52026PC0141

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.4.2026

COM(2026) 141 final

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání s Korejskou republikou o dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Tímto doporučením Evropská komise vyzývá Radu Evropské unie, aby ji zmocnila k zahájení jednání o dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, jmenovala ji vyjednavačem Unie, vydala pro vyjednavače směrnice a určila zvláštní výbor, s nímž musí být jednání konzultována.

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

EU uzavřela dohody o vzájemném uznávání posuzování shody s několika zeměmi mimo EU, včetně Austrálie, Kanady, Izraele, Japonska, Nového Zélandu, Švýcarska a Spojených států, v nichž každá strana přijímá výsledky posuzování shody vypracované určenými subjekty druhé strany za účelem prokázání souladu s jejími technickými předpisy 1 .

Podle těchto dohod o vzájemném uznávání jsou jmenované subjekty posuzování shody, včetně laboratoří, inspekčních subjektů a certifikačních subjektů, vzájemně uznávány. Seznamy těchto subjektů jsou vedeny a zpřístupňovány prostřednictvím oficiálních úložišť, jako je databáze EU NANDO (oznámené a jmenované organizace podle nového přístupu), nebo v přílohách týkajících se jednotlivých partnerů.

Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody mezi EU a Korejskou republikou by usnadnila přístup na trh tím, že by každé straně umožnila přijímat protokoly o zkouškách, certifikáty a označení shody vydané subjekty posuzování shody určenými druhou stranou pro konkrétní odvětví, čímž by se zabránilo zdvojování zkušebních a certifikačních postupů.

Dohody o vzájemném uznávání pomáhají usnadnit obchod tím, že odstraňují necelní překážky. Strany přijímají protokoly o zkouškách, certifikáty a označení shody vydané subjekty posuzování shody druhé strany, čímž se zjednodušuje celní odbavení a zkracují se procesní prodlevy na hranicích. Z empirických důkazů vyplývá, že dohody o vzájemném uznávání podporují vývoz, zvyšují počet vyvážejících firem a rozšiřují portfolia výrobků na partnerských trzích, zejména v odvětvích představujících přibližně 30 % celkového vývozu EU, a rovněž zkracují dobu a snižují přepravní náklady spojené se zdvojováním zkušebních postupů 2 .

Dohody o vzájemném uznávání jsou nákladově efektivní, neboť umožňují společnostem využívat při vývozu domácí subjekty posuzování shody, čímž snižují finanční zátěž spojenou se získáním certifikace v jiné zemi. Tato zátěž často neúměrně dopadá na malé a střední podniky, které se musí potýkat rovněž s vyššími náklady na dodržování předpisů. Dohody o vzájemném uznávání posilují vzájemnou důvěru v systémy ověřování shody a nevyžadují harmonizaci právních předpisů. Umožňují vývozcům dodržovat jednotné zkušební postupy jak na trzích EU, tak mimo ni. Podporují rovněž širší přístup na trh a zároveň zachovávají svrchovanou regulační autonomii.

Korejská republika podepsala takové dohody o vzájemném uznávání s Kanadou, Chile, Indonésií, Spojeným královstvím, Spojenými státy a Vietnamem. Tím, že tyto dohody umožňují jihokorejským společnostem spoléhat se na výsledky zkoušek a certifikace vydané v partnerských zemích, pomáhají zabránit zdvojování zkušebních a certifikačních postupů v Korejské republice, čímž se pro jihokorejské vývozce výrazně snižuje čas, administrativní zátěž a náklady. Jelikož však společnosti z EU nemohou v mnoha odvětvích z rovnocenných dohod o vzájemném uznávání s Korejskou republikou těžit, čelí často vyšším nákladům na dodržování předpisů, včetně nákladů na opakované testování nebo místní certifikaci. V důsledku toho jsou vývozci z EU v konkurenční nevýhodě ve srovnání s podniky ze zemí, které s Korejskou republikou dohody o vzájemném uznávání uzavřely, zejména v regulovaných odvětvích, jako je elektronika.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v příslušné oblasti

Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi EU a Korejskou republikou by vycházela ze stávající dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, která již zrušila 98,7 % cel 3 a odstranila necelní překážky v odvětví elektroniky, léčiv, motorových vozidel a chemických látek, v níž však chybí plné vzájemné uznávání výsledků shody. Dvoustranný obchod se zbožím, který v roce 2024 dosáhl 123,7 miliardy EUR, by proto těžil ze zkrácení prodlev na hranicích, harmonizované dokumentace a lepší integrace dodavatelského řetězce, zejména s ohledem na úlohu Korejské republiky jako osmé největší vývozní destinace zboží z EU 4 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

Toto doporučení je v souladu s ostatními politikami EU.

