Členové výboru

Marita SALGRĀVE

předsedkyně dozorčího výboru OLAF (od 17. října 2025)

členka výboru od 23. září 2022

vedoucí pracovnice, INTOSAI IDI, iniciativa pro odborné a významné nejvyšší kontrolní orgány

bývalá členka Rady a ředitelka auditu, Nejvyšší kontrolní úřad, Lotyšsko

Dušan STERLE

člen výboru od 28. března 2022

ministerský rada na Stálém zastoupení Republiky Slovinsko při Evropské unii, Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí Republiky Slovinsko

bývalý ředitel Úřadu pro dohled nad rozpočtem Republiky Slovinsko

Angelo Maria QUAGLINI

člen výboru od 23. září 2022

soudce Účetního dvora, Itálie

Maria STYLIANIDI

členka výboru od 6. května 2025

advokátka a odborná asistentka na Frederick University, Kypr

Andrei-Atila-Luca CHENDI

člen výboru od 1. října 2025

bývalý ředitel Ředitelství kontroly (oddělení boje proti podvodům), Rumunsko

Teresa ANJINHO

členka výboru od 23. září 2022 do 7. února 2025

evropská veřejná ochránkyně práv, Štrasburk, Francie

Úvodní slovo

V roce 2025 pokračoval dozorčí výbor Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ve své práci v souladu s prioritami stanovenými v nařízení o úřadu OLAF (nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013) a zavedenými pracovními postupy. Zejména ve druhé polovině roku byla činnost výboru ovlivněna také bílou knihou Evropské komise o přezkumu struktury pro boj proti podvodům, která zahájila širší úvahy o budoucnosti struktury EU pro boj proti podvodům.

Výbor jako jeden z aktérů této struktury aktivně tuto rozvíjející se diskusi sledoval a přispíval k ní. Výbor považuje tuto iniciativu za obzvláště důležitou, neboť podvody a korupce podkopávají důvěru občanů, narušují spravedlivou hospodářskou soutěž a oslabují finanční základy EU. Zpřesnění právního rámce a modernizace způsobu fungování systému boje proti podvodům by EU umožnily udržet si náskok před stále sofistikovanějšími riziky podvodů a zároveň by dále podpořily dopad úřadu OLAF a úlohu jeho dozorčího výboru.

—

Jedním z hlavních příspěvků výboru k přezkumu struktury EU pro boj proti podvodům a hlavním bodem jeho práce v roce 2025 bylo komplexní a nezávislé posouzení uplatňování a dopadu nařízení o OLAF. Stanovisko výboru k této otázce je stejně jako všechny jeho práce pevně založeno na důkazech. Prozkoumáním spisů a vyšetřovací praxe úřadu OLAF se výbor snažil pochopit, jak systém ve skutečnosti funguje. Když se objevily systémové problémy, výbor se zaměřil na jejich příčiny, které přesahují rámec jednotlivých případů. Tento přístup zajišťuje, že se jeho doporučení zabývají základními příčinami a poskytují smysluplné pokyny pro posílení rámce EU pro boj proti podvodům.

—

Výbor navrhl zlepšení právního rámce a operativních postupů z těchto tří hlavních hledisek: i) meze vyšetřování úřadu OLAF, včetně jeho mandátu a nezávislosti, ii) provádění vyšetřování, včetně jejich délky trvání, procesních záruk a spolupráce s ostatními subjekty v rámci struktury boje proti podvodům a iii) účinnost a přidaná hodnota doporučení úřadu OLAF.

—

V roce 2025 se výbor zaměřil také na další zásadní aspekt rámce spolupráce: povinnost úřadu OLAF oznámit podezření na trestné jednání Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Analýza zkoumala, jakým způsobem úřad OLAF shromažďuje a posuzuje relevantní informace před rozhodnutím, zda případ nahlásit, a zda jsou tato rozhodnutí přijímána nezávisle, bez zbytečného prodlení a v plném souladu s platným právním rámcem. Analýza výboru se v současné době dokončuje a bude předložena ve zvláštním stanovisku, které výbor hodlá přijmout v první polovině roku 2026.

—

Kromě toho výbor v roce 2025 v souladu se svou každoroční praxí a nařízením o úřadu OLAF přezkoumal předběžný návrh rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026 a přijal odpovídající stanovisko. Výbor se domníval, že předběžný návrh plánu činnosti úřadu OLAF na rok 2026 poskytuje spolehlivý základ pro to, aby úřad mohl plnit svůj mandát a úkoly podle nařízení o úřadu OLAF. Výbor zároveň zdůraznil, že jakékoli další snižování počtu lidských zdrojů úřadu OLAF by mělo být podrobeno důkladnému a pečlivému vyhodnocení jeho možného dopadu na výkonnost úřadu a jeho schopnost vykonávat své základní funkce. Výbor rovněž zdůraznil význam vývoje a zavádění nástrojů umělé inteligence pro posílení odhalování a prevence podvodů a upozornil, že pro podporu tohoto úsilí budou nezbytné další investice do infrastruktury IT a specializovaných odborných znalostí.

—

Délka vyšetřování je i nadále důležitým ukazatelem účinného provádění činnosti úřadu OLAF. V roce 2025 výbor pokračoval v pečlivém sledování časových plánů vyšetřování, přičemž se zaměřil zejména na případy trvající déle než 36 měsíců. Výbor zkoumal, zda jsou přestávky ve vyšetřovací činnosti odůvodněné, zda je zdlouhavým vyšetřováním věnována dostatečná pozornost, aby byla dokončena, a zda je celková doba trvání každého případu přiměřená jeho složitosti. Bližší podrobnosti o zjištěních výboru jsou uvedeny v této zprávě.

—

Dalším důležitým aspektem práce výboru v roce 2025 bylo hloubkové posouzení provádění doporučení vydaných úřadu OLAF prostřednictvím stanovisek výboru v mezi roky 2021 a 2024. Výbor zjistil, že 58 % jeho doporučení bylo úspěšně provedeno, 17 % bylo provedeno částečně a 15 % již nebylo možné uplatnit z důvodu změny okolností. Ve zbývajících 10 % případů se výbor domníval, že je třeba, aby úřad OLAF ještě podnikl další kroky.

—

Nedořešené otázky se týkají především posílení schopnosti úřadu OLAF účinně řídit délku vyšetřování, vyjasnění rozsahu vyšetřování a dalšího rozvoje spolupráce mezi úřady OLAF a EPPO. Výbor zároveň uznává, že v souvislosti s probíhajícím přezkumem struktury EU pro boj proti podvodům se očekává důležitý vývoj. Bližší podrobnosti o zjištěních výboru jsou uvedeny v této zprávě.

Po část roku 2025 pracoval výbor v omezeném složení v důsledku odstoupení paní Anjinhoové v únoru 2025 a dřívějšího odstoupení pana Cretina v červenci 2024. I přes toto dočasné snížení počtu členů pokračoval výbor v plnění svých povinností. Jeho plné pětičlenné složení bylo obnoveno jmenováním paní Stylianidiové v květnu 2025 a pana Chendiho v říjnu 2025.

Na závěr bych rád jménem členů výboru poděkovala generálnímu řediteli úřadu OLAF za jeho otevřený a konstruktivní přístup při výměně názorů mezi výborem a úřadem OLAF. Výbor by rovněž rád vyjádřil své uznání úřadující generální ředitelce za spolupráci po odchodu bývalého generálního ředitele. Závěrem bych ráda ocenila cennou podporu, kterou poskytl sekretariát pod vedením jeho úřadující vedoucí, jejíž profesionalita a obětavost významně přispěly k práci výboru. Výbor rovněž oceňuje konstruktivní spolupráci svých institucionálních partnerů v rámci celé struktury EU pro boj proti podvodům, neboť účinná ochrana finančních zájmů EU v konečném důsledku závisí na společné síle celého systému.

Obsah

Úvodní slovo

2

Obsah

5

1.

O výboru

5

2.

Činnosti v oblasti dohledu

6

2.1

Stanovisko č. 1/2025 k vnitřním vyšetřováním případů obtěžování v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, prováděným úřadem OLAF

6

2.2

Stanovisko č. 2/2025 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026

7

2.3

Návrh stanoviska, které doprovází hodnotící zprávu Komise o nařízení o úřadu OLAF

8

2.4

Dohled nad povinností úřadu OLAF ohlásit trestné jednání úřadu EPPO

9

2.5

Dohled nad délkou vyšetřování úřadu OLAF

10

2.5.1

Zprávy o vyšetřováních trvajících déle než dvanáct měsíců, které výbor obdržel v roce 2025

11

2.5.2

Vyšetřování úřadu OLAF, jejichž délka v roce 2025 přesáhla 36 měsíců

13

2.6

Dohled nad prováděním doporučení dozorčího výboru úřadem OLAF

17

2.7

Dohled nad jednotlivými stížnostmi předloženými úřadu OLAF

19

3.

Spolupráce

19

3.1

Spolupráce s úřadem OLAF

19

3.2

Vztahy se zúčastněnými stranami

20

4.

Správa a zdroje

21

4.1

Metody práce dozorčího výboru

21

4.2

Sekretariát

21

4.3

Záležitosti týkající se rozpočtu

22

1.   O výboru

1.

Dozorčí výbor Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (dále jen „výbor“) je nezávislý orgán, který byl zřízen nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (1) (dále jen „nařízení o úřadu OLAF“), aby posiloval a zaručoval nezávislost úřadu OLAF prostřednictvím pravidelného dohlížení na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci.

2.

Výbor se skládá z pěti nezávislých externích odborníků (dále jen „členové“), které na základě vzájemné dohody jmenují Evropský parlament, Rada a Komise na dobu pěti let (2). Členové plní svou úlohu zcela nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu EU. Členové výboru jsou nestálými členy a jejich práci podporuje sekretariát, který zajišťuje Komise. Sekretariát pracuje trvale pod přímým vedením výboru, nezávisle na Komisi, úřadu OLAF či jakémkoli jiném orgánu. Sekretariát zastává klíčovou úlohu při usnadňování výkonu úkolů výboru v oblasti dohledu a přispívá k jejich vykonávání.

