52026PC0369

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2026

COM(2026) 369 final

2026/0199(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Litevská republika a Polská republika zmocňují, aby se v zájmu Evropské unie staly stranami Úmluvy o dodatkovém odškodnění jaderných škod a její změny a aby učinily prohlášení o uplatňování příslušných vnitřních pravidel práva Unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V Evropské unii se režimy jaderné odpovědnosti členských států řídí vnitrostátními právními předpisy. Ve 23 z 27 členských států však byly hlavní zásady těchto režimů formovány dvěma mezinárodními úmluvami přijatými pod záštitou dvou různých mezinárodních organizací, které harmonizovaly vnitrostátní právní předpisy v oblasti občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody: Pařížskou a Vídeňskou úmluvou.

Tyto mezinárodní úmluvy, které vznikly na počátku 60. let 20. století, existovaly téměř 25 let bez podstatných změn.

Úmluva o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie (dále jen „Pařížská úmluva“) byla přijata v Paříži v roce 1960 pod záštitou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a je otevřena členům této organizace i dalším státům, pokud s tím strany úmluvy souhlasí. V průběhu let byla pozměněna několika protokoly a doplněna Úmluvou ze dne 31. ledna 1963 doplňující Pařížskou úmluvu ze dne 29. července 1960 (dále jen „Bruselská doplňující úmluva“). Cílem Bruselské doplňující úmluvy bylo poskytnout dodatečné finanční prostředky na náhradu škody způsobené jadernou událostí v případech, kdy se finanční prostředky podle Pařížské úmluvy ukáží jako nedostatečné. Uvedená úmluva je otevřena pouze smluvním stranám Pařížské úmluvy.

Poslední změna Pařížské úmluvy a Bruselské doplňující úmluvy byla provedena v roce 2004 prostřednictvím protokolů, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2022.

Cílem Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1963 (dále jen „Vídeňská úmluva“), přijaté pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), je harmonizovat vnitrostátní právní předpisy smluvních stran stanovením některých minimálních norem pro poskytování finanční ochrany před škodami vyplývajícími z určitého mírového využití jaderné energie. Úmluva má zajistit, aby všechny smluvní strany měly právní a správní předpisy, které jsou v souladu s právním režimem občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody stanoveným v úmluvě. Protokol z roku 1997, kterým se mění Vídeňská úmluva, byl vyjednán s cílem zlepšit pro oběti náhradu škody způsobené jadernými událostmi; vstoupil v platnost dne 4. října 2003.

Smluvní strany Pařížské úmluvy nejsou stranami Vídeňské úmluvy a naopak. Navzdory podobnosti mezi Pařížskou a Vídeňskou úmluvou nebyl těmito úmluvami zaveden jednotný režim odpovědnosti vůči třetím stranám pro všechny země, které jsou stranou jedné či druhé z nich. Obě úmluvy fungovaly izolovaně, takže každé z nich mohly využít pouze oběti na území jejích smluvních stran.

Z tohoto důvodu byl v roce 1988 přijat Společný protokol týkající se uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy, jenž měl za cíl navázat smluvní vztahy mezi smluvními stranami Vídeňské a Pařížské úmluvy a zabránit konfliktům, které by mohly vyvstat z uplatňování obou úmluv současně na stejnou jadernou událost. Společný protokol je proto otevřen pouze státům, které jsou stranami Vídeňské nebo Pařížské úmluvy.

Od jeho vstupu v platnost dne 27. dubna 1992 požívají státy, které jsou stranou Pařížské nebo Vídeňské úmluvy a současně společného protokolu, výhod obou úmluv. Pokud tedy dojde k jaderné události, za kterou nese odpovědnost provozovatel ve státě Pařížské úmluvy / společného protokolu, a škody vzniknou obětem ve státě Vídeňské úmluvy / společného protokolu, mohou tyto oběti požadovat od odpovědného provozovatele náhradu škody v zásadě stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby byly oběťmi ve státě Pařížské úmluvy; stejně tak je tomu i v opačném případě.

Společný protokol zajišťuje, že se na konkrétní jadernou událost vztahuje pouze jedna z obou úmluv a že jak odpovědný provozovatel, tak výše jeho odpovědnosti jsou určeny tou úmluvou, jejíž stranou je stát, na jehož území se nachází zařízení odpovědného provozovatele. Společný protokol se vztahuje nejen na původní Pařížskou a Vídeňskou úmluvu, nýbrž také na veškeré změny kterékoli z obou úmluv, jež platí pro smluvní stranu společného protokolu.

