EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.12.2025

COM(2025) 3502 final

2025/3502(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení reparační půjčky Ukrajině a změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU 

•Odůvodnění a cíle návrhu 

EU neochvějně podporuje Ukrajinu, jejíž budoucnost je spojena s EU. EU podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a je pevně odhodlána poskytovat politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu 1 . Vzhledem ke stupňující se ruské agresi je nutné jednat rychle s cílem zajistit Ukrajině přístup ke zdrojům, které naléhavě potřebuje. Cílem tohoto návrhu je zajistit vytvoření nového nástroje pro řešení těchto naléhavých potřeb, a to poskytnutím pomoci Unie Ukrajině ve formě půjčky, jež bude splacena reparacemi splatnými Ruskem.

Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu, která začala dne 24. února 2022, měla na tuto zemi a její občany hluboký dopad. Navzdory diplomatickému úsilí USA a Evropy o dosažení mírového řešení a ochotě Ukrajiny zahájit dialog s cílem ukončit válku Rusko zintenzivnilo své útoky na Ukrajinu, přičemž záměrně útočí na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. Tato eskalace dále prohloubila humanitární krizi, způsobila nesmírné utrpení ukrajinského lidu a zvýšila kolosální lidské a finanční náklady této nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese. Tato nezákonná útočná válka Ruska je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, jakož i zákazu použití síly stanoveného v čl. 2 odst. 4 Charty OSN, který je jednou z imperativních norem mezinárodního práva, a dalších zásad Charty OSN. Neochvějné odhodlání a odvaha, kterou Ukrajinci projevili při obraně své vlasti, je důkazem jejich síly a zaslouží si hluboký obdiv a uznání.

V reakci na nedávnou eskalaci ruských útoků zopakovalo dne 23. října 2025 26 členských států své odhodlání poskytnout v koordinaci a se stejně smýšlejícími partnery a spojenci komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině a jejímu lidu. Zároveň se těchto 26 členských států zavázalo řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026–2027. Od začátku konfliktu poskytla EU, její členské státy a evropské finanční instituce Ukrajině rozsáhlou pomoc v celkové výši 187,3 miliardy EUR, což podtrhuje neochvějné odhodlání EU podporovat Ukrajinu po celou dobu trvání konfliktu a v nezbytném rozsahu.

Zintenzivnění ruské agrese však zvýšilo finanční potřeby Ukrajiny a vyžaduje naléhavé investice do ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany. Nyní je zřejmé, že je zapotřebí dalších zdrojů financování jak ze strany EU, tak ze strany mezinárodního společenství. Finanční potřeby Ukrajiny na roky 2026 a 2027 překonají stávající prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v osmém přezkumu programu MMF zdůrazňuje, že rizika a nejistota zůstávají mimořádně vysoké a že stávající program má omezené možnosti absorbovat jakékoli nové šoky, včetně těch, které by způsobila delší a intenzivnější válka. Dne 9. září 2025 Ukrajina předložila oficiální žádost o nový program MMF k pokrytí dodatečných finančních potřeb v letech 2026–2029. Schopnost MMF pokračovat v tomto programu je podmíněna získáním dostatečných finančních záruk od partnerů, včetně Unie.

Nedávno předložený návrh ukrajinského rozpočtu na rok 2026, vypracovaný ve spolupráci s MMF, předpokládá výdaje na obranu a bezpečnost ve výši 56 miliard EUR, které budou podpořeny částkou ve výši 51,6 miliardy EUR z věcné vojenské pomoci. Vzhledem k negativnímu dopadu války na ukrajinskou ekonomiku je podle tohoto rozpočtu kromě nezbytné věcné pomoci zapotřebí 43 miliard EUR mezinárodní pomoci. K listopadu 2025 bylo pevně přiděleno pouze 22 miliard EUR. Ukrajina má omezený prostor pro další fiskální úpravy, protože další škrty ve výdajích nebo zvyšování daní by mohly dále poškodit ekonomiku, která je již nyní zranitelná kvůli poškození klíčové infrastruktury, nedostatku pracovních sil a pokračujícímu vysídlování a mobilizaci obyvatelstva. Rychlá finanční pomoc je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, zajištění makroekonomické stability, obnovu kritické energetické infrastruktury a investice do technologické a průmyslové základny obrany. K těmto potřebám je třeba přidat významné požadavky na střednědobou obnovu a rekonstrukci.

V prohlášení ze summitu ze dne 2. října 2025 2 se ministři financí skupiny G7 dohodli, že podniknou společné kroky ke zvýšení tlaku na Rusko, aby ukončilo pokračující brutální válku proti Ukrajině, a podpoří Ukrajinu v jejím pokračujícím úsilí o obranu. Ministři financí zemí G7 se zejména zavázali, že vypracují širokou škálu možností, jak řešit finanční potřeby Ukrajiny, včetně koordinovaného využití plné hodnoty ruských aktiv imobilizovaných v jurisdikcích zemí G7 k ukončení války a zajištění spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině v souladu s právními rámci G7. Evropská rada dále ve svých závěrech ze dne 27. června 2024, 17. října 2024, 19. prosince 2024 a 23. října 2025 uvedla, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a neuhradí škody způsobené touto válkou.

Přestože Ukrajina potřebuje finanční prostředky na boj proti ruské agresi a na případnou obnovu, kapacita Unie a jejích členských států poskytnout Ukrajině další finanční prostředky je v současné době omezená a neodpovídá rozsahu ukrajinských potřeb. V této souvislosti se navrhuje zřídit nový podpůrný nástroj pro Ukrajinu ve výši až 210 miliard EUR, který by Ukrajina splatila až poté, co obdrží reparace od Ruska, a který by byl financován z peněžních zůstatků ve finančních institucích v Unii, jež se hromadí, protože transakce s aktivy a rezervami ruské centrální banky nejsou povoleny.

Reparační půjčka Ukrajině

Navzdory obrovským potřebám Ukrajiny je schopnost ukrajinského státu navýšit svůj dluh značně omezená. Dluh Ukrajiny v poměru k HDP se od začátku války drasticky zvýšil z méně než 50 % HDP na konci roku 2021 na 85 % HDP v roce 2025 (více než 100 % HDP včetně úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu). Vzhledem k tomu, že válka značně narušila produktivitu a že stále negativně ovlivňuje dynamiku růstu, není možné řešit významné finanční potřeby Ukrajiny tím, že Ukrajina navýší svůj dluh.

Finance členských států se zároveň stále vzpamatovávají z řady krizí v posledním desetiletí, včetně značných výdajů způsobených ruskou válkou na Ukrajině a ruskou hybridní kampaní proti Unii. Mobilizace dalších významných zdrojů ze strany členských států, aby mohly financovat Ukrajinu, by představovala důležitou ekonomickou výzvu.

V souvislosti s obtížnou dynamikou zadlužení Ukrajiny v důsledku pokračující ruské agrese a s problémy spojenými s financemi členských států, včetně problémů souvisejících s kroky Ruska, je vhodné vypracovat inovativní řešení, které by nemělo představovat finanční zátěž pro Ukrajinu ani pro členské státy.

V souladu s návrhem Článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování (dále jen „ARSIWA“), které přijala Komise pro mezinárodní právo 3 , a mezinárodním obyčejovým právem je Rusko – jako odpovědný stát – povinno plně nahradit škodu způsobenou útočnou válkou proti Ukrajině. Zejména články 30 až 32 ARSIWA stanoví, že „stát odpovědný za mezinárodně protiprávní jednání je povinen: a) ukončit toto jednání, pokud trvá; [...]; „Odpovědný stát je povinen plně nahradit újmu způsobenou mezinárodně protiprávním jednáním.“ „Újma zahrnuje jakoukoli materiální nebo morální škodu způsobenou mezinárodně protiprávním jednáním státu.“

V souvislosti s touto právní povinností Ruska zaplatit reparace za škody, které způsobilo svou nezákonnou útočnou válkou, je vhodné, aby Unie poskytla Ukrajině reparační půjčku jako půjčku s omezeným postihem, která se stane splatnou, jakmile Ukrajina obdrží od Ruska hotovost nebo nepeněžní aktiva jako válečné reparace, odškodnění nebo jakékoli finanční vyrovnání od Ruska, kromě území.

Financování reparační půjčky

Rada dne 28. února 2022 přijala rozhodnutí (SZBP) 2022/335 4 , kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP 5 , v němž se zakazují transakce související se správou rezerv, jakož i aktiv centrální banky Ruska, včetně transakcí s jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem jednajícím jménem nebo na pokyn centrální banky Ruska. Dne 9. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/395 6 , jímž začlenila takový zákaz ve vztahu k Ruskému fondu národního bohatství. V důsledku tohoto zákazu jsou relevantní aktiva v držení finančních institucí v členských státech „imobilizována“. Aktiva držená v rámci hranic Unie v hodnotě přibližně 210 miliard EUR představují většinu těchto imobilizovaných aktiv na celém světě. Evropská rada opakovaně uvedla, že v souladu s právem EU by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a neuhradí škody způsobené touto válkou.

Ruská centrální banka má z různých investic svých devizových rezerv pohledávku vůči některým finančním institucím v Unii. Tyto příslušné finanční instituce mají závazek uhradit Ruské centrální bance pohledávku, přičemž zákaz převodů do Ruské centrální banky v současné době brání těmto finančním institucím tuto pohledávku splatit. Tato pohledávka Ruské centrální banky je ruským aktivem, kterému odpovídá závazek těchto finančních institucí splatit ji. Pokud nedojde k zásahu do vlastnických práv Ruské centrální banky, nebude toto aktivum Ruské centrální banky – a tedy ani závazek finanční instituce k úhradě – dotčeno.

Zákaz převodů do Ruské centrální banky způsobuje mimořádnou a neočekávanou akumulaci hotovostních zůstatků v rozvahách finančních institucí. Tato akumulace je způsobena imobilizací aktiv a rezerv ruské centrální banky a jiných právnických osob, subjektů nebo orgánů jednajících jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, protože veškeré platby jistiny a úroků, kupónů, dividend nebo jiných příjmů z cenných papírů ruské centrální bance, těmto osobám, subjektům a orgánům jsou zakázány. Tyto peněžní zůstatky nejsou majetkem Ruské centrální banky a nejsou chráněny státní imunitou.

K financování reparační půjčky by si Unie půjčila od finančních institucí peněžní zůstatky, které se akumulují, protože transakce s aktivy a rezervami Ruské centrální banky nejsou povoleny. Jedná se o výměnu aktiv v rozvaze příslušné finanční instituce z hotovosti na dluhový nástroj Unie, aniž by to však mělo dopad na závazek finančních institucí splatit pohledávku Ruské centrální bance po zrušení sankcí.

Reparační půjčkou není dotčena pohledávka Ruské centrální banky. Na tato aktiva nemají opatření stanovená v tomto návrhu dopad. Peněžní zůstatky, které se v důsledku imobilizace akumulovaly v rozvahách finančních institucí, nepatří Ruské centrální bance a nepředstavují státní aktiva.

Pokud jde o výpůjčky od finančních institucí, je třeba uvést, že rozhodnutí (SZBP) 2024/577 7 objasňuje, že na transakce v oblasti správy rozvahy spojené s aktivy a rezervami Ruské centrální banky nebo s aktivy a rezervami jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu jednajícího jménem nebo na pokyn Ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, se nevztahuje zákaz transakcí, který platí ode dne 28. února 2022. Transakce v oblasti správy rozvahy, které zůstávají povoleny, se týkají zejména opětovných investic peněžních zůstatků, jež se podle zásad obezřetné investiční politiky a v souladu s platnými regulačními požadavky akumulují zejména v důsledku imobilizovaných kupónů nebo dividend a umořovacích plateb a splatných vkladů.

Unie by peněžní výnosy z tohoto dluhového nástroje použila k financování reparační půjčky Ukrajině s omezeným postihem. Tuto půjčku by Ukrajina splatila, jakmile by obdržela reparace od Ruska, na které má právní nárok. Reparační půjčka proto představuje vratný mechanismus, podle něhož jakmile budou splněny podmínky pro zrušení sankcí vyjádřené Evropskou radou a skupinou G7 – konkrétně Rusko ukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nahradí jí škody způsobené touto válkou – Ukrajina splatí půjčku Unii, Unie splatí půjčku od finančních institucí a tyto finanční instituce splatí půjčku Ruské centrální bance.

Výpůjčka peněžních zůstatků, které se akumulují pouze proto, že transakce týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky nejsou povoleny, od finančních institucí na omezenou dobu by nebyla použita na obecné výdaje Unie a byla by použita výhradně pro omezený účel financování reparační půjčky Ukrajině. Takový přístup, kdy se k financování půjčky Ukrajině použijí peněžní zůstatky, které nevycházejí z běžného obchodního kontextu, je omezenou a přiměřenou reakcí na situaci.

Výpůjčka by měla plně chránit finanční pozici příslušné finanční instituce a umožnit jí dostát všem smluvním závazkům souvisejícím s aktivy a rezervami Ruské centrální banky. Za tímto účelem mohou členské státy na podporu těchto výpůjček poskytnout Unii neodvolatelné, bezpodmínečné záruky a záruky na požádání. Tyto záruky mohou členské státy poskytovat v souladu se svým relativním podílem na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Jako druhá obranná linie by měla být Unie vybavena mechanismem likvidity, který by v případě potřeby umožnil půjčky Unie na podporu splátek. A konečně, jako třetí úroveň obrany by Unie měla být schopna plnit své závazky dluhovými cennými papíry Unie. Tato třístupňová obrana zajišťuje, že neexistuje scénář, při kterém by příslušným finančním institucím nebyla splacena půjčka, aby byly schopny dostát všem smluvním závazkům souvisejícím s aktivy a rezervami Ruské centrální banky.

Povinnost finančních institucí, které drží aktiva a rezervy pro Ruskou centrální banku, provádět tyto investice je stanovena ve zvláštních právních předpisech. Vzhledem k souvislostem, v nichž jsou tato opatření přijímána, a k legitimnímu cíli opatření v uvedeném připojeném návrhu, jímž je dosažení cílů zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, zejména zachování hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity Unie, upevnění a podpora demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva, práva na sebeobranu a zákazu agrese podle Charty OSN, zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva, jakož i pomoci obyvatelstvu čelícímu katastrofám způsobeným člověkem, jako jsou katastrofy způsobené Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ruskou útočnou válkou, tato opatření plně respektují základní práva a svobody uznané v Listině základních práv, zejména v jejím článku 17, neboť jsou odůvodněná a přiměřená sledovaným cílům v souladu s článkem 52.

Použití finančních prostředků

Vzhledem k finančním potřebám Ukrajiny a značné nejistotě ohledně budoucnosti války je zásadní, aby byla reparační půjčka navržena pružně a reagovala na situaci. Měla by existovat flexibilita, aby bylo možné použít peníze na nejnaléhavější finanční potřeby, ať už v důsledku současné válečné situace, nebo také na podporu obnovy v případě, že nastane mír.

Tento návrh stanoví reparační půjčku Ukrajině, která bude poskytována předvídatelným, průběžným, řádným, pružným a včasným způsobem s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních a obranných potřeb, zejména těch, které vyplývají z ruské útočné války. Konkrétně by reparační půjčka měla podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a zmírnit její vnější finanční omezení, ať už způsobená válkou nebo rekonstrukcí, a podpořit kapacity obranného průmyslu Ukrajiny prostřednictvím hospodářské, finanční a technické spolupráce.

V zájmu podpory makrofinanční stability na Ukrajině a zmírnění jejích omezení v oblasti vnějšího financování vytváří návrh více možností, jak lze prostředky na podporu Ukrajiny využít, přičemž podpora by mohla být poskytována prostřednictvím makrofinanční pomoci a Nástroje pro Ukrajinu. V rámci obou nástrojů budou vyplacené prostředky vázány na předběžné a politické podmínky. V případě makrofinanční pomoci budou tyto podmínky stanoveny v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou, včetně podmínek pro posílení mobilizace příjmů, zlepšení udržitelnosti a kvality veřejných výdajů a zvýšení účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti systémů řízení veřejných financí. Pokud jde o Nástroj pro Ukrajinu, měl by být Plán pro Ukrajinu aktualizován tak, aby zohledňoval tyto dodatečné částky, včetně opatření k posílení právního státu a boje proti korupci.

V zájmu podpory kapacit obranného průmyslu Ukrajiny prostřednictvím hospodářské, finanční a technické spolupráce návrh stanoví pomoc, jejímž cílem je umožnit Ukrajině provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu ukrajinského obranného průmyslu a jeho začlenění do evropského obranného průmyslu v reakci na současnou krizovou situaci a v návaznosti na ni. V zájmu naléhavého posílení ukrajinské průmyslové základny obrany účinným a nezávislým způsobem by měla být kritéria způsobilosti strukturována tak, aby činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny směřovaly k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s ohledem na její postupnou budoucí integraci do evropské technologické a průmyslové základny obrany. Kromě toho, aby Ukrajina mohla využít finanční a hospodářskou pomoc způsobem, který je nejlépe přizpůsoben okolnostem, je vhodné umožnit jí využít finanční prostředky na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny různými způsoby provádění, které odrážejí rozmanitost potřeb.

