EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.12.2025

COM(2025) 943 final

2025/0383(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010, č. 648/2012, č. 600/2014, č. 909/2014, 2015/2365, 2019/1156, 2021/23, 2022/858, 2023/1114, č. 1060/2009, 2016/1011, 2017/2402, 2023/2631 a 2024/3005, pokud jde o další rozvoj integrace kapitálových trhů a dohledu v Unii

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 943 final} - {SWD(2025) 943 final} - {SWD(2025) 944 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Obecným cílem této iniciativy je integrovat kapitálové trhy EU a zlepšit fungování jednotného trhu EU s finančními službami ve prospěch investorů, podniků a širší ekonomiky EU. To přispívá k hlavnímu cíli unie úspor a investic, kterým je umožnit investorům a podnikům přístup k širší škále finančních příležitostí a mobilizovat úspory pro produktivní investice.

Iniciativa přispěje k dosažení obecného cíle prostřednictvím následujících specifických cílů.

Přezkum konkrétních legislativních spisů nabízí příležitost ke zjednodušení snížením administrativní zátěže. Cílem balíčku je zjednodušit regulační požadavky a zefektivnit náklady na přeshraniční činnosti. Zjednodušení se dosahuje několika způsoby: přesunem určitých ustanovení ze směrnic do nařízení; zúžením prostoru pro vnitrostátní opatření sledující „gold-plating“; zdokonalením zmocnění na úrovni 2; zjednodušením překrývajících se, nákladných a neefektivních mechanismů dohledu a obecněji odstraněním překážek v unijním rámci a vnitrostátních rámcích pro organizátory trhu a investory.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V oblasti inovací existují v Evropě dvě hlavní překážky spojené se zaváděním řešení založených na technologii distribuovaného registru. Za prvé, nařízení o pilotním režimu DLT klade na malé podniky a začínající podniky velkou zátěž spojenou s dodržováním předpisů, a to zejména kvůli tomu, že se opírá o rozsáhlé požadavky nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a směrnice o trzích finančních nástrojů, které nemusí být dobře přizpůsobeny postupnému rozšiřování operací a specifickým vlastnostem technologie distribuovaného registru. Nařízení o pilotním režimu DLT rovněž ukládá přísná omezení oblasti působnosti a rozsahu činností účastníků pilotního režimu. Činí tak například tím, že zavádí souhrnné limity pro činnost infrastruktury provozované podle nařízení a omezuje druh a velikost emise aktiv, která mohou být podle nařízení zprostředkována. Účastníci trhu navíc nemají jasnou představu o dlouhodobých vyhlídkách pilotního režimu DLT vzhledem k jeho experimentální povaze a časovým omezením stanoveným v nařízení. Za druhé, vedle nedostatků specifického evropského rámce pro DLT také standardní regulační rámce (nezahrnující pilotní režim DLT), zejména právní předpisy pro poobchodní činnosti, v současné době neposkytují právní jistotu subjektům, které chtějí používat technologii distribuovaného registru mimo rámec pilotního režimu DLT. Tyto nejistoty zvyšují rizika a náklady spojené s dodržováním předpisů pro účastníky trhu, kteří chtějí zkoumat inovativní obchodní modely.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·výzva Evropské komise „Výzva k předložení faktických podkladů – Unie úspor a investic: podpora integrace a rozsahu a účinnější dohled na kapitálových trzích EU“, od 8. května do 5. června 2025,

·cílená konzultace Evropské komise na téma „Integrace kapitálových trhů EU“ od 15. dubna do 10. června 2025.

Všechny skupiny zúčastněných stran se shodly na potřebě integrovanějších kapitálových trhů a posíleného sbližování dohledu. Tyto názory doprovázela společná výzva ke zjednodušení, proporcionalitě a právní jistotě. Zúčastněné strany obecně uznávají, že integrovanější a efektivnější finanční ekosystém by posílil konkurenceschopnost Evropy, zlepšil přístup k financování a rozšířil investiční příležitosti. Zdůraznily však, že reformy musí zůstat vyvážené, transparentní a inkluzivní a musí prokázat hmatatelné přínosy pro občany a reálnou ekonomiku. Míra podpory centralizace dohledu na úrovni EU se mezi zúčastněnými stranami značně různila. Podnikatelská sdružení a společnosti obecně dávaly přednost postupnému pokroku v rámci stávající institucionální struktury, zatímco nevládní organizace a někteří zástupci veřejnosti upřednostňovali silnější dohled na úrovni EU, aby byla zajištěna jednotnost a konkrétní odpovědnost.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

·nařízení (EU) č. 1095/2010 (nařízení o orgánu ESMA; článek 1),

·nařízení (EU) č. 648/2012 (EMIR; článek 2),

·nařízení (EU) č. 600/2014 (MiFIR; článek 3),

·nařízení (EU) č. 909/2014 (CSDR; článek 4),

·nařízení (EU) 2015/2365 (SFTR; článek 5),

·nařízení (EU) 2019/1156 (nařízení o přeshraniční distribuci; článek 6),

·nařízení (EU) 2021/23 (nařízení o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran; článek 7),

·nařízení (EU) 2022/858 (nařízení o pilotním režimu DLT; článek 8),

·nařízení (EU) 2023/1114 (nařízení MiCA; článek 9),

·nařízení (ES) č. 1060/2009 (nařízení o ratingových agenturách; článek 10),

·nařízení (EU) 2016/1011 (nařízení o referenčních hodnotách; článek 11),

·nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci; článek 12),

·nařízení (EU) 2023/2631 (nařízení o evropských zelených dluhopisech; článek 13) a

·nařízení (EU) 2024/3005 (nařízení o ratingu ESG; článek 14).

Článek 1 – Změny nařízení o orgánu ESMA

Cílem navrhovaných změn nařízení (EU) č. 1095/2010 (nařízení o orgánu ESMA) je posílit mandát, správu a řízení a financování orgánu ESMA, aby byl zajištěn jednotnější a transparentnější dohled v celé EU s jasněji stanovenou odpovědností. Tím se vytvoří lepší podmínky pro integraci trhů, zvýší se efektivita a důvěra investorů v jednotný trh.

Pokud jde o úkoly a pravomoci, navrhované změny uplatňují dvojí přístup: i) návrh na převedení pravomocí v oblasti dohledu nad významnými subjekty tržní infrastruktury a poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy na orgán ESMA a ii) změny, které mají zvýšit využívání a účinnost nástrojů pro sbližování dohledu. Tyto změny jsou podloženy přezkumem systému správy a řízení a financování orgánu ESMA, aby bylo zajištěno, že rozhodování na úrovni EU bude jednoduché, nezávislé a efektivní a že pro provádění nových cílů budou k dispozici odpovídající zdroje. 

Obecné úkoly a pravomoci

Cílem změn článků 1, 4 a 8 je vyjasnit oblast působnosti nařízení a uvést aktualizované definice, které budou odrážet nové povinnosti v oblasti přímého dohledu. Změny rovněž uvádějí mandát orgánu ESMA do souladu s cíli podpory inovací, dohledu založeného na datech a účinného vymáhání. 

Nový článek 8a týkající se povinnosti spolupráce zdůrazňuje význam spolupráce mezi orgánem ESMA a jinými orgány. Cílem je podpořit větší spolupráci, sdílení informací a vzájemnou podporu a vytvořit rámec pro strukturovanou a zároveň flexibilní spolupráci mezi orgánem ESMA a dalšími příslušnými nebo relevantními orgány. Tím by se zejména zajistilo, aby mohl orgán ESMA hladce, účinně a přiměřeně plnit své úkoly v oblasti přímého dohledu a zároveň byla zachována jeho nezávislost. Navrhuje se, aby orgán ESMA zavedl pružná a praktická opatření týkající se spolupráce, která budou přizpůsobena konkrétním odvětvím a úkolům a budou se řídit zásadami efektivnosti, proporcionality a vzájemné důvěry. Tato opatření mohou zahrnovat společné týmy dohledu, společné kontroly nebo operativní koordinaci. Měla by umožňovat postupné úpravy v průběhu času. Opatření týkající se spolupráce by měla upřednostňovat účinný dohled efektivně využívající zdroje, kontinuitu a konzistentnost výsledků dohledu a respektování povinností stanovených právními předpisy a zdrojů ostatních orgánů. Nový článek 8a umožní orgánu ESMA a dalším orgánům účinněji spolupracovat a využívat společné odborné znalosti a zdroje k řešení složitých problémů, kterým finanční systém EU čelí. To pak přispěje k integrovanějšímu, stabilnějšímu a více prosperujícímu evropskému finančnímu trhu.

Aby byl zajištěn účinný dohled, rozšiřují změny článku 9a rozsah pravomoci orgánu ESMA vydávat „oznámení o neuplatnění postupu“, aby bylo možné řešit specifické okolnosti, kdy uplatňování legislativního aktu vyvolává významné problémy z hlediska účastníků trhu. Cílem je poskytnout účastníkům trhu jasnost a vodítko a snížit riziko nejednotného uplatňování práva EU. 

Změny článků 10 a 15 dávají Komisi pravomoc přijmout pozměňující akt v přenesené pravomoci nebo prováděcí akt, a to i v případě, že orgán ESMA nepředloží návrh. Tím se řeší současná mezera v procesním rámci pro přijímání technických norem. Navrhované změny rovněž stanoví postup pro dočasné pozastavení regulačních nebo prováděcích norem (nebo jejich částí) za určitých podmínek. Tyto postupy mají zvýšit flexibilitu a přizpůsobivost regulačních pravomocí orgánu ESMA a měly by Komisi umožnit zlepšit tvorbu pravidel a lépe reagovat na nový vývoj na trhu, a tím zajistit hladké fungování finančních trhů. 

Změny čl. 8 odst. 2, článku 17 a čl. 19 odst. 4 upřesňují, že v souladu s rozsudkem ve věci Corneli 13 musí orgán ESMA uplatňovat právní předpisy Unie. To se týká i vnitrostátních právních předpisů, které provádějí směrnice EU a které by měly být vykládány v souladu s těmito směrnicemi.

Článek 17aa dává orgánu ESMA novou pravomoc v oblasti sbližování dohledu, a to požadovat, aby si příslušný orgán vyžádal jeho stanovisko v případech, kdy srovnávací hodnocení nebo šetření odhalí závažná pochybení v oblasti dohledu. Kromě toho bude mít orgán ESMA pravomoc požadovat, aby byla přijata rychlá a účinná nápravná opatření k odstranění nedostatků v oblasti dohledu. Cílem tohoto nového ochranného opatření je umožnit orgánu ESMA jednat v případech, kdy by produkty nebo subjekty získaly přístup na trh EU bez odpovídajícího dohledu nebo kdy by regulatorní arbitráž narušila systém pasů.

Článek 19a zavádí platformy pro spolupráci mezi příslušnými orgány, které posílí spolupráci a dohled nad přeshraničními činnostmi. Navazuje tím na úspěšné zkušenosti s podobnými platformami v rámci směrnice Solventnost II. Tyto platformy usnadní výměnu informací, budou navrhovat řešení a prosazovat kulturu spolupráce. Orgán ESMA bude mít pravomoc řešit případné spory.

Články 28a a 28b stanoví mechanismus pro vzájemné uznávání správních pokut a pomoc při jejich vymáhání v přeshraničních situacích. Cílem je usnadnit vymáhání pravidel na jednotném trhu, na rozdíl od současné situace, kdy je vymáhání pokut v jiné jurisdikci velmi složité, nebo dokonce nemožné.

Pravomoci v oblasti dohledu

Pro zajištění účinného a jednotného dohledu napříč odvětvími se navrhuje vložit novou kapitolu IIa, která konsoliduje procesní pravomoci orgánu ESMA, jak jsou v současné době stanoveny v odvětvových právních předpisech, do jednotného meziodvětvového rámce. Tento rámec zjednodušuje pravidla pro žádosti o informace, šetření, kontroly na místě, dohledová opatření a sankce a zároveň zajišťuje právo na obhajobu, povinnost mlčenlivosti a soudní ochranu. Tím, že nařízení zavádí konzistentní a jednotný soubor procesních pravomocí, zvyšuje právní jistotu, podporuje sbližování a efektivnost dohledu a pomáhá orgánu ESMA odpovědně vykonávat jeho povinnosti v oblasti přímého dohledu. Těmito pravomocemi nejsou dotčeny žádné konkrétnější nebo odlišné pravomoci stanovené v jiných aktech EU. 

Financování

Aby bylo zajištěno spravedlivé a transparentní financování dohledových činností orgánu ESMA, navrhuje nařízení harmonizovat zásady, jimiž se řídí poplatky účtované účastníkům finančního trhu pod dohledem orgánu ESMA (článek 39n). Nařízení konsoliduje zásady, které jsou v současné době rozptýleny v odvětvových právních předpisech, s cílem vytvořit jednotný rámec pro výpočet poplatků, jejich rozsah a transparentnost. Navrhované změny podporují právní jistotu a transparentnost pro stávající i nové subjekty, a umožňují jim tak lépe předvídat a plánovat poplatky za dohled. Navrhované změny v konečném důsledku pomáhají orgánu ESMA provádět účinný dohled nad finančním sektorem a regulovat jej. 

Byla rovněž provedena změna nařízení (EU) 2015/2365, aby bylo uvedeno do souladu se změnami poplatků, které orgán ESMA účtuje účastníkům finančního trhu.

Správa a řízení

Tento návrh zajišťuje účinnější strukturu správy a řízení orgánu ESMA. Nahrazuje stávající správní radu výkonnou radou s nezávislými členy zaměstnanými na plný úvazek (články 44a a 46a) a upravuje složení rady orgánů dohledu (článek 40). Návrh objasňuje příslušné povinnosti těchto dvou rad (články 43 a 46a). Výkonná rada se bude skládat z předsedy a pěti členů zaměstnaných na plný úvazek, kteří mají různorodou praxi v oblasti dohledu a společně mají odpovídající znalosti odvětví pod dohledem orgánu ESMA. Členové budou jmenováni postupem, na němž se podílí Komise, Evropský parlament a Rada. Budou podléhat přísným pravidlům pro střet zájmů a jejich funkční období bude omezeno na pět let s možností prodloužení o dva roky. Článek 46a stanoví úkoly výkonné rady, která bude odpovědná především za rozhodnutí týkající se přímého dohledu nad účastníky finančního trhu. Výkonná rada bude mít rovněž řadu rozhodovacích pravomocí, včetně pravomocí vůči jednotlivým příslušným orgánům v některých záležitostech netýkajících se regulace, jako jsou řešení sporů, záležitosti týkající se porušení práva EU a nezávislé přezkumy. To přispěje k účinnějšímu rozhodování, které zajistí správnou rovnováhu mezi vnitrostátními specifiky a společnými zájmy EU. Výkonná rada převezme odpovědnost správní rady za přípravu pracovních programů a rozpočtu orgánu ESMA a činnost správní rady bude ukončena. Všechny stávající odkazy na správní radu budou nahrazeny odkazy na výkonnou radu. Členové výkonné rady včetně předsedy budou mít každý jeden hlas, přičemž rozhodující hlas bude mít předseda.

Rada orgánů dohledu zůstává v rámci orgánu ESMA hlavním orgánem, který odpovídá za celkové vedení a rozhodování v oblasti regulace a sbližování dohledu. Navrhované změny článku 40 mění složení rady orgánů dohledu tak, aby zahrnovala členy výkonné rady zaměstnané na plný úvazek. Rada orgánů dohledu bude moci vznést námitky proti hlavním rozhodnutím v oblasti dohledu, která přijme výkonná rada, a to do deseti dnů, v naléhavých případech do 48 hodin. Výkonná rada si může vyžádat stanoviska rady orgánů dohledu k otázkám dohledu a musí dvakrát ročně podávat radě orgánů dohledu zprávu o své činnosti v oblasti dohledu. Členové výkonné rady jakožto členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem přinesou radě orgánů dohledu své odborné znalosti a budou hlasovat o obecných otázkách sbližování dohledu. 

Článek 2 – Změny nařízení o infrastruktuře evropských trhů

Dohled nad významnými ústředními protistranami

Doplňují se nové články 22a až 22c, které svěřují orgánu ESMA přímý dohled nad významnými ústředními protistranami, upřesňují všechny podrobnosti týkající se postupů, podle nichž má být ústřední protistrana orgánem ESMA určena jako významná ústřední protistrana, upřesňují pravomoci svěřené orgánu ESMA nad významnými ústředními protistranami a vkládají ustanovení týkající se poplatků za dohled, které orgán ESMA účtuje ústředním protistranám, nad nimiž vykonává dohled. Článek 12 se mění tak, aby orgán ESMA získal pravomoc ukládat sankce. Doplňuje se také nová příloha V, která obsahuje seznam porušení povinnosti, za která může orgán ESMA uložit pokuty. Článek 2 se mění s cílem upravit definici „příslušného orgánu“ a zavést nové definice pojmů „významná ústřední protistrana“, „příslušný orgán ústřední protistrany“ a „vnitrostátní příslušný orgán“. Kromě toho se mění článek 22 tak, aby členské státy měly možnost určit orgán ESMA jako příslušný orgán ústřední protistrany i pro své méně významné ústřední protistrany. Aby se zajistila jednotnost těchto definic ve všech souvisejících nařízeních a aby se zohlednila pravomoc orgánu ESMA v oblasti dohledu nad významnými ústředními protistranami, byly rovněž zavedeny změny nařízení (EU) 2021/23.

Články 14, 17, 18 a 20 se upravují tak, aby se zrušila kolegia pro významné ústřední protistrany a aby se jednotlivé postupy upravily s ohledem na novou úlohu orgánu ESMA, například zrušením nutnosti stanovisek orgánu ESMA, pokud se jedná o významné ústřední protistrany, a aby se zohlednilo zrušení výboru pro dohled nad ústředními protistranami.

Kromě toho se mění článek 23, kde se doplňují ustanovení o spolupráci orgánu ESMA s „relevantními orgány pro významné ústřední protistrany“. Tato změna je doprovázena zavedením nové definice pojmu „relevantní orgány pro významné ústřední protistrany“ v článku 2 a doplněním nového článku 22d, který obsahuje podrobný seznam relevantních orgánů pro tyto ústřední protistrany. Kromě toho se mění články 17c, 20, 23 a 24 tak, aby tento nový pojem zohledňovaly v souvisejících postupech a tocích informací.

Článek 89 se mění s cílem sladit přechodná ustanovení pro ústřední protistrany, které již byly povoleny před vstupem tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.

Dohled nad méně významnými ústředními protistranami

Článek 2 se mění zavedením definice „méně významné ústřední protistrany“. Článek 18 se mění tak, aby se orgán ESMA stal jediným předsedou kolegií pro méně významné ústřední protistrany. Kromě toho se mění články 24a, 24d a 25c a zrušují články 24e a 90, aby se zohlednily změny ve vnitřní správě a řízení orgánu ESMA, zejména zavedení nové výkonné rady orgánu ESMA a zrušení výboru pro dohled nad ústředními protistranami.

Postupy pro otevřený přístup a interoperabilitu

Články 7, 8 a 54 se mění tak, aby orgán ESMA získal právo rozhodovat o žádostech o přístup k ústřední protistraně a žádostech o přístup k obchodnímu systému a schvalovat žádosti o dohody o interoperabilitě.

Článek 3 – Změny nařízení o trzích finančních nástrojů

Obchodní systémy v současné době podléhají dohledu na vnitrostátní úrovni. Klíčovým pilířem tohoto návrhu je převedení pravomocí v oblasti dohledu nad významnými obchodními systémy a celoevropskými organizátory trhu (PEMO) (a obchodními systémy, které provozují celoevropští organizátoři trhu) na orgán ESMA. Obchodní systém bude považován za významný, pokud je důležitý pro hospodářství EU nebo pokud má kromě významné velikosti i významný přeshraniční rozměr. Návrh dává orgánu ESMA nezbytné pravomoci k provádění jeho úkolů v oblasti dohledu, ačkoli některé pravomoci v oblasti dozoru nad trhem zůstávají na vnitrostátní úrovni a jsou svěřeny vnitrostátním orgánům dozoru.

Vzhledem k významu blízkosti k místním tržním ekosystémům by si vnitrostátní orgány dozoru na místní úrovni ponechaly povinnosti zajišťovat integritu trhu významných obchodních systémů nebo obchodních systémů provozovaných celoevropskými organizátory trhu. Tyto povinnosti by však byly omezeny na dohled nad řádným obchodováním a sledování případů zneužívání trhu a nevztahovaly by se na povinnosti uložené přímo obchodním systémům.

Harmonizace pravidel použitelných na obchodní systémy

Směrnice 2014/65/EU (směrnice o trzích finančních nástrojů II) stanoví pravidla pro povolování a provozování obchodních systémů. Skutečnost, že tato pravidla byla stanovena ve směrnici, však vedla k tomu, že právo EU bylo ve vnitrostátních právních předpisech prováděno a vykládáno různými způsoby. To také znamenalo, že mnoho členských států přijalo dodatečná opatření v oblastech, které nejsou podle směrnice striktně harmonizovány, jako jsou obezřetnostní požadavky na regulované trhy. Vytvoření skutečně „jednotného souboru pravidel“ pro obchodní systémy je předpokladem účinného dohledu na úrovni EU. Návrh proto vkládá do nařízení (EU) č. 600/2014 (nařízení o trzích finančních nástrojů) novou hlavu Ia, která má dále harmonizovat pravidla pro obchodní systémy a odstranit vnitrostátní pravidla, která brání fungování jednotného trhu. Značná část opatření byla přímo převedena ze směrnice o trzích finančních nástrojů II, nová hlava Ia však také dále upřesňuje použitelný rámec v oblastech, které byly dříve ponechány na volném uvážení členských států.

Kromě toho navrhovaná nová hlava Ia objasňuje druhy přeshraničních činností, které může regulovaný trh vykonávat na základě své individuální licence. Z toho důvodu rovněž vyjasňuje, že regulované trhy by měly mít nejen možnost stanovit opatření umožňující přístup k jejich obchodnímu systému z jiných členských států (prostřednictvím „obrazovek pro obchodování“), jak již stanoví směrnice o trzích finančních nástrojů II, ale měly by mít také možnost poskytovat služby spojené s: i) přijímáním cenných papírů k obchodování v jejich systému a ii) přijímáním nových členů z jiných členských států. Rovněž upřesňuje, že regulované trhy mohou tyto služby poskytovat buď na základě zřízení pobočky, nebo bez pobočky na základě volného pohybu služeb na celém jednotném trhu EU. Mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy mají stejná práva.

A konečně, cílem návrhu je také usnadnit přidělování zdrojů a funkcí v rámci skupiny. Hlava Ia proto objasňuje, že přidělení zdrojů subjektu v rámci téže skupiny nebo využívání takového subjektu k výkonu určitých funkcí by nemělo být pro účely nařízení o trzích finančních nástrojů považováno za externí zajišťování. Rovněž vysvětluje, že zeměpisná poloha subjektu, kterému jsou přiděleny zdroje nebo který se využívá k výkonu určitých funkcí, by neměla být relevantní pro posouzení souladu obchodního systému s organizačními požadavky ze strany příslušného orgánu.

