This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52026DC0178
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL AND THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE on the Review of Regulation (EU) 2022/1925 of the European Parliament and of the Council on contestable and fair markets in the digital sector and amending Directives (EU) 2019/1937 and (EU) 2020/1828 (Digital Markets Act), in accordance with Article 53 thereof
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU Přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) v souladu s článkem 53 uvedeného nařízení
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU Přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) v souladu s článkem 53 uvedeného nařízení
COM/2026/178 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.4.2026
COM(2026) 178 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU
Přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) v souladu s článkem 53 uvedeného nařízení
{SWD(2026) 123 final}
1.Úvod
Jednotný digitální trh Evropské unie (dále jen „EU“) je pro velké provozovatele digitálních platforem jedním z nejatraktivnějších a nejlukrativnějších trhů na světě.
Odvětví digitálních platforem, které je součástí jednotného digitálního trhu, je významnou hnací silou hospodářství EU, generuje příjmy ve výši stovek miliard eur ročně a ovlivňuje každodenní ekonomické a sociální interakce občanů a podniků v celé EU. Evropané jsou do digitální ekonomiky intenzivně zapojeni 1 . Vysoký počet podniků navíc při oslovování zákazníků využívá online tržiště a obchody s aplikacemi, zatímco řada malých a středních podniků při oslovování koncových uživatelů používá jako základní bránu digitální platformy.
Velké digitální platformy z jednotného digitálního trhu EU významně těží, neboť podstatnou část svých celosvětových příjmů získávají z činnosti v EU. Zároveň mohou provozovatelé velkých platforem jako strážci přístupu určovat podmínky, za kterých mají ostatní přístup k digitálním produktům a službám, což má dopad na spravedlnost a otevřenost hospodářské soutěži.
Jedním z prvních regulačních nástrojů na světě, který má bojovat proti nekalým praktikám největších provozovatelů digitálních platforem tím, že stanoví cílený soubor harmonizovaných pravidel platných pro digitální platformy působící jako strážci přístupu, je nařízení o digitálních trzích 2 (dále také jako „nařízení (EU) 2022/1925“). Cílem nařízení o digitálních trzích je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zajištěním otevřenosti hospodářské soutěže a spravedlnosti na digitálních trzích obecně, a zejména pro koncové uživatele a podnikatelské uživatele, včetně malých a středních podniků, kteří využívají hlavní služby platforem poskytované strážci přístupu.
Účelem této zprávy je předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru závěry prvního přezkumu nařízení o digitálních trzích, který provedla Evropská komise (dále jen „Komise“).
V souladu s článkem 53 nařízení o digitálních trzích tato zpráva posuzuje: 1) zda jsou dosaženy cíle nařízení o digitálních trzích, tedy zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži; 2) jaký je dopad nařízení o digitálních trzích na podnikatelské uživatele (zejména malé a střední podniky) a koncové uživatele; 3) zda je třeba nařízení o digitálních trzích změnit, včetně i) seznamu hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 nařízení o digitálních trzích, ii) povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 nařízení o digitálních trzích a iii) jejich prosazování, a 4) zda by se oblast působnosti článku 7 nařízení o digitálních trzích o interoperabilitě služeb zasílání zpráv měla rozšířit na služby online sociálních sítí.
Posouzení Komise je založeno na kombinaci kvalitativních a kvantitativních důkazů, včetně informací získaných prostřednictvím postupů označování a dodržování povinností, dialogů o regulaci se strážci přístupu a třetími stranami, zpráv o dodržování povinností předložených strážci přístupu podle nařízení (EU) 2022/1925, interních monitorovacích činností, seminářů pro zúčastněné strany a strukturované spolupráce s členskými státy a dalšími regulačními orgány. Posouzení rovněž zohledňuje příspěvky získané během konzultací, které Komise v rámci procesu přezkumu provedla (cílená veřejná konzultace, veřejný dotazník snažící se získat konkrétní zpětnou vazbu týkající se odvětví umělé inteligence a výzva k předložení faktických podkladů) 3 .
Nařízení o digitálních trzích vstoupilo v platnost dne 1. listopadu 2022 a stalo se použitelným dne 2. května 2023. Následně, dne 5. září 2023, Komise označila první skupinu strážců přístupu podle nařízení o digitálních trzích. Jelikož však strážci přístupu mají na splnění hmotněprávních povinností podle článků 5, 6 a 7 nařízení o digitálních trzích šest měsíců od data označení, většina změn chování strážců přístupu se projevila až od března 2024. Proto je období posouzení, které tato zpráva zahrnuje, prakticky omezeno na pouhé dva roky.
Komise ve svém posouzení zjistila, že nařízení o digitálních trzích již účinně přispělo k dosažení hlavního cíle spočívajícího v dosažení spravedlivějšího digitálního trhu v EU, který je otevřenější hospodářské soutěži, a dosáhlo hmatatelného pozitivního dopadu během pouhých dvou let od okamžiku, kdy se nařízení o digitálních trzích začalo plně vztahovat na označené strážce přístupu. Komise však v této zprávě popisuje i problémy při provádění a prosazování, které pokrok při dosahování cílů nařízení o digitálních trzích zpomalily.