3.

Vzhledem k povaze vyšetřování úřadu OLAF není možné proti rozhodnutí o zahájení nebo ukončení vyšetřování, které učinil generální ředitel úřadu OLAF, podat opravný prostředek k soudům EU (3). To znamená, že spolu s kontrolorem procesních záruk (který se zabývá stížnostmi na úřad OLAF kvůli nedodržení procesních záruk a pravidel použitelných na vyšetřování) (4) hraje výbor klíčovou roli nezávislého orgánu pověřeného dohledem nad způsobem, jakým úřad OLAF vede svá vyšetřování, a jeho kontrolou. To výbor staví do jedinečné pozice, neboť poskytuje orgánům EU vhled do fungování úřadu OLAF a rovněž poskytuje záruku, že úřad OLAF jedná zákonně a v souladu s platnými procesními zárukami.

4.

Podle nařízení o úřadu OLAF je výboru svěřena trojí úloha: i) pravidelně dohlížet na vyšetřovací funkci úřadu OLAF; ii) pomáhat generálnímu řediteli úřadu OLAF při plnění jeho povinností a iii) podávat zprávy orgánům EU.

5.

Pravidelným dohlížením na vyšetřování úřadu OLAF výbor zejména usiluje o zajištění toho, aby: i) nedocházelo k žádnému vnějšímu zasahování do vyšetřovací funkce úřadu OLAF; ii) veškerá příslušná rozhodnutí generálního ředitele byla přijata podle zásad zákonnosti a nestrannosti a byla v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s procesními zárukami (5), jak jsou zakotveny v nařízení o úřadu OLAF.

6.

K činnostem výboru patří podávání stanovisek generálnímu řediteli úřadu OLAF a ve vhodných případech i doporučení k vyšetřovací činnosti úřadu OLAF, délce trvání vyšetřování a zdrojům potřebným k výkonu těchto vyšetřování Výbor rovněž formuluje svá vyjádření (6) k návrhu obecných zásad vyšetřovacích postupů úřadu OLAF (7). Při vydávání svých stanovisek a doporučení výbor nikdy nezasahuje do provádění probíhajících vyšetřování úřadu OLAF.

2.   Činnosti v oblasti dohledu

7.

V průběhu sledovaného roku výbor zaslal generálnímu řediteli úřadu OLAF dvě stanoviska podle článku 15 nařízení o úřadu OLAF, a to stanovisko č. 1/2025 (8) zveřejněné dne 6. února 2025 a stanovisko č. 2/2025 (9) zveřejněné dne 2. června 2025 (10). V nich uvedl řadu doporučení. Výbor nadále dohlížel nad délkou vyšetřování úřadu OLAF a uplatňováním procesních záruk. Ve sledovaném období výbor rovněž provedl komplexní hodnocení úrovně provádění již vydaných doporučení úřadem OLAF.

8.

Kromě výše uvedených monitorovacích akcí a stanovisek zveřejněných v roce 2025 schválil výbor v průběhu sledovaného roku návrh stanoviska, který byl zveřejněn dne 21. ledna 2026 (stanovisko č. 1/2026) (11). Výbor rovněž pracoval na dalším stanovisku, jehož přijetí a zveřejnění je plánováno na první polovinu roku 2026.

2.1    Stanovisko č. 1/2025 k vnitřním vyšetřováním případů obtěžování v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, prováděným úřadem OLAF

9.

V roce 2022 informoval generální ředitel úřadu OLAF dozorčí výbor o určitých obtížích, s nimiž se úřad OLAF potýkal v řadě případů souvisejících s vnitřním vyšetřováním obtěžování, které by mohly ohrozit jeho nezávislost.

10.

Na základě obdržených informací se výbor rozhodl vydat stanovisko, v němž objasní úlohu a pravomoci úřadu OLAF při vyšetřování nevhodného chování a obtěžování v orgánech, institucích a jiných subjektech. Výbor v této souvislosti zkoumal přidanou hodnotu, kterou tato vyšetřování přinášejí v boji proti obtěžování a podobným pochybením ze strany úředníků EU a členů orgánů, institucí a jiných subjektů. Analýza se týkala vzorku 29 případů úřadu OLAF (9 ukončených vyšetřování a 20 odložených případů) prováděných v letech 2018–2023.

11.

V prosinci 2024 výbor schválil návrh stanoviska, které bylo formálně přijato a zveřejněno v lednu 2025. Ve výroční zprávě za rok 2024 výbor poskytl hloubkovou analýzu hlavního obsahu stanoviska. Hlavní zjištění jsou dále shrnuta níže.

12.

Výbor konstatoval, že v návaznosti na rozsudek ve věci Dalli (12) bylo na základě čl. 1 odst. 4 nařízení o úřadu OLAF stanoveno, že úřad OLAF má pravomoc provádět interní vyšetřování závažných případů týkajících se plnění pracovních povinností zaměstnanců a členů orgánů, institucí a jiných subjektů, a to bez ohledu na finanční dopad.

13.

Z přezkumu případů vyplynulo, že úřad OLAF obvykle nepostihuje skutečnosti týkající se úředníků nebo osob na středních řídících pozicích, pokud orgány, instituce a jiné subjekty mohou provést účinné vyšetřování samy, a místo toho jim podle čl. 5 odst. 6 věc předá. Úřad OLAF však vyšetřuje obvinění proti vedoucím pracovníkům nebo členům orgánů, institucí a jiných subjektů s cílem zajistit nezávislost. Výbor shledal, že postup úřadu OLAF při vyřizování stížností na obtěžování je v souladu s jeho mandátem a že v případech týkajících se vyšších úředníků nabízí dodatečnou nestrannost. Interní vyšetřování orgánů, institucí a jiných subjektů může postrádat objektivitu nebo zdroje a může představovat riziko ztráty dobré pověsti.

14.

Zatímco většina orgánů, institucí a jiných subjektů s úřadem OLAF spolupracovala, ve dvou případech došlo k odporu, který zpozdil vyšetřování. Výbor zdůraznil, že jakmile úřad OLAF zahájí vyšetřování, musí orgány, instituce a jiné subjekty plně spolupracovat a vyhýbat se souběžným vyšetřováním, jelikož v opačném případě porušují platný právní rámec a narušují nezávislost úřadu OLAF.

2.2    Stanovisko č. 2/2025 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026

15.

Výbor každoročně přijímá stanovisko k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF, aby poskytl orgánům EU jistotu, že návrh rozpočtu zachovává nezávislost vyšetřovací funkce úřadu OLAF. Konkrétněji výbor ve svém stanovisku zkoumá, zda má úřad OLAF dostatečné finanční a lidské zdroje k tomu, aby zintenzivnil boj proti podvodům, korupci a dalším protiprávním činnostem a účinně plnil úkoly, které mu byly svěřeny.

16.

Dne 2. června 2025 vydal výbor stanovisko č. 2/2025 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026. V tomto stanovisku bylo uvedeno, že předběžný rozpočet úřadu OLAF se oproti rozpočtu na rok 2025 zvýšil o 3,8 %. Navrhovaná navýšení některých rozpočtových položek byla řádně odůvodněna a byla v souladu s pokyny Komise pro sestavení návrhu rozpočtu úřadu na rok 2026.

17.

Hlavním nákladovým faktorem byly výdaje na zaměstnance, které tvořily více než 72 % celkového rozpočtu. Výbor vzal na vědomí, že plán pracovních míst úřadu OLAF na rok 2026 byl oproti předchozímu roku snížen o 6 pracovních míst, což znamená 310 pracovních míst. Toto snížení bylo důsledkem lineárního modelu příspěvků, který byl uložen všem útvarům Komise, aby bylo možné v budoucnu přesunout pracovní místa do prioritních oblastí. S ohledem na toto poslední snížení plánu pracovních míst a na skutečnost, že úřad OLAF musel od roku 2018 uvolnit celkem 47 pracovních míst, výbor zdůraznil, že jakékoli další snižování lidských zdrojů úřadu OLAF by mělo být předmětem pečlivého posouzení.

18.

V souvislosti s rozpočtovou položkou úřadu OLAF pro „náklady na služební cesty a reprezentaci“ vzal výbor na vědomí, že tato položka zůstane na stejné úrovni jako v roce 2025, čímž se zachová zásadní schopnost úřadu OLAF provádět kontroly na místě v EU i mimo ni jako součást vyšetřování.

19.

Rozpočet úřadu OLAF na „informační a komunikační technologie“ byl navýšen o 100 000 EUR, což představuje nárůst o 1,76 % ve srovnání s rokem 2025. Výbor vzal na vědomí, že toto navýšení pokryje především náklady spojené s reorganizačními procesy.

20.

Výbor poukázal na to, že důležitým rysem rozpočtu úřadu OLAF je jeho propojená struktura, která mu umožňuje provádět „vnitřní“ rozpočtové převody mezi jednotlivými rozpočtovými položkami, aniž musí žádat o povolení rozpočtový orgán EU. Díky této možnosti byl úřad OLAF v minulosti schopen reagovat na nepředvídané události a výzvy a spravovat svůj rozpočet pružněji než kterékoli jiné generální ředitelství Komise. Výbor vždy podporoval samostatnost úřadu OLAF v oblasti rozpočtového řízení, jako další (rozpočtovou) záruku jeho nezávislosti.

21.

Výbor nicméně zdůraznil, že je důležité, aby úřad OLAF vždy spravoval svůj rozpočet tak, aby co nejvíce dodržoval obecné rozpočtové zásady, stanovené v článcích 6 až 38 nařízení o finančních pravidlech a použitelné na souhrnný rozpočet EU (13), včetně zásad transparentnosti a specifikace.

22.

Výbor dospěl k závěru, že předběžný návrh rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026 je v souladu s rozpočtovými návrhy Komise na sestavení návrhu rozpočtu Komise na rok 2026. Zdůraznil však také, že je důležité zajistit, aby si úřad OLAF zachoval dostatečný počet zaměstnanců pro plnění svého mandátu a aby lidské zdroje odpovídaly operativním potřebám úřadu. V neposlední řadě upozornil na skutečnost, že vývoj a použití nástrojů umělé inteligence, které jsou pro budoucnost odhalování a prevence podvodů nezbytné, bude vyžadovat další investice do infrastruktury IT a do odborných znalostí.