Vytvoření statusu „celoevropského organizátora trhu“

Návrh vytváří nový status „celoevropského organizátora trhu“ (PEMO), který umožňuje provoz několika obchodních systémů ve více než jednom členském státě na základě jedné licence. Pokud celoevropský organizátor trhu převezme stávající obchodní systémy, návrh stanoví, že jednotlivá povolení, na jejichž základě tyto systémy fungovaly, budou po vydání nového povolení pro celoevropského organizátora trhu považována za neplatná. Nová hlava Ia podrobně stanoví povolovací postup a požadavky platné pro celoevropské organizátory trhu. Návrh rovněž objasňuje, že celoevropský organizátor trhu by měl nést odpovědnost za zajištění toho, aby obchodní systémy, které provozuje, splňovaly požadavky platné pro regulované trhy, případně mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy. A konečně, pro oblasti práva, které dosud nejsou harmonizovány (např. daňové právo) nebo dosud nejsou harmonizovány v plném rozsahu (např. pravidla pro transparentnost) v rámci práva EU, návrh objasňuje, že pro každý obchodní systém by měl celoevropský organizátor trhu použít právo členského státu, u něhož se má za to, že se v něm tento obchodní systém nachází nebo je v něm provozován, a že vnitrostátním příslušným orgánem dozoru by měl být orgán členského státu, u něhož se má za to, že se v něm obchodní systém provozovaný celoevropským organizátorem trhu nachází nebo je v něm provozován. Kromě toho se upřesňuje, že pokud celoevropský organizátor trhu převezme provozování obchodního systému, který již získal povolení, mělo by se mít za to, že tento obchodní systém se nachází nebo je provozován v členském státě, kde byl původně povolen.

Otevřený přístup

Podle tohoto návrhu by se zjednodušila pravidla, podle nichž má obchodní systém přístup ke službám ústřední protistrany (článek 35 nařízení o trzích finančních nástrojů) a podle nichž má ústřední protistrana přístup k údajům o obchodech obchodního systému (článek 36 nařízení o trzích finančních nástrojů), aby se zajistilo, že tento přístup nebude bezdůvodně zdržován a že přístup bude odmítnut pouze v případě významných systémových rizik nebo rizik pro řádné fungování trhů. Dále by byla zakázána tržní praxe známá jako „přednostní clearing“, kdy se dvě strany rozhodnou provádět clearing u různých ústředních protistran, které již získaly přístup k danému obchodnímu systému a zavedly dohody o interoperabilitě.

Posílení konsolidovaných obchodních informací

Podle stávajícího nařízení o trzích finančních nástrojů konsolidované obchodní informace pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému neposkytují informace o totožnosti obchodního systému, který nabízí nejlepší kupní a prodejní cenu, ani o hloubce obchodního portfolia. Vzhledem k důležitosti těchto informací pro uživatele konsolidovaných obchodních informací je návrh do těchto informací doplňuje. Návrh rovněž zvyšuje transparentnost kotací systematických internalizátorů pro pokyny neprofesionálních zákazníků.

Článek 4 – Změny nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů

Modernizace regulačního rámce pro služby centrálních depozitářů

Článek 2 nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů se mění tak, aby umožňoval poskytování služeb centrálních depozitářů s využitím technologie distribuovaného registru. Konkrétně se mění stávající definice „zápisu do příslušné evidence“, „peněžních prostředků“ a „účtů cenných papírů“ a doplňují se definice „technologie distribuovaného registru“ a „elektronického peněžního tokenu“. Obdobně se mění článek 30 týkající se externího zajišťování tak, aby zahrnoval poskytování služeb centrálního depozitáře s využitím technologie distribuovaného registru, a zavádí se nový článek (článek 45a), který se týká rizik spojených s využíváním technologie distribuovaného registru mimo rámec dohody o externím zajišťování. Rámec stanovený v hlavě IV pro vypořádání peněžní složky obchodu s cennými papíry se mění tak, aby za určitých podmínek umožňoval vypořádání pomocí určitých elektronických peněžních tokenů povolených podle nařízení o trzích kryptoaktiv.

Dohled nad významnými centrálními depozitáři 

Článek 11 nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů se mění tak, aby orgán ESMA získal pravomoc přímého dohledu nad významnými centrálními depozitáři, a doplňuje se nový článek 11a, který stanoví podmínky a postupy pro určení toho, kteří centrální depozitáři cenných papírů v EU jsou „významní“. Vzhledem k tomu, že orgán ESMA se stane orgánem přímého dohledu nad významnými centrálními depozitáři, mění se článek 2, aby se upravila definice „příslušného orgánu“, a doplňuje se nová definice „vnitrostátního příslušného orgánu“. Článek 10 se mění tak, aby odrážel novou úlohu orgánu ESMA jako orgánu dohledu. Hlava V týkající se sankcí se rovněž mění tak, aby odrážela novou úlohu orgánu ESMA, a v nové příloze II je uveden seznam porušení povinnosti, za která může orgán ESMA uložit sankce.

Článek 24a se mění tak, že se ruší kolegia pro významné centrální depozitáře, a články 15, 16, 17, 19, 20, 21, 21a, 22b, 27b, 60 a 62 se mění tak, aby pozměnily jednotlivé postupy s ohledem na novou úlohu orgánu ESMA. To zahrnuje například zrušení nutnosti stanoviska orgánu ESMA, pokud se jedná o významné centrální depozitáře. Článek 10 rovněž stanoví další podrobnosti o pravomocích orgánu ESMA v oblasti dohledu a dozoru nad významnými centrálními depozitáři.

Vzhledem k novým pravomocem orgánu ESMA nad významnými centrálními depozitáři stanoví nový článek 25a rámec pro poplatky za dohled, které může orgán ESMA účtovat.

Integrace služeb centrálních depozitářů

Článek 14 se mění tak, aby obsahoval podrobnější ustanovení o spolupráci mezi orgánem ESMA, relevantními orgány a vnitrostátními příslušnými orgány.

Článek 2 se mění tak, že se zavádí definice pojmu „uzlový centrální depozitář“, a nový článek 48a stanoví postup, kterým orgán ESMA určí, kteří centrální depozitáři v EU se považují za uzlové centrální depozitáře. V zájmu usnadnění přístupu ke všem finančním nástrojům vydaným v centrálních depozitářích v EU zavádí článek 48a požadavek, aby uzloví centrální depozitáři navázali reciproční spojení s ostatními uzlovými centrálními depozitáři a aby centrální depozitáři, kteří nejsou uzlovými centrálními depozitáři, navázali reciproční spojení s uzlovým centrálním depozitářem.

V zájmu další integrace centrálních depozitářů v EU se mění článek 40 tak, aby centrální depozitáři v EU, kteří vypořádávají peněžní složku svých obchodů v měně dostupné na integrované platformě EU, byli povinni se k této platformě přímo připojit a umožnit svým účastníkům vypořádat peněžní složku na účtech otevřených na této platformě.

Článek 54 se mění s cílem zmírnit požadavky, které se vztahují na případy, kdy centrální depozitář hodlá určit úvěrovou instituci k poskytování bankovních doplňkových služeb, zejména pokud je peněžní složka vypořádávána v jiných měnách než měnách EU.

Článek 19a se doplňuje za účelem zavedení zjednodušeného postupu pro externí zajišťování základních služeb v rámci skupiny centrálních depozitářů.

Zlepšení režimu pasportizace centrálních depozitářů 

S cílem odstranit zbývající překážky bránící pasportizaci služeb centrálních depozitářů v EU se mění článek 23 tak, aby vyžadoval pouze oznámení ex post, pokud centrální depozitář v EU začne nabízet své služby emitentům usazeným v jiném členském státě, než je členský stát, který centrálnímu depozitáři vydal povolení.

Tímto návrhem se rovněž mění pilotní režim DLT (nařízení (EU) 2022/858) s cílem zvýšit flexibilitu a proporcionalitu režimu, jakož i jeho rozsah a oblast působnosti a řešit obavy týkající se trvalosti režimu odstraněním časového omezení povolení udělených v rámci pilotního režimu.

Zajištění širší a pružnější oblasti působnosti způsobilých nástrojů a rozsahu činností

Článek 2 se mění a zavádí nové pojmy. Obchodní infrastruktura v rámci pilotního režimu je nyní mimo jiné označována jako DLT obchodní systém (DLT TV), což odráží skutečnost, že v rámci pilotního režimu by bylo možné provozovat jak mnohostranný obchodní systém, tak organizovaný obchodní systém. Článek 3 se mění tak, aby stanovil pružnější meze pilotního režimu, a to jak pokud jde o druh finančních nástrojů, které jsou způsobilé, tak pokud jde o rozsah činnosti, kterou lze v rámci těchto nástrojů provádět. Pokud jde o rozsah činností, návrh by zachoval celkovou maximální souhrnnou tržní hodnotu všech finančních nástrojů vedených na DLT, které mohou být přijaty k obchodování nebo zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, zvýšil by ji však na 100 miliard EUR. A v neposlední řadě by byly zrušeny mezní hodnoty pro jednotlivé produkty.

Vytvoření zjednodušeného režimu pro menší DLT tržní infrastruktury

Dále se mění článek 3 a doplňuje se nový článek 7a, který zavádí zjednodušený režim pro provozovatele menších DLT infrastruktur poskytujících služby centrálního depozitáře, pokud nepřekročí mezní hodnotu 10 miliard EUR celkové tržní hodnoty zaevidovaných finančních nástrojů vedených na DLT. Zjednodušený režim by obsahoval pravidla přizpůsobená rozsahu činností, které vykonávají menší provozovatelé. V závislosti na činnostech, které hodlají vykonávat, by žadatelé o zjednodušený režim museli být držiteli základního povolení, aby byli způsobilí, například licence pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, centrálního depozitáře nebo investiční podnik. Na subjekty působící ve zjednodušeném režimu by se vztahovala specifikovaná podmnožina ustanovení nařízení (EU) č. 909/2014, která vedou k přiměřenějšímu a na zásadách založenému přístupu k regulaci poskytování služeb centrálních depozitářů malého rozsahu.

Rozšíření okruhu způsobilých subjektů

Článek 4 se mění tak, aby se rozšířil okruh subjektů, které mohou provozovat DLT obchodní systém (DLT TV) a DLT systém obchodování a vypořádání (DLT TSS), a to tak, aby kromě investičních podniků a centrálních depozitářů zahrnoval i poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou oprávněni provozovat platformu pro obchodování s kryptoaktivy. Na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení provozovat DLT tržní infrastrukturu, by se vztahovaly požadavky stanovené v pravidlech EU pro obchodní a poobchodní činnosti (nařízení (EU) č. 600/2014, směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 909/2014), přičemž by mohli využívat cílené a opodstatněné výjimky jako ostatní provozovatelé DLT tržních infrastruktur.

Další výjimky týkající se žadatelů provozujících DLT obchodní systém (DLT TV) a DLT systém vypořádání (DLT SS)

Zavádějí se nové články 4a a 5a, které provozovatelům DLT tržních infrastruktur nabízejí možnost získat za určitých přísných podmínek výjimky z celé řady ustanovení směrnice 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 600/2014 a nařízení (EU) č. 909/2014, pokud je zjištěno, že jsou s používáním DLT neslučitelná nebo jsou pro ně vysoce nepřiměřená. Před udělením výjimky z konkrétních ustanovení musí příslušné orgány požádat orgán ESMA o nezávazné stanovisko.

Specifická pravidla pro provozovatele DLT systému vypořádání plateb pomocí peněz komerčních bank a elektronických peněžních tokenů

Článek 5 se mění tak, aby provozovatelé DLT systému vypořádání mohli určit úvěrové instituce k vypořádání plateb v penězích komerčních bank, které splňují obezřetnostní a kapitálové požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, ale které budou moci vykonávat další činnosti nad rámec poskytování bankovních doplňkových služeb za účelem vypořádání. Pokud jde o vypořádání plateb v elektronických peněžních tokenech, je vyjasněno, že většinu bankovních doplňkových služeb zahrnujících elektronické peněžní tokeny by měly poskytovat úvěrové instituce stejného typu, jaké mohou vypořádávat platby v penězích komerčních bank.

Poskytování individuálních služeb centrálních depozitářů, režimy vypořádání a interoperabilita mezi DLT tržními infrastrukturami 

Zavádějí se nové články 10a až 10f, které za prvé umožňují regulaci dvou základních služeb centrálního depozitáře, služby registrace a centrální evidence, a za druhé zavádějí nový model vypořádání, který se opírá o správce DLT účtů, kteří mají přístup k penězům centrální banky. Tyto články rovněž zajišťují komplexní dohled nad těmito novými způsoby poskytování základních služeb centrálního depozitáře. Služby DLT registrace i služby DLT centrální evidence může poskytovat investiční podnik, regulovaný trh, úvěrová instituce, centrální depozitář nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který získá zvláštní povolení k poskytování této služby, a to po prokázání souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 909/2014. V důsledku toho bude možné vydávat a evidovat finanční nástroje vedené na DLT mimo centrální depozitáře, tyto nástroje však budou muset být vypořádány prostřednictvím regulované tržní infrastruktury. Vypořádání finančních nástrojů vedených na DLT bude navíc možné mezi správci DLT účtů, kteří mají přístup k účtům v penězích centrální banky. Tito správci DLT účtů budou muset být součástí režimu vypořádání, což je soubor pravidel a postupů dohodnutých mezi účastníky pro vypořádání finančních nástrojů vedených na DLT, který musí být předem posouzen a schválen orgánem ESMA. Režim vypořádání a zúčastnění správci DLT účtů budou muset splňovat řadu požadavků zajišťujících spolehlivé výsledky vypořádání a pravidelně podávat zprávy orgánu ESMA.

A konečně, nový článek 10g vyžaduje, aby subjekty působící v poobchodním hodnotovém řetězci v rámci pilotního režimu i mimo něj zavedly technické normy, které budou podporovat interoperabilitu mezi DLT tržními infrastrukturami, a aby o své činnosti podávaly zprávy orgánu ESMA. S ohledem na úsilí odvětví je orgán ESMA povinen poskytnout Komisi technické poradenství ohledně podpory interoperability mezi DLT tržními infrastrukturami.

2025/0383 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010, č. 648/2012, č. 600/2014, č. 909/2014, 2015/2365, 2019/1156, 2021/23, 2022/858, 2023/1114, č. 1060/2009, 2016/1011, 2017/2402, 2023/2631 a 2024/3005, pokud jde o další rozvoj integrace kapitálových trhů a dohledu v Unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Strategie unie úspor a investic je součástí strategie Komise, jejímž cílem je vybudovat vizi Unie jako hospodářské mocnosti. Za tímto účelem je nezbytné vytvořit jednotný trh finančních služeb, a to řešením neefektivních prvků trhu vyplývajících z jeho roztříštěnosti, a vytvořit skutečně integrované evropské kapitálové trhy, které budou přístupné všem občanům a podnikům v celé Unii. Je rovněž důležité, aby se uvolnil potenciál finančních trhů Unie tím, že se umožní přístup k efektivnějšímu financování využívajícímu kapitálové trhy a usnadní se přeshraniční toky kapitálu; to by pak mělo podpořit hospodářství Unie, stimulovat tvorbu pracovních míst a zvýšit konkurenceschopnost.

(2)Je nezbytné podpořit bezproblémový kapitálový trh v celé EU posílením rámce dohledu a řešením roztříštěnosti regulace, a tím zajistit lepší integraci kapitálových trhů v celé Unii. Konkrétně řečeno, přestože by integrace kapitálových trhů v Unii měla být v konečném důsledku procesem, který je řízen trhem, mohou pokroku bránit určité překážky vyplývající zejména z legislativního rámce Unie. Unie by se proto měla zaměřit na odstranění překážek v odvětvích obchodních a poobchodních činností a správy aktiv, jakož i překážek, které brání zavádění nových technologií. S prohlubující se integrací trhů je také nezbytné, aby se v souladu s ní vyvíjel i rámec dohledu Unie.

(3)V souvislosti s politickým cílem zjednodušit právní předpisy v oblasti finančních služeb a zajistit účinnější a efektivnější provádění politik Unie rozeslala Komise po konzultaci s evropskými orgány dohledu, Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, Radou a Evropským parlamentem dne 1. října 2025 dopis, v němž snížila prioritu zmocnění, která nejsou nezbytná pro účinné fungování právních předpisů úrovně 1. U zmocnění se sníženou prioritou, u nichž by Komise byla ze zákona povinna jednat („příslušné sloveso + datum“), by se právní jasnost pro zúčastněné strany zvýšila, pokud by byl změněn i základní právní akt.

(4)Rozvoj hlubšího a integrovanějšího kapitálového trhu Unie, jak je plánován ve sdělení o unii úspor a investic, vyžaduje jednotný a účinný dohled ve všech členských státech. Rozdílné vnitrostátní postupy dohledu vytvářejí právní nejistotu, zvyšují náklady na přeshraniční činnost a tříští jednotný trh finančních služeb, čímž brání integraci trhů a efektivní alokaci kapitálu. K řešení těchto problémů je nezbytné posílit sbližování dohledu a případně svěřit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) další úkoly a pravomoci, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování práva Unie a účinný dohled nad subjekty s výrazným přeshraničním významem.

(5)Za tímto účelem by měl orgán ESMA získat další pravomoci a měl by být posílen rámec jeho správy a řízení a financování, aby se podpořilo transparentní, odpovědné a efektivní rozhodování na úrovni Unie a aby se zajistilo, že orgán ESMA bude mít dostatečné zdroje k plnění svých rozšířených povinností. Převedení pravomocí přímého dohledu ve vztahu k významným subjektům v oblasti tržní infrastruktury a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy na orgán ESMA by mělo spolu s posílenými nástroji pro sbližování dohledu přispět k integrovanějšímu, konkurenceschopnějšímu a odolnějšímu kapitálovému trhu, který přináší lepší výsledky pro investory, podniky a širší ekonomiku.

(6)Podle čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010( 15 ) musí orgán ESMA jednat v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny řadou legislativních aktů Unie, včetně několika směrnic a nařízení vyjmenovaných v uvedeném ustanovení. Aby bylo zajištěno plné uplatňování právních předpisů Unie ve finanční oblasti, měl by orgán ESMA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, kterými se směrnice provádějí ve vnitrostátním právu, způsobem, který je v souladu s právem Unie a respektuje přednost práva Unie.

(7)Kromě toho čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení dále stanoví, že orgán ESMA jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny jakýmkoli jiným právně závazným aktem Unie, který stanoví úkoly orgánu ESMA. Je nezbytné zajistit, aby se rozsah povinností a úkolů orgánu ESMA automaticky rozšířil na všechny následné právní předpisy Unie, které orgánu ESMA svěřují pravomoci nebo funkce.

(8)Aby se zohlednilo postupné rozšiřování povinností v oblasti přímého dohledu, šetření a vymáhání a dalších povinností orgánu ESMA v různých sektorech finančního systému, je nezbytné zavést definici účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu ESMA. Tato definice by měla zahrnovat všechny účastníky finančního trhu, pro které byly orgánu ESMA svěřeny pravomoci. Tato definice by měla zajistit jednotnost a jasnost při uplatňování pravomocí orgánu ESMA v oblasti dohledu bez ohledu na právní nástroj, z něhož tyto pravomoci vyplývají, a usnadnit zavedení společných procesních a organizačních opatření pro dohled a vymáhání.

(9)Aby orgán ESMA zajistil účinný výkon svých povinností v oblasti přímého dohledu, měl by uzavřít strukturovaná, ale pružná ujednání o spolupráci s ostatními orgány. Tato spolupráce by měla zahrnovat celou řadu situací odpovídajících vyvíjející se úloze orgánu ESMA. Uvedená ujednání by měla v první řadě řešit případy, kdy jsou vnitrostátní příslušné orgány nadále odpovědné za určité subjekty nebo činnosti, ale po převzetí pravomocí přímého dohledu orgánem ESMA přestanou být odpovědné za dohled nad určitými subjekty, což vyžaduje přechodná řešení pro zajištění kontinuity a řádného přechodu odpovědnosti. Za druhé by se tato ujednání o spolupráci měla vztahovat na případy, kdy vedle pravomocí orgánu ESMA v oblasti přímého dohledu mají příslušné odborné znalosti nebo konzultační práva podle práva Unie jiné subjekty Unie nebo vnitrostátní orgány, ačkoli nejednají nebo nejednaly jako příslušné orgány, například Evropská centrální banka ve vztahu k ústředním protistranám. Za třetí, tato ujednání o spolupráci by se měla vztahovat na případy, kdy úkoly nejsou převedeny na orgán ESMA, například dozor nad trhem pro obchodní systémy. Pro řešení těchto různých situací, a zejména pro zajištění hladkého přechodu, by měl mít orgán možnost pružně stanovovat ujednání o spolupráci přizpůsobená příslušnému odvětví, povaze úkolů a požadované míře zapojení. Tato ujednání mohou sahat od úzké strukturální spolupráce, včetně zřízení společných týmů dohledu nebo provádění společných kontrol, přes volnější formy operativní koordinace až po postupně autonomnější dohled orgánu ESMA odpovídající rozvoji jeho kapacity. Tato ujednání o spolupráci by měla rovněž umožňovat jejich postupné úpravy v průběhu času a případně zřízení místních zastoupení orgánu ESMA v členských státech. Ujednání o spolupráci by měla rovněž prosazovat účinný dohled efektivně využívající zdroje, zajišťovat kontinuitu a konzistentnost výsledků dohledu a náležitě respektovat povinnosti stanovené právními předpisy a zdroje ostatních orgánů. Spolupráce by se měla řídit zásadami účinnosti, proporcionality, vzájemné důvěry a dobré víry a měla by podporovat účinné využívání zdrojů při zachování nezávislosti a odpovědnosti orgánu ESMA za plnění jeho úkolů. Aby se zohlednilo postupné budování dohledové kapacity orgánu ESMA a zajistilo úplné a účinné převzetí jeho úkolů v oblasti dohledu, měla by být ujednání o spolupráci předmětem pravidelného přezkumu ze strany orgánu ESMA.

(10)Za určitých okolností mohou dočasné výjimky nebo jiná přechodná opatření podle právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb skončit před vstupem v platnost nebo před úplným provedením nových nebo pozměněných ustanovení, kterými se zavádí trvalá výjimka, náhradní rámec nebo nový regulační režim. Kromě toho může dojít k významnému vývoji na trhu, který způsobí, že dodržování konkrétních požadavků podle stávajícího práva Unie bude dočasně nepřiměřené, provozně neproveditelné nebo zbytečně zatěžující s ohledem na převládající tržní podmínky a základní cíle regulace. Aby byla zajištěna právní jistota a kontinuita regulace a aby se předešlo zbytečnému narušení trhu, je vhodné stanovit, že oznámení o neuplatnění postupu podle článku 9a nařízení (EU) č. 1095/2010 lze použít také v případech, kdy i) během postupného zavádění nových požadavků vznikne mezera v právní úpravě nebo ii) výjimečné tržní podmínky vedou k nepřiměřené zátěži pro účastníky trhu spojené s dodržováním předpisů.

(11)Na podporu spolupráce mezi orgány a usnadnění nových platforem pro spolupráci by měl orgán vyvinout odpovídající technologickou platformu, která by usnadnila shromažďování a uchovávání údajů a informací, přístup k údajům a informacím a jejich zpracování. Tato datová platforma by měla přispívat k vysoce kvalitní správě dat v souladu se zásadami „FAIR“ (dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná data) a měla by rovněž zahrnovat technologii dohledu a další nástroje pro zlepšení analytických a monitorovacích schopností relevantních orgánů.

(12)Agentura by v postavení zpracovatele osobních údajů měla zavést vhodná technická a organizační opatření, aby zajistila bezpečnost, dostupnost, údržbu a rozvoj softwaru a IT infrastruktury platformy a aby zpracování osobních údajů v souvislosti s usnadněním přístupu k informacím a jejich výměny na platformě bylo v souladu s právem Unie, které stanoví povinnosti shromažďovat a vyměňovat tyto údaje, a v souladu s právními předpisy o ochraně údajů. Pokud má agentura povinnost zpracovávat osobní údaje podle jiných aktů Unie, měla by plnit své povinnosti správce těchto údajů.

