Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (dále jen „nařízení o taxonomii“) (1) vytvořilo jednotný klasifikační systém EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti (dále jen „činnosti v souladu s taxonomií“) a některým nefinančním i finančním podnikům uložilo v souvislosti s těmito činnostmi povinnosti v oblasti transparentnosti.

1.   SOUVISLOSTI

V červenci 2021 přijala Komise akt v přenesené pravomoci, který upřesňuje povinnosti podniků v oblasti zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii, pokud jde o jejich činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii a jsou s ní v souladu („akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací“ (2)). Zmiňovaný akt v přenesené pravomoci byl v červnu 2023 změněn aktem v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast životního prostředí (3), aby byl zajištěn soulad požadavků na zveřejňování informací s aktem v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast životního prostředí, který zavedl technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti přispívající k dosažení čtyř environmentálních cílů nesouvisejících s klimatem.

V červenci 2025 přijala Komise akt v přenesené pravomoci („akt v přenesené pravomoci Omnibus“) (4), který změnil akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, jakož i akt v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu (5) a akt v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast životního prostředí. Akt v přenesené pravomoci Omnibus byl přijat v návaznosti na přijetí návrhu Komise Omnibus I (6), kterým byly změněny a zjednodušeny některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti. Tento akt v přenesené pravomoci zejména zjednodušil některé prvky aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací:

—	umožňuje podnikům zaměřit vykazování v rámci taxonomie na jejich hlavní činnosti, neboť zavádí kvantitativní práh významnosti, pod nímž podniky svou způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií nemusí posuzovat,

—	výrazně redukuje šablony pro vykazování, takže ty se nyní omezují na informace, které jsou pro investory a další uživatele vykazovaných informací zásadní,

—	poskytuje větší flexibilitu nefinančním podnikům při vykazování klíčového ukazatele výkonnosti souvisejícího s provozními výdaji (OpEx KPI),

—	z výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti, včetně ukazatele zelených aktiv (GAR), finančních podniků vylučuje expozice vůči podnikům, na něž se podávání zpráv o udržitelnosti nevztahuje, a

—	stanoví přechodnou úlevu pro finanční podniky, díky níž nemusí vykazovat detailní klíčové ukazatele výkonnosti v rámci taxonomie, ale mohou místo toho ve zprávě vedení podniku prohlásit, že netvrdí, že jejich činnosti jsou v souladu s taxonomií.

Akt v přenesené pravomoci Omnibus také zjednodušil některá kritéria zásady „významně nepoškozovat“ v souvislosti s používáním chemických látek v aktu v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu a v aktu v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast životního prostředí.

Jak je uvedeno v oddíle 1 důvodové zprávy k aktu v přenesené pravomoci Omnibus, Komise plánuje provést v patřičné době systematický a důkladný přezkum požadavků na vykazování a všech technických screeningových kritérií, zejména všech kritérií zásady „významně nepoškozovat“, s cílem posoudit způsoby, jak je zjednodušit, učinit použitelnějšími a více je sladit s právními předpisy EU.

2.   ÚČEL SDĚLENÍ KOMISE

Toto sdělení má formou odpovědí na často kladené otázky poskytnout nezávazná vodítka pro výklad a provádění změn, které byly v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zavedeny aktem v přenesené pravomoci Omnibus. Často kladené otázky použité v tomto textu vycházejí z otázek vznášených zúčastněnými stranami, jež podléhají požadavkům na vykazování, platformou pro udržitelné financování a vnitrostátními a evropskými orgány dohledu.

Komise chce tímto sdělením usnadnit zúčastněným stranám plnění regulačních požadavků nákladově efektivním způsobem, omezit nepatřičnou zátěž, která je s vykazováním spojena, a zajistit použitelnost a srovnatelnost vykazovaných informací, aby se zvýšil rozsah udržitelného financování. V budoucnu může Komise často kladené otázky použité v tomto sdělení případně aktualizovat s přihlédnutím k plánovaným přezkumům technických screeningových kritérií a požadavků na vykazování.

Odpovědi na často kladené otázky v tomto textu objasňují pravidla, která jsou již obsažena v příslušných právních předpisech. Nerozšiřují práva a povinnosti, které z těchto právních předpisů vyplývají, ani pro subjekty a příslušné orgány nezavádějí další požadavky. Odpovědi na často kladené otázky mají podnikům pouze pomoct s prováděním příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva EU je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nepředjímají postoj, který může Komise zaujmout u unijních a vnitrostátních soudů.

