Věc C-21/10

Károly Nagy

v.

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság)

„Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Nařízení (ES) č. 1257/1999 a č. 817/2004 – Podpora Společenství pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních postupů produkce – Agroenvironmentální podpory, které nejsou podporami na ‚zvířata‘ a jejichž udělení je podmíněno určitou hustotou stáda – Použití integrovaného administrativního a kontrolního systému – Systém identifikace a evidence skotu – Povinnost vnitrostátních orgánů informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory“

Shrnutí rozsudku

1.        Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních způsobů produkce

(Nařízení Rady č. 1257/1999, ve znění nařízení č. 1783/2003, článek 22 a čl. 37 odst. 4)

2.        Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních způsobů produkce

(Nařízení Rady č. 1257/1999, ve znění nařízení č. 1783/2003, článek 22; nařízení Komise č. 817/2004, článek 68)

3.        Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních způsobů produkce

(Nařízení Rady č. 1257/1999, ve znění nařízení č. 1783/2003, článek 22; nařízení Komise č. 817/2004, článek 68)

4.        Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních způsobů produkce

(Nařízení Rady č. 1257/1999, ve znění nařízení č. 1783/2003, článek 22; nařízení Komise č. 796/2004, článek 16, a nařízení Komise č. 817/2004, článek 68)

1.        Článek 37 odst. 4 nařízení č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), ve znění nařízení č. 1783/2003, umožňuje členským státům stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Společenství pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení. Článek 22 uvedeného nařízení v tomto ohledu mimo jiné stanoví, že se způsobům zemědělské produkce určeným na zachování přírodního prostředí poskytuje podpora a že se tato podpora vztahuje na extenzifikaci zemědělství příznivou pro životní prostředí a na řízení systému pastvin s nízkou intenzitou. Podmínka týkající se hustoty dobytka, která je stanovena vnitrostátní právní úpravou za účelem využití pozemku nacházejícího se v citlivé přírodní oblasti jako pastviny v zájmu zachování bohatství pastvin co do flóry a fauny a která platí pro udělování podpor na základě uvedeného článku 22 nařízení, je tedy v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení a je podmínkou pro poskytnutí těchto podpor, která je v souladu s čl. 37 odst. 4 uvedeného nařízení.

(viz body 31–32)

2.        V případě podpor založených na článku 22 nařízení č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), ve znění nařízení č. 1783/2003, jejichž poskytnutí je podmíněno hustotou stáda, toto ustanovení a článek 68 nařízení č. 817/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999, umožňují příslušným orgánům provést křížové kontroly s využitím údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména vycházet z údajů obsažených v databázi vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu.

(viz bod 37, výrok 1)

3.        Článek 22 nařízení č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), ve znění nařízení č. 1783/2003, a článek 68 nařízení č. 817/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999, umožňují, aby příslušné orgány při kontrole podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 ověřily jen údaje z vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu a na základě toho podporu odmítly, aniž by nutně musely provádět další kontroly.

Počítačová databáze systému identifikace a evidence zvířat má totiž za cíl zaručit účinnou zpětnou vysledovatelnost těchto zvířat v reálném čase, která je z důvodů veřejného zdraví podstatná. Tato databáze má tedy být zcela spolehlivá. Uvedená databáze tudíž může sama o sobě dokládat skutečnost, že byly splněny takové podmínky pro poskytnutí dotyčné podpory, jako je podmínka týkající se hustoty stáda.

(viz body 42–43, výrok 2)

4.        Článek 22 nařízení č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), ve znění nařízení č. 1783/2003, a článek 68 nařízení č. 817/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999, vykládané ve světle článku 16 nařízení č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení č. 1782/2003, ukládají vnitrostátním orgánům – v rozsahu, v němž kontrolují výlučně údaje z vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu za účelem kontroly podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 a podmíněné hustotou stáda – povinnost informovat o těchto podmínkách pro poskytnutí podpory, jež spočívá v tom, že zemědělec, jehož se tato podpora týká, je informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v tomto vnitrostátním systému, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory.