(13)S ohledem na pravomoci a působnost orgánu ESMA vůči široké kategorii subjektů a s cílem zajistit účinný a jednotný výkon jeho pravomocí v oblasti dohledu ve všech odvětvích je vhodné v nařízení (EU) č. 1095/2010 racionalizovat a konsolidovat procesní rámec pro výkon nástrojů dohledu, které orgán ESMA potřebuje k plnění svých úkolů. Tyto pravomoci, které jsou v současné době rozptýleny v různých odvětvových aktech Unie, by měly být v co největší míře nahrazeny jednotným horizontálním rámcem použitelným na všechny subjekty podléhající přímému dohledu orgánu ESMA. Tento horizontální rámec by měl poskytnout ucelený soubor procesních pravidel, jimiž se řídí žádosti orgánu ESMA o informace, jeho šetření a kontroly na místě, jakož i přijímání opatření v oblasti dohledu, pokut a penále. Takové žádosti o informace a přístup k nim, a to i během šetření a kontrol na místě, mohou zahrnovat osobní údaje, pokud jsou relevantní a nezbytné pro plnění úkolů orgánu, a jakékoli zpracování těchto údajů by mělo být v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu osobních údajů, zejména se zásadami nezbytnosti, proporcionality a účelového omezení. Kromě toho by tento horizontální rámec měl zajišťovat plné respektování práva na obhajobu a povinnosti mlčenlivosti a poskytovat odpovídající soudní ochranu, včetně přezkumu rozhodnutí orgánu ESMA Soudním dvorem Evropské unie. Soudržným a jednotným stanovením takového procesního rámce a zrušením procesních ustanovení pro jednotlivá odvětví by Unie měla posílit právní jistotu, podpořit sbližování a efektivnost dohledu a podpořit účinný a odpovědný výkon povinností orgánu ESMA v oblasti přímého dohledu. Aby se předešlo překrývání nebo nesouladu právních předpisů, aby se zajistilo, že orgán ESMA bude své pravomoci vykonávat účinným způsobem, aby se zachovala soudržnost acquis Unie a byla dodržena zásada, podle níž mají zvláštní pravidla přednost před obecnými pravidly, měla by se v případech, kdy odvětvové právní předpisy obsahují zvláštní ustanovení přizpůsobená procesním pravomocem orgánu v určitých odvětvích nebo oblastech, tato ustanovení nadále používat a případně mít přednost před obecnými pravomocemi stanovenými v nařízení.

(14)Účinný dohled a spolupráce mezi příslušnými orgány v souvislosti s přeshraničním poskytováním finančních služeb jsou nezbytné pro ochranu investorů a posílení důvěry ve finanční systém v Unii. Za tímto účelem by měl být orgán ESMA vybaven posílenými nástroji pro sbližování dohledu, včetně mechanismů pro řešení selhání dohledu a nástrojů pro usnadnění spolupráce a řešení sporů mezi příslušnými orgány, aby bylo zajištěno, že účastníci finančního trhu budou podléhat vysoce kvalitnímu dohledu.

(15)V zájmu řešení prokázaných selhání dohledu při schvalování finančních produktů, služeb nebo subjektů působících v celé Unii je nezbytné poskytnout orgánu ESMA možnost požadovat, aby si příslušný orgán před udělením schválení vyžádal jeho stanovisko, pokud srovnávací hodnocení nebo šetření odhalí nedostatky v oblasti dohledu, které by mohly ohrozit integritu finančních trhů, finanční stabilitu nebo ochranu investorů. Postup srovnávacího hodnocení nebo šetření, jak je stanoven v čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1095/2010, poskytuje spolehlivý a transparentní rámec pro zjišťování selhání dohledu a přijímání nápravných opatření. Stanovisko orgánu ESMA by mělo poskytnout další úroveň kontroly a dohledu a zajistit, aby finanční produkty a služby a subjekty působící v Unii splňovaly nejvyšší standardy dohledu. Aby se zabránilo vstupu produktů, služeb nebo subjektů na trh EU bez odpovídajícího dohledu, je nezbytné umožnit orgánu ESMA, aby ve svém stanovisku uložil příslušným orgánům přijmout nápravná opatření k odstranění nedostatků v oblasti dohledu, která orgán ESMA zjistí.

(16)Pro usnadnění pravidelné a strukturované výměny informací, navrhování řešení a posílení spolupráce při řešení společných problémů a rizik a pro podporu celkového cíle jednotného a účinného dohledu je nezbytné zajistit platformy pro spolupráci mezi příslušnými orgány. Tyto platformy by měly být flexibilní a měly by orgánu ESMA umožňovat, aby inicioval nebo reagoval na žádosti příslušných orgánů, a neměly by se dotýkat stávajících mandátů a povinností těchto příslušných orgánů v oblasti dohledu. Tyto platformy pro spolupráci by měly mezi účastníky finančního trhu rovněž podporovat transparentnost, odpovědnost a kulturu dodržování předpisů, přičemž orgán ESMA by měl vykonávat své pravomoci při řešení sporů a zajišťování souladu s právem Unie.

(17)Vzhledem k tomu, že neexistuje mechanismus vzájemného uznávání správních rozhodnutí, mají vnitrostátní příslušné orgány značné potíže při vymáhání správních pokut v přeshraničním kontextu. Pro zajištění účinného vymáhání pravidel a řádného fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb je nezbytné zavést mechanismus pro vzájemné uznávání rozhodnutí o uložení správní pokuty a pomoc při vyřizování žádostí o vymáhání takové pokuty, který by měl být založen na zásadě vzájemné důvěry. Za tímto účelem by měly být důvody pro zamítnutí žádosti o vymáhání správní pokuty omezeny na nezbytné minimum.

(18)Pro zajištění jednotného a transparentního přístupu k financování dohledových činností orgánu ESMA je nezbytné harmonizovat a konsolidovat zásady, jimiž se řídí výběr poplatků od subjektů spadajících do oblasti působnosti orgánu ESMA, které jsou v současné době jednotlivě stanoveny v odvětvových právních předpisech, které orgánu ESMA svěřují pravomoci přímého dohledu. Stanovení společných zásad pro rozsah, výpočet a transparentnost těchto poplatků by mělo podpořit rovné podmínky pro subjekty napříč odvětvími, zajistit přiměřené uplatňování nákladů na dohled a poskytnout právní jistotu stávajícím i novým subjektům spadajícím do oblasti působnosti orgánu ESMA. Tyto poplatky by měly pokrýt veškeré náklady, které orgánu ESMA vzniknou při plnění jeho úkolů v oblasti dohledu, mimo jiné včetně nákladů na práci v oblasti sbližování dohledu v příslušném odvětví, na vývoj, provoz a údržbu IT nástrojů a systémů nezbytných pro přímý dohled, jakož i odpisových nákladů na tyto systémy a související infrastrukturu. Orgán ESMA by měl být náležitě financován. Je proto důležité stanovit, že pokud jde o nové úkoly orgánu ESMA předpokládané tímto nařízením, které nejsou financovány z poplatků, měl by být orgán ESMA financován z 50 % z prostředků Unie a z 50 % z příspěvků členských států, poskytnutých v souladu s postupem vážení hlasů uvedeným v čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.

(19)S ohledem na budoucí nové pravomoci orgánu ESMA by měla být odpovídajícím způsobem upravena jeho řídicí struktura. K zajištění účinného a nestranného fungování orgánu ESMA je nezbytné posílit jeho správu a řízení zavedením nezávislé výkonné rady s členy zaměstnanými na plný úvazek, což by mělo posílit schopnost orgánu přijímat rychlá a na Unii zaměřená rozhodnutí, zejména v oblasti dohledu nad účastníky finančního trhu. Výkonná rada složená z předsedy a pěti nezávislých členů zaměstnaných na plný úvazek s různorodou praxí v oblasti dohledu a odbornými znalostmi v odvětvích pod dohledem orgánu ESMA by měla odpovídat za rozhodnutí v záležitostech dohledu určená účastníkům finančního trhu. Výkonná rada by měla být rovněž odpovědná za rozhodnutí určená jednomu příslušnému orgánu nebo omezenému počtu příslušných orgánů, včetně řešení sporů, případů porušení práva Unie a srovnávacích hodnocení. Tato rozhodnutí jsou svěřena výkonné radě, aby se zvýšila rychlost a reaktivita rozhodování a aby se zajistilo, že rozhodnutí budou zohledňovat společný evropský zájem. Výkonná rada by měla rovněž převzít pravomoci stávající správní rady při přípravě pracovních programů a rozpočtu orgánu ESMA. To by mělo zajistit účinné, nestranné a na EU zaměřené rozhodování. V zájmu zajištění transparentnosti a demokratické kontroly by členy výkonné rady zaměstnané na plný úvazek měla jmenovat Rada na základě užšího seznamu, který sestaví Komise, a návrhu rady orgánů dohledu v návaznosti na schválení Evropským parlamentem.

(20)Aby bylo zajištěno jasné rozdělení povinností a účinný systém brzd a protiváh, měla by rada orgánů dohledu zůstat hlavním orgánem orgánu ESMA pro rozhodnutí týkající se regulace a pro sbližování dohledu. V zájmu posílení unijního rozměru rozhodovacího procesu v radě orgánů dohledu je třeba upravit složení rady tak, aby zahrnovala členy výkonné rady zaměstnané na plný úvazek jako členy s hlasovacím právem při rozhodování v oblasti dohledu. Aby byl zajištěn vyvážený přístup a zohlednění vnitrostátních aspektů, měla by mít rada orgánů dohledu pravomoc vznést námitky proti významným rozhodnutím výkonné rady v oblasti dohledu do deseti dnů (nebo v naléhavých případech do 48 hodin), zatímco výkonná rada by měla mít povinnost dvakrát ročně podávat radě orgánů dohledu zprávy o své činnosti v oblasti dohledu a měla by mít možnost vyžádat si stanoviska k otázkám dohledu.

(21)Je nezbytné zefektivnit a sladit ustanovení o přezkumu v nařízení (EU) č. 1095/2010 se stávajícími požadavky na hodnocení agentur, jak jsou stanoveny ve společném prohlášení a společném přístupu k decentralizovaným  agenturám EU z července 2012, které stanoví pravidelná hodnocení každých pět let namísto tří let. Cílené přezkumy stanovené v uvedeném nařízení, které začínají pět let po vstupu v platnost, nahrazují hodnocení a umožňují Komisi posoudit příslušné aspekty činnosti orgánu ESMA po uplynutí odpovídající doby. Tento přístup je v souladu s cílem snížit regulační zátěž a podpořit cílenější a účinnější regulační rámec, což umožní informované rozhodování o případných zjednodušeních a zlepšeních.

(22)Povolování ústředních protistran v rámci Unie a dohled nad nimi v současné době zajišťují příslušné orgány členských států, v nichž jsou ústřední protistrany usazeny, ve spolupráci s orgánem ESMA a kolegii ústředních protistran. Navzdory dosud dosaženému pokroku v harmonizaci dohledu nad ústředními protistranami v Unii přetrvávají mezi těmito vnitrostátními orgány napříč Unií rozdílné postupy dohledu nad ústředními protistranami, což vytváří nerovné podmínky pro ústřední protistrany v Unii. Tato situace zvyšuje složitost rámce Unie pro ústřední protistrany a pro ústřední protistrany v Unii představuje další zátěž a dodatečné náklady, a to i ve srovnání s ústředními protistranami tier 2, nad nimiž vykonává přímý dohled orgán ESMA. S rozvojem hlubších a likvidnějších kapitálových trhů v Unii v rámci unie úspor a investic by mohly tyto nerovné podmínky zvýšit riziko regulatorní arbitráže a pobídky k ní, což by mohlo vést k problémům v oblasti finanční stability. Aby se zajistilo jednotné uplatňování obezřetnostních a organizačních požadavků a požadavků na obchodní jednání ústředních protistran v Unii, zejména v případě ústředních protistran s významnou clearingovou činností, ústředních protistran s významným přeshraničním rozměrem a ústředních protistran, jež jsou součástí skupiny zahrnující jiné tržní infrastruktury, nad nimiž vykonává dohled orgán ESMA, měl by dohled nad těmito ústředními protistranami vykonávat orgán ESMA na základě svých odborných znalostí a zkušeností s uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 16 . Ústřední protistrany s malou clearingovou činností a působící spíše na domácím trhu, které jsou považovány za méně významné, by měly nadále využívat dohledu místních orgánů, které jsou lépe obeznámeny s domácími trhy 17 .

(23)Pro určení toho, které ústřední protistrany povolené podle nařízení (EU) č. 648/2012 by měly být považovány za významné, a tudíž by měly podléhat dohledu orgánu ESMA, je nezbytné stanovit jasná a objektivní kritéria, jež by měla odrážet činnosti a rizika dotčených ústředních protistran. V zájmu zjednodušení a zamezení zbytečné administrativní zátěži by stávající ústřední protistraně, která je v pozdější fázi určena jako významná, nemělo být vydáváno nové povolení.

(24)Vnitrostátní příslušné orgány, které vykonávají dohled nad méně významnými ústředními protistranami, by měly s orgánem ESMA intenzivněji spolupracovat, aby zajistily jednotný přístup k dohledu, a tím i rovné podmínky pro ústřední protistrany. Pokud to budou členské státy chtít, měly by mít možnost určit orgán ESMA příslušným orgánem pro méně významné ústřední protistrany usazené v jejich jurisdikci. Pokud by navíc dříve významná ústřední protistrana přestala splňovat podmínky nutné k tomu, aby byla považována za významnou, mělo by být vnitrostátnímu příslušnému orgánu poskytnuto dostatečné přechodné období, aby se mohl připravit, než formálně převezme odpovědnost za dohled nad touto ústřední protistranou. Případně by měl mít vnitrostátní příslušný orgán možnost ponechat dohled nad touto dříve významnou ústřední protistranou na orgánu ESMA. Kromě toho by v zájmu zajištění jednotnosti a rovných podmínek pro významné a méně významné ústřední protistrany měl být orgán ESMA také orgánem odpovědným za schvalování dohod o interoperabilitě a za předsedání kolegiím pro méně významné ústřední protistrany. Nová úprava dohledu nad ústředními protistranami v Unii, zejména úloha orgánu ESMA jako příslušného orgánu pro významné ústřední protistrany, by měla být zohledněna v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 18 .

(25)Orgán ESMA by měl úzce spolupracovat s orgány odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami povolenými v Unii a s orgány, které mají zkušenosti s dohledem nad ústředními protistranami, a čerpat z jejich zkušeností, aby využil znalostí těchto orgánů. Za tímto účelem by měl orgán ESMA uzavřít komplexní ujednání o spolupráci s těmito subjekty a orgány, včetně vnitrostátního příslušného orgánu v členském státě, v němž je daná ústřední protistrana usazena, Evropské centrální banky, ostatních centrálních bank, které emitují nejrelevantnější měny Unie, které daná ústřední protistrana zpracovává, příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy a centrálními depozitáři cenných papírů, které ústřední protistrana obsluhuje, a příslušného orgánu odpovědného za dohled nad nejaktivnějšími členy clearingového systému. Tato ujednání by měla stanovit konkrétní způsoby a provozní opatření pro průběžný dohled i pro dohled za výjimečných okolností, jako jsou mimořádné situace.

(26)V nařízení (EU) č. 648/2012 by měly být zohledněny nové povinnosti v oblasti dohledu svěřené orgánu ESMA a změny vnitřní organizační struktury orgánu ESMA, včetně zrušení výboru pro dohled nad ústředními protistranami, jehož úkoly by měly být svěřeny nově zřízené výkonné radě. Vzhledem k jedinečnému postavení ústředních protistran ze třetích zemí by ustanovení týkající se postupů, které se na ně vztahují, měla zůstat součástí nařízení (EU) č. 648/2012, a neměla by být převedena do nařízení (EU) č. 1095/2010. Kromě toho by se s ohledem na tyto změny v zájmu dalšího zjednodušení budoucí organizační struktury a pracovních ujednání a odstranění zbytečné zátěže nemělo vyžadovat, aby významné ústřední protistrany měly kolegium. Podobně by vzhledem k novým povinnostem orgánu ESMA v oblasti dohledu nad významnými ústředními protistranami měly být zrušeny požadavky na stanoviska orgánu ESMA týkající se těchto ústředních protistran. Opatření v oblasti dohledu nad méně významnými ústředními protistranami by měla z velké části zůstat nezměněna, neboť tyto ústřední protistrany mají spíše vnitrostátní oblast působnosti a měly by využívat místních vědomostí a odborných znalostí vnitrostátních orgánů.

(27)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/791 19 změnilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 20 s cílem odstranit překážky vzniku služby konsolidovaných obchodních informací, pokud jde o dluhopisy, akcie a fondy obchodované v obchodním systému (ETF) a OTC deriváty. Pro danou akcii nebo fond obchodovaný v obchodním systému s jakýmkoli časovým razítkem je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací povinen zveřejnit evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu a objem dostupný za tyto ceny v celé Unii. Konsolidované obchodní informace by však nezveřejňovaly totožnost obchodního systému, v němž bylo dosaženo evropské nejlepší kupní a prodejní ceny, protože by objemy dostupné za evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu nepřiřazovaly jednotlivým obchodním systémům, ani by nezahrnovaly údaje o nabídkách a poptávkách mimo evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu a související objemy. To významně omezuje přidanou hodnotu konsolidovaných obchodních informací, protože jejich uživatelé jsou tím zbaveni možnosti najít objemy dostupné za evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu a nemají reprezentativní přehled o hloubce likvidity, která je k dispozici pro obchodování. V zájmu dalšího zvýšení své atraktivity by proto měly konsolidované obchodní informace pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému nabízet podrobnější přehled obchodních zájmů, který by zahrnoval pět nejlepších kupních a prodejních cen s objemy dostupnými za tyto ceny a s uvedením jednotlivých obchodních systémů, v nichž jsou tyto objemy k dispozici.

(28)Uzavírací cena obchodovacího dne má pro akciové trhy zásadní význam, protože představuje klíčovou referenční cenu, která se obvykle používá pro oceňování fondů a fondů obchodovaných v obchodním systému a pro stanovení referenčních hodnot. Většinou se uzavírací cena odvozuje z uzavírací aukce v obchodním systému, kde byly cenné papíry poprvé přijaty k obchodování („primární obchodní systém“). Podíl objemů kapitálových nástrojů obchodovaných v uzavírací aukci se v průběhu času výrazně zvýšil. Konkurence v segmentu uzavíracích aukcí však zůstává omezená a největší podíl na obchodování v uzavíracích aukcích mají stále uzavírací aukce v primárním obchodním systému. Tato situace navíc vyvolává obavy o odolnost, protože incidenty, včetně výpadků, v primárních obchodních systémech mohou mít přímý dopad na schopnost účastníků trhu oceňovat svá aktiva. Aby se podpořila hospodářská soutěž v segmentu uzavíracích cen a aby se zajistilo, že se účastníci trhu budou moci spolehnout na uzavírací cenu, která je alternativou k uzavírací aukční ceně dosažené v primárním obchodním systému, je nutné požadovat, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému zveřejňoval objemově váženou uzavírací cenu vyplývající ze všech uzavíracích aukcí provozovaných obchodními systémy, které jsou poskytovateli údajů. Orgán ESMA by měl vydat doporučení k upřesnění metodiky, kterou by měly služby konsolidovaných obchodních informací používat k určení objemově vážené uzavírací ceny.

(29)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 21 obsahuje harmonizovaná pravidla pro povolování a provozování obchodních systémů. Provedení uvedené směrnice ve vnitrostátních právních předpisech však vedlo k rozdílným vnitrostátním požadavkům. Kromě toho členské státy doplnily ustanovení provedená v jejich vnitrostátním právu o vnitrostátní požadavky v případech, kdy směrnice nestanovila žádné požadavky. Tento přístup vedl k nerovným podmínkám, roztříštěnosti jednotného trhu a zvýšené zátěži a nákladům pro provozovatele obchodních systémů působících v několika členských státech a nakonec i pro emitenty a koncové investory, které obsluhují. Je proto nutné zavést jednotnější rámec, aby se vyrovnaly podmínky, zabránilo se možné regulatorní arbitráži a podpořil se rozvoj přeshraničních činností. Z toho důvodu je zapotřebí převést požadavky týkající se povolování a provozování regulovaných trhů a provozování mnohostranného obchodního systému (dále také „MTF“) nebo organizovaného obchodního systému (dále také „OTF“) investičním podnikem nebo organizátorem trhu ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014 a tato ustanovení dále doplnit, zejména zavést harmonizovaná pravidla v oblastech, které se dříve řídily vnitrostátními právními předpisy.

(30)Organizační požadavky stanovené v čl. 19 odst. 3 a v článku 47 směrnice 2014/65/EU nezohledňují, zda je organizátor trhu nebo investiční podnik provozující obchodní systém součástí skupiny. Konkrétně se k jakékoli vnitroskupinové dohodě o rozdělení zdrojů nebo funkcí mezi subjekty skupiny přistupuje stejně jako k dohodě o externím zajišťování uzavřené se subjekty mimo skupinu. Tento přístup nebere v úvahu vznik přeshraničních skupin obchodních systémů a v důsledku toho omezuje schopnost těchto skupin využívat skupinové synergie a těžit z úspor z rozsahu, čímž vytváří překážky pro přeshraniční rozdělování zdrojů a funkcí v rámci skupiny. Navíc rozdělování zdrojů v rámci skupiny, kde všechny subjekty podléhají stejným vnitřním kontrolám a postupům, s sebou nese nižší míru rizika ve srovnání s externím zajišťováním činností třetí stranou. Současný přístup však dostatečně nerozlišuje mezi riziky spojenými s rozdělováním zdrojů uvnitř skupiny a externím zajišťováním. Organizační požadavky na obchodní systémy by proto měly být zjednodušeny pro obchodní systémy, které jsou součástí skupiny a mají v úmyslu využívat zdroje jiného subjektu, který je součástí téže skupiny a nachází se v Unii, nebo výkon funkce tímto subjektem. Taková skupinová ujednání by neměla být pro účely nařízení (EU) č. 600/2014 považována za externí zajišťování, pokud jsou splněny určité podmínky pro zajištění účinného dohledu. Obchodní systém, který využívá zdroje jiného subjektu, který je součástí stejné skupiny, nebo výkon funkce tímto subjektem, by však měl zůstat plně odpovědný za plnění svých povinností podle nařízení (EU) č. 600/2014. Vzhledem ke zvýšeným rizikům v oblasti dohledu by mělo být vnitroskupinové ujednání, které zahrnuje subjekt se sídlem mimo Unii, stále považováno za externí zajišťování.

(31)Podle čl. 53 odst. 6 směrnice 2014/65/EU má regulovaný trh povolený v jednom členském státě právo vytvořit na území jiných členských států vhodné systémy usnadňující přístup na tento trh a obchodování na něm dálkovým členům nebo účastníkům usazeným v těchto jiných členských státech. Směrnice 2014/65/EU výslovně neupravuje další práva pasportizace pro regulované trhy, včetně možnosti zřizovat pobočky v jiných členských státech. Neexistence výslovného ustanovení vede k rozdílným výkladům, pokud jde o možnost regulovaného trhu zřídit pobočku v jiném členském státě a činnosti, které může regulovaný trh provádět v rámci režimu pasportizace. Je důležité zvýšit jasnost režimu pasportizace pro regulované trhy tím, že se jasněji stanoví, že regulované trhy mohou bezproblémově vykonávat činnost, pro kterou jim bylo vydáno povolení, v celé Unii na základě volného pohybu služeb nebo práva usazování. To vedle zajištění vhodných opatření pro usnadnění přístupu dálkových členů nebo účastníků usazených v jiném členském státě na tento regulovaný trh a obchodování na něm zahrnuje také činnosti související s přijímáním členů nebo účastníků na daný regulovaný trh a činnosti související s přijímáním finančních nástrojů k obchodování na tomto regulovaném trhu. Aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny obchodní systémy, měl by se na organizátory trhu a investiční podniky provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém vztahovat stejný režim pasportizace.