Některé členské státy Evropské unie přistoupily k Pařížské úmluvě (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko), zatímco Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko jsou smluvními stranami Vídeňské úmluvy.

Ostatních pět členských států (Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta a Rakousko) není stranou žádné úmluvy o odpovědnosti za jaderné škody.

Havárie jaderné elektrárny v Černobylu v bývalém SSSR v roce 1986 jasně ukázala, že jaderná událost může způsobit škody výjimečného rozsahu a že škodlivé účinky takové události se nezastaví na státních hranicích. Mezinárodní právní předpisy týkající se jaderné odpovědnosti byly zlepšeny iniciováním změny stávajících úmluv a přijetím nových úmluv s cílem zavést mechanismy k zajištění rychlé a účinné náhrady za škodu způsobenou jadernou událostí.

V tomto poměrně roztříštěném a složitém právním rámci týkajícím se odpovědnosti za jaderné škody byla v roce 1997 přijata další úmluva: Úmluva o dodatkovém odškodnění jaderných škod (CSC, dále také jen „úmluva o dodatkovém odškodnění“), jejímž cílem je vytvořit celosvětový systém občanskoprávní odpovědnosti a která předpokládá minimální výši náhrady škody na vnitrostátní úrovni a má také dále zvýšit částky náhrady škody z veřejných prostředků, které mají smluvní strany poskytnout, pokud by vnitrostátní částka nepostačovala k náhradě škody způsobené jadernou událostí. Tento režim tak zvyšuje právní jistotu a ochranu veřejnosti, provozovatelů, dodavatelů, věřitelů, investorů a pojistitelů.

V roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiiči mezinárodní společenství uznalo, že jaderná událost kdekoli je jaderná událost všude, a potvrdilo význam a přínosy zavedení globálního režimu jaderné odpovědnosti.

Úmluva o dodatkovém odškodnění je otevřena nejen státům, které jsou stranami Vídeňské nebo Pařížské úmluvy (včetně veškerých jejich změn), nýbrž i dalším státům, pokud jsou jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s jednotnými pravidly občanskoprávní odpovědnosti stanovenými v příloze úmluvy.

Úmluva se vztahuje na jaderné škody vzniklé v důsledku jaderných událostí, k nimž došlo v jaderných zařízeních i během přepravy jaderného materiálu do těchto zařízení a z nich. Definice jaderné škody, za kterou má být poskytnuta náhrada, zahrnuje kromě ztráty na životech a újmy na zdraví a ztráty nebo poškození majetku také náklady spojené s obnovou životního prostředí, ztrátu příjmů plynoucích z hospodářského zájmu na využití nebo užití životního prostředí a náklady na preventivní opatření určená k předcházení škodám nebo k jejich minimalizaci. Úmluva o dodatkovém odškodnění vstoupila v platnost dne 15. dubna 2015 a v současné době má 11 smluvních stran.

Z členských států EU ji před přistoupením k Unii podepsaly Česko, Litva a Rumunsko a ratifikovalo Rumunsko. Itálie ji podepsala v roce 1998.

Dne 13. ledna 2026 byla na konferenci stran úmluvy o dodatkovém odškodnění ve Vídni na základě konsenzu přijata změna Úmluvy o dodatkovém odškodnění jaderných škod. Uvedená změna ruší požadavek, aby státy bez jaderných reaktorů přispívaly k úmluvě z veřejných prostředků, přičemž nemá vliv na pravidla úmluvy o dodatkovém odškodnění týkající se příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí. Změna vstoupí v platnost v den, kdy všechny smluvní strany úmluvy uloží své ratifikační listiny. Od vstupu změny v platnost již nebude možné přistoupit k nepozměněné úmluvě o dodatkovém odškodnění.

Podobně jako ostatní úmluvy o odpovědnosti za jaderné škody obsahuje i úmluva o dodatkovém odškodnění v kapitole V (Příslušnost a rozhodné právo) ustanovení, která spadají do výlučné vnější pravomoci EU, protože se týkají příslušnosti, uznávání a výkonu a rozhodného práva.

V souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) by totiž článek XIII úmluvy o dodatkovém odškodnění mohl ovlivnit sekundární právní předpisy Unie týkající se příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) 1 .

Toto riziko ovlivnění je potvrzeno ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, zejména stanoviskem 1/03 k Luganské úmluvě týkajícím se pravomoci Společenství uzavřít novou Luganskou úmluvu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Soudní dvůr rozhodl o otázce pravomoci Evropského společenství uzavřít novou Luganskou úmluvu a konstatoval, že Evropské společenství má implicitní výlučnou pravomoc uzavřít novou úmluvu, jelikož byl přijat vnitřní právní předpis EU v téže věci (nařízení Rady č. 44/2001 2 ).

