EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.4.2026

COM(2026) 175 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ











Zavedení eura v Bulharsku

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zavedení eura v Bulharsku

1.Úvod

Dne 8. července 2025 Rada rozhodla, že Bulharsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura a že jeho výjimka z účasti na jednotné měně se s účinkem od 1. ledna 2026 zrušuje 1 .

Bulharsko se stalo jednadvacátým členským státem EU, který přešel na euro. Postupovalo podle zvyklostí všech členských států, které přijaly euro po první vlně přechodu (1999–2002), a použilo scénář „velkého třesku“, tj. eurobankovky a euromince získaly status zákonného platidla v den přijetí eura 2 . Jednoměsíční období dvojího oběživa, během něhož byly souběžně v oběhu bankovky a mince v eurech i bulharských leva, umožnilo postupné stahování hotovosti v leva. Tento úspěšný přechod opět dokazuje, že krátké období dvojího oběživa je dostačující, pokud je přechod dobře připraven 3 .

Podle průzkumu Komise o tom, zda je zavedení eura pro Bulharsko i pro EU přínosné, výsledky ukazují jasný rozdíl mezi posouzením na vnitrostátní úrovni a posouzením na úrovni EU. Na vnitrostátní úrovni se názory rozcházejí. 49 % respondentů považuje zavedení eura pro Bulharsko za přínosné, zatímco 43 % je opačného názoru. To svědčí o poměrně polarizovaném veřejném mínění v období bezprostředně po přechodu na euro. Naproti tomu jsou postoje výrazně pozitivnější, když respondenti posuzují euro na úrovni EU. 67 % respondentů považuje euro za přínosné pro EU, zatímco 17 % s tím nesouhlasí. Dalších 12 % uvedlo, že se neumí rozhodnout, a 4 % se nevyjádřila.

Tato zpráva se zabývá nejdůležitějšími aspekty procesu přechodu z hlediska ex post se zaměřením na přípravu na přechod na hotovostní euro, období dvojího oběživa, opatření přijatá s cílem zabránit nekalému zvyšování cen a řešit vnímané obavy z inflace, cenové trendy a vnímání a komunikaci o euru. V příslušných případech zpráva rovněž uvádí doporučení Komise týkající se dalších možných opatření, která mají bulharské orgány přijmout, a vyvozuje závěry, které mohou mít význam pro budoucí přechody na euro.

2.Praktické aspekty přechodu na euro

Většina Bulharů (62 %) vnímá přechod na euro jako hladký a účinný 4 . V této souvislosti by se měly podrobněji prozkoumat tři praktické aspekty přechodu na euro: přípravy na přechod na hotovostní euro, připravenost na praktické používání eura a období dvojího oběživa a dále stažení bankovek a mincí bulharského leva z oběhu.

2.1    Příprava na přechod na hotovostní euro

Přechod na hotovostní euro je nejviditelnějším prvkem přijetí jednotné měny, neboť se na něm podílejí všechny finanční instituce, podniky a jednotlivci. Hladkost a účinnost této operace závisí na řádném zásobování všech zúčastněných stran eurohotovostí a na dobré přípravě bank a podniků na velkou dodatečnou pracovní zátěž.

V rámci přípravy na přechod na euro bulharská mincovna spolu se slovenskou mincovnou jako subdodavatelem vyrobila do 31. ledna 2026 přibližně 528 milionů euromincí s bulharskou národní stranou. V letošním roce bude vyrobeno dalších 190 milionů mincí. Bulharsko rovněž získalo 15 milionů dvoueurových mincí z nadbytečných zásob ostatních členských států eurozóny a podle prognóz a poptávky na trhu plánuje v budoucnu získat také jednoeurové mince.

Praktické zkoušky účelnosti vzorových mincí v prodejních automatech používaných v eurozóně nevyvolaly žádné obavy. Na přípravu počátečních sad mincí pro veřejnost bylo použito 27,7 milionu kusů mincí, které obsahovaly 42 euromincí všech bulharských nominálních hodnot euromincí v hodnotě 10,23 EUR. Bulharská mincovna dále připravila počáteční sady mincí pro podniky, které tvoří vždy deset běžných počátečních sad mincí, obsahující 420 euromincí všech nominálních hodnot v hodnotě 102,30 EUR. V neposlední řadě si Bulharská národní banka od ostatních centrálních bank členských států eurozóny vypůjčila více než 557 milionů eurobankovek všech nominálních hodnot.