Relevantní pojmy a příslušné právní předpisy

Pojem	Odkaz
směrnice o účetnictví	směrnice 2013/34/EU (7)
příloha I DDA	příloha I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha II DDA	příloha II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha III DDA	příloha III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha IV DDA	příloha IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha V DDA	příloha V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha VI DDA	příloha VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha VII DDA	příloha VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha VIII DDA	příloha VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha IX DDA	příloha IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha X DDA	příloha X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
příloha XI DDA	příloha XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
CapEx	kapitálové výdaje
akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu	nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (8)
CSRD	směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (9)
akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (DDA)	nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (10)
DNSH	zásada „významně nepoškozovat“
podpůrné činnosti	hospodářské činnosti uvedené v článku 16 nařízení o taxonomii
EuGB	evropský zelený dluhopis vydaný v souladu s nařízením (EU) 2023/2631 (11)
akt v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí	nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 (12)
IFRS	mezinárodní standardy účetního výkaznictví
klíčové ukazatele výkonnosti (KPI)	klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků nebo finančních podniků uvedené v příslušné příloze aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
akt v přenesené pravomoci Omnibus	nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/73 (13)
OpEx	provozní výdaje
OpEx KPI	klíčový ukazatel výkonnosti související s provozními výdaji uvedený v oddíle 1.1.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
vykazující podnik	podnik podléhající vykazovací povinnosti podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii
zvláštní účelová jednotka	právní subjekt zvlášť zřízený pro účel financování, např. držení, vydávání nebo sekuritizaci expozic vůči společnosti
nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)	nařízení (EU) 2019/2088 (14)
hospodářská činnost v souladu s taxonomií	hospodářská činnost ve smyslu čl. 1 bodu 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii	hospodářská činnost ve smyslu čl. 1 bodu 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
nařízení o taxonomii	nařízení (EU) 2020/852 (15)
(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj). (8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/2139/oj). (9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2464/oj). (10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9). (11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj). (12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L, 2023/2486, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2486/oj). (13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/73 ze dne 4. července 2025, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o zjednodušení obsahu a struktury informací, které mají být zveřejněny v souvislosti s environmentálně udržitelnými činnostmi, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a (EU) 2023/2486, pokud jde o zjednodušení určitých technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti významně nepoškozují environmentální cíle (Úř. věst. L, 2026/73, 8.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2026/73/oj). (14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1). Toto nařízení podléhá přezkumu (viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 (COM(2025) 841 final). Sdělení vychází z aktuálně platného nařízení (EU) 2019/2088 a není jím dotčen výsledek probíhajícího přezkumu. (15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

3.   OTÁZKY K AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI OMNIBUS

A.   OBECNÉ OTÁZKY

1.   Musí podniky použít pravidla pro podávání zpráv ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus v případě účetního období 2025 (tzn. u zpráv zveřejněných v roce 2026)? Jak by měly podniky uplatňovat možnost podávat zprávy v roce 2026 podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění platném do 31. prosince 2025 (tj. bez změn zavedených aktem v přenesené pravomoci Omnibus)?

Podle čl. 4 druhého pododstavce aktu v přenesené pravomoci Omnibus se akt v přenesené pravomoci Omnibus použije od 1. ledna 2026.

Podnik spadající do oblasti působnosti aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací proto musí při zveřejňování své zprávy za účetní období 2025 (zpráva bude zveřejněna v roce 2026) v zásadě použít pravidla pro podávání zpráv podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus.

V čl. 4 třetím pododstavci je však stanovena přechodná možnost, aby vykazující podnik při zveřejňování své zprávy za účetní období 2025 použil pravidla pro podávání zpráv platná do 31. prosince 2025 (tj. pravidla pro podávání zpráv podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění před změnami, které přinesl akt v přenesené pravomoci Omnibus).

V případě účetního období 2025 si proto podniky v praxi mohou vybrat ze dvou možností. Za prvé mohou uplatnit verzi pravidel pro podávání zpráv ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus, která se použije od 1. ledna 2026. Za druhé a alternativně mohou uplatnit verzi pravidel pro podávání zpráv, která byla použitelná do 31. prosince 2025. Pokud se vykazující podnik rozhodne uplatnit pravidla pro podávání zpráv použitelná do 31. prosince 2025 (tj. bez změn zavedených aktem v přenesené pravomoci Omnibus), musí tato pravidla použít v plném rozsahu. Vykazující úvěrová instituce musí například:

—	pracovat s detailnějšími šablonami stanovenými v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací použitelnými do 31. prosince 2025,

—	uplatnit pro výpočet ukazatele zelených aktiv metodiku, která byla použitelná do 31. prosince 2025 (např. ze jmenovatele ukazatele zelených aktiv by neměly být vyloučeny expozice vůči podnikům, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU [„směrnice o účetnictví“]),

—	poskytnout podrobné informace o činnostech souvisejících s jadernou energií a zemním plynem v souladu s přílohou XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Podniky by měly v kontextuálních informacích své zprávy o udržitelnosti (16) uvést, který soubor pravidel při podávání zpráv za účetní období 2025 uplatnily.

2.   Co se týče zveřejnění v roce 2026, pokud by chtěl podnik v případě účetního období 2025 uplatnit pravidla pro podávání zpráv použitelná do 31. prosince 2025 podle čl. 4 třetího pododstavce aktu v přenesené pravomoci Omnibus, jak má postupovat, když dané účetní období neodpovídá kalendářnímu roku (např. začíná v říjnu 2024 a končí v říjnu 2025)?

