Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52026PC0233

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2021/782, pokud jde o ochranu cestujících s jediným přepravním dokladem

COM/2026/233 final

V Bruselu dne 13.5.2026

COM(2026) 233 final

2026/0114(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/782, pokud jde o ochranu cestujících s jediným přepravním dokladem

{SWD(2026) 233 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie se dlouhodobě zasazuje o zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících v dopravě, která je základem dopravní a spotřebitelské politiky EU. EU je v celosvětovém měřítku výjimečná tím, že cestujícím poskytuje ucelená práva ve všech druzích dopravy, včetně železniční. Zároveň se její právní rámec postupně přizpůsobuje vyvíjejícím se vzorcům mobility a očekáváním cestujících. Železnice v tomto rámci zaujímá obzvláště důležité postavení vzhledem ke své úloze při posilování konektivity a konkurenceschopnosti, při podpoře vnitřního trhu a přispívání ke klimatickým cílům EU. Železniční doprava patří k nejudržitelnějším druhům dopravy a je stále více propagována jako alternativa k silniční a letecké dopravě, zejména pro dálkové a přeshraniční cesty. Jednotný evropský železniční prostor však zůstává neúplný, a to i přes desetiletí otevírání trhu. Bezproblémovou přeshraniční železniční dopravu stále brzdí roztříštěnost trhu, přetrvávající monopolní struktury a technické a organizační překážky. To má negativní vliv na zkušenosti cestujících.

Klíčovým problémem, jenž se tento návrh snaží řešit, je nedostatečná ochrana cestujících, kteří cestují vlaky vícero železničních dopravců. V praxi je při mnoha cestách vlakem, zejména při přeshraničních nebo dálkových cestách, nutné, aby cestující využili služeb několika železničních podniků. I když si cestující zakoupí cestu v rámci jedné transakce na jedné rezervační platformě, podle stávajících právních předpisů EU výsledný přepravní doklad (doklady) často není považován (nejsou považovány) za přímé přepravní doklady. V důsledku toho se může stát, že cestující, kteří zmeškají přípoj z důvodu zpoždění nebo odřeknutí spoje, zůstanou bez nároku na pomoc, přesměrování, náhradu nebo odškodnění, přestože oprávněně očekávají, že budou chráněni po celou dobu cesty.

Ačkoli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 1 práva cestujících v železniční přepravě posílilo a zavedlo některé povinnosti nabízet přímé přepravní doklady, zůstávají tyto povinnosti svým rozsahem velmi omezené. Existují některé dobrovolné dohody o spolupráci mezi železničními podniky, jako je dohoda o pokračování cesty (AJC) 2 a možnost nastoupit do nejbližšího dostupného vlaku (HOTNAT) 3 . Tyto dohody však poskytují pouze dílčí a nezávazná řešení a nezajišťují jednotnou ochranu cestujících v celé Unii. To vede k nerovnému zacházení s cestujícími v závislosti na zúčastněných dopravcích a dotčených členských státech. Následně to podkopává důvěru v železniční dopravu a snižuje její atraktivitu ve srovnání s jinými druhy dopravy, zejména leteckou.

Politické směry pro Evropskou komisi na období 2024–2029 obsahují jasný cíl zajistit, aby si Evropané mohli zakoupit jediný přepravní doklad na jedné rezervační platformě a využívat práv cestujících po celou dobu cesty. Konzultace se zúčastněnými stranami ukazují, že organizace spotřebitelů a cestujících odstranění těchto mezer v ochraně silně podporují. Tuto podporu vyjádřily ve výzvě Komise k předložení faktických podkladů, která probíhala v období od července do září 2025. Naproti tomu železniční podniky mají k této iniciativě výhrady a varují před zvýšením nákladů na jízdné při cestování vlakem.

Návrh proto vychází z potřeby odstranit stávající mezery v ochraně cestujících a přizpůsobit právní rámec současné rezervační praxi, kdy se cesty o několika úsecích zahrnujících vícero dopravců stále častěji zakupují jako jedna transakce na jedné rezervační platformě. Podle návrhu získají držitelé jediného přepravního dokladu pro cesty zahrnující vícero dopravců ochranu (pomoc, náhradu, přesměrování, odškodnění), pokud zpoždění nebo odřeknutí předchozího spoje způsobí zmeškání přípoje. Za tímto účelem návrh zavádí pojem jediný přepravní doklad definovaný jako platný doklad, bez ohledu na jeho formu, o přímém přepravním dokladu nebo o uzavření dvou či více přepravních smluv pro jednu cestu zakoupenou v rámci jediné obchodní transakce od železničního podniku, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu.