Dne 3. listopadu 2025 začala Bulharská národní banka finančním institucím, tj. 1 520 pobočkám komerčních bank, poskytovat eurohotovost (tzv. předzásobení). Vzhledem k bezpečnostním rizikům spojeným s četností a vysokým objemem přepravy eurohotovosti organizovala Bulharská národní banka přepravu hotovosti vlastními nákladními automobily. Komerční banky využily vozidla společností pro přepravu hotovosti. Do 31. prosince 2025 byly předzásobeny eurobankovky v hodnotě 1,18 miliardy EUR a euromince v hodnotě 59 milionů EUR.

Úvěrové instituce začaly od 3. listopadu 2025 poskytovat 2 230 bulharským poštám a jejich velkým obchodním zákazníkům eurobankovky a euromince (tzv. druhotné předzásobení). Menší obchodní zákazníci mohli využít zjednodušeného postupu druhotného předzásobení a obdržet od komerčních bank eurohotovost ve dnech 29. a 30. prosince 2025.

Do 31. prosince 2025 úvěrové instituce své klienty druhotně předzásobily eurobankovkami v hodnotě 102 milionů EUR. Ke stejnému datu byli klienti druhotně předzásobeni euromincemi v hodnotě 30 milionů EUR.

K 31. prosinci 2025 činila úroveň druhotného předzásobení pouze 10,7 % celkové hodnoty předzásobení. To vedlo k několika ojedinělým, ale malým frontám u přepážek bank v prvních pracovních dnech měsíce ledna 2026, kdy mnoho, většinou menších, maloobchodníků a podniků začalo vybírat eurohotovost. Podle bulharských orgánů je důvodem o něco pozdějšího druhotného předzásobení této skupiny maloobchodníků a podniků pravděpodobně neochota poskytnout bankám v posledním čtvrtletí roku 2025 zajištění na financování nákupu eurobankovek a euromincí v dostatečném množství. Kromě několika front v komerčních bankách na začátku ledna však nebyly zaznamenány žádné případy, kdy by podniky, maloobchodníci nebo veřejnost měli problémy s výběrem eurohotovosti, a to i proto, že 99 % všech bankomatů v zemi vydávalo eurobankovky od 1. ledna 2026.

Prodej počátečních sad mincí pro veřejnost byl velmi uspokojivý. Do 31. prosince 2025 bylo prodáno 94 % z 660 000 dostupných sad a někteří obyvatelé již před přechodem na euro vlastnili hotovost v eurech z cesty do zahraničí nebo z výměny v bulharské bance. Kromě toho byly prodány všechny počáteční sady mincí pro maloobchodníky. To umožnilo rychlé provedení přechodu na euro od prvních dnů ledna 2026. Bulharská národní banka nabídla poprvé při přechodu na euro maloobchodníkům možnost získat od bank ruličky euromincí podle nominálních hodnot, protože je maloobchodníci považovali za praktičtější než počáteční sady.

Komerční banky a pošty musely stejně jako u každého přechodu na euro na přelomu roku nakládat s vysokými částkami v hotovosti v důsledku druhotného předzásobení maloobchodníků a podniků, prodeje počátečních sad mincí a připisování vrácené leva v hotovosti. Komerční banky, Bulharská národní banka a společnost Cash Service Company AD během přechodu na euro navýšily počty zaměstnanců a také otevřely další vyhrazené přepážky, aby usnadnily hotovostní operace. Díky vyššímu počtu přepážek nebylo třeba prodlužovat otevírací dobu nad rámec zvláštní otevírací doby o sobotách, během nichž byla v lednu otevřena Bulharská národní banka, regionální pobočky společnosti Cash Service AD a některé komerční banky. Zaměstnanci bank a pošt, kteří manipulují s hotovostí, absolvovali v dostatečném předstihu buď osobně, nebo prostřednictvím e-learningu školení, které podpořila a vedla Bulharská národní banka, s cílem připravit je na bezproblémového zacházení s eurohotovostí a výměnu bankovek a mincí v leva.

2.2    Připravenost na praktické používání eura a období dvojího oběživa

Období dvojího oběživa, během něhož bylo souběžně v oběhu euro a bulharský lev, trvalo od 1. do 31. ledna 2026.

Jak bylo naplánováno a dobře připraveno, všechny platební terminály v Bulharsku okamžitě přešly na euro k 1. lednu 2026. Bankomaty byly připraveny a k dispozici pro výběry eurobankovek k 1. lednu 2026. Na konci prosince 2025 byly bankomaty zásobeny bankovkami v hodnotě 10 a 20 EUR a částečně také bankovkami v hodnotě 50 EUR a připraveny k výběru od 1. ledna 2026. Rekordních 99 % ze všech 5 691 bulharských bankomatů bylo připraveno vydávat eurobankovky již k 1. lednu 2026 a o několik dní později bylo dosaženo 100 %.