Finanční a hospodářská pomoc dostupná v rámci reparační půjčky bude Ukrajině poskytnuta v souladu s jejími finančními potřebami. Za tímto účelem Ukrajina předloží Ukrajinskou finanční strategii týkající se potřeb a zdrojů financování Ukrajiny. Na základě posouzení Komise by Rada toto posouzení schválila a určila výši pomoci, která má být Ukrajině poskytnuta na pomoc při provádění Ukrajinské finanční strategie.

Pokud členský stát utrpí škodu v důsledku výkonu rozhodčích nálezů mezi investorem a státem ve třetí zemi v souvislosti s opatřeními uloženými v souvislosti s omezeními týkajícími se Ruské centrální banky, měla by Unie zajistit spravedlivé rozdělení a solidaritu s tímto členským státem prostřednictvím uzavření záručních dohod s členskými státy, které pokryjí riziko těchto škod. Samostatné návrhy zajišťují, že tento mechanismus spravedlivého rozdělení a solidarity je koncipován tak, aby se zabránilo dvojí platbě Ruské centrální bance v případě zrušení zákazu transakcí. Pokud jsou částky z těchto záruk čerpány, sníží se částka, kterou má Unie zaplatit finančním institucím, o odpovídající částku. Finanční instituce pak sníží své závazky vůči Ruské centrální bance o odpovídající částku. Dokud nebudou v rámci systému vlastních zdrojů a víceletého finančního rámce vytvořena nezbytná ustanovení, měl by tento mechanismus spravedlivého rozdělení a solidarity zohledňovat ty členské státy, které se podílely na solidaritě sdílením rizika v rámci reparační půjčky.

Dvoustranné investiční dohody uzavřené mezi některými členskými státy a Ruskou federací nejsou v souladu s politikou ochrany investic, kterou Unie rozvíjí podle článku 207 SFEU od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Dotčené členské státy mají podle potřeby odstoupit od těchto dvoustranných dohod o investicích nebo je vypovědět a zaujmout k tomu společný postoj. Komise by měla usnadnit koordinaci členských států, a to i předkládáním legislativních návrhů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Podpora v rámci reparační půjčky bude v souladu s podporou poskytovanou prostřednictvím nařízení (EU) 2024/792 8 , nařízení (EU) 2021/947 9 , nařízení (ES) č. 1257/96 10 , nařízení (ES) č. 2024/2773 11 a nařízení (EU) 2025/1106 12 a bude je doplňovat a je v souladu s příslušnými cíli, intervenční logikou a pravidly těchto nástrojů.

Reparační půjčka zejména doplňuje podporu poskytovanou EU v rámci iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu skupiny G7 a Nástroje pro Ukrajinu. Zvláštní pozornost je věnována soudržnosti a vzájemnému posílení reparační půjčky a provádění obranných politik podle nařízení o nástroji SAFE a navrhovaného nařízení o programu EDIP.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Podpora v rámci iniciativy reparační půjčka je v souladu s uplatňováním omezujících opatření (sankcí) vůči Rusku a doplňuje Evropský mírový nástroj.

Kromě toho status kandidátské země udělený Evropskou radou dne 23. června 2022 a rozhodnutí Evropské rady ze dne 14. a 15. prosince 2023 o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou pevně ukotvují Ukrajinu na její evropské cestě. Proto reakce celé EU na podporu odolnosti a oživení Ukrajiny – a to i prostřednictvím reparační půjčky, která bude na druhou stranu v souladu s Nástrojem pro Ukrajinu a podpoří jeho provádění – rovněž přispěje k rané fázi předvstupního procesu Ukrajiny.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 212 SFEU je vhodným právním základem pro program finanční pomoci poskytované Unií třetím zemím, které nejsou rozvojovými zeměmi.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť uspokojivě zvládnout potřebu společné reakce při poskytování podpory Ukrajině v přiměřeném rozsahu není v moci jednotlivých členských států a z důvodu jejího rozsahu a účinku jí může být lépe dosaženo na úrovni EU. Hlavními důvody jsou fiskální kapacita a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost podpory a zároveň se omezila zátěž pro správní kapacitu ukrajinských orgánů, která je za současných okolností velmi napjatá. EU má jedinečnou možnost poskytnout Ukrajině vnější pomoc, která by předvídatelným, průběžným, řádným a včasným způsobem pokryla naléhavé rozpočtové potřeby, včetně těch, které souvisejí s podporou kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

•Proporcionalita

Pokračující nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese ze strany Ruska vyžaduje poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině v souladu s cíli a podmínkami popsanými v tomto návrhu.

Navrhovaná finanční podpora Ukrajině je považována za přiměřenou vzhledem ke zvýšeným potřebám financování a nejlepším odhadům potřeb Ukrajiny v oblasti obrany, které předložily vnitrostátní orgány, přičemž je zohledněna vysoká nejistota válečných okolností. Tato podpora nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného účelu, tj. poskytnutí strukturované podpory Ukrajině a jejího souvisejícího financování.

Návrh je přiměřený rozsahu a závažnosti zjištěných nedostatků, včetně potřeby poskytnout Ukrajině rozpočtovou podporu a potřeby provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany a její integrace do evropské technologické a průmyslové základny obrany. Návrh dodržuje omezení pro možné intervence Unie podle platných Smluv.

•Volba nástroje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady je vhodným nástrojem, neboť stanoví přímo použitelná pravidla pro provádění reparační půjčky.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Návrh navazuje na řadu operací makrofinanční pomoci poskytovaných Ukrajině od roku 2015. Dřívější hodnocení ex post předchozích operací makrofinanční pomoci Ukrajině ukázala, že obecně byla vysoce relevantní, pokud jde o jejich cíle, finanční krytí a politické podmínky. Operace makrofinanční pomoci se ukázaly jako zásadní zejména pro podporu Ukrajiny při řešení problémů s platební bilancí a provádění klíčových strukturálních reforem, aby se ekonomika stabilizovala a posílila se udržitelnost její vnější pozice. Operace umožnily fiskální úspory a finanční výhody a katalyzovaly další finanční podporu a důvěru investorů. Bylo zjištěno, že podmíněnost spojená s operacemi makrofinanční pomoci doplňuje související programy MMF. Vytvořila politicky posilující účinek, který přispěl k mobilizaci ukrajinských orgánů pro zásadní reformy, zejména v oblastech strukturální politiky, které jsou méně pokryty jinými mezinárodními dárcovskými programy.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh navazuje na prohlášení 26 členských států ze dne 23. října 2025, v němž byla Komise vyzvána, aby co nejdříve předložila možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Ukrajiny, a vyzvala Komisi a Radu, aby pokračovaly v práci. Při přípravě tohoto návrhu konzultovaly útvary Komise mezinárodní finanční instituce a další bilaterální (včetně členských států a členů skupiny G7) a multilaterální dárce. Komise je rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány.

Vzhledem k naléhavé potřebě připravit návrh k včasnému přijetí spolunormotvůrci a zajistit jeho funkčnost do začátku roku 2026 nebylo možné provést formální konzultaci se zúčastněnými stranami. Cílem tohoto přístupu je řešit vznikající a rostoucí obranné a rozpočtové požadavky vyplývající z ruské útočné války. Tyto potřeby zahrnují úsilí související s obnovou a rekonstrukcí. Evropská unie zajistí odpovídající komunikaci a zviditelnění cílů a opatření prováděných v rámci reparační půjčky, a to jak v rámci Ukrajiny, tak v celé Unii a na mezinárodní úrovni.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh vychází z desítek let zkušeností s makrofinanční pomocí i ze zkušeností s podporou vnější činnosti Unie.

Komise tento návrh založila na pečlivé analýze obranných potřeb a širší makrofinanční situace Ukrajiny, která vycházela také z podkladů mezinárodních finančních institucí a dalších příslušných mezinárodních institucí. Součástí analýzy byly pravidelné diskuse o nejnovějších prognózách finančních potřeb Ukrajiny v rámci mezinárodních fór, jako je skupina G7 a MMF, jakož i průběžný přímý kontakt s ukrajinskými orgány.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu, který má zemi ve válce poskytnout naléhavou pomoc, nebylo možné provést posouzení dopadů. Posouzení potřeb, které mají být pokryty reparační půjčkou, vychází mimo jiné z aktuálních údajů MMF a ukrajinských orgánů. Podpora v rámci reparační půjčky by měla vycházet ze zkušeností a úspěchů nedávných podpůrných iniciativ, jako je iniciativa Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu skupiny G7.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

Poskytnutí podpory ve formě reparační půjčky je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále podporovat a respektovat účinné demokratické mechanismy a své instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státě a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Dodržování a respektování zásad právního státu by mělo zahrnovat boj proti korupci.

Pozitivním signálem je odhodlání ukrajinských orgánů k reformám a politická vůle, o čemž svědčí zejména udělení kandidátského statusu Ukrajině Evropskou radou v červnu 2022 a rozhodnutí Evropské rady z prosince 2023 zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, a opětovné úspěšné splnění podmínek strukturální politiky spojených s nedávnými operacemi makrofinanční pomoci Ukrajině a pokračováním provádění Plánu pro Ukrajinu. Dne 14. května 2025 Ukrajina přijala plány týkající se (mimo jiné) právního státu, reformy veřejné správy a fungování demokratických institucí. Dvoustranná prověřovací jednání byla dokončena v září 2025. Od ruské agrese prokázaly ukrajinské orgány působivou míru odolnosti a jsou i nadále odhodlány provádět tyto reformy transparentním způsobem a pracovat na standardech EU a v souladu s cestou země k integraci do EU.

Vzhledem k tomu se má za to, že předpoklad pro poskytnutí reparační půjčky je v současné době splněn. Současně bude trvalé dodržování této předběžné podmínky dále zajištěno zvláštními podmínkami týkajícími se hodnocení budoucích ukrajinských strategií financování Komisí a před vyplacením prostředků. Podobná podmínka podpory platí i pro provádění Plánu pro Ukrajinu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh je v souladu se stropy víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a se stropy rozhodnutí o vlastních zdrojích.

Reparační půjčka Ukrajině bude mít podobu půjčky Ukrajině s omezeným postihem ve výši až 210 miliard EUR, která bude splacena reparacemi splatnými Ruskem. Půjčka bude podpořena systémem záruk členských států nebo zárukou poskytnutou v rámci víceletého finančního rámce, aby se zajistilo, že podmíněný závazek Unie vyplývající z reparační půjčky bude slučitelný s rozpočtovými omezeními Unie.

Aby tento přístup sloužil zamýšlenému účelu, mohou členské státy poskytnout Unii neodvolatelné, bezpodmínečné záruky a záruky na požádání v souladu se svými příslušnými relativními podíly na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Třetí země mohou přispět k reparační půjčce poskytnutím neodvolatelných, bezpodmínečných záruk a záruk na požádání nad rámec záruk poskytnutých členskými státy. Alternativně mohou třetí země přispět k reparační půjčce podporou řízení měnového rizika spojeného s případnou konverzí hotovostních zůstatků vypůjčených od finančních institucí.

Kromě poskytování záruk členských států je do rámce začleněno ochranné opatření, které má zajistit finanční stabilitu systému prostřednictvím zvláštního mechanismu likvidity, který je k dispozici pro splácení dluhového závazku Unie vůči finančním institucím.

Záruky poskytnuté Unii členskými státy by měly přestat být čerpatelné, jakmile vstoupí v platnost a stanou se použitelnými rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie podle čl. 311 odst. 2 SFEU a víceletý finanční rámec podle článku 312 SFEU, které oba stanoví záruku v rámci rozpočtu Unie.

Další podrobnosti o rozpočtových důsledcích jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu. Reparační půjčka bude poskytovat podporu postupně po vstupu každé záruční dohody v platnost a ve splátkách, které mohou být vyplaceny v jedné nebo více tranších. Reparační půjčka bude k dispozici do dne 31. prosince 2030, s výjimkou pomoci určené výhradně k zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, která bude k dispozici do dne 31. prosince 2055.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Reparační půjčka bude poskytnuta v maximální výši 210 miliard EUR v souladu s finančními potřebami Ukrajiny podle ustanovení tohoto návrhu.

Pro účely provádění nařízení o reparační půjčce má Ukrajina konkrétně předložit Evropské komisi Ukrajinskou finanční strategii, v níž budou uvedeny podrobnosti o finančních potřebách Ukrajiny a zdrojích financování v zásadě na nadcházejících 12 měsíců. Komise posoudí Ukrajinskou finanční strategii a v případě kladného posouzení předloží Radě návrh na schválení jejího posouzení prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. V návrhu Komise bude uvedena výše pomoci, která má být poskytnuta Ukrajině na pomoc při provádění Ukrajinské finanční strategie, včetně výše této pomoci, která je k dispozici pro i) makrofinanční pomoc, ii) pomoc prostřednictvím Nástroje pro Ukrajinu a iii) pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

Pro získání finanční a hospodářské pomoci v rámci reparační půjčky předloží Ukrajina Komisi řádně odůvodněnou žádost o finanční prostředky, kterou může Ukrajina Komisi předkládat v zásadě šestkrát ročně.

Komise dále předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění nařízení o reparační půjčce v předchozím roce, která bude zahrnovat vyhodnocení tohoto provádění. Kromě toho do 31. prosince 2031 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení, v níž posoudí výsledky a účinnost reparační půjčky poskytnuté podle nařízení o reparační půjčce a také míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

A konečně, v zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi k diskuzi o provádění tohoto nařízení.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I nařízení se týká jeho obecných ustanovení.

Článek 1 stanoví předmět nařízení, kterým je zřízení reparační půjčky Ukrajině.

Článek 2 definuje obecné a specifické cíle reparační půjčky, jimiž jsou předvídatelná a trvalá finanční a hospodářská pomoc Ukrajině prostřednictvím podpory makrofinanční stability a kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

Článek 3 stanoví definice použitelné podle nařízení.

Článek 4 stanoví dostupnou pomoc v rámci reparační půjčky.

Článek 5 stanoví podmínky pro poskytnutí pomoci v rámci reparační půjčky.

Kapitola II nařízení se týká provádění reparační půjčky.

Článek 6 stanoví, že Ukrajina předloží Komisi Ukrajinskou finanční strategii, v níž uvede podrobnosti o jejím obsahu s konkrétním odkazem na potřeby a finanční zdroje Ukrajiny na příštích 12 měsíců.

Článek 7 stanoví, že Komise posuzuje Ukrajinskou finanční strategii a definuje nezbytná kritéria, která je třeba dodržet.

Článek 8 stanoví prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se zpřístupňuje finanční a hospodářská pomoc.

Článek 9 stanoví úzkou spolupráci mezi Komisí, Ukrajinou, členskými státy, příslušnými mezinárodními subjekty a dárci pro Ukrajinu s cílem zajistit soudržný a konzistentní přístup k řešení potřeb finanční a hospodářské pomoci Ukrajině.

Kapitola III nařízení se týká makrofinanční pomoci.

Článek 10 stanoví účel makrofinanční pomoci, zejména přispět k pokrytí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině, jak je uvedeno v kladně posouzené Ukrajinské finanční strategii.

Článek 11 stanoví, že Komise se s Ukrajinou dohodne na politických podmínkách, s nimiž bude podpora spojena a které budou popsány v memorandu o porozumění.

Kapitola IV nařízení se týká pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

Článek 12 stanoví, že účelem pomoci je podpora kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, zejména provádění naléhavých a významných veřejných investic na podporu ukrajinského obranného průmyslu a jeho integrace do evropského obranného průmyslu.

Článek 13 definuje podmínky způsobilosti pro činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

Článek 14 vyžaduje, aby Ukrajina předložila dokument pro každou činnost, výdaj nebo opatření související s obranným produktem nebo jiným produktem pro obranné účely, pro které hodlá požádat o pomoc.

Článek 15 stanoví zřízení Expertní skupiny pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny.

Článek 16 stanoví otevření zvláštního účtu určeného výhradně pro správu finanční a hospodářské pomoci, kterou Ukrajina obdrží na podporu svých kapacit obranného průmyslu.

Článek 17 stanoví požadavky na monitorování pomoci poskytované na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

Článek 18 definuje podmínky pro změnu stávající rámcové dohody nebo smlouvy o obranných produktech.

Článek 19 umožňuje členským státům, aby výhradně pro účely tohoto nařízení požádaly hospodářský subjekt na svém území o upřednostnění určitého pořadí obranných produktů.

Kapitola V nařízení se týká financování a provádění reparační půjčky.

Článek 20 stanoví, že podrobné finanční podmínky reparační půjčky budou stanoveny v Dohodě o reparační půjčce, a stanoví některé povinné požadavky.

Článek 21 stanoví, že aby Ukrajina mohla obdržet finanční a hospodářskou pomoc, musí Komisi předložit řádně odůvodněnou žádost o finanční prostředky.