Aby bylo cestujícím umožněno tento jediný přepravní doklad zakupovat, mělo by být železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu zabráněno v tom, aby cesty, na které mohou prodat jediný přepravní doklad, rozdělovali na úseky nebo prodávali jako oddělené přepravní doklady. Současně by u cest uskutečňovaných na základě jediného přepravního dokladu a trvajících déle než 12 hodin měl vzniknout nárok na odškodnění pouze ve vztahu ke zpoždění, jímž je dotčen konkrétní jednotlivý úsek cesty (nebo přímého přepravního dokladu). To by nemělo platit v případě, kdy cesta uskutečňovaná na základě jediného přepravního dokladu zahrnuje noční vlakový spoj nebo kdy se jediný přepravní doklad skládá pouze z jednoho přímého přepravního dokladu. Železniční podniky by navíc neměly nést odpovědnost za nároky vyplývající z tohoto nařízení, pokud prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu spojí své služby do jediného přepravního dokladu, aniž by dodržel platné minimální doby pro přestup.

Obecně sice železniční podniky zůstávají za práva cestujících odpovědné, ale mohou pověřit jiný železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu vyřízením nároků na náhradu, přesměrování, pomoc a odškodnění. Cestující by před zakoupením jediného přepravního dokladu měli být o tomto převodu úkolů jasně informováni. Tímto převodem by neměla být dotčena odpovědnost převádějícího železničního podniku.

Návrh vychází z pravomoci EU v oblasti dopravy podle článku 91 Smlouvy o fungování Evropské unie. Doplňuje návrhy nařízení o multimodálních rezervacích a nařízení o procesu prodeje železničních přepravních dokladů, které byly přijaty společně s tímto návrhem 4 . Posílením práv cestujících při cestách zahrnujících vícero dopravců má návrh za cíl:

·zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany v celé Unii,

·podpořit přechod na udržitelnější dopravu,

·přispět k dokončení skutečně integrovaného a konkurenceschopného evropského železničního systému.

Tato iniciativa není součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

EU zavedla ucelený a vyvíjející se rámec pro práva cestujících ve všech druzích dopravy, včetně železniční. V odvětví železniční dopravy byl tento rámec stanoven především v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1371/2007 5 . Uvedené nařízení bylo nahrazeno přepracovaným nařízením (EU) 2021/782, které posílilo a harmonizovalo práva cestujících v železniční přepravě v celé Unii. Zlepšení zavedená nařízením (EU) 2021/782 zahrnovala požadavky na lepší informace, posílené mechanismy prosazování práv a větší ochranu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Nařízení dále posílilo standardizované postupy pro odškodnění a náhradu, mimo jiné zavedlo pro tyto žádosti jednotný formulář, jehož používání by mělo být dále podporováno 6 .

Tento návrh je v souladu se stávajícím právním rámcem a doplňuje jej. Nenahrazuje stávající pravidla, nýbrž vychází z nařízení (EU) 2021/782 a řeší konkrétní nedostatek zjištěný při jeho uplatňování. Dotčeným nedostatkem je omezená ochrana cestujících, kteří v rámci své cesty využívají služeb vícero dopravců, pokud jsou přepravní doklady zakoupeny v rámci jedné transakce na jedné rezervační platformě, ale nejsou považovány za přímé přepravní doklady. Zatímco stávající nařízení vyzývá železniční podniky k nabízení přímých přepravních dokladů a ukládá jim omezenou povinnost tak činit, návrh rozšiřuje ochranu cestujících v situacích, které pod stávající ustanovení nespadají.

Návrh tak posiluje cíle stávajícího rámce politiky. Zajistí jednotnější a účinnější ochranu cestujících v železniční přepravě, zejména při přeshraničních a návazných cestách. Doplňuje také související návrhy nařízení o multimodálních rezervacích a nařízení o procesu prodeje železničních přepravních dokladů. Cílem těchto návrhů je zlepšit přístup k integrovanému procesu prodeje přepravních dokladů a k integrovaným cestovním informacím, ale samy o sobě neupravují práva cestujících v případě zmeškání přípojů.

Tento návrh je rovněž v souladu s návrhem souhrnného balíčku opatření v oblasti prosazování práv cestujících (COM(2023) 753) a návrhem nařízení o právech cestujících v souvislosti s multimodálními cestami (COM(2023) 752). Všechny tři mají společný hlavní cíl, jímž je posílení ochrany cestujících při narušení cesty, jako je například zmeškání přípojů zajišťovaných různými dopravci nebo druhy dopravy. Cílem všech je zajistit plná práva na pomoc, přesměrování a prosazování práv bez mezer v ochraně.