(viz bod 51, výrok 3)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

21. července 2011(*)

„Společná zemědělská politika – Financování prostřednictvím EZOZF – Nařízení (ES) č. 1257/1999 a č. 817/2004 – Podpora Společenství pro rozvoj venkova – Podpora agroenvironmentálních postupů produkce – Agroenvironmentální podpory, které nejsou podporami na ‚zvířata‘ a jejichž udělení je podmíněno určitou hustotou stáda – Použití integrovaného administrativního a kontrolního systému – Systém identifikace a evidence skotu – Povinnost vnitrostátních orgánů informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory“

Ve věci C‑21/10,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Fővárosi Bíróság (Maďarsko) ze dne 28. září 2009, došlým Soudnímu dvoru dne 13. ledna 2010, v řízení

Károly Nagy

proti

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, D. Šváby, R. Silva de Lapuerta, G. Arestis (zpravodaj) a J. Malenovský, soudci,

generální advokát: J. Mazák,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za K. Nagye jím samotným,

–        za maďarskou vládu M. Z. Fehérem, Z. Tóth a K. Szíjjártó, jako zmocněnci,

–        za Evropskou komisi G. von Rintelenem a A. Siposem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 24. března 2011,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 270, s. 70; Zvl. vyd. 03/40, s. 338, dále jen „nařízení č. 1257/1999“), jakož i článku 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999 (Úř. věst. L 153, s. 30; Zvl. vyd. 03/46, s. 87).

2        Tato žádost byla podána ve sporu, v němž proti sobě stojí zemědělský producent K. Nagy a Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal (úřad pro zemědělství a rozvoj venkova, dále jen „MVH“) a ve kterém jde o to, že dotyčnému byla odmítnuta agroenvironmentální podpora v návaznosti na kontrolu informací, které poskytl při podání žádosti o podporu.

 Právní rámec

 Unijní právo

3        Článek 22 nařízení č. 1257/1999, obsažený v kapitole VI nadepsané „Agroenvironmentální opatření a opatření pro dobré životní podmínky zvířat“, stanoví:

„Podpora způsobů zemědělské produkce určených na ochranu životního prostředí a zachování přírodního prostředí (agroenvironmentální opatření) nebo ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat přispívá k dosažení cílů politiky Společenství týkajících se zemědělství, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.

Tato podpora se vztahuje na:

[...]

b)       extenzifikaci zemědělství příznivou pro životní prostředí a na řízení systému pastvin s nízkou intenzitou,

c)       zachování ohrožených zemědělsky využívaných území vysoké přírodní hodnoty,

[...]“

4        Článek 37 odst. 4 tohoto nařízení zní:

„Členské státy mohou stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Společenství pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení.“

5        Článek 58 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999 (Úř. věst. L 74, s. 1; Zvl. vyd. 03/25, s. 391), stanoví, že pozemky a zvířata jsou identifikovány v souladu s články 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223).

6        Článek 5 nařízení č. 3508/92, ve znění nařízení Rady (ES) č. 820/97 ze dne 21. dubna 1997 (Úř. věst. L 117, s. 1, Zvl. vyd. 03/35, s. 269, dále jen „nařízení č. 3508/92“), stanoví:

„Systém identifikace a registrace zvířat, na která lze poskytnout podporu podle tohoto nařízení, je zaveden v souladu s čl. 4, 5, 6 a 8 směrnice [Rady] 92/102/EHS [ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat (Úř. věst. L 355, s. 32; Zvl. vyd. 03/13, s. 232)] a s nařízením (ES) č. 820/97.“

7        V třicátém osmém bodě nařízení č. 817/2004 se uvádí:

„Správní předpisy by měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory rozvoje venkova. V zájmu jednoduchosti by měl být tam, kde je to možné, používán integrovaný administrativní a kontrolní systém stanovený v hlavě II kapitole IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269, dále jen ,integrovaný administrativní a kontrolní systém‘)], pro které jsou stanovena prováděcí pravidla v nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 [ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308)]“.

8        Článek 66 odst. 1 a 4 nařízení č. 817/2004 stanoví:

„1.       V žádostech o podporu rozvoje venkova týkajících se ploch nebo zvířat, které se podávají odděleně od žádostí o podporu podle článku 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, se uvedou veškeré plochy a zvířata daného zemědělského podniku, kterých se týká kontrola žádostí v rámci daného opatření, včetně ploch a zvířat, na které se o podporu nežádá.