Podle čl. 8 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí podniky zveřejnit informace týkající se ročního vykazovaného období, a to od předchozího kalendářního roku ode dne zveřejnění. Roční vykazované období pokrývá dané účetní období, včetně případů, kdy toto účetní období neodpovídá kalendářnímu roku.

Ustanovení čl. 4 třetího pododstavce aktu v přenesené pravomoci Omnibus by proto ve spojení s čl. 8 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací mělo být vykládáno tak, že podniku umožňuje při zveřejňování zprávy v roce 2026 (za účetní období 2025, když neodpovídá kalendářnímu roku) uplatnit pravidla použitelná do 31. prosince 2025 (tj. bez změn zavedených aktem v přenesené pravomoci Omnibus).

3.   Pokud úvěrová instituce využije možnost podle čl. 4 třetího pododstavce aktu v přenesené pravomoci Omnibus uplatnit pravidla pro podávání zpráv stanovená v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění použitelném do 31. prosince 2025, měla by zveřejnit klíčový ukazatel výkonnosti související s poplatky a provizemi a klíčový ukazatel výkonnosti týkající se obchodního portfolia?

Ustanovení čl. 10 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací odkládá datum použitelnosti oddílů 1.2.3 a 1.2.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (které se týkají KPI „Poplatky a provize“ a KPI „Obchodní portfolio“) na den 1. ledna 2026. Ustanovení čl. 10 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací však bylo změněno ustanovením čl. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci Omnibus, které uplatňování požadavků na vykazování těchto klíčových ukazatelů výkonnosti posouvá o dva roky (z 1. ledna 2026 na 1. ledna 2028), aby byl dostatek času na jejich přezkum v rámci širšího přezkumu aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Požadavek, aby podnik využívající možnost stanovenou v čl. 4 třetím pododstavci vykazoval při zveřejňování zprávy v roce 2026 KPI „Obchodní portfolio“ a KPI „Poplatky a provize“, by tedy byl v rozporu s předmětem a účelem čl. 4 třetího pododstavce (ve spojení s čl. 1 odst. 8 aktu v přenesené pravomoci Omnibus). To znamená, že klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v oddílech 1.2.3 a 1.2.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nemusí být v roce 2026 vykazovány, a to ani v případě, že se úvěrová instituce rozhodne uplatnit pravidla pro podávání zpráv stanovená v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací použitelná do 31. prosince 2025.

4.   Jak by měly vykazující podniky uplatňovat požadavek na poskytování srovnávacích údajů pro účetní období 2025 (se zveřejněním v roce 2026) podle pravidel pro podávání zpráv stanovených v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění použitelném od 1. ledna 2026?

V souladu s čl. 8 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by vykazující podniky měly poskytovat srovnávací údaje (tj. zveřejňovat v příslušných šablonách vedle klíčových ukazatelů výkonnosti pro aktuální cyklus podávání zpráv klíčové ukazatele výkonnosti z předchozího cyklu podávání zpráv). Podnik, který uplatňuje pravidla pro podávání zpráv podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus) při zveřejňování své zprávy v roce 2026, by měl ve srovnávacích datových buňkách příslušných šablon uvést KPI vykázané v roce 2025 (za účetní období 2024). Tyto KPI musely být vypočteny v souladu s požadavky na podávání zpráv tak, jak byly v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoveny před změnami, které přinesl akt v přenesené pravomoci Omnibus.

Jelikož se na tyto KPI nevztahovala stejná metodika jako na klíčové ukazatele výkonnosti zveřejňované za účetní období 2025 (např. platila jiná pravidla pro výpočet jmenovatele KPI finančních podniků), měly by podniky v kontextuálních informacích v oddíle zprávy vedení podniku týkajícím se zveřejňování informací k taxonomii vysvětlit, že dřívější klíčové ukazatele výkonnosti byly vypracovány v souladu s požadavky na podávání zpráv tak, jak byly v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoveny před změnami, jež byly zavedeny aktem v přenesené pravomoci Omnibus. K přesnějšímu porovnání KPI zveřejněných v letech 2025 a 2026 mohou navíc podniky klíčové ukazatele výkonnosti, které byly zveřejněny v roce 2025, přepočítat s použitím pravidel ve znění použitelném od 1. ledna 2026 a takto přepočítané údaje zahrnout do kontextových informací v oddíle zprávy vedení podniku týkajícím se zveřejňování informací k taxonomii.

5.   Jak má být vykládán a uplatňován čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, který finančním podnikům umožňuje po dobu dvou let neuplatňovat pravidla pro detailní podávání zpráv stanovená v tomto aktu („dvouletá výjimka“)?

V čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus se stanoví:

„Do 31. prosince 2027 se s výjimkou čl. 8 odst. 2 a tohoto odstavce 9 články 2 až 8 nevztahují na finanční podniky, které podle článků 3 a 9 nařízení (EU) 2020/852 netvrdí, že vykonávají hospodářské činnosti, které jsou s uvedeným nařízením spojeny, za předpokladu, že tyto podniky zveřejní informace uvedené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení tím, že do své zprávy vedení podniku zahrnou toto prohlášení:‚Žádné činnosti nejsou deklarovány jako činnosti spojené s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné podle článků 3 a 9 nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii)‘.“

Akt v přenesené pravomoci Omnibus zavádí možnost neuplatňovat od 1. ledna 2026 do 1. ledna 2028 detailní podávání zpráv podle taxonomie. Tato dvouletá výjimka se finančním podnikům poskytuje proto, aby se jim snížily náklady na vykazování během doby, kterou Komise potřebuje k přezkumu technických screeningových kritérií v rámci taxonomie a pravidel pro zveřejňování informací k taxonomii, jak je uvedeno v oddíle 1 důvodové zprávy k aktu v přenesené pravomoci Omnibus. Tento věcný přezkum má být podle plánů hotov, než zmiňované dvouleté období skončí, a má usnadnit provádění taxonomie pro směrování finančních prostředků do klimatické a environmentální transformace reálné ekonomiky a zároveň maximálně snížit náklady podniků na vykazování.

Aby se předešlo klamavé zelené reklamě, dvouletá výjimka z pravidel pro zveřejňování informací je v souladu s čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podmíněna tím, že vykazující finanční podniky nebudou prostřednictvím žádného sdělení určeného externím zúčastněným stranám nebo široké veřejnosti nijak tvrdit, že jejich činnosti jsou spojeny s činnostmi v souladu s taxonomií. Pokud by finanční podnik nějaké takové tvrzení učinil, měl by zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie a použít při tom metodiku a šablony podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Použití dvouleté výjimky by se mělo řídit těmito hlavními zásadami:

—

Vykazující finanční podniky mohou využít dvouletou výjimku, pokud nakupují (17) nebo distribuují (18) finanční produkty, na které se vztahuje zveřejňování informací k taxonomii, nebo investují do podniků, které zveřejňují klíčové ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie, pod podmínkou, že nesdělují (tj. netvrdí), že financují činnosti v souladu s taxonomií nebo do nich investují. Ani to, že půjčka poskytnutá úvěrovou institucí ve skutečnosti financuje činnost v souladu s taxonomií, by nemělo úvěrové instituci bránit v použití dvouleté výjimky, pakliže úvěrová instituce nečiní žádné takové tvrzení.

—

Při posuzování toho, zda finanční podniky smějí využít dvouletou výjimku, jsou relevantní pouze tvrzení učiněná během účetního období (19), k němuž se zpráva o udržitelnosti vztahuje. To znamená, že dřívější zveřejnění KPI pro účely taxonomie (20) s kladnými poměry souladu s taxonomií a jakýchkoli dalších informací ohledně souladu s taxonomií za účetní období 2023 a 2024 by nemělo finančním podnikům bránit v použití dvouleté výjimky, pakliže neučiní žádná konkrétní tvrzení v účetním období 2025.

—

Finanční podniky, které v letech 2026 a 2027 vydávají zelené dluhopisy nebo které v letech 2026 nebo 2027 sdělují nebo tvrdí, že výnosy z jejich dluhopisů financují činnosti v souladu s taxonomií (21), dvouletou výjimku uplatnit nemohou. Podobně by dvouleté výjimky nemohly využít ani finanční podniky, které tvrdí, že poskytovaly poradenství ohledně emise zelených dluhopisů v souladu s taxonomií vydávaných třetími stranami nebo že s emisí takových dluhopisů pomáhaly.

—	Jiná tvrzení související s udržitelností, která vyplývají z používání jiných rámců, než je taxonomie EU, by neměla finančním podnikům bránit ve využívání výjimky, i když uplatňují určité prvky taxonomie EU (22).

6.   Mohou podniky ustanovení o výjimce podle čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (ve znění aktu v přenesené pravomoci Omnibus) použít částečně? Mohou se podniky, které toto ustanovení uplatní, rozhodnout, že budou vykazovat jen některé klíčové ukazatele výkonnosti požadované aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, ale jiné nikoli?

Ne, výjimka podle čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ve znění nařízení v přenesené pravomoci Omnibus se řídí přístupem „všechno nebo nic“. Částečné použití proto není možné.

Finanční podniky, které se rozhodnou tohoto ustanovení využít, jsou plně osvobozeny od uplatnění požadavků na podávání zpráv podle článků 2 až 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, a tudíž od zveřejňování všech souvisejících KPI (včetně ukazatele zelených aktiv). Částečné vykazování některých klíčových ukazatelů výkonnosti, které zveřejňují kladný poměr činností v souladu s taxonomií, by bylo rovněž neslučitelné s podmínkami pro výjimku stanovenými v čl. 7 odst. 9, pokud jde o neexistenci jakéhokoli tvrzení finančního podniku, že jeho činnosti jsou spojeny s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi podle nařízení o taxonomii.

B.   OTÁZKY K VYKAZOVÁNÍ V RÁMCI TAXONOMIE PODLE PŘÍSTUPU ZALOŽENÉHO NA VÝZNAMNOSTI

7.   Vyžadují revidovaná pravidla, aby podnik posuzoval určitý segment činností povinně vykazovaný podle IFRS 8, který zahrnuje několik činností způsobilých pro taxonomii, z hlediska souladu s taxonomií?