Celkově tato zpráva konstatuje, že po dvou letech od zahájení uplatňování nařízení o digitálních trzích je toto nařízení nadále vhodné pro daný účel a není třeba jej revidovat. Tato zpráva rovněž identifikuje oblasti, na které je třeba se v budoucnu obzvláště zaměřit, jako například to, jak se nařízení o digitálních trzích vztahuje na služby umělé inteligence a cloud computingu. Kromě toho zpráva dochází k závěru, že ačkoli se provádění nařízení o digitálních trzích ubírá správným směrem, je zapotřebí přísný dohled, pokračující dialog o regulaci v kombinaci s pokyny Komise a v případě potřeby i činnosti v oblasti prosazování.
Práce na zajištění plného souladu s nařízením o digitálních trzích by měla být doplněna zvýšeným úsilím o zlepšování informovanosti příjemců, zejména v komunitách startupů a malých a středních podniků, aby byli motivováni k využívání nových obchodních příležitostí, které vytváří nařízení o digitálních trzích. Stejně důležité je i zlepšování informovanosti spotřebitelů, kteří díky nařízení o digitálních trzích využívají nové, inovativní služby a mohou si svobodněji vybírat digitální služby. V této souvislosti bude Komise v rámci monitorování opatření na zajištění dodržování povinností strážců přístupu klást ještě větší důraz na zjednodušení kroků, které musí potenciální příjemci učinit, aby mohli využívat možností, které jim nabízí nařízení o digitálních trzích. Komise bude rovněž nadále spolupracovat se strážci přístupu a třetími stranami s cílem zefektivnit a zjednodušit dialog o regulaci a zároveň zajistit účinné dodržování povinností. Je si vědoma toho, že dodržování povinností způsobuje strážcům přístupu náklady, a bude mít tyto náklady i nadále na paměti, když s nimi bude o zajištění dodržování povinností diskutovat. V souvislosti s širším cílem zjednodušit digitální pravidla EU a případně provést „zátěžový test“ acquis EU v digitální oblasti (kontrola účelnosti z digitálního hlediska) bude Komise rovněž analyzovat vzájemné působení různých pravidel v digitální oblasti, která případně zahrnují i nařízení o digitálních trzích.
V neposlední řadě tato zpráva také uvádí, že bude vynaloženo úsilí o to, aby se zajistila větší transparentnost a zlepšily se postupy, a že bude pokračovat posuzování dopadu nařízení o digitálních trzích, který se více projeví až časem.
Podrobnější důkazy a analýzu podporující tato zjištění obsahuje pracovní dokument útvarů Komise, který je k této zprávě připojen.
2.Cíle nařízení o digitálních trzích
V době, kdy Komise v prosinci 2020 předložila návrh nařízení o digitálních trzích, panovala v EU i mezi mezinárodními partnery shoda na tom, že digitální trhy se vyznačují nedostatečnou otevřeností hospodářské soutěži. Malý počet velmi velkých platforem mohl tedy omezovat hospodářskou soutěž, a to i tím, že svým podnikatelským uživatelům i koncovým uživatelům stanovil nekalé podmínky 4 .
Evropský parlament a Rada Evropské unie již dříve v roce 2020 vyzvaly Komisi k tomu, aby posoudila možnosti regulace na digitálních trzích ex ante 5 . Komise rovněž zřídila středisko pro sledování podporované skupinou odborníků, jejíž závěry potvrdily, že je potřeba vytvořit nový regulační nástroj ex ante, který by doplnil tradiční právo hospodářské soutěže 6 . Návrh nařízení o digitálních trzích byl navíc součástí širší digitální strategie Komise, jak je uvedeno v jejím sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ z roku 2020 7 , a byl předložen v rámci legislativního balíčku spolu s nařízením o digitálních službách 8 .
V době předložení návrhu nařízení o digitálních trzích a krátce poté začali někteří z hlavních obchodních partnerů EU, včetně Austrálie, Brazílie, Číny, Japonska, Spojeného království a Spojených států, zvažovat řešení podobná nařízení o digitálních trzích 9 . Akty, které řeší nekalé praktiky digitálních platforem, přijaly Japonsko a Spojené království, zatímco jiné jurisdikce se snaží dosáhnout podobných cílů prostřednictvím rozsáhlých antimonopolních šetření a soudních sporů.
V návrhu nařízení Komise definovala cíl nařízení o digitálních trzích jako umožnit, „aby koncoví i podnikatelští uživatelé [digitálních platforem] mohli využít maximálního přínosu ekonomiky platforem“ tím, že na úrovni EU budou řešeny nejvýraznější případy nekalých praktik a slabé otevřenosti hospodářské soutěži 10 . Specifickými cíli tedy bylo i) řešit nekalé jednání strážců přístupu, ii) řešit selhání trhu v zájmu zajištění konkurenčních digitálních trhů otevřených hospodářské soutěži, které podporují inovace a rozšiřují možnosti výběru pro spotřebitele, a iii) posílit soudržnost a právní jistotu v zájmu zachování vnitřního trhu (harmonizace) 11 .
V tomto smyslu se otevřeností hospodářské soutěži rozumí schopnost podniků účinně překonávat překážky pro vstup na trh a expanzi a konkurovat strážcům přístupu díky kvalitě svých produktů a služeb. Spravedlností se rozumí úsilí o odstranění nerovnováhy mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů, v důsledku které strážci přístupu zneužívají svého postavení a získávají nepřiměřenou výhodu. Otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost jsou také vzájemně provázané. Nedostatečná otevřenost hospodářské soutěži například strážci přístupu umožňuje zavádět nekalé praktiky. Nedostatečná otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost má pravděpodobný negativní dopad na ceny, kvalitu, spravedlivou hospodářskou soutěž, výběr a inovace v digitálním odvětví.