[...]

4.       Pozemky a zvířata se identifikují v souladu s články 18 a 20 nařízení (EHS) [(ES)] č. 1782/2003.“

9        Článek 67 nařízení č. 817/2004 stanoví:

„1.       Kontroly prvních žádostí o účast na režimu podpor a následných žádostí o platbu se provádějí způsobem, který zajišťuje účinné ověření souladu žádostí s podmínkami pro poskytování podpor.

V závislosti na povaze podpůrných opatření stanoví členské státy vhodné metody a prostředky pro ověření těchto opatření a osob, které podléhají kontrolám.

Ve vhodných případech členské státy použijí integrovaný administrativní a kontrolní systém […]

[...]“

10      Článek 68 nařízení č. 817/2004 stanoví:

„Správní kontroly se provádějí důkladně a ve vhodných případech zahrnují křížové kontroly, mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému. Týkají se parcel a hospodářských zvířat, které jsou předmětem podpůrného opatření, aby se zabránilo veškerým neoprávněným platbám podpory. Kontrole podléhá i plnění dlouhodobých závazků.“

11      Článek 17 nařízení č. 1782/2003 stanoví, že každý členský stát vytvoří integrovaný administrativní a kontrolní systém.

12      Článek 18 nařízení č. 1782/2003 zní:

„1.       Integrovaný [administrativní a kontrolní] systém zahrnuje tyto prvky:

a)       počítačovou databázi;

b)       systém identifikace zemědělských pozemků;

c)       systém identifikace a evidence platebních nároků, jak je uveden v článku 21;

d)       žádosti o podporu;

e)       integrovaný kontrolní systém;

f)       jednotný systém identifikace každého zemědělce předkládajícího žádost o podporu.

2.       V případě použití článků 67, 68, 69, 70 a 71 integrovaný [administrativní a kontrolní] systém zahrnuje systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102/EHS […] a s nařízením [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 1760/2000 [ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, s. 1; Zvl. vyd. 03/30, s. 248)].“

13      Článek 20 nařízení č. 1782/2003 definuje systém identifikace zemědělských pozemků.

14      Článek 16 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení č. 1782/2003 (Úř. věst. L 141, s. 18; Zvl. vyd. 03/44, s. 243), stanoví:

„Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

a)       v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

b)       zemědělec bude informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jak je uvedeno v článku 59.

[...]“

15      Článek 5 nařízení č. 1760/2000 stanoví, že příslušný orgán členských států vytvoří počítačovou databázi skotu v souladu s články 14 a 18 směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. 1964, 121, s. 1977; Zvl. vyd. 03/01, s. 13).

 Vnitrostátní právní úprava

16      Článek 5 nařízení ministerstva zemědělství a rozvoje venkova č. 150/2004, kterým se upravují zvláštní ustanovení o udělování agroenvironmentálních podpor na základě Národního plánu rozvoje venkova, zanesených do státního rozpočtu a spolufinancovaných Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, záruční sekcí (Magyar Közlöny 2004/116, dále jen „nařízení ministerstva č. 150/2004“), stanoví, že v rámci agroenvironmentálních programů pro obhospodařování pastvin může být poskytnuta podpora.

17      Článek 32 odst. 2 tohoto nařízení ministerstva stanoví podmínky pro poskytnutí dané podpory, podle kterých musí mít dotyčný zemědělec k dispozici alespoň jeden hektar pastvin v určitých citlivých přírodních oblastech, které jsou v uvedeném ustanovení zmíněny, a dále musí pro účely využívání pastvin připadat na jeden hektar minimálně 0,2 kusů dobytka.

