsche Post AG, kterým Komise ve výše uvedené věci rozhodla o rozšíření vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Rozšíření se týká státního financování důchodů úředníků zaměstnaných v Deutsche Bundespost před založením žalobkyně, které již bylo předmětem rozhodnutí Komise o zahájení řízení ze dne 12. září 2007 v této věci.

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

    1)

    První žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — zjevně nesprávné označení za státní podporu

    Komise se údajně dopustila zjevně nesprávného právního posouzení tím, že na tento případ neuplatnila judikaturu ve věci Combus (rozsudek ze dne 16. března 2004, Danske Busvognmænd v. Komise, T-157/01, Recueil, s. II-917). Podle této judikatury se za státní podporu nepovažují opatření, která v minulosti osvobozovala státní podniky od placení poplatků souvisejících s důchody převyšujícími poplatky obvykle zatěžující soukromý podnik. Z uplatnění této judikatury na tyto skutkové okolnosti údajně nutně vyplývá možnost členského státu pomoci při financování penzijních závazků.

    2)

    Druhý žalobní důvod: porušení čl. 1 písm. b) nařízení č. 659/1999 (1), čl. 107 SFEU, článku 108 SFEU — zjevně nesprávné označení za „novou“ státní podporu

    Komise se údajně dopustila zjevně nesprávného právního posouzení tím, že nezohlednila, že v případě ručení státu za penzijní závazky — pokud je vůbec naplněna skutková podstata státní podpory — může jít jen o existující státní podporu. Pokračující ručení spolkové republiky za penzijní závazky podle žalobkyně vyplývá z německé ústavy, takže v době nabytí platnosti a účinnosti smluv již toto ručení existovalo a ani později nebylo výrazněji změněno. Krom toho je Komise údajně vázána prohlášením ve věci Deutsche Post v. Komise, T-266/02, že ohledně důchodového režimu již ve svém rozhodnutí ze dne 19. června 2002 odmítla podmínku „zvýhodnění“ na základě státní podpory, což odpovídá negativnímu testu státní podpory.

    3)

    Třetí žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — zjevně nesprávná metoda výpočtu údajné státní podpory

    Žalobkyně v této souvislosti namítá, že Komise neprovedla výpočet rozdílem mezi sociálními příspěvky, které byly úředníkům skutečně poskytnuty bez údajných v hospodářské soutěži neobvyklých „příplatků“ na sociální odvody ve výši schválené pro regulované produkty, a sociálními dávkami poskytnutými soukromými soutěžiteli za běžných tržních podmínek, ačkoli tento výpočet sama označila za nezbytný. Metoda výpočtu Komise tak údajně nepřípustným způsobem zcela vynechává výši sociálních dávek, které žalobkyně na úředníky skutečně vynaložila, což má za následek, že pro výši údajné státní podpory vypočítané Komisí není podstatné, zda a v jaké výši žalobkyně odvedla sociální odvody. Žalobkyně dále tvrdí, že údajné „příplatky“ k odměnám nejsou prokazatelné a každopádně do těchto výsledků skutečně nelze zahrnout náklady na sociální zabezpečení, které jsou v hospodářské soutěži neobvyklé.

    4)

    Čtvrtý žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — zjevně nesprávné označení údajných „křížových dotací“ neregulované oblasti prostřednictvím regulované oblasti za státní podporu

    Žalobkyně v této souvislosti především namítá, že Komise neprovedla povinný výpočet nepřiměřenosti náhrady a nepřezkoumala, zda státem poskytnutá náhrada vůbec překročila výdaje, které lze nahradit.

    5)

    Pátý žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — zjevné pochybení při stanovení „míry (benchmark)“ sociálních odvodů obvyklých v hospodářské soutěži

    Žalobkyně v této souvislosti především namítá, že Komise při stanovení výše sociálních příspěvků, které jsou v hospodářské soutěži obvyklé u soukromých zaměstnavatelů započítala i příspěvky zaměstnanců, ačkoli tyto mají být připočítány k majetku zaměstnance, a nikoli k sociálním příspěvkům neseným zaměstnavatelem, jakož i to, že Komise při stanovení „míry (benchmark)“ vycházela z (nadsazené) výše platů úředníků místo toho, aby vycházela z výše mezd a platů v soukromém podniku. Podle žalobkyně v případě nezbytné opravy obou pochybení údajná státní podpora zcela odpadne.

    6)

    Šestý žalobní důvod: porušení čl. 296 odst. 2 SFEU — nedostatek odůvodnění

    Konečně napadené rozhodnutí údajně není dostatečně odůvodněné.


    (1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1).


    Top