2.3    Návrh stanoviska, které doprovází hodnotící zprávu Komise o nařízení o úřadu OLAF

23.

Čl. 19 odst. 1 nařízení o úřadu OLAF pověřuje Komisi úkolem provést úplné hodnocení „používání a dopadu“ nařízení o úřadu OLAF, „zejména s ohledem na účelnost a účinnost spolupráce mezi úřadem [OLAF] a EPPO“. Ustanovení čl. 19 odst. 1 rovněž vyžaduje, aby výbor předložil samostatné, nezávislé stanovisko, které bude připojeno k hodnotící zprávě Komise.

24.

V dubnu 2024 informoval generální ředitel úřadu OLAF výbor, že úřad OLAF jako útvar Komise odpovědný za rozvoj politiky boje proti podvodům zahájil proces hodnocení nařízení o úřadu OLAF. V této souvislosti byl výbor požádán o stanovisko.

25.

Výbor schválil návrh stanoviska v prosinci 2025 a formálně jej přijal v lednu 2026 (14).

26.

Výbor ve svém stanovisku provedl komplexní a nezávislé posouzení uplatňování a dopadu nařízení OLAF na základě svých jedinečných zkušeností s dohledem. Výbor na jedné straně vycházel z formálních stanovisek, důkazů a doporučení, která již dříve formuloval. Na druhé straně uvedl názory a návrhy, které dosud nebyly úřadu OLAF oficiálně předloženy a které vycházely z přímých důkazů nebo sekundárních informací poskytnutých úřadem OLAF.

27.

Výbor nejprve analyzoval a posoudil klíčové změny nařízení o úřadu OLAF provedené i) nařízením (EU) 2016/2030, které posílilo nezávislost a fungování dozorčího výboru tím, že jeho sekretariát svěřilo Komisi (15), a ii) nařízením (EU) 2020/2223 (16), které sladilo činnost úřadu OLAF s činností úřadu EPPO a zavedlo důležitá procesní a provozní zlepšení. Poté se výbor zabýval nařízením o úřadu OLAF jako celkem a vznesl připomínky nejen k ustanovením zavedeným změnami z let 2016 a 2020, ale také k aspektům nařízení, které zůstaly těmito změnami nedotčeny. Vždy, když výbor zjistil slabiny a nedostatky stávajícího pozměněného nařízení o úřadu OLAF, předložil konkrétní návrhy na posílení a vyjasnění příslušných ustanovení.

28.

Analýza přiměla výbor předložit návrhy k několika ustanovením s ohledem na jejich možnou revizi po provedení hodnocení. Tyto návrhy byly rozděleny do čtyř tematických oblastí. Nejprve byly zváženy meze vyšetřování OLAF, které se týkají otázek obvykle se objevujících v počáteční fázi vyšetřování (17). Zadruhé byly pojednány některé důležité aspekty charakterizující vedení vyšetřování úřadu OLAF, od procesních záruk až po spolupráci úřadů OLAF a EPPO (18). Zatřetí byly předloženy připomínky a návrhy týkající se hodnoty zprávy úřadu OLAF a následných opatření (19). Začtvrté byly vzneseny připomínky a návrhy k fungování dozorčího výboru (20).

29.

Pokud jde o otázku mezí vyšetřování OLAF, výbor znovu zdůraznil, že je třeba včas vyjasnit rozsah mandátu OLAF, což odráží přelomové rozhodnutí ve věci Dalli. Podle výboru je OLAF podle stávajícího právního rámce, jak je vykládán v příslušné judikatuře, oprávněn vyšetřovat nejen záležitosti související s ochranou finančních zájmů EU, ale také záležitosti, které přesahují rámec ochrany finančních zájmů (21). Kromě toho stanovisko klade zvláštní důraz na možnost dalšího rozšíření mandátu úřadu OLAF na další oblasti, což odráží rostoucí uznání jeho specializovaných odborných znalostí a jeho přidané hodnoty při řešení složitých případů týkajících se více jurisdikcí. Výbor konstatoval, že by se v této souvislosti mohlo zvážit, zda by se do nařízení neměl znovu zavést strukturovaný systém pro stanovení priorit vyšetřování úřadu OLAF. Výbor rovněž zdůraznil, že je důležité zachovat operativní nezávislost úřadu OLAF, zejména pokud jde o jasně vymezený postup delegování pravomocí generálního ředitele úřadu. Výbor dále zdůraznil, že je důležité, aby nařízení poskytlo jasné definice pojmů, jako je „dostatečně závažné podezření“, a aby v článku 5 pozměněného nařízení o úřadu OLAF („Zahájení vyšetřování“) byla zavedena definice „rozsahu vyšetřování“.

30.

K mnohostranné otázce vedení vyšetřování úřadu OLAF vznesl výbor několik připomínek. Výbor mimo jiné navrhl, aby nařízení o úřadu OLAF výslovně uvádělo, že vyšetřování by mělo být ukončeno „v přiměřené lhůtě“ a že v případech delších než 24 měsíců by mělo být přijato formální rozhodnutí generálního ředitele OLAF o dalším postupu. Výbor rovněž navrhl přehodnotit ustanovení, že stanovisko přezkumného týmu k ukončení šetření „se připojí k závěrečné zprávě o vyšetřování“, aby se zajistilo, že zůstane interním dokumentem, jehož závěry budou případně sděleny pouze externím příjemcům. Pokud jde o spolupráci mezi úřady OLAF a EPPO, výbor se domnívá, že by více pokynů k pojmu „tvrzení, která jsou zjevně nepodložená obvinění“ v čl. 12c odst. 3 poskytlo větší jasnost, což by přispělo k důslednější spolupráci mezi oběma orgány. Pokud jde o procesní záruky, výbor předložil návrhy, jejichž cílem je odstranit zbytečné rozdílné zacházení s dotčenými osobami při interním a externím vyšetřování a zajistit efektivní využití procesních záruk, které jsou v nařízení o úřadu OLAF již zakotveny.

31.

Výbor se rovněž zabýval klíčovou a dlouho diskutovanou otázkou hodnoty doporučení úřadu OLAF a následných opatření. Výbor v této souvislosti uznal, že změna obecné právní hodnoty výstupů úřadu OLAF by sice vyžadovala složité úvahy, ale s ohledem na finanční doporučení by bylo možné uvažovat o větším zapojení úřadu OLAF do vymáhání finančních prostředků. Výbor rovněž navrhl posílit mechanismy, které jsou v současnosti zakotveny v článku 11 nařízení o úřadu OLAF, aby se právní základ sladil se stávajícími postupy dohledu a podávání zpráv. S cílem dále zlepšit míru následných opatření výbor rovněž navrhl rozšířit úlohu koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS) tak, aby zahrnovala následná opatření v návaznosti na doporučení úřadu OLAF.

32.

A konečně stanovisko obsahovalo několik návrhů k vlastnímu fungování dozorčího výboru. V tomto ohledu výbor navrhl některá upřesnění v článku 15 nařízení o úřadu OLAF, aby bylo chráněno jeho nezávislé a nestranné fungování, a navrhl, aby samotné nařízení umožňovalo přímý elektronický přístup k příslušným částem systému správy případů úřadu OLAF. Výbor rovněž navrhl drobné legislativní změny, které by zajistily nezbytnou komplementaritu mezi kontrolorem procesních záruk a dozorčím výborem při posuzování dodržování procesních záruk ze strany úřadu OLAF.

2.4    Dohled nad povinností úřadu OLAF ohlásit trestné jednání úřadu EPPO

33.

Podle stávajícího právního rámce se úřady OLAF a EPPO při ochraně finančních zájmů EU vzájemně doplňují. Pozměněné nařízení o úřadu OLAF zejména stanoví, že úřady EPPO i OLAF by měly navázat a udržovat úzkou spolupráci, jejímž cílem je zajistit doplňkovost jejich příslušných mandátů a případně koordinaci jejich činností. Podle pozměněného nařízení o úřadu OLAF by měl vztah mezi úřady OLAF a EPPO přispět k zajištění toho, aby byly na ochranu finančních zájmů Unie využity všechny prostředky (22).

34.

Výbor soustavně projevoval velký zájem o pochopení toho, jak nový právní rámec zavedený nařízením o úřadu EPPO a pozměněným nařízením o úřadu OLAF ovlivnil vyšetřovací činnost úřadu OLAF a obecněji, jak se spolupráce úřadů OLAF s EPPO realizovala v praxi. Výbor považuje řádné provádění mechanismů spolupráce mezi oběma úřady za důležitou součást operativní nezávislosti a dobrého fungování úřadu OLAF. V této souvislosti považuje výbor dohled nad jejich spoluprací za nezbytnou součást svého mandátu a pracovního programu.

35.

V reakci na tuto prioritu vydal výbor v únoru 2024 své první zvláštní stanovisko k doplňkovým vyšetřováním vedeným úřadem OLAF (23). Výbor ve svých závěrech ocenil konstruktivní zapojení úřadů EPPO i OLAF do fungování tohoto mechanismu. Vzhledem k tomu, že doplňující vyšetřování se vyvíjejí, výbor pokračoval ve sledování doplňujících vyšetřování vedených úřadem OLAF v průběhu roku 2024 a způsob provádění svých doporučení (24).

36.

V roce 2025 výbor zaměřil svou pozornost na další kritický aspekt rámce spolupráce, a to na povinnost úřadu OLAF ohlašovat podezření na trestné jednání úřadu EPPO. Tato povinnost, stejně jako povinnost úřadu OLAF zastavit nebo doplnit vyšetřování v případech spadajících do pravomoci EPPO, má přímý dopad na vyšetřovací funkce úřadu OLAF. Kontrolou plnění této ohlašovací povinnosti chce výbor posílit nezávislost vyšetřování úřadu OLAF. Analýza se zaměřila na ověření: i) způsobu, jakým OLAF shromažďuje, zpracovává a analyzuje všechny relevantní informace předtím, než rozhodne, zda případ nahlásí úřadu EPPO; ii) toho, že provádění vyšetřovacích funkcí úřadu OLAF není ovlivněno žádným vnějším zásahem; iii) toho, že rozhodnutí úřadu OLAF jsou přijímána nestranně a bez zbytečného odkladu, a iv) toho, že činnost úřadu OLAF je plně v souladu s platným právním rámcem.