Článek 22 stanoví požadavky na Komisi při rozhodování o uvolnění splátky v rámci reparační půjčky.

Článek 23 zmocňuje Komisi, aby si jménem Unie vypůjčila potřebné peněžní prostředky na financování reparační půjčky.

Článek 24 stanoví metody spravedlivého rozdělení a solidarity v souvislosti s reparační půjčkou.

Článek 25 stanoví, že členské státy mohou přispět poskytnutím záruk až do celkové výše reparační půjčky.

Článek 26 stanoví ustanovení záruční dohody, která má být podepsána mezi Komisí a členskými státy poskytujícími záruku podle článku 25.

Článek 27 umožňuje třetím zemím poskytovat záruky nebo podporovat řízení měnového rizika.

Článek 28 stanoví pravidla o utajovaných informacích a citlivých informacích

Kapitola VI se týká závěrečných ustanovení.

Článek 29 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci za určitých podmínek.

Článek 30 upravuje řízení prostřednictvím postupů ve výborech.

Článek 31 stanoví dialog o reparační půjčce, který předpokládá posílení komunikace mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

Článek 32 stanoví poskytování informací Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 33 upravuje vstup v platnost.

2025/3502 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení reparační půjčky Ukrajině a změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 24. února 2022 prezident Ruské federace oznámil vojenskou operaci na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Tato nezákonná útočná válka Ruska je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, jakož i zákazu použití síly stanoveného v čl. 2 odst. 4 Charty OSN, který je jednou z imperativních norem mezinárodního práva, a dalších zásad Charty OSN.

(2)Od zahájení nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině zmobilizovala Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro hospodářskou, sociální, finanční a obrannou odolnost Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podpory od členských států.

(3)Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 13 , rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 14 , rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 15 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 16 bylo Ukrajině v letech 2022 a 2023 společně poskytnuto 25,2 miliardy EUR makrofinanční pomoci. Tato podpora představovala významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.

(4)Dne 29. února 2024 byl nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 17 zřízen Nástroj pro Ukrajinu jako mimořádný střednědobý nástroj, který sdružuje dvoustrannou podporu poskytovanou Unií Ukrajině a zajišťuje koordinaci a účinnost (dále jen „Nástroj pro Ukrajinu“). V období 2024 až 2027 pomáhá Nástroj pro Ukrajinu řešit finanční potřeby Ukrajiny a přispívá k její obnově, rekonstrukci a modernizaci a zároveň podporuje úsilí Ukrajiny o reformy v rámci jejího přistoupení k Unii.

(5)Dne 24. října 2024 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 18 zřídilo mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytlo mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině. Tato pomoc byla příspěvkem Unie v rámci iniciativy „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“ skupiny G7, která společně pomohla řešit nedostatek finančních prostředků na Ukrajině do roku 2025.

(6)Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila na Ukrajině obrovské škody, přičemž ke dni 31. prosince 2024 jsou náklady na obnovu a rekonstrukci odhadovány na 506 miliard EUR. Ukrajina navíc ztratila přístup na mezinárodní finanční trhy a zaznamenala výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje výrazně vzrostly. Na tomto základě lze předpokládat podstatné potřeby financování pro nadcházející roky.

(7)Dne 9. září 2025 Ukrajina předložila Mezinárodnímu měnovému fondu (dále jen „MMF“) oficiální žádost o nový program k pokrytí dodatečných finančních potřeb v letech 2026–2029. Tento program by navázal na úspěšnou realizaci stávajícího programu MMF, v jehož rámci Ukrajina absolvovala osm přezkumů, ale zohledňuje skutečnost, že ruská útočná válka pokračuje. Schopnost MMF pokračovat v tomto programu je podmíněna získáním dostatečných finančních záruk od dalších partnerů, včetně Evropské unie.

(8)Dne 23. října 2025 se 26 členských států zavázalo řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026–2027, a to i na její vojenské a obranné úsilí. Tyto členské státy rovněž zdůraznily, že je nesmírně důležité zajistit, aby Ukrajina zůstala odolná a měla rozpočtové a vojenské prostředky k tomu, aby mohla nadále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a čelit ruské agresi, a znovu potvrdily, že Evropská unie bude v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci nadále poskytovat Ukrajině a jejímu lidu komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu. Tyto členské státy dále dospěly k závěru, že veškerá vojenská podpora i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou poskytovány při plném respektování bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a s ohledem na bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států. Ve stejný den Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že „[v]álečná agrese Ruska vůči Ukrajině a její dopady na evropskou a celosvětovou bezpečnost v měnícím se prostředí představují pro Evropskou unii existenční výzvu“.

(9)Navzdory pokračujícímu mezinárodnímu úsilí o zprostředkování mírového řešení konfliktu má prodlužování ruské útočné války za následek značné škody na kritické obranné, civilní a energetické infrastruktuře Ukrajiny, což vyžaduje mobilizaci značných dodatečných zdrojů na řešení okamžitých finančních potřeb země.

(10)Útočná válka Ruska proti Ukrajině představuje strategickou geopolitickou hrozbu pro celou Unii a vyžaduje, aby členské státy byly silné a jednotné. Je proto nezbytné, aby podpora Unie byla poskytována rychle a aby se mohla na cestě k budoucí obnově pružně přizpůsobovat potřebám, které vznikají v souvislosti s okamžitou pomocí a krátkodobou obnovou.

(11)V souladu s Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování a mezinárodním obyčejovým právem je Rusko – jako odpovědný stát – povinno plně nahradit škodu způsobenou útočnou válkou.

(12)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024, 17. října 2024 a 19. prosince 2024 uvedla, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a neuhradí škody způsobené touto válkou.

(13)Vzhledem k finanční situaci Ukrajiny a vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby Ukrajina měla zdroje na boj proti ruské agresi a pokud možno na rekonstrukci, je vhodné, aby Unie poskytla další podporu na řešení naléhavých finančních požadavků Ukrajiny a usnadnila provádění programu MMF.

(14)Schopnost Unie a jejích členských států poskytnout Ukrajině další finanční prostředky je v současné době omezená a neodpovídá rozsahu potřeb. Mobilizace dalších významných zdrojů ze strany členských států, aby mohly financovat Ukrajinu, by představovala důležitou ekonomickou výzvu. Komise ve svém sdělení ze dne 19. března 2025 vyzvala všechny členské státy, aby v zájmu maximalizace dopadu na obranné schopnosti EU ve vzájemné koordinaci využily flexibilitu, kterou jim národní úniková doložka poskytuje. O aktivaci doložky se zatím rozhodly požádat Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. Ačkoli tato aktivace představuje pro členské státy vhodný prostředek ke zvýšení jejich výdajů na obranu, aniž by porušily závazky vyplývající z fiskálních pravidel EU, její účinky jsou rovněž omezeny fiskálními omezeními členských států, které byly v průběhu desetiletí vážně zasaženy řadou krizí.

(15)V této souvislosti je nutné, navzdory omezením, která Unie a členské státy mají, zajistit, aby byla Ukrajině poskytována dostatečná a trvalá finanční podpora v reakci na současnou krizovou situaci a v návaznosti na ni. Za tímto účelem je vhodné vytvořit nástroj pro poskytování podpory Unie Ukrajině ve formě půjčky, která bude splacena reparacemi splatnými Ruskem (dále jen „reparační půjčka“).

(16)Reparační půjčka by měla Ukrajině poskytovat finanční pomoc předvídatelným, průběžným, řádným, pružným a včasným způsobem s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních a obranných potřeb, zejména těch, které vyplývají z ruské útočné války. Konkrétně by reparační půjčka měla podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a usnadnit její vnější financování a podpořit kapacity obranného průmyslu Ukrajiny prostřednictvím hospodářské, finanční a technické spolupráce, a tím přispět k zajištění kvalitativní vojenské výhody Ukrajiny.

(17)Reparační půjčka by měla za určitých podmínek poskytnout Ukrajině podporu ve formě půjčky až do výše 210 000 000 000 EUR. S ohledem na zásadu řádného finančního řízení by Komise měla reparační půjčku poskytnout ve splátkách, které mohou být vyplaceny v jedné nebo více tranších.

(18)Podpora Ukrajině v rámci reparační půjčky by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státě a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Dodržování a respektování zásad právního státu by mělo zahrnovat boj proti korupci.

(19)Finanční a hospodářská pomoc dostupná v rámci reparační půjčky by měla být Ukrajině poskytnuta v souladu s jejími finančními potřebami. Za tímto účelem by Ukrajina měla předložit Ukrajinskou finanční strategii týkající se potřeb a zdrojů financování Ukrajiny. Tato Ukrajinská finanční strategie by měla obsahovat hlavní informace o rozpočtu, finanční a hospodářské situaci Ukrajiny a o podpoře, kterou Ukrajina dostává od mezinárodního společenství.

(20)Komise by měla Ukrajinskou finanční strategii posoudit bez zbytečného odkladu a měla by jednat v úzké spolupráci s Ukrajinou. Vzhledem ke značnému rozsahu potřeb Ukrajiny, pokud jde o rozpočtovou pomoc i pomoc pro kapacity obranného průmyslu, jakož i k omezením, která mají někteří vnější partneři při poskytování své podpory, je vhodné stanovit orientační rozdělení reparační půjčky mezi tyto dvě finanční potřeby. Toto rozdělení by mělo být orientační, aby odráželo měnící se okolnosti, které mohou mít dopad na finanční potřeby Ukrajiny, a aby bylo zajištěno, že tyto potřeby budou nadále řešeny předvídatelným, průběžným, řádným, pružným a včasným způsobem. Při posuzování Ukrajinské finanční strategie by Komise měla zvážit soulad očekávaného nedostatku vnějšího financování s tímto orientačním rozdělením.

(21)S ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Rada by měla schválit posouzení Ukrajinské finanční strategie prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, o jehož přijetí by měla usilovat bez zbytečného odkladu od přijetí návrhu. Toto prováděcí rozhodnutí by mělo stanovit výši pomoci, která bude Ukrajině poskytnuta na pomoc při provádění Ukrajinské finanční strategie, včetně částky na rozpočtovou pomoc a částky na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny. Toto prováděcí rozhodnutí by mělo rovněž stanovit maximální počet a orientační hodnotu splátek rozpočtové pomoci. S ohledem na zásadu řádného finančního řízení a s cílem usnadnit ukrajinským orgánům řízení likvidity a zajistit předvídatelnost by v zásadě měly být stanoveny maximálně čtyři splátky této rozpočtové pomoci. Pokud jde o podporu, která je k dispozici výhradně na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, měla by Unie výjimečně v případech, kdy byla veškerá neurčená podpora v rámci reparační půjčky poskytnuta prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady, poskytnout zbývající určenou rozpočtovou pomoc v souladu s podmínkami dohodnutými v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou (dále jen „memorandum o porozumění“).

(22)Měla by být poskytnuta finanční a hospodářská pomoc ve formě rozpočtové pomoci s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních potřeb. Pro zajištění flexibility při řešení těchto potřeb je vhodné využít více způsobů poskytování podpory, kdy by mělo být možné poskytovat podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci a prostřednictvím půjčky, která má být realizována podle kapitoly III Nástroje pro Ukrajinu.

(23)Kapitola III Nástroje pro Ukrajinu stanoví financování Ukrajiny po uspokojivém splnění podmínek stanovených v Plánu pro Ukrajinu, který stanoví program reforem a investic Ukrajiny. Jelikož se jedná se o střednědobý nástroj, jehož cílem je podpořit obnovu a rekonstrukci Ukrajiny, postupnou integraci do vnitřního trhu a mimo jiné i přijetí a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou nezbytné pro přizpůsobení se hodnotám Unie a postupné přizpůsobení se jejím pravidlům, standardům, politikám a postupům (dále jen „acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, a tím přispět ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru, prosperitě a udržitelnosti, je vhodné stanovit, aby částky pocházející z reparační půjčky byly využity prostřednictvím Nástroje pro Ukrajinu. Plán pro Ukrajinu by měl být aktualizován tak, aby zohledňoval tyto dodatečné částky, včetně opatření k posílení právního státu a boje proti korupci. Měly by být provedeny změny Nástroje pro Ukrajinu, které by umožnily realizaci těchto dodatečných částek prostřednictvím tohoto nástroje.

(24)Makrofinanční pomoc by měla být vázána na politické podmínky, které budou stanoveny v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění by mělo podle potřeby zahrnovat závazky Ukrajiny, včetně těch, které se týkají posílení mobilizace příjmů, zlepšení udržitelnosti a kvality veřejných výdajů a zvýšení účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti systémů řízení veřejných financí. Tuto makrofinanční pomoc může Ukrajina využít na pomoc při financování odškodnění jako formy reparací těm osobám, které utrpěly škodu v důsledku protiprávního jednání Ruska, a to i prostřednictvím Komise pro posuzování nároků Ukrajiny zřízené pod záštitou Rady Evropy.

(25)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna k dojednání těchto podmínek makrofinanční pomoci s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 19 . Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci je vhodné použít přezkumný postup stanovený v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši reparační půjčky Ukrajině by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení částky reparační půjčky či její zrušení použit přezkumný postup.

(26)Reparační půjčka by měla poskytnout finanční a hospodářskou pomoc Ukrajině jako zemi ve válce, jejíž finanční stabilita je neoddělitelně spojena s její schopností bránit se agresi a závisí na ní. To odůvodňuje, že určitá částka finanční a hospodářské pomoci Ukrajině je použita na zvýšení schopnosti Ukrajiny řešit rozpočtové potřeby v souvislosti se schopností země posílit své obranné a vojenské schopnosti, čímž se přispívá k poskytnutí Ukrajině kvalitativní vojenské převahy. Cílem této finanční a hospodářské pomoci by mělo být umožnit Ukrajině provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu ukrajinského obranného průmyslu a jeho začlenění do evropského obranného průmyslu v reakci na současnou krizovou situaci a v návaznosti na ni. Tato pomoc by měla přispět zejména k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s cílem zvýšit připravenost jejího obranného průmyslu s ohledem na jeho postupné budoucí začlenění do evropské technologické a průmyslové základny obrany a prostřednictvím podpory včasné dostupnosti obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely, a to prostřednictvím spolupráce mezi Unií a Ukrajinou.

(27)Finanční a hospodářská pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by měla být poskytována na činnosti, výdaje a opatření související s obrannými produkty nebo jinými produkty pro obranné účely, které splňují určitá kritéria způsobilosti. V zájmu naléhavého posílení ukrajinské průmyslové základny obrany účinným a nezávislým způsobem by měla být uvedená kritéria způsobilosti strukturována tak, aby činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny směřovaly k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s ohledem na její postupnou budoucí integraci do evropské technologické a průmyslové základny obrany. Při zkoumání, zda jsou výrobci kontrolováni třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí, je kontrolu v této souvislosti třeba chápat jako schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů.

(28)Aby Ukrajina mohla využít finanční a hospodářskou pomoc způsobem, který je nejlépe přizpůsoben okolnostem, je vhodné umožnit jí využít finanční prostředky na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny různými způsoby provádění, které odrážejí rozmanitost potřeb. Zejména je vhodné, aby byly finanční prostředky využity na podporu činností, výdajů a opatření v zemích nebo ve spolupráci se zeměmi, které aktivně podporují Ukrajinu a technologickou a průmyslovou základnu obrany Ukrajiny. Prostředky mohou rovněž přispívat k Nástroji na podporu Ukrajiny podle nařízení (EU) [nařízení o programu EDIP], k Investičnímu rámci pro Ukrajinu zřízenému Nástrojem pro Ukrajinu pro zboží dvojího užití nebo k jiným programům Unie. Kromě toho by tyto prostředky měly Ukrajině umožnit masivní zásah do poptávky po obranných produktech, aby se vytvořily vhodné podmínky pro podněcování masivních investic do zvyšování výrobní kapacity a do vývoje nových produktů. Za tímto účelem by mělo být Ukrajině umožněno využít finanční prostředky k zahájení rozsáhlých veřejných zakázek na obranné produkty vyrobené z ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany a evropské technologické a průmyslové základny obrany prostřednictvím veřejných zakázek v rámci nástroje SAFE stanoveného nařízením Rady (EU) 2025/1106 20 nebo, s výhradou validace, v rámci jiných modalit.

(29)Pro zajištění hladkého provádění tohoto nařízení ve spojení s nástrojem SAFE je vhodné uplatňovat podobné podmínky způsobilosti. S ohledem na skutečnost, že Ukrajina je zemí ve válečném stavu, jejíž schopnost bránit své území může záviset na dostupnosti daného produktu ve velmi krátké době, mělo by být Ukrajině umožněno pořizovat produkty, které nesplňují tyto podmínky způsobilosti, pokud existuje naléhavá potřeba produktu a pokud není k dispozici žádný alternativní produkt, který by bylo možné pořídit. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 21 se mimo jiné týká vytvoření vhodného legislativního rámce, který je předpokladem pro vytvoření evropského trhu s obranným vybavením, koordinace zadávacích řízení pro zadávání zakázek za účelem splnění bezpečnostních požadavků členských států a povinností vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „SFEU“). Není však uzpůsobena k uspokojení naléhavých a masivních potřeb země ve válce na hranicích Unie. Za těchto okolností by mohlo být vhodné otevřít stávající rámcovou dohodu veřejným zadavatelům Ukrajiny, i když původně nebyli jejími stranami a pokud tato možnost nebyla v původní rámcové dohodě stanovena.