Podle dostupných údajů, které byly pouze dílčí, se hodnota hotovosti vybrané v období dvojího oběživa ve srovnání s předchozím rokem téměř nezměnila, ačkoli maloobchodníci v období přechodu na euro podporovali používání elektronických platebních metod. Současně se mírně zvýšilo používání platebních karet, a to přibližně o 12 % oproti lednu 2025.

Díky pečlivým přípravám se finanční úvěrové instituce a pošty s dodatečnou pracovní zátěží během období dvojího oběživa dobře vyrovnaly. Větší banky zajistily ve vybraných pobočkách další přepážky pro hotovostní služby. Přinejmenším jedna komerční banka vyzvala klienty s více než 200 mincemi, aby navštívili speciálně určená „střediska pro euro“, která byla vybavena automaty na počítání mincí, jež zpracovávaly mince bulharského leva a připisovaly je v eurech. Kromě toho byla v lednu 2026 řada poboček komerčních bank otevřena i o sobotách.

Bulharská leva bylo možné vyměňovat za euro na 1 520 bankovních pobočkách, 2 230 poštách a v Bulharské národní bance. S výhradou určitých limitů (až do výše 5 000 EUR na transakci a osobu) bylo možné bulharská leva vyměnit bezplatně v pěti regionálních pokladnách společnosti Cash Service Company AD, dceřiné společnosti Bulharské národní banky. Celková hodnota bulharských leva vyměněných prostřednictvím těchto kanálů do 31. ledna 2026 činila 11,17 miliardy EUR.

Podle průzkumu Komise provedeného v Bulharsku v období od 2. do 9. ledna 2026 5 se 71 % dotázaných v prvním lednovém týdnu nevyměnilo ani nevybralo v bankách hotovost v bulharských leva nebo eurohotovost. Toto číslo bylo nižší než hodnoty zaznamenané během některých předchozích přechodů na euro, nicméně je to uspokojivý výsledek 6 . Ukázalo se, že jednotlivci a podniky se řídili doporučením provádět platby v eurech v prvních dnech nebo i týdnech nejlépe elektronickými prostředky, aby se vyhnuli dlouhým frontám v komerčních bankách v prvních dnech zavedení eura.

Období dvojího oběživa pro spotřebitele proběhlo bez větších incidentů. Druhý pracovní den přechodu na euro (5. ledna 2026) provádělo 6 % veřejnosti platby pouze v eurohotovosti. Do 9. ledna platilo 10 % dotázaných v hotovosti pouze v eurech.

Podle průzkumu Komise provedeného v Bulharsku ve dnech 2. až 9. února 2026 7 považuje 62 % respondentů manipulaci s euromincemi za snadnou a 77 % považuje za snadnou manipulaci s eurobankovkami; 79 % snadno porozumělo hodnotám v eurech; 63 % respondentů považuje dvojí uvádění ceny za užitečné, zatímco 35 % je nepovažuje za užitečné; zpětně 52 % respondentů nehlásilo v prvním týdnu přechodu na euro žádné problémy, zatímco ti, kteří problémy hlásili, uváděli především delší fronty (11 %) a problémy s bankomaty (11 %). Velmi malý podíl respondentů uvedl, že bankomaty byly dočasně mimo provoz (7 %) nebo že na přepážkách bank nebyl k dispozici dostatek hotovosti v eurech (4 %).

Maloobchodní sektor si celkově dobře poradil s výzvami spojenými s procesem přechodu na euro a manipulací se dvěma měnami současně. Maloobchodníci byli dobře zásobeni eurohotovostí a nebyly hlášeny žádné větší problémy s frontami. 26 % lidé dostávalo 5. ledna drobné pouze v eurech.

2.3    Stažení bankovek a mincí bulharského leva z oběhu

Pro Bulharsko jako ekonomiku, která ve velké míře využívá hotovost, představovalo stažení hotovosti bulharského leva z oběhu zvláštní výzvu.