Soulad s ostatními politikami Unie

Ve své Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 7 se Komise zavázala zlepšit uplatňování práv cestujících v EU. To zahrnuje jasnější vymezení práv jak pro dopravce, tak pro cestující, zajištění odpovídající pomoci a náhrady v případě narušení cesty a uplatnění přiměřených sankcí v případě nesprávného dodržování pravidel. Strategie rovněž zdůrazňuje potenciální přínosy rozšíření práv cestujících v multimodálním rámci (viz opatření č. 63 strategie). Tento návrh je s těmito cíli plně v souladu, posiluje politiku EU v oblasti práv cestujících a doplňuje stávající legislativní opatření. Tato iniciativa je rovněž v souladu s unijní Strategií práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 8 , neboť zajišťuje, aby se všem cestujícím, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, dostalo bezproblémové ochrany a pomoci po celou dobu jejich cesty, včetně případů, kdy dojde ke zmeškání přípojů zajišťovaných různými železničními dopravci. Kromě toho tato iniciativa podporuje cíl plánu EU pro vysokorychlostní železnice 9 rozšířit spolehlivé a dostupné přeshraniční železniční propojení tím, že minimalizuje narušení cesty v důsledku zmeškání přípojů. Iniciativa je také v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a s evropským právním rámcem pro klima 10 . V jejím důsledku se neočekává žádné významné poškození životního prostředí. Iniciativa přispívá k cíli udržitelného rozvoje č. 13 („Klimatická opatření“).

Současný návrh se považuje za návrh bez digitálního významu. Nezavádí, nemění ani neovlivňuje používání digitálních prostředků, datové aspekty ani poskytování digitálních veřejných služeb. Oblast působnosti návrhu je omezena na zavedení práv pro cestující, kteří mají pro cesty zahrnující vícero dopravců jediný přepravní doklad, a proto se na něj nevztahuje zásada „digitalizace jako standard“.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem pro přijímání právních předpisů EU v oblasti společné dopravní politiky je čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. O tento základ se opírají stávající platná nařízení o právech cestujících.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cestování po železnici v rámci EU stále častěji zahrnuje přeshraniční a dálkové cesty, které zajišťuje vícero železničních podniků. Takové situace nelze dostatečně řešit pouze vnitrostátními opatřeními, protože práva cestujících a povinnosti dopravců často přesahují územní působnost jednotlivých členských států. Rozdílná vnitrostátní pravidla týkající se oblasti působnosti a prosazování práv by vedla k nesrovnalostem a právní nejistotě. Návrh naopak zajistí podobnou úroveň ochrany cestujících v celé EU. Stávající dobrovolné dohody o spolupráci nejsou závazné a neposkytují cestujícím dostatečně ucelené pokrytí ani právní jistotu. Vzhledem k tomu, že mnoho železničních podniků stále častěji působí v několika členských státech, lze zajistit jednotná práva a ochranu cestujících v případě zmeškání přípojů pouze na úrovni Unie. Opatření na úrovni EU by zajistila harmonizovaná a vymahatelná práva na náhradu, přesměrování, odškodnění a pomoc při cestách zahrnujících vícero železničních podniků. Tím se podpoří řádné fungování vnitřního trhu, zaručí rovné podmínky pro dopravce a cestujícím se poskytne stejná úroveň ochrany bez ohledu na to, kde v Unii cestují. Harmonizovaná práva rovněž zvyšují atraktivitu železniční dopravy a podporují širší cíle EU, jako jsou cíle v oblasti politiky životního prostředí a dopravy.

Proporcionalita

Zvolená opatření uvedená v tomto návrhu nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro řešení zjištěných nedostatků v ochraně cestujících v železniční přepravě, zejména v případech, kdy zakoupení jediného přepravního dokladu zahrnuje vícero železničních podniků. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k této iniciativě, zvolená opatření zajišťují vhodnou rovnováhu mezi posílením práv cestujících a zamezením zbytečné zátěže pro železniční podniky, zprostředkovatele a vnitrostátní správní orgány. Navrhované změny cíleně rozšiřují stávající práva (informace, náhrada, přesměrování, pomoc a odškodnění), aby se zajistilo jejich účinné uplatňování v případech zmeškání přípojů. Tato opatření jsou přísně omezena na to, co je nezbytné k zajištění právní jistoty a jednotné ochrany cestujících v celé Unii. Zároveň neukládají dopravcům ani vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování nepřiměřené administrativní nebo finanční povinnosti. Návrh představuje nejvhodnější nástroj pro: i) dosažení požadované úrovně ochrany cestujících; ii) zajištění jednotného uplatňování práv v přeshraničním kontextu a v kontextu vícero dopravců a iii) podporu řádného fungování vnitřního trhu. Je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Podrobnější vysvětlení je uvedeno v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise, který dokládá, že zvolená opatření jsou účinná a účelná a nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů této politiky.