Zásada „finanční významnosti“ stanovená v aktu v přenesené pravomoci Omnibus (23) a vysvětlená v 4. až 6. bodě odůvodnění uvedeného aktu by měla být obecně uplatňována v souladu se zásadami stanovenými v účetních standardech IFRS a ve směrnici o účetnictví. Podle definice v čl. 2 bodě 16 směrnice o účetnictví se „významnou“ rozumí „taková informace, o níž by bylo možné rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými položkami.“

IFRS 8 o provozních segmentech vyžaduje zveřejnění informací pro každý povinně vykazovaný „provozní segment“ podnikatelských aktivit, které splňují určitá kritéria a charakteristiky. Podle hlavní zásady IFRS 8 účetní jednotka „zveřejní ve své účetní závěrce informace, které uživatelům umožní posoudit povahu a finanční dopady podnikatelských aktivit, jimiž se daná účetní jednotka zabývá, a ekonomického prostředí, v němž působí“ (24). Jinými slovy, finanční informace o povinně vykazovaných provozních segmentech se proto považují za významné informace.

Podniky by při vykazování v rámci taxonomie měly pokud možno zabránit nekonzistentnostem a zkreslením, které by vedly k tomu, že by hospodářské činnosti byly zahrnuty jako povinně vykazovaný provozní segment, tedy že by byly považovány za významné při uplatňování požadavků IFRS 8 (a vyžadovaly tak zveřejnění samostatných finančních informací), a zároveň by byly považovány za nevýznamné pro posouzení na základě taxonomie.

Například:

—

podnik, který působí v odvětví energetiky, by mohl vytvořit zvláštní povinně vykazovaný provozní segment s názvem „energie z obnovitelných zdrojů“, který by mohl zahrnovat výrobu solární energie (4 % jeho obratu) a větrné energie (5 % jeho obratu). Pokud daný podnik považuje tyto činnosti za významné pro účetní výkaznictví v souladu s účetními standardy IFRS, neměly by být považovány za nevýznamné pro vykazování v rámci taxonomie,

—

naproti tomu, pokud tento energetický podnik nepovažuje podnikatelské činnosti v oblasti „energie z obnovitelných zdrojů“ za povinně vykazované podle IFRS 8 a zahrnuje je pouze jako jiné, povinně nevykazované podnikatelské činnosti, pak by dané činnosti mohly být považovány za nevýznamné pro posouzení na základě taxonomie, protože kumulativně nepřesahují 10 % obratu podniku (v souladu s čl. 2 odst. 1a aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací). V takovém případě by podnik dané podnikatelské činnosti z hlediska jejich způsobilosti pro taxonomii a souladu s taxonomií neposuzoval.

8.   Mohou vykazující nefinanční podniky upustit od posouzení souladu s taxonomií u určité podmnožiny některé hospodářské činnosti definované v aktech v přenesené pravomoci o taxonomii (např. u určité části činnosti 7.1 Výstavba nových budov, jak je definována v příloze I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu)?

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění aktu v přenesené pravomoci Omnibus, podniky by se měly vyvarovat postupů, které by zkreslovaly vykazování a byly by v rozporu s cíli, na nichž je nařízení o taxonomii založeno. Vysvětlivka 8 ke sloupci 14 šablony 1 obsažené v příloze II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací říká:

„U hospodářské činnosti považované za významnou s ohledem na klíčový ukazatel výkonnosti (obrat, kapitálové výdaje nebo provozní výdaje) podniky posoudí způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií daného klíčového ukazatele výkonnosti týkajícího se této činnosti jako celku a nepokládají část tohoto klíčového ukazatele výkonnosti týkající se této činnosti za nevýznamnou. Sloupec 14 nezahrnuje část obratu, kapitálových výdajů nebo provozních výdajů spojených s významnými hospodářskými činnostmi.“

Komise (25) zveřejnila ilustrační příklad stavební společnosti, která provádí tutéž stavební činnost (7.1) v šesti zemích. Tato činnost je pro společnost významná, takže stavební společnost by měla posoudit činnost jako celek a neměla by vynechat žádnou její podmnožinu (např. výstavbu v zemi D, která není v souladu s taxonomií, představující 6,7 % obratu společnosti). Vynechání by vedlo k nesprávným informacím o způsobilosti pro taxonomii (33,3 % namísto 40 % ve sloupci 3 šablony 2) a k nesprávnému poměru činností v souladu s taxonomií ke všem činnostem způsobilým pro taxonomii (100 % namísto 83,3 % ve sloupci 14 šablony 2). Vynechání podmnožiny hospodářské činnosti by zkreslilo vykazování dané stavební společnosti v rámci taxonomie, pokud jde o tuto hospodářskou činnost, jakož i její celkové klíčové ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie. Také by mohlo uvádět v omyl investory společnosti. Společnosti by proto neměly považovat určitou část hospodářské činnosti za významnou a jinou část téže činnosti za nevýznamnou. Rozdělení některé hospodářské činnosti a neposuzování určité části specificky vykazované hospodářské činnosti podle nařízení o taxonomii by zkreslilo zveřejňování informací ze strany podniků v šabloně 2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a bylo by v rozporu s 6. bodem odůvodnění aktu v přenesené pravomoci Omnibus.