Komerční banky a pošty musí vyměňovat bulharská leva v hotovosti za eura do konce roku 2026, přičemž do 30. června bezplatně. Komerční banky se mohou rozhodnout od 1. července 2026 účtovat poplatek. Bankovky a mince bulharského leva lze bezplatně a bez časového omezení vyměnit v Bulharské národní bance a v pěti regionálních pokladnách společnosti Cash Service Company AD. V únoru 2026 se hodnota bulharských leva v oběhu ve srovnání s bulharskými leva v oběhu v únoru 2025 neustále snižovala. 36 % z celkového množství hotovosti bulharského leva v oběhu k 31. prosinci 2024 8 bylo staženo z oběhu před 1. lednem 2026. Do konce období dvojího oběživa 31. ledna 2026 bylo staženo přibližně 75 % všech zbývajících leva v hotovosti, které byly dosud v oběhu.

Prostřednictvím různých komunikačních kanálů a médií byly společnosti a jednotlivci vyzváni, aby v období dvojího oběživa případně používali bezhotovostní platby, neboť na výměnu hotovosti bulharského leva je dostatek času, a to i po skončení období dvojího oběživa. Díky tomuto přístupu se v prvních dnech a týdnech zavedení eura zamezilo dlouhým frontám v Bulharské národní bance a v regionálních pobočkách společnosti Cash Services Company AD a v komerčních bankách a na poštách. Zvláštní otevírací doba o víkendu zavedená bulharskou centrální bankou, tj. Bulharskou národní bankou, a na více než 100 bankovních pobočkách měla významný dopad na výměnu měny a pomohly omezit fronty.

Stahování bankovek a mincí bulharského leva z oběhu bylo zahájeno včas a úspěšně probíhá. Během období dvojího oběživa eurohotovosti a leva, které končí 31. ledna 2026, již byly vyměněny bankovky a mince bulharského leva v hodnotě 5,7 miliardy EUR, přičemž převážná většina byla vyměněna na přepážkách komerčních bank.

Bulharská národní banka zahájila od srpna 2025 postupnou demonetizaci vrácených mincí bulharského leva. Demonetizované mince se prodávají jako kovový šrot, který bude roztaven. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 byla rovněž zahájena demonetizace vrácených bankovek bulharského leva, která byla zaváděna postupně.

3.Zaokrouhlování, vnímaná správnost přepočtu cen a dvojí uvádění ceny

Stejně jako při předchozích přechodech na euro se veřejnost obávala možného dopadu přechodu na euro na ceny v Bulharsku. Pro transparentní a spravedlivý přechod na euro proto bylo klíčové, aby bulharské orgány podnikly veškeré nezbytné kroky s cílem zabránit nekalým praktikám.

Povinné dvojí uvádění cen (v leva a eurech) bylo zahájeno dne 8. srpna 2025 a skončí dne 8. srpna 2026.

Podle průzkumu Komise 9 respondenti jasně rozlišovali mezi různými aspekty cenových praktik během přechodu na euro a po něm. Pokud jde o přepočet cen, 54 % respondentů jej považovalo vždy nebo často za správný (28 % vždy, 26 % často). Tento výsledek se pohybuje nad úrovní výsledků posledních přechodů na euro (Estonsko, Lotyšsko, Litva a Chorvatsko). Naopak 32 % jej považovalo za správný jen zřídka nebo nikdy (20 % zřídka, 12 % nikdy), zatímco 14 % se nevyjádřilo.

Při zaokrouhlování cen je hodnocení kritičtější. Pouze 41 % dotázaných považuje zaokrouhlování vždy nebo často za správné (17 % vždy, 24 % často). 47 % respondentů považovalo zaokrouhlování za správné jen zřídka nebo nikdy (25 % zřídka, 22 % nikdy) a dalších 12 % se nevyjádřilo. Zaokrouhlování se tak stává nejspornějším aspektem stanovování cen při přechodu na euro.

Vnímání dvojího uvádění ceny je pozitivnější. 64 % se domnívá, že je vždy nebo často provedeno správně (36 % vždy, 28 % často). Naopak 25 % respondentů má za to, že je provedeno správně jen zřídka nebo nikdy (18 % zřídka, 7 % nikdy), zatímco 11 % se nevyjádřilo.

4.Předcházení nekalým cenovým praktikám

Na rozdíl od jiných nedávných přechodů na euro v jiných členských státech se Bulharsko před přechodem na euro nerozhodlo pro dobrovolný kodex chování pro obchodníky, který by je zavazoval ke správným přepočtům cen a dvojímu uvádění cen. Bulharsko se rozhodlo takovýto kodex chování nezavést z důvodu negativního vnímání těchto mechanismů veřejností a proto, že bulharský zákon o zavedení eura stanoví komplexní a podrobný soubor závazných povinností pro obchodníky. Stanoví například pravidla týkající se umístění, velikosti a barvy písma, jímž jsou zobrazovány ceny v období dvojího uvádění cen, a požaduje, aby maloobchodníci stanovovali ceny transparentně a odůvodňovali jejich zvýšení objektivními ekonomickými faktory. Dodržování těchto pravidel ze strany maloobchodníků pozorně sledují orgány na ochranu spotřebitele a finanční úřady. V důsledku toho právo ponechává jen omezený prostor pro dobrovolný kodex, pokud jde o doplnění smysluplných nebo doplňkových norem.