Harmonizace, třetího specifického cíle nařízení o digitálních trzích, se dosahuje tím, že se zajistí, aby podnikatelští uživatelé a koncoví uživatelé hlavních služeb platforem poskytovaných strážci přístupu měli v celé EU prospěch z konzistentních regulačních záruk proti nekalým praktikám strážců přístupu, čímž se usnadní přeshraniční podnikání v rámci EU. Harmonizace je důležitým prostředkem zjednodušení, protože zajišťuje, že se regulované společnosti na vnitřním trhu řídí jednotným souborem pravidel. Z harmonizace mohou těžit podnikatelští uživatelé, ale i samotní strážci přístupu, protože se na ně nebude vztahovat 27 různých vnitrostátních pravidel. Nařízením o digitálních trzích není dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže, které je doplňkovým nástrojem, jenž zajišťuje řešení všech škodlivých praktik.
3.Aktuální stav nařízení o digitálních trzích
V době vypracovávání této zprávy Komise označila sedm strážců přístupu, kteří poskytují 23 hlavních služeb platforem 12 .
Jak již bylo zmíněno, většina změn chování posuzovaných v této zprávě se začala projevovat až v březnu 2024 (tj. v okamžiku, kdy strážci přístupu poprvé museli splnit hmotněprávní povinnosti podle nařízení o digitálních trzích). Kromě toho byly v březnu 2024 zveřejněny první výroční zprávy strážců přístupu o dodržování povinností, které byly prezentovány na specializovaných veřejných seminářích 13 , přičemž další byly zveřejněny v roce 2025. Tento proces umožňuje zúčastněným třetím stranám – zejména podnikatelským uživatelům – diskutovat se strážci přístupu o konkrétních otázkách v oblasti dodržování povinností na veřejném fóru moderovaném Komisí 14 .
Hlavním způsobem prosazování nařízení o digitálních trzích je průběžný dialog o regulaci mezi Komisí, strážci přístupu a třetími stranami. V této souvislosti již Komise vedla četné diskuse se strážci přístupu, podnikatelskými uživateli a dalšími zúčastněnými stranami o opatřeních strážců přístupu týkajících se dodržování povinností, pokud jde o hlavní služby platforem. Tento dialog přispěl k rozvoji kultury dodržování povinností, v jejímž rámci strážci přístupu přímo a intenzivně spolupracují s třetími stranami a vyvíjejí tak produkty a služby, které dodržování povinností zajišťují. V případě složitých otázek, které vyžadují dodatečné formální pokyny, zahajuje Komise formální řízení, v rámci kterého specifikuje způsob, jakým musí příslušný strážce přístupu konkrétní povinnost dodržet. K dnešnímu dni byla zahájena čtyři řízení o specifikacích, z nichž dvě byla ukončena a dvě stále probíhají 15 .
Komise rovněž zahájila sedm řízení o nedodržení povinností 16 . K dnešnímu dni byla dvě řízení, v rámci kterých se zjistilo nedodržení povinností, ukončena a měla za následek uložení pokut společnostem Apple a Meta 17 , zatímco jedno šetření týkající se společnosti Apple bylo po konstruktivním dialogu ukončeno, aniž by se zjistilo nedodržení povinností, a výsledkem byly změny provedené společností Apple 18 . Čtyři šetření o nedodržení povinností stále probíhají. Tato řízení odhalila, že přetrvávají problémy s účinným dodržováním některých povinností podle nařízení o digitálních trzích, a mimo jiné případy, kdy strážci přístupu přijali postupy, které mohou účinné dodržování povinností zpozdit nebo omezit.
4.Zjištění vyplývající z přezkumu
4.1.Díky nařízení o digitálních trzích se digitální trhy v EU staly spravedlivějšími a otevřenějšími hospodářské soutěži
Včasný pozitivní dopad na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost
Nařízení o digitálních trzích pozitivně přispělo k dosažení hlavního cíle, kterým je spravedlivější digitální trh v EU, který je otevřenější hospodářské soutěži. Přestože se na strážce přístupu plně vztahují povinnosti stanovené nařízením o digitálních trzích teprve něco málo přes dva roky, lze pozorovat hmatatelný pozitivní dopad u všech povinností stanovených tímto nařízením o digitálních trzích. Patří mezi ně navrácení kontroly nad údaji uživatelům, zpřístupnění dosud nepřístupných ekosystémů, podpora spravedlivého vyhledávání na internetu a online tržišť a zvýšení transparentnosti reklam 19 .
Podnikatelští uživatelé, zejména malé a střední podniky, i koncoví uživatelé mají z tohoto včasného pozitivního dopadu prospěch.