Volba nástroje

Jelikož se návrh týká revize stávajícího nařízení (nařízení (EU) 2021/782 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě), je zvoleným nástrojem rovněž nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Z odpovědí na výzvu Komise k předložení faktických podkladů v souvislosti s tímto návrhem byla zřejmá silná podpora posílení práv cestujících v železniční přepravě v EU, zejména v případě cest zahrnujících vícero dopravců a přeshraničních cest. Zároveň z odpovědí vyplynuly rozdílné pohledy na rozsah práv cestujících, rozdělení odpovědnosti a potenciální dopady na odvětví železniční dopravy. Rozšíření práv cestujících důsledně podpořily veřejnost, spotřebitelské organizace a nevládní organizace, které zdůraznily, že cestující v současnosti nesou většinu rizika v případě zpoždění, odřeknutí a zmeškání přípojů. Poukázali také na roztříštěné systémy procesu prodeje přepravních dokladů, nejasnou odpovědnost a nejednotné postupy v oblasti odškodnění a mnozí z nich vyzývali k přijetí přístupu, jímž by se práva cestujících vztahovala na celou cestu. Návrh tyto názory bere v potaz tím, že posiluje ochranu cest zakoupených v rámci jedné transakce, vyjasňuje povinnosti a poskytuje cestujícím právní jistotu.

Zúčastněné strany z podnikatelské sféry vyjádřily smíšenější názory. Velké zavedené železniční podniky a jejich sdružení silnější ochranu cestujících v zásadě podpořily, ale upřednostnily by dobrovolné systémy, jako jsou AJC a HOTNAT. Varovaly také před nadměrnou regulací a negativními dopady na poskytování služeb. Noví železniční dopravci, zprostředkovatelé a další zúčastněné strany z řad podniků této iniciativě sice obecně vyjádřili větší podporu, ale zdůrazňovali potřebu realistických minimálních dob pro přestup a jasného a proveditelného rozdělení odpovědnosti. Návrh tyto úvahy zohledňuje prostřednictvím cíleného přístupu, který má za úkol posílit ochranu cestujících a zároveň zajistit provozní proveditelnost a přiměřenost.

Veřejné orgány široce podpořily posílení práv cestujících a vyjasnění pravidel pro přímé přepravní doklady, ale lišily se v názoru na vhodný rozsah povinností. Zdůraznily také potřebu souladu se stávajícími právními předpisy a účinného prosazování práv, což přispělo k tomu, že se návrh zaměřil na právní jasnost a jednotné uplatňování ve všech členských státech.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Na přípravě podpůrné studie se podíleli dva externí dodavatelé – Milieu Consulting a Transport & Mobility Leuven. Studie je spolu s tímto návrhem veřejně přístupná.

Posouzení dopadů

Návrh je podložen pracovním dokumentem útvarů Komise o jeho nákladech a přínosech. Toto posouzení aktualizuje a dále rozvíjí posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě 11 ve dvou hlavních oblastech. První z nich je opatření, které vyžaduje, aby železniční podniky a prodejci přepravních dokladů považovali jednu cestu prodanou v rámci jedné transakce na základě jedné přepravní smlouvy s vícero přepravními doklady vždy za přímý přepravní doklad. Tím se cestujícímu přiznávají práva podle uvedeného nařízení (tj. na informace, pomoc, náhradu, přesměrování a odškodnění) po celou dobu cesty. Druhou oblastí je opatření, které upřesňuje, že možnost zakoupení přímých přepravních dokladů musí být nabízena všude tam, kde je to technicky možné. To by však nemělo zavazovat železniční podniky k tomu, aby mezi sebou uzavíraly dohody, protože by to zasahovalo do jejich obchodního chování a svobody podnikání. Vzhledem k tomu, že tato analýza nákladů a přínosů aktualizuje předchozí posouzení dopadů, nebylo nutné provádět nové posouzení dopadů.

Vzhledem k tomu, že cestující získají další práva, budou mít z tohoto návrhu největší prospěch. Rovněž by jim přinesl úsporu nákladů z hlediska času a úsilí. Celkové přínosy pro cestující za období 2028–2050 ve srovnání se stávající situací se na úrovni EU odhadují na 7,78 miliardy EUR (vyjádřeno v současné hodnotě).