Bulharské orgány nicméně vypracovaly a zveřejnily podrobné pokyny pro podniky týkající se dvojího uvádění ceny a období dvojího oběživa. Tyto pokyny obsahují řadu dalších, nezávazných doporučení, jako například (v období dvojího uvádění cen) uvádět do 31. prosince 2025 jako první ceny v leva a následně přednostně uvádět ceny v eurech. Tento přístup byl považován za účinnější, protože zajišťuje jasnost pro spotřebitele a zároveň se vyhýbá rizikům spojeným s dobrovolnými systémy označování nebo certifikace.

Bulharská Komise pro ochranu spotřebitelů, Národní agentura pro veřejné příjmy a Komise pro ochranu hospodářské soutěže mají na starosti prevenci a trestání nekalých cenových praktik ve vztahu k euru. Spotřebitelé mohou sledovat vývoj cen běžně nakupovaného zboží a podávat stížnosti na vyhrazených veřejných kontaktních místech příslušných orgánů. Obavy členů veřejnosti se týkaly zejména otázek, jako je uvádění cen a uplatňování pravidel zaokrouhlování. Příslušné orgány pečlivě řeší všechny otázky a stížnosti. Od počátku uplatňování dvojího uvádění ceny do 31. ledna 2026 obdržely tyto tři orgány celkem 23 449 stížností.

Stížnosti a hlášení předložené Komisi pro ochranu spotřebitelů se týkaly hospodářských subjektů v široké škále odvětví a zahrnovaly jak zboží, tak služby. Jednalo se o poskytovatele zboží a služeb každodenní spotřeby, jako je maloobchodní prodej potravinářského a nepotravinářského zboží, a dále o různé osobní, dopravní, automobilové, sportovní a zdravotnické služby. Toto široké spektrum ukazuje, že problémy spojené s dvojím uvádění ceny se neomezovaly pouze na jedno odvětví, ale že během přechodu na euro ovlivnily více oblastí spotřebitelských výdajů.

Většina stížností, které Komise pro ochranu spotřebitelů obdržela, se týká maloobchodních řetězců (supermarketů), dále zvýšení cen dopravních služeb, kosmetických služeb, služeb online platforem a dalších služeb pro koncové uživatele.

Komise pro ochranu spotřebitelů vydala 383 oznámení o porušení správních předpisů. Tyto případy odůvodňovaly uplatnění správních sankcí v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

K dnešnímu dni Komise pro ochranu spotřebitelů obdržela vyřešila více než 50 % všech případů, které byly zaevidovány. Tento výsledek odráží účinnost včasného zásahu a nápravných opatření, zejména v situacích, kdy k porušení došlo neúmyslně a hospodářské subjekty přijaly rychlá opatření, aby uvedly své postupy do souladu s právními požadavky.

Přibližně 80 případů Komise pro ochranu spotřebitelů obdržela uzavřela vydáním formální výstrahy hospodářským subjektům. Porušení předpisů řešená prostřednictvím výstrahy se týkala především chybějících údajů o cenách v eurech, používání jiných velikostí nebo barev písma pro ceny uváděné v bulharských leva a eurech a také používání nepřiměřeně malých typů písma pro uvedení měny. Mechanismus varování se ukázal být účinným preventivním nástrojem, který umožňuje rychlé dosažení shody bez nutnosti okamžitých sankcí.

Pokud jde o Národní agenturu pro veřejné příjmy, většina stížností se týkala nekalých praktik v obchodech s potravinami, supermarketech, na parkovištích, v kadeřnictvích a kosmetických salonech. Bylo vydáno přibližně 400 oznámení o uložení správních sankcí, z nichž 102 bylo uzavřeno, včetně osmi řízení uzavřených výstrahou ze strany Národní agentury pro veřejné příjmy. Devadesát čtyři řízení bylo ukončeno uložením pokuty.

Do dnešního dne obdržela Národní agentura pro veřejné příjmy přibližně 30 stížností na neoprávněné zvýšení cen, zejména od 1. ledna 2026. Některé stížnosti se týkaly nedodržování právních předpisů, pokud jde o nejasné uvádění cen v eurech a leva a vracení drobných v eurech v období oběhu dvojí měny. Všechny stížnosti byly předány příslušným orgánům – Národní agentuře pro veřejné příjmy regulačnímu úřadu a Komisi pro ochranu spotřebitelů.