(30)Celková struktura finanční a hospodářské pomoci závisí na příspěvku různých stran k podpoře Ukrajiny při plnění jejích finančních potřeb. V důsledku toho je vhodné, aby finanční a hospodářská pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny umožnila Ukrajině spolupracovat se třetími zeměmi, které rovněž podporují kapacity obranného průmyslu Ukrajiny. Konkrétně by Ukrajina měla mít možnost využít pomoc na podporu svých kapacit obranného průmyslu ke spolupráci s takovými zeměmi, které nejsou v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, za předpokladu, že tyto země poskytnou Ukrajině značnou dodatečnou podporu, kterou lze použít na výdaje, jež přispívají k cílům podpory kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, a že se na těchto výdajích může podílet jak evropský, tak ukrajinský průmysl. V rámci pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby finanční prostředky nebyly využívány v zemích, které Ukrajinu nepodporují, což by samo o sobě nepřispělo k cíli pomoci.

(31)Tímto nařízením není dotčeno platné mezinárodní právo zakazující používání, vývoj nebo výrobu určitých obranných produktů a technologií.

(32)Provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by mělo být prováděno v souladu se zásadami řádného finančního řízení, které zajišťují ochranu finančních zájmů Unie, jak je stanoveno v čl. 223 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 22 . Podrobné požadavky v tomto ohledu by mohly být obsaženy v ujednání, které bude podepsáno mezi Komisí a Ukrajinou. Kromě toho by Ukrajina měla za účelem správy finanční a hospodářské pomoci obdržené na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny otevřít jediný účet, prostřednictvím kterého bude pomoc spravována, přičemž Komise by měla mít možnost tento účet sledovat.

(33)Na podporu provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by Komise měla zřídit Expertní skupinu pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny. Tato expertní skupina by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách souvisejících s pomocí na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

(34)Komise by měla sledovat provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, zejména včetně dodávek produktů. Za tímto účelem by měly být zavedeny různé způsoby monitorování, které by odrážely různé metody provádění.

(35)Směrnice 2009/81/ES se mimo jiné týká vytvoření vhodného legislativního rámce pro koordinaci zadávacích řízení pro zadávání zakázek za účelem splnění bezpečnostních požadavků členských států a povinností vyplývajících ze SFEU. Za účelem dosažení tohoto cíle se uvedená směrnice 2009/81/ES zaměřuje zejména na řešení krizových situací, a to zejména stanovením specifických ustanovení platných pro naléhavé situace způsobené krizí, jako je zkrácení lhůt pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. V některých naléhavých situacích však mohou být tato pravidla nedostatečná, zejména pokud lze naléhavost vyplývající z krize řešit pouze zapojením Ukrajiny a alespoň jednoho členského státu do společného zadávání veřejných zakázek. V těchto případech je často jediným řešením k zajištění bezpečnostních zájmů uvedených zemí umožnit přístup ke stávající rámcové dohodě nebo veřejné zakázce členského státu těm veřejným zadavatelům Ukrajiny, kteří původně stranami této dohody nebo veřejné zakázky nebyli, přestože tato možnost nebyla v původní rámcové dohodě nebo veřejné zakázce stanovena. Vzhledem k tomu, že v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost směrnice 2009/81/ES tyto možnosti nepředpokládá, stanoví toto nařízení možnost doplnit ustanovení uvedené směrnice nebo se od nich odchýlit v současné krizové situaci vyplývající z útočné války Ruska, pokud je k tomu získán souhlas podniku, který uzavřel rámcovou dohodu. Pokud jde o dodatečná množství pro Ukrajinu, veřejní zadavatelé Ukrajiny by se měli řídit stejnými podmínkami jako původní veřejný zadavatel, který uzavřel původní rámcovou dohodu. Kromě toho by měla být přijata vhodná opatření v oblasti transparentnosti s cílem zajistit, aby byly informovány všechny potenciálně zainteresované strany.

(36)Nařízení Rady (EU) 2025/1106 stanoví finanční pomoc členským státům, která jim umožní provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu evropského obranného průmyslu v reakci na krizovou situaci vyplývající z výrazného zhoršení bezpečnostního kontextu Unie. Tímto nástrojem začala Unie podporovat členské státy, aby mohly rychle zadávat objednávky, a motivovat tak odvětví obranného průmyslu, aby ve velmi krátké době investovalo do posílení výrobních kapacit, aby bylo schopno do roku 2030 uspokojit potřeby členských států. Kromě toho toto nařízení podporuje zadávání ukrajinských zakázek evropské technologické a průmyslové základně obrany s cílem podpořit spolupráci mezi evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany a ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany. Takto mimořádně vysoká poptávka po široké škále obranných produktů s sebou nese bezprostřední riziko závažného negativního dopadu na řádné fungování vnitřního trhu. V zájmu řešení tohoto rizika a s ohledem na cíle tohoto nařízení a s přihlédnutím ke specifické situaci Ukrajiny by se pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu s obrannými produkty a jeho dodavatelských řetězců mohla ukázat jako nezbytná prioritní opatření na úrovni Unie, jejichž cílem je zajistit dostupnost dotčených obranných produktů. Komise by v tomto ohledu měla mít možnost využít na žádost členského státu přednostní žádosti o usnadnění dodávek obranných produktů, aby byly splněny cíle tohoto nařízení.

(37)Přednostní žádosti by měly spočívat v žádostech Komise, které jsou podány z podnětu členského státu příslušným hospodářským subjektům usazeným v Unii, aby přijaly nebo upřednostnily objednávky produktů relevantních pro krizi. Tyto přednostní žádosti by měly být použity pouze v případě, že je to nezbytné a přiměřené pro zajištění normálního fungování obranných dodavatelských řetězců, a měly by být zaměřeny na podporu Ukrajiny, která čelí vážným obtížím buď při zadávání objednávky, nebo při plnění smlouvy na dodávku obranných produktů. Hospodářské subjekty by měly mít možnost odmítnout, aby se na ně vztahovala přednostní žádost. Přednostní žádost by měla vycházet z objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajů. Měla by zohledňovat oprávněné zájmy podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. V případě přijetí přednostní žádosti by povinnost realizovat ji měla mít přednost před jinými závazky k plnění podle soukromého nebo veřejného práva. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodávky obranných produktů, které jsou nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu a jeho dodavatelských řetězců, nemělo by splnění povinnosti realizovat přednostní žádost zakládat odpovědnost třetích stran za škody, které mohou vzniknout v důsledku porušení smluvních povinností, které se řídí právem členského státu, a to v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro splnění stanovených priorit. Pokud hospodářský subjekt přednostní žádost výslovně přijal a Komise následně přijala prováděcí akt, měl by splnit všechny podmínky uvedeného prováděcího aktu. Pokud hospodářský subjekt podmínky stanovené v prováděcím aktu nesplní, měl by přijít o výhodu zproštění smluvní odpovědnosti. Pokud je nedodržení podmínek úmyslné nebo je způsobeno hrubou nedbalostí, měla by mít Komise možnost uložit hospodářskému subjektu pokutu v souladu se zásadou proporcionality.

(38)Vzhledem k tomu, že na rozpočtovou pomoc a pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by měly být k dispozici konkrétní částky, měla by být při jejich provádění zajištěna soudržnost a doplňkovost.

(39)Uplatňováním tohoto nařízení by neměl být dotčen specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

(40)Dohoda o reparační půjčce, která má být uzavřena mezi Komisí a ukrajinskými orgány, by měla obsahovat ustanovení, která jsou v souladu s právy, povinnostmi a závazky stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu podle článku 9 nařízení (EU) 2024/792 podepsané mezi Unií a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 20. června 2024. Tím se zajistí účinná ochrana finančních zájmů Unie souvisejících s reparační půjčkou a stanoví se vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 rovněž poskytne potřebná práva a přístup Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru a případně Úřadu evropského veřejného žalobce, a to i třetích stran zapojených do vynakládání finančních prostředků Unie během období dostupnosti úvěru v rámci makrofinanční pomoci a po něm. Ukrajina by rovněž měla v souladu s postupy stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu hlásit Komisi nesrovnalosti týkající se využívání finančních prostředků.

(41)V souladu s čl. 223 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 by Dohoda o reparační půjčce měla zajistit, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s reparační půjčkou nesla Ukrajina, včetně případných nákladů na směnu měn.

(42)Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené ruskou útočnou válkou a s cílem podpořit Ukrajinu na její cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné, aby Unie poskytla Ukrajině reparační půjčku jako půjčku s omezeným postihem, která se stane splatnou, jakmile Ukrajina obdrží od Ruska hotovost nebo nepeněžní aktiva jako válečné reparace, odškodnění nebo jakékoli finanční vyrovnání od Ruska, kromě území.

(43)Uvolnění finančních prostředků v rámci reparační půjčky by mělo být podmíněno kladným posouzením žádosti o finanční prostředky předložené Ukrajinou ze strany Komise. V případě makrofinanční pomoci by posouzení podmínek nemělo mít vliv na posouzení plnění podmínek v rámci jiných programů a nástrojů Unie. V případě pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by uvolnění finančních prostředků mělo být spojeno se smlouvami nebo dohodami o činnostech, výdajích a opatřeních na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny souvisejících s obrannými produkty nebo jinými produkty pro obranné účely.

(44)Toto nařízení by mělo stanovit vhodná ustanovení pro financování reparační půjčky.

(45)Ničivý dopad ruské útočné války proti Ukrajině má pro Unii významné vedlejší účinky, mimo jiné v podobě ohrožení jejích vnějších hranic, kybernetických a hybridních útoků, narušení v oblasti energie a dopravy, nucené migrace a destabilizace východního sousedství, což má dopad na bezpečnostní, obranné a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států. Krize způsobená ruskou útočnou válkou proti Ukrajině ukázala nejen nedostatky v obranném průmyslu Unie a Ukrajiny, ale také to, že bezpečnost Ukrajiny a Unie jsou neoddělitelně propojeny a že mír, prosperita a odolnost Unie závisí na schopnosti Ukrajiny bránit svou svrchovanost a územní celistvost. Unie si proto musí zajistit prostředky k posílení své kolektivní obrany a odolnosti a pokračovat v podpoře Ukrajiny. K řešení důsledků ruské útočné války proti Ukrajině jsou zapotřebí finanční prostředky mimořádného rozsahu, aniž by se zvýšil tlak na finance členských států. Mimořádná odpověď by proto měla být poskytnuta na úrovni Unie. Z tohoto důvodu je vhodné zmocnit Komisi, aby si výjimečně vypůjčila potřebné peněžní zůstatky ve finančních institucích v Unii, které se akumulují, protože transakce týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky nejsou povoleny, a které by byly použity výhradně k financování reparační půjčky Ukrajině, a to výhradně za účelem řešení důsledků ruské útočné války proti Ukrajině. Tato výpůjčka by měla být provedena způsobem, který plně ochrání finanční pozici příslušné finanční instituce a umožní jí dostát všem smluvním závazkům souvisejícím s aktivy a rezervami Ruské centrální banky.

(46)Těmito zvláštními opatřeními není dotčena pohledávka Ruské centrální banky. Na tato aktiva nemají opatření stanovená v tomto nařízení dopad. Peněžní zůstatky, které se v důsledku imobilizace akumulovaly v rozvahách finančních institucí, nepatří Ruské centrální bance a nepředstavují státní aktiva.

(47)Vzhledem k tomu, že část peněžních zůstatků ve finančních institucích v Unii, které se akumulují, protože transakce týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky nejsou povoleny, je v jiných měnách než v eurech, je vhodné umožnit Unii, aby měla možnost si v těchto měnách půjčovat i poskytovat úvěry.

(48)Vzhledem k jedinečnému způsobu financování reparační půjčky by její financování mělo být odděleno od financování ostatních programů Unie. Konkrétně by se pro financování reparační půjčky neměla používat diverzifikovaná strategie financování podle článku 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(49)Vzhledem k tomu, že peněžní zůstatky finančních institucí, které jsou využívány k financování reparační půjčky, již nemusí příslušné finanční instituci přinášet úroky, je vhodné, aby část reparační půjčky byla určena na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu skupiny G7.

(50)Významný dopad ruské útočné války na evropskou bezpečnostní architekturu rovněž vyžaduje kolektivní příspěvky členských států ve formě záruk na podporu reparační půjčky z rozpočtu Unie. Tyto záruky jsou nezbytné k tomu, aby Unie mohla Ukrajině poskytnout reparační půjčku a pokrýt riziko uvolnění aktiv Ruské centrální banky v případě, že Rusko Ukrajině nezaplatí reparace. Aby se zajistilo, že podmíněný závazek vyplývající z reparační půjčky poskytnuté Unií Ukrajině je slučitelný s platným víceletým finančním rámcem uvedeným v článku 312 SFEU a se stropy vlastních zdrojů uvedenými v čl. 311 třetím pododstavci SFEU, měly by být záruky poskytnuté členskými státy neodvolatelné, bezpodmínečné a na vyžádání, přičemž další záruky by měly zvýšit robustnost systému.

(51)Komise by měla vyzvat finanční instituce, které drží peněžní zůstatky, k úhradě finančních prostředků a vydat dluhový nástroj, v němž budou uvedeny zejména úroky a splatnost. Mělo by být rovněž možné dohodnout se na ujednáních, která by upřesňovala zejména způsoby výzvy k úhradě finančních prostředků a splácení ze strany Unie, které by měly náležitě zohledňovat Unii jako emitenta na trhu a potřeby likvidity finančních institucí. V rámci tohoto zohlednění mohou být stanoveny podmínky pro použití peněžního ekvivalentu, pokud jej Unie poskytne. Součástí těchto ujednání může být také krytí nákladů nebo náhrady nákladů vzniklých finančním institucím v souvislosti s poskytováním finančních prostředků.

(52)Je nezbytné stanovit opatření, která Unii umožní v případě potřeby splatit dluhový nástroj u finančních institucí v krátké době. Součástí těchto opatření by mělo být zavedení mechanismu likvidity Unie, který by zajistil, že budou včas k dispozici potřebné zdroje na splacení dluhové smlouvy. Tento mechanismus by měl být využíván výhradně pro účely včasného splacení závazků Unie vůči finančním institucím. Mechanismus likvidity Unie by měl být založen na povolení Komise provádět operace v rámci diverzifikované strategie financování uvedené v článku 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, a zejména na operacích řízení likvidity, které jsou v rámci něj k dispozici. Tyto operace by měly zahrnovat širokou škálu opatření, která Komisi umožní získat likviditu v požadovaném časovém rámci a možnost vydávat dluhové cenné papíry Unie. Tyto operace by měly respektovat rozpočtové limity v rámci stropů vlastních zdrojů a víceletého finančního rámce.

(53)Po vytvoření nezbytných rezerv v rámci systému vlastních zdrojů a víceletého finančního rámce by mělo být krytí reparační půjčky a mechanismu likvidity Unie zajištěno z rozpočtu Unie. Dokud nebude zajištěno krytí z rozpočtu Unie, měl by být mechanismus likvidity Unie využíván pouze k zajištění včasného a úplného čerpání záruky. Členské státy by měly určit peněžní zdroje, které by mohly poskytnout, zatímco v případě jakéhokoli nedostatku by měly členské státy požádat o mechanismus likvidity Unie. Splácení mechanismu likvidity Unie členskými státy, pokud jde o jistinu a úrokové sazby, by mělo být začleněno do záruk v souladu s podmínkami stanovenými v článku 223 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, a proto by se na splácení mechanismu likvidity Unie měla vztahovat záruka stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2020/2053.

(54)V souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 mohou členské státy poskytnout dobrovolné příspěvky k provádění reparační půjčky. Tyto příspěvky by mohly mimo jiné přispět ke krytí případných úroků splatných při provádění dluhového nástroje.