37.

V této souvislosti a v souladu s čl. 15 odst. 1 poslední odrážkou nařízení o úřadu OLAF a články 12 a 13 pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem (25) měl výbor přístup k příslušným spisům i) vzorku 25 případů odložených z důvodu příslušnosti úřadu EPPO; ii) 9 uzavřených případů, které byly původně předány úřadu EPPO, avšak úřad EPPO je nepřevzal, a iii) 14 případů zastavených z důvodu příslušnosti k úřadu EPPO. Výbor rovněž vybral a analyzoval: iv) vzorek 20 uzavřených vyšetřování, která nebyla nahlášena úřadu EPPO, na základě těchto kritérií: a) případy, v nichž si úřad EPPO po ukončení vyšetřování úřadu OLAF následně vyžádal informace týkající se případu; b) případy, které se týkaly záležitostí souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost (dále jen „RRF“), a c) případy zajišťující přiměřené zastoupení všech vyšetřovacích jednotek tak, aby do rozsahu posouzení spadaly alespoň dva případy z každé vyšetřovací jednotky úřadu OLAF.

38.

Analýza výboru v současné době probíhá. Závěry této práce a případná doporučení z ní vyplývající budou uvedeny ve zvláštním stanovisku, které výbor hodlá přijmout v první polovině roku 2026.

2.5    Dohled nad délkou vyšetřování úřadu OLAF

39.

Ustanovení čl. 7 odst. 8 a čl. 15 odst. 1 nařízení o úřadu OLAF představuje pro výbor právní základ pro to, aby výbor prováděl individuální analýzu každého vyšetřování, které probíhá déle než dvanáct měsíců a tím zajistil, že vyšetřování úřadu OLAF jsou prováděna bez přerušení a po dobu přiměřenou jejich okolnostem a složitosti.

40.

Pravidelným dohledem nad délkou vyšetřování úřadu OLAF a důvody jakýchkoli zbytečných prodlení se výbor snaží ověřit, že nedošlo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu zasahování do nestranného provádění vyšetřování. Vyšetřování, které je bez opodstatnění zdlouhavé, může mít závažné negativní důsledky pro: i) procesní práva dotčené osoby a/nebo ii) opatření navazující na vyšetřování. Dohlížením nad délkou vyšetřování výbor také ověřuje, že lidské a finanční zdroje přidělené úřadu OLAF jsou využívány účinně.

41.

Výbor považuje délku vyšetřování za důležitý ukazatel účinného provádění činnosti úřadu OLAF a v průběhu let věnoval tomuto tématu zvláštní pozornost. V předchozím stanovisku (26) výbor zjistil určité nedostatky, které vedly k řadě doporučení generálnímu řediteli úřadu OLAF.

42.

Ve svém stanovisku č. 3/2024 k návrhu nových obecných zásad vyšetřovacích postupů (27) výbor uvítal pokrok, kterého úřad OLAF dosáhl při řízení délky svých vyšetřování. Výbor také zdůraznil, že je důležité, aby obecné zásady vyšetřovacích postupů poskytovaly vyšetřovatelům jasné pokyny, jak se během vyšetřování vyhnout neopodstatněným obdobím nečinnosti a jak řešit problém nepřiměřeně zdlouhavých vyšetřování. Výbor konstatuje, že úřad OLAF vzal tyto připomínky na vědomí a částečně provedl doporučení výboru v konečné verzi obecných zásad vyšetřovacích postupů, která vstoupila v platnost 1. ledna 2026 (28).

43.

Obecné zásady vyšetřovacích postupů zejména provedly nebo v co největší možné míře provedly řadu doporučení výboru týkajících se délky vyšetřování úřadu OLAF (29), rozhodovacího procesu při vyšetřování (30), definice a změn v rozsahu vyšetřování (31), fáze výběru (32), práv dotčených osob (33), terminologie týkající se nahrávání telefonických rozhovorů (34), klasifikace vyšetřování (35) a interních poradních a kontrolních postupů (36). Výbor rovněž vítá nové ustanovení obecných zásad vyšetřovacích postupů ohledně pracovních plánů, které musí být vypracovány na začátku vyšetřování a aktualizovány, kdykoli je to nutné, a musí obsahovat odkazy na řešení a opatření k překonání problémů (37).

44.

Jako každý rok obdržel výbor během sledovaného období od úřadu OLAF informace o vyšetřováních, která trvala déle než dvanáct měsíců. Aby výbor lépe porozuměl tomu, jak úřad OLAF řídil délku svých vyšetřování a jak dodržoval obecnou zásadu přiměřenosti, a to i s ohledem na dříve formulovaná doporučení, provedl hodnocení zaměřené na vyšetřování trvající déle než 36 měsíců (viz oddíl 2.5.2).

2.5.1   Zprávy o vyšetřováních trvajících déle než dvanáct měsíců, které výbor obdržel v roce 2025

45.

Nelze-li vyšetřování skončit do dvanácti měsíců od zahájení, vyžaduje čl. 7 odst. 8 nařízení o úřadu OLAF (38), aby generální ředitel úřadu OLAF po uplynutí dvanácti měsíců od zahájení vyšetřování a poté každých šest měsíců podával oficiální zprávy výboru. V těchto zprávách generální ředitel úřadu OLAF uvádí důvody, proč vyšetřování stále probíhá, a případně i nápravná opatření (39), která je třeba provést k urychlení vyšetřování, jakož i předpokládaný časový rámec dokončení.

46.

V roce 2025 výbor obdržel od úřadu OLAF 484 zpráv týkajících se 327 probíhajících jednotlivých vyšetřování trvajících déle než dvanáct měsíců. Z nich 49 % překročilo 24 měsíců a 16 % překročilo 36 měsíců (obrázek 1).

Obrázek 1

327 zdlouhavých individuálních případů hlášených v roce 2025

47.

Aby bylo možné tyto údaje zasadit do souvislostí, je na obrázku 2 uveden srovnávací přehled počtu jednotlivých vyšetřování trvajících déle než 12 měsíců za poslední tři roky. Ukazuje postupný pokles celkového počtu dlouhodobých případů hlášených generálním ředitelem úřadu OLAF, a to ze 404 případů v roce 2023 na 333 v roce 2024 a 327 v roce 2025. Tento trend naznačuje zkrácení průměrné délky dlouhodobých vyšetřování, což svědčí o určitém zlepšení včasnosti, s jakou úřad OLAF tyto případy řeší. To dokládají například údaje týkající se vyšetřování trvajících déle než 48 měsíců. V roce 2023 proběhlo třináct takových šetření a v roce 2024 jich bylo deset. Během výkonu dohledu v roce 2025 výbor zjistil pouze jeden takový případ.

Obrázek 2

Vývoj jednotlivých dlouhodobých případů hlášených v letech 2023–2025

2.5.2   Vyšetřování úřadu OLAF, jejichž délka v roce 2025 přesáhla 36 měsíců

48.

V roce 2025 prováděl výbor pravidelný dohled nad délkou vyšetřování úřadu OLAF, přičemž se zvláště zaměřil na vyšetřování přesahující 36 měsíců. Dohled probíhal v průběhu roku ve třech fázích. Výbor nejprve analyzoval případy, které překročily 36 měsíců v období od 1. ledna do 30. června 2025 (19 případů). Dále výbor přezkoumal nové případy, které překročily 36 měsíců v období od 1. července do 30. září 2025 (sedm nových případů). Nakonec v období od 1. října 2025 do 31. prosince 2025 výbor přezkoumal poslední skupinu případů, které překročily 36 měsíců (sedm nových případů). V této poslední fázi výbor rovněž zkoumal pokrok ve všech 33 případech, včetně aktualizací 26 případů analyzovaných v první a druhé fázi na začátku roku. Ve všech třech fázích výbor analyzoval pouze ty nahlášené případy, které stále probíhaly (40).

49.

V souladu s článkem 10 pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a výborem měl výbor přístup ke spisům výše uvedených 33 vyšetřování. Do konce prosince 2025 úřad OLAF ukončil 22 z těchto případů (41), zatímco jedenáct stále probíhalo (42).

50.

Výbor rovněž zaslal žádosti o informace, aby získal ucelený přehled o každém analyzovaném případu. Výbor při vyvozování svých konečných závěrů řádně zvážil připomínky, které mu úřad OLAF poskytl.

51.

Výbor se při přezkumu zabýval níže uvedenými ukazateli. Kontinuita vyšetřovacích činností. Kontinuita vyšetřovacích činností byla důkladně přezkoumávána po celou dobu trvání každého případu. Výbor na základě spisů ověřil důvody uvedené úřadem OLAF v jeho dvanáctiměsíčních zprávách a analyzoval kontinuitu činností mezi jednotlivými vykazovanými obdobími. V souladu se zavedenou praxí věnoval výbor zvláštní pozornost také přerušením vyšetřovacích činností, přičemž přerušení delší než tři měsíce považoval za „červené ukazatele“, zatímco přerušení delší než šest měsíců za příznaky závažných překážek, na které narazil vyšetřovací tým a které mají nebo by mohly mít podstatný dopad na celkovou délku vyšetřování. Odůvodnění byla dohledávána ve spisu (buď výslovně uvedená, nebo jinak odvoditelná) (43). Výbor se rovněž zaměřil na hodnocení kontinuity vyšetřování, které provedl přezkumný tým úřadu OLAF (44). Plánování vyšetřování a stanovení operativních priorit. Výbor přezkoumal interní postupy úřadu OLAF pro řízení délky vyšetřování, se zvláštním důrazem na plánování a stanovení operativních priorit. Výbor posuzoval, zda byl ve všech odděleních úřadu OLAF přijat konzistentní a jednotný přístup (45). Rovněž se zabýval tím, zda vedení úřadu OLAF uděluje operativní prioritu vyšetřováním, která přesahují délku 36 měsíců, s cílem urychlit jejich dokončení (46). Přiměřenost a účinnost. Výbor rovněž předběžně posoudil přiměřenost délky každého vyšetřování a zhodnotil, zda je opodstatněná na základě okolností případu. Výbor dále posoudil, zda jsou navržená nápravná opatření smysluplná a vhodná pro řešení příčin nedokončení případů.