18      Článek 16 nařízení ministerstva zemědělství a rozvoje venkova č. 131/2004, kterým se upravují obecná ustanovení o udělování podpor na základě Národního plánu rozvoje venkova, zanesených do státního rozpočtu a spolufinancovaných Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, záruční sekcí (Magyar Közlöny 2004/127), zní následovně:

„Údaje obsažené v žádosti se kontrolují v souladu s ustanoveními článků 66 až 70 nařízení [č. 817/2004].“

19      Maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu (Egységes Nyilvántartási és Azonosítási Rendszer, dále jen „ENAR“) je v článku 2 nařízení ministerstva zemědělství a rozvoje venkova č. 99/2002 o individuální identifikaci na hlavách skotu a o systému individuální identifikace a evidence skotu (Magyar Közlöny 2002/135) definován jako systém individuální identifikace a evidence skotu, který souvisí s evidencí stád a zaručuje sledování zvířat a který je mimoto základem pro systém evidence v příslušných specializovaných oborech (zdraví zvířat, podmínky chovu, regulace trhu atd.).

20      Článek 3 tohoto nařízení stanoví, že skot musí být evidován v národní databázi za účelem jeho individuální identifikace a evidence.

21      Článek 19 uvedeného nařízení upřesňuje, že držitel zvířat je povinen poskytnout součinnost ke správné a odborné evidenci stáda nebo držených zvířat.

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

22      Dne 26. listopadu 2004 podal K. Nagy k MVH žádost o agroenvironmentální podporu na pětileté období.

23      Tato podpora, zavedená v rámci operačního programu pro obhospodařování pastvin, je podle čl. 32 odst. 2 nařízení ministerstva č. 150/2004 podmíněna tím, že pro účely využívání pastvin musí na jeden hektar připadat minimálně 0,2 kusů dobytka.

24      Károly Nagy ve své žádosti o podporu uvedl, že vlastní dvanáct kusů skotu, a podpora mu byla vyplacena dne 10. srpna 2005 za hospodářský rok 2004/2005 a dne 6. října 2006 za hospodářský rok 2005/2006.

25      Z kontrol provedených na místě dne 18. října 2006 a z křížových kontrol provedených s využitím evidence ENAR ve vztahu k situaci ke dni podání žádosti o podporu vyplynulo, že oněch dvanáct kusů skotu zmíněných v žádosti nebylo v okamžiku podání žádosti evidováno.

26      Rozhodnutím ze dne 15. prosince 2006 MVH shledal, že K. Nagy nesplňuje podmínky pro poskytnutí sporný podpory stanovené v čl. 32 odst. 2 nařízení ministerstva č. 150/2004, neboť provedenými kontrolami nebylo možné potvrdit počet zvířat hlášených v okamžiku podání žádosti o podporu. MVH proto K. Nagye z agroenvironmentální podpory na pětileté období vyloučil a vyzval jej k vrácení již vyplacených částek v celkové výši 5230 eur.

27      Károly Nagy podal proti tomuto rozhodnutí odvolání k ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova, které dne 10. srpna 2007 uvedené rozhodnutí potvrdilo, přičemž vycházelo z čl. 32 odst. 2 nařízení ministerstva č. 150/2004.

28      Károly Nagy napadl rozhodnutí tohoto ministerstva před Fővárosi Bíróság a přitom tvrdil, že při podání žádosti o podporu vlastnil počet zvířat požadovaný tímto ustanovením, nevěděl však o existenci ENAR a o tom, že udělení sporné podpory je podmíněno evidencí dotyčných zvířat v tomto systému, neboť mu k tomu nebyla poskytnuta žádná informace.

29      Fővárosi Bíróság považoval za nutné, aby byla nejprve zodpovězena otázka, zda v případě plateb na plochu lze považovat za rozhodující pouze údaje z ENAR, nebo zda v tomto případě může nebo musí příslušný orgán vycházet i z dalších důkazů, a proto se rozhodl řízení přerušit a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Lze článek 22 nařízení [č. 1257/1999] a článek 68 nařízení [č. 817/2004] vykládat v tom smyslu, že se v případě zvláštních pastevních programů v rámci agroenvironmentální podpory upravené v článku 22 nařízení [č. 1257/1999] má kontrola údajů obsažených v databázi ENAR […] v souladu s článkem 68 nařízení [č. 817/2004] vztáhnout i na platby na plochu podmíněné hustotou stáda?

2)      Lze obě výše uvedená ustanovení vykládat v tom smyslu, že křížové kontroly v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému musí být provedeny i v případech, kdy je podpora podmíněna hustotou stáda, avšak se nejedná o prémii na zvířata?

