Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62008CN0105

    Věc C-105/08: Žaloba podaná dne 6. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

    Úř. věst. C 116, 9.5.2008, p. 15–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    9.5.2008   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 116/15


    Žaloba podaná dne 6. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

    (Věc C-105/08)

    (2008/C 116/26)

    Jednací jazyk: portugalština

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a M. Afonso, zmocněnci)

    Žalovaná: Portugalská republika

    Návrhová žádání žalobkyně

    určit, že Portugalská republika tím, že zdaňuje placení úroků v zahraničí vyšší sazbou než placení úroků subjektům, které jsou rezidenty na portugalském území, ukládá omezení na poskytování služeb v oblasti hypotečních a dalších úvěrů ze strany finančních institucí, které jsou rezidenty v jiných členských státech nebo v členských státech Dohody o EHP, čímž nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 49 ES a 56 ES a z článků 36 a 40 Dohody o EHP;

    uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Código do Imposto sobre o Rendimento das Pessoas Colectivas (CIRC, zákon o zdanění výnosů obchodních společností) stanoví rozdílné daňové zacházení s výnosem z úroků placených finančním institucím podle toho, zda jsou rezidenty na portugalském území, či nikoli.

    Daň, která se v Portugalsku uplatňuje na úroky placené finančním institucím nerezidentům, má při podobné úrovni výnosů za následek mnohem vyšší daňové zatížení, než je daňové zatížení daňových poplatníků rezidentů. Vnitrostátní právní úprava tak odrazuje finanční instituce nerezidenty od nabízení svých služeb na portugalském trhu, zejména v oblasti hypotečních úvěrů, a brání portugalským rezidentům v přístupu k úvěrovým službám, které by uvedené instituce mohly nabízet. Taková právní úprava představuje omezení základních svobod stanovených v článcích 49 ES a 56 ES a v odpovídajících článcích Dohody o EHP.


    Top