1. 

Jestliže se ukáže, že obchodní praktika uvedla spotřebitele v omyl, je relevantní, zda obchodník učinil vše, co mohl, aby zabránil, aby k tomu došlo? To je otázka, kterou vznáší Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) (Rakousko).

2.

Článek 5 směrnice 2005/29/ES (dále jen „směrnice“) ( 2 ) zní:

„1.   Nekalé obchodní praktiky jsou zakázány.

2.   Obchodní praktika je nekalá, pokud

[…]

4.   Obchodní praktiky jsou nekalé zejména tehdy, jsou‑li:

5.   V příloze I je uveden výčet obchodních praktik, které jsou považovány za nekalé za všech okolností. Tento jednotný výčet platí ve všech členských státech a může být změněn pouze revizí této směrnice.“

3.

Články 6 a 7 směrnice upravují klamavé obchodní praktiky, zatímco články 8 a 9 se týkají agresivních obchodních praktik. Článek 6 stanoví:

„1.   Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud obsahuje nesprávné informace, a je tedy nepravdivá, nebo pokud jakýmkoli způsobem, včetně celkového předvedení, uvádí nebo je schopná uvést průměrného spotřebitele v omyl ve vztahu k jednomu nebo k více z níže uvedených bodů, i když informace jsou věcně správné, což v obou případech vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil:

[…]

4.

Věc před předkládajícím soudem se týká dvou rakouských cestovních kanceláří, CHS Tour Services GmbH (dále jen „CHS“) a Team4 Travel GmbH (dále jen „Team4 Travel“). CHS i Team4 Travel organizují a zprostředkovávají školní lyžařské kurzy a zimní dovolené v Rakousku pro skupiny žáků ze Spojeného království.

5.

V prodejní brožuře Team4 Travel v angličtině, která byla vydána v polovině září 2010, byl u některých v ní uvedených ubytovacích zařízení umístěn symbol označující „exkluzivní“. Podle brožury se tímto výrazem „exkluzivní“ rozumí „[u]bytování, které je exkluzivně dostupné účastníkům zájezdů [Team4 Travel] o jarních prázdninách nebo o jarních prázdninách a o Velikonocích nebo po celou zimní sezónu“. Předkládající soud v této souvislosti vysvětluje, že použití tohoto výrazu znamenalo, že ubytovací zařízení mělo pevný smluvní vztah s Team4 Travel a že v uvedených termínech nemohly v těchto zařízeních zprostředkovávat ubytování jiné cestovní kanceláře. Podle vyjádření předložených CHS bylo v ceníku Team4 Travel rovněž uvedeno, že „[v]šechny zvýrazněné ceny […] uvádějí, že [Team4 Travel] má v uvedených termínech zarezervována exkluzivně všechna lůžka“.

6.

Pro termíny, které nejsou specifikovány v předkládacím usnesení, v určitých obdobích v roce 2012 uzavřela Team4 Travel s několika ubytovacími zařízeními smlouvy o lůžkových kontingentech. Tyto smlouvy – jejichž znění není v samotném usnesení uvedeno – obsahovaly ustanovení, že vykázané kontingenty pokojů budou k neomezené dispozici Team4 Travel a ubytovací zařízení se bez výslovného písemného souhlasu Team4 Travel nesmí od tohoto ujednání odchýlit. Rezervace se stává závaznou 28 dnů před odpovídajícím příjezdem. Předkládající soud uvádí, že k zajištění exkluzivity sjednala Team4 Travel s ubytovacím zařízením práva na odstoupení od smlouvy a smluvní pokutu.

7.

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru nicméně vyplývá, že i přes výše uvedené smlouvy si CHS rezervovala u stejných ubytovacích zařízení pro stejné termíny jako Team4 Travel rovněž lůžkové kontingenty. Předkládající soud navíc uvádí, že rezervace proběhly poté, co Team4 Travel uzavřela exkluzivní smlouvy. V důsledku toho ubytovací zařízení porušila své smluvní povinnosti vůči Team4 Travel.

8.