(55)Třetí země nebo jiné zdroje by měly mít možnost přispět k reparační půjčce poskytnutím neodvolatelných, bezpodmínečných záruk a záruk na požádání nad rámec záruk poskytnutých členskými státy. Alternativně mohou třetí země přispět k reparační půjčce podporou řízení měnového rizika spojeného s konverzí finančních prostředků vypůjčených od finančních institucí. Tyto příspěvky by měly představovat vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 2 písm. a), d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(56)Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 23 by finanční závazek vyplývající z půjček podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost zřízenou uvedeným nařízením. Podpora ve formě půjček poskytnutá podle tohoto nařízení by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 223 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Při zvažování finančních rizik a přítomnosti záruk by neměly být vytvářeny rezervy na podporu ve formě půjček v rámci tohoto nařízení vzhledem k tomu, že záruka jde nad rámec stropů, a odchylně od čl. 214 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

(57)Pokud jsou členské státy konfrontovány s rozhodčími nálezy vydanými proti nim v rámci řízení o urovnání sporů mezi investorem a státem v souvislosti s opatřeními uloženými podle nařízení (EU) č. 833/2014 nebo nařízení (EU) č. [nařízení 122], měly by v rámci upřímné spolupráce minimalizovat finanční a právní rizika spojená s uplatňováním tohoto nařízení. Měly by uplatnit všechny námitky, které mají k dispozici v rámci vnitrostátních nebo zahraničních řízení o uznání a výkonu těchto nálezů. To zahrnuje vznesení námitky, že uznání nebo výkon rozhodčího nálezu by byly v rozporu s veřejným pořádkem země, kde se o uznání a výkon žádá, podle Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958, jakož i další dostupné námitky založené na vnitrostátním, unijním nebo mezinárodním právu. Členské státy by dále měly zajistit, aby takové rozhodčí nálezy nebyly v Unii uznávány a vykonávány.

(58)Pokud členský stát utrpí škodu v důsledku výkonu rozhodčích nálezů mezi investorem a státem ve třetí zemi v souvislosti s opatřeními uloženými podle nařízení (EU) č. 833/2014 nebo nařízení (EU) č. [nařízení 122], měla by Unie zajistit spravedlivé rozdělení a solidaritu s tímto členským státem prostřednictvím uzavření záručních dohod s členskými státy, které pokryjí riziko těchto škod. Tento mechanismus spravedlivého rozdělení a solidarity by měl být koncipován tak, aby se zabránilo dvojí platbě Ruské centrální bance v případě zrušení zákazu transakcí. Pokud jsou částky z těchto záruk čerpány, měla by se snížit částka, kterou má Unie zaplatit finančním institucím, o odpovídající částku. V souladu s nařízením (EU) č. 833/2014 nebo nařízením (EU) č. [nařízení 122] by pak finanční instituce měly snížit své závazky vůči Ruské centrální bance o odpovídající částku. Dokud nebudou v rámci systému vlastních zdrojů a víceletého finančního rámce vytvořena nezbytná ustanovení, měl by tento mechanismus spravedlivého rozdělení a solidarity zohledňovat ty členské státy, které se podílely na solidaritě sdílením rizika v rámci reparační půjčky.

(59)Dvoustranné investiční dohody uzavřené mezi některými členskými státy a Ruskou federací nejsou v souladu s politikou ochrany investic, kterou Unie rozvíjí podle článku 207 SFEU od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Dotčené členské státy mají podle potřeby odstoupit od těchto dvoustranných dohod o investicích nebo je vypovědět a zaujmout k tomu společný postoj. Komise by měla usnadnit koordinaci členských států.

(60)Podporu Unie Ukrajině podle tohoto nařízení by měla řídit Komise.

(61)Pomoc Ukrajině ve formě reparační půjčky by měla být dodatečná a doplňková k podpoře Unie poskytované v rámci Nástroje pro Ukrajinu. Komise by měla pokud možno usilovat o minimalizaci administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv pro Ukrajinu.

(62)Komise by měla řádně zohlednit rozhodnutí Rady 2010/427/EU 24 a úlohu Evropské služby pro vnější činnost, s to v souladu s jejich kompetencemi.

(63)Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o reparační půjčce projednala otázky týkající se provádění nařízení. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o reparační půjčce, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

(64)Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s pomocí Unie Ukrajině podle tohoto nařízení a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto nařízení monitorovat.

(65)Aby byla zajištěna trvalá účinnost opatření stanovených tímto nařízením, měla by Komise pravidelně přezkoumávat jejich přiměřenost a podávat o tom zprávy Evropskému parlamentu a Radě, čímž zaručí transparentnost a odpovědnost.

(66)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(67)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytnout Ukrajině finanční a hospodářskou pomoc předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným způsobem s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních potřeb vyplývajících z ruské útočné války, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou válečnou agresí Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(69)S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zřizuje nástroj pro poskytování pomoci Unie Ukrajině ve formě půjčky, která bude splacena reparacemi splatnými Ruskem (dále jen „reparační půjčka“).

2.Tímto nařízením se stanoví cíl reparační půjčky, její financování, formy financování z prostředků Unie v jejím rámci a pravidla pro poskytování těchto prostředků.

Článek 2

Cíle reparační půjčky

1.Obecným cílem reparační půjčky je poskytovat Ukrajině finanční a hospodářskou pomoc předvídatelným, nepřetržitým, řádným, pružným a včasným způsobem s cílem podpořit Ukrajinu při pokrývání jejích finančních potřeb vyplývajících zejména z ruské útočné války a z nezaplacení splatných reparací Ruskem.

2.K dosažení tohoto obecného cíle slouží tyto specifické cíle reparační půjčky:

a.podpora makrofinanční stability prostřednictvím zmírnění vnějších a vnitřních omezení Ukrajiny v oblasti financování;

b.podpora kapacit obranného průmyslu Ukrajiny prostřednictvím hospodářské, finanční a technické spolupráce.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„obranným produktem“ zboží, služby a práce, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanoveno v článku 2 uvedené směrnice;

2)„určenou rozpočtovou pomocí“ pomoc poskytovaná v souladu s kapitolou III, která je určena výhradně na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu;

3)„státem ESVO EHP“ člen Evropského sdružení volného obchodu, který je členem Evropského hospodářského prostoru;

4)„Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“ způsobilé dvoustranné úvěry a úvěr Unie v rámci makrofinanční pomoci podle nařízení (EU) 2024/2773;

5)„finanční institucí“ subjekt finančního sektoru ve smyslu článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 25 , pojišťovna a zajišťovna ve smyslu článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 26 , centrální depozitář cenných papírů ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 27 nebo ústřední protistrana ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 28 ;

6)„jinými produkty pro obranné účely“ jakékoli zboží, služba a práce jiné než ty, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanoveno v článku 2 uvedené směrnice, které jsou nezbytné pro obranné účely nebo jsou k těmto účelům určeny;

7)„neurčenou rozpočtovou pomocí“ makrofinanční pomoc poskytovaná v souladu s kapitolou III, která není určena výhradně na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, a pomoc ve formě úvěru, který má být proveden podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/792.

Článek 4

Dostupná pomoc v rámci reparační půjčky

1.Reparační půjčka bude poskytnut v maximální výši 210 000 000 000 EUR. Tato částka bude Ukrajině poskytnuta v souladu s finančními potřebami Ukrajiny, jak je stanoveno v Ukrajinské finanční strategii schválené v souladu s článkem 8, s výhradou:

a.požadavku, že nesplacená částka poskytnuté půjčky nesmí v žádném okamžiku přesáhnout částku hotovostních zůstatků ve finančních institucích v Unii, které se akumulují, protože transakce týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky nejsou povoleny, a

b.vstupu záručních dohod uvedených v článku 26 v platnost. Částka půjčky se zpřístupňuje postupně po vstupu každé příslušné záruční dohody v platnost, přičemž žádná částka nebude zpřístupněna, dokud kumulativní strop záruk, které jsou účinné pro každou tranši záruky podle čl. 25 odst. 4, nepřesáhne 50 % maximální částky příslušné tranše. Výše poskytnuté půjčky nesmí překročit kumulativní strop záruk, které jsou účinné podle čl. 25 odst. 4.

2.Reparační půjčka bude k dispozici do 31. prosince 2030, s výjimkou určené rozpočtové pomoci, která bude k dispozici do 31. prosince 2055. Komise ji poskytne ve splátkách, které může vyplatit v jedné nebo více tranších. Splátky nebo tranše mohou být poskytovány v eurech nebo v jiných měnách než v eurech v případě částek peněžních zůstatků v těchto měnách ve finančních institucích, které se akumulují jako transakce týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky, pro které nejsou transakce povoleny.

3.S výhradou odst. 1 písm. a) a b) činí orientační maximální částka, která má být Ukrajině vyplacena ve formě splátek půjčky do 31. prosince 2027, až 90 000 000 000 EUR.

4.V případě, že se během období dostupnosti reparační půjčky potřeby financování Ukrajiny podstatně sníží, a to i v případě úhrady válečných škod způsobených Ukrajině Ruskem, může Komise nevyplacenou částku poskytované reparační půjčky snížit nebo její poskytování zrušit přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

5.Ustanovení odst. 1 písm. b) přestane platit, pokud jsou kumulativně splněny tyto podmínky:

a.vstoupila v platnost a použijí se ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Unie uvedeného v čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, která stanoví zdroje umožňující záruku v rámci rozpočtu Unie na financování uvedené v článku 23, a

b.vstoupil v platnost a je použitelný víceletý finanční rámec uvedený v článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví záruku v rámci rozpočtu Unie na reparační půjčku a případné financování nákladů.

Článek 5

Podmínky poskytnutí pomoci v rámci reparační půjčky

1.Poskytnutí pomoci v rámci reparační půjčky je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, právní stát a že zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Dodržování a respektování zásad právního státu zahrnuje boj proti korupci.

2.Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují splnění podmínky stanovené v odstavci 1, zejména před přijetím prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v článku 8 a před uvolněním finančních prostředků uvedených v článku 22. V rámci tohoto sledování se navíc zohlední příslušná doporučení mezinárodních subjektů, jako je Rada Evropy a její Benátská komise. Komise o svém sledování informuje Evropský parlament a Radu.

KAPITOLA II

PROVÁDĚNÍ REPARAČNÍ PŮJČKY

Článek 6

Ukrajinská finanční strategie

1.Pro získání finanční a hospodářské pomoci v rámci reparační půjčky předloží Ukrajina v zásadě každý rok Komisi Ukrajinskou finanční strategii, která bude obsahovat podrobnosti o finančních potřebách Ukrajiny a zdrojích financování v zásadě na nadcházejících 12 měsíců.

2.Ukrajinská finanční strategie obsahuje:

a.hlavní makroekonomické předpoklady, z nichž vychází Ukrajinská finanční strategie;

b.informace o rozpočtu Ukrajiny za čtvrtletí, včetně:

I.cílové hodnoty rozpočtového salda pro vládní instituce jako procentní podíl na hrubém domácím produktu (HDP), rozdělené podle subsektorů vládních institucí;

II.prognóz výdajů a příjmů jako procentní podíl HDP pro vládní instituce a jejich hlavní subsektory a jejich hlavní složky podle ekonomické klasifikace;

III.příslušných informací o výdajích vládních institucí podle funkcí, zejména na obranu;

IV.popisu a vyčíslení výdajových a příjmových opatření, která mají být zahrnuta do rozpočtu;

V.přílohy obsahující metodiku a předpoklady a veškeré další relevantní parametry, z nichž rozpočtové prognózy vycházejí;

c.informace o minulém a předpokládaném finančním vývoji Ukrajiny ve vládních institucích za čtvrtletí, včetně:

I.informací o stavu likvidity (peněžním zůstatku) vládních institucí a jejich hlavních subsektorů;

II.odpisů dluhu;

III.strategie vydávání dluhopisů;

IV.dalších toků vytvářejících a snižujících dluh;

d.informace o provádění dříve poskytnuté pomoci v rámci reparační půjčky, včetně jejích případných finančních náhrad;

e.informace o předpokládané věcné vojenské pomoci;

f.na základě rozpočtu Ukrajiny a předpokládané věcné vojenské pomoci očekávané potřeby vnějšího financování na období, na které se vztahuje Ukrajinská finanční strategie, včetně rozčlenění částek v tomto rozpočtu nezbytných pro účely čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení. Toto rozčlenění obsahuje hodnotu obranných produktů, které mají být nakoupeny mimo Unii a Ukrajinu;

g.přidělené a očekávané vnější financování v době předložení Ukrajinské finanční strategie na období, na které se vztahuje tato Ukrajinská finanční strategie, včetně rozčlenění částek tohoto vnějšího financování, které mají být použity v souladu s účely čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení;

h.na základě informací uvedených v písmenech f) a g) tohoto odstavce očekávaný nedostatek vnějšího financování, pro který Ukrajina žádá o pomoc v rámci reparační půjčky podle uvedené Ukrajinské finanční strategie, včetně rozčlenění částek tohoto očekávaného nedostatku vnějšího financování pro účely čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení;

i.za účelem podpory víceletých výdajů podle kapitoly IV tohoto nařízení informace o možných víceletých potřebách a odpovídající rozpočet.

3.Ukrajina může předkládat aktualizované Ukrajinské finanční strategie do doby, než bude veškerá neurčená rozpočtová pomoc a pomoc poskytnutá v souladu s kapitolou IV zpřístupněna v rámci reparační půjčky podle článku 8.

4.Odchylně od odstavce 1 může Ukrajina rovněž obdržet finanční pomoc z reparační půjčky podle čl. 10 odst. 3.

Článek 7

Posouzení Ukrajinské finanční strategie Komisí

1.Komise posoudí Ukrajinskou finanční strategii předloženou v souladu s článkem 6 bez zbytečného odkladu.

2.Při posuzování podle odstavce 1 postupuje Komise v úzké spolupráci s Ukrajinou. Komise může vznést připomínky nebo si vyžádat další informace, včetně ověření informací u členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací. Ukrajina poskytne veškeré požadované dodatečné informace a v případě potřeby může Ukrajinskou finanční strategii revidovat, a to i po jejím předložení.

3.Komise posoudí Ukrajinskou finanční strategii a zejména posoudí:

a.úplnost, proveditelnost a soulad Ukrajinské finanční strategie s výchozími předpoklady;

b.soulad informací v Ukrajinské finanční strategii s externími zdroji, včetně všech nedávných přezkumů Mezinárodního měnového fondu a informací z platformy pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině a kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny;

c.soulad očekávaného nedostatku vnějšího financování s následujícím orientačním rozdělením reparační půjčky:

I.95 000 000 000 EUR na makrofinanční pomoc v souladu s kapitolou III, z toho 45 000 000 000 EUR z určené rozpočtové pomoci na splácení Úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, nebo na pomoc ve formě úvěru, který má být proveden v rámci Nástroje pro Ukrajinu podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/792;

II.115 000 000 000 EUR na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny v souladu s kapitolou IV;

d.soulad s podmínkami stanovenými v čl. 5 odst. 1.

Při provádění posouzení Komise zohlední případný dopad, který by mělo financování uvedené v článku 23 za účelem financování předpokládané částky, jež má být podpořena reparační půjčkou, na přítomnost Unie na běžném kapitálovém trhu.

4.V případě kladného posouzení Ukrajinské finanční strategie Komise neprodleně předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s článkem 8.

5.Pokud Komise Ukrajinskou finanční strategii posoudí záporně, neprodleně o tom informuje Ukrajinu a uvede důvody svého posouzení. Záporné posouzení nebrání Ukrajině v předložení revidované Ukrajinské finanční strategie.

6.Pokud Komise posuzuje aktualizaci Ukrajinské finanční strategie, použijí se ustanovení tohoto článku.

Článek 8

Prováděcí rozhodnutí Rady

1.Pokud Komise posoudí Ukrajinskou finanční strategii nebo její aktualizaci kladně, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí, kterým se zpřístupňuje finanční a hospodářská pomoc.

2.Prováděcí rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1:

a.určí výši pomoci, která má být Ukrajině poskytnuta na pomoc při provádění Ukrajinské finanční strategie, včetně výše této dostupné pomoci:

I.v případě makrofinanční pomoci v souladu s kapitolou III, včetně částky, která má být k dispozici výhradně na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu;

II.v případě pomoci ve formě úvěru, který má být proveden podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/792;

III.na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny v souladu s kapitolou IV.

b.stanoví maximální počet a orientační hodnotu splátek pomoci dostupné pro makrofinanční pomoc v souladu s kapitolou III.

3.Při určování výše reparační půjčky, která má být zpřístupněna, se:

a.dodrží maximální částka, která je k dispozici pro reparační půjčku podle čl. 4 odst. 1, a zároveň zajistí dostatečné zdroje pro dodržení čl. 10 odst. 2;

b.zohlední potřeba zajistit spravedlivé sdílení zátěže s ostatními dárci při pokrývání finančních potřeb Ukrajiny.

4.Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu.

Článek 9

Doplňkovost a koordinace

1.Při provádění reparační půjčky Komise úzce spolupracuje s Ukrajinou, členskými státy, příslušnými mezinárodními subjekty a dárci Ukrajiny, zejména prostřednictvím platformy pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině a kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, aby zajistila soudržný a konzistentní přístup těch, kdo Ukrajinu podporují, k řešení potřeb finanční a hospodářské pomoci Ukrajině. Komise přitom využívá odborných znalostí Evropské služby pro vnější činnost.

2.Článek 5, článek 7, článek 13, článek 14, článek 15 a čl. 22 odst. 1 písm. c) se použijí v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU.

KAPITOLA III

MAKROFINANČNÍ POMOC

Článek 10

Účel

1.Makrofinanční pomoc přispěje k pokrytí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině, jak je uvedeno v kladně posouzené Ukrajinské finanční strategii.