Z posouzení vyplývá, že celkové náklady železničních podniků by za období 2028–2050 ve srovnání se stávající situací činily 2,14 miliardy EUR (vyjádřeno v současné hodnotě). Tyto náklady by vznikly v důsledku opatření, která by musely přijmout v oblastech, jako jsou: i) vymezení rozsahu svých finančních závazků; ii) koordinace dohod řešících narušení cesty s ostatními železničními podniky; iii) aktualizace technických postupů vyřizování žádostí; iv) revize podmínek a informací pro cestující; v) školení zaměstnanců působících v oblasti prodeje a podpory; vi) přezkoumání právních a finančních důsledků; vii) poskytování pomoci, náhrady, přesměrování a odškodnění cestujícím, včetně administrativních nákladů 12 vyplývajících z nutnosti vyřizovat další žádosti cestujících, kteří zmeškají přípoje během cest zahrnujících vícero dopravců. Na druhé straně se očekává, že železniční podniky budou těžit z vyšší poptávky po železniční dopravě v důsledku zvýšené důvěry spotřebitelů. Očekává se, že zprostředkovatelům vzniknou určité jednorázové adaptační náklady (12,84 milionu EUR) vyplývající z úprav IT a revizí smluv, ale budou mít prospěch z vyššího objemu prodaných přepravních dokladů.

Očekává se, že vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování vzniknou na úrovni EU jednorázové adaptační náklady ve výši 0,03 milionu EUR, které souvisejí s pochopením změn, posouzením právních důsledků a úpravou vyřizování stížností. Počet stížností se sice v důsledku většího počtu jediných přepravních dokladů může zvýšit, ale větší právní jasnost zjednoduší prosazování práv. Celkově se očekává, že další náklady na prosazování práv pro vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování a další subjekty vyřizující stížnosti zůstanou velmi omezené.

Celkově posouzení ukazuje, že návrh by ve srovnání se stávající situací vedl v období 2028–2050 k čistým přínosům odhadovaným na 5,63 miliardy EUR (vyjádřeno v současné hodnotě). Poměr přínosů a nákladů se odhaduje na 3,6.

Byla provedena kontrola souladu s klimatickými cíli. Z pracovního dokumentu útvarů Komise vyplývá, že návrh je v souladu s environmentálními cíli Zelené dohody pro Evropu a s evropským právním rámcem pro klima.

Základní práva

Článek 38 Listiny základních práv vyžaduje, aby v politikách Unie byla zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele. Posílení práv cestujících v železniční přepravě, kteří v rámci své cesty využívají služeb vícero dopravců v EU, celkovou vysokou úroveň ochrany spotřebitele ještě zvýší.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.DALŠÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude provádění a účinnost této iniciativy monitorovat. Ukazatele pokroku budou zahrnovat počet prodaných jediných přepravních dokladů, počet prodaných přímých přepravních dokladů a počet stížností a vyplacených odškodnění. Komise bude tyto informace získávat z pravidelných zpráv vypracovávaných vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování podle nařízení (EU) 2021/782.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh doplňuje stávající regulační rámec pro práva cestujících v železniční přepravě prostřednictvím omezených a cílených změn nařízení (EU) 2021/782.

Článek 1: Změny nařízení (EU) 2021/782

Tento článek zavádí pojem „jediný přepravní doklad“, upřesňuje režim ochrany cestujících v případě zakoupení těchto přepravních dokladů, včetně nároku na odškodnění za cesty vlakem uskutečňované na základě jediného přepravního dokladu a trvající déle než 12 hodin, a doplňuje požadavek, aby subjekty prodávající tyto přepravní doklady dodržovaly minimální doby pro přestup.

Článek 2 obsahuje obecná ustanovení nařízení týkající se vstupu v platnost.

2026/0114 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/782, pokud jde o ochranu cestujících s jediným přepravním dokladem

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Účinná práva cestujících v železniční přepravě by měla podpořit nárůst cestování vlakem. Jde o cíl stanovený ve Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, kterou Komise přijala v prosinci 2020 15 .

(2)Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 16 je zajistit ochranu cestujících při cestování v rámci Unie. Cestující by měli mít jednotná práva a vysoký standard ochrany po celou dobu své cesty. Cestující, kteří si rezervují cestu zajišťovanou vícero železničními podniky v rámci jediné obchodní transakce u jednoho prodejce přepravních dokladů, však v současnosti takovou ochranu často postrádají a riskují narušení cesty a nepředvídané náklady na cestu, ubytování a občerstvení.