3)      Lze uvedená ustanovení vykládat v tom smyslu, že příslušný orgán může nebo musí při rozhodování, zda poskytne platbu na plochu, kontrolovat skutečné splnění podmínek pro poskytnutí podpory i mimo rámec systému ENAR?

4)      Jakou kontrolní povinnost pro příslušný orgán představuje na základě výkladu uvedených ustanovení požadavek týkající se provedení kontroly a křížové kontroly stanovené výše uvedenými předpisy Společenství? Může se kontrola omezit jen na ověření údajů obsažených v systému ENAR?

5)      Ukládají uvedená ustanovení vnitrostátnímu orgánu povinnost informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory (například o povinné evidenci v ENAR)? V případě, že bude tato otázka zodpovězena kladně, jakým způsobem to má být prováděno a v jakém rozsahu?“

 K předběžným otázkám

 K první a druhé otázce

30      Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda v případě podpor založených na článku 22 nařízení č. 1257/1999, které jsou podmíněny hustotou stáda, toto ustanovení a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují příslušným orgánům provést křížové kontroly s využitím údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména vycházet z údajů obsažených v databázi takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR.

31      Nejprve je třeba poukázat na skutečnost, že čl. 37 odst. 4 nařízení č. 1257/1999 umožňuje členským státům stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Společenství pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení. Článek 22 uvedeného nařízení v tomto ohledu mimo jiné stanoví, že se způsobům zemědělské produkce určeným na zachování přírodního prostředí poskytuje podpora a že se tato podpora vztahuje na extenzifikaci zemědělství příznivou pro životní prostředí a na řízení systému pastvin s nízkou intenzitou.

32      Podmínka týkající se hustoty dobytka, která je stanovena vnitrostátní právní úpravou za účelem využití pozemku nacházejícího se v citlivé přírodní oblasti jako pastviny v zájmu zachování bohatství pastvin co do flóry a fauny a která platí pro udělování podpor na základě článku 22 nařízení č. 1257/1999, je tedy v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení. Taková podmínka pro poskytnutí těchto podpor je v souladu s čl. 37 odst. 4 uvedeného nařízení.

33      Dále je třeba poukázat na to, že správní kontroly se podle článku 68 nařízení č. 817/2004 provádějí důkladně. V tomto ustanovení se mimo jiné upřesňuje, že tyto kontroly zahrnují ve vhodných případech křížové kontroly, mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému a že se týkají parcel a hospodářských zvířat, které jsou předmětem podpůrného opatření, aby se zabránilo veškerým neoprávněným platbám podpory. Ze třicátého osmého bodu tohoto nařízení mimoto vyplývá, že by správní předpisy měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory rozvoje venkova a že v zájmu jednoduchosti by měl být tam, kde je to možné, používán integrovaný administrativní a kontrolní systém.

34      Z toho vyplývá, že členské státy mohou tento článek 68 uplatňovat na podpory založené na článku 22 nařízení č. 1257/1999, které jsou podmíněny hustotou stáda, neboť tato podmínka pro poskytnutí těchto podpor je v souladu s tímto nařízením. Křížové kontroly týkající se zvířat, která jsou předmětem uvedených podpor, se proto ve vhodných případech provádějí mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, který členské státy používají v souladu s čl. 67 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení č. 817/2004.

35      Článek 66 odst. 4 nařízení č. 817/2004 v tomto ohledu stanoví, že se pozemky a zvířata identifikují v souladu s články 18 a 20 nařízení č. 1782/2003. Článek 18 odst. 2 posledně uvedeného nařízení konkrétně stanoví, že tento integrovaný administrativní a kontrolní systém zahrnuje systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102 a s nařízením č. 1760/2000.

36      Je však třeba uvést, že čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 se podle čl. 156 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení použije pro žádosti o platby předložené od kalendářního roku 2005. Pokud tedy jde o žádosti předložené dříve, je třeba použít čl. 58 odst. 4 nařízení č. 445/2002, který má podobné znění jako čl. 66 odst. 4 nařízení č. 817/2004 a odkazuje na článek 5 nařízení č. 3508/92, který se také zmiňuje o takovémto systému identifikace a registrace zvířat zavedeném v souladu se směrnicí 92/102 a s nařízením č. 820/97.