Pro podnikatelské uživatele je již nyní patrná řada výhod. Například:
·díky obrazovkám s možností volby jsou hojněji využívány alternativní prohlížeče, což jim umožňuje zviditelnit diferencované služby 20 ,
·více než 40 společností, převážně malých a středních podniků, zavedlo nová řešení přenositelnosti dat a aktivně využilo přístup k datům a začalo poskytovat inovativní služby 21 ,
·objevily se alternativní obchody s aplikacemi, včetně obchodů s aplikacemi poskytovaných malými a středními podniky, a neustále rozšiřují svou nabídku 22 ,
·se službami WhatsApp a Facebook Messenger jsou nyní operabilní alternativní služby pro zasílání zpráv, což již vedlo k tomu, že na trh vstoupili noví poskytovatelé, včetně jednoho evropského malého a středního podniku, který nabízí nové inovativní funkce 23 ,
·vývojáři nyní mohou podávat formalizované žádosti o interoperabilitu s operačními systémy strážců přístupu, což umožnilo vznik nových aplikací třetích stran, které mohou například aktivovat poplachový signál nebo odesílat nouzové textové zprávy (SMS), i když je telefon vypnutý 24 .
Z výše uvedených příležitostí pro podnikatelské uživatele, zejména vývojáře, těží koncoví uživatelé, protože jim nabídly větší možnost výběru a inovativní produkty. Byly zaznamenány i další přímé výhody pro koncové uživatele. Například:
·koncoví uživatelé si nyní mohou smysluplně zvolit 25 , zda chtějí strážcům přístupu umožnit kombinovat a používat jejich osobní údaje v rámci různých služeb křížovým způsobem, což vede k tomu, že značná část koncových uživatelů svůj souhlas neposkytuje, čímž se zabraňuje rozšířené praxi strážců přístupu využívat údaje k nevyžádanému profilování a omezují se související výhody plynoucí z údajů 26 ,
·koncoví uživatelé mohou nyní stahovat nebo přenášet svá data (např. příspěvky na sociálních sítích nebo reakce „To se mi líbí“ na Facebooku, Instagramu nebo TikToku, historii nákupů na Amazonu, historii vyhledávání na Googlu) a povolovat jiným společnostem přístup ke svým datům, aby mohly nabízet inovativní služby, čímž se zajišťuje větší svoboda volby pro koncové uživatele 27 ,
·koncoví uživatelé mohou odstranit předem instalované aplikace, které v telefonu nechtějí mít, mohou si nastavit zařízení se systémem Android tak, aby mohli používat e-mailovou adresu podle vlastního výběru nebo telefonní číslo, aniž by si museli založit účet Gmail, a mohou používat Facebook Messenger nezávisle na sociální síti Facebook.
Dalšími významnými přínosy jsou také výhody pro podnikatelské a koncové uživatele, které budou podle očekávání mít v nejbližší době, a to i v důsledku činnosti Komise v oblasti upřesňování a prosazování. Patří mezi ně například to, že poskytovatelé připojených zařízení, jako jsou chytré hodinky nebo sluchátka, budou moci získat přístup k důležitým funkcím systému iOS, které jim umožní dále vylepšovat jejich produkty. Podobně budou moci koncoví uživatelé zařízení se systémy iPhone a Android brzy snadno přenášet svá data při přepínání mezi oběma systémy, čímž se odstraní dlouholetá překážka v podobě tzv. lock-in účinku na koncového uživatele 28 .
Nařízením o digitálních trzích také vedlo ke znatelnému zlepšení v oblasti transparentnosti reklam. Například inzerenti a vydavatelé (tj. majitelé internetových stránek, kteří poskytují reklamní prostor) mají nyní přístup k informacím o cenách, poplatcích, odměnách a výkonnosti reklamy. Jedná se o významný krok k zajištění větší transparentnosti v oblasti, která byla dříve označována za tzv. černou skříňku, protože online reklamní platformy strážců přístupu si tyto informace nechávaly pro sebe. Výsledkem je, že strážci přístupu zavedli nové nástroje a funkce, jako jsou aplikační programovací rozhraní, prostřednictvím kterých si inzerenti a vydavatelé mohou stahovat podrobné zprávy, čímž se ve srovnání s obdobím před přijetím nařízení o digitálních trzích prokazatelně zlepšily tržní postupy 29 .
Dalšího prokazatelného pokroku bylo dosaženo také v oblasti obecné transparentnosti a odpovědnosti. Podnikatelští uživatelé, koncoví uživatelé a široká veřejnost mají nyní například přístup k informacím zveřejněným strážci přístupu, které se týkají toho, jak dodržují jednotlivé povinnosti podle nařízení o digitálních trzích, zamýšlených fúzí a akvizic strážců přístupu a technik profilování spotřebitelů, které strážci přístupu používají. Tyto veřejné zprávy zajišťují větší transparentnost a odpovědnost tím, že umožňují všem – od výzkumných pracovníků až po regulační orgány – sledovat vývoj digitálního trhu a trendy v odvětví, jakož i změny v chování jednotlivých strážců přístupu 30 . Zprávy jsou rovněž doplněny každoročními semináři o dodržování povinností, na nichž strážci přístupu na veřejném fóru prezentují úsilí, které vynakládají na zajištění dodržování povinností.
Je zřejmé, že výše uvedené skutečnosti jsou jen stručným nástinem neustále se vyvíjející situace a že se v případě uvedených příkladů nejedná o úplný výčet. Úsilí Komise v oblasti sledování a prosazování se však neomezuje na posuzování počátečního pozitivního dopadu nařízení o digitálních trzích v porovnání se situací před tím, než začalo být uplatňováno. Dodržování předpisů je nepřetržitý proces, který se řídí především dialogem mezi strážci přístupu a třetími stranami o regulaci. Aby se zajistilo, že nařízení o digitálních trzích dosáhne svého plného potenciálu, bude muset Komise opatření pro zajištění dodržování povinností tedy i nadále sledovat a v případě potřeby je zlepšovat.