Aniž byla v předkládacím usnesení uvedena přesná doba, kdy k tomu došlo, usnesení uvádí, že Team4 Travel obdržela od ubytovacích zařízení informaci, že dosud nebyly provedeny rezervace jinými cestovními kancelářemi. Dále uvádí, že jednatelka Team4 Travel dbala na to, aby z důvodu nedostatku kapacity v ubytovacích zařízeních žádná jiná cestovní kancelář nemohla v hotelech rezervovat ubytování. Jednatelka až do zahájení soudního řízení o jiných rezervacích nevěděla.

9.

Vzhledem k tomu, že se CHS podařilo rovněž zarezervovat všechnu nebo část dostupné ubytovací kapacity v únoru nebo během velikonočních prázdnin v roce 2012, však prohlášení o exkluzivitě považovala za nesprávná a domnívala se, že představují nekalé obchodní praktiky. CHS proto podala u Landesgericht Innsbruck (Zemský soud Innsbruck) (Rakousko) návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo Team4 Travel zakázáno uvádět, že Team4 Travel nabízí určité ubytování v určitém termínu příjezdu exkluzivně.

10.

Usnesením ze dne 30. listopadu 2010 Landesgericht Innsbruck návrh na vydání předběžného opatření zamítl, když rozhodl, že tvrzení o exkluzivitě bylo pravdivé s ohledem na nevypověditelné rezervační smlouvy dříve uzavřené Team4 Travel.

11.

Dne 13. listopadu 2011 potvrdil Oberlandesgericht Innsbruck (Vrchní zemský soud Innsbruck) (Rakousko) rozhodnutí vydané v prvním stupni z toho důvodu, že Team4 Travel splnila požadavky náležité profesionální péče a mohla legitimně očekávat, že její smluvní partneři dodrží své smluvní povinnosti.

12.

CHS následně podala kasační opravný prostředek k Oberster Gerichtshof.

13.

Předkládající soud se domnívá, že výsledek řízení závisí na správném výkladu čl. 5 odst. 2 směrnice. Zdůrazňuje, že kasačnímu opravnému prostředku nemůže být vyhověno, pokud se Team4 Travel může na obranu dovolávat toho, že nejednala v rozporu s požadavky náležité profesionální péče. Na tomto základě Oberster Gerichtshof předkládá Soudnímu dvoru k posouzení dva různé výklady.

14.

Podle první argumentace je důsledkem odkazu v čl. 5 odst. 4 směrnice na klamavé nebo agresivní praktiky ve smyslu článků 6 až 9, že takové praktiky jsou samy o sobě v rozporu s povinností náležité profesionální péče podle čl. 5 odst. 2. V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že články 6 až 9 neuvádějí povinnost náležité profesionální péče podle čl. 5 odst. 2 písm. a).

15.

Podle druhé argumentace, je‑li třeba odkaz v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice na narušení ekonomického chování spotřebitele chápat tak, že je vyjasněn konkrétnějšími ustanoveními v článcích 6 až 9, použil by se stále čl. 5 odst. 2 písm. a). V důsledku toho by klamavá praktika podle článku 6 vyžadovala navíc porušení povinnosti náležité profesionální péče podle čl. 5 odst. 2 písm. a). Předkládající soud se domnívá, že toto uvažování je podpořeno obecnou strukturou směrnice.

16.

Vzhledem k tomu, že Oberster Gerichtshof měl s přihlédnutím k těmto úvahám pochybnosti ohledně výkladu čl. 5 odst. 2 směrnice, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující otázku:

„Má být článek 5 [směrnice] vykládán v tom smyslu, že u klamavých obchodních praktik ve smyslu čl. 5 odst. 4 této směrnice je samostatné přezkoumání kritérií stanovených v čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice nepřípustné?“

17.

Písemná vyjádření předložily CHS, Team4 Travel, rakouská, německá, italská, maďarská, polská, švédská a britská vláda a Komise. Ústní jednání se nekonalo.

18.

V následujícím textu posoudím strukturu, znění, kontext a cíl směrnice a zejména dotčených ustanovení.

19.