37      S ohledem na předcházející úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že v případě podpor založených na článku 22 nařízení č. 1257/1999, které jsou podmíněny hustotou stáda, toto ustanovení a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují příslušným orgánům provést křížové kontroly s využitím údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména vycházet z údajů obsažených v databázi takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR.

 Ke třetí a čtvrté otázce

38      Podstatou třetí a čtvrté otázky předkládajícího soudu, které je také třeba zkoumat společně, je, zda článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují, aby příslušné orgány při kontrole podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 ověřily jen údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR, a na základě toho podporu odmítly, nebo zda naopak tato ustanovení uvedeným orgánům ukládají, aby provedly i další kontroly a případně určily jejich charakter.

39      Pokud jde o kontrolu podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v článku 22 nařízení č. 1257/1999, je třeba nejprve připomenout, že článek 68 nařízení č. 817/2004 stanoví, že se správní kontroly provádějí důkladně a ve vhodných případech zahrnují křížové kontroly, mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému.

40      Význam tohoto integrovaného administrativního a kontrolního systému je dále zdůrazněn v třicátém osmém bodě odůvodnění nařízení č. 817/2004, kde se uvádí, že tento integrovaný systém by měl být používán tam, kde je to možné. Na uvedený integrovaný systém, který je určen zejména k identifikaci zvířat držených v hospodářském podniku, odkazuje také čl. 66 odst. 1 a 4 a čl. 67 odst. 1 třetí pododstavec tohoto nařízení. Jak vyplývá z bodů 35 a 36 tohoto rozsudku, tentýž integrovaný systém zahrnuje zejména systém identifikace a evidence zvířat.

41      Dále je třeba poukázat na skutečnost, že tento systém identifikace a evidence zvířat musí být vždy účinný a zcela spolehlivý tak, aby bylo zejména příslušným orgánům umožněno v případě nákazy rychle zjistit původ zvířete a přijmout okamžitě nezbytná ustanovení za účelem zamezení jakéhokoli rizika pro veřejné zdraví (viz rozsudek ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, Sb. rozh. s. I‑3997, bod 41). Aby se vyhovělo tomuto požadavku na trvalou účinnost a spolehlivost, musejí držitelé zvířat zajistit zaevidování svého skotu do počítačové databáze uvedeného systému.

42      Z toho konečně vyplývá, že počítačová databáze systému identifikace a evidence zvířat má za cíl zaručit účinnou zpětnou vysledovatelnost těchto zvířat v reálném čase, která je z důvodů veřejného zdraví podstatná (viz výše uvedený rozsudek Maatschap Schonewille-Prins, bod 50). Tato databáze má tedy být zcela spolehlivá. Uvedená databáze tudíž může sama o sobě dokládat skutečnost, že byly splněny takové podmínky pro poskytnutí dotyčné podpory, jako je podmínka týkající se hustoty stáda.

43      Vzhledem k předcházejícím úvahám je třeba na třetí a čtvrtou otázku odpovědět tak, že článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují, aby příslušné orgány při kontrole podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 ověřily jen údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR, a na základě toho podporu odmítly, aniž by nutně musely provádět další kontroly.

 K páté otázce

44      Pátou otázkou se předkládající soud táže, zda článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004 ukládají vnitrostátním orgánům povinnost informovat o podmínkách pro poskytnutí agroenvironmentální podpory, která je upravena v tomto článku 22 a je podmíněna hustotou stáda, a případně povinnost určit povahu a rozsah takové povinnosti.

45      V tomto ohledu je třeba uvést, že ani článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004 ani žádné jiné ustanovení těchto nařízení takovou povinnost vnitrostátním orgánům neukládají.

46      Z článku 16 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 796/2004 však vyplývá, že pokud jde o podmínky vztahující se na žádosti o podporu „na zvířata“, mohou členské státy zavést systém, podle něhož mohou zemědělci žádat o podporu pro všechna zvířata, na něž může být předmětná podpora poskytnuta, a to na základě údajů obsažených v takové počítačové databázi skotu, jako je databáze systému ENAR. Toto ustanovení upřesňuje, že v tomto případě přísluší členskému státu přijmout nezbytná opatření, která zaručí, že zemědělec bude informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory.