Náklady a přínosy
Dodržování nařízení o digitálních trzích přináší strážcům přístupu určité náklady. Někteří strážci přístupu uvádí, že nařízení o digitálních trzích pro ně i pro ostatní strážce přístupu vytváří vysoké náklady, a dokonce tvrdí, že by nařízení o digitálních trzích mělo být zrušeno nebo podstatně změněno 31 .
Nařízení o digitálních trzích ukládá řadu povinností, čímž ovlivňuje stávající obchodní modely několika velmi velkých podniků, a tím těmto podnikům způsobuje náklady na dodržování povinností. Komise tyto náklady zohlednila ve svém posouzení dopadů legislativního návrhu a vzali je v úvahu rovněž spolunormotvůrci. Naproti tomu nařízení o digitálních trzích nezpůsobuje náklady na dodržování povinností subjektům, které nejsou strážci přístupu, zejména malým a středním podnikům a startupům.
Při diskusích se strážci přístupu o řešeních pro zajištění dodržování povinností bude mít Komise i nadále na paměti náklady na zajištění dodržování povinností a administrativní zátěž v rozsahu, který je slučitelný s cíli nařízení o digitálních trzích. Očekává se také, že náklady na dodržování povinností se časem sníží, protože strážci přístupu se stále více přiklánějí ke kultuře dodržování povinností již od návrhu, jak předpokládá nařízení o digitálních trzích, a začínají internalizovat dodržování povinností v raných fázích vývoje svých produktů a služeb. Komise již zaznamenala první náznaky, že k této změně dochází, a bude se strážci přístupu spolupracovat, aby zajistila, že tyto změny budou pokračovat.
Náklady mohou vzniknout i koncovým uživatelům, protože mohou být nevyhnutelné náklady na přizpůsobení, které byly způsobeny počátečními změnami vyvolanými nařízením o digitálních trzích. Například se změnila uživatelská rozhraní některých služeb a koncoví uživatelé jsou vyzýváni k tomu, aby na obrazovkách s možností výběru provedli vědomé změny. Nařízení o digitálních trzích tedy dává uživatelům větší možnost výběru a zároveň jim zachovává možnost nadále využívat služby strážce přístupu. Překážky omezující online zkušenosti uživatelů budou pravděpodobně dočasné a v některých případech mohou být nezbytné k tomu, aby spotřebitelé mohli při využívání digitálních služeb činit vědomá rozhodnutí. Na druhou stranu mohou tyto překážky také pramenit z návrhu zvoleného strážci přístupu a mohou vést ke zbytečně těžkopádným opatřením k zajištění dodržování povinností, která uživatele odrazují od objevování a používání alternativ. Komise bude proto opatření k zajištění dodržování povinností nadále sledovat a v případě potřeby je bude řešit, a to i uplatňováním behaviorálních důkazů.
4.2.Přidaná hodnota EU a soudržnost
Pokud bychom uvažovali o scénáři bez nařízení o digitálních trzích jako o hypotetickém srovnávacím scénáři, přinesl by jakýkoli pokus o dosažení výše uvedeného pozitivního dopadu prostřednictvím individuálního zásahu podle právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži – pokud by tento zásah byl vůbec možný – vyšší náklady pro dotčené podniky a vyšší administrativní náklady na prosazování, přičemž by si dosažení přínosů z hlediska spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži vyžádalo podstatně delší časový rámec 32 . Preventivní povaha nařízení o digitálních trzích navíc umožňuje přinášet výhody bez kontradiktorního prosazování, jelikož mají strážci přístupu od svého označení šest měsíců na to, aby zajistili dodržování povinností. Pokud by tohoto pozitivního dopadu bylo dosaženo prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, náklady na dodržování povinností by byly ještě vyšší, protože strážci přístupu by museli splnit až 27 potenciálně odlišných povinností. Navíc by to mohlo vést k roztříštěnosti předpisů vnitřního trhu, což by vedlo k regulační nejistotě a složitosti na úkor strážců přístupu, podnikatelských uživatelů i koncových uživatelů.
Nařízení o digitálních trzích je v souladu s dalšími nástroji – včetně nástrojů, které byly přijaty před jeho přijetím – týkajícími se například ochrany údajů, autorského práva a práva hospodářské soutěže, jakož i s nástroji, které byly přijaty později, například v oblasti umělé inteligence, cloud computingu nebo digitální identity. Spolupráci napříč právními předpisy bude i nadále usnadňovat skupina na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích, složená z pěti evropských institucí a sítí digitálních regulačních orgánů 33 , která bude i nadále podporovat společný dialog mezi svými členy, aby pomohla zajistit soudržné a účinné provádění nařízení o digitálních trzích a dalších odvětvových předpisů vztahujících se na strážce přístupu.
4.3.Zjednodušení a pokyny
Komise průběžně zkoumá možnosti zjednodušení, a to nejen pro podniky a koncové uživatele, kteří chtějí využít svých nových práv podle nařízení o digitálních trzích, ale také v souvislosti s úsilím strážců přístupu o dodržování povinností 34 . Nadále bude spolupracovat se strážci přístupu a třetími stranami s cílem nalézt co nejúčinnější řešení, jak zefektivnit a zjednodušit dialog o regulaci a zajistit účinné dodržování povinností. Komise rovněž zveřejnila několik šablon, které mají strážcům přístupu sloužit jako vodítko při předkládání informací Komisi, například žádostí o přerušení nebo výjimku nebo zpráv o dodržování povinností. Komise bude tyto šablony pravidelně přezkoumávat, aby zajistila jejich průběžnou aktuálnost, a v odůvodněných případech je může ještě více zjednodušit 35 .