Ke struktuře směrnice z judikatury Soudního dvora vyplývá, že pojem „nekalé obchodní praktiky“, které jsou zakázány podle čl. 5 odst. 1, pokrývá tři kategorie: i) praktiky, které splňují dva kumulativní požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2; ii) podle čl. 5 odst. 4 klamavé nebo agresivní praktiky ve smyslu článků 6 až 9; a iii) podle čl. 5 odst. 5 praktiky, na které odkazuje příloha I směrnice (dále jen „černá listina“) ( 3 ). Na rozdíl od prvních dvou kategorií jsou nicméně obchodní praktiky na černé listině automaticky považovány za nekalé, aniž je třeba provádět individuální hodnocení všech relevantních okolností ( 4 ).

20.

Článek 5 odst. 4 směrnice svým zněním tuto strukturu dále rozvíjí a vyjasňuje. V souladu s tímto ustanovením jsou nekalé „zejména“ obchodní praktiky, které jsou klamavé (články 6 a 7) nebo agresivní (články 8 a 9). Výraz „zejména“ ukazuje nejen, že klamavé a agresivní praktiky jsou zvláštními poddruhy („přesné kategorie“) nekalých obchodních praktik ( 5 ), ale – co je důležitější – že rovněž samy o sobě představují nekalé obchodní praktiky ( 6 ).

21.

Na základě systematické i doslovné analýzy tak nesdílím názor, že články 6 a 7 (nebo články 8 a 9) směrnice pouze stanoví zvláštní případy prvku narušení ekonomického chování spotřebitele, na který odkazuje čl. 5 odst. 2 písm. b), s tím důsledkem, že se nadále použije čl. 5 odst. 2 písm. a), jak by vyplývalo z druhého výkladu předloženého vnitrostátním soudem.

22.

Z přezkumu kontextu a cíle směrnice dále vyplývá, že silnou podporu pro výše uvedenou analýzu její struktury a znění lze navíc nalézt v legislativním procesu, který vedl k jejímu přijetí. Vyjádření obsažená v návrhu Komise ( 7 ), týkající se klamavých a agresivních obchodních praktik, totiž jednoznačně objasňují, že kritérium týkající se náležité profesionální péče podle čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice nehraje samostatnou úlohu. To je v naprostém rozporu se závěry, které, jak se zdá, vyvozuje ze stejného dokumentu polská vláda ( 8 ).

23.

Na obecnější úrovni by však požadavek, aby byla splněna další kritéria k tomu, aby se uplatnil článek 6, byl v rozporu se samotným zněním ustanovení článku 6. Zdá se totiž, že článek 6 – přinejmenším za určitých okolností – přijímá přístup bez odkazu na zavinění, pokud jde o obchodníka ( 9 ). Bylo by v rozporu s tímto přístupem, pokud by při neexistenci jakéhokoliv odkazu na čl. 5 odst. 2 písm. a) byli obchodníci oprávněni se na obranu dovolávat toho, že jednali v souladu se svou povinností náležité profesionální péče ( 10 ). Jak je uvedeno v travaux préparatoires, porušení článku 6 zakládá samo o sobě porušení povinnosti náležité profesionální péče.

24.

Stejně tak umožnit, aby byly na základě článku 6 zohledněny další požadavky, by bylo obtížně slučitelné s duchem a cílem samotné směrnice. Tím by došlo spíše ke snížení než ke zvýšení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, které se snaží směrnice dosáhnout ( 11 ); úrovně, která je, jak je třeba připomenout, v rámci Evropské unie plně harmonizována ( 12 ).

25.

S přihlédnutím k výše uvedeným úvahám je skutečnost, že obchodník jednal s povinností náležité profesionální péče podle čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice, nerelevantní v případě klamavých (nebo agresivních) obchodních praktik. CHS a rakouská, německá, maďarská, švédská a britská vláda, jakož i Komise sdílejí toto stanovisko; navíc toto stanovisko rovněž odpovídá prvnímu výkladu předloženému vnitrostátním soudem ( 13 ).

26.