2.Do doby, než budou Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu zcela splaceny, je 45 000 000 000 EUR makrofinanční pomoci určeno výhradně na zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu.

3.Jakmile bude veškerá neurčená rozpočtová pomoc a pomoc poskytnutá v souladu s kapitolou IV zpřístupněna v rámci schválených Ukrajinských finančních strategií v souladu s článkem 8, zpřístupní Unie Ukrajině zbývající určenou rozpočtovou pomoc v souladu s podmínkami dohodnutými v memorandu o porozumění uvedeném v čl. 11 odst. 3.

4.Uvolnění makrofinanční pomoci řídí Komise na základě svého posouzení základní podmínky uvedené v článku 5 a uspokojivého plnění politických podmínek obsažených v memorandu o porozumění uvedeném v článku 11.

Článek 11

Memorandum o porozumění

1.Pokud jde o schválené částky makrofinanční pomoci uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) bodě i), Komise se dohodne s Ukrajinou na politických podmínkách, s nimiž má být makrofinanční pomoc spojena. Tyto politické podmínky se stanoví v memorandu o porozumění.

2.Politické podmínky zahrnují závazky, včetně těch, které se zaměřují zejména na posílení mobilizace příjmů, zlepšení udržitelnosti a kvality veřejných výdajů a zvýšení účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti systémů řízení veřejných financí.

3.Komise se v tomto memorandu o porozumění dohodne s Ukrajinou na způsobu využití makrofinanční pomoci k zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu.

4.Komise schvaluje podpis memoranda o porozumění a jeho změny prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

KAPITOLA IV

POMOC NA PODPORU KAPACIT OBRANNÉHO PRŮMYSLU UKRAJINY

Článek 12

Účel

Cílem pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny je umožnit Ukrajině provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu ukrajinského obranného průmyslu a jeho začlenění do evropského obranného průmyslu v reakci na současnou krizovou situaci a v návaznosti na ni. Tato pomoc přispěje zejména k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s cílem zvýšit připravenost jejího obranného průmyslu s ohledem na jeho postupné budoucí začlenění do evropské technologické a průmyslové základny obrany a prostřednictvím podpory včasné dostupnosti obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely, a to prostřednictvím spolupráce mezi Unií a Ukrajinou.

Článek 13

Způsobilost

1.Činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny jsou způsobilé pro pomoc, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené v tomto článku.

2.Činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny se týkají obranných produktů nebo jiných produktů pro obranné účely a jejich cílem je:

a.rychlejší přizpůsobení ukrajinského obranného průmyslu strukturálním změnám, mimo jiné vytvořením a navýšením jeho výrobních kapacit, jakož i souvisejícími podpůrnými činnostmi;

b.zlepšení včasné dostupnosti obranných produktů nebo jiných produktů pro obranné účely pro Ukrajinu, mimo jiné zkrácením dodací lhůty, rezervací výrobních slotů nebo vytvářením zásob obranných produktů nebo jiných produktů pro obranné účely, meziproduktů nebo surovin, nebo

c.posílení přeshraniční spolupráce mezi evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany a ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany s ohledem na potřeby Ukrajiny v oblasti posilování obranného průmyslu a zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a umožnění vzájemné zaměnitelnosti obranných produktů nebo jiných produktů pro obranné účely vyráběných ukrajinským obranným průmyslem a evropským obranným průmyslem.

3.Obranné produkty se vyrábějí v souladu s těmito podmínkami:

a.výrobci a subdodavatelé zapojení do výroby musí být usazeni a mít své struktury výkonného vedení v Unii, ve státě ESVO EHP nebo na Ukrajině. Nesmí podléhat kontrole ze strany třetí země jiné než stát ESVO EHP či Ukrajina ani subjektu z jiné třetí země, který není usazen v Unii, ve státě ESVO EHP ani na Ukrajině;

b.odchylně od písmene a) jsou za účelem zohlednění průmyslové spolupráce s partnery ze zemí mimo Unii způsobilé obranné produkty, do jejichž výroby je zapojen subdodavatel, jemuž je přiděleno 15 % až 35 % hodnoty zakázky a který není usazen a nemá své struktury výkonného vedení v Unii, ve státě ESVO EHP nebo na Ukrajině, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

I.mezi dodavatelem a tímto subdodavatelem byl navázán přímý smluvní vztah týkající se daného obranného produktu před 28. květnem 2025;

II.výrobce se zaváže, že do dvou let prostuduje proveditelnost nahrazení vstupů poskytnutých tímto subdodavatelem alternativním vstupem pocházejícím z Unie, ze států ESVO EHP nebo z Ukrajiny, na nějž se nevztahují restrikce a který bude splňovat technické a časové požadavky;

c.odchylně od písmene a) jsou obranné produkty, na nichž se podílejí výrobci nebo subdodavatelé usazení v Unii a kontrolovaní jinou třetí zemí nebo jiným subjektem ze třetí země, který není státem ESVO EHP nebo Ukrajinou, způsobilé, pokud byl tento výrobce nebo subdodavatel podroben prověřování ve smyslu nařízení (EU) 2019/452 a případně vhodným zmírňujícím opatřením nebo pokud tento výrobce poskytne záruky podle písmene d) ověřené členským státem, v němž je usazen;

d.tyto záruky uvedené v písmeni c) tohoto odstavce zajišťují, že zapojení výrobce nebo subdodavatele do výroby obranného produktu není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely činností, výdajů a opatření byla přijata opatření zajišťující, že:

I.kontrola nad výrobcem nebo subdodavatelem není vykonávána způsobem, který by potlačoval nebo omezoval jeho schopnost provádět podporované činnosti, výdaje a opatření, a

II.zabrání se přístupu nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země k utajovaným informacím souvisejícím s vyrobeným obranným produktem a zaměstnanci nebo jiné osoby zapojené do výroby obranného produktu mají bezpečnostní prověrku vydanou členským státem, případně v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

e.infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje výrobců a subdodavatelů zapojených do výroby se musí nacházet na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny. Pokud výrobci nebo subdodavatelé zapojení do výroby nemají na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny snadno dostupné alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, mohou využít svou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, které se nacházejí nebo jsou drženy mimo uvedená území, za předpokladu, že takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států;

f.u výrobců a subdodavatelů zapojených do výroby lze mít za to, že splňují podmínky způsobilosti uvedené v tomto odstavci, pokud splňují rovnocenné podmínky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 29 , (EU) 2021/697 30 , (EU) 2023/1525 31 nebo (EU) 2023/2418 32 a podle nařízení (EU) 2025/1106 a pokud žádné následné změny nezpochybňují splnění těchto podmínek;

g.náklady na komponenty pocházející ze zemí mimo Unii, státy ESVO EHP nebo Ukrajinu nesmí překračovat 35 % odhadovaných nákladů na komponenty obranného produktu. Žádné komponenty nesmí pocházet ze třetí země, která jedná rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států;

h.pro účely tohoto odstavce se „subdodavatelem zapojeným do výroby“ rozumí každý právní subjekt, který poskytuje kritické vstupy, jež mají jedinečné atributy nezbytné pro fungování produktu, a kterému je přiděleno nejméně 15 % z hodnoty zakázky a který k plnění smlouvy potřebuje přístup k utajovaným informacím.

4.Odchylně od odstavce 3 je obranný produkt, který nesplňuje alespoň jednu z podmínek stanovených v uvedeném odstavci, způsobilý, pokud dostupnost nebo dodací lhůta obranného produktu, který je v souladu s odstavcem 3, není slučitelná s požadavky Ukrajiny, a to i v případě, že by tento produkt byl předmětem přednostní žádosti podle článku 19, za předpokladu, že výrobce obranného produktu je usazen v Unii, ve státě ESVO EHP nebo na Ukrajině. Pokud v takové situaci výrobce zapojený do výroby nemá na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny snadno dostupné alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení a majetek, může využít svou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, které se nacházejí nebo jsou drženy mimo uvedená území, za předpokladu, že takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států; Tato výjimka se nevztahuje na případy, kdy výrobce nemá infrastrukturu, zařízení nebo majetek obranného průmyslu a technologické základny umístěné na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny.

5.Výrobci jiných produktů pro obranné účely musí být usazeni v Unii, v zemi ESVO EHP nebo na Ukrajině.

6.Odchylně od odstavců 3 a 5 se příspěvky podle odst. 8 písm. e) tohoto článku použijí v souladu s podmínkami způsobilosti příslušného programu Unie.

7.Odchylně od odstavců 3 a 4 a se souhlasem Komise může být v případě naléhavé potřeby daného obranného produktu vyplývající z ruské útočné války proti Ukrajině a za předpokladu, že takové zadání veřejné zakázky není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, zadání veřejné zakázky na obranný produkt, který nesplňuje podmínky stanovené v těchto odstavcích, způsobilé pro finanční pomoc podle této kapitoly za předpokladu, že:

a.není k dispozici rovnocenný produkt, který by řešil tuto naléhavou potřebu a který by splňoval podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4, nebo není k dispozici v požadovaném rozsahu, nebo

b.dodací lhůta takového produktu je výrazně kratší než u produktu, který by splňoval podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4, a to i v případě, že by tento produkt podléhal přednostní žádosti podle článku 19.

V takovém případě Ukrajina předloží Komisi všechny důkazy, které budou ověřeny, aby bylo možné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění této výjimky, včetně právního závazku výrobce, že dodrží dodací lhůtu v souvislosti s písmenem b).

8.Činnosti, výdaje a opatření související s obrannými produkty nebo jinými produkty pro obranné účely se provádějí některým z těchto způsobů provádění:

a.zadávání veřejných zakázek Ukrajiny, s výhradou, že zadávání veřejných zakázek a dodávky budou potvrzeny Komisí nebo zúčastněnými členskými státy. Ukrajina odpovídá za tyto veřejné zakázky v souladu s ukrajinskými právními předpisy, přičemž potvrzení ze strany Komise nebo členských států zahrnuje namátkové kontroly smluvní dokumentace, faktur a dodacích listů, fyzické kontroly u dodavatelů a fyzické ověřování dodávek;

b.zadávání veřejných zakázek Ukrajiny, které je kolaborativním zadáváním veřejných zakázek v souladu s nařízením (EU) 2025/1106;

c.dohody mezi Ukrajinou a členskými státy nebo Evropskou obrannou agenturou;

d.dohody o zadávání veřejných zakázek mezi Ukrajinou a mezinárodními nebo mezivládními organizacemi;

e.příspěvky Ukrajiny do Nástroje na podporu Ukrajiny zřízeného [nařízením o programu EDIP], investičního rámce pro Ukrajinu zřízeného nařízením (EU) 2024/792 pro zboží dvojího užití nebo do jiných programů Unie.

Činnosti, výdaje a opatření týkající se jiných produktů pro obranné účely mohou být rovněž prováděny prostřednictvím veřejných zakázek Ukrajiny v případě veřejných zakázek o hodnotě nižší než 7 000 000 EUR, pokud je zajištěno řádné finanční řízení a ochrana finančních zájmů Unie.

9.Smlouvy týkající se veřejných zakázek, dohod nebo příspěvků uvedených v odstavci 8 jsou způsobilé, pokud byly podepsány po [datum návrhu Komise], pokud splňují požadavky stanovené v tomto článku.

10.Komise je zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní toto nařízení rozšířením kritérií způsobilosti o třetí země jiné než státy ESVO EHP a Ukrajinu, které nejsou v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, pokud tyto země poskytnou Ukrajině značnou dodatečnou podporu, kterou lze použít na výdaje, jež přispívají k cílům stanoveným v odstavci 2 a jsou otevřené účasti evropského i ukrajinského průmyslu. Při určování, zda země poskytla Ukrajině značnou dodatečnou podporu, Komise zohlední dodatečnou podporu jako procentní podíl finančních potřeb Ukrajiny v porovnání s HDP dané země vůči HDP Unie.

Článek 14

Dokumentace produktů

1.Pokud jde o schválené částky pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny podle čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu iii), Ukrajina vypracuje dokument pro každou činnost, výdaj nebo opatření související s obranným produktem nebo jiným produktem pro obranné účely, pro které hodlá požádat o pomoc. Tento dokument stanoví:

a.popis obranného produktu nebo jiného produktu pro obranné účely;

b.informace o souladu s článkem 13.

2.Ukrajina konzultuje dokument s Komisí s cílem zajistit dodržování článku 13. Pokud Ukrajina neurčí způsob provádění v souladu s čl. 13 odst. 8 nebo pokud se Komise domnívá, že alternativní způsob provádění je hospodárnější, účinnější nebo efektivnější, může Komise Ukrajině navrhnout způsob provádění. Při navrhování nejvhodnějšího způsobu provádění Ukrajině Komise zohlední včasnost dodání příslušného produktu, činnosti, výdaje nebo opatření, dostupné ceny, dosavadní zkušenosti s tímto způsobem provádění a v odůvodněných případech i dosavadní zkušenosti s výrobci v rámci tohoto způsobu provádění.

3.Odchylně od odstavce 1 není Ukrajina povinna vypracovat dokument o provádění podle čl. 13 odst. 8 písm. e).

Článek 15

Expertní skupina pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny

1.Na podporu provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny Komise zřídí Expertní skupinu pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny.

2.Kromě zástupců útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost jsou členy Expertní skupiny pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny zástupci členských států a států ESVO EHP. Třetí země uvedené v čl. 13 odst. 9 mohou jmenovat své zástupce. Ukrajina je zvána na zasedání Expertní skupiny pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny podle potřeby.

3.Expertní skupina pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny poskytuje poradenství, odborné znalosti a podporu v oblasti obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely, jakož i v oblasti způsobu provádění.

Článek 16

Správa pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny

Ukrajina zřídí zvláštní účet, jehož jediným účelem bude správa finanční a hospodářské pomoci obdržené na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny. V souvislosti s tímto účtem:

a.všechny platby podle smluv nebo dohod, které jsou požadovány na pomoc při podpoře kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, se hradí z tohoto účtu;

b.Komisi jsou udělena práva na sledování tohoto účtu;

c.Ukrajina poskytne Komisi měsíční zprávu, kterou předloží do 10 pracovních dnů po skončení každého měsíce a která bude obsahovat tyto informace:

I.datum a částku každé platby provedené z účtu během předchozího měsíce;

II.jméno příjemce každé platby;

III.popis účelu každé platby a jejího vztahu ke smlouvám nebo dohodám předloženým v žádostech o finanční prostředky;

IV.veškeré další informace, které si Komise může přiměřeně vyžádat.

Článek 17

Monitorování provádění

1.Komise monitoruje provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, zejména včetně dodávek produktů, v souladu s tímto článkem.

2.V případě veřejných zakázek zadávaných Ukrajinou v souladu s čl. 13 odst. 8 písm. a), které jsou potvrzovány Komisí, použije Komise postup potvrzování uvedený v tomto článku.

3.V případě veřejných zakázek zadávaných Ukrajinou v souladu s čl. 13 odst. 8 písm. a), které jsou potvrzovány členskými státy, monitoruje členský stát provádění veřejné zakázky a dodávky v souladu s uvedeným ustanovením a podává zprávu Komisi.

4.V případě veřejných zakázek zadávaných Ukrajinou podle čl. 13 odst. 8 písm. b) monitorují členské státy, které jsou součástí tohoto kolaborativního zadávání veřejných zakázek, provádění veřejné zakázky a dodávky a podávají o tom zprávu Komisi.

5.V případě dohod mezi Ukrajinou a členskými státy podle čl. 13 odst. 8 písm. c) monitoruje členský stát provádění dohody a dodávky a podává o tom zprávu Komisi.

6.V případě dohod mezi Ukrajinou a Evropskou obrannou agenturou podle čl. 13 odst. 8 písm. c) monitoruje Evropská obranná agentura provádění dohody a dodávky a podává o tom zprávu Komisi.

7.V případě dohod o zadávání veřejných zakázek mezi Ukrajinou a mezinárodními nebo mezivládními organizacemi podle čl. 13 odst. 8 písm. d) Ukrajina do těchto dohod o zadávání veřejných zakázek zahrne závazky příslušných mezinárodních nebo mezivládních organizací monitorovat provádění veřejných zakázek a dodávek a podávat zprávy Komisi.

8.Pokud Ukrajina oznámí Komisi neprovedení smlouvy podle čl. 20 odst. 2 písm. g) nebo se dozví o nedodání produktů podle tohoto článku nebo o nevyužití finančních prostředků na účtu uvedeném v článku 16, Komise se s Ukrajinou dohodne na novém použití těchto prostředků v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Článek 18

Změna rámcových dohod nebo smluv

1.Pokud jsou činnosti, výdaje a opatření týkající se obranných produktů prováděny v rámci Unie způsoby uvedenými v čl. 13 odst. 8 písm. b) nebo c), použijí se pravidla stanovená v odstavcích 2 až 4 na stávající rámcovou dohodu nebo smlouvu, jejímž předmětem je nákup obranných produktů, která se používá při tomto způsobu provádění a která nestanoví možnost její podstatné změny. Při použití odstavců 2 a 3 musí veřejný zadavatel, který předmětnou rámcovou dohodu nebo smlouvu uzavřel, získat předchozí souhlas podniku, s nímž rámcovou dohodu nebo smlouvu uzavřel.