(32)Směrnice 2014/65/EU v současnosti vyžaduje, aby každý regulovaný trh v Unii podléhal individuálnímu povolení. Z toho vyplývá, že organizátoři trhu, kteří hodlají provozovat regulované trhy v různých členských státech, tak mohou činit pouze tak, že pro každý jednotlivý regulovaný trh, který hodlají provozovat, požádají o povolení příslušný orgán domovského členského státu, který je rovněž odpovědný za průběžný dohled nad tímto trhem. To vedlo k situaci, kdy několik členských států zavedlo vnitrostátní právní předpisy, které jako podmínku povolení regulovaného trhu vyžadují, aby byl organizátor trhu právnickou osobou usazenou v členském státě, v němž regulovaný trh žádá o povolení. Z tohoto důvodu nemohou skupiny, které provozují regulované trhy v několika členských státech, zefektivnit svou organizační strukturu a vztahy v oblasti dohledu, protože jsou povinny udržovat několik subjektů podléhajících dohledu v různých členských státech. To výrazně zvyšuje náklady a složitost provozování regulovaných trhů v různých členských státech. V zájmu odstranění překážek a snížení provozních nákladů přeshraničních skupin je nezbytné zrušit možnost členských států vyžadovat zřízení samostatné právnické osoby na svém území jako podmínku povolení regulovaného trhu. Kromě toho se v zájmu dalšího usnadnění přeshraničního fungování regulovaných trhů zavádí nový rámec, který umožní právnickým osobám, které chtějí provozovat více než jeden obchodní systém ve více než jednom členském státě, aby tak činily jakožto celoevropský organizátor trhu (PEMO) na základě jednoho povolení, které uděluje orgán ESMA. Tento nový rámec by neměl nahradit stávající režim povolování a provozování regulovaných trhů. Namísto toho by se měl dobrovolně používat na subjekty, které chtějí působit na základě jednoho povolení.

(33)Povolení celoevropského organizátora trhu by mělo uvádět všechny obchodní systémy, které je celoevropský organizátor trhu oprávněn provozovat. Celoevropský organizátor trhu, který hodlá provozovat další obchodní systémy, by měl požádat o rozšíření svého původního povolení. Aby se zajistilo účinné zjednodušení dohledu nad celoevropským organizátorem trhu, neměl by být celoevropský organizátor trhu povinen žádat o individuální povolení pro obchodní systémy, které provozuje, v členských státech, v nichž se tyto obchodní systémy nacházejí nebo jsou provozovány. Obdobně, pokud se celoevropský organizátor trhu stane provozovatelem stávajícího obchodního systému, mělo by se povolení udělené tomuto konkrétnímu regulovanému trhu nebo v případě mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů organizátorovi trhu nebo investičnímu podniku za účelem provozování tohoto obchodního systému považovat za zrušené v okamžiku nabytí účinnosti povolení pro celoevropského organizátora trhu nebo rozšířeného povolení obsahujícího pozměněný seznam obchodních systémů, které tento celoevropský organizátor trhu provozuje.

(34)Podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů se území, na kterém se obchodní systém nachází nebo je provozován, často používá jako kritérium pro určení vnitrostátního práva, které by se mělo použít na oblasti, jež nejsou přímo upraveny právem Unie, a pro určení příslušného orgánu. To zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, která stanoví požadavky týkající se zveřejňování pravidelných a průběžných informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou již přijaty k obchodování na regulovaném trhu nacházejícím se nebo působícím v členském státě, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, podle kterého jsou vnitrostátní příslušné orgány povinny zajistit, aby se na jejich území uplatňovala ustanovení o zneužívání trhu ve vztahu k veškerým činnostem prováděným v souvislosti s nástroji přijatými k obchodování nebo obchodovanými na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému působícím na jejich území. Celoevropský organizátor trhu bude provozovat, ať už na základě volného pohybu služeb, nebo zřízením pobočky, obchodní systémy ve více členských státech na základě jediné licence, která je udělena samotnému celoevropskému organizátorovi trhu, nikoli obchodním systémům, které provozuje. Vzhledem k tomu, že neexistuje individuální povolení pro každý obchodní systém provozovaný celoevropským organizátorem trhu, a vzhledem k tomu, že celoevropský organizátor trhu bude provozovat všechny systémy prostřednictvím jedné právnické osoby usazené v jednom členském státě a působící přeshraničně, je nezbytné, aby celoevropský organizátor trhu pro každý obchodní systém, který provozuje, určil členský stát, jehož území se má považovat za území, kde se daný obchodní systém nachází nebo je provozován. Toto určení by mělo záviset na tom, jak se celoevropský organizátor trhu rozhodne nabízet svůj obchodní systém společnostem, které žádají o přijetí k obchodování v tomto obchodním systému, nebo členům či účastníkům přijatým do tohoto obchodního systému. Vnitrostátní právní předpisy tohoto členského státu by se měly použít na všechny záležitosti týkající se obchodování, které nejsou upraveny přímo použitelným právem Unie, pokud toto použití závisí na umístění nebo provozování obchodního systému. V zájmu zajištění právní předvídatelnosti je v případech, kdy se celoevropský organizátor trhu stane provozovatelem obchodního systému, který je již povolen, nutné požadovat, aby se mělo za to, že tento obchodní systém se nachází nebo je provozován v členském státě, kde byl původně povolen.

(35)Orgán ESMA posuzoval obchodní činnost s úrokovými deriváty. Z posouzení vyplynulo, že dohody o budoucích úrokových sazbách a swapy založené na úrokových sazbách v jedné měně jsou obecně nelikvidní. Aby bylo zajištěno, že požadavky na transparentnost se budou vztahovat pouze na nejstandardnější a nejlikvidnější úrokové deriváty, je nutné z požadavků na transparentnost vyloučit dohody o budoucích úrokových sazbách a swapy založené na úrokových sazbách v jedné měně.

(36)Článek 14 nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby systematičtí internalizátoři při obchodech s objemy nepřesahujícími dvojnásobek standardního tržního objemu pravidelně a průběžně během obvyklé doby obchodování uveřejňovali pevné kotace akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému, pro které jsou systematickými internalizátory a pro které existuje likvidní trh. Článek 15 nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby systematičtí internalizátoři prováděli pokyny, které obdrží od zákazníků v souvislosti s uvedenými nástroji, za ceny kotované v okamžiku přijetí pokynu. Tento článek také umožňuje, aby systematičtí internalizátoři prováděli pokyny zákazníků za lepší cenu, pokud tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu. V zájmu posílení tvorby cen pro pokyny neprofesionálních zákazníků je nutné zajistit, aby v případě, že systematický internalizátor provede pokyn neprofesionálního zákazníka, který je jako takový výslovně označen, za cenu, která je lepší než kotovaná cena, tento systematický internalizátor okamžitě, a v každém případě před provedením pokynu, aktualizoval kotovanou cenu tak, aby odrážela toto zlepšení ceny. Kromě toho by systematičtí internalizátoři měli mít povinnost předávat do konsolidovaných obchodních informací týkajících se akcií a fondů obchodovaných v obchodním systému údaje, které zveřejňují podle článku 14 nařízení (EU) č. 600/2014, aby služby konsolidovaných obchodních informací mohly pro danou akcii nebo fond obchodovaný v obchodním systému distribuovat kromě nejlepších kupních a prodejních cen pro knihy průběžných pokynů samostatně pět nejlepších kupních a prodejních kotací v celé Unii, které zveřejnili systematičtí internalizátoři, s uvedením jednotlivých systematických internalizátorů, u nichž jsou tyto kotace nabízeny. Těchto pět nejlepších kupních a prodejních kotací by mělo odpovídat pěti nejlepším kupním a prodejním kotacím ze všech kotací pro danou akcii nebo fond obchodovaný v obchodním systému zveřejněných v Unii různými systematickými internalizátory.

(37)Podle čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 musí investiční podniky, které uzavírají na vlastní účet nebo na účet zákazníků obchody s OTC deriváty uvedenými v čl. 8a odst. 2 uvedeného nařízení, uveřejňovat objem a cenu těchto obchodů a čas, kdy byly uzavřeny, prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací. Aby se minimalizovala zátěž investičních podniků a zabránilo se uveřejňování zavádějících informací, nemělo by se od investičních podniků vyžadovat, aby prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací uveřejňovaly obchody s OTC deriváty, které uzavřely v obchodním systému třetí země, pokud tento obchodní systém třetí země i) provozuje mnohostranný systém, ii) podléhá povolení, průběžnému dohledu a vymáhání v souladu s právním a dohledovým rámcem třetí země a iii) podléhá ustanovením o poobchodní transparentnosti, podle nichž jsou obchody uzavřené v tomto obchodním systému uveřejněny co nejdříve po provedení obchodu nebo v jasně vymezených situacích po uplynutí odkladné lhůty. Aby byla zajištěna právní jistota a vysoká míra sbližování dohledu v Unii, měl by orgán ESMA uveřejnit a pravidelně aktualizovat seznam obchodních systémů třetích zemí, které jsou považovány za systémy splňující všechna kritéria. Investiční podniky, které uzavírají obchody s OTC deriváty v obchodních systémech třetích zemí nesplňujících všechna kritéria, by měly být povinny tyto obchody zveřejnit v Unii prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací.

(38)Články 57 a 58 směrnice 2014/65/EU stanoví pravidla pro obchodování s komoditními deriváty, povolenkami na emise a deriváty na povolenky na emise. Některá z těchto pravidel jsou použitelná na obchodní systémy. Vzhledem k tomu, že pravidla týkající se provozování obchodních systémů jsou převáděna ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014, je vhodné změnit nařízení (EU) č. 600/2014, aby se zajistilo, že tato pravidla budou zahrnuta do uvedeného nařízení.

(39)Články 35 a 36 nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví podmínky, za kterých mohou obchodní systémy přistupovat ke službám ústřední protistrany a za kterých mohou ústřední protistrany přistupovat k údajům o obchodech obchodního systému. Ukázalo se, že tato kritéria jsou vymezena nevhodným způsobem, a proto mohou být důvodem k neoprávněnému odmítnutí nebo zpoždění při udělování přístupu. Systematické zapojení vnitrostátních příslušných orgánů navíc způsobuje, že postupy jsou příliš složité a zatěžující. Je proto vhodné tyto podmínky pro přístup přezkoumat, aby se zajistilo, že k zamítnutí bude docházet pouze v omezeném počtu případů a za konkrétních a odůvodněných podmínek, nebudou nastávat prodlevy při udělování přístupu a orgán ESMA se bude zapojovat pouze v případě sporů mezi stranami. Kromě toho mohou obchodní systémy v současné době bránit dvěma účastníkům trhu, kteří provádějí obchod v jejich systému, ve svobodné volbě různých ústředních protistran, a to i v případě, že tyto ústřední protistrany uzavřely dohody o interoperabilitě podle nařízení (EU) č. 648/2012, a jsou tedy technicky schopny efektivně zajistit clearing těchto obchodů. Takové tržní postupy brání plnému využití synergií, které lze získat z dohod o interoperabilitě, a zvyšují náklady účastníků trhu na obchodování a clearing. V zájmu usnadnění interoperabilního clearingu je proto nezbytné zakázat obchodním systémům, aby bránily v přístupu ke svým údajům o obchodech v případě obchodů zahrnujících dvě protistrany, které se rozhodly provést clearing obchodu provedeného v daném systému prostřednictvím dvou různých ústředních protistran, které uzavřely dohody o interoperabilitě.

(40)Podle hlavy VI směrnice 2014/65/EU jsou v současnosti za dohled nad obchodními systémy v Unii odpovědné vnitrostátní příslušné orgány. Dne 20. března 2025 22 přijala Evropská rada závěry, v nichž vyzvala ke zlepšení efektivity dohledu nad kapitálovými trhy v Unii a ke snížení jejich roztříštěnosti. Kromě toho zprávy M. Draghiho a E. Letty 23 vyzvaly k integrovanějšímu dohledu na úrovni Unie. V zájmu snížení roztříštěnosti a posílení jednotnosti výsledků dohledu na podporu vzniku unie úspor a investic je vhodné svěřit orgánu ESMA pravomoci přímého dohledu nad významnými obchodními systémy s důležitým přeshraničním rozměrem. Orgán ESMA by měl mít rovněž pravomoci přímého dohledu nad celoevropskými organizátory trhu. Pro určení toho, co je třeba chápat pod pojmem „významné obchodní systémy“, je nutné stanovit konkrétní podmínky. Aby se předešlo tomu, že nad subjekty v rámci jedné skupiny bude vykonávat dohled více orgánů, je rovněž nutné zajistit, aby všechny subjekty, které provozují obchodní systémy v rámci jedné skupiny, podléhaly dohledu orgánu ESMA, jakmile některý subjekt v rámci této skupiny splní podmínky a je kvalifikován jako významný obchodní systém. Stejně tak by měly dohledu orgánu ESMA podléhat rovněž všechny subjekty, které provozují obchodní systémy ve skupině, v níž alespoň jedna ústřední protistrana nebo centrální depozitář podléhá dohledu orgánu ESMA.

(41)Aby mohl orgán ESMA zajistit účinný dohled nad celoevropskými organizátory trhu a významnými obchodními systémy, měl by mít nezbytné dohledové pravomoci, včetně pravomocí provádět šetření a kontroly na místě, ukládat pokuty nebo penále s cílem ukončit porušování nařízení (EU) č. 600/2014 a vyžadovat potřebné informace. Pro zajištění toho, aby orgán ESMA náležitě plnil své povinnosti dohledu nad celoevropskými organizátory trhu a významnými obchodními systémy, je důležité, aby tyto povinnosti vykonával v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru. Aby se předešlo neefektivním přístupům v oblasti dohledu, které jsou důsledkem dvojího dohledu, mělo by být zapojení vnitrostátních orgánů dozoru omezeno na pravomoci a úkoly, které jim výslovně svěřuje nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU.

(42)Vzhledem k zeměpisné blízkosti vnitrostátních orgánů dohledu k místním ekosystémům je u významných obchodních systémů a celoevropských organizátorů trhu nutné, aby odpovědnost za dozor nad trhy a dohled nad emitenty nadále nesly orgány, které jsou příslušné na vnitrostátní úrovni. Orgán ESMA by tudíž měl být odpovědný za vymáhání pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 600/2014 vůči významným obchodním systémům a celoevropským organizátorům trhu a případně pravidel stanovených ve směrnici 2014/65/EU, a to i pokud jde o posuzování účinných systémů a kontrol, jejichž účelem je zabránit zneužívání trhu nebo je odhalit, nebo posuzování parametrů pro zastavení obchodování, zatímco vnitrostátní orgány dozoru by si měly ponechat některé pravomoci, které jim umožní plnit úkoly v oblasti dozoru nad trhem nebo vykonávat povinnosti nezbytné pro zachování integrity trhu. Tyto pravomoci by měly zahrnovat obdržení údajů o obchodech, možnost vyžádat si údaje knihy pokynů nebo přijímání naléhavých opatření s cílem uložit dočasné zastavení obchodování v mimořádných situacích nebo pozastavení obchodování s finančními nástroji. Při výkonu svých pravomocí by vnitrostátní orgány dozoru měly úzce spolupracovat s orgánem ESMA.

(43)Aby bylo zajištěno rovné zacházení, pokud jde o dohled nad provozovateli obchodních systémů, měl by se orgán ESMA stát příslušným orgánem pro všechny relevantní obchodní systémy, včetně těch, které provozují investiční podniky. Z toho vyplývá, že orgán ESMA by měl být pověřen povolováním investičních podniků a dohledem nad nimi v případě, že chtějí získat výhradní povolení k provozování relevantních mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů. Investiční podniky, které současně provozují mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy, jež podléhají dohledu orgánu ESMA, a vykonávají jiné investiční činnosti nebo poskytují jiné investiční služby, by měly nadále podléhat vnitrostátnímu dohledu, pokud jde o tyto jiné investiční služby a činnosti. Aby bylo zajištěno, že tyto investiční podniky budou mít při žádosti o povolení nadále jedno vstupní a kontaktní místo s jediným orgánem dohledu, je nutné zavést zvláštní rámec pro povolování těchto investičních podniků. Pokud tyto investiční podniky chtějí získat prvotní povolení k poskytování jiných investičních služeb společně s provozováním mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, měl by být povolením pověřen vnitrostátní příslušný orgán členského státu, v němž mají tyto žadatelské investiční podniky sídlo, s ohledem na to, že jejich povolení se vztahuje i na jiné služby, které nespadají do oblasti působnosti dohledu orgánu ESMA. Aby však bylo v těchto případech zajištěno, že orgán ESMA bude moci plnit své povinnosti příslušného orgánu pro příslušné obchodní systémy, měl by vydat vnitrostátnímu příslušnému orgánu závazné stanovisko týkající se povolení obchodních systémů. Dotčený vnitrostátní příslušný orgán by v případě negativního stanoviska orgánu ESMA neměl žadatelským investičním podnikům povolit provozování mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů. Stejný přístup by měl být uplatňován v případě, že investiční podnik, který původně získal povolení k poskytování jiných investičních služeb, chce rozšířit své povolení na provozování mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, které podléhají dohledu orgánu ESMA. V případě negativního stanoviska orgánu ESMA by vnitrostátní příslušný orgán neměl povolení rozšířit. A konečně, pokud investiční podnik, kterému orgán ESMA povolil provozovat výlučně mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy, usiluje o rozšíření svého povolení o jiné investiční služby, měl by vnitrostátní příslušný orgán členského státu, v němž má investiční podnik sídlo, vydat orgánu ESMA závazné stanovisko k poskytování těchto dalších investičních služeb. V případě negativního stanoviska by orgán ESMA neměl povolení rozšířit.

(44)Aby se zajistilo, že obchodní systémy budou podléhat nejvhodnějšímu modelu dohledu, je důležité zavést postup, v jehož rámci budou obchodní systémy považované za významné podléhat dohledu orgánu ESMA, a zároveň zavést možnost, aby se obchodní systémy, které již nesplňují podmínky pro to, aby byly „významné“, vrátily do oblasti působnosti vnitrostátního dohledu. V této souvislosti by měl orgán ESMA určit, které obchodní systémy splňují podmínky pro to, aby byly považovány za významné, a měl by pravidelně sledovat, zda obchodní systémy tyto podmínky v průběhu času nadále splňují. Aby se zajistilo, že změna modelu dohledu proběhne hladce a bez nadměrné zátěže pro obchodní systémy, je důležité stanovit vhodný harmonogram a plán přechodu dohledu, který bude vypracován v úzké spolupráci mezi orgánem ESMA a dotčeným vnitrostátním orgánem dohledu. Pro zajištění přehlednosti pro účastníky trhu by měl orgán ESMA rovněž sestavit a pravidelně aktualizovat seznam všech významných obchodních systémů, nad nimiž vykonává dohled, a zveřejnit jej na svých internetových stránkách.

(45)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 24 stanoví standardizované požadavky na vypořádání obchodů s finančními nástroji a pravidla organizace a chování centrálních depozitářů cenných papírů na podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání.

(46)V roce 2025 Komise konzultovala se zúčastněnými stranami jejich názory na překážky integrace a modernizace poobchodních infrastruktur z obecného pohledu, konkrétně pak na překážky poskytování přeshraničních služeb v poobchodní oblasti. Ze zpětné vazby vyplynulo, že zúčastněné strany podporují a považují za relevantní cíl nařízení (EU) č. 909/2014 podporovat bezpečné, efektivní a hladké vypořádání finančních nástrojů, zdůraznily však potřebu přizpůsobit toto nařízení technologickým inovacím a zároveň zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb vypořádání.

(47)Použité pojmy a pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 909/2014 by neměly bránit používání žádné konkrétní technologie, včetně technologie distribuovaného registru (dále také „DLT“). S cílem zohlednit inovace a používání nových technologií při poskytování služeb centrálních depozitářů, zejména pokud jsou tyto služby poskytovány s využitím DLT, by mělo být nařízení (EU) č. 909/2014 změněno tak, aby bylo zajištěno, že všechny definice, pojmy a požadavky budou aktualizovány, aby je bylo možné použít v situacích, kdy centrální depozitář poskytuje své služby s využitím DLT. Stejně tak je nutné zajistit, aby určitá tokenizovaná aktiva, včetně elektronických peněžních tokenů, mohla být použita jako platební prostředek při vypořádání obchodů s cennými papíry nebo při úhradě sankcí za selhání vypořádání.

(48)Nařízení (EU) č. 909/2014 by mělo v rámci poskytování služeb centrálních depozitářů zohlednit vývoj v oblasti DLT, aby subjekty povolené v rámci pilotního režimu stanoveného v nařízení (EU) 2022/858 25 mohly spadat do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 909/2014, jakmile svým růstem překonají meze uvedeného režimu. Nařízení (EU) č. 909/2014 by rovněž mělo umožnit centrálním depozitářům usazeným v Unii, kteří mají v úmyslu od samého počátku poskytovat služby centrálního depozitáře ve vztahu k cenným papírům založeným na DLT, jejichž hodnota by přesáhla mezní hodnoty stanovené v nařízení (EU) 2022/858, aby požádali o povolení přímo podle nařízení (EU) č. 909/2014.

(49)Vzhledem k významným objemům a hodnotám obchodů s cennými papíry vypořádaných internalizátory vypořádání je důležité posílit sledování potenciálních právních a provozních rizik spojených s touto činností. Aby se takové sledování rizik usnadnilo, je tudíž třeba zvýšit podrobnost požadavků na vykazování objemu a hodnoty pro internalizátory vypořádání a zahrnovat do zpráv informace o selhání vypořádání. Aby účastníci trhu mohli porovnat ceny služeb vypořádání poskytovaných internalizátory vypořádání s cenami těchto služeb poskytovaných centrálními depozitáři, měli by navíc internalizátoři vypořádání pro své zákazníky zveřejňovat své ceny a poplatky.

(50)Centrální depozitáře v Unii povolují a dohled nad nimi vykonávají příslušné orgány členských států, v nichž jsou usazeni, ve spolupráci s kolegiem orgánů dohledu, pokud tito centrální depozitáři nabízejí služby zásadního významu ve dvou nebo více hostitelských členských státech. Navzdory dosavadnímu pokroku přetrvávají mezi těmito vnitrostátními orgány rozdílné postupy dohledu nad centrálními depozitáři, což vytváří nerovné podmínky pro centrální depozitáře v Unii a zvyšuje náklady a zátěž pro centrální depozitáře a skupiny centrálních depozitářů, kteří působí a chtějí působit přeshraničně. S rozvojem hlubších a likvidnějších kapitálových trhů v Unii v rámci unie úspor a investic zvyšují tyto nerovné podmínky riziko regulatorní arbitráže, což by mohlo vést k problémům v oblasti finanční stability. Aby se zajistilo jednotné uplatňování obezřetnostních a organizačních požadavků a požadavků na obchodní jednání centrálních depozitářů usazených v Unii, zejména v případě centrálních depozitářů s významnou vypořádací činností, centrálních depozitářů s významným přeshraničním rozměrem a centrálních depozitářů, kteří jsou součástí skupiny zahrnující jiné tržní infrastruktury, nad nimiž vykonává dohled orgán ESMA, měl by dohled nad těmito centrálními depozitáři vykonávat orgán ESMA na základě svých odborných znalostí a zkušeností s uplatňováním nařízení (EU) č. 909/2014.

(51)Aby bylo možné určit, kteří centrální depozitáři povolení podle nařízení (EU) č. 909/2014 by měli podléhat dohledu orgánu ESMA, je nutné stanovit jasná a objektivní kritéria pro jejich identifikaci, včetně kritérií založených na velikosti a přeshraniční činnosti. V zájmu zjednodušení a zamezení zbytečné administrativní zátěži by již povolený centrální depozitář neměl být orgánem ESMA znovu povolován, jakmile se stane významným.