52.

Analýza, kterou výbor provedl v roce 2025, je shrnuta níže.

Podávání zpráv

53.

Výbor zaznamenal, že nejčastějším důvodem, jímž úřad OLAF odůvodňoval délku vyšetřování, byla „složitost věci“ (v 70 % případů). Okolnosti, za kterých lze vyšetřování považovat za složité, se mohou v jednotlivých případech lišit v závislosti na předmětu a konkrétních okolnostech. Složitost úřad OLAF obvykle zmiňuje v případě, kdy je dokumentů mnoho a je obtížné je prozkoumat kvůli jejich formátu, objemu a jazyku. Složitost je rovněž uváděna v případech, kdy vyvstávají potíže se střetem příslušností a nové právní problémy v situacích, kdy se případ týká nebo by se mohl potenciálně týkat mnoha osob (47) a/nebo zemí, pokud je vyšetřování širokého rozsahu nebo když je obtížné analyzovat transakce.

54.

Další důvody, které úřad OLAF uvedl, aby ospravedlnil délku trvání, jsou interní (např. personální problémy, jako je dlouhá nepřítomnost vedoucího vyšetřovatele či reorganizace vyšetřovacího týmu) nebo vnější okolnosti, jež úřad OLAF nemůže ovlivnit (např. obtíže při spolupráci se zúčastněnými stranami, čekání na podklady od orgánů EU, vnitrostátních orgánů či jiných zúčastněných stran anebo dopad pandemie COVID-19 (48)).

55.

Dalším důvodem, který ovlivnil délku vyšetřování, byl rostoucí počet doplňujících se vyšetřování mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO. Třetinu sledovaných případů (49) tvořila buď doplňková vyšetřování, nebo případy, u nichž byla zjištěna potenciální příslušnost úřadu EPPO, přičemž všechny byly pozastaveny a čekalo se na odpovědi úřadu EPPO. Vyšetřovací činnosti byly pozastaveny zejména z důvodu, že i) bylo nutné vyčkat na rozhodnutí úřadu EPPO zahájit vlastní trestní vyšetřování na základě zprávy o trestném jednání úřadu EPPO vypracované úřadem OLAF; nebo ii) v případech, kdy bylo zahájeno vyšetřování úřadu EPPO a úřad OLAF to považoval za vhodné, bylo nutné vyčkat, až bude úřad EPPO souhlasit s tím, aby úřad OLAF vedl doplňkové vyšetřování.

56.

Výbor posoudil obsah dvanáctiměsíčních zpráv úřadu OLAF vzhledem ke všem údajům dostupným v jednotlivých spisech, aniž zjistil nesrovnalosti. V obecné rovině se výbor domnívá, že pokud je šablona používaná pro podávání zpráv výboru správně vyplněna, může poskytnout spolehlivý přehled o případu. Je důležité aktualizovat v ní obsažené informace každých šest měsíců a přitom věnovat zvláštní pozornost nápravným opatřením přijatým během vykazovaného období a jejich účinnosti. Výbor již upozornil (50), že je-li vyšetřování v době vypracování dvanáctiměsíční zprávy v procesu dokončování, nezbavuje to úřad OLAF povinnosti informovat výbor o nápravných opatřeních přijatých v průběhu tohoto vyšetřování.

Kontinuita vyšetřování

a.   Přerušení vyšetřovacích činností

57.

Výbor důkladně zkoumal intenzitu vyšetřovacích činností po celou dobu trvání každého případu a zjistil období nečinnosti během většiny analyzovaných případů (27 případů) (51). Ve většině případů došlo k více než jednomu období nečinnosti. Ve 27 případech výbor zjistil přerušení trvající tři až osm měsíců (52). V šesti případech trvala přerušení devět až patnáct měsíců (53). Ve srovnání s rokem 2024 výbor nezjistil delší období nečinnosti (ve čtyřech případech v roce 2024 byla přerušení delší než 16 měsíců).

58.

Jak již opakovaně uváděl, výbor uznává, že analýza délky trvání se nemůže zakládat pouze na počtu a délce přerušení činnosti během vyšetřování a že jakákoli analýza musí zohlednit celý vyšetřovací spis a v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení o úřadu OLAF konkrétní okolnosti a složitost každého případu.

59.

Výbor opakuje (54), že období nečinnosti musí být řádně zaznamenána a odůvodněna ve spisu a že překážky či prodlení, s nimiž se tým zabývající se případem setkal v průběhu vyšetřování, by vždy měly být zaznamenány a měly by být vždy dohledatelné v systému správy případů (např. formou poznámky ke spisu). To by vedení úřadu OLAF umožnilo účinně sledovat průběh vyšetřování, a zajistilo tak požadovanou míru transparentnosti a odpovědnosti.

60.

Ve své předchozí analýze délky trvání si výbor povšiml, že v některých případech úřad OLAF v systému správy případů řádně nezaznamenal okolnosti, které stály za obdobími nečinnosti (55). Analýza provedená v roce 2024 (56) již ukázala v této oblasti ve srovnání s minulostí určité zlepšení. V roce 2025 výbor zaznamenal podobný trend, neboť úřad OLAF občas dokumentoval přerušení delší než tři měsíce, pročež výbor mohl analyzovat důvody těchto období nečinnosti. Pouze ve dvou případech zjistil výbor nedokumentovaná přerušení, pro která úřad OLAF nemohl poskytnout dostatečné vysvětlení (57).

61.

V tomto ohledu výbor oceňuje praxi, kdy se postupný pokrok v analýze údajů ze strany úřadu OLAF dokumentuje v poznámkách ke spisu a také se zaznamenávají všechny procesní překážky, na které vyšetřovací tým narazí. Ve srovnání s rokem 2024 výbor pozoruje zlepšující se tendenci, i když se praxe v jednotlivých případech liší.

62.

Výbor by rovněž rád vyzval vyšetřovací útvary, aby v systému správy případů zanechávaly záznamy o těch vyšetřovacích činnostech, které probíhají osobně a/nebo ústně, jako jsou schůzky, telefonické rozhovory nebo videokonference (např. prostřednictvím poznámky do spisu), s uvedením účelu a hlavního výsledku vyšetřovací činnosti.

63.

Výbor navíc zaznamenal, že zatímco ve většině případů úřad OLAF zaregistroval dokumenty včas, v několika případech se tak stalo s určitým zpožděním (např. výměna e-mailů probíhající určitou dobu před tím, než byla vložena do systému správy případů). Tato praxe není v souladu s potřebou jasnosti a transparentnosti systému správy případů, jež jsou nezbytné k zajištění efektivnějšího průběhu vyšetřování, dozoru ze strany vedení a dohledové činnosti výboru. Výbor proto zdůrazňuje, že je důležité neprodleně vložit všechny příslušné dokumenty do systému správy případů, a pokud to není možné, poskytnout a zaevidovat vysvětlení ve spisu (výměna e-mailů, poznámka ke spisu atd.).

b.   Stanoviska přezkumného týmu

64.

Ve všech 22 uzavřených případech výbor rovněž analyzoval stanoviska vydaná přezkumným týmem před uzavřením případu (dále jen „stanovisko k uzavření“). Výbor v analýze prováděné přezkumným týmem zjistil určitou míru nejednotnosti, pokud jde o kontinuitu vyšetřování: v některých případech se stanovisko přezkumného týmu odvolávalo na období nečinnosti nebo složitost případu, aniž poskytlo vysvětlení či další podrobnosti, kterými by své hodnocení podložil; v jiných případech se ve stanovisku pouze uvádí, že „žádné takové náznaky [zbytečných prodlení] nebyly zjištěny“, ačkoli obsah spisu může naznačovat opak.

65.

Výbor opakuje svůj dříve vyjádřený názor (58), že hodnocení provedené na konci vyšetřování má mimořádný význam pro dohled nad účinností, s jakou je vykonávána činnost úřadu OLAF. Proto, aby stanoviska k uzavření případu zůstala smysluplná a splnila svůj účel (59), výbor opakuje, že by měla obsahovat odůvodněné a úplné posouzení kontinuity vyšetřování, včetně úvah o jeho délce.

66.

Výbor vybízí úřad OLAF, aby nalezl vhodnou rovnováhu mezi zárukou důvěrnosti a zajištěním účinné kontroly zákonnosti. Aby podpořil úřad OLAF při řešení tohoto problému, navrhl výbor nedávno legislativní změny, které by zajistily, aby se se stanoviskem přezkumného týmu k uzavření nakládalo jako s interním dokumentem, takže externím příjemcům by byly případně sděleny pouze jeho závěry (60). Tím by se zlepšila schopnost přezkumného týmu plnit svou úlohu nezávislé záruky a poskytovat generálnímu řediteli úřadu OLAF spolehlivé a smysluplné posouzení zákonnosti, přiměřenosti a procesní integrity vyšetřovacích činností. Výbor nicméně věří, že až do případné změny nařízení o úřadu OLAF se bude úřad OLAF touto záležitostí zabývat, aby zajistil, že práce přezkumného týmu bude i nadále smysluplná.

Plánování vyšetřování a stanovení priorit

67.

Jak stanoví nedávná změna obecných zásad vyšetřovacích postupů, vyšetřovací útvary musí „co nejdříve po zahájení vyšetřování vypracovat jeho pracovní plán“ (61) a „pravidelně jej aktualizovat“ (62). Kromě toho se v obecných zásadách vyšetřovacích postupů nyní výslovně požaduje, aby vedoucí pracovník úřadu OLAF „vykonával dohled provádění pracovních plánů“ (63). Výbor tento vývoj vítá a oceňuje úsilí generálního ředitele úřadu OLAF provádět doporučení 3 stanoviska č. 5/2021.

68.