9.   Mohou vykazující nefinanční podniky považovat podnikatelské činnosti prováděné v konkrétní zeměpisné oblasti za nevýznamné a vynechat je z posouzení v rámci taxonomie (např. všechny činnosti prováděné v konkrétní zemi jsou nevýznamné, protože obrat dosažený v dané zemi je nižší než 10 %)?

Ano – pokud se vykazující podnik domnívá, že by takové zacházení bylo v souladu s:

a)	jeho zveřejňováním podle IFRS 8 (tj. podnikatelské činnosti v dané konkrétní zemi se rovněž nepovažují za povinně vykazovaný obchodní segment [nebo jeho část] [viz otázka 7]);

b)	jeho vykazováním významných činností v rámci taxonomie a s požadavkem na nezkreslené zveřejnění v šabloně 2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (tj. vykazující podnik by měl posoudit finančně významné činnosti způsobilé pro taxonomii jako celek – viz otázka 8);

c)	požadavkem na poskytnutí informací o hospodářském odvětví nevýznamných činností (viz otázka 10).

10.   Jak by měly podniky popsat odvětví, s nimiž jsou spojeny nevýznamné činnosti vynechané z posouzení v rámci taxonomie, pro účely přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Písmena d) oddílů 1.2.3.1, 1.2.3.2 a 1.2.3.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžadují zveřejnění informací o odvětví hospodářských činností, které jsou považovány za nevýznamné podle čl. 2 odst. 1a, 1b a 1c aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Také vyžadují vysvětlení, proč dané hospodářské činnosti nejsou významné. Cílem tohoto zveřejnění je pomoci uživatelům zprávy pochopit, do jakých odvětví nevýznamné hospodářské činnosti, které jsou vyloučeny z posouzení v rámci taxonomie, patří a proč jsou vyloučeny. Podle 6. bodu odůvodnění aktu v přenesené pravomoci Omnibus se doporučuje používání statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE), ale není povinné.

Zveřejnění informací o tom, do jakých odvětví patří hospodářské činnosti, které jsou považovány za nevýznamné podle čl. 2 odst. 1a, 1b a 1c aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, by rovněž mělo být v souladu se zveřejněními podle odstavce 16 IFRS 8, který vyžaduje, aby vykazující podniky popsaly „zdroje výnosů zahrnuté do kategorie „všechny ostatní segmenty“, které nejsou finančně významné.

11.   Jak se přístup založený na významnosti zavedený aktem v přenesené pravomoci Omnibus uplatní u vykazování klíčového ukazatele výkonnosti souvisejícího s provozními výdaji (OpEx KPI) nefinančních podniků?

Podle čl. 2 odst. 1c aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací mají vykazující nefinanční podniky možnost neposuzovat způsobilost pro taxonomii a soulad svých celkových provozních výdajů s taxonomií, pokud nejsou pro jejich konkrétní obchodní model významné. Tak tomu může být například u některých činností v oblasti služeb. V takových případech se tyto podniky mohou rozhodnout, že OpEx KPI (poměry provozních výdajů způsobilých pro taxonomii a provozních výdajů v souladu s taxonomií) vykazovat nebudou. Místo toho musí poskytnout pouze celkovou hodnotu svých provozních výdajů (tj. jmenovatel definovaný v oddíle 1.1.3.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací) a vysvětlení, proč provozní výdaje nejsou pro jejich obchodní model významné. Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nepředepisuje vykazujícím podnikům konkrétní metodiku, jak určit, zda jsou provozní výdaje pro jejich obchodní model významné. K tomuto určení by však mělo dojít v souladu s obecnými zásadami finanční významnosti, jak jsou definovány ve směrnici o účetnictví.

Pokud jsou provozní výdaje považovány za významné pro obchodní model vykazujícího podniku, měl by vykazující podnik posoudit, zda jsou tyto provozní výdaje způsobilé pro taxonomii nebo v souladu s taxonomií. Při tomto posuzování platí možnost neposuzovat způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií u nevýznamných činností až do výše 10 % jmenovatele OpEx KPI v souladu s čl. 2 odst. 1c aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

12.   Jak by měly finanční podniky při vykazování v rámci taxonomie uplatňovat práh významnosti ve výši 10 %?

Podle pravidel revidovaných aktem v přenesené pravomoci Omnibus (26) jsou finanční podniky, na které se vztahuje podávání zpráv o udržitelnosti, osvobozeny od posuzování způsobilosti pro taxonomii a souladu s taxonomií u finančních aktiv, která financují konkrétní hospodářské činnosti a u kterých je známo použití výnosů („aktiva, u nichž je známo použití výnosů“), pokud je jejich kumulativní hodnota nižší než 10 % všech aktiv, u nichž je známo použití výnosů. Tato nevýznamná aktiva musí být v šablonách pro podávání zpráv vykazována odděleně jako „neposuzované expozice“.