(52)Vzhledem k ústřední úloze centrálních depozitářů na trzích cenných papírů, jejich propojení s ostatními infrastrukturami finančních trhů a skutečnosti, že většina objemu vypořádacích transakcí v centrálních depozitářích v Unii probíhá v penězích centrální banky, by měl orgán ESMA vypracovat ujednání o rozsáhlé a komplexní spolupráci s ostatními orgány, zejména s ECB a dalšími centrálními bankami, které emitují nejrelevantnější měny Unie, v nichž centrální depozitáři provádějí vypořádání. Tato ujednání o spolupráci by měla zahrnovat úzké zapojení těchto ostatních orgánů do každodenního dohledu nad významnými centrálními depozitáři a měla by zahrnovat ujednání o pravidelných akcích, jako jsou kontroly na místě, a akcích ad hoc, například v mimořádných situacích.

(53)Nařízení (EU) č. 909/2014 by mělo zohlednit změny nařízení (EU) č. 1095/2010, a zejména změny vnitřní organizační struktury orgánu ESMA a přesun pravomocí v oblasti dohledu. S ohledem na převedení povinností v oblasti dohledu a zapojení vnitrostátních příslušných orgánů do řídicí struktury orgánu ESMA a s cílem zabránit duplicitnímu rozdělování úkolů mezi orgánem ESMA a kolegiem orgánů dohledu by se navíc od významných centrálních depozitářů již nemělo vyžadovat, aby měli kolegium.

(54)Na rozdíl od významných centrálních depozitářů nevykonávají méně významní centrální depozitáři podstatné přeshraniční činnosti. Měli by proto zůstat pod dohledem vnitrostátních příslušných orgánů. Opatření v oblasti dohledu nad méně významnými centrálními depozitáři by měla z velké části zůstat zachována v nezměněné podobě. Aby však byl zajištěn jednotný přístup k dohledu nad těmito centrálními depozitáři, je nutné zajistit silnější spolupráci mezi těmito vnitrostátními příslušnými orgány a orgánem ESMA. Pokud to budou členské státy chtít, měly by mít možnost určit orgán ESMA příslušným orgánem pro méně významné centrální depozitáře usazené v jejich jurisdikci. Pokud by navíc dříve významný centrální depozitář přestal splňovat podmínky nutné k tomu, aby byl považován za významného, mělo by být vnitrostátnímu příslušnému orgánu poskytnuto dostatečné přechodné období, aby se mohl připravit, než formálně převezme odpovědnost za dohled nad tímto centrálním depozitářem. Případně by měl mít vnitrostátní příslušný orgán možnost ponechat dohled nad tímto dříve významným centrálním depozitářem na orgánu ESMA. Kromě toho by v zájmu zajištění jednotnosti a rovných podmínek pro významné a méně významné centrální depozitáře měl být orgán ESMA také orgánem odpovědným za schvalování dohod o interoperabilitě, například interoperabilních propojení v kontextu služeb centrálních depozitářů. Pro tyto účely by měl být orgán ESMA rovněž odpovědný za předsedání kolegiím pro méně významné centrální depozitáře.

(55)V zájmu modernizace výměny informací a zrychlení postupů by měl orgán ESMA zřídit a spravovat elektronickou centrální databázi v podobě platformy. Všechny relevantní příslušné orgány a subjekty uvedené v nařízení (EU) č. 909/2014 by měly mít přístup k této platformě za účelem získání informací, které jsou významné pro jejich úkoly a povinnosti. Subjekty, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 909/2014, by měly mít přístup k informacím a dokumentaci, které předložily, a k veškeré dokumentaci, která jim je adresována. Aby bylo zajištěno rychlé a účinné sdílení informací a dokumentace podle nařízení (EU) č. 909/2014, měla by být centrální databáze využívána ke sdílení co největšího množství informací a dokumentace.

(56)Aby skupiny centrálních depozitářů mohly využívat výhod své konsolidace, mělo by nařízení (EU) č. 909/2014 umožnit centrálním depozitářům, kteří jsou součástí skupiny, zadávat externí zajišťování svých základních služeb centrálním depozitářům, kteří jsou součástí téže skupiny. Kromě toho by situace, kdy chce centrální depozitář poskytovat své základní služby pomocí řešení využívajícího DLT, které sám vyvinul, neměly být považovány za externí zajišťování, ale spíše za rozšíření povolení centrálního depozitáře.

(57)Požadavek na zajištění integrity emise cenných papírů se vztahuje na konvenční centrální depozitáře i na centrální depozitáře využívající DLT. V případě centrálních depozitářů využívajících DLT by pravidla měla zohlednit specifické způsoby fungování DLT tím, že umožní provádět vhodná opatření k sesouhlasení prostřednictvím uzlů, která ověří, že počet cenných papírů tvořících emisi cenných papírů nebo část emise cenných papírů předložených centrálnímu depozitáři se rovná součtu cenných papírů evidovaných na účtech cenných papírů účastníků systému vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaného centrálním depozitářem.

(58)Centrální depozitáři by měli mít možnost využívat funkce, které nabízí společná infrastruktura pro vypořádání nabízející vypořádání obchodů s cennými papíry v penězích centrální banky, zejména pokud tato společná infrastruktura pro vypořádání poskytuje nástroje k optimalizaci likvidity a podporuje bezpečné a efektivní vypořádání, včetně přeshraničního. Aby měli jejich účastníci možnost vypořádat své obchody s cennými papíry v této společné infrastruktuře pro vypořádání, měli by být centrální depozitáři, kteří nabízejí vypořádání v měnách dostupných v takové společné infrastruktuře pro vypořádání, povinni se k této infrastruktuře přímo připojit. Požadavek na připojení ke společné infrastruktuře pro vypořádání by měl zohlednit technologický vývoj v oblasti vypořádání v penězích centrální banky.

(59)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 26 stanoví rámec pro bezpečné vydávání elektronických peněžních tokenů v Unii. Na podporu inovací v oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry by centrální depozitáři v Unii měli mít možnost vypořádávat platby za obchody s cennými papíry v elektronických peněžních tokenech, a to s výhradou náležitých záruk. Tato možnost by měla být k dispozici centrálním depozitářům oprávněným poskytovat bankovní doplňkové služby i centrálním depozitářům, kteří toto oprávnění nemají. Centrální depozitáři, kteří nejsou oprávněni poskytovat bankovní doplňkové služby, by měli mít možnost vypořádat platby v elektronických peněžních tokenech v jakékoli měně prostřednictvím účtů otevřených u centrálních depozitářů oprávněných poskytovat bankovní doplňkové služby nebo prostřednictvím účtů otevřených u úvěrové instituce, s výhradou mezní hodnoty stanovené orgánem EBA pro vypořádání plateb v penězích komerčních bank.

(60)Nařízení (EU) č. 909/2014 stanoví pravidla pro zřízení a udržování propojení mezi centrálními depozitáři. V zájmu podpory poskytování přeshraničních služeb by měl být usnadněn přístup k jinému centrálnímu depozitáři v Unii prostřednictvím standardního propojení a zjednodušen související postup. S cílem podpořit další integraci kapitálových trhů Unie by navíc měli být centrální depozitáři povinni zřídit určitý minimální počet dvoustranných propojení. Aby byla zajištěna proporcionalita, měl by počet propojení, která by měl centrální depozitář povinně zřídit, záviset na významu centrálního depozitáře.

(61)Toto pozměňující nařízení zavádí cílené změny nařízení (EU) 2019/1156 s cílem odstranit překážky přeshraničního nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP, harmonizovat pravidla pro propagační sdělení a posílit pravomoci orgánu ESMA za účelem podpory společné kultury dohledu a lepší koordinace činností všech domovských a hostitelských vnitrostátních příslušných orgánů. 

(62)Nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP neprovádí vždy přímo správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA nebo fondu EuSEF nebo správcovská společnost SKIPCP, ale jeden či více distributorů buď jménem těchto správců, nebo svým vlastním jménem. Ujednání, podle nichž distributor jedná jménem správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA nebo fondu EuSEF nebo správcovské společnosti SKIPCP, by měla být považována za pověření, na která se vztahují ustanovení směrnice 2011/61/EU, nařízení (EU) č. 345/2013, nařízení (EU) č. 346/2013 a směrnice 2009/65/ES týkající se pověření. V zájmu zajištění právní jasnosti se nařízení (EU) 2019/1156 mění tak, aby bylo zřejmé, že pokud je funkcí nabízení pověřena třetí strana jednající jménem správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA nebo fondu EuSEF a správcovské společnosti SKIPCP, zůstávají tito správci odpovědní za zajištění toho, aby vypracovaná propagační sdělení určená investorům byla v souladu s požadavky uvedeného nařízení. Na druhou stranu, pokud distributor jedná vlastním jménem a nabízí alternativní investiční fond nebo SKIPCP podle směrnice 2014/65/EU nebo prostřednictvím produktů životního pojištění s investiční složkou v souladu se směrnicí (EU) 2016/97, ustanovení směrnice 2011/61/EU a směrnice 2009/65/ES týkající se pověření se nepoužijí. Nařízení (EU) 2019/1156 se proto mění s cílem vyjasnit, že v případech, kdy funkci nabízení vykonává jeden nebo více distributorů jednajících vlastním jménem, nesou tito distributoři (a nikoli správce alternativního investičního fondu nebo správcovská společnost SKIPCP) odpovědnost za to, že propagační sdělení, která vypracují a adresují investorům, jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení.

(63)V zájmu omezení zbytečných prodlev a rozdílných postupů dohledu a usnadnění bezproblémového nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP na jednotném trhu je vhodné, aby nařízení (EU) 2019/1156 zakazovalo příslušným orgánům hostitelského členského státu vyžadovat oznámení propagačních sdělení jako předběžnou podmínku nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP na jejich území. V zájmu ochrany investorů v hostitelském členském státě a zlepšení spolupráce a účinnosti v oblasti dohledu si příslušné orgány hostitelského členského státu v případě, že mají oprávněné důvody se domnívat, že propagační sdělení nejsou v souladu s nařízením (EU) 2019/1156 nebo příslušnými akty Komise v přenesené pravomoci, ponechají právo požádat příslušné orgány domovského členského státu správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA nebo fondu EuSEF nebo SKIPCP, aby přijaly veškerá vhodná opatření s cílem zabránit dalším nesrovnalostem nebo takové nesrovnalosti postihnout. Příslušné orgány hostitelských členských států mohou dále záležitost postoupit orgánu ESMA, pokud nejsou spokojeny s opatřeními, která příslušné orgány domovského členského státu přijmou.

(64)Aby byla zajištěna vysoká úroveň transparentnosti poplatků nebo plateb vybíraných příslušnými orgány hostitelského státu za plnění jejich povinností ve vztahu k alternativním investičním fondům a SKIPCP nabízeným na jejich území a aby se usnadnilo vymáhání těchto poplatků nebo plateb, měl by orgán ESMA zveřejňovat aktuální informace o výši poplatků nebo plateb vybíraných jednotlivými příslušnými orgány hostitelského státu, o jejich četnosti a způsobech úhrady. Aby se zajistila jednotnost poplatků nebo plateb vybíraných příslušnými orgány, měl by orgán ESMA každé dva roky analyzovat, zda jsou tyto poplatky nebo platby v souladu s celkovými náklady souvisejícími s výkonem funkcí příslušných orgánů, a na tomto základě předložit Komisi zprávu.

(65)Aby se usnadnilo nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP v Unii a optimalizovaly interakce a výměna informací mezi domovskými a hostitelskými členskými státy, je vhodné a nezbytné, aby orgán ESMA zřídil „jednotné kontaktní místo“ pro přeshraniční nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP, které by příslušným orgánům umožnilo snadný přenos a výměnu informací a dokumentace týkající se oznámení o nabízení. Je tudíž nezbytné, aby orgán ESMA vytvořil datovou platformu pro oznámení o nabízení a zrušení oznámení, která by byla přístupná všem příslušným orgánům. SKIPCP a správci alternativních investičních fondů by měli poskytovat veškeré informace a dokumentaci nezbytné pro nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP v celé Unii, včetně jejich případných změn, příslušným orgánům svého domovského členského státu, které je následně předají orgánu ESMA prostřednictvím uvedené datové platformy. Všechny relevantní příslušné orgány hostitelského státu by měly mít prostřednictvím datové platformy okamžitý a přímý přístup k informacím a dokumentaci týkajícím se SKIPCP a alternativních investičních fondů nabízených na jejich území. Datová platforma zjednoduší a zrychlí postup pasportizace pro SKIPCP a správce alternativních investičních fondů, což jim umožní okamžitý přístup na jednotný trh po získání povolení a zvýší transparentnost a spolupráci mezi příslušnými orgány. Za účelem financování výdajů souvisejících s novým postupem pasportizace, včetně odpovídající části nákladů na údržbu datové platformy, která se k tomuto účelu používá, by měl orgán ESMA účtovat SKIPCP a správcům alternativních investičních fondů poplatek, pokud využijí pasportizace na základě postupu povolení. Struktura poplatků by měla být úměrná počtu hostitelských členských států, v nichž jsou podílové jednotky SKIPCP nebo alternativních investičních fondů nabízeny.

(66)Aby bylo zajištěno jednotné provádění a větší harmonizace požadavků na nabízení a oznamovacích postupů ve všech členských státech, převádějí se ustanovení směrnice 2011/61/EU a směrnice 2009/65/ES, pokud jde o nabízení unijních alternativních investičních fondů spravovaných unijními správci alternativních investičních fondů profesionálním investorům a nabízení SKIPCP v celé Unii, do nařízení (EU) 2019/1156. 

(67)Unijní správci nabízející unijní alternativní investiční fondy profesionálním investorům a SKIPCP nabízející své podílové jednotky v celé Unii již mají povolení a podléhají přísným regulačním zárukám a obezřetnostním požadavkům. Přeshraničnímu nabízení SKIPCP a alternativních investičních fondů však stále brání zdlouhavé oznamovací postupy a rozdílné vnitrostátní požadavky a správní postupy, včetně povinností týkajících se překladů, jmenování místních zástupců a odlišných vnitrostátních lhůt. Tyto rozdíly narušují fungování vnitřního trhu, protože SKIPCP a alternativní investiční fondy musí při své činnosti ve více členských státech vyhovět nesourodému souboru vnitrostátních pravidel a postupů. Je proto nezbytné zefektivnit postupy pro oznámení o nabízení a rušení těchto oznámení, zkrátit lhůty zpracování a odstranit vnitrostátní požadavky, které vytvářejí překážky pro přeshraniční nabízení investičních fondů. Za tímto účelem se mění nařízení (EU) 2019/1156 tak, aby SKIPCP a správci alternativních investičních fondů mohli v okamžiku vydání povolení oznámit svému domovskému členskému státu záměr nabízet podílové jednotky nebo akcie SKIPCP nebo alternativních investičních fondů v jiných členských státech zjednodušeným postupem. Jakmile domovský členský stát obdrží požadované informace a dokumentaci prostřednictvím žádosti o povolení, měl by je předat na datovou platformu orgánu ESMA. Tyto informace by měly být automaticky přístupné hostitelským členským státům a od okamžiku jejich předání datové platformě by měly mít SKIPCP a alternativní investiční fondy neomezený přístup na trhy těchto členských států.

(68)Zjednodušený postup by se měl vztahovat i na zrušení oznámení o opatřeních přijatých za účelem nabízení, což umožní SKIPCP a správcům alternativních investičních fondů oznámit záměr ukončit nabízení v hostitelském členském státě příslušnému orgánu svého domovského členského státu, který to následně oznámí příslušným hostitelským členským státům a orgánu ESMA prostřednictvím datové platformy. 

(69)Ačkoli je požadavek fyzické přítomnosti jako předpoklad pro nabízení SKIPCP a alternativních investičních fondů v hostitelském členském státě zakázán, členské státy často vyžadují, ať už prostřednictvím tržní praxe, nebo jinak, jmenování místního zástupce k provádění určitých úkolů na místní úrovni. Takové praktiky narušují fungování jednotného trhu a vytvářejí zbytečné náklady a složitost pro fondy nabízené v celé Unii. Je proto nezbytné vyjasnit, že hostitelské členské státy by neměly prostřednictvím tržní praxe ani jinak ukládat SKIPCP a alternativním investičním fondům nabízeným na jejich území jakoukoli formu povinnosti fyzické místní přítomnosti, a to ani v případech, kdy tato přítomnost formálně není podmínkou nabízení, ale vytváří dodatečnou zátěž nebo tyto fondy znevýhodňuje ve srovnání s domácími fondy.

(70)V zájmu zajištění větší harmonizace výkonu dohledových pravomocí příslušnými orgány domovských a hostitelských členských států by měla být ustanovení směrnice 2011/61/EU a směrnice 2009/65/ES týkající se pravomocí dohledu nad SKIPCP a alternativními investičními fondy nabízenými v celé Unii převedena do nařízení (EU) 2019/1156. Aby byla podpořena účinná spolupráce mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského státu a bylo zajištěno, že případné neshody budou řešeny účinně a bez vytváření překážek pro nabízení SKIPCP a alternativních investičních fondů v rámci Unie, je nezbytné vyjasnit, že příslušné orgány hostitelských členských států by měly orgánu ESMA postoupit veškeré záležitosti, v nichž nedosáhnou dohody s příslušnými orgány domovského členského státu SKIPCP nebo správce alternativního investičního fondu, nebo případy, kdy má hostitelský členský stát za to, že by nabízení SKIPCP nebo alternativního investičního fondu mělo být na jeho území zakázáno. V takových případech by měl orgán ESMA záležitost rozhodnout v souladu se svými pravomocemi k řešení přeshraničních problémů. 

(71)V zájmu zajištění účinného fungování jednotného trhu investičních fondů a odstranění překážek v oblasti dohledu, které brání přeshraničnímu výkonu práv pasportizace, by měl být orgán ESMA zmocněn odhalovat a řešit případy rozdílných, duplicitních, nadbytečných nebo nedostatečných postupů dohledu, které brání přeshraničnímu nabízení SKIPCP a alternativních investičních fondů, nebo případy, kdy přeshraniční nabízení SKIPCP nebo alternativních investičních fondů není v souladu s právem Unie. V těchto případech by měl orgán ESMA zavést postup eskalace, který by začínal zapojením příslušných orgánů a zúčastněných stran, podporou jejich větší spolupráce a v případě potřeby využitím konvergenčních a intervenčních pravomocí orgánu ESMA, aby byla včas a účinně zjednána náprava neoprávněných omezení přeshraničních činností nebo případů nedodržování práva EU. Ze stejných důvodů je nezbytné zajistit, aby v případě, že tyto problémy navzdory tomuto postupu eskalace přetrvají, orgán ESMA využil své pravomoci zahájit řízení o porušení práva Unie v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010, pozastavit právo přeshraničně nabízet SKIPCP nebo alternativní investiční fondy v souladu s článkem 17aaa nařízení (EU) č. 1095/2010, zajistit závazné zprostředkování v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010 nebo případně organizovat platformy pro spolupráci v souladu s článkem 19a nařízení (EU) č. 1095/2010, aby tyto problémy účinně vyřešil.

(72)Aby byl zajištěn jednotný dohled a účinná spolupráce mezi příslušnými orgány členských států, měly by mít příslušné orgány možnost obracet se na orgán ESMA s případnými neshodami ohledně posouzení, opatření nebo opomenutí v oblastech, kde nařízení (EU) 2019/1156 vyžaduje koordinaci, aby orgán ESMA mohl zasáhnout s využitím pravomocí, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. 

(73)Je nezbytné změnit nařízení (EU) 2021/23, aby se zohlednila nová úloha orgánu ESMA jako orgánu dohledu nad významnými ústředními protistranami a zrušení kolegií pro tyto ústřední protistrany.

(74)Nařízení (EU) 2022/858 bylo přijato s cílem podpořit zavádění technologie distribuovaného registru (DLT) ve finančním sektoru stanovením pilotního režimu EU, který účastníkům trhu umožňuje experimentovat s využitím DLT pro obchodování a vypořádání obchodů s finančními nástroji. Tři roky po datu použitelnosti nařízení není jeho využívání vysoké a počet schválených žadatelů je omezený, a to navzdory rostoucímu zájmu trhu o využívání DLT pro finanční služby. V souladu s cílem stanoveným v prioritách pro dosažení unie úspor a investic, kterým je zvýšení interoperability, propojení a efektivnosti obchodních a poobchodních infrastruktur EU, se zdá být odůvodněné přezkoumat stávající regulační nastavení nařízení (EU) 2022/858 s cílem zajistit, že nařízení o pilotním režimu DLT bude schopno lépe podporovat regulované podniky, které chtějí využívat DLT pro obchodní a poobchodní činnosti. K dosažení tohoto cíle zahrnuje přezkum v zásadě dvě skupiny změn: za prvé změny, jejichž cílem je zvýšit pružnost a proporcionalitu rámce, a za druhé změny, jejichž cílem je rozšířit jeho rozsah a oblasti působnosti. 

(75)DLT se používá mimo jiné pro účely emitování, evidence a převodu finančních nástrojů. Pokud tedy její uživatelé zavedou náležité řízení operačního rizika, nejsou finanční nástroje spravované prostřednictvím DLT ze své podstaty rizikovější než nástroje spravované na základě jiných, funkčně analogických technologií. Proto by měl být rozsah způsobilých aktiv a finančních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo mají být zaevidovány v DLT tržní infrastruktuře podle tohoto nařízení, rozšířen tak, aby zahrnoval všechny finanční nástroje bez ohledu na jejich druh, s výhradou náležitého uplatňování pravidel ochrany investorů.

(76)Nařízení (EU) 2022/858 stanoví různá omezení rozsahu činností prováděných v rámci pilotního režimu, s omezeními pro velikost emise a tržní kapitalizaci aktiv způsobilých pro pilotní režim DLT (limity pro jednotlivá aktiva), a celkový limit, který omezuje celkovou hodnotu finančních nástrojů zprostředkovaných DLT tržní infrastrukturou na 6 miliard EUR. Tyto mezní hodnoty činností ztížily některým velkým účastníkům trhu využití rámce pilotního režimu pro jejich činnost a rozvoj rozsáhlých obchodních modelů. Proto by měly být zrušeny všechny limity pro jednotlivá aktiva a celkový limit by měl být zvýšen na 100 miliard EUR. Aby se zmírnila rizika plynoucí ze zvýšené aktivity, měly by být tyto změny doprovázeny cíleným zvýšením obezřetnostních požadavků pro účastníky pilotního režimu poskytující služby centrálního depozitáře, kteří chtějí využít zvýšených mezních hodnot. Současně by měl být pro malé inovativní společnosti zaveden zjednodušený režim zahrnující povinnosti přiměřené riziku a velikosti těchto společností, aby pro ně bylo využívání pilotního režimu DLT při jejich činnosti snadnější. Zjednodušený režim by měl být otevřen provozovatelům DLT systému obchodování a vypořádání (DLT TSS) nebo DLT systému vypořádání (DLT SS), pokud celková tržní hodnota všech finančních nástrojů vedených na DLT, které obsluhují, nepřesahuje 10 miliard EUR v okamžiku přijetí k obchodování nebo prvotního zápisu nového finančního nástroje vedeného na DLT.