Bulhaři obecně považovali dvojí uvádění cen za užitečný nástroj k usnadnění srovnávání cen a k tomu, aby si zvykli přemýšlet ve své nové měně. Podle průzkumu Komise provedeného v lednu 2026 10 více než dvě třetiny respondentů v Bulharsku (63 %) uvedlo, že během přechodu na euro považovali dvojí uvádění cen za užitečné. Toto procento je v souladu s posledním přechodem na euro (Chorvatsko). Navíc 64 % Bulharů dotázaných v lednu 2026 mělo často nebo velmi často pocit, že dvojí uvádění cen bylo provedeno správně, což je výrazně nad průměrem posledních zemí, které přešly na euro (Estonsko, Lotyšsko, Litva a Chorvatsko).

Celkově je dopad eura na ceny a nekalé nastavování cen pro lidi v Bulharsku nadále znepokojující 11 . Doporučuje se tudíž i nadále na dvojí uvádění cen, na správné uplatňování pravidel přepočtu a zaokrouhlování a na vývoj cen pečlivě dohlížet až do 8. srpna 2026, kdy dvojí uvádění cen skončí.

5.Cenové trendy a vnímání

Stejně jako při každém přechodu na euro se v období bezprostředně po přechodu na euro často očekává dopad na ceny, což pomáhá vysvětlit přetrvávající význam obav souvisejících s cenami, které byly v průzkumu obecně zaznamenány.

Z odpovědí na otázku, zda si myslí, že euro pomůže udržet cenovou stabilitu v Bulharsku, nebo že naopak zvýší inflaci, vyplývá, že obavy z inflace jasně převažují. 66 % respondentů se domnívá, že euro v Bulharsku zvýší inflaci, což je o něco vyšší procento než při předchozích přechodech na euro 12 . Naopak 21 % Bulharů se domnívá, že euro pomůže udržet cenovou stabilitu, což je procento v rámci rozpětí při posledních přechodech na euro 13 .

V této souvislosti první dostupné údaje naznačují, že zavedení eura mělo na inflaci jen malý dopad. Skutečná měsíční inflace v lednu 2026 činila 0,6 %, což je pouze o zhruba 0,1 procentního bodu více, než se očekávalo v době prognózy Evropské komise z podzimu, která od ledna nezahrnovala žádné konkrétní zvýšení v důsledku přechodu na euro. Po odečtení vlivu nižší než očekávané inflace u nezpracovaných potravin se je vidět celkový vliv ve výši 0,2 procentního bodu, což odpovídá krátkodobým vlivům pozorovaným při předchozích přechodech na euro. Leden je měsícem s nejvyšší průměrnou meziměsíční inflací v Bulharsku a stejně jako v minulosti i v lednu 2026 byla inflace způsobena především sezónními faktory, jako je růst administrativních cen, cen nájemného, komunálních služeb a ostatních zálohových plateb. Mezi dílčími kategoriemi totiž služby zaznamenaly v lednu 2026 významný meziměsíční nárůst cen o 1,4 %, avšak očekávání v době prognózy Evropské komise z podzimu je překonáno pouze o polovinu tohoto nárůstu cen služeb 14 .

Dřívější přechody na euro ukázaly, že odvětvími, která jsou během přechodu na euro nejvíce náchylná k nekalým praktikám při zvyšování cen, jsou lokální podniky a poskytovatelé služeb. I když jejich zboží a služby netvoří velkou část standardizovaného spotřebitelského koše používaného k měření inflace, spotřebitelé je často nakupují či využívají, v důsledku čehož jsou cenové změny u tohoto zboží a služeb dobře viditelné. Zároveň je možné, že spotřebitelé tak výrazně nevnímají jiný příznivější vývoj cen u zboží, které nakupují méně často. V důsledku toho vnímaná inflace často převyšuje skutečnou inflaci.

Zdánlivě malý celkový dopad neoprávněného zvyšování cen na inflaci je rovněž způsoben rychlou politickou reakcí bulharských orgánů. Inspekce skutečně vedly k opravě některých nadsazených cen a působily odrazujícím způsobem vůči dalšímu neoprávněnému zvyšování cen.

V souladu se zavedenou praxí po přijetí eura v jiných členských státech bude Eurostat hodnotit cenový vývoj po přechodu na euro v Bulharsku. Zprávu Eurostatu lze očekávat ve druhé polovině roku 2026.