Dohody o vzájemném uznávání podporují společnou obchodní politiku tím, že snižují překážky obchodu a usnadňují přístup na trh prostřednictvím odvětvových dvoustranných dohod se zeměmi mimo EU, které akceptují rovnocenné zkoušky prováděné v jiných zemích, čímž se předchází tomu, aby posuzování probíhalo duplicitně. Dohody záměrně nepožadují změny technických předpisů, norem nebo požadavků stran, čímž zachovávají právo každé strany na regulaci a pouze umožňují přijímat jako důkaz shody zahraniční zkušební protokoly nebo osvědčení.

Toto doporučení je rovněž v souladu se zásadami Dohody Světové obchodní organizace (WTO) o technických překážkách obchodu, neboť podporuje spolupráci v oblasti regulace posuzování shody, snižuje necelní překážky a dodržuje základní požadavky EU, jako jsou bezpečnostní a environmentální normy.

V neposlední řadě je jednání o dohodě o vzájemném uznávání strategickým opatřením, které je plně v souladu s prioritami EU, pokud jde o posílení globální konkurenceschopnosti a podporu nových tržních příležitostí pro společnosti z EU. V současném mezinárodním kontextu, který se vyznačuje stupňováním obchodních překážek a protekcionistických opatření mezi klíčovými obchodními partnery, slouží dohody o vzájemném uznávání k odstranění technických a regulačních překážek, čímž usnadňují hladší přístup na trh a snižují náklady pro společnosti v EU. Tento přístup je v souladu s programem Komise pro konkurenceschopnost. Jak je zdůrazněno v Draghiho zprávě o konkurenceschopnosti EU a v Kompasu konkurenceschopnosti Komise, překonání roztříštěnosti a regulačních překážek má zásadní význam pro odstranění rozdílů v investicích a produktivitě, které brání hospodářskému růstu EU. Draghiho zpráva rovněž zdůrazňuje význam strategických a preferenčních obchodních dohod pro zabezpečení kritických dodavatelských řetězců a posílení konkurenceschopnosti EU. V této souvislosti jsou dohody o vzájemném uznávání základními nástroji pro usnadnění obchodu a odstranění překážek na vnějších trzích. Provádění dohod o vzájemném uznávání je proto výrazně v souladu jak s cíli EU v oblasti vnitřní konkurenceschopnosti, tak s agendou její zahraniční obchodní politiky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Procesněprávní základ

V čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je stanoveno, že pokud se zamýšlená dohoda netýká výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podává Komise doporučení Radě. Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání, a jmenuje vyjednavače Unie nebo vedoucího vyjednávacího týmu Unie.

V čl. 218 odst. 4 SFEU je stanoveno, že Rada může vyjednavači vydávat směrnice a může určit zvláštní výbor, se kterým vyjednavač konzultuje.

Komise doporučuje zahájit jednání mezi Evropskou unií a Korejskou republikou o mezinárodní dohodě týkající se vzájemného uznávání posuzování shody, certifikátů a označování. Jako vyjednavač má být jmenována Komise.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí, kterým se dává zmocnění k zahájení jednání o plánované dohodě, je čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

•Hmotněprávní základ

Právním základem je čl. 207 odst. 3 a 4 a čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

•Volba vyjednavače

Vzhledem k tomu, že zamýšlená dohoda se týká výlučně jiných oblastí než společné zahraniční a bezpečnostní politiky, musí být podle čl. 218 odst. 3 SFEU vyjednavačem jmenována Komise.

•Pravomoci Unie

Tento akt spadá do oblasti společné obchodní politiky podle článku 207 SFEU. Spadá tudíž do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii se zásada subsidiarity nepoužije v oblastech výlučné pravomoci Unie. V článku 3 SFEU je mezi oblastmi, v nichž má Unie výlučnou pravomoc, uvedena společná obchodní politika. Tato politika zahrnuje mimo jiné sjednávání obchodních dohod podle článku 207 SFEU.

•Proporcionalita

Doporučení Komise je v souladu se zásadou proporcionality a je nezbytné s ohledem na cíl EU využívat mezinárodní obchodní dohody k podpoře konkurenceschopnosti, bezpečnosti, udržitelnosti a mnohostranného obchodu založeného na pravidlech.