Na druhou stranu nařízení (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) ze své působnosti výslovně vylučuje mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají v souvislosti se škodou z jaderné události (čl. 1 odst. 2 písm. f)).

Jelikož ustanovení úmluvy o dodatkovém odškodnění spadají do výlučné pravomoci Unie, a vzhledem k tomu, že Polsko a Litva vyjádřily přání stát se stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění, je třeba je prostřednictvím rozhodnutí Rady zmocnit k tomu, aby se k této úmluvě připojily. Protože nelze předvídat datum, kdy všechny stávající smluvní strany úmluvy o dodatkovém odškodnění změnu ratifikují, v zájmu účinnosti budou Polsko a Litva rozhodnutím Rady zmocněny připojit se jak k úmluvě o dodatkovém odškodnění, která je v současné době v platnosti, tak k jejímu pozměněnému znění.

Stejně jako tomu bylo v případě rozhodnutí Rady 2013/434/EU týkajícího se Vídeňské úmluvy, budou Polsko a Litva muset učinit prohlášení, které zajistí, že pravidla týkající se uznávání a výkonu soudních rozhodnutí stanovená v nařízení (EU) č. 1215/2012 se budou i nadále uplatňovat mezi členskými státy, které jsou stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění (v současné době pouze Rumunsko).

Tím se zajistí jednota soudního prostoru Unie a volný pohyb soudních rozhodnutí v rámci EU, aniž by to mělo dopad na účinné provádění úmluvy.

Polsko je již smluvní stranou Vídeňské úmluvy, ve znění protokolu z roku 1997, a Společného protokolu z roku 1988 týkajícího se uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy.

Tímto přistoupením také k úmluvě o dodatkovém odškodnění se podpoří provádění polského jaderného programu z roku 2020, který předpokládá, že od dubna 2027 začne v Polsku výstavba několika jaderných elektráren, což je mimo jiné v souladu s cílem postupné dekarbonizace polské elektrizační soustavy. Zřízením mezinárodního fondu, který doplní náhradu škody na vnitrostátní úrovni, se zvýší právní jistota pro investory a dodavatele a posílí ochrana potenciálních obětí jaderných událostí. Navíc vzhledem k tomu, že zakázka na výstavbu první jaderné elektrárny v Polsku byla zadána americkému konsorciu a že USA jsou již smluvní stranou úmluvy o dodatkovém odškodnění, její ratifikace Polskem vytvoří společný právní rámec mezi Polskem a USA v oblasti občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a bude relevantní i pro další možné investice související s jadernou energií plánované v Polsku, jež se v současné době nacházejí v různých fázích provádění.

Litva podepsala úmluvu o dodatkovém odškodnění dne 30. září 1997, před přistoupením k EU. Litva vyjádřila zájem o přistoupení k úmluvě o dodatkovém odškodnění a požádala o zmocnění tak učinit, a to v návaznosti na jednání v Pracovní skupině pro otázky občanského práva (obecné otázky) dne 13. listopadu 2025.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Iniciativa je v souladu s předchozími rozhodnutími Rady přijatými v oblasti občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, jejichž cílem je zmocnit členské státy k ratifikaci Pařížské a Vídeňské úmluvy nebo k přistoupení k nim z důvodu výlučné vnější pravomoci EU u některých ustanovení těchto mezinárodních dohod.

Rozhodnutím Rady 2004/294/ES ze dne 8. března 2004 3 byly členské státy, které jsou stranami Pařížské úmluvy, zmocněny ratifikovat protokol o změně této úmluvy nebo k němu přistoupit. Přijetím rozhodnutí nebyl dotčen postoj Irska, Lucemburska a Rakouska, které nebyly stranami Pařížské úmluvy.

Rozhodnutím Rady 2007/727/ES ze dne 8. listopadu 2007 bylo Slovinsko zmocněno ratifikovat protokol, kterým se mění Pařížská úmluva, protože Slovinsko v době přijetí rozhodnutí Rady z roku 2004 ještě nebylo členským státem Evropského společenství 4 .

Rozhodnutím Rady 2013/434/EU ze dne 15. července 2013 byly některé členské státy, které jsou smluvními stranami Vídeňské úmluvy, zmocněny ratifikovat protokol z roku 1997, kterým se mění Vídeňská úmluva, nebo k němu přistoupit 5 .