Provedená analýza odhalila, že v 30 % případů v roce 2025 prvotní vyšetřovací pracovní plány vypracovány nebyly. Tento trend se zlepšuje, protože v roce 2024 to bylo 60 % případů. Ve zbývajících 70 % případů v roce 2025 byl vypracován původní pracovní plán, přičemž v 18 % z celkového počtu případů byl původní pracovní plán také aktualizován (oproti 5,77 % v roce 2024). Zlepšení koreluje s většinou analyzovaných vyšetřování (90 % případů) zahájených poté, co v říjnu 2021 proběhla revize obecných zásad vyšetřovacích postupů (64). Výbor opakuje svůj názor, že důsledný přístup je pro činnost úřadu OLAF přínosem (65). Jsou-li pracovní plány vytvořeny na začátku vyšetřování a aktualizovány, kdykoli je to nezbytné, poskytuje to vedení úřadu OLAF konkrétní nástroj pro dohled nad délkou a postupem vyšetřování a pro co nejlepší využití personálních zdrojů. Výbor věří, že čl. 33 odst. 1 a 2 nově přijatých obecných zásad vyšetřovacích postupů bude v budoucnu důsledně uplatňován.

69.

Analýza výboru rovněž zjistila určitou míru nejednotnosti v přidělování operativní priority případům. Pouze pěti šetřením, která trvala déle než 36 měsíců (66), byla výslovně udělena priorita. Analýza však také ukázala, že přestože operativní priorita nebyla výslovně udělena, 22 případů bylo ukončeno krátce poté, co jejich délka překročila 36 měsíců. Výbor zdůrazňuje, že je důležité zaznamenávat rozhodnutí o udělení priority vyšetřování do spisu, jakož i dokumentovat všechny následné změny těchto rozhodnutí.

70.

Analýza provedená výborem u případů, které v roce 2025 probíhaly déle než 36 měsíců, osvětlila řadu zjištění. Zaprvé došlo k poklesu těchto případů ve srovnání s rokem 2024 (33 případů z 327 v roce 2025 (10 %) oproti 44 případům z 333 v roce 2024 (13 %)), jak ukazuje obrázek 2, což je pozitivní vývoj. Za druhé, analýza vyzdvihla, že většina vyšetřování byla po dosažení 36 měsíců trvání urychlena, což vedlo k uzavření většiny případů v rozmezí 36 a 42 měsíců.

71.

Výbor rovněž konstatoval, že do konce prosince 2025 bylo z 22 uzavřených případů šestnáct uzavřeno s doporučeními (67) (čtrnáct finančních doporučení, 1 disciplinární doporučení, dvě soudní doporučení a 6 správních doporučení), pět bylo uzavřeno bez doporučení (68) a jeden byl zastaven z důvodu zahájení vyšetřování úřadu EPPO na základě stejných skutečností (69).

72.

Závěrem lze říci, že při zkoumání kontinuity vyšetřování výbor zjistil, že ve většině případů byla délka a zjištěná období nečinnosti skutečně odůvodněná. Výbor se domnívá, že pouze velmi omezený počet analyzovaných případů (70) vyvolává obavy ohledně přiměřenosti délky. Výbor se domnívá, že v těchto případech vyšetřování úřadu OLAF neprobíhala bez přerušení a tato přerušení nebyla opodstatněná. S ohledem na výše uvedené úvahy výbor upozorňuje, že je důležité omezit přerušení vyšetřování na minimum. Zdůrazňuje také, že je třeba tato období nečinnosti jasně odůvodnit ve spisu.

2.6    Dohled nad prováděním doporučení dozorčího výboru úřadem OLAF

73.

V průběhu celého sledovaného období výbor prostřednictvím svých stanovisek hloubkově posuzoval provádění doporučení, která úřadu OLAF v letech 2021 až 2024 vydal.

74.

Výbor provedl své hodnocení s přihlédnutím k postoji úřadu OLAF, jak byl prezentován v jeho výroční zprávě o provádění doporučení, a pečlivě prozkoumal konkrétní opatření přijatá k provedení doporučení. Výbor analyzoval podstatu i praktický dopad opatření úřadu OLAF a v případě potřeby si vyžádal další vysvětlení a dodatečnou podpůrnou dokumentaci a důkazy, aby zajistil komplexní a objektivní posouzení úrovně provádění.

75.

Výbor posoudil úroveň provádění celkem 71 doporučení vydaných v jeho stanoviscích v letech 2021–2024. Zhodnotil, že 41 z nich bylo provedeno, dvanáct bylo provedeno částečně a sedm nebylo provedeno, přičemž jedenáct z nich již není v současné situaci použitelných. Procentní podíly jsou zobrazeny níže na obrázku 3.

Obrázek 3

Posouzení provádění doporučení dozorčího výboru úřadem OLAF

76.

Zhruba 70 % doporučení, která byla předmětem výkonu tohoto dohledu, se týkalo možných změn v obecných zásadách vyšetřovacích postupů. Tato doporučení byla formulována v různých stanoviscích, především ve stanovisku dozorčího výboru č. 3/2024, v němž výbor uvedl své připomínky ke konečnému návrhu nových obecných zásad vyšetřovacích postupů, které měly být přijaty krátce poté.

77.

Obecné zásady vyšetřovacích postupů představují klíčový procesní nástroj v rámci vyšetřování úřadu OLAF. Poskytují vyšetřovatelům jasné, komplexní a operativní pokyny a zajišťují konzistentnost, právní jistotu a procesní soudržnost při provádění vyšetřování. Jejich nedávná revize sledovala dva hlavní cíle: i) aktualizovat konkrétní ustanovení s cílem zajistit plný soulad s platným právním rámcem a příslušnou judikaturou a ii) v co největší míře sjednotit různé vnitřní předpisy do jediného uceleného dokumentu, čímž by se vyřešila roztříštěnost vyplývající ze souběžné existence vícero vnitřních pokynů a směrnic.

78.

Výbor proto uvítal přijetí revidovaných pokynů, a to i přes zpoždění při jejich dokončení oproti původně plánovanému časovému plánu. Konečná verze nových obecných zásad vyšetřovacích postupů byla formálně přijata dne 11. listopadu 2025 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2026, což znamená důležitý krok k posílení procesní jasnosti a institucionální soudržnosti.

79.

Po jejich přijetí mohl výbor posoudit, do jaké míry byla jeho doporučení zohledněna v nových obecných zásadách vyšetřovacích postupů. Analýza konečného znění naznačuje, že bylo dosaženo významného pokroku při plnění značného počtu doporučení výboru. Některé aspekty však byly provedeny pouze částečně nebo nebyly zapracovány tak, jak výbor doporučil. Vzhledem k těmto nevyřešeným otázkám a jejich významu pro zajištění plné procesní spolehlivosti a souladu s platným právním rámcem bude výbor při výkonu svého mandátu dohledu nadále pečlivě sledovat níže uvedené klíčové body.

80.

Délka vyšetřování. V posledních letech vydal výbor několik doporučení, jejichž cílem bylo posílit schopnost úřadu OLAF účinně řídit délku jeho vyšetřování. Jak je patrné z výše uvedeného, navzdory dosaženému pokroku se výbor domnívá, že některé aspekty jsou i nadále zásadní pro zajištění toho, aby vyšetřování probíhalo bez zbytečných průtahů. Výbor znovu připomíná zejména: i) nutnost zabránit tomu, aby období nečinnosti přesáhla tři měsíce, a v každém případě zajistit, aby tato období byla řádně zaznamenána a věcně odůvodněna v systému správy případů; ii) význam zajištění toho, aby stanoviska přezkumného týmu vydaná před ukončením vyšetřování úřadu OLAF obsahovala komplexní a dobře odůvodněné posouzení kontinuity vyšetřování, včetně úvah o jejich délce, a iii) možnost zavést zvláštní postup pro systematické přezkoumávání případů, které přesahují 24 měsíců, spolu s jasným určením priorit těch, které přesahují 36 měsíců, jako účinný mechanismus pro zkrácení celkové délky vyšetřování.

81.

Změny v rozsahu vyšetřování. Výbor konstatuje, že nové obecné zásady vyšetřovacích postupů se nezabývají možností omezit rozsah vyšetřování, ať už z důvodu nedostatečné pravomoci nebo z jiných důvodů. Výbor uznává, že případy, kdy je původní rozsah vyšetřování omezen nebo opraven, jsou považovány za výjimečné, zdůrazňuje však, že k takovým případům v praxi dochází. Absence jakýchkoli pokynů ponechává nejistotu ohledně toho, jak by se podobné situace měly řešit, pokud by se v budoucnu opakovaly. Z tohoto důvodu se výbor domnívá, že i když jsou tyto scénáře vzácné, měly by být výslovně popsány, pokud ne v rámci obecných zásad vyšetřovacích postupů, tak prostřednictvím samostatných pokynů s cílem zajistit řádné vedení vyšetřovatelů, právní jistotu a transparentnost.

82.

Vzájemné hlášení případů mezi úřady OLAF a EPPO. Výbor věnoval spolupráci mezi úřady OLAF a EPPO zvláštní pozornost již od založení úřadu EPPO, jak vyplývá ze stanoviska dozorčího výboru č. 2/2021 k pracovním ujednáním mezi úřady OLAF a EPPO a z následného výkonu dohledu (71). Praktická součinnost a spolupráce obou úřadů má zásadní význam pro správné plnění vzájemných ohlašovacích povinností. Proto se výbor domnívá, že pracovní ujednání měla poskytnout více pokynů k okolnostem týkajícím se předávání případů a způsobů, jak to provést. Výbor si je vědom toho, že v rámci revize struktury boje proti podvodům se očekává důležitý vývoj, který bude mít dopad na způsoby spolupráce obou orgánů. Výbor bude i nadále sledovat vývoj této problematiky a v rámci svého mandátu přispívat k zajištění hladké spolupráce.

2.7    Dohled nad jednotlivými stížnostmi předloženými úřadu OLAF

83.