•Volba nástroje

Toto doporučení pro rozhodnutí Rady se předkládá v souladu s čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU, podle něhož Rada přijme rozhodnutí, kterým dává zmocnění k zahájení jednání a jmenuje vyjednavače Unie. Rada může vyjednavači rovněž vydávat směrnice pro jednání. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto doporučení použit.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nepoužije se.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

Toto doporučení Radě, aby zmocnila Komisi k vedení dvoustranných jednání s Korejskou republikou, je přípravným krokem „bez významných hospodářských, environmentálních nebo sociálních dopadů“ podle pokynů pro zlepšování právní úpravy. Nevyžaduje proto provedení posouzení dopadů.

Očekává se, že nová dohoda zefektivní přístup na trh tím, že umožní každé straně přijímat protokoly o zkouškách, certifikáty a označení shody vydané subjekty posuzování shody určenými druhou stranou pro konkrétní odvětví, čímž se zabrání zdvojování zkušebních a certifikačních postupů. Dohoda by vycházela ze stávající dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, která již odstranila 98,7 % cel a odstranila necelní překážky v odvětvích, jako je elektronika, léčiva, motorová vozidla a chemické látky, chybí v ní však plné vzájemné uznávání výsledků shody.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nepoužije se.

•Základní práva

Toto doporučení je v souladu se Smlouvami o EU a s Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi EU a Korejskou republikou nebude mít žádný negativní dopad na rozpočet EU. Nepřímé pozitivní dopady lze očekávat v důsledku zvýšeného obchodního toku.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento návrh doporučuje, aby Rada přijala rozhodnutí, kterým Komisi zmocňuje k zahájení jednání o dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, jmenuje ji vyjednavačem Unie, vydává vyjednavači směrnice a určuje zvláštní výbor, s nímž musí být jednání konzultována.

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání s Korejskou republikou o dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

Vzhledem k tomu, že by měla být zahájena jednání s cílem uzavřít dohodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schvaluje se zahájení jednání o mezinárodní dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropskou unií a Korejskou republikou.

Článek 2

Komise je jmenována vyjednavačem Unie.

Článek 3

Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí.

Článek 4

Jednání jsou vedena v konzultaci se zvláštním výborem uvedeným v čl. 207 odst. 3 třetím pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Tyto dohody o vzájemném uznávání obsahují zvláštní odvětvové přílohy. Dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Austrálií například zahrnuje výrobky automobilového průmyslu, elektromagnetickou kompatibilitu (EMC), zařízení nízkého napětí, stroje, zdravotnické prostředky, tlaková zařízení, telekomunikační koncová zařízení a správnou výrobní praxi. Podobně se dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Švýcarskem vztahuje na 20 odvětví, jako jsou stroje, osobní ochranné prostředky, hračky, zdravotnické prostředky, plynové spotřebiče, tlakové nádoby, rádiová zařízení, elektrická zařízení, stavební výrobky, výtahy a biocidní přípravky. Dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Kanadou, v rámci Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA), se týká elektrických zařízení, hraček, stavebních výrobků, strojů, měřicích přístrojů, zařízení určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu atd. Dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Japonskem se vztahuje na elektrické výrobky, rádiová a telekomunikační koncová zařízení, správnou výrobní praxi a správnou laboratorní praxi (SLP). Dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Novým Zélandem se zaměřuje na EMC, zařízení nízkého napětí, stroje, zdravotnické prostředky, tlaková zařízení, telekomunikační koncová zařízení a správnou výrobní praxi. Dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Izraelem se omezuje na SLP a dohoda o vzájemném uznávání mezi EU a Spojenými státy stanoví vzájemné uznávání ohledně EMC, telekomunikačních zařízení a lodní výstroje, čímž předchází duplicitnímu posuzování u výrobků, na něž se vztahuje.

(2) Viz Cernat, L., How important are mutual recognition agreements for trade facilitation?, Policy Brief No 10, European Centre for International Political Economy (ECIPE), 2022. Viz rovněž: GŘ TRADE, Survey on Mutual Recognition Agreements (MRAs), Summary Report (Průzkum o dohodách o vzájemném uznávání, souhrnná zpráva), červenec 2023, https://trade.ec.europa.eu/access-to-markets/en/assets/Report%20on%20the%20Survey%20on%20Mutual%20Recognition%20Agreements%202023.pdf .

(3) Evropská komise, Přístup na trhy, „Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou“, internetové stránky Evropské komise, navštíveno dne 25. února 2026, https://trade.ec.europa.eu/access-to-markets/cs/content/dohoda-o-volnem-obchodu-mezi-eu-jizni-koreou .