Toto rozhodnutí Rady bylo určeno pouze těm členským státům, které byly v době přijetí rozhodnutí již smluvními stranami Vídeňské úmluvy. Přijetím rozhodnutí nebyl dotčen postoj Irska, Kypru, Lucemburska, Malty a Rakouska.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh rozhodnutí Rady je v souladu s obecnou politikou EU přijímat opatření k zajištění toho, aby byla respektována výlučná vnější pravomoc EU v mezinárodním rámci. Tato iniciativa navazuje na několik dalších rozhodnutí Rady týkajících se jiných oblastí politiky než odpovědnosti za jaderné škody, v nichž bylo nezbytné zmocnit členské státy k ratifikaci úmluv nebo přistoupení k nim, včetně ustanovení spadajících do výlučné vnější pravomoci EU.

Tyto úmluvy se mohou týkat například odpovědnosti za znečištění moří, jako např. Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001(úmluva o ropných palivech) nebo Mezinárodní úmluva o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (úmluva HNS). Členské státy byly zmocněny tyto úmluvy ratifikovat nebo k nim přistoupit rozhodnutími Rady týkajícími se úmluvy o ropných palivech 6 a úmluvy HNS 7 , protože ustanovení uvedených úmluv týkající se příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ovlivnila pravidla stanovená v nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I).

V roce 2017 bylo přijato další rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují ratifikovat protokol z roku 2010 k úmluvě HNS nebo k němu přistoupit, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech 8 . V tomto případě ovlivnila ustanovení protokolu z roku 2010 pravidla pro příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech stanovená v nařízení (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel Ia).

To je pouze několik příkladů souvisejících specificky s úmluvami, které se zabývají odpovědností a náhradou za škodu, ale lze zmínit i zmocnění udělená členským státům v jiných odvětvích, jako je přeprava zboží, například Budapešťskou úmluvu o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI). V tomto případě byly Belgie, Polsko a Rakousko zmocněny ratifikovat Budapešťskou úmluvu nebo k ní přistoupit, protože ustanovení o volbě práva stranami přepravní smlouvy spadající do působnosti úmluvy ovlivnilo pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) 9 .

Závěrem lze říci, že v případech, kdy ustanovení mezinárodních úmluv ovlivňují pravidla přijatá sekundárními právními předpisy EU v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech, byly důsledně přijaty odpovídající kroky k zajištění toho, aby v souladu se Smlouvami a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie byly vnitřní a vnější rámec řádně koordinovány a nebylo ovlivněno acquis EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Hmotněprávním základem tohoto návrhu je čl. 81 odst. 2 SFEU, který umožňuje mimo jiné přijímat opatření, jejichž cílem je zajistit vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy a slučitelnost pravidel použitelných v členských státech, jež se týkají kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti.

Hmotněprávní základ pro rozhodnutí podle čl. 218 odst. 6 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu související mezinárodní dohody. Cíl a obsah tohoto návrhu rozhodnutí Rady se však omezuje na ustanovení mezinárodní dohody, která spadají do výlučné pravomoci EU, tj. na článek XIII úmluvy o dodatkovém odškodnění týkající se příslušnosti a výkonu, jenž ovlivňuje sekundární právní předpisy Unie týkající se příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí stanovené v nařízení (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012.

Právním základem tohoto návrhu je proto čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. a) bod v) SFEU spolu s čl. 81 odst. 2 SFEU. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Pravidla pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí stanovená v článku XIII úmluvy o dodatkovém odškodnění by neměla mít přednost před příslušnými pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1215/2012, jak jsou rozšířena na Dánsko Dohodou mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech 10 . Dotčené členské státy by proto měly stejně jako v případě uvedeného rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2013 o protokolu, kterým se mění Vídeňská úmluva, učinit prohlášení o uplatňování práva EU.

Irsko je vázáno nařízením (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Proporcionalita

Tento návrh je vypracován po vzoru již přijatých rozhodnutí Rady týkajících se téhož předmětu a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle, kterým je zajistit dodržování výlučné vnější pravomoci EU v souvislosti s některými ustanoveními úmluvy o dodatkovém odškodnění a zmocnit Polsko a Litvu, aby se připojily k úmluvě o dodatkovém odškodnění a její změně.

•Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že se předmět týká mezinárodní úmluvy, není jiná možnost než přijetí rozhodnutí Rady v souladu s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) SFEU, kterým se Polsko a Litva zmocní k přistoupení k úmluvě o dodatkovém odškodnění. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by bylo možné použít k dosažení cíle tohoto návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Proběhly intenzivní konzultace s polským ministerstvem energetiky, jejichž cílem bylo zajistit, aby zmocnění připojit se k úmluvě o dodatkovém odškodnění bylo v souladu s harmonogramem stanoveným v Programu polské jaderné energetiky z roku 2020.