Jako každý rok i v roce 2025 získal výbor pololetní zprávy a příslušnou dokumentaci k jednotlivým stížnostem, které úřad OLAF vyřizoval. Generální ředitel informoval výbor, že úřad OLAF řešil celkem osm stížností. Generální ředitel rovněž poskytl přehled stížností, kterými se zabýval evropský veřejný ochránce práv. OLAF poskytl automatický přístup k příslušným případům v systému správy případů, který obsahuje všechny příslušné dokumenty a informace (72).

84.

Výbor se zaměřil na pět stížností, jejichž vyřizování úřad OLAF ukončil v roce 2025 (na zbývající tři úřad odpověděl v roce 2026).

85.

Všechny analyzované stížnosti podali zaměstnanci EU. Podle článku 90a služebního řádu (73) mohou úředníci a ostatní zaměstnanci EU předkládat generálnímu řediteli úřadu OLAF žádosti týkající se jejich práv a způsobu, jakým je s nimi zacházeno v souvislosti s vyšetřováním prováděným úřadem OLAF. Mohou také podávat stížnosti na opatření, které se jich nepříznivě dotýká v souvislosti s vyšetřováním prováděným úřadem OLAF.

86.

Výbor konstatuje, že informátoři podali čtyři stížnosti, v nichž napadli rozhodnutí úřadu OLAF zamítnout výběrové řízení, a nezahájit tak vyšetřování.

87.

Jedna stížnost se týkala žádosti o náhradu majetkové a nemajetkové újmy podle článku 90a služebního řádu podané osobou, které se týkalo uzavřené vyšetřování, a která tvrdila, že vyšetřování úřadu OLAF bylo nezákonné.

88.

Výbor má za to, že ve výše uvedených stížnostech poskytl úřad OLAF všem stěžovatelům dostatečná vysvětlení a jednal v souladu se svou povinností podle čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie upravujícího „povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí“.

3.   Spolupráce

3.1    Spolupráce s úřadem OLAF

89.

V roce 2025 výbor upevnil plodnou spolupráci s úřadem OLAF tím, že udržoval otevřený a smysluplný dialog s generálním ředitelem úřadu OLAF a jeho týmem a po skončení jeho funkčního období se zastupující generální ředitelkou a jejím týmem.

90.

Výbor nadále zval generálního ředitele úřadu OLAF a jeho zaměstnance k účasti na svých měsíčních zasedáních, aby se mohli zapojit do diskuse a byli informováni o všech záležitostech, jež jsou pro práci výboru a úřadu OLAF podstatné. Členové výboru a sekretariátu rovněž pořádali formální a neformální zasedání s vedením a zaměstnanci úřadu OLAF jako součást příprav činnosti výboru.

91.

V souladu s nařízením o úřadu OLAF a zavedenými pracovními postupy obdržel výbor od úřadu OLAF tyto zprávy: i) zprávy o vyšetřováních trvajících déle než dvanáct měsíců; ii) zprávy, u nichž nebyla přijata opatření v návaznosti na doporučení vydaná úřadem OLAF od 1. října 2013 a na něž úřad OLAF obdržel odpovědi od dotčených orgánů v rámci každoročního dohledu v roce 2024; iii) zprávy o stížnostech podaných úřadu OLAF ohledně procesních záruk při probíhajících vyšetřováních úřadu OLAF; iv) zprávy o případech, kdy byly zaslány informace vnitrostátním soudním orgánům; v) zpráva o odkladu podle čl. 4 odst. 6 nařízení o úřadu OLAF; vi) zpráva o provádění doporučení dozorčího výboru úřadem OLAF v roce 2024 a vii) zpráva o případech, kdy nebylo zahájeno vyšetřování, a odložených případech.

3.2    Vztahy se zúčastněnými stranami

92.

Výbor se zodpovídá orgánům, které jmenují jeho členy, a rovněž je pro orgány EU partnerem pro dialog. Výbor předkládá orgánům EU zprávy o své činnosti; může na jejich žádost vydávat stanoviska; vypracovává zprávy o vyšetřování a vyměňuje si s nimi názory na politické úrovni (74).

93.

Výbor považuje za důležité udržovat pravidelný kontakt s orgány EU a partnery a zúčastněnými stranami úřadu OLAF s cílem zlepšit tok informací a získat zpětnou vazbu o výkonnosti úřadu OLAF. To bylo důležité zejména v průběhu sledovaného roku, kdy probíhala práce na hodnocení nařízení o úřadu OLAF a byl zahájen přezkum struktury pro boj proti podvodům.

94.

Výbor a jeho sekretariát byly v kontaktu s: i) Pracovní skupinou pro boj proti podvodům (GAF) Rady (předložení výroční zprávy za rok 2024 předsedou dne 18. června 2025); ii) Výborem Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu („CONT“) (předložení výroční zprávy výboru za rok 2024 předsedou dne 16. října 2025) a iii) komisařem pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu Piotrem Serafinem (který se zúčastnil plenárního zasedání výboru dne 16. září 2025).

95.

Výbor se rovněž zúčastnil každoroční interinstitucionální výměny názorů o úřadu OLAF dne 3. listopadu 2025, kterou pořádalo dánské předsednictví Rady a která se zaměřila na přezkum struktury pro boj proti podvodům. Výbor potvrdil svou neochvějnou podporu úloze úřadu OLAF jako nezávislého vyšetřovacího orgánu, který má ústřední postavení v rámci struktury EU pro boj proti podvodům. Podle výboru by měly být zavedeny některé klíčové faktory, aby úřad OLAF mohl plně zajišťovat své poslání, a to na základě klíčových pilířů kontinuity, nezávislosti a dodržování svého operativního mandátu.

96.

Za prvé, výbor zdůraznil, že úřad OLAF by měl posílit vnitřní kontroly, aby zkrátil délku vyšetřování a zajistil strategické stanovení priorit zásahů. Za druhé, OLAF by měl mít k dispozici všechny potřebné prostředky (lidské zdroje, finanční prostředky, technologie), aby mohl reagovat na stále sofistikovanější a rychle se vyvíjející způsoby páchání podvodů. Zatřetí, z dlouhodobějšího hlediska výbor určil několik oblastí, které si zaslouží pečlivé zvážení a které by se měly promítnout do nadcházející revize nařízení o úřadu OLAF (75). Některé cílené změny v nařízení o úřadu OLAF jsou opodstatněné, aby se zlepšila jeho srozumitelnost a vnitřní soudržnost a aby se v konečném důsledku zlepšilo jeho uplatňování a dopad. V neposlední řadě je třeba věnovat náležitou pozornost i výzvám, které přesahují samotné nařízení o úřadu OLAF a týkají se širší struktury boje proti podvodům. Například prosazování zjištění úřadu OLAF závisí na jiných subjektech a příslušných orgánech, což někdy vede ke zdlouhavým a nejistým postupům. V tomto ohledu by se mohlo zvážit přezkoumání právního statusu doporučení úřadu OLAF nebo posílení odpovědnosti příslušných orgánů za jejich plnění.

97.

Výbor se dále 10. listopadu 2025 zúčastnil dialogu o provádění revize struktury pro boj proti podvodům s komisařem Serafinem.

4.   Správa a zdroje

4.1    Metody práce dozorčího výboru

98.

V období od ledna do prosince 2025 výbor uspořádal jedenáct plenárních zasedání, ať už hybridní formou, či prezenčních. Výbor jmenoval zpravodaje pro každou významnou posuzovanou záležitost. Zpravodajové spolupracovali se sekretariátem na přípravě návrhů zpráv k projednání na plenárních zasedáních; vedli rovněž neformální a formální schůzky s příslušnými pracovníky úřadu OLAF a sekretariátu ohledně přípravy stanovisek. Za účelem práce na konkrétních záležitostech se pravidelně setkávali i předseda, zpravodajové a členové sekretariátu.

99.

V průběhu roku 2025 bylo obnoveno plné pětičlenné složení výboru.

100.

V návaznosti na odstoupení pana Thierryho Cretina z funkce v červenci 2024 byl jmenován další člen z rezervního seznamu uvedeného v rozhodnutí o jmenování členů dozorčího výboru OLAF (76). Tento člen krátce poté odstoupil, což vedlo ke jmenování pana Andrei-Atila-Lucy Chendiho dne 1. října 2025.

101.

Po odstoupení Teresy Anjinhoové v únoru 2025 byla dne 6. května 2025 jmenována Maria Stylianidiová.

4.2    Sekretariát

102.

V roce 2025 sekretariát nadále podporoval členy výboru při plnění jejich povinností, a posiloval tak nezávislost úřadu OLAF. Výbor stejně jako v předchozí zprávě (77) připomíná, že je důležité, aby měl sekretariát dostatečné zdroje na podporu dozorčího výboru i kontrolora procesních záruk a aby bylo zachováno nezbytné oddělení úkolů mezi oběma orgány.

103.

Výbor v této souvislosti uvítal, že v roce 2025 nastoupili do sekretariátu další dva právní pracovníci.

104.

Zároveň v únoru 2025 odešla vedoucí sekretariátu, v důsledku čehož se od března 2025 ujal funkce zastupujícího vedoucího sekretariátu nejstarší zbývající člen sekretariátu. Výběrové řízení na nového vedoucího sekretariátu bylo dokončeno na začátku roku 2026 a jmenování nového vedoucího sekretariátu je naplánováno na 1. dubna 2026.

105.

Po odchodu administrativní asistentky bylo rovněž zahájeno výběrové řízení na administrativní asistentku.

106.

Výbor se podílel na všech přijímacích řízeních podle platných pravidel. Úředníci zařazení do sekretariátu nesmějí nikdy žádat ani přijímat pokyny týkající se výkonu dohledových funkcí výboru od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Zapojení výboru do náborových procesů zajišťuje a zaručuje nezávislost výběrového řízení.

107.

Sekretariát, stejně jako zbytek Komise, pokračoval během celého roku v hybridním režimu, kdy kombinoval prezenční práci a výkon práce mimo pracoviště, a prováděl pracovní program tak, jak bylo dohodnuto s výborem.

108.