Jako další nástroj pro poskytování podpory strážcům přístupu a třetím stranám může Komise přijmout pokyny podle článku 47 nařízení o digitálních trzích. Komise například společně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů pracuje na společných pokynech týkajících se vzájemné provázanosti nařízení o digitálních trzích a obecného nařízení o ochraně osobních údajů 36 .
Komise je připravena vyslechnout si všechny případné zbývající obavy strážců přístupu nebo třetích stran, poskytnout k nim pokyny a pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení.
4.4.Cílená úprava postupů v oblasti prosazování a procesních aspektů, v současné době však není třeba nařízení o digitálních trzích revidovat
Za dva roky od vstupu v platnost dosáhlo nařízení o digitálních trzích skutečného pozitivního dopadu, pokud jde o jeho základní cíle. Přesto, a v neposlední řadě i vzhledem ke krátké době jeho uplatňování, prozatím nařízení o digitálních trzích nedosáhlo svého plného potenciálu, pokud jde o dosažení cílů stanovených spolunormotvůrci. Podle většiny zúčastněných stran, které se zúčastnily veřejné konzultace, je proto třeba, aby se nařízení o digitálních trzích i nadále důsledně prosazovalo, aby podnikatelští i koncoví uživatelé mohli využívat nových možností, které nařízení o digitálních trzích nabízí.
V reakci na výzvy početné skupiny zúčastněných stran k revizi nařízení o digitálních trzích, zejména s cílem řešit nové výzvy týkající se otevřenosti hospodářské soutěži a spravedlnosti na digitálních trzích, se Komise domnívá, že v této fázi je nařízení o digitálních trzích vhodné pro daný účel a není třeba jej měnit. Komise nicméně určila konkrétní oblasti, na které se v budoucnu zaměří, a to služby umělé inteligence a cloud computingu, dosažení větší transparentnosti a zlepšení postupů Komise. Současná i budoucí opatření, která Komise v těchto oblastech již zahájila nebo plánuje provést, jsou shrnuta níže a podrobněji popsána v pracovním dokumentu útvarů Komise.
Oblast působnosti nařízení o digitálních trzích
Nejzásadnější otázky vznesené v rámci veřejné konzultace se týkaly cloud computingu a služeb umělé inteligence. Respondenti se zasazovali o to, aby se nařízení o digitálních trzích komplexně vztahovalo na obě tyto služby, aby se jeho oblast působnosti rozšířila tak, aby tyto služby lépe pokrývala, a aby řešilo řadu praktik, které ovlivňují spravedlnost a otevřenost hospodářské soutěži obou služeb 37 .
V listopadu 2025 zahájila Komise tři šetření trhu se službami cloud computingu. Dvě šetření trhu posuzují, zda by společnosti Microsoft Azure a Amazon Web Services měly být označeny jako strážci přístupu pro služby cloud computingu, zatímco třetí šetření posuzuje, zda může nařízení o digitálních trzích účinně řešit praktiky, které mohou omezovat konkurenceschopnost a spravedlnost služeb cloud computingu 38 . Nástroje pro zajištění přizpůsobení budoucím výzvám, které spolunormotvůrci začlenili do nařízení o digitálních trzích, se tedy k reagování na vývoj trhů a technologií ukazují jako klíčové a účinné.
Pokud jde o služby umělé inteligence, Komise se začala zabývat různými otázkami týkajícími se spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, které výrazně zaznívaly v rámci veřejné konzultace 39 . V rámci dialogu o regulaci se strážci přístupu se zaměřila například na otázku snadné změny výchozího nastavení a zajištění rovného přístupu služeb umělé inteligence k operačním systémům. V lednu 2026 byla zahájena dvě řízení o specifikacích ve vztahu ke společnosti Alphabet, která se rovněž týkají umělé inteligence (interoperability a přístupu k údajům o vyhledávání) 40 . Podobně se Komise ve svém dialogu o regulaci ohledně zákazu kombinování osobních údajů bez souhlasu zaměřila na trénování a ukotvení modelů a systémů umělé inteligence. Komise již v zájmu kontroly souladu s nařízením o digitálních trzích monitoruje zavádění nástrojů umělé inteligence v rámci označených hlavních služeb platforem.
Pokud jde o regulační nástroje, jejichž cílem je katalyzovat hodnotový řetězec umělé inteligence nebo cloudu a umožnit inovace, nemělo by být na nařízení o digitálních trzích nahlíženo izolovaně. Další právní předpisy, jako je akt o umělé inteligenci, nařízení o datech a nařízení o digitálních službách, jakož i různá investiční opatření v oblasti umělé inteligence, upravují a usnadňují doplňkové aspekty související s poskytováním digitálních služeb a infrastruktury v EU. Pokud jde o řešení možného protisoutěžního chování, platí navíc právo hospodářské soutěže 41 . Různé nástroje, které má Komise k dispozici k regulaci poskytování digitálních služeb v EU, jsou uplatňovány a prosazovány soudržným a doplňujícím se způsobem, čímž se zajišťuje jasnost a předvídatelnost. Navíc je zřejmé, že struktura nařízení o digitálních trzích a jeho doplňkový vztah k ostatním nástrojům účinně řeší také nově vznesené obavy týkající se spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži.