Konzultováno bylo rovněž litevské ministerstvo energetiky.

Seminář MAAE o občanskoprávní jaderné odpovědnosti, který se konal ve dnech 21. až 24. října 2025 v litevském Vilniusu, byl navíc příležitostí k posouzení přínosů úmluvy o dodatkovém odškodnění při zavádění globálního režimu jaderné odpovědnosti. Komise se pracovního semináře aktivně zúčastnila, mimo jiné s cílem vysvětlit tuto iniciativu státům, které již jsou stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění, a potenciálním smluvním stranám.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise vycházela z rozsáhlé práce vykonané MAAE, zejména z jejího akčního plánu na vytvoření globálního režimu jaderné odpovědnosti, který se zabývá obavami všech států, jež by mohly být postiženy jadernou událostí. V této souvislosti je obzvláště relevantní činnost Mezinárodní skupiny odborníků pro jadernou odpovědnost (INLEX), která zdůraznila, že úmluva o dodatkovém odškodnění poskytuje mechanismus pro navázání smluvních vztahů s tolika státy, s kolika je to potřebné, přičemž cílem je dosáhnout univerzální účasti v globálním režimu jaderné odpovědnosti.

•Posouzení dopadů

V rámci rozhodnutí Rady týkajících se dalších úmluv o jaderné odpovědnosti nebylo provedeno posouzení dopadů přistoupení Polska a Litvy k úmluvě o dodatkovém odškodnění.

Z konzultací se zúčastněnými stranami a ze shromážděných odborných poznatků však jasně vyplynulo, že úmluva o dodatkovém odškodnění představuje právní rámec, který nabízí lepší záruky, pokud jde o stávající mezinárodní dohody týkající se odpovědnosti za jaderné škody.

Katastrofa ve Fukušimě v roce 2011 totiž odhalila značné nedostatky ve finanční připravenosti, neboť náklady na náhradu škody výrazně převyšovaly zdroje, které byly v rámci japonského vnitrostátního režimu odpovědnosti k dispozici. Tato havárie zdůraznila, že je potřeba mít mezinárodní úmluvy, které stanoví pevnější finanční požadavky a mechanismy pro řešení katastrofických havárií.

Úmluva o dodatkovém odškodnění se snaží na tuto výzvu reagovat tím, že podporuje vyšší náhradu škody, která by doplnila výši dostupných náhrad za jaderné škody, a to i prostřednictvím mezinárodního fondu. Úmluva byla vytvořena jako zastřešující nástroj pro ostatní mezinárodní úmluvy o odpovědnosti a jako základ pro globální režim jaderné odpovědnosti, který by mohl podnítit široké přijetí zeměmi s jadernými elektrárnami i zeměmi bez nich. Rozsáhlou dokumentaci o přínosech režimu úmluvy o dodatkovém odškodnění lze nalézt na příslušných stránkách MAAE 11 .

Díky přistoupení Polska a ratifikaci Litvou se počet států úmluvy o dodatkovém odškodnění zvýší, což přispěje k cíli dosáhnout globálního režimu jaderné odpovědnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Nevztahuje se na tento návrh.

2026/0199 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu 12 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Úmluva o dodatkovém odškodnění jaderných škod (dále také jen „úmluva o dodatkovém odškodnění“) byla přijata dne 12. září 1997 a vstoupila v platnost dne 15. dubna 2015.

(2)Cílem úmluvy o dodatkovém odškodnění je stanovit minimální výši náhrady škody na vnitrostátní úrovni a dále zvýšit částky náhrady škody z veřejných prostředků, které mají smluvní strany poskytnout, pokud by vnitrostátní částka k náhradě škody způsobené jadernou událost nepostačovala. Zvyšuje tak právní jistotu pro investory a dodavatele i pro potenciální oběti jaderných událostí.

(3)Dne 13. ledna 2026 přijaly smluvní strany úmluvy o dodatkovém odškodnění na základě konsenzu změnu, která ruší požadavek, aby státy bez jaderných reaktorů přispívaly k úmluvě o dodatkovém odškodnění z veřejných prostředků. Tato změna vstoupí v platnost, až všechny smluvní strany úmluvy o dodatkovém odškodnění uloží své ratifikační listiny.