Sekretariát je nadále administrativně přidružen (od března 2017) k Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) Evropské komise, ačkoli je umístěn ve zvláštní zabezpečené zóně v prostorách úřadu OLAF. Výbor v minulosti při mnoha příležitostech – nejnověji ve svém stanovisku č. 1/2026 – vyjádřil své pochyby o tom, zda je toto přidružení jeho sekretariátu k úřadu PMO nejvhodnějším organizačním umístěním.

4.3    Záležitosti týkající se rozpočtu

109.

Rozpočet výboru na rok 2025 činil 200 000 EUR. Vzhledem k tomu, že výbor pracoval po část roku v omezeném složení, činila skutečná částka vyplacená do konce roku 2025 139 982,39 EUR, což je přibližně 70 % celkové částky.

110.

Dále pověřenou schvalující osobou odpovídající za výdaje je ředitel úřadu PMO.

---

(1)  Ustanovení čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1) ve znění nařízení (EU, Euratom) 2016/2030 a nařízení (EU, Euratom) 2020/2223. K dispozici na adrese https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02013R0883-20210117.

(2)  Za účelem zachování zkušeností získaných výborem jsou členové v souladu s nařízením o úřadu OLAF obměňování střídavě.

(3)  Usnesení Tribunálu ze dne 12. listopadu 2018, Stichting Against Child Trafficking v. Komise, T-658/17, ECLI:EU:T:2018:799.

(4)  Viz čl. 9a odst. 8 nařízení o úřadu OLAF.

(5)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391, k dispozici na odkaze: https://www.europarl.europa.eu/charter/pdf/text_en.pdf).

(6)  Viz čl. 17 odst. 8 nařízení o úřadu OLAF.

(7)  Pokyny pro vyšetřování zaměstnanců úřadu OLAF, v platnosti od 1. ledna 2026, k dispozici na adrese: https://anti-fraud.ec.europa.eu/document/download/e1994c22-7d58-4e61-8d34-0937a0be8f98_en?filename=gips-2026_en.pdf.

(8)  Stanovisko dozorčího výboru č. 1/2025 k vnitřním vyšetřováním případů obtěžování v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, prováděným úřadem OLAF.

(9)  Stanovisko dozorčího výboru č. 2/2025 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2026.

(10)  Všechna přijatá stanoviska a výroční zprávy uvedené v tomto dokumentu jsou k dispozici na internetových stránkách dozorčího výboru: Stanoviska a zprávy – dozorčí výbor OLAF – Evropská unie.

(11)  Stanovisko DV č. 1/2026, které doprovází hodnotící zprávu Komise o uplatňování a dopadu nařízení o úřadu OLAF.

(12)  Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2019, Dalli v. Komise, T-399/17, ECLI:EU:T:2019:384, potvrzený rozsudkem Soudního dvora ze dne 25. února 2021, Dalli v. Komise, C-615/19P, ECLI:EU:C:2021:133. V tomto přelomovém rozsudku se Soudní dvůr výslovně zabýval otázkou pravomoci úřadu OLAF provádět interní vyšetřování, která se nedotýkají finančních zájmů EU. Soudní dvůr dospěl v bodě 62 rozsudku k závěru, že „neexistence dopadu na finanční zájmy Unie nemá vliv na možnost úřadu OLAF zahájit vyšetřování“.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(14)  Stanovisko Dozorčího výboru 1/2026, které doprovází hodnotící zprávu Komise o uplatňování a dopadu nařízení o úřadu OLAF.

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2016/2030 ze dne 26. října 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2030/oj).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 49, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2223/oj).

(17)  Stanovisko dozorčího výboru č. 1/2026, kapitola 3.1.

(18)  Stanovisko dozorčího výboru č. 1/2026, kapitola 3.2.

(19)  Stanovisko dozorčího výboru č. 1/2026, kapitola 3.3.

(20)  Stanovisko dozorčího výboru č. 1/2026, kapitola 3.4.

(21)  Tento názor výbor vyjádřil již ve svém stanovisku č. 4/2024 a stanovisku č. 1/2025.

(22)  4. bod odůvodnění nařízení (EU) 2020/2223:

(23)  Stanovisko č. 1/2024, Doplňující vyšetřování úřadů OLAF a EPPO.

(24)  Viz Výroční zpráva o činnosti DV za rok 2024, oddíl 2.1.

(25)  Podle pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem, podepsaných dne 21. října 2021, poskytuje úřad OLAF výboru přímá přístupová práva k částem svého systému správy případů, aby mohl dozorčí výbor vykonávat svou činnost dohledu podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Zásady tohoto přístupu jsou stanoveny v článcích 12 a 13 pracovních ujednání.

(26)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021 k analýze vyšetřování úřadu OLAF trvajících déle než 36 měsíců v roce 2019.

(27)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, Obecné zásady vyšetřovacích postupů úřadu OLAF.

(28)  Další podrobnosti viz níže v oddíle 2.6 „Dohled nad prováděním doporučení dozorčího výboru úřadem OLAF“.

(29)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.1 vii) a viii).

(30)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.2 i), ii), iii), vii) a viii).

(31)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.3 i) a iv).

(32)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.4 i) a vi).

(33)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.5 iii) a iv).

(34)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.6.

(35)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.7 i) a ii).

(36)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.8 i) a ii).

(37)  Stanovisko dozorčího výboru č. 3/2024, doporučení I.1(vi) a I.9.

(38)  Ustanovení čl. 7 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 uvádí: „Nelze-li vyšetřování skončit do dvanácti měsíců od jeho zahájení, podává generální ředitel po uplynutí této dvanáctiměsíční lhůty a poté každých šest měsíců dozorčímu výboru zprávu obsahující důvody a případně nápravná opatření k urychlení vyšetřování.“

(39)  Výraz „případně“ byl do znění čl. 7 odst. 8 nařízení o úřadu OLAF zaveden na základě pozměňujícího nařízení (EU, Euratom) 2020/2223.

(40)  Celkový počet nahlášených vyšetřování trvajících déle než 36 měsíců činil 38 případů. Případy, které byly výboru nahlášeny, avšak byly uzavřeny před provedením analýzy, nebyly zohledněny a jednalo se o pět případů.

(41)  [Důvěrné].

(42)  [Důvěrné].

(43)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 1b.

(44)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 2. V průběhu vyšetřování úřadu OLAF zajišťuje vnitřní poradní a kontrolní systém podle čl. 17 odst. 7 pozměněného nařízení OLAF i) soulad činností prováděných úřadem OLAF během vyšetřování se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti; ii) dodržování procesních záruk a základních práv a iii) správné uplatňování práva EU a vnitrostátního práva. Tento nezávislý vnitřní mechanismus zákonnosti a kontroly je v současné době přidělen týmu právních odborníků v rámci úřadu OLAF (přezkumný tým).

(45)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 3.

(46)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 4c.

(47)  Analyzované případy zahrnovaly celou řadu fyzických/právnických osob, v počtu od 1 do 29.

(48)  Toto odůvodnění se vztahuje na případy zahájené v průběhu roku 2021 nebo v prvním čtvrtletí roku 2022.

(49)  [Důvěrné].

(50)  Viz stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, body 38 a 39.

(51)  Z důvodu stručnosti nebyla v pěti případech [důvěrné] identifikována žádná období nečinnosti.

(52)  [Důvěrné].

(53)  [Důvěrné].

(54)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, bod 44.

(55)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, body 45 a 46.

(56)  Výroční zpráva dozorčího výboru za rok 2024, bod 90.

(57)  [Důvěrné].

(58)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 2; a Výroční zpráva dozorčího výboru za rok 2024, bod 94.

(59)  Článek 17 nařízení o úřadu OLAF.

(60)  Viz názory a související návrhy vyjádřené ve stanovisku dozorčího výboru č. 1/2026, oddíl 3.2.3.

(61)  Čl. 33 odst. 1 první odrážka obecných zásad vyšetřovacích postupů.

(62)  Čl. 33 odst. 2 obecných zásad vyšetřovacích postupů.

(63)  Čl. 33 odst. 3 obecných zásad vyšetřovacích postupů.

(64)  Požadavek na vypracování pracovního plánu byl zaveden v obecných zásad vyšetřovacích postupů schválených v říjnu 2021. Nově schválené obecné zásady vyšetřovacích postupů, které vstoupily v platnost 1. ledna 2026, nyní vyžadují také aktualizaci pracovních plánů.

(65)  Stanovisko dozorčího výboru č. 5/2021, doporučení 3.

(66)  [Důvěrné].

(67)  [Důvěrné].

(68)  [Důvěrné].

(69)  [Důvěrné].

(70)  [Důvěrné].

(71)  Viz stanovisko č. 1/2024 k doplňkovým vyšetřováním úřadů OLAF a EPPO a souvisejícím následným opatřením obsažené ve výroční zprávě dozorčího výboru za rok 2024; viz také stanovisko dozorčího výboru k ohlašovací povinnosti úřadu OLAF vůči úřadu EPPO, které by mělo být zveřejněno v první polovině roku 2026.

(72)  Podle čl. 6 odst. 2 pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem.

(73)  Nařízení č. 31 (EHS) a (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, dostupné na adrese: EUR-Lex - 01962R0031-20140501 – CS – EUR-Lex.

(74)  Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013: „Dozorčí výbor podává generálnímu řediteli stanoviska a ve vhodných případech i doporučení, pokud jde mimo jiné o zdroje potřebné k výkonu vyšetřovací funkce úřadu, vyšetřovací priority úřadu a délku vyšetřování. Tato stanoviska může vydávat z vlastního podnětu, na žádost generálního ředitele nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, avšak do právě probíhajících vyšetřování nezasahuje. Kopie stanovisek vydaných podle třetího pododstavce se zašle orgánům, institucím nebo jiným subjektům.“

(75)  Ty jsou komplexně uvedeny ve stanovisku dozorčího výboru č. 1/2026, které doprovází hodnotící zprávu Komise o uplatňování a dopadu nařízení o úřadu OLAF a shrnuty výše v oddíle „2.3 Návrh stanoviska k hodnotící zprávě Komise o nařízení o úřadu OLAF“.

(76)  Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise (EU, Euratom) 2022/521 ze dne 28. března 2022, kterým se jmenují členové dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

(77)  Výroční zpráva dozorčího výboru za rok 2024, bod 114.