(3)V současnosti existuje omezený počet dobrovolných dohod, které usnadňují spolupráci v této oblasti mezi příslušnými železničními podniky. Cílem těchto dohod je zajistit pokračování jízdy cestujícím, kteří uskutečňují jednu cestu s vícero přepravními doklady na spoje různých železničních podniků. Tyto dohody jsou však často nezávazné, mají omezený rozsah a cestující o nich nevědí, což vede k nejednotnosti při jejich uplatňování.

(4)K odstranění nedostatků současné praxe by měla být práva na náhradu, přesměrování, odškodnění a pomoc stanovená v nařízení (EU) 2021/782 rozšířena na všechny cesty zahrnující několik vlakových spojů provozovaných vícero železničními podniky, které jsou prodávány jako jedna cesta na základě jediného přepravního dokladu. Rozšíření těchto práv na všechny cesty na základě jediného přepravního dokladu by zvýšilo pohodlí cestujících a poskytlo by jim ucelenou ochranu po celou dobu cesty, zejména v případech zmeškání přípojů mezi spoji provozovanými různými železničními podniky.

(5)Konkrétně by se nárok na odškodnění měl vztahovat na celou cestu uskutečňovanou na základě jediného přepravního dokladu, s výjimkou případů, kdy jediný přepravní doklad pokrývá kombinaci několika přepravních smluv a plánovaná doba cesty uskutečňované na základě jediného přepravního dokladu trvá déle než 12 hodin; v takovém případě by se odškodnění mělo stanovit pro každou jednotlivou přepravní smlouvu. Toto omezení je odůvodněno potenciálními finančními riziky spojenými s možnými značnými náklady na odškodnění při tak dlouhé cestě, které zahrnují jak vyplácené odškodnění, tak administrativní náklady spojené s jeho vyřízením a vyplacením. Zároveň by se toto omezení nemělo vztahovat na jediný přepravní doklad odpovídající přímému přepravnímu dokladu, neboť přímý přepravní doklad představuje jedinou přepravní smlouvu, kterou nabízí buď jeden samotný železniční podnik, nebo několik spolupracujících železničních podniků. Toto omezení by rovněž nemělo platit v případě, kdy cesta uskutečňovaná na základě jediného přepravního dokladu zahrnuje noční vlakový spoj, protože je potřeba zohlednit specifické provozní vlastnosti těchto spojů, včetně jejich četnosti a doby trvání, které cestující staví do obzvláště zranitelného postavení v případě zmeškání přípojů během cest vlakem uskutečňovaných na základě jediného přepravního dokladu, jež zahrnují noční vlakové spoje, a rovněž protože je potřeba podporovat noční vlaky jako udržitelnou a spolehlivou alternativu pro dálkovou dopravu.

(6)Aby byl zajištěn účinný výkon těchto práv, měli by mít cestující možnost zakoupit si jediný přepravní doklad. Proto by mělo být železničním podnikům, prodejcům přepravních dokladů a poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu zabráněno, aby cesty, na které lze prodat jediný přepravní doklad, rozdělovali na úseky nebo prodávali v rámci oddělených obchodních transakcí.

(7)Při nabízení jediného přepravního dokladu je potřeba zohlednit realistické a platné minimální doby pro přestup, aby se snížilo riziko zmeškání přípojů.

(8)Žádat o náhradu a odškodnění podle nařízení (EU) 2021/782 by mělo být pro cestující snadné. Železniční podniky jsou povinny informovat cestující o jejich právech a cestující mají právo podávat své žádosti prostřednictvím jednotného formuláře přijatého podle nařízení Komise (EU) 2024/949 17 .

(9)Cílem minimálních dob pro přestup je omezit riziko zmeškání přípojů ve fázi rezervace, a proto by se měly uplatňovat v případě, kdy si cestující zakupuje jediný přepravní doklad od prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu, který kombinuje spoje různých železničních podniků. Pokud prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu při nabízení jediného přepravního dokladu tento požadavek nesplní a cestující během cesty zmešká jeden nebo více přípojů, měl by být povinen zajistit ochranu cestujícího tím, že mu nabídne možnost volby mezi náhradou nákladů na přesměrování, které cestujícímu vznikly, nebo náhradou celé částky zaplacené za jediný přepravní doklad. Kromě toho by měl být povinen vyplatit v závislosti na částce zaplacené za jediný přepravní doklad ještě další náhradu. Cílem této odpovědnosti prodejců přepravních dokladů a poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu je zajistit dodržování minimálních dob pro přestup. Kromě toho, pokud železniční podnik prodá jediný přepravní doklad zahrnující alespoň jeden z jeho vlastních spojů a nedodrží minimální dobu pro přestup, měl by mít cestující i nadále nárok na ucelenou ochranu.