(4)Úmluva o dodatkovém odškodnění je otevřena nejen státům, které jsou stranami ostatních úmluv o odpovědnosti v jaderné oblasti, jako je Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody ze dne 21. května 1963 nebo Pařížská úmluva o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie ze dne 29. července 1960 (včetně veškerých jejich změn), nýbrž i dalším státům, pokud jsou jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s jednotnými pravidly občanskoprávní odpovědnosti stanovenými v příloze úmluvy o dodatkovém odškodnění.

(5)Unie má výlučnou pravomoc, pokud jde o článek XIII úmluvy o dodatkovém odškodnění v rozsahu, v jakém jeho ustanovení ovlivňují sekundární právní předpisy Unie týkající se příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 13 . Členské státy si ponechávají svou pravomoc v záležitostech, na něž se vztahuje úmluva o dodatkovém odškodnění a jež neovlivňují právo Unie.

(6)Členské státy, které se chtějí stát stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění, by proto měly být zmocněny tuto úmluvu podepsat, ratifikovat nebo k ní přistoupit v zájmu Unie.

(7)Úmluvu o dodatkovém odškodnění před přistoupením k Unii podepsaly Česko, Litva a Rumunsko a ratifikovalo Rumunsko. Itálie ji podepsala v roce 1998.

(8)Polsko a Litva vyjádřily přání obdržet zmocnění k přistoupení k úmluvě o dodatkovém odškodnění a její změně.

(9)Pravidla pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí stanovená v článku XIII úmluvy o dodatkovém odškodnění by neměla mít přednost před pravidly upravujícími řízení o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí stanovenými nařízením (EU) č. 1215/2012.

(10)Členské státy, které jsou zmocněny stát se stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění, by proto měly učinit prohlášení uvedené v tomto rozhodnutí s cílem zajistit uplatňování příslušných pravidel Unie.

(11)Pro Irsko je nařízení (EU) č. 1215/2012 závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(12)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Litevská republika a Polská republika se zmocňují, aby se za podmínek stanovených v článku 2 tohoto rozhodnutí staly v zájmu Unie stranami Úmluvy o dodatkovém odškodnění jaderných škod a její změny.

Článek 2

Při přistoupení k Úmluvě o dodatkovém odškodnění jaderných škod učiní Litevská republika a Polská republika toto prohlášení: „Soudní rozhodnutí ve věcech, na něž se vztahuje Úmluva o dodatkovém odškodnění jaderných škod ze dne 12. září 1997, vydaná soudem členského státu Evropské unie jsou uznávána a vykonávána v [název členského státu, který činí prohlášení] podle příslušných pravidel Evropské unie týkajících se daného předmětu.“

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice a Polské republice.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

[...]

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Litevská republika a Polská republika zmocňují, aby se v zájmu Evropské unie staly stranami Úmluvy o dodatkovém odškodnění jaderných škod a její změny a aby učinily prohlášení o uplatňování příslušných vnitřních pravidel práva Unie.

1.2.Příslušné oblasti politik

Spravedlnost (justiční spolupráce v občanských věcech).

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Cílem tohoto návrhu je zmocnit Polsko a Litvu, aby se připojily k úmluvě o dodatkovém odškodnění s tím, že současně bude respektována výlučná vnější pravomoc EU, pokud jde o některá ustanovení této úmluvy.

1.3.2.Specifické cíle

Polsko a Litva se budou moci stát smluvními stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění, aniž by došlo k porušení práva EU.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Polsko a Litva budou moci uplatnit své právo stát se stranami úmluvy o dodatkovém odškodnění.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Nepoužije se.

1.4.Návrh/podnět se týká:

☑nové akce

☐nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 14 (1)

☐prodloužení stávající akce

☐sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Nepoužije se.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex ante)

Zmocnění udělené členským státům EU je v souladu s předchozími iniciativami stejného druhu v návaznosti na stanovisko 1/03 Soudního dvora Evropské unie k Luganské úmluvě. Spadá do výlučné vnější pravomoci EU podle čl. 3 odst. 2 SFEU. Zmocnění může udělit pouze Rada na návrh Komise a jedná se tedy ze své podstaty o výlučnou pravomoc, která nepodléhá zásadě subsidiarity.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex post)

Je zajištěno dodržování Smluv EU, judikatury Soudního dvora Evropské unie a precedentů týkajících se téhož předmětu.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Existuje několik precedentů pro takovéto zmocnění v oblasti odpovědnosti za jaderné škody. Tento návrh sleduje stejný scénář.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh nemá žádné rozpočtové důsledky.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Nepoužije se.

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

☐Časově omezená doba trvání

☐s platností od [DD.MM]RRRR do [DD.MM]RRRR

☐finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☐Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 15 (2)

☐Přímé řízení Komisí

☐prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

☐prostřednictvím výkonných agentur.