Tato flexibilita se však nevztahuje na expozice finančních podniků, u nichž není známo použití výnosů ze strany dlužníka nebo jednotky, do níž bylo investováno (např. obecné úvěry nebo investice do vlastního kapitálu). Při posuzování těchto expozic se finanční podniky spoléhají přímo na klíčové ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie vykázané subjekty, do nichž investují nebo kterým půjčují, včetně informací o nevýznamných činnostech, které vykazují.

13.   Pokud protistrana považuje určité aktivum nebo určitou činnost za nevýznamné, ale vykazující finanční podnik má údaje o jejich souladu s taxonomií, může tento finanční podnik danou expozici zahrnout jakožto expozici v souladu s taxonomií?

Hospodářské činnosti lze považovat za nevýznamné v souladu s čl. 2 odst. 1a, 1b a 1c aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud kumulativně generují méně než 10 % celkového obratu, kapitálových výdajů (CapEx) nebo provozních výdajů (OpEx) nefinančního podniku. Pokud hospodářské činnosti kumulativně klesnou pod tuto 10 % prahovou hodnotu, může se vykazující nefinanční podnik rozhodnout, že nebude posuzovat, zda jsou dané činnosti způsobilé pro taxonomii nebo v souladu s taxonomií.

Pokud nefinanční podnik vykazuje takové činnosti nebo taková aktiva jako nevýznamné, může se vykazující finanční podnik rozhodnout, zda se bude spoléhat na klíčové ukazatele výkonnosti vykázané protistranou-nefinančním podnikem (např. aktiva financující související činnost bude vykazovat také jako nevýznamná), nebo v případě, že má vykazující finanční podnik přístup k informacím o způsobilosti souvisejících aktiv pro taxonomii a jejich souladu s taxonomií, zda bude daná aktiva vykazovat jako aktiva v souladu s taxonomií.

14.   Revidovaná pravidla (čl. 4 odst. 1f aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací) umožňují úvěrovým institucím nevykazovat některé klíčové ukazatele výkonnosti, pokud je„čistý obrat dosažený činnostmi, na které se tyto klíčové ukazatele výkonnosti vztahují,“ nižší než 10 % celkového obratu skupiny. Co se pro účely uplatňování těchto pravidel rozumí „čistým obratem dosaženým činnostmi, na které se tyto klíčové ukazatele výkonnosti vztahují“?

„Čistý obrat dosažený činnostmi, na které se tyto klíčové ukazatele výkonnosti vztahují“ uvedený v čl. 4 odst. 1f aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měl být vykládán jako ta část čistého obratu úvěrové instituce, kterou vygenerovaly činnosti, ke kterým se vztahují klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v příloze V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Hranice těchto činností je vymezena rozsahem jmenovatele odpovídajících KPI, jak je definován v článku 7 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Například u ukazatele zelených aktiv jde o část čistého obratu, kterou vygenerovaly investice do protistran a aktiv a expozice vůči nim podle čl. 7 odst. 6 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (tj. expozice vůči podnikům, na které se vztahuje podávání zpráv o udržitelnosti podle CSRD nebo které patří do skupiny podléhající této směrnici, expozice vůči neprofesionálním zákazníkům způsobilé pro taxonomii, expozice vůči místním samosprávám, nemovitostem nebo dobrovolně zahrnovaným podnikům).

C.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE EXPOZIC VYKAZUJÍCÍCH FINANČNÍCH PODNIKŮ VŮČI ZVLÁŠTNÍM ÚČELOVÝM JEDNOTKÁM

15.   Jsou expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, které se podle čl. 7 odst. 3 zahrnují do jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti, zahrnovány i do jejich čitatele?

Pravidla revidovaná aktem v přenesené pravomoci Omnibus objasňují, že expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, které financují podniky podléhající povinnému podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví (nebo jejich aktiva), by se měly zahrnovat jak do jmenovatele, tak do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků. Toto pravidlo platí pro expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, které financují podniky podléhající povinnému vykazování v rámci taxonomie na individuální nebo konsolidované úrovni. Tento přístup má zajistit, aby klíčové ukazatele výkonnosti finančních podniků zachycovaly nejen přímé, ale i nepřímé expozice (prostřednictvím zvláštních účelových jednotek) vůči podnikům, na které se vztahuje povinné podávání zpráv o udržitelnosti nebo které patří do skupin, jejichž mateřský podnik podléhá povinnému podávání zpráv o udržitelnosti.

Odpověď na otázku 14 ve sdělení Komise C(2024) 6691 objasňuje, že vykazující finanční podnik by měl při výpočtu čitatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti v souvislosti se zvláštní účelovou jednotkou uplatnit průhledový přístup („look-through“). Buď může použít klíčové ukazatele výkonnosti podniku podléhajícího povinnému podávání zpráv o udržitelnosti, který daná zvláštní účelová jednotka financuje (je-li zvláštní účelová jednotka zřízena za účelem obecného financování tohoto podniku), nebo může posoudit aktiva zvláštní účelové jednotky, pokud je zvláštní účelová jednotka zřízena za účelem vlastnictví konkrétních aktiv (např. větrného parku). Expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám by měly být zahrnuty do šablon na řádcích odpovídajících typu subjektu, který je prostřednictvím zvláštní účelové jednotky financován (tj. nefinanční podnik, finanční podnik nebo místní samospráva).