2.Veřejný zadavatel členského státu může změnit stávající rámcovou dohodu nebo smlouvu na obranné produkty s cílem doplnit Ukrajinu jako její stranu, pokud byla tato rámcová dohoda nebo smlouva uzavřena s podnikem splňujícím kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 13 odst. 3 a 4 tohoto nařízení.

3.Odchylně od čl. 29 odst. 2 třetího pododstavce směrnice 2009/81/ES může veřejný zadavatel členského státu provést podstatné změny množství stanovených v rámcové dohodě nebo smlouvě, jejichž odhadovaná hodnota přesahuje prahové hodnoty stanovené v článku 8 směrnice 2009/81/ES, pokud byla tato rámcová dohoda nebo smlouva uzavřena s podnikem, který splňuje kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 13 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, a pokud je tato změna nezbytně nutná pro použití odstavce 2 tohoto článku.

4.Pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavci 3 je referenční hodnotou aktualizovaná hodnota, pokud smlouva obsahuje ustanovení o indexaci cen.

5.Veřejný zadavatel, který změnil rámcovou dohodu nebo smlouvu v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, o tom zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s článkem 32 směrnice 2009/81/ES.

6.V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 se mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou stranami rámcové dohody nebo smlouvy, uplatní zásada rovných práv a povinností, zejména pokud jde o náklady na dodatečná pořizovaná množství.

Článek 19

Dobrovolné stanovení priorit obranných produktů

1.Výhradně pro účely tohoto nařízení a v případě, že Ukrajina čelí vážným obtížím při zadávání nebo plnění veřejné zakázky na dodávku obranných produktů, které jsou naléhavě potřebné a splňují požadavky na způsobilost stanovené v čl. 13 odst. 3 nebo 4, může hospodářský subjekt společně s členským státem, na jehož území se nachází jeho výrobní závod, podat Komisi společnou žádost o vydání mechanismu pro stanovení priorit, kterým se stanoví priority těchto produktů vyráběných tímto hospodářským subjektem.

2.Společná žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje tyto prvky:

a)původní žádost Ukrajiny;

b)seznam produktů, které mají být předmětem mechanismu pro stanovení priorit, jejich specifikace a množství, v jakém mají být dodány;

c)lhůty, v nichž mají být tyto produkty dodány;

d)důkaz, že hospodářský subjekt nemůže vyhovět žádosti Ukrajiny uvedené v písmenu a) bez mechanismu pro stanovení priorit;

e)uvedení spravedlivé a přiměřené ceny, za kterou by mohl být mechanismus pro stanovení priorit zadán, jakož i prvky, které tuto cenu odůvodňují.

3.Po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 Komise tuto žádost bez zbytečného odkladu posoudí.

4.Komise založí své posouzení uvedené v odstavci 3 na objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajích s cílem určit, zda je takové stanovení priorit nezbytné pro řešení závažných obtíží uvedených v odstavci 1.

5.Pokud z posouzení uvedeného v odstavci 3 vyplyne, že je stanovení priorit nezbytné, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu mechanismus pro stanovení priorit, který stanoví:

a.právní základ přednostní žádosti, které musí hospodářský subjekt vyhovět;

b.seznam produktů, které jsou předmětem přednostní žádosti, jejich specifikace a množství, v jakém mají být dodány;

c.lhůty, v nichž má být přednostní žádost vyřízena;

d.adresáty přednostní žádosti;

e.rozsah smluvních závazků, před kterými má přednostní žádost přednost;

f.výjimky ze smluvní odpovědnosti za podmínek stanovených v odstavci 7 tohoto článku a

g.sankce stanovené v odstavcích 12 až 18 tohoto článku za nedodržení povinností vyplývajících z uvedeného prováděcího aktu.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímá přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

6.Mechanismus pro stanovení priorit uvedený v odstavci 5:

a.se zadá za spravedlivou a přiměřenou cenu, přičemž se odpovídajícím způsobem zohlední náklady obětované příležitosti hospodářského subjektu při plnění mechanismu pro stanovení priorit ve vztahu ke stávajícím smluvním závazkům, a

b.má přednost před jakýmikoliv smluvními závazky podle soukromého nebo veřejného práva týkajícími se obranných produktů, na které se vztahuje mechanismus pro stanovení priorit, za podmínek stanovených v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 5.

7.Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje mechanismus pro stanovení priorit podle odstavce 5, nenese odpovědnost za žádné porušení smluvní povinnosti, která se řídí právem členského státu, pokud:

a.je porušení smluvního závazku nezbytně nutné k dodržení požadovaného stanovení priorit;

b.byl dodržen prováděcí akt uvedený v odstavci 5 a

c.žádost uvedená v odstavci 1 neměla za jediný účel neoprávněně se vyhnout povinnosti předchozího plnění podle soukromého nebo veřejného práva.

8.Hospodářský subjekt, na který se vztahuje mechanismus pro stanovení priorit, může požádat Komisi o změnu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 5, pokud to považuje za řádně odůvodněné na základě jednoho z těchto důvodů:

a.hospodářský subjekt není schopen mechanismus pro stanovení priorit splnit z důvodu nedostatečné výrobní schopnosti nebo výrobní kapacity, a to ani v případě, že s žádostí naloží přednostně;

b.dokončení mechanismu pro stanovení priorit by pro hospodářský subjekt znamenalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a zvláštní obtíže.

9.Hospodářský subjekt poskytne veškeré relevantní a podložené informace, které Komisi umožní posoudit opodstatněnost žádosti o změnu podle odstavce 8.

10.Na základě posouzení důvodů a důkazů poskytnutých hospodářským subjektem může Komise po konzultaci a předchozím souhlasu členského státu, na jehož území se nachází příslušný výrobní závod dotčeného hospodářského subjektu, změnit svůj prováděcí akt tak, aby dotčený hospodářský subjekt částečně nebo zcela zprostil povinností podle tohoto článku.

11.Pokud hospodářský subjekt poté, co výslovně souhlasil se stanovením priorit objednávek dle žádosti Komise, úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost stanovit priority těchto objednávek, podléhá pokutám stanoveným v odstavcích 12 až 18 tohoto článku, s výjimkou případů, kdy:

a.hospodářský subjekt není schopen splnit přednostní žádost z důvodu nedostatečné výrobní schopnosti nebo nedostatečné výrobní kapacity nebo z technických důvodů, nebo

b.provedení nebo splnění žádosti by pro hospodářský subjekt znamenalo nepřiměřenou hospodářskou zátěž a zvláštní obtíže, včetně značných rizik souvisejících s kontinuitou podnikání.

Příjmy z pokut představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 na program vnější pomoci, pro který je Ukrajina způsobilá.

12.Pokud to Komise považuje za nezbytné a přiměřené, může prostřednictvím prováděcích aktů uložit hospodářským subjektům pokuty nepřesahující 300 000 EUR, pokud hospodářský subjekt úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost provést přednostní žádost podle tohoto článku.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

13.Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 12 poskytne Komise dotčenému hospodářskému subjektu možnost být vyslechnut v souladu s odstavcem 15. Komise zohlední veškeré řádně odůvodněné důvody předložené hospodářským subjektem za účelem určení, zda jsou pokuty považovány za nezbytné a přiměřené.

14.Při stanovování výše pokuty Komise přihlédne k povaze, závažnosti a době trvání protiprávního jednání, včetně toho, zda hospodářský subjekt částečně splnil přednostní objednávku nebo přednostní žádost.

15.Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 12 Komise zajistí, aby dotčené hospodářské subjekty měly možnost předložit připomínky k:

a.předběžným zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla výhrady;

b.opatřením, která Komise případně zamýšlí přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

16.Dotčený hospodářský subjekt může Komisi předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise ve lhůtě, kterou Komise stanovila ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než čtrnáct pracovních dnů.

17.Komise založí svá rozhodnutí o uložení pokut pouze na námitkách, ke kterým se dotčené hospodářské subjekty mohly vyjádřit.

18.Pokud Komise informovala dotčené hospodářské subjekty o svých předběžných zjištěních uvedených v odstavci 15, umožní jim na jejich žádost nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu hospodářských subjektů na ochraně jejich obchodního tajemství nebo za účelem zachování obchodního tajemství nebo jiných důvěrných informací jakékoli osoby. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států, zejména na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.

19.Tímto článkem není dotčeno právo členských států chránit své základní bezpečnostní zájmy v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU.

KAPITOLA V

FINANCOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ

Článek 20

Dohoda o reparační půjčce

1.    Podrobné finanční podmínky reparační půjčky se stanoví v Dohodě o reparační půjčce.

2.    Kromě náležitostí uvedených v čl. 223 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 stanoví Dohoda o reparační půjčce, že:

a)    reparační půjčka je půjčkou s omezeným postihem, která se stává splatnou při výskytu události spouštějící splacení, jak je definováno v písmenu k);

b)    Ukrajina poskytne Unii jako záruku za reparační půjčku zástavní právo ke své pohledávce vůči Rusku z titulu reparací. Hodnota tohoto zástavního práva se v daném okamžiku rovná hodnotě vyplacených prostředků v rámci reparační půjčky;

c)    práva, odpovědnosti a povinnosti stanovené v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu podle článku 9 nařízení (EU) 2024/792 se vztahují na Dohodu o reparační půjčce a na finanční prostředky v ní obsažené;

d)    částka pomoci uvedená v čl. 8 odst. 2 písm. a) bodě ii) se provádí v souladu s kapitolou III nařízení (EU) 2024/792, s výjimkou pravidel pro trvání a splácení půjčky, která se řídí pravidly tohoto nařízení;

e)    Ukrajina využívá stejné systémy řízení a kontroly, jaké jsou navrženy v Plánu pro Ukrajinu stanoveném podle nařízení (EU) 2024/792, a to i po uplynutí doby dostupnosti uvedené v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení;

f)    Komise má právo monitorovat činnosti, výdaje a opatření podle kapitoly IV tohoto nařízení, které provádějí ukrajinské orgány, a to v průběhu celého projektového cyklu;

g)    Ukrajina neprodleně oznámí Komisi, pokud návrh smlouvy nebo dohody financované z reparační půjčky nebude realizován;

h)    Ukrajina nadále dodržuje podmínku uvedenou v čl. 5 odst. 1;

i)    Ukrajina nezruší žádné opatření přijaté v rámci jiných současných nebo dřívějších nástrojů podpory poskytnutých Unií nebo MMF v oblasti boje proti korupci;

j)    před vyplacením finanční a hospodářské pomoci uzavře Ukrajina s Komisí dohodu o přiznání příspěvku podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2024/2773, aby zajistila zachování iniciativy Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu;

k)    Ukrajina je povinna splatit jistinu reparační půjčky do 30 dnů, pokud je splněna některá z následujících podmínek, z nichž každá představuje pro účely tohoto nařízení událost spouštějící splacení:

i.    přijetí peněžních prostředků Ukrajinou za válečné reparace, odškodnění nebo jakékoli finanční vyrovnání od Ruska, a to až do výše takového vyrovnání, nebo

ii.    90 dnů od obdržení nepeněžních aktiv Ukrajinou z titulu válečných reparací, odškodnění nebo jakéhokoli finančního vyrovnání od Ruska, s výjimkou území, až do výše takového vyrovnání, která bude stanovena nezávislým oceněním. Na žádost Ukrajiny může Komise tuto lhůtu prodloužit, je-li to nezbytně nutné, nebo

iii.    Ukrajina porušuje písmeno h), nebo

iv.    bylo zjištěno, že se Ukrajina v souvislosti s řízením reparační půjčky dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie;

l)    Ukrajina je povinna splatit reparační půjčku:

i.    v případě písmene k) bodů i) a ii) ve výši peněžní hodnoty válečných reparací, odškodnění nebo jakéhokoli finančního vyrovnání ze strany Ruska, která se rovná poměru nesplacené reparační půjčky k součtu hodnoty nesplacené reparační půjčky, všech nesplacených reparačních půjček poskytnutých členy skupiny G7 a všech nesplacených závazků z Úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu;

ii.    v případě písmene k) bodu iii) v celkové nesplacené výši reparační půjčky;

iii.    v případě písmene k) bodu iv) ve výši hodnoty podvodu, korupce nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie;

m)    veškeré částky reparační půjčky, které nejsou kryty závazkem uvedeným v písmenu l), zůstávají v platnosti, dokud v budoucnu nenastanou události, které vyvolají splácení;

n)    v případě plateb nebo zpětně získaných finančních prostředků Ukrajina uvede příslušné platby z reparační půjčky, které jsou spláceny nebo zpětně získány v souladu s čl. 25 odst. 6.

Dohoda o reparační půjčce musí rovněž obsahovat veškeré další požadavky potřebné k provedení reparační půjčky.

3.    Nedodržení podmínek Dohody o reparační půjčce je pro Komisi důvodem k pozastavení nebo částečnému či úplnému zrušení uvolnění splátky nebo tranší.

4.    Dohoda o reparační půjčce se na požádání zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 21

Žádost o finanční prostředky

1.    Pro získání finanční a hospodářské pomoci předloží Ukrajina Komisi řádně odůvodněnou žádost o finanční prostředky. Takovou žádost o finanční prostředky může Ukrajina předložit Komisi v zásadě šestkrát ročně.

2.    V případě makrofinanční pomoci se k žádosti o finanční prostředky přikládá zpráva v souladu s ustanoveními memoranda o porozumění.

3.    V případě pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny:

a)    žádost o finanční prostředky se může týkat více produktů. Žádost o finanční prostředky musí pro každý zahrnutý produkt obsahovat smlouvu nebo dohodu v souladu s článkem 13 a dokumentaci v souladu s článkem 14. Tyto smlouvy nebo dohody mohou být podepsané nebo v konečné podobě;

b)    pokud je v žádosti o finanční prostředky požadováno financování částky vyšší než 20 % částky zpřístupněné v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady uvedeným v článku 8, Ukrajina poskytne podrobné odůvodnění, včetně dopadu na budoucí žádosti o finanční prostředky podle uvedeného rozhodnutí.

Článek 22

Rozhodnutí o uvolnění pomoci

1.    Komise rozhodne o uvolnění pomoci po posouzení následujících požadavků:

a)    v případě makrofinanční pomoci, která není určena jako rozpočtová pomoc:

i.    soulad s podmínkami stanovenými v čl. 5 odst. 1;

ii.    uspokojivé splnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění podle článku 11 a

iii.    dodržování Dohody o reparační půjčce uvedené v článku 20.

b)    v případě určené rozpočtové pomoci, že žádost je v souladu s podmínkami memoranda o porozumění, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3;

c)    v případě pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny:

i.    soulad s podmínkami stanovenými v čl. 5 odst. 1;

ii.    potvrzení, že smlouvy nebo dohody se týkají produktů v souladu s článkem 13 a že Komise nemá námitky proti způsobům provádění;

iii.    potvrzení, že Ukrajina obecně dodržuje kvalitativní a kvantitativní kroky obsažené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2024/1447 a její případné změny;

iv.    dodržování závazků uvedených v článku 16 a Dohody o reparační půjčce uvedené v článku 20 a

v.    v nezbytném rozsahu přiměřenost podrobného odůvodnění Ukrajiny s ohledem na situaci na Ukrajině a na přidělené a očekávané dostupné vnější financování.

2.    Pokud Komise posoudí žádost o finanční prostředky kladně, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení reparační půjčky, s výhradou dodržení výše dostupné pomoci stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady přijatém v souladu s článkem 8. V případě pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny se částka, která má být vyplacena, rovná hodnotě smluv nebo dohod zahrnutých do žádosti o finanční prostředky.

3.    Komise může přijmout rozhodnutí uvedená v odstavci 2 pro písmena a), b) a c) podle odstavce 1 společně nebo jednotlivě.

4.    Pokud Komise žádost o finanční prostředky posoudí záporně, neprodleně o tom informuje Ukrajinu a uvede důvody svého posouzení. Záporné posouzení nebrání Ukrajině v předložení nové žádosti o finanční prostředky.