Vzhledem k tomu, že všechny prvky výkladu směřují stejným směrem, zdá se poněkud nepochopitelné, že předkládající soud měl obtíže při použití článků 5 a 6 směrnice na skutkový stav. Zdá se nicméně pravděpodobné, že judikatura Soudního dvora mohla být bohužel v praxi nesprávně vyložena. Toto potvrzuje skutečnost, že se Team4 Travel i polská vláda dovolávají judikatury Soudního dvora k odůvodnění opačných stanovisek.

27.

Team4 Travel tvrdí, že Soudní dvůr rozhodl ve vztahu k obchodní praktice spadající do působnosti směrnice, která však není uvedena na černé listině, že „může být považována za nekalou a být z tohoto důvodu zakázána pouze na základě specifické analýzy, zejména ve světle kritérií uvedených v článcích 5 až 9 směrnice“ ( 14 ). Tuto pasáž nicméně v případě projednávané věci neshledávám jako relevantní. Týká se požadavku na individuální posouzení zpochybněné obchodní praktiky podle směrnice; požadavku, který – což je nesporné – se vztahuje na článek 6. Naproti tomu Soudní dvůr v tomto bodě neobjasnil vzájemný vztah mezi článkem 5 směrnice a články 6 až 9, o který se jedná v probíhajícím řízení. Ze stejného důvodu na rozdíl od stanoviska zastávaného polskou vládou a Team4 Travel pro posuzovanou věc není relevantní, že Soudní dvůr dříve rozhodl, že „je rovněž nutné ověřit, zda je dotčená praktika v rozporu s požadavky náležité profesionální péče ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice“ ( 15 ). Toto prohlášení se totiž týká spíše vztahu mezi čl. 5 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. b) než mezi článkem 5 a články 6 až 9.

28.

Přístup zastávaný polskou vládou, podle kterého „je možné“ v případě klamavých praktik posoudit samostatně kritérium podle čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice, navíc není udržitelný. Taková svoboda volby by totiž byla v rozporu s cílem směrnice, kterým je dosáhnout stejně vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v členských státech, jak bylo uvedeno výše.

29.

Skutečnost, že směrnice neposkytuje možnost podmínit použití článku 6 dalším kritériím, přesto neznamená, že neexistuje žádný prostor pro volné uvážení. Jak zdůrazňuje švédská vláda, směrnice nebrání tomu, aby vnitrostátní soud v každém konkrétním případě zaprvé určil, zda zpochybněná obchodní praktika spadá pod případy „klamavé“ nebo „agresivní“ praktiky podle článků 6 až 9 směrnice, a pokud ne, zadruhé, zda jsou splněny obecné podmínky podle čl. 5 odst. 2. Zdá se totiž, že směrnice upřednostňuje „přístup vedený shora dolů“, to znamená posouzení, které začíná u černé listiny, následované ustanoveními o klamavých nebo agresivních praktikách a končící obecným ustanovením. Je-li v rámci některé z prvních fází zjištěna nekalá obchodní praktika, nebude nutné přistoupit k další fázi, jelikož zpochybněná praktika bude muset být v každém případě považována za nekalou.

30.

Závěrem, jsem si vědom skutečnosti, že jednak dva nižší soudy, které věc projednávaly v Rakousku, rozhodly ve prospěch Team4 Travel ( 16 ), a dále, že podle předkládajícího soudu německý soud rovněž „zkoumal kritérium nedostatku odborné péče bez ohledu na závěr, že existuje nebezpečí klamání spotřebitelů“ ( 17 ). Na základě výše uvedených poznámek však trvám na svém názoru ohledně správného přístupu, který je třeba přijmout v projednávané věci.

31.

S přihlédnutím k výše uvedenému navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl Oberster Gerichtshof (Rakousko) takto:

„Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení (ES) č. 2006/2004 je třeba vykládat v tom smyslu, že spadá-li obchodní praktika do působnosti čl. 5 odst. 4 této směrnice, je nerelevantní, zda jsou rovněž splněna kritéria stanovená v čl. 5 odst. 2 písm. a) nebo v čl. 5 odst. 2 písm. b).“