16.   Jak má být při posuzování expozic vůči zvláštním účelovým jednotkám chápáno „provozování aktiva“? Lze za provozování aktiva považovat například pronájem budovy?

Ustanovení čl. 7 odst. 3 druhého pododstavce aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby se expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, které vlastní aktiva provozovaná subjekty, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, zahrnovaly do jmenovatele i čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti vykazujících finančních podniků jako expozice se známým použitím výnosů. Aktivum provozované subjekty, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, lze určit s přihlédnutím ke struktuře a/nebo účelu zvláštní účelové jednotky. Někdy je zvláštní účelová jednotka strukturována tak, aby vlastnila konkrétní aktivum, a bylo tak zajištěno, že dané aktivum bude například chráněno před úpadkem svého provozovatele (např. projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou vlastněny zvláštní účelovou jednotkou a jsou provozovány energetickou společností, na kterou se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví).

Podle čl. 7 odst. 3 třetího pododstavce aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vykazující finanční podnik, který ví, že výnosy z jeho financování jsou použity na konkrétní aktivum vlastněné zvláštní účelovou jednotkou, může v případech, kdy se na subjekt provozující dané aktivum nevztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, tyto expozice dobrovolně zahrnovat do jmenovatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti (např. projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou vlastněny zvláštní účelovou jednotkou a jsou provozovány energetickou společností, na kterou se nevztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví).

Investice do zvláštní účelové jednotky, která vlastní budovu, nebo expozice vůči této jednotce by měly být považovány za investice do nemovitostí nebo expozice vůči nemovitostem podle čl. 7 odst. 6 písm. e) aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Měly by se také zahrnovat do jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti bez ohledu na to, zda je budova pronajata neprofesionálním zákazníkům nebo subjektům, na které se vztahují (nebo nevztahují) články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví.

17.   Vztahuje se zacházení popsané v odpovědích na otázky 15 a 16 i na zvláštní účelové jednotky ze třetích zemí, pokud financují buď protistrany, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, nebo aktiva provozovaná těmito protistranami?

Ano, popsaný přístup platí i pro zvláštní účelové jednotky ze třetích zemí, jestliže financují buď protistrany, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, nebo aktiva provozovaná těmito protistranami.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/2178/oj).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L, 2023/2486, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2486/oj).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/73 ze dne 4. července 2025, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o zjednodušení obsahu a struktury informací, které mají být zveřejněny v souvislosti s environmentálně udržitelnými činnostmi, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a (EU) 2023/2486, pokud jde o zjednodušení určitých technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti významně nepoškozují environmentální cíle (Úř. věst. L, 2026/73, 8.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2026/73/oj).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/2139/oj).

(6)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES, 2013/34/EU, (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti, Brusel, 26. února 2025, COM(2025) 81 final.

(16)  Podle oddílu 1.2.3 přílohy I, případně přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(17)  Například pokud nakupují finanční produkty uvedené v článcích 8 a 9 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a podléhající článkům 5 a 6 nařízení o taxonomii.

(18)  Finanční podniky, které distribuují finanční produkty podle článků 8 nebo 9 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, ale které nejsou odpovědné za výrobu těchto produktů a které v informacích zveřejňovaných před uzavřením smlouvy uvádějí, že dané produkty obnášejí minimální úroveň investic do hospodářských činností v souladu s taxonomií, mohou uplatnit dvouletou výjimku. Je tomu tak proto, že distributoři těchto produktů nenesou odpovědnost za tvrzení o souladu investic s taxonomií v informacích zveřejňovaných před uzavřením smlouvy, která se řídí nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování, nikoli aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(19)  Přechodná výjimka stanovená v čl. 7 odst. 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se týká zpráv k taxonomii zveřejněných v letech 2026 a 2027 za účetní období 2025 a 2026.

(20)  Zveřejnění podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebo jiných rámců, které používají taxonomii (např. prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3172).

(21)  Jedná se o dluhopisy vydávané podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(22)  Jedná se například o používání podpůrného koeficientu pro infrastrukturu podle článku 501a nařízení (EU) č. 575/2013 úvěrovými institucemi.

(23)  Ustanovení čl. 2 odst. 1a až 1c, čl. 3 odst. 1a, čl. 4 odst. 1a až 1f, čl. 5 odst. 1a a 1b a čl. 6 odst. 1a a 1b aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(24)  Odstavec 1 IFRS 8 o provozních segmentech.

(25)  Evropská komise, Illustrative example and templates (Ilustrační příklady a šablony), k dispozici zde: https://finance.ec.europa.eu/document/download/ba0d4713-d4b4-4668-acd3-4df31358d029_en?filename=250704-taxonomy-delegated-act-examples-template_en.pdf.

(26)  Ustanovení čl. 3 odst. 1a, čl. 4 odst. 1a až 1f, čl. 5 odst. 1a a 1b a čl. 6 odst. 1a a 1b aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.