(77)Nařízení (EU) 2022/858 omezuje typy způsobilých subjektů, které se mohou účastnit pilotního režimu; musí jimi být buď obchodní systémy povolené podle směrnice 2014/65, nebo centrální depozitáři. Tento přístup vylučuje z účasti v pilotním režimu regulované finanční subjekty, které mají zájem o organizování obchodování a převodů digitálních aktiv a zkušenosti s nimi, konkrétně poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP), kteří provozují obchodní platformy. Těmto poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy by proto mělo být za určitých podmínek a s výhradou splnění příslušných požadavků stanovených ve směrnici 2014/65, nařízení (EU) č. 600/2014 a případně nařízení (EU) č. 909/2014 umožněno získat zvláštní povolení k provozování DLT obchodního systému (DLT TV) nebo DLT systému obchodování a vypořádání (DLT TSS). Na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy by se proto měla vztahovat pravidla stanovená pro subjekty provozující DLT tržní infrastrukturu.

(78)Nařízení (EU) 2022/858 dává účastníkům režimu možnost požádat o výjimky ze zvláštních ustanovení odvětvových právních předpisů. Některá ustanovení odvětvových právních předpisů však mohou být určena jako neslučitelná s DLT až samotnými žadateli o účast v pilotním režimu během doby, kdy vyvíjejí své obchodní modely a žádají o povolení k provozování DLT tržní infrastruktury, nebo poté, co získají povolení. Aby byla zajištěna flexibilita pilotního režimu při podpoře inovací, měly by mít příslušné orgány možnost za určitých podmínek vyhovět žádostem o výjimky z ustanovení, která patří ke konkrétním částem odvětvových právních předpisů. Takové žádosti by měly být založeny na jasném odůvodnění ze strany provozovatelů DLT TV nebo DLT SS, podle kterého je předmět požadované výjimky neslučitelný s používáním DLT nebo není pro toto používání přiměřený, a měly by být případně doplněny o kompenzační opatření, kterými lze dosáhnout cíle ustanovení, pro které je výjimka požadována. Aby se zajistilo sbližování dohledu mezi příslušnými orgány, které udělují výjimky, měl by se orgán ESMA úzce podílet na vyřizování žádostí vydáváním nezávazných stanovisek k žádostem a posouzením provedeným příslušnými orgány.

(79)Nalezení spolehlivých řešení pro vypořádání peněžní složky v penězích komerčních bank může být na rodícím se trhu DLT tržních infrastruktur obtížnější. V zájmu podpory provozovatelů DLT SS nebo DLT TSS při hledání efektivních řešení pro zpracování plateb v penězích komerčních bank v rámci jejich systémů vypořádání by měli mít tito provozovatelé možnost určit úvěrové instituce, jejichž bankovní činnosti nejsou omezeny na centrální depozitáře, ale jinak splňují požadavky hlavy IV nařízení (EU) č. 909/2014. Kromě toho by v zájmu zvýšení právní jistoty pro stávající projekty vyvíjené v rámci pilotního režimu mělo být výslovně uznáno vypořádání v penězích komerčních bank prováděné investičním podnikem, který provozuje DLT TSS, za předpokladu, že dostatečně sleduje rizika vyplývající z jeho modelu vypořádání. 

(80)Vzhledem k tomu, že jedním z nejrozšířenějších způsobů vypořádání založeného na DLT se staly elektronické peněžní tokeny, mělo by být poskytnuto další právní vyjasnění, pokud jde o používání elektronických peněžních tokenů v rámci pilotního režimu. Pro uznání toho, že nařízení (EU) 2023/1114, přijaté po nařízení (EU) 2022/858, upravuje služby úschovy elektronických peněžních tokenů, je třeba upřesnit, že peněžní účty elektronických peněžních tokenů pro účely vypořádání může poskytovat skupina náležitě regulovaných finančních institucí, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Je však třeba stanovit, že většinu bankovních doplňkových služeb, pokud jde o elektronické peněžní tokeny, kromě poskytování peněžních účtů a zpracování plateb, mohou poskytovat pouze úvěrové instituce.  Kromě toho by v zájmu podpory používání elektronických peněžních tokenů denominovaných v měnách Unie a ochrany trhu před měnovým rizikem mělo být vypořádání plateb za aktiva denominovaná v měnách Unie prováděno v elektronických peněžních tokenech odkazujících na měny EU. Aby se podpořil rozvoj stablecoinů denominovaných v eurech, je třeba podněcovat DLT tržní infrastruktury k tomu, aby nabízely vypořádání v elektronických peněžních tokenech denominovaných v eurech, a to i v případě, že vypořádávaný finanční nástroj je denominován v jiné měně než měně EU.

(81)Je nutné zajistit, aby se na malé podniky, které se snaží inovovat, vztahovaly požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, které jsou přiměřené jejich velikosti a riziku. Z toho důvodu by se na provozovatele DLT SS nebo DLT TSS, kteří využívají zjednodušeného režimu, měla s ohledem na poskytování služeb centrálního depozitáře vztahovat pouze ustanovení nařízení (EU) č. 909/2014, která jsou nezbytná pro zajištění bezpečného a spolehlivého poskytování služeb centrálního depozitáře a nestanovují zatěžující standard ve věci dodržování předpisů. Ze stejného důvodu a s cílem zajistit, aby nařízení v přenesené pravomoci přijatá podle nařízení (EU) č. 909/2014 byla přiměřená riziku a velikosti malých podniků působících ve zjednodušeném režimu, by měl být orgán ESMA pověřen provedením změn těchto nařízení v přenesené pravomoci pro potřeby zjednodušeného režimu. Aby se zajistilo, že požadavky použitelné na účastníky pilotního režimu budou s rostoucí velikostí podniků a zvyšujícími se riziky stále přísnější, měly by DLT tržní infrastruktury, které chtějí přejít ze zjednodušeného do běžného režimu, splňovat všechny požadavky nařízení (EU) č. 909/2014 ve znění stanoveném a s výjimkami upravenými nařízením (EU) 2022/858. Vzhledem k novosti zjednodušeného režimu pro činnosti DLT systému vypořádání (DLT SS) nebo DLT systému obchodování a vypořádání (DLT TSS) zavedeného tímto nařízením a v zájmu zajištění sbližování dohledu ze strany příslušných orgánů by měl být orgán ESMA pověřen vydáním pokynů k provádění tohoto zjednodušeného režimu.

(82)Distribuované registry fungují jako platformy, na kterých mohou finanční zprostředkovatelé synchronizovaně poskytovat finanční služby. S cílem umožnit účastníkům trhu využívat platformovou povahu distribuovaných registrů by pilotní režim měl umožnit způsobilým finančním subjektům získat zvláštní povolení k poskytování individuální služby centrálního depozitáře na území Unie. Proto by právnická osoba, která má povolení jako investiční podnik, regulovaný trh, úvěrová instituce, centrální depozitář nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, měla mít možnost poskytovat v rámci pilotního režimu službu DLT registrace nebo službu DLT centrální evidence. Aby se zajistilo, že tyto služby budou poskytovány v souladu s normami stanovenými v nařízení (EU) č. 909/2014, a zároveň aby se zohlednila specifika DLT, měli by se poskytovatelé DLT registrace a správci DLT účtů řídit ustanoveními uvedeného nařízení, která upravují používání služby registrace a centrální evidence, a dodatečnými požadavky na DLT tržní infrastruktury stanovenými v nařízení (EU) 2022/858.

(83)Finanční nástroje vedené na DLT, které jsou vydány a zabezpečeny poskytovatelem DLT registrace a správcem DLT účtu mimo centrálního depozitáře, by měly být vypořádávány pouze prostřednictvím DLT SS, DLT TSS nebo centrálního depozitáře působícího výhradně podle nařízení (EU) č. 909/2014.  Vzhledem k experimentální povaze tohoto modelu distribuovaného poskytování služeb centrálních depozitářů by navíc měla být omezena tržní hodnota finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou vydány a zabezpečeny poskytovateli DLT registrace a správci DLT účtů, a to tím, že provozovatelům DLT SS, DLT TSS nebo centrálního depozitáře působícího výhradně podle nařízení (EU) č. 909/2014 bude umožněno přijmout k vypořádání objemy do výše 10 miliard EUR tržní hodnoty takových nástrojů, přičemž tento objem by se měl zvýšit na 30 miliard EUR tržní hodnoty u převoditelných cenných papírů vydaných malými a středními podniky.

(84) Aby se zohlednila rozdělená povaha rolí a odpovědností, která je v rámci pilotního režimu možná díky vytvoření funkce poskytovatele DLT registrace a správce DLT účtu, mělo by být jasně stanoveno, že pokud pro daný finanční nástroj vedený na DLT poskytovatel DLT registrace nebo správce DLT účtu poskytuje základní služby centrálního depozitáře společně s DLT SS, TSS nebo centrálním depozitářem působícím výhradně podle nařízení (EU) č. 909/2014, neměl by DLT SS, TSS nebo centrální depozitář působící výhradně podle nařízení (EU) č. 909/2014 odpovídat za splnění požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014, které plní poskytovatel DLT registrace nebo správce DLT účtu.

(85)V zájmu zajištění transparentnosti na trhu ohledně společného poskytování služeb centrálního depozitáře by měl orgán ESMA do rejstříku centrálních depozitářů vedeného podle článku 21 nařízení (EU) č. 909/2014 zadat informace o každé službě DLT registrace a DLT centrální evidence provozované konkrétním DLT SS, TSS nebo centrálním depozitářem působícím výhradně podle nařízení (EU) č. 909/2014. 

(86)Kromě toho, protože distribuované registry umožňují svým uživatelům snadněji synchronizovat a automatizovat operace, měl by pilotní režim umožnit účastníkům trhu, aby experimentovali s novým obchodním modelem, který nezahrnuje jediného provozovatele systému vypořádání, ale využívá regulované subjekty, které jsou jednotlivě i společně povinny zajistit spolehlivé výsledky vypořádání zřízením režimu vypořádání. Vzhledem k jejich experimentální povaze by se na tyto obchodní modely měly vztahovat stejné mezní hodnoty jako na DLT tržní infrastruktury, které vypořádávají finanční nástroje vedené na DLT, jež jsou vydány a zabezpečeny poskytovateli DLT registrace a správci DLT účtů. Kromě toho by v zájmu dalšího zmírnění rizik plynoucích z tohoto nového obchodního modelu měli být způsobilými účastníky režimů vypořádání pouze správci DLT účtů, vypořádání by mělo probíhat prostřednictvím účtů v penězích centrální banky vedených těmito správci DLT účtů a mělo by se uskutečňovat na základě „dodání proti zaplacení“. Aby bylo zajištěno řádné fungování režimu vypořádání, měli by jeho účastníci zajistit rovněž bezpečné, efektivní a hladké vypořádání, ochranu aktiv zákazníků a důkladné řízení rizik operací. Zejména by v zájmu zajištění spolehlivého řízení úvěrových rizik a rizik likvidity vyplývajících z poskytování bankovních služeb zákazníkům měli správci DLT účtů, kteří se účastní režimu, trvale dodržovat soubor obezřetnostních požadavků. Pro zajištění tohoto souladu by měl režim vypořádání podléhat povolení a dohledu ze strany orgánu ESMA, který bude spolupracovat s příslušnými orgány správců DLT účtů, kteří se režimu účastní.

(87)Aby se usnadnil rozvoj služeb DLT centrálních depozitářů v členských státech, mělo by být poskytovatelům DLT registrace a správcům DLT účtů umožněno poskytovat služby centrálních depozitářů v celé Unii, aniž by museli být fyzicky přítomni na území hostitelského členského státu, pokud předloží seznam členských států, v nichž hodlají poskytovat služby centrálního depozitáře, příslušnému orgánu svého domovského členského státu, který je pak povinen sdílet tento seznam s příslušnými orgány příslušných hostitelských členských států a s orgánem ESMA předtím, než bude moci poskytovatel DLT registrace nebo správce DLT účtu zahájit poskytování služeb centrálního depozitáře v těchto hostitelských členských státech.

(88)Aby se zajistilo, že DLT tržní infrastruktury netříští obchodní a poobchodní infrastrukturu Unie a tvoří součást integrovaného kapitálového trhu, měly by DLT tržní infrastruktury účastnící se pilotního režimu, jakož i další zúčastněné strany vytvořit odvětvovou skupinu za účelem stanovení odvětvových norem, které usnadní vypořádávání finančních nástrojů vedených na DLT mezi DLT tržními infrastrukturami. Na základě práce této odvětvové skupiny by měl orgán ESMA poskytovat Komisi technické poradenství ohledně podpory interoperability mezi DLT tržními infrastrukturami.

(89)Měla by být zřízena kolegia orgánů dohledu, která zajistí účinný dohled nad novými obchodními modely služeb centrálních depozitářů povolenými v rámci pilotního režimu a nezbytnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi orgány dohledu, které tyto obchodní modely mohou zahrnovat. Za prvé by měla být zřízena kolegia orgánů dohledu v souladu s článkem 24a nařízení (EU) č. 909/2014, pokud DLT SS nebo DLT TSS působící v běžném režimu poskytuje služby centrálního depozitáře a splňuje podmínky stanovené v uvedeném článku. Aby bylo zajištěno komplexní zapojení všech relevantních orgánů, měly by mít příslušné orgány poskytovatele DLT registrace nebo správce DLT účtu, který se podílí na poskytování služeb centrálního depozitáře, a orgán EBA, pokud se k vypořádání plateb používají elektronické peněžní tokeny, možnost připojit se ke kolegiu orgánů dohledu. Za druhé, orgán ESMA by měl rovněž zřídit kolegium orgánů dohledu nad režimy vypořádání, které by se skládalo z orgánu ESMA, příslušných orgánů správců DLT účtů účastnících se režimu vypořádání a centrální banky v Unii pro měnu, která je nebo bude v režimu vypořádání používána k vypořádání hotovostních plateb, a tomuto kolegiu předsedat. Příslušné orgány poskytovatelů DLT registrace, kteří se účastní režimu vypořádání, by měly mít na požádání možnost účastnit se kolegia.

(90)Aby se odstranila jakákoli nejasnost týkající se dlouhodobé životaschopnosti pilotního režimu, neměly by se nadále uplatňovat lhůty pro dobu trvání povolení udělených v souladu s nařízením (EU) 2022/858.

(91)Dobře integrované trhy s kryptoaktivy závisí na koordinovaných rámcích dohledu, aby mohly efektivně fungovat, přičemž centralizovanější dohled může naopak podpořit hlubší integraci trhů. Centralizace pravomocí a kapacit v oblasti dohledu na úrovni Unie, včetně převedení přímé odpovědnosti za dohled v oblasti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, je zcela zásadním prvkem pro další rozvoj vzájemně se posilující dynamiky mezi integrací trhů a slaďováním dohledu.

(92)Vzhledem k tomu, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy představují novou oblast finanční činnosti, která začala být předmětem dohledu teprve nedávno, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit jednotnost dohledu od samého počátku, měl by tento centralizovaný dohled vykonávat orgán ESMA, což by zaručilo rovné podmínky. Služby související s kryptoaktivy jsou rovněž oblastí, v níž dominuje zvýšená přeshraniční aktivita prováděná pomocí elektronických prostředků a nových technologií. Rizika by proto měla být sledována a řešena komplexně a jednotně. Centralizovaný dohled by měl zajistit jednotné uplatňování norem a pravidel, zmírnit nedostatky v dohledu napříč jurisdikcemi a řešit nepřiměřený dopad, který by případné selhání poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy mohlo mít na ekosystém kryptoaktiv v Unii. Centralizovaný dohled by měl znamenat, že nebezpečí roztříštěnosti dohledu se nenaplní.

(93)V boji proti zneužívání trhu s kryptoaktivy, která byla přijata k obchodování nebo pro která byla podána žádost o přijetí k obchodování, by centralizovaný dozor nad trhem ze strany orgánu ESMA a vyšetřovací pravomoci pro přeshraniční případy měly přinést úspory z rozsahu, překonat problém roztříštěného přístupu k údajům, snížit závislost na mezinárodní spolupráci a v konečném důsledku poskytnout orgánu ESMA lepší přehled o komplexních strategiích, které se uskutečňují napříč jurisdikcemi.

(94)V tomto ohledu by měl být orgán ESMA odpovědný za povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a dohled nad nimi a za průběžné monitorování zneužívání trhu v odvětví kryptoaktiv.

(95)Některé podniky, na které se vztahují legislativní akty Unie týkající se finančních služeb, již mohou poskytovat všechny nebo některé služby související s kryptoaktivy, aniž by musely získat povolení jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení (EU) 2023/1114. Dohled nad činnostmi těchto subjektů souvisejícími s kryptoaktivy by měly i nadále vykonávat příslušné orgány, které jim udělily povolení podle jiných aktů Unie. Pokud se však poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy stane hlavní činností těchto subjektů, měly by být považovány za poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a dohled nad všemi jejich činnostmi by měl být převeden na orgán ESMA. Za účelem splnění této povinnosti by měl orgán ESMA uzavřít dohody o spolupráci s příslušnými orgány, které těmto subjektům udělily povolení podle jiných legislativních aktů Unie týkajících se finančních služeb. Na základě dohody o spolupráci poskytují tyto příslušné orgány orgánu ESMA podporu a pomoc při dohledu nad činnostmi, na které se nevztahuje nařízení (EU) 2023/1114.

(96)Vzhledem k tomu, že v Unii již existuje centralizovaný systém bankovního dohledu v podobě jednotného mechanismu dohledu, který zajišťuje integraci a soudržnost dohledu nad činnostmi úvěrových institucí, neměly by být pravomoci v oblasti dohledu převedeny, pokud je subjekt poskytující služby související s kryptoaktivy úvěrovou institucí.

(97)Za účelem dohledu nad poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by měl mít orgán ESMA pravomoc pozastavit nebo zakázat poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, odejmout povolení poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, vyšetřovat porušení pravidel týkajících se zneužívání trhu, požadovat informace, provádět kontroly na místě a šetření, přijímat opatření v oblasti dohledu a ukládat pokuty. Při určování druhu a výše správní sankce nebo jiného správního opatření by orgán ESMA měl vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti, včetně závažnosti a doby trvání porušení povinnosti a toho, zda k němu došlo úmyslně. Za účelem plnění svých povinností v oblasti dohledu by měl orgán ESMA spolupracovat s ostatními příslušnými orgány, jakož i s příslušnými orgány odpovědnými za dohled podle [směrnice (EU) 2015/849] a tyto orgány by mu měly být nápomocny.

(98)Orgán ESMA by měl poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy účtovat poplatky na pokrytí svých nákladů na dohled, včetně režijních nákladů, a nákladů na provádění dozoru nad trhem s cílem zabránit zneužívání trhu. Poplatek by měl být úměrný velikosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Aby nedošlo k narušení činnosti stávajících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, je nezbytné stanovit přechodná ustanovení pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým bylo uděleno povolení podle nařízení (EU) 2023/1114, a pro žadatele, jejichž žádost o povolení činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v současné době posuzují vnitrostátní příslušné orgány. Z důvodů právní jistoty je rovněž vhodné stanovit jasná přechodná opatření pro předání spisů a pracovních dokumentů příslušnými orgány orgánu ESMA.

(99)Aby nedošlo k narušení činnosti stávajících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, mělo by povolení činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vydané příslušným orgánem zůstat platné v celé Unii i po přechodu pravomocí dohledu z příslušných orgánů na orgán ESMA.

(100)Za účelem splnění cílů nařízení (EU) č. 1095/2010 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání procesních pravidel pro výkon pravomoci orgánu ESMA vybírat poplatky, pro ukládání pokut a postup při narovnání, včetně práva na obhajobu, zveřejnění a účinků narovnání. Kromě toho by v zájmu zajištění účinnosti nařízení (EU) č. 648/2012 měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o specifikaci poplatků, které mají být placeny orgánu ESMA za dohled nad významnými ústředními protistranami, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výpočtu výše těchto poplatků a způsobu jejich úhrady a pokud jde o změnu seznamu porušení povinnosti, za která může orgán ESMA uložit opatření v oblasti dohledu nad významnými ústředními protistranami. Dále by měla být v zájmu zajištění účinnosti a jednotného uplatňování nařízení (EU) č. 600/2014 na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o specifikaci poplatků, které mají platit provozovatelé obchodních systémů podléhajících dohledu orgánu ESMA, pokud jde o podmínky a metodiky používané k určení toho, zda by měl být obchodní systém považován za významný, a pokud jde o podmínky, za nichž by měl obchodní systém nebo ústřední protistrana poskytovat přístup ke svým službám. Současně by v zájmu zajištění účinnosti nařízení (EU) č. 909/2014 měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o specifikaci druhu poplatků, které mají být placeny orgánu ESMA za dohled nad významnými centrálními depozitáři, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výpočtu výše těchto poplatků a způsobu jejich úhrady; změnu seznamu porušení povinnosti, za která může orgán ESMA uložit opatření v oblasti dohledu; další upřesnění požadavků vztahujících se na účast v centrálním depozitáři a změnu podmínek, za kterých se na centrálního depozitáře vztahuje povinnost zřídit dvoustranná propojení. Kromě toho, aby bylo zajištěno, že bude možné upravit mezní hodnoty pro činnosti stanovené v nařízení (EU) 2022/858 s ohledem na vývoj na trhu a politické poznatky z pilotního režimu zavedeného uvedeným aktem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení těchto mezních hodnot mimo jiné tržním podmínkám a možným rizikům pro finanční stabilitu. Pro zajištění účinnosti nařízení (EU) 2023/1114 by dále měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další upřesnění druhu a výpočtu výše poplatků za dohled, které může orgán ESMA účtovat poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. V neposlední řadě je v zájmu zajištění řádného uplatňování ustanovení převedených ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014 vhodné zajistit, aby byly nadále použitelné akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které byly přijaty na základě zmocnění stanovených ve směrnici 2014/65/EU, jež mají být převedena do nařízení (EU) č. 600/2014. Komise by měla být zmocněna změnit tyto akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4a nebo čl. 15 odst. 4a nařízení (EU) č. 1095/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 27 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(101)Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování příslušných ustanovení podle nařízení (EU) č. 600/2014, měla by Komise být zmocněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy vypracované orgánem ESMA, které se budou týkat povolování regulovaných trhů a celoevropských organizátorů trhu a provozování obchodních systémů. Dále by v zájmu zajištění důsledné harmonizace norem měla být Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 28 a nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud jde o postupy výpočtu kritérií pro stanovení významu centrálního depozitáře a soubor údajů, které mají centrální depozitáři v EU pro účely tohoto výpočtu oznamovat orgánu ESMA; opatření, která mají centrální depozitáři a účastníci trhu zavést, aby zabránili selhání vypořádání a zvýšili efektivnost vypořádání na kapitálových trzích Unie; podmínky, za kterých se dohoda o externím zajišťování považuje za externí zajišťování základních služeb centrálního depozitáře; opatření, která mají centrální depozitáři zavést ke zmírnění konkrétních rizik vyplývajících z poskytování služeb centrálního depozitáře, které využívají DLT, a opatření k řízení rizik a obezřetnostní požadavky týkající se vypořádání v penězích komerčních bank a v elektronických peněžních tokenech. Kromě toho by v zájmu zajištění důsledné harmonizace poplatků, které má orgán ESMA účtovat SKIPCP a správcům alternativních investičních fondů v souvislosti s postupem pasportizace a vedením datové platformy, měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o opatření, kterými se stanoví druh, výše, četnost a způsoby úhrady těchto poplatků. V zájmu zajištění důsledné harmonizace propagačních sdělení poskytovaných investorům by dále měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem upřesnit obsah a formát propagačních sdělení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. A konečně, aby bylo možné určit požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, které by se měly vztahovat na poskytovatele DLT registrace a služby centrální evidence DLT účtů, a přizpůsobit je používání technologie distribuovaného registru a specifikům obchodních modelů zahrnujících poskytovatele DLT registrace a správce DLT účtů, měl by orgán ESMA vypracovat návrh regulačních technických norem, které doplní ustanovení hlavy III nařízení (EU) č. 909/2014.