☐Sdílené řízení s členskými státy

☐Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

☐třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

☐mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

☐Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

☐subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

☐veřejnoprávní subjekty,

☐soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

☐soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

☐subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

☐subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Nepoužije se.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Nepoužije se.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

[...]

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

[...]

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

[...]

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

[...]

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 16(3)	zemí ESVO 17(4)	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 18(5)	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

☐Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

☐Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce		Číslo
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)							0,000
	Platby	(2a)							0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)							0,000
	Platby	(2b)							0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 19(6)
Rozpočtová položka		(3)							0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)							0,000
	Platby	(2a)							0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)							0,000
	Platby	(2b)							0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 20(7)
Rozpočtová položka		(3)							0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <....> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
Okruh víceletého finančního rámce		Číslo
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)							0,000
	Platby	(2a)							0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)							0,000
	Platby	(2b)							0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 21(8)
Rozpočtová položka		(3)							0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)							0,000
	Platby	(2a)							0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)							0,000
	Platby	(2b)							0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 22(9)
Rozpočtová položka		(3)							0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <....> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000		0,000		0,000
			Rok 2024	Rok 2025		Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM		(6)	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+6	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
Okruh víceletého finančního rámce		7				„Správní výdaje“ 23(10)
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025		Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Lidské zdroje			0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ <…> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025		Rok 2026		Rok 2027		CELKEM VFR na období 2021–2027
Lidské zdroje			0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ <…> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)	0,000	0,000		0,000		0,000		0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce		Číslo
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 24(11)
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 25(12)
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <....> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Okruh víceletého finančního rámce		Číslo
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 26(13)
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 27(14)
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <.......>	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <....> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Okruh víceletého finančního rámce		7			„Správní výdaje“ 28(15)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Lidské zdroje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <.......>			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
Lidské zdroje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…> CELKEM	Prostředky		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte
cíle a
výstupy
⇓

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Vložit počet let podle
trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 29(16)

Průměrné
náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkem
Počet

Celkem
Náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 30(17) [...]

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

☐Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

☐Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.3.3.Prostředky celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

☐Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☐Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 31(18)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst			Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinná opatření: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM VFR na období 2021–2027
OKRUH 7
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

☐může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

☐vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

☐vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

☐nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

☐počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

☐Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

☐Návrh/podnět má tento finanční dopad:

☐na vlastní zdroje

☐na jiné příjmy

☐uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 32(19)
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ..........

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[...]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[...]

4.DIGITÁLNÍ ROZMĚR

4.1.Požadavky digitálního významu

Pokud je politická iniciativa vyhodnocena jako iniciativa bez požadavku digitálního významu, uveďte vysvětlení, proč nejsou digitální prostředky použity.

Návrh nemá digitální rozměr, jedná se čistě o zmocnění některých členských států k přistoupení k úmluvě.

V opačném případě uveďte požadavky digitálního významu v níže uvedené tabulce:

Odkaz na požadavek	Popis požadavku	Subjekty, kterých se požadavek týká nebo které jsou jím dotčeny	Procesy na vysoké úrovni	Kategorie

4.2.Údaje

Popis dat v oblasti působnosti na vysoké úrovni a všechny související normy/specifikace

Druh dat	Odkaz na požadavek (požadavky)	Norma a/nebo specifikace (je-li relevantní)
Druh dat č. 1
Druh dat č. 2

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlete, jak je zajištěn soulad požadavků s Evropskou strategií pro data.

[...]

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlení, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a jak byly zváženy možnosti opětovného používání existujících údajů

[...]

Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality.

[...]

Datové toky

Pro každý tok údajů vyplňte níže uvedenou tabulku:

Druh dat	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Subjekt, který data poskytuje	Subjekt, který data přijímá	Podnět pro výměnu dat	Četnost (v příslušných případech)
Druh dat č. 1
Druh dat č. 2

4.3.Digitální řešení

U každého digitálního řešení uveďte odkaz na požadavek (požadavky) digitálního významu, který se ho týká, popis předepsaných funkcí digitálního řešení, subjekt, který za ně bude odpovědný, a další relevantní aspekty, jako je opakovaná použitelnost a přístupnost. Nakonec vysvětlete, zda digitální řešení hodlá využívat technologie umělé inteligence.