(10)Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu by měli být motivováni ke spolupráci ve prospěch cestujících, kteří cestují na základě jediného přepravního dokladu. Železniční podniky by proto měly zůstat odpovědné v případě zmeškání přípojů, k němuž dojde v průběhu cesty vlakem na základě jediného přepravního dokladu, ale měly by mít možnost pověřit jiný železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu vyřízením případných nároků na náhradu, přesměrování, pomoc a odškodnění. Cestující by před zakoupením jediného přepravního dokladu měli být o tomto převodu úkolů jasně informováni. Tímto převodem by neměla být dotčena odpovědnost převádějícího železničního podniku.

(11)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 18 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/782 se mění takto:

1)článek 3 se mění takto:

a)bod 9 se nahrazuje tímto:

„9) „přímým přepravním dokladem“ přepravní doklad nebo přepravní doklady zastupující přepravní smlouvu na přepravu navazujícími železničními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky;“

b)vkládá se nový bod 9a, který zní:

„9a) „jediným přepravním dokladem“ platný doklad, bez ohledu na jeho formu, o přímém přepravním dokladu nebo o uzavření dvou či více přepravních smluv pro jednu cestu zakoupenou v rámci jediné obchodní transakce od železničního podniku, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu;“

c)bod 20 se nahrazuje tímto:

„20) „zmeškáním přípoje“ situace, kdy cestující v průběhu jízdy vlakem, na niž byl prodán jediný přepravní doklad, zmešká jeden nebo více spojů v důsledku zpoždění nebo odřeknutí jednoho nebo více předchozích spojů, nebo v důsledku odjezdu spoje před dobou odjezdu uvedenou v jízdním řádu;“

d)doplňuje se nový bod 23, který zní:

e)„23) „nočním vlakovým spojem“ osobní železniční spoj, který má podle jízdního řádu jet převážně v nočních hodinách a který je zcela nebo zčásti tvořen kolejovými vozidly s vybavením na spaní, jako jsou lůžka, lehátka nebo spací oddíly.“;

2)článek 12 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Přepravní doklady pro cesty zahrnující jeden nebo více spojů“;

b)v odst. 1 prvním pododstavci se zrušuje druhá věta;

c)odstavce 2 až 7 se nahrazují tímto:

„2. V případě cest zahrnujících dálkové nebo regionální osobní železniční spoje na základě jediného přepravního dokladu je železniční podnik, jehož zpožděný nebo odřeknutý spoj či spoj, který odjel před dobou odjezdu uvedenou v jízdním řádu, způsobí zmeškání přípoje na jeden či více spojů na základě téhož jediného přepravního dokladu, odpovědný v souladu s články 18, 19 a 20 za všechna příslušná narušení, k nimž dojde během celé cesty, pokud cestující zmešká jeden nebo více přípojů. Železniční podniky, jejichž spoje na základě jediného přepravního dokladu jsou zmeškány z důvodu zmeškání přípoje, umožní cestujícímu pokračovat v cestě dalším spojem v závislosti na dostupnosti míst k sezení.

3. Při nabízení přepravních dokladů nesmí železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu žádnou cestu, na kterou lze prodat jediný přepravní doklad, rozdělovat na úseky ani ji prodávat v rámci oddělených obchodních transakcí.

4. Při nabízení jediného přepravního dokladu musí železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu dodržovat alespoň platné minimální doby pro přestup stanovené v souladu s nařízením Komise (EU) 2026/253*.

5.Pokud železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu prodá jediný přepravní doklad na cestu, při níž nejsou minimální doby pro přestup uvedené v odstavci 4 dodrženy a cestující zmešká jeden nebo více přípojů:

a)železniční podnik nenese odpovědnost podle odstavce 2 s výjimkou případu, kdy tento jediný přepravní doklad prodal a provozuje alespoň jeden ze spojů, na něž se tento přepravní doklad vztahuje;

b)prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu je povinen zaplatit odškodnění ve výši 75 % celkové částky zaplacené za jediný přepravní doklad a nabídnout možnost volby mezi náhradou celkové částky zaplacené za jediný přepravní doklad a náhradou nezbytných, odpovídajících a přiměřených nákladů na přesměrování, které cestujícímu vznikly.