Komise bude i nadále přednostně sledovat vývoj v oblasti umělé inteligence a zajistí plný soulad s nařízením o digitálních trzích v případech, kdy jsou technologie nebo služby umělé inteligence buď nedílnou součástí označených hlavních služeb platforem, nebo samostatnou službou, která by mohla být důvodem k označení. Bude tak činit v rámci probíhajícího dialogu o regulaci se strážci přístupu, který se zaměřuje na jejich vyvíjející se obchodní modely a dopady na dodržování povinností podle nařízení o digitálních trzích. Komise zejména podrobněji posoudí, zda je třeba některé služby umělé inteligence případně označit jako virtuální asistenty. Dále zváží, zda je k aktualizaci všech povinností v souvislosti se službami umělé inteligence třeba využít nástroje pro zajištění přizpůsobení budoucím výzvám podle nařízení o digitálních trzích.
Povinnosti
Podle rámce, který byl stanoven v nařízení o digitálních trzích, Komise již přijala a bude i nadále přijímat opatření k řešení řady otázek vznesených při veřejné konzultaci, které se týkají přiměřenosti povinností stanovených v nařízení o digitálních trzích. Konkrétně:
·probíhá šetření trhu, jehož cílem je posoudit, zda jsou stávající povinnosti podle nařízení o digitálních trzích účinné při řešení praktik, které omezují konkurenceschopnost nebo jsou nekalé v odvětví cloud computingu,
·Komise by měla přijmout společné pokyny s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů 42 o vzájemné provázanosti nařízení o digitálních trzích a obecného nařízení o ochraně osobních údajů, včetně pokynů k přenositelnosti údajů a přístupu k údajům o vyhledávání,
·nedávno bylo zahájeno druhé kolo řízení o specifikacích, které poskytne konkrétní opatření a vyjasní interoperabilitu systému Android ve vztahu ke službám umělé inteligence a přístupu k údajům o vyhledávání,
·Komise přezkoumá, zda by v souvislosti s povinností poskytovat auditem ověřené popisy všech technik profilování spotřebitelů nebylo přínosné vydat další pokyny nebo vyjasnění prostřednictvím úprav šablony pro podávání zpráv,
·nástroje ze souboru nástrojů nařízení o digitálních trzích, které nevyžadují legislativní změny, by mohly být plně využity k tomu, aby pomohly uplatnit požadavky nařízení o digitálních trzích na stávající nebo nové situace, jako jsou pokyny Komise nebo další rozhodnutí o specifikacích. Zejména v případě nových praktik se Komise může opřít také o právo hospodářské soutěže 43 .
Rozšíření povinností týkajících se interoperability na služby online sociálních sítí
Komise se z níže uvedených důvodů domnívá, že je příliš brzy na to, aby se povinnosti týkající se interoperability, které v současné době platí pro služby pro zasílání zpráv, rozšířily na služby online sociálních sítí:
·Za prvé, studie externího dodavatele zadaná Komisí poskytla smíšené důkazy a zejména uvedla, že interoperabilita pro služby online sociálních sítí je technicky složitější než pro služby zasílání zpráv a že poptávka po této horizontální interoperabilitě ze strany koncových i podnikatelských uživatelů je omezená.
·Za druhé, v této fázi se stávající povinnosti týkající se interoperability nevztahují na služby zasílání zpráv dostatečně dlouho na to, aby Komise mohla vyvodit konečné závěry ohledně toho, zda by se povinnosti týkající se interoperability měly rozšířit na služby online sociálních sítí.
Procesní rámec a transparentnost
Celkově lze říci, že se procesní pravidla obsažená v nařízení o digitálních trzích ukázala během krátkého období, kdy se uplatňují, jako vhodná pro daný účel.
Mohla by být určitým způsobem zlepšena, aniž by došlo ke změně nařízení o digitálních trzích. Například by bylo možné přijmout několik opatření ke zvýšení transparentnosti procesů vyžadovaných nařízením o digitálních trzích 44 . V této souvislosti účastníci trhu, občanská společnost a akademická obec důrazně vyzývají k tomu, aby byla v procesech dodržování povinností podle nařízení o digitálních trzích zajištěna větší transparentnost, viditelnost a odpovědnost. Existuje prostor pro sdílení relevantnějších informací s třetími stranami o probíhajícím dialogu o regulaci se strážci přístupu a o změnách, které strážci přístupu v návaznosti na tento dialog provedli ve svých opatřeních pro zajištění dodržování povinností.
K informovanější veřejné diskusi o dodržování povinností podle nařízení o digitálních trzích a o odpovědnosti strážců přístupu vůči evropským občanům by mohlo přispět zejména postupné zlepšování nástrojů pro podávání zpráv, sledování a zvýšení transparentnosti, jako jsou výroční zprávy o dodržování povinností. Komise zjistila, že koncoví uživatelé, podnikatelští uživatelé a zejména malé a střední podniky si často nejsou dostatečně vědomi možností, které nařízení o digitálních trzích nabízí. Zváží proto další způsoby, jak zvyšovat povědomí a šířit informace o nově vypracovaných opatřeních pro zajištění dodržování povinností ze strany strážců přístupu a o možnostech, které poskytuje nařízení o digitálních trzích.