6.Vnímání eura a komunikace o euru

Bulharsko po kladném rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2025 zahájilo v souladu s národní komunikační strategií ambiciózní komunikační kampaň 15 . Cílem kampaně bylo zajistit, aby bulharské obyvatelstvo, včetně zranitelných skupin a lidí žijících v odlehlých oblastech, bylo jasně, objektivně, přesně, pohotově a řádně informováno o dopadech a praktických změnách souvisejících s přechodem z leva na euro. Toho bylo tím víc zapotřebí vzhledem k tomu, že veřejná podpora přijetí eura nebyla příliš vysoká – v červnu 2025 se pro něj vyslovilo pouze 49,2 % obyvatel Bulharska.

Bulharské úřady jednaly rázně, spustily internetové stránky ( http://evroto.bg ), zorganizovaly řadu akcí a prezentací po celé zemi, reklamní kampaň v sofijském metru a na billboardech podél hlavních silnic, připravily tiskové materiály pro veřejnost a podniky, umístily reklamní klipy do televize a rádií, spustily digitální kampaň a přijaly opatření zaměřená mimo jiné na zranitelné osoby. Bulharská národní banka měla rovněž na svých internetových stránkách ( Българска народна банка ) zvláštní oddíl, kde pravidelně zveřejňovala nejdůležitější otázky a odpovědi týkající se zavedení eura.

Společnou celostátní informační kampaň Bulharské národní banky a ministerstva financí koordinovalo ministerstvo financí a podpořily ji další instituce a zúčastněné strany, například Komise pro ochranu spotřebitelů, Národní sdružení obcí v Bulharské republice, banky, pošty a maloobchodníci. Zajímavé je, že ji podpořily také odbory a klíčovou roli při oslovování zranitelných osob sehrála bulharská Hospodářská a sociální rada. Kampaň rovněž aktivně podpořila Evropská centrální banka prostřednictvím různých akcí a iniciativ, jako byl seminář pro novináře ve Frankfurtu a digitální kampaň.

V rámci dohody o partnerství a následné grantové dohody podepsané mezi bulharským ministerstvem financí a Evropskou komisí je komunikační kampaň spolufinancována Komisí (v souladu s předchozími přechody na euro Komise financuje až 50 % způsobilých nákladů, které jsou omezeny na částku 1 EUR na obyvatele; v případě Bulharska činí dohodnutá maximální částka 2,6 milionu EUR).

Kampaň přispěla k hladkému přechodu na euro, jak potvrdil průzkum Eurobarometru, z něhož vyplývá, že 78 % lidí v Bulharsku se cítilo být dobře informováno o zavádění eura; 62 % uvedlo, že proces je hladký a účinný; 52 % respondentů uvedlo, že neměli žádné problémy při výměně leva za euro nebo při výběru hotovosti z bank v prvním týdnu 16 .

Média (celostátní i regionální) pomohla zvýšit povědomí o praktických důsledcích přechodu na euro pro život lidí. Vyznění v médiích kolem 1. ledna 2026, dne přechodu na euro, bylo celkově věcné a pozitivní, přičemž celostátní média vyzdvihovala přechod na euro jako přelomový úspěch, který posílí roli Bulharska v EU.

Jak však bylo uvedeno výše, zdá se, že veřejné mínění je v otázce přínosů eura stále rozdělené: 49 % Bulharů považuje euro za přínosné pro svou zemi a 43 % je opačného názoru 17 . To lze vysvětlit obavami z výrazného zvýšení cen, které se šířily již několik měsíců před přechodem na euro a které byly podle zúčastněných stran výsledkem organizované dezinformační kampaně. Je třeba poznamenat, že názory jsou výrazně pozitivnější, pokud lidé v Bulharsku hodnotí euro z pohledu EU – 67 % respondentů se domnívá, že euro je pro EU přínosné.

Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti podpořilo národní kampaň nejen mediálními aktivitami, semináři pro novináře v Bruselu a Sofii a vizuálními produkty (včetně bannerů na budově Karla Velikého, které vítají Bulharsko v eurozóně), ale spolu s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci také velmi viditelnou kampaní v sociálních médiích, která měla ukázat přínosy eura (na Instagramu bylo osloveno přibližně 1,9 milionu uživatelů a na Facebooku 3,7 milionu).

7.Závěry o bulharském přechodu na euro a doporučení pro budoucí přechody na euro

Přechod na euro v Bulharsku byl dobře připraven a zorganizován a proběhl hladce. Finanční instituce, podniky a jednotlivci byli před přechodem na euro dostatečně zásobeni eurohotovostí.

