6.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/11

1)

Ukládá povinnost, resp. umožňuje komunitární právo (konkrétně článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie) nejvyššímu soudu členského státu „ex offo“ obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie s předběžnou otázkou, a to i v takovém stadiu soudního řízení, kdy ústavní soud rozsudek nejvyššího soudu, který je založený zejména na aplikaci komunitárního rámce týkajícího se ochrany životního prostředí, zrušil s uložením povinnosti řídit se právními názory ústavního soudu založenými na porušení procesních a hmotných ústavních práv osoby zúčastněné na soudním řízení bez přihlédnutí ke komunitárnímu rozměru projednávané věci, tzn. pokud ústavní soud v tomto řízení jako soud poslední instance nedospěl k závěru o nutnosti předložit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku a předběžně vyloučil aplikaci práva na přiměřené životní prostředí a jeho ochranu v projednávané věci?

2)

Je možné naplnit základní účel integrované prevence vymezený zejména v bodech 8, 9 a 23 preambule a dále v článcích 1 a 15 směrnice Rady 96/61/ES (1) o integrované prevenci a omezování znečištění a v komunitárním rámci životního prostředí všeobecně, tzn. prevenci a kontrolu znečišťování životního prostředí se zapojením i veřejnosti s cílem dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, takovým postupem, že dotčená veřejnost nemá v době zahájení řízení o integrované prevenci zajištěn přístup ke všem relevantním dokumentům (článek 6 ve spojení s článkem 15 směrnice 96/61/ES) a to zejména k rozhodnutí o umístění stavby – skládky odpadů, a později v prvoinstančním řízení je chybějící dokument žadatelem doložen s podmínkou nezpřístupnit jej jiným účastníkům řízení, neboť jde o předmět obchodního tajemství; pokud je možné důvodně předpokládat, že rozhodnutí o umístění stavby (zejména jeho odůvodnění) podstatným způsobem ovlivní podávání námětů, připomínek anebo jiných podnětů?

3)

Jsou splněny cíle směrnice Rady 85/337/EHS (2) o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, zejména z pohledu komunitárního rámce životního prostředí, konkrétně podmínky uvedené v článku 2, že před vydáním povolení budou určité záměry posouzeny vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí, pokud se původní stanovisko Ministerstva životního prostředí vydané v roce 1999, jímž byl v minulosti završen proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), prodlužuje po uplynutí několika let jednoduchým rozhodnutím bez toho, že by proces EIA opětovně proběhl; jinak řečeno, je možné uvést, že jednou vydané rozhodnutí podle směrnice Rady 85/337/EHS má neomezenou platnost?

4)

Vztahuje se požadavek všeobecně vyplývající ze směrnice 96/61/ES (zejména její preambule a články 1 a 15a), aby členské státy zabezpečily prevenci a kontrolu znečišťování životního prostředí i tím, aby veřejnosti zajistily přiměřené, spravedlivé a včasné správní anebo soudní řízení ve spojení s článkem 10a směrnice 85/337/EHS a články 6 a čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy, na možnost této veřejnosti požadovat uložení správního anebo soudního opatření předběžné povahy podle vnitrostátního práva (například nařídit soudní odklad vykonatelnosti integrovaného rozhodnutí), které umožňuje dočasně, tzn. až do rozhodnutí ve věci samé, zastavit realizaci požadovaného provozu?

5)

Je možné soudním rozhodnutím, kterým se naplňuje požadavek směrnice 96/61/ES, resp. směrnice 85/337/EHS anebo čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy při aplikaci tam uvedeného práva veřejnosti na spravedlivou soudní ochranu ve smyslu čl. 191 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícího se politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí, nelegitimně zasáhnout do vlastnického práva provozovatele, které je zaručeno například v článku 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod, k provozu například tím, že pravomocné integrované povolení žadatele k novému provozu bude v soudním řízení zrušeno?