Digitální řešení	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Hlavní požadované funkce	Odpovědný subjekt	Jak je zajištěna přístupnost?	Jak je zohledněna opětovná použitelnost?	Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
Digitální řešení č. 1
Digitální řešení č. 2

U každého digitálního řešení vysvětlete, jak je dosaženo jeho souladu s požadavky a povinnostmi zakotvenými v právním rámci EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a s dalšími platnými politikami a legislativními akty v digitální oblasti (jako je např. eIDAS, jednotná digitální brána apod.).

Digitální řešení č. 1

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Způsob, jakým je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost
Nařízení eIDAS
Jednotná digitální brána a IMI
Jiné

Digitální řešení č. 2

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Způsob, jakým je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost
Nařízení eIDAS
Jednotná digitální brána a IMI
Jiné

4.4.Posouzení interoperability

Uveďte digitální veřejnou službu či služby, jichž se požadavky týkají

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb	Popis	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Řešení pro Interoperabilní Evropu (nepoužije se)	Jiná řešení interoperability
Digitální veřejná služba č. 1
Kategorie digitálních veřejných služeb podle COFOG 33(20) č. 1

Posouzení dopadu požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu

Digitální veřejná služba č. 1

Posouzení	Opatření	Případné zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami. Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky	Digitální nebo odvětvová politika č. 1 Digitální nebo odvětvová politika č. 2 Digitální nebo odvětvová politika č. 3	Překážka č. 1 Překážka č. 2 Překážka č. 3
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb. Uveďte plánovaná správní opatření	Správní opatření č. 1 Správní opatření č. 2 Správní opatření č. 3	Překážka č. 1 Překážka č. 2 Překážka č. 3
Opatření přijatá k zajištění společného porozumění údajům. Uveďte seznam těchto opatření	Opatření č. 1 Opatření č. 2 Opatření č. 3	Překážka č. 1 Překážka č. 2 Překážka č. 3
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem. Uveďte seznam těchto opatření	Opatření č. 1 Opatření č. 2 Opatření č. 3	Překážka č. 1 Překážka č. 2 Překážka č. 3

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

U každého opatření na podporu digitálního provádění vyplňte níže uvedenou tabulku.

Popis opatření	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Úloha Komise (v příslušných případech)	Zapojené subjekty (v příslušných případech)	Předpokládaný harmonogram (v příslušných případech)
Opatření č. 1
Opatření č. 2
Opatření č. 3

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1, http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1215/oj ).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1).

(3) 2004/294/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 8. března 2004, kterým se zmocňují členské státy, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovaly protokol, kterým se mění tato úmluva, nebo k němu přistoupily (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 53).

(4) 007/727/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2007, kterým se Republika Slovinsko zmocňuje, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovala protokol ze dne 12. února 2004, kterým se mění Pařížská úmluva ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie (Úř. věst. L 294, 13.11.2007, s. 23).

(5) 2013/434/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 15. července 2013, kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly protokol, kterým se mění Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody ze dne 21. května 1963, nebo k němu přistoupily, jakož i učinily prohlášení o uplatňování příslušných vnitřních pravidel práva Unie.

(6) 2002/762/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 19. září 2002, kterým se členské státy zmocňují v zájmu Společenství k podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k Mezinárodní úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva o ropných palivech) (Úř. věst. L 256, 25.9.2002, s. 7).

(7) 2002/971/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (Úmluva HNS) (Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55).

(8) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/770 ze dne 25. dubna 2017 o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech (Úř. věst. L 115, 4.5.2017, s. 18).

(9) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1878 ze dne 8. října 2015, kterým se Belgické království a Polská republika zmocňují k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI) a Rakouská republika se zmocňuje k přistoupení k uvedené úmluvě (Úř. věst. L 276, 21.10.2015, s. 1).

(10) Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62. Nařízení č. 1215/2012 je v Dánsku použitelné podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech. Nezbytné legislativní změny v Dánsku vstoupily v platnost dne 1. června 2013.

(11) https://www.iaea.org/topics/nuclear-liability-conventions/convention-supplementary-compensation-nuclear-damage .

(12) Souhlas zveřejněn v Úř. věst. L [...], [...], ELI: [...]

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1, http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1215/oj ).

(14) (1) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(15) (2) Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx.

(16) (3) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(17) (4) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(18) (5) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(19) (6) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(20) (7) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(21) (8) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(22) (9) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(23) (10) Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(24) (11) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(25) (12) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(26) (13) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(27) (14) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28) (15) Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(29) (16) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

(30) (17) Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle...“

(31) (18) Pod tabulkou upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(32) (19) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(33) (20) https://op.europa.eu/cs/web/eu-vocabularies/concept-scheme/-/resource?uri=http://data.europa.eu/7yx/cofog

Choose the experimental features you want to try