47      Zásada rovného zacházení neboli zákazu diskriminace zakotvená v článku 20 Listiny základních práv Evropské unie přitom podle ustálené judikatury vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (viz zejména rozsudky ze dne 17. července 1997, National Farmers’ Union a další, C‑354/95, Recueil, s. I‑4559, bod 61; ze dne 11. listopadu 2010, Grootes, C‑152/09, Sb. rozh. s. I-11285, bod 66, jakož i ze dne 1. března 2011, Association belge des Consommateurs Test-Achats a další, C‑236/09, Sb. rozh. s. I-0000, bod 28).

48      V daném případě je nutno konstatovat, že zemědělci, kteří podali žádost o podporu upravenou v článku 22 nařízení č. 1257/1999 a podmíněnou hustotou stáda, a zemědělci, kteří podali žádost o podporu „na zvířata“, se z hlediska právních účinků, jež mohou vyplynout z toho, že zvířata nejsou identifikována nebo nejsou řádně evidována v takovém systému identifikace a evidence skotu, jako je ENAR, nacházejí ve srovnatelné situaci.

49      Podobně jako posledně uvedení zemědělci se totiž zemědělci, kteří podali žádost o podporu upravenou v článku 22 nařízení č. 1257/1999 a podmíněnou hustotou stáda a kteří nedodrželi pravidla identifikace a evidence skotu, vystavují stejným právním následkům, neboť jak vyplývá z bodu 43 tohoto rozsudku, vnitrostátní orgány mohou při kontrole podmínek pro poskytnutí této podpory, a zejména při kontrole podmínky týkající se hustoty stáda, vycházet výlučně z údajů z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR, a na základě toho uvedenou podporu odmítnout.

50      Za těchto podmínek by bylo v rozporu se zásadou rovného zacházení, kdyby bylo se situací zemědělců, kteří podali žádost o podporu upravenou v článku 22 nařízení č. 1257/1999 a podmíněnou hustotou stáda, a situací zemědělců, kteří podali žádost o podporu „na zvířata“, zacházeno odlišně, s tím, že pouze posledně uvedení zemědělci mají právo být vnitrostátními orgány informováni o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory. Toto rozdílné zacházení by kromě toho nemohlo být objektivně odůvodněné.

51      S ohledem na předcházející úvahy je třeba na pátou otázku odpovědět tak, že článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004, vykládané ve světle článku 16 nařízení č. 796/2004, ukládají vnitrostátním orgánům – v rozsahu, v němž kontrolují výlučně údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je ENAR, za účelem kontroly podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 a podmíněné hustotou stáda – povinnost informovat o těchto podmínkách pro poskytnutí podpory, jež spočívá v tom, že zemědělec, jehož se tato podpora týká, je informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v tomto vnitrostátním systému, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory.

 K nákladům řízení

52      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1)      V případě podpor založených na článku 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003, které jsou podmíněny hustotou stáda, toto ustanovení a článek 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999, umožňují příslušným orgánům provést křížové kontroly s využitím údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména vycházet z údajů obsažených v databázi takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu (Egységes Nyilvántartási és Azonosítási Rendszer).

2)      Článek 22 nařízení č. 1257/1999, ve znění změn, a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují, aby příslušné orgány při kontrole podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 ověřily jen údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu, a na základě toho podporu odmítly, aniž by nutně musely provádět další kontroly.

3)      Článek 22 nařízení č. 1257/1999, ve znění změn, a článek 68 nařízení č. 817/2004, vykládané ve světle článku 16 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení č. 1782/2003, ukládají vnitrostátním orgánům – v rozsahu, v němž kontrolují výlučně údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu, za účelem kontroly podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 a podmíněné hustotou stáda – povinnost informovat o těchto podmínkách pro poskytnutí podpory, jež spočívá v tom, že zemědělec, jehož se tato podpora týká, je informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v tomto vnitrostátním systému, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: maďarština.