Komise rovněž posoudí, zda jsou nutné změny prováděcího nařízení k nařízení o digitálních trzích, aby se zohlednily zkušenosti získané během prvních dvou let uplatňování a aby se zlepšilo sledování a prosazování.
Pokud jde o spolupráci s členskými státy a dalšími regulačními orgány, Komise bude zejména pokračovat v diskusích s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž o tom, jak zlepšit sdílení informací o opatřeních v oblasti prosazování a prioritách v oblasti prosazování práva podle nařízení o digitálních trzích a pravidel hospodářské soutěže. Komise má rovněž v úmyslu posílit spolupráci mezi regulačními orgány a společně se skupinou na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích zjistit, jaká opatření by mohla být přijata k tomu, aby se posílila koordinace a spolupráce mezi digitálními regulačními orgány, a tím zvýšit dopad skupiny na vysoké úrovni.
Soukromoprávní prosazování nařízení o digitálních trzích je zatím v počáteční fázi. Komise monitoruje soudní spory týkající se strážců přístupu v členských státech, což je téma, o němž se pravidelně diskutuje v rámci skupiny na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích. Vývoj těchto soukromoprávních žalob (a to i s ohledem na směrnici (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách) bude sledovat a může se rozhodnout, že přijme opatření k zajištění důsledného uplatňování nařízení o digitálních trzích.
5.Závěry
Během krátké doby svého uplatňování již nařízení o digitálních trzích dosáhlo pozitivního dopadu na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost digitálních trhů. Jeho včasné uplatňování bylo účinné a efektivní při řešení různých typů škodlivého chování zjištěných v posouzení dopadů. Přispělo tak k vytvoření spravedlivějších digitálních trhů v EU, které jsou otevřenější hospodářské soutěži. Nařízení o digitálních trzích významně změnilo chování, volbu technického řešení a smluvní ujednání strážců přístupu, a tím přineslo nové příležitosti pro podnikatelské uživatele a konkurenty. Rovněž posílilo autonomii a iniciativu koncových uživatelů v několika klíčových oblastech tím, že občanům umožnilo převzít zpět kontrolu nad údaji a rozhodovat se podle vlastního uvážení.
Zároveň však, i vzhledem ke krátké době uplatňování, nařízení o digitálních trzích ještě nedosáhlo svého plného potenciálu, pokud jde o dosažení cílů stanovených spolunormotvůrci. Aby bylo tohoto potenciálu dosaženo, má Komise v úmyslu – jak navrhla i většina zúčastněných stran, které se zúčastnily konzultace – pokračovat v intenzivním dialogu o regulaci a v případě potřeby důsledně prosazovat nařízení o digitálních trzích, aby podniky a spotřebitelé mohli společně se zvýšenou informovaností využívat nové příležitosti, které nařízení o digitálních trzích přináší, a tím učinit evropské digitální trhy spravedlivějšími a otevřenějšími hospodářské soutěž a podpořit možnost volby a inovace v oblasti digitálních produktů a služeb.
Nařízení o digitálních trzích přináší jako celoevropský a centrálně prosazovaný regulační nástroj ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem roztříštěných vnitrostátních pravidel přidanou hodnotu. Vztahuje se pouze na označené strážce přístupu a neukládá přímé povinnosti malým a středním podnikům. Nařízení o digitálních trzích je navíc v souladu s ostatními digitálními předpisy a má specializované fórum, skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích, díky kterému mohou digitální regulační orgány v EU koordinovat svou činnost a spolupracovat. Komise společně se členy skupiny na vysoké úrovni posoudí další způsoby, jak zintenzivnit spolupráci mezi regulačními orgány, která je stále nezbytnější.
Nařízení o digitálních trzích bylo navrženo jako nástroj, který umožňuje přizpůsobit se budoucím výzvám a regulovat rychle se měnící prostředí. Ukázalo se, že ve své současné podobě je nařízení o digitálních trzích tomuto prostředí dobře přizpůsobené a obecně dokáže držet krok s technologickým vývojem, například s rostoucím významem služeb cloud computingu a vzestupem umělé inteligence, což prokazují nedávno zahájená šetření trhu se službami cloud computingu i řízení o specifikacích v oblasti umělé inteligence, která v době vypracovávání této zprávy ještě probíhají. Komise bude i nadále využívat dialogy o regulaci k předvídání nových výzev v oblasti dodržování povinností a k tomu, aby se strážci přístupu projednávala případnou potřebu upravit plány dodržování povinností v souvislosti s vývojem řešení v oblasti umělé inteligence. Komise proto v současné době nepovažuje za nutné nařízení o digitálních trzích měnit.
Na základě posouzení Komise, které zohledňuje zpětnou vazbu získanou během konzultací, se budoucí politické úvahy a priority v oblasti prosazování zaměří na následující témata: vývoj v oblasti služeb umělé inteligence a potenciální nedostatky při prosazování, které by mohly být důvodem pro další označení, možné cílené úpravy procesního rámce nařízení o digitálních trzích, potenciální změny některých šablon používaných strážci přístupu, vhodná opatření ke zvýšení transparentnosti ve vztahu k příjemcům a potenciální rámec umožňující strukturované posouzení dopadu nařízení o digitálních trzích do budoucna.