(102)V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění nařízení (EU) č. 909/2014 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí prováděcích technických norem vypracovaných orgánem ESMA, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro zveřejňování poplatků a cen centrálními depozitáři a internalizátory vypořádání. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(103)Nařízení (EU) č. 1095/2010, č. 648/2012, č. 600/2014, č. 909/2014, 2015/2365, 2019/1156, 2021/23, 2022/858, 2023/1114, č. 1060/2009, 2016/1011, 2017/2402, 2023/2631 a 2024/3005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(104)Je nezbytné poskytnout orgánu ESMA dostatek času, aby se připravil na novou úlohu v oblasti dohledu, která s sebou nese změny jeho řízení. Změny nařízení (EU) č. 1095/2010, 2015/2365, 2019/1156, 2021/23, 2022/858, 2023/1114, (EU) č. 1060/2009, 2016/1011, 2017/2402, 2023/2631 a 2024/3005 by se proto měly použít po uplynutí dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby však výkonná rada mohla začít fungovat a účinně přebírat úkoly, které jí byly svěřeny, měl by se postup výběru a jmenování členů výkonné rady začít uplatňovat ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(105)Aby byl zajištěn soulad se změnami nařízení (EU) č. 1095/2010, měly by se změny nařízení (EU) č. 648/2012 použít po uplynutí dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby však orgán ESMA mohl začít posuzovat, zda je určitá ústřední protistrana významnou ústřední protistranou, dříve než se začnou uplatňovat povinnosti pro významné ústřední protistrany, měla by se ustanovení týkající se tohoto posouzení použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby orgán ESMA mohl postupně zavádět nové povinnosti v oblasti dohledu a vytvořit potřebné kapacity a rámce spolupráce, měly by se změny nařízení (EU) č. 909/2014, které se týkají dohledu nad významnými centrálními depozitáři, použít po uplynutí 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby však orgán ESMA mohl začít posuzovat, zda je centrální depozitář významným centrálním depozitářem, dříve než se začnou uplatňovat povinnosti pro významné centrální depozitáře, měla by se ustanovení týkající se tohoto posouzení použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(106)Aby byla zajištěna právní jistota a předešlo se narušením při vytvoření služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému prvním poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací povoleným v souladu s článkem 27db nařízení (EU) č. 600/2014, měly by se změny uvedeného nařízení, které se týkají konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému, použít ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = den následující po uplynutí prvního pětiletého období uvedeného v článku 27da nařízení (EU) č. 600/2014, pokud jde o poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému]. Aby byl zajištěn soulad se změnami nařízení (EU) č. 1095/2010, měly by se změny nařízení (EU) č. 600/2014, které se týkají pravomocí orgánu ESMA, použít po uplynutí dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. S cílem zajistit dostatek času na přípravu převodu pravomocí a povinností ve vztahu k příslušným obchodním systémům z vnitrostátních příslušných orgánů na orgán ESMA, měl by se orgán ESMA stát příslušným orgánem pro dotčené subjekty po uplynutí 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(107)Toto nařízení zavádí závazné požadavky na přeshraniční digitální veřejné služby ve smyslu nařízení (EU) 2024/903. Z toho důvodu bylo provedeno posouzení interoperability. Výslednou zprávu tvoří kapitola legislativního finančního a digitálního výkazu s názvem Digitální rozměr. Po přijetí aktu bude rovněž zveřejněna na portálu Interoperabilní Evropa.

(108)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 29 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [XX],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 3b, který zní:

„3b. Orgán pro cenné papíry a trhy vykonává pravomoci vůči některým účastníkům finančního trhu v souladu s tímto nařízením a jinými akty Unie. Tyto pravomoci, pokud jsou svěřeny tímto nařízením a jinými akty Unie, ve vztahu k těmto subjektům zahrnují registraci, povolování, uznávání, průběžný dohled, vyšetřování včetně pravomoci provádět kontroly na místě a vymáhání.“;

b)odstavec 5 se mění takto:

1)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace, dohledu a vymáhání,“;

2)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)    posílení koordinace dohledu a výměny informací na mezinárodní úrovni,“;

3)doplňuje se nové písmeno h), které zní:

„h)    podpoře integrace trhů v Unii a inovací ve finančním sektoru.“

2)Článek 3 se mění takto:

a)vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí:

„4a.    Na žádost Rady se předseda zúčastní jednání Rady na téma výkonnosti orgánu pro cenné papíry a trhy. Předseda vystoupí před Radou s prohlášením a zodpoví veškeré otázky jejích členů, kdykoli je o to požádán.

4b. Při zastupování orgánu pro cenné papíry a trhy v Radě nebo Evropském parlamentu podle odstavců 4 a 4a může předsedu doprovázet jeden nebo více členů výkonné rady.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Na žádost Evropského parlamentu a Rady předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro cenné papíry a trhy, a to nejpozději patnáct dní před svým prohlášením uvedeným v odstavcích 4 a 4a.“

3)Článek 4 se mění takto:

a)v bodě 3 se podbod i) nahrazuje tímto:

„i)    příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené, určené nebo upřesněné v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2;“

b)doplňují se nové body 4, 5 a 6, které znějí:

„4)    „účastníkem finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy“ rozumí účastník finančního trhu, vůči kterému byly orgánu pro cenné papíry a trhy svěřeny dohledové, vyšetřovací, donucovací nebo jiné pravomoci podle tohoto nařízení a jiných aktů Unie;

5)    „dožadujícím orgánem“ rozumí příslušný orgán členského státu, který přijal rozhodnutí o uložení správní pokuty fyzické nebo právnické osobě za porušení předpisů, k němuž došlo v rámci jeho jurisdikce, a který žádá o pomoc příslušný orgán jiného členského státu při vymáhání této pokuty v souladu s články 28a a 28b;

6)    „dožádaným orgánem“ rozumí příslušný orgán, který je v rámci své jurisdikce požádán o pomoc při vymáhání správní pokuty uložené dožadujícím orgánem v souladu s články 28a a 28b.“

4)V článku 6 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 46a;“.

5)Nadpis kapitoly II se nahrazuje tímto:

„OBECNÉ ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY“.

6)Článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

1)písmeno aa) se nahrazuje tímto:

„aa)    vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii a vymáhání pravidel upravujících jejich činnost, která stanoví osvědčené postupy a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné obchodní postupy a modely podnikání a velikost účastníků finančního trhu a trhů;“

2)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)    přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu a vymáhání, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad účastníky finančního trhu a vymáhání pravidel upravujících jejich činnost, zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu nebo jiných forem spolupráce v oblasti dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“

3)písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)    organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu a vymáhání;“

4)písmeno ia) se nahrazuje tímto:

„ia)    přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů a zajišťovat účinnou výměnu informací v rámci Unie;“

5)vkládá se nové písmeno iaa), které zní:

„iaa)    ve spolupráci s příslušnými orgány, Evropským systémem dohledu nad finančním trhem (ESFS) a případně dalšími evropskými subjekty, agenturami nebo institucemi vyvíjet technologii dohledu nebo jiné nástroje pro zlepšení analytických a monitorovacích schopností;“

6)doplňují se nová písmena l), m) a n), která znějí:

„l)    plnit své povinnosti v oblasti dohledu a vykonávat pravomoci ve vztahu k účastníkům finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením a jinými právními předpisy Unie;

m)    vykonávat obezřetnostní dohled nad ústředními protistranami a centrálními depozitáři cenných papírů při výkonu svých pravomocí podle nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení (EU) č. 909/2014* a v této souvislosti spolupracovat s Evropskou centrální bankou a ostatními příslušnými centrálními bankami, které emitují měny Unie;

n)    při plnění povinností v oblasti dohledu v souladu s tímto nařízením nebo jinými akty Unie posuzovat odolnost finančního systému Unie, jakož i rizika vyplývající z přeshraničních činností účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně rizik vyplývajících ze vzájemného propojení, vzájemných vazeb nebo rizik koncentrace.“;

______ 

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/909/oj ).

b)odstavec 2 se mění takto:

1)návětí se nahrazuje tímto:

„Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro cenné papíry a trhy pravomoci stanovené tímto nařízením a použije veškeré příslušné právo Unie, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi, vnitrostátní právní předpisy, kterými se tyto směrnice provádějí ve vnitrostátním právu, vykládané v souladu s právem Unie, zejména pravomoc:“;

2)písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)    přijímat individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v článku 17aaa, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;“

3)písmeno ga) se zrušuje;

4)doplňují se nová písmena k) a l), která znějí:

„k)    přijímat individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu při výkonu úkolů v oblasti přímého dohledu a přijímat opatření v oblasti dohledu, vyšetřování a vymáhání podle kapitoly IIa tohoto nařízení a jiných aktů Unie;

l)    provádět posouzení a na požádání poskytovat technické poradenství.“

7)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a
Povinnost spolupráce

1.Orgán pro cenné papíry a trhy plní své úkoly ve spolupráci s relevantními příslušnými orgány a dalšími vnitrostátními orgány, orgány Unie nebo subjekty Unie, které jsou relevantní podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 (dále jen „orgány“). Orgán pro cenné papíry a trhy je odpovědný za účinné a jednotné fungování ujednání o spolupráci s orgány a zároveň zajišťuje, aby si vybudoval a udržoval potřebnou kapacitu pro nezávislé plnění svých úkolů.

2.Orgán pro cenné papíry a trhy i orgány mají povinnost v dobré víře spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace za účelem účinného plnění svých úkolů. Při plnění svých úkolů může orgán pro cenné papíry a trhy využívat odborné znalosti a vědomosti orgánů, včetně jejich zkušeností v oblasti dohledu a pochopení hospodářských, organizačních a kulturních specifik. Je-li to vhodné, a aniž jsou dotčeny povinnosti a odpovědnost orgánu pro cenné papíry a trhy za úkoly, které jsou mu svěřeny tímto nařízením a právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, mají orgány povinnost být nápomocny orgánu pro cenné papíry a trhy za podmínek stanovených v ujednáních podle tohoto článku. To může zahrnovat podporu při přípravě a provádění aktů týkajících se úkolů uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. l), včetně pomoci při ověřovacích činnostech nebo plnění konkrétních operativních úkolů. Při poskytování podpory a plnění úkolů v rámci těchto ujednání se orgány řídí pokyny orgánu pro cenné papíry a trhy.

3.Za účelem plnění úkolů podle čl. 8 odst. 1 písm. l), a aniž jsou dotčena zvláštní ujednání stanovená v jiných aktech Unie, stanoví orgán pro cenné papíry a trhy v rámci své celkové odpovědnosti a po konzultaci s orgány praktická ujednání o spolupráci.

4.Není-li dohodnuto jinak, nese veškeré náklady vzniklé orgánům v souvislosti se spoluprací poskytovanou podle tohoto článku orgán pro cenné papíry a trhy.

5.Praktická ujednání o spolupráci vymezují způsoby podpory, postupy a procesy, včetně lhůt, pro spolupráci mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a orgány a řídí se těmito zásadami:

a)mohou být navržena nebo upravena podle příslušného odvětví a povahy úkolů v oblasti dohledu a podle intenzity spolupráce, včetně organizace, fungování a účasti na spolupráci;

b)umožňují přechodná řešení, aby byla zajištěna kontinuita a hladký přechod odpovědnosti z orgánů na orgán pro cenné papíry a trhy a z orgánu pro cenné papíry a trhy na orgány;

c)podporují účinnost z hlediska času i zdrojů a náležitě zohledňují dopady na zdroje a nákladovou efektivnost;

d)jsou přiměřená a náležitě zohledňují zákonné povinnosti a zdroje orgánů;

e)jsou stanovena a dodržována, aniž je dotčena schopnost orgánu pro cenné papíry a trhy účinně, samostatně a důsledně plnit úkoly, které mu byly svěřeny tímto nařízením a jinými akty Unie;

f)zajišťují plynulé a zabezpečené toky informací, včetně ochrany důvěrnosti a nakládání s informacemi třetích stran;

g)stanoví provozní nebo organizační postupy v souvislosti s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti přímého dohledu, včetně opatření, jako jsou společné týmy, spolupráce při vyšetřování, kontroly na místě nebo prováděcí činnosti;

h)v příslušných případech mohou předpokládat zřízení místních zastoupení orgánu pro cenné papíry a trhy v členských státech;

i)mohou stanovit způsoby výpočtu a úhrady veškerých nákladů, které orgánům vzniknou, s přihlédnutím k rozdílům v jednotlivých odvětvích, povaze činnosti, nad níž je vykonáván dohled, nebo prováděných úkolů.

6.Praktická ujednání o spolupráci schvaluje výkonná rada. Výkonná rada rovněž zajišťuje jejich provádění a v případech, kdy orgán ESMA vykonává úkoly v oblasti přímého dohledu, se orgány při plnění úkolů stanovených v ujednáních řídí pokyny výkonné rady.

7.Praktická ujednání o spolupráci stanovená podle tohoto článku podléhají pravidelnému přezkumu ze strany orgánu pro cenné papíry a trhy po konzultaci s orgány, aby byla zajištěna jejich trvalá účinnost, přiměřenost a soulad s vyvíjející se kapacitou orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti dohledu a s právem Unie.“

8)Článek 9a se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

1)návětí se nahrazuje tímto:

„Orgán pro cenné papíry a trhy přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za naléhavých a nepředvídaných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:“;

2)doplňují se nová písmena d) a e), která znějí:

„d)    jestliže dočasná výjimka nebo přechodné ustanovení, opatření nebo ujednání stanovené v některém z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 pozbude platnosti před datem použitelnosti nových nebo pozměněných ustanovení, kterými se stanoví trvalá výjimka nebo nový regulační rámec;

e)    jestliže významný vývoj na trhu vede k nepřiměřené zátěži při plnění konkrétního požadavku stanoveného v některém z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případech uvedených v odst. 1 písm. a), b), d) a e) poskytne orgán pro cenné papíry a trhy Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, bez zbytečného odkladu zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný písemný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro cenné papíry a trhy může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti problému. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní.“

9)Článek 10 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo pokud legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 takovou lhůtu nestanoví, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise o této nové lhůtě uvědomí Evropský parlament a Radu. Orgán pro cenné papíry a trhy včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi, pokud tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

b)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

c)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Pokud se Komise domnívá, že jsou zapotřebí změny regulační technické normy, zašle orgánu pro cenné papíry a trhy dopis, v němž vysvětlí důvody a obsah požadovaných změn. Dopis obsahuje lhůtu pro předložení návrhu regulační technické normy. Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi revidovaný návrh regulačních technických norem k přijetí postupem podle odstavce 1. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy nepředloží návrh regulační technické normy ve lhůtě stanovené v dopise Komise, může Komise přijmout změny regulační technické normy prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.

6. Pokud je třeba řešit bezprostřední ohrožení ochrany investorů, řádného fungování a integrity finančních trhů, stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části nebo spravedlivé hospodářské soutěže mezi podniky se sídlem v Unii a podniky se sídlem ve třetích zemích, může Komise z vlastního podnětu pozastavit platnost regulační technické normy prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy. Při přípravě takového aktu v přenesené pravomoci může Komise konzultovat orgán pro cenné papíry a trhy nebo si vyžádat jeho příspěvek.

Komise může přijmout regulační technické normy podle tohoto odstavce postupem pro naléhavé případy. Při použití postupu pro naléhavé případy oznámí Komise přijaté regulační technické normy Evropskému parlamentu a Radě a uvede důvody pro použití postupu pro naléhavé případy. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost neprodleně. Evropský parlament nebo Rada mohou proti přijatým regulačním technickým normám vznést námitku ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení regulační technické normy přijaté Komisí, a pokud je námitka vznesena, Komise regulační technické normy zruší neprodleně po oznámení rozhodnutí o námitce.

Pozastavení platnosti ustanovení regulační technické normy je dočasné a omezené na dobu nejvýše dvanácti měsíců s možností jednoho prodloužení. Orgán pro cenné papíry a trhy přezkoumá akt v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce a předloží Komisi zprávu o uplatňování pozastavení platnosti nejméně dva měsíce před uplynutím doby pozastavení, včetně posouzení, zda je pozastavení nadále nezbytné.“

10)Článek 15 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo pokud legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 takovou lhůtu nestanoví, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro cenné papíry a trhy včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.“;

b)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

c)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Pokud se Komise domnívá, že jsou zapotřebí změny prováděcí technické normy, zašle orgánu pro cenné papíry a trhy dopis, v němž vysvětlí důvody a obsah požadovaných změn. Dopis obsahuje lhůtu pro předložení návrhu prováděcí technické normy. Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi revidovaný návrh prováděcích technických norem k přijetí postupem podle odstavce 1. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy nepředloží návrh prováděcí technické normy ve lhůtě stanovené v dopise Komise, může Komise přijmout prováděcí technickou normu prostřednictvím prováděcího aktu podle článku 291 Smlouvy o fungování EU bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.

6. Pokud je třeba řešit bezprostřední ohrožení ochrany investorů, řádného fungování a integrity finančních trhů, stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části nebo spravedlivé hospodářské soutěže mezi podniky se sídlem v Unii a podniky se sídlem ve třetích zemích, může Komise z vlastního podnětu pozastavit platnost prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcího aktu podle článku 291 Smlouvy o fungování EU bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy. Při přípravě takového prováděcího aktu může Komise konzultovat orgán pro cenné papíry a trhy nebo si vyžádat jeho příspěvek.

Pozastavení platnosti ustanovení prováděcí technické normy je dočasné a omezené na dobu nejvýše dvanácti měsíců s možností jednoho prodloužení. Orgán pro cenné papíry a trhy přezkoumá prováděcí akt podle tohoto odstavce a předloží Komisi zprávu o uplatňování pozastavení platnosti nejméně dva měsíce před uplynutím doby pozastavení, včetně posouzení, zda je pozastavení nadále nezbytné.“

11)Článek 16b se zrušuje.

12)Článek 17 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů nebo z vlastního podnětu, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro cenné papíry a trhy na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie, pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že došlo k porušení nebo neuplatnění práva Unie, a dotčený příslušný orgán dosud nepřijal odpovídající opatření k řešení tohoto údajného porušení nebo neuplatnění.“;

b)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže šetření dospěje k závěru, že příslušný orgán nedodržuje právo Unie, orgán pro cenné papíry a trhy do čtyř měsíců od zahájení šetření vydá dotčenému příslušnému orgánu doporučení o opatřeních, jež jsou nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie. Orgán pro cenné papíry a trhy co nejdříve sdělí své doporučení Komisi.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené, a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, orgán pro cenné papíry a trhy v případě, že jsou příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení přímo použitelné na účastníky finančního trhu, včetně požadavků stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádějí směrnice ve vnitrostátním právu, vykládaných v souladu s právem Unie, přijme individuální rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.“;

d)doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9. Pro účely výkonu povinností Komise a na její žádost příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace a dokumenty, které mají k dispozici.“

13)Vkládá se nový článek 17aa, který zní:

„Článek 17aa

Selhání dohledu v oblasti schvalování finančních produktů, služeb nebo subjektů

1.Pokud srovnávací hodnocení nebo šetření podle čl. 22 odst. 4 odhalí, že příslušný orgán pravděpodobně neprovádí účinný dohled nad účastníky trhu v odvětví, které je předmětem srovnávacího hodnocení nebo šetření, a že by toto selhání dohledu mohlo ohrozit integritu finančních trhů, finanční stabilitu nebo ochranu investorů, může orgán pro cenné papíry a trhy požadovat, aby si příslušný orgán před schválením finančních produktů, služeb, činností nebo subjektů v tomto odvětví vyžádal jeho stanovisko.

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro cenné papíry a trhy informace nezbytné k rozhodnutí o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a pokud je právo Unie tvořeno směrnicemi, vnitrostátní právní předpisy, kterými se tyto směrnice provádějí ve vnitrostátním právu, vykládané v souladu s právem Unie. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy potřebuje další informace, může si je rovněž vyžádat přímo od jiných příslušných orgánů poté, co o tom informuje dotčený příslušný orgán. Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy bez zbytečného odkladu jasné, přesné a úplné informace.

2.Předtím než požádá dotčený příslušný orgán, aby si vyžádal jeho stanovisko před schválením finančních produktů, služeb, činností nebo subjektů, a pokud to považuje za nezbytné a přiměřené, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy s dotčeným příslušným orgánem s cílem řešit zjištěné nedostatky v oblasti dohledu a dosáhnout vzájemně dohodnutého řešení. Orgán pro cenné papíry a trhy může navrhnout nápravná opatření, která má příslušný orgán přijmout v souvislosti se stávajícími finančními produkty, službami, činnostmi nebo subjekty, které byly ovlivněny zjištěnými nedostatky v oblasti dohledu.

Pokud pokusy o nalezení takového vzájemně přijatelného řešení nejsou úspěšné, orgán pro cenné papíry a trhy požádá příslušný orgán, aby si před schválením finančních produktů, služeb, činností nebo subjektů vyžádal jeho stanovisko. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne komplexní vysvětlení svého rozhodnutí, včetně podrobné analýzy zjištěných selhání dohledu a odůvodnění požadavku na stanovisko. Orgán pro cenné papíry a trhy může toto vysvětlení rovněž zveřejnit a požadavek na stanovisko zaznamená v rejstříku, který vede, podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi, podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se tyto směrnice provádějí ve vnitrostátním právu, vykládaných v souladu s právem Unie.

3.Pokud je stanoven požadavek na vyžádání stanoviska orgánu pro cenné papíry a trhy před schválením finančních produktů, služeb, činností nebo subjektů, předloží příslušný orgán podrobný návrh na schválení finančního produktu, služby, činnosti nebo subjektu, který vyžaduje stanovisko orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně důkladného odůvodnění návrhu a veškeré příslušné podpůrné dokumentace.

Orgán pro cenné papíry a trhy vydá do patnácti pracovních dnů své stanovisko, které obsahuje důkladné vysvětlení případných námitek nebo obav orgánu týkajících se návrhu. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy nevydá své stanovisko ve stanovené lhůtě, může příslušný orgán přijmout návrh bez stanoviska. Do patnácti pracovních dnů od obdržení stanoviska příslušný orgán informuje orgán pro cenné papíry a trhy o opatřeních, které přijal nebo hodlá přijmout k provedení stanoviska. Pokud příslušný orgán nepřijme nezbytná opatření k provedení stanoviska, přijme orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí podle odstavce 4.

4.Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy přijaté podle odst. 2 druhého pododstavce může zahrnovat nápravná opatření, která má příslušný orgán provést a která mohou zahrnovat opatření týkající se stávajících finančních produktů, služeb, činností nebo subjektů, které byly ovlivněny zjištěnými nedostatky v oblasti dohledu. Nejsou-li nápravná opatření provedena ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy, přijme orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí, jímž příslušnému orgánu uloží, aby zrušil nebo změnil rozhodnutí, které přijal, nebo aby využil pravomocí, které má podle příslušného práva Unie. Orgán pro cenné papíry a trhy oznámí rozhodnutí relevantním příslušným orgánům hostitelského státu, v němž jsou poskytovány finanční produkty, služby nebo činnosti, jichž se rozhodnutí týká. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy je pro dotčený příslušný orgán závazné a umožňuje příslušným orgánům hostitelského státu přijmout vhodná opatření k pozastavení poskytování takových produktů, služeb nebo činností na jejich území.“

14)Vkládá se nový článek 17aaa, který zní:

„Článek 17aaa

Pozastavení práv přeshraničního poskytování služeb

1.Pokud má orgán pro cenné papíry a trhy dostatečné důvody se domnívat, že se subjekt povolený podle práva Unie, který poskytuje služby nebo činnosti, pro něž má povolení, na přeshraničním základě, dopustil závažného porušení povinností stanovených v tomto nařízení nebo jakémkoli aktu Unie uvedeném v čl. 1 odst. 2 nebo povinností stanovených v ustanoveních přijatých podle právních předpisů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, jež by mohlo ohrozit integritu finančních trhů, finanční stabilitu nebo ochranu investorů, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu, který tomuto subjektu udělil povolení. Příslušný orgán poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy jasné, přesné a úplné informace, které prokazují, že k údajnému porušení povinnosti nedošlo, nebo v případě, že příslušný orgán se zjištěními orgánu pro cenné papíry a trhy souhlasí, uvede opatření, která již tento příslušný orgán přijal, aby toto porušování povinnosti ukončil. Tyto informace jsou poskytnuty v přiměřené lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy.