6.Železniční podnik, který je odpovědný v souladu s odstavcem 2, může pověřit vyřízením nároků vyplývajících z tohoto nařízení jiný železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu, pokud je cestující o tomto převodu úkolů před zakoupením jediného přepravního dokladu informován. Převodem úkolů není dotčena odpovědnost převádějícího železničního podniku.

7. Odstavce 3 až 5 se nevztahují na jediný přepravní doklad, který se skládá pouze z jednoho přímého přepravního dokladu.

_____________

* Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/253 ze dne 6. února 2026 o technické specifikaci subsystému „telematika“ železničního systému v Evropské unii týkající se interoperability sdílení dat v železniční dopravě („TSI TEL“) a o zrušení nařízení (EU) č. 454/2011 („TSI TAP“) a (EU) č. 1305/2014 („TSI TAF“) (Úř. věst. L, 2026/253, 10.2.2026, ELI: ).“;

d)

3)v článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Aniž ztratí právo na přepravu, má cestující nárok požadovat od železničního podniku odškodnění v případě, je-li postižen zpožděním mezi výchozí a cílovou stanicí uvedenými v přepravním dokladu nebo jediném přepravním dokladu, za které nebyla poskytnuta náhrada nákladů podle článku 18. Minimální odškodnění v případě zpoždění činí:

a) 25 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 60 až 119 minut;

b) 50 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 120 a více minut.

Pokud má cestující jediný přepravní doklad na plánovanou cestu mezi výchozí a cílovou stanicí uvedenými v jediném přepravním dokladu v délce 12 nebo více hodin, má nárok na odškodnění podle prvního pododstavce pouze ve vztahu ke zpožděním, kterými jsou dotčeny jednotlivé přepravní smlouvy, při jejichž plnění ke zpožděním došlo. Cestující musí být v příslušných případech o tomto omezení před zakoupením jediného přepravního dokladu informováni.

Druhý pododstavec se nevztahuje na jediný přepravní doklad, který zahrnuje noční vlakový spoj, nebo na jediný přepravní doklad, který se skládá pouze z jednoho přímého přepravního dokladu.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda nebo předsedkyně    předseda nebo předsedkyně

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 1).
(2)    AJC je dobrovolná dohoda mezi evropskými železničními dopravci, která umožňuje cestujícím pokračovat v přerušené mezinárodní cestě nejbližším dostupným vlakem bez příplatku, https://www.cer.be/cer-eu-projects-initiatives/agreement-on-journey-continuation-ajc.
(3)    HOTNAT je služba sdružení Railteam, která umožňuje cestujícím nastoupit do nejbližšího dostupného vysokorychlostního vlaku bez příplatku, pokud zpoždění nebo odřeknutí spoje způsobí zmeškání přípoje mezi zúčastněnými dopravci, https://www.railteam.eu/en/services-on-your-journey/hop-on-the-next-available-train-hotnat/.
(4)    COM(2026) 231 a COM(2026) 232.
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
(6)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/949 ze dne 27. března 2024, kterým se stanoví jednotný formulář žádosti o náhradu a odškodnění pro cestující v železniční přepravě za zpoždění, za zmeškání přípoje a odřeknutí železničního spoje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 (Úř. věst. L, 2024/949, 2.4.2024). Tento jednotný formulář je k dispozici na internetových stránkách Komise a je přizpůsoben potřebám osob se zrakovým postižením: https://transport.ec.europa.eu/reimbursement-and-compensation-requests-form_cs .
(7)    https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:5e601657-3b06-11eb-b27b-01aa75ed71a1.0001.02/DOC_1&format=PDF.
(8)    https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/disability/union-equality-strategy-rights-persons-disabilities-2021-2030_cs.
(9)    https://transport.ec.europa.eu/transport-modes/rail/high-speed-rail-plan_cs.
(10)

    Nařízení (EU) 2021/1119 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality.

(11)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017SC0318.
(12)    Průměrné roční opakující se administrativní náklady železničních podniků za desetileté období se ve srovnání se stávající situací odhadují na 96,1 milionu EUR.
(13)    Úř. věst. C , , s. .
(14)    Úř. věst. C , , s. .
(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“, 9. 12. 2020, COM(2020) 789 final.
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/782/oj ).
(17)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/949 ze dne 27. března 2024, kterým se stanoví jednotný formulář žádosti o náhradu a odškodnění pro cestující v železniční přepravě za zpoždění, za zmeškání přípoje a odřeknutí železničního spoje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 (Úř. věst. L, 2024/949, 2.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/949/oj ).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).
Top