Článek 23

Financování reparační půjčky

1.    Za účelem financování pomoci v rámci reparační půjčky je Komise oprávněna si jménem Unie vypůjčit nezbytné peněžní zůstatky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a). Na toto financování se nevztahuje diverzifikovaná strategie financování uvedená v článku 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.    Pro účely odstavce 1 tohoto článku poskytnou finanční instituce po obdržení výzvy Komise k poskytnutí finančních prostředků Komisi potřebnou částku z peněžních zůstatků uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a). Na dluhový závazek Unie vůči příslušným finančním institucím, který vzniká po obdržení částky Komisí (dále jen „dluhový nástroj“), se vztahují tyto finanční parametry:

a)    úroky splatné Unií se rovnají úrokům, které příslušná finanční instituce dluží Ruské centrální bance podle podmínek příslušných smluv nebo jiných ujednání z aktiv a rezerv uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a);

b)    splatnost dluhového nástroje je:

i.    v případě centrálního depozitáře cenných papírů jednodenní;

ii.    v případě finančních institucí, které nejsou centrálními depozitáři cenných papírů, dle povahy příslušných smluv nebo jiných ujednání uvedených v písmenu a);

c)    dluhový nástroj je v měně souvisejícího peněžního zůstatku;

d)    splacení dluhového nástroje se provede ve formě peněžních prostředků nebo, je-li to nezbytně nutné, peněžních ekvivalentů, které se použijí jako zajištění;

e)    částka splatná Unií na základě dluhového nástroje se sníží o částku rovnající se podílu nesplaceného zůstatku tohoto dluhového nástroje na celkovém nesplaceném zůstatku těchto dluhových nástrojů oproti částce, kterou Unie uhradila členským státům podle čl. 24 odst. 2. Toto snížení se provede na základě oznámení Unie a dojde k němu při splatnosti dluhového nástroje.

Tento dluhový nástroj se podle platných účetních pravidel považuje za peněžní ekvivalent.

3.    Na základě platných právních předpisů Unie zašle Komise oznámení každé finanční instituci, od které hodlá požadovat finanční prostředky. Při rozhodování o tom, které finanční instituce mají být informovány, vezme Komise v úvahu podmínky financování, včetně nákladů na financování, dostupnosti finančních prostředků v eurech a administrativní náročnosti, a zároveň zajistí řádné zapojení všech těchto finančních institucí v průběhu času.

Komise a finanční instituce se mohou dohodnout na ujednáních, která upřesní zejména způsoby výzvy k předkládání žádostí o finanční prostředky, krytí nákladů a kompenzace související s poskytováním finančních prostředků a způsoby splácení.

Jakékoli provádění dluhového nástroje, který nese náklady Unie, je podmíněno krytím podmíněných nákladů:

a) členskými státy prostřednictvím příspěvků v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

b) členskými státy v souladu s podmínkami stanovenými v článku 26 nebo třetími zeměmi v souladu s článkem 27 nebo

c) z rozpočtu Unie za předpokladu, že jsou kumulativně splněny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 5 způsobem, který umožňuje krytí těchto nákladů dluhového nástroje.

4.    Pro účely odstavce 1 tohoto článku je Komise oprávněna jménem Unie požádat finanční instituce, kterým zaslala oznámení v souladu s odstavcem 3, o financování ve výši odpovídající splátce nebo tranši, která má být uvolněna. Výzva k úhradě finančních prostředků musí obsahovat pokyny k výplatě peněžních zůstatků uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a ke splacení dluhového nástroje.

5.    Odchylně od odstavce 4, pokud uplatnění odst. 2 písm. e) vede ke snížení překračujícímu nesplacený zůstatek dluhového nástroje, je Komise oprávněna jménem Unie požádat finanční instituce, kterým zaslala oznámení v souladu s odstavcem 3, o financování ve výši tohoto překročení.

6.    Dluhový nástroj uvedený v odstavci 2 tohoto článku plně chrání finanční pozici příslušné finanční instituce a umožňuje jí plnit všechny smluvní závazky týkající se aktiv a rezerv Ruské centrální banky.

7.    Odchylně od čl. 112 odst. 2 a čl. 114 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 lze právní závazek podle článku 24 přijmout bez předchozího rozpočtového závazku, který může být rozložen na několik let do ročních splátek.

8.    Mechanismus likvidity Unie se zřizuje výhradně za účelem zajištění splátek uvedených v odst. 2 písm. d). Za účelem financování mechanismu likvidity Unie je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Výpůjční a úvěrové operace týkající se mechanismu likvidity Unie se provádějí v eurech.

9.    Výpůjční operace pro mechanismus likvidity Unie a náklady na ně se hradí v souladu s poskytnutými zárukami:

a)    členskými státy v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 26 písm. e) nebo

b)    v rámci rozpočtu Unie, pokud je likviditní příslib Unie financován po kumulativním splnění podmínek stanovených v čl. 4 odst. 5.

10.    Od okamžiku, kdy jsou podmínky stanovené v čl. 4 odst. 5 splněny kumulativně:

a)    aniž je dotčen čl. 223 odst. 4 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, veškeré náklady na směnný kurz související s reparační půjčkou se zpočátku hradí z rozpočtu Unie;

b)    odchylně od čl. 214 odst. 4 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509, kdy po splacení výpůjčky uvedené v tomto článku zárukou v rámci rozpočtu Unie podle čl. 4 odst. 5 se částky zaplacené Ukrajinou nebo od ní získané zpět v souvislosti s pomocí v rámci reparační půjčky uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo částky získané zpět na základě práva uvedeného v čl. 24 odst. 2 uvedou v rozpočtu Unie jako ostatní příjmy.

11.    Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 se finanční pomoc poskytovaná Ukrajině ve formě reparační půjčky nepodporuje ze záruky pro vnější činnost. Netvoří se žádné rezervy pro reparační půjčku a odchylně od čl. 214 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se pro ni nestanoví žádná míra tvorby rezerv.

Článek 24

Spravedlivé rozdělení a solidarita

1.Unie a členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k minimalizaci finančních a právních rizik spojených s uplatňováním tohoto nařízení. K dosažení tohoto cíle, a aniž jsou dotčeny články 11, 11a, 11e a 11f nařízení č. 833/2014 a článek 5 nařízení (EU) [článek 122 nařízení], přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

2.S cílem zajistit spravedlivé rozdělení a solidaritu uhradí Unie do výše částky, která může být poskytnuta podle čl. 4 odst. 1, částky uvedené v čl. 5a odst. 7 pátém pododstavci nařízení č. 833/2014 a čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) [návrh článku 122] na základě řádně odůvodněné žádosti členských států, pokud bylo příslušné řízení zahájeno do [16,5 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Unie přebírá veškeré nároky na uhrazené částky.

3.Úhrada uvedená v odstavci 2 se v případě potřeby opírá o příspěvky členských států ve formě neodvolatelných, bezpodmínečných záruk a záruk na požádání podle článku 25.

4.Komise prozkoumá všechny dostupné možnosti ochrany členských států, pokud se ukáží jako nezbytné k dalšímu posílení spravedlivého rozdělení a solidarity.

Článek 25

Příspěvek ve formě záruk ze strany členských států

1.    Členské státy mohou přispět poskytnutím záruk až do celkové výše 210 000 000 000 EUR na pomoc v rámci reparační půjčky podle čl. 4 odst. 1 a na spravedlivé rozdělení a solidaritu podle čl. 24 odst. 2.

2.    Případné příspěvky členských států se poskytují formou neodvolatelných, bezpodmínečných záruk a záruk na požádání prostřednictvím záruční dohody uzavřené s Komisí v souladu s článkem 26.

3.    Relativní podíl příspěvku dotyčného členského státu (klíč pro stanovení příspěvku) na částce uvedené v odstavci 1 tohoto článku odpovídá relativnímu podílu tohoto členského státu na celkovém HND Unie, jak vyplývá ze sloupce 1 tabulky 4 v části A („Financování ročního rozpočtu Unie, Úvod“) okruhu Obecné příjmy stanoveného v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2026, přijatém s konečnou platností dne [datum přijetí souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2026].

4.    Záruka nabývá účinnosti ve vztahu k členským státům ve dvou stejných tranších. Přitom platí, že:

a)    první tranše záruk nabývá ve vztahu k členskému státu účinnosti dnem vstupu v platnost záruční dohody mezi Komisí a dotyčným členským státem uvedené v článku 26;

b)    druhá tranše záruky se ve vztahu k členskému státu stane automaticky účinnou dne 1. ledna 2028, pokud členský stát do 31. prosince 2027 neoznámí Komisi, že druhá tranše záruky se pro něj nestane účinnou od 1. ledna 2028. Pokud se druhá tranše záruky nestane automaticky účinnou podle první věty, stává se účinnou ve vztahu k dotyčnému členskému státu ke dni, který tento členský stát oznámí Komisi.

Krytí nákladů podle čl. 26 písm. c) sníží částku dostupné půjčky podle čl. 4 odst. 1 o částku, kterou určí Komise.

5.    Částky vyplývající z čerpání záruk jiných než těch, které jsou financovány prostřednictvím mechanismu likvidity Unie uvedeného v čl. 23 odst. 8, představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 na splacení finančních závazků Unie vůči finančním institucím vyplývajících z pomoci v rámci reparační půjčky uvedené v čl. 4 odst. 1.

6.    Odchylně od čl. 214 odst. 4 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 se po splnění čerpání záruky podle čl. 26 písm. a) částky zaplacené Ukrajinou nebo od ní zpětně získané v souvislosti s pomocí v rámci reparační půjčky uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo částky zpětně získané na základě práva uvedeného v čl. 24 odst. 2 těmto členským státům vrátí až do výše čerpání záruky, které členské státy splnily podle čl. 26 písm. a). U těchto plateb nebo zpětně získaných prostředků od Ukrajiny uvede Ukrajina příslušné platby z reparační půjčky, které jsou spláceny nebo získávány zpět, přičemž musí být zajištěno, aby došlo k poměrnému splacení nebo zpětnému získání prostředků oproti nesplaceným částkám u plateb provedených podle kapitol III a IV tohoto nařízení. Na tomto základě se úhrady členským státům poskytují při plném respektování bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a s ohledem na bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států.

Článek 26

Záruční dohody

Komise uzavře s každým členským státem, který poskytuje záruku podle článku 25, záruční dohodu. Tato dohoda stanoví pravidla, jimiž se záruka řídí a která jsou stejná pro všechny členské státy, a to zejména ustanovení, která:

a)    stanoví povinnost členských států vyhovět čerpání záruky, k němuž vyzve Komise, pokud jde o financování podle článku 23 a o spravedlivé rozdělení a solidaritu podle čl. 24 odst. 2;

b)    zajistí, aby bylo provedeno čerpání záruky:

i.    s ohledem na financování uvedené v článku 23 poměrně podle výše záruky v porovnání s kumulativním stropem platných záruk, včetně záruk třetích zemí poskytnutých v souladu s čl. 27 odst. 2;

ii.    s ohledem na použití čl. 24 odst. 2 poměrně podle výše záruky v porovnání s kumulativním stropem platných záruk členských států;

c)    stanoví, že čerpání záruky zajistí schopnost Unie:

i.    splatit peněžní zůstatky vypůjčené podle článku 23, pokud se tato částka stane splatnou v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. d), přičemž Ukrajina nebude mít dosud splacenou reparační půjčku, včetně případu, kdy Ukrajina nemá povinnost ji včetně případných nákladů splatit v souladu s čl. 20 odst. 2 písm. a), včetně nákladů uvedených v čl. 23 odst. 3 třetím pododstavci písm. b) a nákladů na směnu do cizích měn a z cizích měn;

ii.    splatit veškeré pohledávky v souladu s článkem 24;

d)    se týkají platebních podmínek, včetně toho, že členský stát může splnit čerpání záruky poskytnutím hotovosti nebo využitím mechanismu likvidity Unie uvedeného v čl. 23 odst. 8;

e)    stanoví ustanovení týkající se mechanismu likvidity Unie uvedeného v čl. 23 odst. 8 v souladu s článkem 223 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Tato ustanovení zahrnují ustanovení, že použití mechanismu likvidity Unie se považuje za vyžádané od členského státu, pokud členský stát neoznámí Komisi ve lhůtě, kterou Komise stanoví, záměr použít své vlastní peněžní zdroje ke splnění čerpání záruky; maximální částku, kterou může členský stát použít v rámci mechanismu likvidity Unie, která se rovná maximální hodnotě záruky tohoto členského státu; maximální dobu trvání každé úhrady z mechanismu likvidity Unie, která je přísně vázána na účel zajištění splacení dluhového nástroje; a že veškeré náklady vzniklé Unii, které souvisejí s finanční pomocí, nese přijímající členský stát;

f)    zajistí, aby záruky přestaly být čerpatelné na základě oznámení Komise, a to ode:

i.    dne, kdy jsou splněny podmínky uvedené v čl. 4 odst. 5, aniž jsou dotčeny případné nesplněné povinnosti členského státu podle písmene e) tohoto článku, nebo

ii.    dne, kdy i) se povolují transakce související se správou rezerv, jakož i aktiv centrální banky Ruska, včetně transakcí s jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem jednajícím jménem nebo na pokyn centrální banky Ruska, jako je Ruský fond národního bohatství, a ii) podle čl. 24 odst. 2 neexistují žádné další možné pohledávky.

Článek 27

Příspěvek třetích zemí

1.Třetí země mohou přispět poskytnutím záruk nebo podporou řízení měnového rizika v souvislosti s případnou konverzí hotovostních zůstatků vypůjčených od finančních institucí v souladu s článkem 23.

2.Pokud jsou příspěvky třetích zemí poskytovány ve formě záruk, jsou poskytovány ve formě neodvolatelných, bezpodmínečných záruk a záruk na požádání prostřednictvím záruční dohody uzavřené s Komisí. Tato dohoda obsahuje obdobně ustanovení čl. 26 písm. a), písm. b) bodu i) a písm. c) bodu i). Tyto záruky jsou nad rámec záruk poskytovaných členskými státy v souladu s článkem 25.

3.Pokud jsou příspěvky třetích zemí poskytovány formou podpory řízení měnového rizika v souvislosti s případnou konverzí hotovostních zůstatků vypůjčených od finančních institucí v souladu s článkem 23, uzavře Komise s každou třetí zemí dohodu, která stanoví nezbytná opatření pro takový příspěvek. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

4.Komise o dohodách uzavřených podle tohoto článku současně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 28

Použití předpisů o utajovaných informacích a citlivých informacích

1.Utajované informace, které jsou vytvářeny, zpracovávány, uchovávány, vyměňovány nebo sdíleny podle tohoto nařízení, jsou chráněny v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, případně v Dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie.

2.Komise využije zabezpečený systém výměny informací k usnadnění výměny utajovaných informací a citlivých informací mezi Komisí a Ukrajinou a v příslušných případech i s členskými státy.

3.Komise má přístup k informacím, včetně utajovaných informací, které jsou nutné k plnění úkolů svěřených Komisi tímto nařízením, zejména pro účely ověření podmínek pro vyplácení plateb a provádění ověření, přezkumů, auditů, vyšetřování, zpráv, jakož i kontrol a auditů uvedených v článku 20.

4.Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

5.Komise a členské státy zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne … [sedm dní ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31

Dialog o reparační půjčce

1.V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi k diskuzi o provádění tohoto nařízení.

2.Evropský parlament se může k reparační půjčce vyjádřit v usneseních.

3.Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o reparační půjčce, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

Článek 32

Informování Evropského parlamentu a Rady

1.    Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji týkajícím se provádění tohoto nařízení, včetně čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 20 odst. 3, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst. 2 a čl. 27 odst. 1, a bez zbytečného odkladu poskytne těmto orgánům příslušné dokumenty. Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě, se současně poskytnou Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti.

2.    Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)    přezkoumá pokrok dosažený při provádění reparační půjčky a

b)    posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických podmínek uvedených v čl. 11 odst. 1.

3.    Do 31. prosince 2031 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení, v níž posoudí výsledky a účinnost reparační půjčky poskytnuté podle tohoto nařízení a také míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 33

Změny nařízení (EU) 2024/792

Nařízení (EU) 2024/792 se mění takto:

1. v čl. 6 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Částky zpřístupněné podle čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) [nařízení o reparační půjčce] se provádějí jako dodatečná finanční podpora podle kapitoly III ve formě půjček a doplňují částky uvedené v odstavcích 2 a 3.“,

2. v čl. 22 odst. 2 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1, pokud jde o částku uvedenou v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci, uzavře Komise s Ukrajinou změnu nebo dodatek k smlouvě o úvěru uvedené v prvním pododstavci s cílem zajistit provádění částek podle kapitoly III, s výjimkou pravidel týkajících se doby trvání a splácení úvěru, která se řídí pravidly nařízení (EU) [nařízení o reparační půjčce].“.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 33  

¨ prodloužení stávající akce 

¨ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

☒ Časově omezená doba trvání

–☒    v platnosti od 1. prosince 2025 do 31. prosince 2030, s výjimkou určené rozpočtové pomoci, která bude k dispozici do 31. prosince 2055.

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

3.2.3.3.Prostředky celkem

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

12 pracovních míst a 2 plné pracovní úvazky vzniknou přesunem z omezeného fondu Komise pro přesuny.

Provedení tohoto návrhu vyžaduje 42 dalších pracovních míst nad rámec plánu pracovních míst, která budou financována z okruhu 7 nad rámec stabilního počtu zaměstnanců. Příslušné prohlášení bude navrženo v rámci legislativního postupu.

Všichni zaměstnanci budou financováni z okruhu 7.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

☒počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu: příspěvky třetích zemí jsou povoleny, ale nejsou povinné, protože návrh je založen na zárukách členských států. Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–☒    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)