Vzhledem k přetrvávajícím obavám veřejnosti ze zvyšování cen by bulharské orgány měly pokračovat v intenzivních kontrolách cen, aby zajistily správné uvádění cen, omezily neoprávněné zvyšování cen a případně vymáhaly dodržování povinností stanovených předpisy v oblasti ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.

Tak, jako je tomu v Bulharsku, by mělo být monitorování cen při budoucích přechodech na euro intenzivní a prováděno po dostatečně dlouhou dobu ve vztahu k nejvíce ohroženým odvětvím, aby bylo možné rychle odhalit a řešit neoprávněné zvýšení cen. To by umožnilo lépe zaměřit inspekce a politiku na pravděpodobné pachatele a zároveň snížit význam neoficiálních důkazů a rozptýlit neopodstatněné obavy ve veřejném diskurzu.

Při budoucích přechodech na euro by se měla věnovat pozornost výhodám a nevýhodám existence nezávazného kodexu chování pro obchodníky oproti důslednému uplatňování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže. Tyto výhody a nevýhody by měly být zváženy na jedné straně na základě zkušeností Bulharska a na druhé straně na základě zkušeností ostatních členských států, které přešly na euro a mají takový kodex.

Vzhledem k tomu, že dvojí uvádění ceny je spojeno s náklady a lidé se s jednotnou měnou poměrně rychle seznámí, mohla by být povinná doba dvojího uvádění ceny nadále zachována v délce jednoho roku.

Pokud jde o druhotné předzásobení podniků mincemi, členské státy, které v budoucnu přistoupí k euru, by mohly zvážit, zda by po vzoru Bulharska neposkytovaly podnikům spíše ruličky mincí různých nominálních hodnot než mnohonásobná množství počátečních sad mincí, neboť se ukázalo, že ruličky mincí jsou pro podniky pohodlnější a méně zatěžující než počáteční sady.

Zkušenosti Bulharska potvrzují, že pro hladký přechod na euro je důležitá komunikace a osvětová kampaň.

Vzhledem k relativně krátké době mezi pozitivní konvergenční zprávou a datem přechodu na euro by členské státy, které dosud nepřešly na euro, měly vycházet ze zkušeností Bulharska při zajišťování svých komunikačních potřeb tím, že smlouvu rozdělí na části, aby se co nejlépe vyrovnaly s možnými zpožděními a předešly nepředvídatelným událostem.

(1)          Rozhodnutí Rady (EU) 2025/1407 ze dne 8. července 2025 o přijetí eura Bulharskem ke dni 1. ledna 2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/1407/oj .

(2)

     První vlna členských států přijala euro podle „madridského scénáře“, který zahrnoval přechodné období tří let (jeden rok pro Řecko).

(3)      Na Maltě a Kypru bylo období dvojího oběživa jeden měsíc, zatímco v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, na Slovensku a ve Slovinsku to byly dva týdny.

(4)          Bleskový průzkum Eurobarometr 575, terénní šetření provedené ve dnech 2. až 9. února 2026.

(5)      Bleskový průzkum Eurobarometr 573.

(6)      Odpovídající čísla činila 95 % v Estonsku, 90 % na Slovensku, 88 % na Kypru, 85 % na Maltě a 96 % ve Slovinsku.

(7)      Bleskový průzkum Eurobarometr 575.

(8)      Poslední dostupné údaje o bulharských leva v oběhu před zahájením stažení jsou z 31. prosince 2024.

(9) Eurobarometr 575.

(10)      Bleskový průzkum Eurobarometr 575.

(11)    Bleskový průzkum Eurobarometr 575.

(12)      Chorvatsko 62 %, Litva 58 % a Lotyšsko 57 %.

(13)      Chorvatsko 25 %, Litva 26 % a Lotyšsko 19 %.

(14)    V rámci kategorie služeb zaznamenaly výrazný nárůst kategorie rekreace, sportu a kultury (1,1 %) a restaurací a ubytování (1,7 %). Z ostatních kategorií zaznamenaly v lednu nárůst o 0,9 % potraviny a nealkoholické nápoje a u kategorie osobní péče, sociální ochrany a různého zboží a služeb došlo k nárůstu o 3,1 %.

(15)       https://www.minfin.bg/en/1570 .

(16)      Bleskový průzkum Eurobarometr 575.

(17)      Bleskový průzkum Eurobarometr 575, terénní práce provedené ve dnech 2. až 9. února 2026.