(4) Evropská komise, Trade and Economic Security, „South Korea. EU trade relations with the Republic of Korea. Facts, figures and latest developments“ (Obchod a hospodářská bezpečnost, „Jižní Korea. Obchodní vztahy EU s Korejskou republikou. Fakta, čísla a nejnovější vývoj“), internetové stránky Evropské komise, navštíveno dne 25. února 2026, https://policy.trade.ec.europa.eu/eu-trade-relationships-country-and-region/countries-and-regions/south-korea_en .

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.4.2026

COM(2026) 141 final

PŘÍLOHA

doporučení pro rozhodnutí Rady

o zmocnění k zahájení jednání s Korejskou republikou o dohodě o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování

PŘÍLOHA

SMĚRNICE PRO JEDNÁNÍ O DOHODĚ O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ S KOREJSKOU REPUBLIKOU, POKUD JDE O POSUZOVÁNÍ SHODY

Povaha a oblast působnosti dohody

1.Dohoda by měla obsahovat ustanovení zajišťující, že každá strana přijme jako dostatečný důkaz shody s platnými právními předpisy uvedenými v příslušné odvětvové příloze výsledky postupů posuzování shody provedených registrovanými subjekty posuzování shody druhé strany. To zahrnuje mimo jiné certifikáty a označení shody.

2.Dohoda by měla být plně v souladu s pravidly a povinnostmi v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

3.Dohoda by měla stanovit reciproční závazky týkající se vzájemného uznávání posuzování shody.

Cíle

4.Cílem jednání je zjednodušit obchod mezi EU a Korejskou republikou a usnadnit přístup na trh tím, že se každé straně umožní přijímat protokoly o zkouškách, certifikáty a označení shody vydané subjekty posuzování shody určenými druhou stranou pro konkrétní odvětví, čímž se zabrání zdvojování zkušebních a certifikačních postupů.

Obsah

5.Dohoda by měla vyžadovat, aby strany uznávaly osvědčení o shodě, včetně protokolů o zkouškách, certifikátů, oprávnění a označení shody, jak vyžadují právní předpisy uvedené v odvětvových přílohách dohody a jak tato osvědčení vydávají určené subjekty posuzování shody na území druhé strany.

6.Dohoda by měla stanovit odvětvovou a územní oblast působnosti, specifikovat dotčené produkty a odvětví a celé území každé strany, aby byl zajištěn volný pohyb certifikovaných produktů.

7.Každá odvětvová příloha dohody by měla mimo jiné obsahovat tyto prvky:

·ustanovení o svém rozsahu a oblasti působnosti,

·právní a správní požadavky na postupy posuzování shody,

·seznam určených subjektů posuzování shody,

·orgány, které provádějí určení,

·soubor postupů pro určení subjektů posuzování shody.

8.Dohoda by měla vyžadovat, aby bylo možné provést u určených subjektů posuzování shody jednotlivých stran ověření technické způsobilosti a souladu, přičemž druhé straně by mělo být uděleno právo tyto subjekty zpochybnit pouze za výjimečných okolností.

9.Dohoda by měla obsahovat ustanovení, že dohody o vzájemném uznávání se zeměmi mimo EU nebudou vyžadovat, aby strany přijímaly posouzení shody od těchto zemí mimo EU, pokud nebude uzavřena formální dohoda.

10.Strany by měly zřídit smíšený výbor pro změny příloh, řešení sporů, ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody a rozšíření oblasti působnosti.

11.Dohoda může vyžadovat, aby si strany vyměňovaly informace mimo jiné o těchto prvcích:

·provádění právních a správních předpisů uvedených v odvětvových přílohách,

·legislativní, regulační a administrativní změny, které plánují v souladu s oznamovacími povinnostmi členů WTO podle Dohody o technických překážkách obchodu,

·pozastavení určení subjektu posuzování shody nebo zrušení tohoto pozastavení,

·postupy používané k zajištění toho, aby určené subjekty posuzování shody stran splňovaly právní a správní požadavky uvedené v sektorových přílohách a požadavky na způsobilost uvedené v příloze.

12.V dohodě by měl být případně uveden její vztah k dohodě o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou.

13.Dohoda by měla obsahovat ustanovení o tom, že nesmí být vykládána tak, že znamená vzájemné přijetí norem nebo technických předpisů stran.

Závěrečná ustanovení

14.Dohoda by měla obsahovat ustanovení o vypovězení dohody a o pozastavení závazků stanovených v dohodě.

15.Dohoda by měla mít stejnou platnost ve všech úředních jazycích EU a měla by obsahovat příslušné ustanovení o jazycích.

Top

Choose the experimental features you want to try