25.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 186/15

1)

Je slučitelná s ustanoveními článků 43 a 49 Smlouvy ES vnitrostátní právní úprava, která za účelem omezení nabídky hazardních her přiznává výhradní právo na provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her jedinému podniku s právní formou akciové společnosti kótované na burze, přičemž navíc tento podnik propaguje hazardní hry, které pořádá, rozšiřuje svou činnost do jiných států, sázkaři se her účastní volně a maximální výše sázky a výhry je určena na jednu sázenku, a nikoliv na sázkaře?

2)

Je v případě záporné odpovědi na první otázku slučitelná s ustanoveními článků 43 a 49 Smlouvy ES vnitrostátní právní úprava, která sama bojuje proti trestné činnosti kontrolováním podniků působících v předmětném odvětví tak, že zajišťuje, aby se tyto činnosti vykonávaly pouze v kontrolovaných kruzích, dává výhradní právo na provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her jedinému podniku, i když má takové udělování práv vedlejší účinek neomezeného vývoje příslušné nabídky; anebo je třeba v každém případě, a to aby takové omezení bylo považováno za vhodné k dosažení cíle boje proti trestné činnosti, aby vývoj nabídky byl v každém případě kontrolován, aby se udržel v mezích nezbytnosti k dosažení tohoto cíle a nepřesahoval je? Pokud má být tento vývoj kontrolován, lze ho z tohoto pohledu považovat za kontrolovaný, pokud se v tomto odvětví udělí výhradní právo podniku s vlastnostmi uvedenými v první předběžné otázce? Pokud se má za to, že udělení uvedeného výhradního práva vede ke kontrolovanému vývoji nabídky hazardních her, přesahuje udělení práva jedinému podniku meze nezbytnosti v tom smyslu, že tentýž cíl by mohl být dosažen i udělením tohoto práva více podnikům?

3)

Pokud by se s odvoláním na výše uvedené předběžné otázky mělo za to, že udělení výhradního práva podle projednávaných vnitrostátních právních předpisů k provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her není v souladu s články 43 a 49 Smlouvy ES: a) bylo by přípustné ve smyslu těchto ustanovení Smlouvy ES, aby vnitrostátní orgány v přechodném období potřebném k zavedení ustanovení slučitelných se Smlouvou ES nezkoumaly žádosti týkající se zahájení těchto činností, které předložily subjekty se sídlem v jiných členských státech; b) v případě kladné odpovědi, na základě jakých kritérií se určuje doba tohoto přechodného období; c) pokud nebude připuštěno přechodné období, na základě jakých kritérií mají vnitrostátní orgány hodnotit příslušné žádosti?