2.Pokud má orgán pro cenné papíry a trhy navzdory informacím, které poskytl příslušný orgán podle odstavce 1, i nadále dostatečné důvody se domnívat, že porušování povinnosti trvá, přijme orgán pro cenné papíry a trhy do deseti pracovních dnů od obdržení informací podle odstavce 1 nebo od uplynutí lhůty stanovené v uvedeném odstavci rozhodnutí, jímž tomuto příslušnému orgánu uloží, aby dotčenému subjektu nařídil pozastavit poskytování služeb nebo činností na přeshraničním základě.

3.Pokud relevantní příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí uvedenému v odstavci 2 do dvou pracovních dnů, přijme orgán pro cenné papíry a trhy do pěti pracovních dnů rozhodnutí, jímž dotčenému subjektu uloží, aby pozastavil poskytování služeb nebo činností na přeshraničním základě. Orgán pro cenné papíry a trhy o tomto rozhodnutí současně informuje příslušný orgán uvedený v odstavci 1, jakož i všechny ostatní příslušné orgány členských států, v nichž subjekt poskytoval své služby nebo činnosti. Tyto příslušné orgány přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily uplatňování rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy na svém území.

4.Pokud dotčený subjekt přijme všechna nezbytná nápravná opatření, aby ukončil porušování povinnosti, poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy a svému příslušnému orgánu informace nezbytné k posouzení účinnosti těchto opatření.

5.Orgán pro cenné papíry a trhy do patnácti pracovních dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 4 posoudí po konzultaci s příslušným orgánem, který subjektu udělil povolení, účinnost nápravných opatření a oznámí dotčenému subjektu a všem relevantním příslušným orgánům, zda jsou nápravná opatření dostatečná, přičemž v takovém případě zruší své předchozí rozhodnutí určené dotčenému subjektu. Po obdržení tohoto oznámení orgánu pro cenné papíry a trhy může dotčený subjekt obnovit poskytování svých přeshraničních služeb a činností v Unii.

6.Za účelem plnění úkolů svěřených orgánu pro cenné papíry a trhy podle tohoto článku může orgán pro cenné papíry a trhy zaslat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace kterémukoli účastníkovi finančního trhu, vnitrostátnímu příslušnému orgánu nebo jiné relevantní osobě.

7.Ustanovení tohoto článku se nepoužijí v případech, kdy je orgán pro cenné papíry a trhy příslušným orgánem subjektu.“

15)Článek 19 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Ve vztahu k legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, jakož i v situaci podle čl. 28b odst. 6, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro cenné papíry a trhy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku v kterémkoli z těchto případů:

a)na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženým opatřením či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)z vlastního podnětu, jestliže lze na základě objektivních důvodů konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy je pro dotčené příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo změnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby využily pravomocí, které mají podle příslušného práva Unie.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které jsou pro něj přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi, na základě vnitrostátních právních předpisů, kterými se tyto směrnice provádějí ve vnitrostátním právu, vykládaných v souladu s právem Unie, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout individuální rozhodnutí určené tomuto účastníkovi finančního trhu, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“

16)Vkládá se nový článek 19a, který zní:

„Článek 19a

Platformy pro spolupráci

1.V případě, že má oprávněné obavy z negativních dopadů na investory či finanční stabilitu nebo má důvodné podezření, že existuje problém v oblasti dodržování práva Unie nebo rozdílné či nedostatečné postupy dohledu v souvislosti s volným pohybem služeb, svobodou výkonu činností účastníků finančního trhu nebo svobodou usazování podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro cenné papíry a trhy z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více relevantních příslušných orgánů zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci s cílem zlepšit výměnu informací, navrhovat řešení a posílit spolupráci mezi relevantními příslušnými orgány.

Pokud je platforma pro spolupráci zřízena na žádost příslušného orgánu, tento příslušný orgán oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy a ostatním relevantním příslušným orgánům své oprávněné obavy podle odstavce 1.

2.Zřízením platformy pro spolupráci podle odstavce 1 není dotčen mandát příslušných orgánů v oblasti dohledu stanovený v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3.Aniž je dotčen článek 35, relevantní příslušné orgány na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy nebo jakéhokoli příslušného orgánu včas poskytnou veškeré nezbytné informace, které umožní řádné fungování platformy pro spolupráci.

4.V případě neshody v rámci platformy ohledně postupu nebo obsahu opatření, které má být přijato, nebo nečinnosti ve vztahu k účastníkovi trhu a v případě vážných obav z dopadů situace uvedené v odstavci 1 může orgán pro cenné papíry a trhy vyzvat příslušný orgán, aby provedl kontrolu na místě podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Příslušný orgán neprodleně zahájí kontrolu na místě a vyzve orgán pro cenné papíry a trhy a další relevantní příslušné orgány, aby se jí zúčastnily.

5.Pokud se dva nebo více relevantních příslušných orgánů v rámci platformy pro spolupráci neshodnou, pokud jde o obsah opatření, které má být přijato, nebo o nečinnost ve vztahu k účastníkovi trhu nebo pokud jde o sdílení informací podle tohoto článku, může orgán pro cenné papíry a trhy uplatnit pravomoc, která mu je svěřena podle čl. 19 odst. 1.“

17)Ustanovení čl. 21 odst. 2 druhého pododstavce se zrušuje.

18)V čl. 22 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může výkonná rada vydat dotčeným příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.“

19)Článek 28 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„1. Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly či povinnosti na orgán pro cenné papíry a trhy nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a až 1e, které znějí:

„1a. Příslušný orgán může delegovat na orgán pro cenné papíry a trhy konkrétní úkoly nebo povinnosti v oblasti dohledu, pokud je to nezbytné pro řádný výkon jakýchkoli takových úkolů nebo povinností v oblasti dohledu.

1b. Před delegováním úkolu nebo povinnosti v oblasti dohledu na orgán pro cenné papíry a trhy příslušný orgán konzultuje orgán pro cenné papíry a trhy. Tato konzultace se týká:

a)rozsahu úkolu, jenž má být delegován, nebo povinnosti‚ jež má být delegována;

b)harmonogramu pro splnění úkolu, jenž má být delegován, nebo povinnosti‚ jež má být delegována;

c)předávání potřebných informací ze strany příslušného orgánu a příslušnému orgánu.

1c. Orgán pro cenné papíry a trhy vykonává veškeré delegované úkoly nebo povinnosti v souladu s ustanoveními kapitoly IIa a dalšími příslušnými akty Unie a s výhradou podmínek dohodnutých s příslušným orgánem.

1d. Příslušný orgán uhradí orgánu pro cenné papíry a trhy náklady vzniklé v důsledku provádění delegovaných úkolů nebo povinností.

1e. Příslušný orgán v přiměřených intervalech přezkoumává delegování podle odstavce 1a. Delegování úkolů nebo povinností v oblasti dohledu lze kdykoli odvolat.“

20)Vkládají se nové články 28a a 28b, které znějí:

„Článek 28a

Vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány

1.Příslušné orgány si vzájemně pomáhají při vymáhání správních pokut uložených za porušení kteréhokoli ustanovení aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, pokud musí být správní pokuta vymáhána v jurisdikci jiného členského státu, než je členský stát, v němž byla tato pokuta uložena.

2.Pokud se rozhodnutí o uložení správní pokuty dotčené fyzické nebo právnické osobě v členském státě dožadujícího orgánu stalo pravomocným a vykonatelným a pokuta nebyla zaplacena, dožádaný orgán je na žádost dožadujícího orgánu nápomocen při vymáhání souvisejících částek ve své jurisdikci.

3.Žádost uvedená v odstavci 2 se dožádanému orgánu předává prostřednictvím digitálního formuláře, který obsahuje všechny tyto náležitosti:

a)název, adresu a další kontaktní údaje dožádaného orgánu;

b)jméno, známou adresu adresáta rozhodnutí o uložení správní pokuty a veškeré další informace důležité pro identifikaci adresáta;

c)shrnutí relevantních skutečností a okolností vedoucích k přijetí rozhodnutí o uložení správní pokuty;

d)shrnutí rozhodnutí o uložení správní pokuty a jeho kopii;

e)informace o vykonatelnosti rozhodnutí a datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným a vykonatelným;

f)výši pokuty, která má být zaplacena;

g)lhůtu, ve které by mělo být vymáhání provedeno, jako jsou zákonné lhůty nebo promlčecí lhůty;

h)informace dokládající přiměřené úsilí vynaložené dožadujícím orgánem za účelem výkonu rozhodnutí v jeho vlastní jurisdikci, včetně zjištěné neexistence dostatečného majetku dotčené fyzické nebo právnické osoby, který by umožnil vymáhání správní pokuty;

i)informace, podle nichž má dotčená fyzická nebo právnická osoba v členském státě dožádaného orgánu dostatečný majetek, který umožňuje vymáhání správní pokuty.

4.Dožadující orgán zašle dožádanému orgánu digitální formulář v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu dožádaného orgánu, ledaže se dožádaný orgán a dožadující orgán dohodnou, že digitální formulář lze zaslat v jiném jazyce.

Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy členského státu dožádaného orgánu, poskytne dožadující orgán překlad rozhodnutí o uložení pokuty do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků členského státu dožádaného orgánu, ledaže se dožádaný orgán a dožadující orgán dohodnou, že tento překlad lze poskytnout v jiném jazyce.

Článek 28b

Obecné zásady použitelné na výkon rozhodnutí o uložení správních pokut

1.Žádost o pomoc při vymáhání správních pokut zaslaná v souladu s čl. 28a odst. 3 a 4 představuje jediný právní základ pro opatření přijatá za účelem výkonu rozhodnutí dožádaným orgánem, aniž by byl požadován jakýkoli další formální úkon, doplnění nebo nahrazení. Dožádaný orgán po obdržení žádosti neprodleně přijme veškerá opatření nezbytná k vyřízení této žádosti podle pravidel a postupů stanovených jeho vnitrostátními právními předpisy, ledaže dožádaný orgán uplatní odstavec 4. Dožádaný orgán informuje řádným způsobem dožadující orgán o veškerých opatřeních, která na základě žádosti o vymáhání přijal.

2.Částka vymožená při výkonu rozhodnutí o uložení správní pokuty připadá členskému státu dožadujícího orgánu v jeho vlastní měně, ledaže se členský stát dožadujícího orgánu a členský stát dožádaného orgánu dohodnou jinak. Je-li to nezbytné pro vymáhání, dožádaný orgán převede výši správní pokuty do měny svého členského státu podle referenčního směnného kurzu eura zveřejněného Evropskou centrální bankou a platného ke dni uložení správní pokuty.

3.Dožádaný orgán může z pokuty, kterou vybral jménem dožadujícího orgánu, získat zpět v plné výši náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními přijatými podle odstavce 1, včetně nákladů na překlady a pracovní sílu a administrativních nákladů, a to bez ohledu na výsledek řízení o vymáhání.

4.Dožádaný orgán může odmítnout výkon rozhodnutí dožadujícího orgánu o uložení správní pokuty pouze tehdy, pokud zjistí některou z těchto skutečností:

a)žádost nesplňuje všechny požadavky stanovené v čl. 28a odst. 3 a 4;

b)rozhodnutí již není vykonatelné podle práva členského státu dožádaného orgánu z důvodu uplynutí času;

c)výkon rozhodnutí by byl v rozporu se zásadou zákazu dvojího trestu;

d)existují dostatečné důvody, které prokazují, že výkon žádosti by byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem v členském státě, v němž se o výkon žádá.

5.Článek 28b a odstavce 1 až 4 tohoto článku nebrání použití rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ( 30 ) ani dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání mezi členskými státy, pokud tyto dohody nebo ujednání pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy pro vymáhání správních pokut, jež spadají do oblasti působnosti článku 28a.

6.Orgán pro cenné papíry a trhy podporuje a usnadňuje vzájemnou pomoc mezi příslušnými orgány při vymáhání správních pokut uložených mimo jejich jurisdikci v souladu s článkem 28a a tímto článkem.

Pokud dožádaný orgán odmítne poskytnout pomoc dožadujícímu orgánu v souladu s článkem 28a a není zjištěn žádný z důvodů podle odstavce 4 tohoto článku, použije se článek 17.

Pokud dožádaný orgán odmítne poskytnout pomoc dožadujícímu orgánu s odvoláním na některý z důvodů podle odst. 4 písm. a) až c) tohoto článku, může být orgán pro cenné papíry a trhy v příslušných případech nápomocen příslušným orgánům při dosažení dohody postupem podle článku 19.

7.Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje elektronický formát digitálního formuláře uvedeného v čl. 28a odst. 3.“

21)Článek 29 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Společná kultura dohledu a vymáhání“;

b)odstavec 1 se mění takto:

1)první věta se nahrazuje tímto:

„Orgán pro cenné papíry a trhy hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a vymáhání a jednotných zásad dohledu a vymáhání, jakož i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie.“;

2)písmeno ab) se nahrazuje tímto:

„ab) zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a vymáhání a identifikovat osvědčené postupy;“

3)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled a vymáhání, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;“

c)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad účastníky finančního trhu a vymáhání pravidel upravujících jejich činnost v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů, včetně změn v důsledku technologických inovací, účastníků finančního trhu a trhů. Příručka Unie pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy. Pokud se příslušný orgán rozhodne nedodržovat příručku Unie pro výkon dohledu nebo její podstatné prvky, sdělí tuto skutečnost orgánu pro cenné papíry a trhy a uvede důvody tohoto rozhodnutí.“;

d)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi. Odpovědi Komise orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní.“

22)Článek 30 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely tohoto článku orgán pro cenné papíry a trhy zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené ze zaměstnanců orgánu pro cenné papíry a trhy a členů příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro cenné papíry a trhy. Předseda po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí výkonná rada. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li výkonná rada do deseti dnů ode dne, kdy jej předseda předložil, rozhodnutí o jeho zamítnutí.“;

b)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro cenné papíry a trhy vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme výkonná rada. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení výkonnou radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Výkonná rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 17aa.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro cenné papíry a trhy navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme výkonná rada. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení výkonnou radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.“;

d)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada pracovní plán srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinačních skupin uvedených v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“

23)Článek 33 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů Unie, může orgán pro cenné papíry a trhy navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu třetích zemí a mezinárodními organizacemi za účelem podpory mezinárodní spolupráce v oblasti dohledu, a to i prostřednictvím výměny informací a/nebo zaměstnanců.

Před zahájením jednání o jakékoli správní dohodě uvedené v prvním pododstavci orgán pro cenné papíry a trhy písemně informuje Komisi o svém záměru tak učinit, včetně předpokládaného rozsahu a cílů takové dohody.

Za podmínek stanovených ve správních dohodách uvedených v prvním pododstavci, které zahrnují ustanovení upravující služební tajemství a řádně zohledňují použitelné právní předpisy o ochraně údajů, si orgán pro cenné papíry a trhy může zejména vyměňovat informace a dokumenty na podporu identifikace, sledování a zmírňování přeshraničních rizik, včetně rizik pro finanční stabilitu a integritu trhu.

Ze správních dohod podle předchozích pododstavců nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a tyto dohody nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s uvedenými třetími zeměmi.“;

b)odstavec 4 se mění takto:

1)v prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a správních dohodách uzavřených podle odstavce 1 tohoto článku, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy pokud možno s relevantními orgány třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné.“;

2)v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, v případě potřeby – a pokud to stanoví jiné akty Unie – včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.“;

3)poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„Orgán pro cenné papíry a trhy informuje Komisi, pokud relevantní orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.“

24)V článku 35 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příslušné orgány bez zbytečného odkladu poskytnou orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu ukládá toto nařízení a jiné akty Unie, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup. Pokud příslušný orgán odmítne poskytnout požadované informace, prokáže, že informace nelze s orgánem pro cenné papíry a trhy legálně sdílet.“

25)Vkládá se nový článek 35c, který zní:

„Článek 35c

Datová platforma

1.Orgán pro cenné papíry a trhy zřídí a udržuje datovou platformu, která usnadňuje shromažďování, uchovávání a zpracování informací a přístup k nim, jak je stanoveno v tomto nařízení nebo v jiných aktech Unie, které používání této platformy nařizují.

2.Datová platforma zahrnuje technologii dohledu a další příslušné nástroje pro zlepšení analytických a monitorovacích schopností a usnadnění spolupráce mezi orgány.

3.Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby byla platforma navržena a provozována co nejefektivněji a aby se pokud možno zabránilo zdvojování sběru údajů a zajistila se přesnost a interoperabilita údajů.

4.Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby shromažďování, uchovávání a zpracování veškerých údajů na platformě a přístup k nim byly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství a důvěrnost podle článku 70 tohoto nařízení a všech dalších použitelných aktů Unie.

5.Orgán pro cenné papíry a trhy je zejména povinen zajišťovat bezpečnost, dostupnost, údržbu a rozvoj softwaru a IT infrastruktury platformy.

6.Pokud jsou na datové platformě zpracovávány osobní údaje, zpracovává je orgán pro cenné papíry a trhy pouze v rozsahu nezbytném pro usnadnění shromažďování, uchovávání a zpracování předložených informací a přístup k nim v souladu s platnými akty Unie uvedenými v odstavci 1.“

26)Článek 39 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 17aa, 17aaa, 18, 19 a 19a postupuje orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.“;

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Rozhodnutí, jež orgán pro cenné papíry a trhy přijímá podle článků 17, 17aa, 17aaa, 18, 19 nebo 19a, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančního trhu a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy těchto účastníků finančního trhu nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“

27)Vkládá se nová kapitola IIa, která zní:

„KAPITOLA IIa

PRAVOMOCI ORGÁNU PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY VŮČI ÚČASTNÍKŮM FINANČNÍHO TRHU POD DOHLEDEM ORGÁNU PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY

Článek 39a

Oblast působnosti

1.Tato kapitola se vztahuje na všechny účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, není-li v této kapitole stanoveno jinak. Nevztahuje se však na ústřední protistrany uznané podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.Pokud jsou ustanovení této kapitoly v rozporu s ustanovením jiného aktu Unie, který upravuje zvláštní aspekty procesních pravomocí orgánu pro cenné papíry a trhy v konkrétním odvětví nebo oblasti, ustanovení tohoto jiného aktu Unie má přednost a použije se na toto konkrétní odvětví nebo oblast. Pravomoci svěřené orgánu pro cenné papíry a trhy, jeho úředníkům nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být použity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Článek 39b

Žádosti o informace

1.Za účelem plnění svých úkolů může orgán pro cenné papíry a trhy požádat účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, osoby, které se podílejí na činnostech účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo které jsou těmito činnostmi ovlivněny, spřízněné třetí strany, třetí strany, kterým účastníci finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy zadali externí zajišťování provozních funkcí nebo činností, a osoby jinak úzce a významně spjaté nebo propojené s účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo s jejich činnostmi, a jakékoli další osoby stanovené v jiných aktech Unie, aby poskytli veškeré informace nezbytné k plnění jeho povinností podle tohoto nařízení a jiných aktů Unie.

2.Při zaslání prosté žádosti o informace podle odstavce 1 orgán pro cenné papíry a trhy odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti, uvede účel žádosti, upřesní požadované informace, stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty, a informuje o možných pokutách v případě nesprávných nebo zavádějících odpovědí.

3.Při vyžádání informací podle odstavce 1 rozhodnutím orgán pro cenné papíry a trhy:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní požadované informace;

d)stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)uvede případné penále za poskytnutí neúplných informací;

f)informuje o možných pokutách v případě nesprávných nebo zavádějících odpovědí;

g)informuje o právech adresátů na odvolání podle tohoto nařízení.

4.Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov nebo mandátu.

5.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zašle neprodleně kopii rozhodnutí podle odstavce 3 relevantnímu příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo sídlo osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 39c

Šetření

1.Za účelem plnění svých úkolů může orgán pro cenné papíry a trhy provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 39b odst. 1. Před zahájením šetření podle tohoto článku přijme orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí o provedení šetření. V rozhodnutí se uvede předmět a účel šetření, datum, kdy má být šetření zahájeno, a penále stanovené tímto nařízením a jinými akty Unie, pokud se dotčené osoby šetření nepodrobí, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle tohoto nařízení, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

2.Orgán pro cenné papíry a trhy je oprávněn:

a)zkoumat záznamy, údaje, postupy a jiné materiály, které jsou relevantní pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 39b odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d)vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)požadovat záznamy o telefonních hovorech a datových přenosech.

3.Orgán pro cenné papíry a trhy může pověřit své úředníky a jiné osoby prováděním šetření podle odstavce 1. Své pravomoci vykonávají tyto osoby po předložení písemného pověření, které upřesňuje předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 39g, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 39b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v tomto nařízení a jiných aktech Unie, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 39b odst. 1 na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.

4.V dostatečném předstihu před šetřením informuje orgán pro cenné papíry a trhy relevantní příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu jsou orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost nápomocni při plnění jeho povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5.Jestliže požadavek poskytnout záznamy o telefonních hovorech nebo datových přenosech podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, požádá se o takové povolení. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

6.Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 5, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy pravé, a posoudí, zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená vzhledem k předmětu šetření. Při posuzování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán pro cenné papíry a trhy o podrobná vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán pro cenné papíry a trhy podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení nebo jiných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, závažnost předpokládaného porušení a způsob zapojení osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nepřezkoumává nezbytnost šetření ani nepožaduje, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu pro cenné papíry a trhy. Zákonnost rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v tomto nařízení.

Článek 39d

Kontroly na místě

1.Za účelem plnění svých úkolů může orgán pro cenné papíry a trhy provádět kontroly na místě v prostorách osob uvedených v čl. 39b odst. 1. Před zahájením kontroly na místě přijme orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí o provedení kontroly na místě. V rozhodnutí se uvede předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, a penále stanovené tímto nařízením a jinými akty Unie pro osoby, které se kontrole nepodrobí, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle tohoto nařízení, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivnost kontroly, může orgán pro cenné papíry a trhy provést kontrolu na místě bez předchozího oznámení osobám, kterých se kontrola týká.

2.Úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby pověřené tímto orgánem k provádění kontrol na místě mohou vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se týká rozhodnutí o šetření podle odstavce 1, a mají veškeré pravomoci stanovené v článku 39c. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.Úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby pověřené tímto orgánem k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 39g pro případ nepodrobení se kontrole.

4.V dostatečném předstihu před kontrolou orgán pro cenné papíry a trhy informuje o rozhodnutí provést kontrolu na místě relevantní příslušný orgán členského státu, na jehož území má být kontrola provedena, a účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy.

5.Relevantní příslušný orgán členského státu, na jehož území má být kontrola provedena, je orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost aktivně nápomocen. Za tímto účelem má příslušný orgán dotčeného členského státu pravomoci stanovené v odstavci 2. Příslušný orgán dotčeného členského státu se na požádání může kontrol na místě také účastnit.

6.Orgán pro cenné papíry a trhy může rovněž požádat relevantní příslušný orgán členského státu, aby jeho jménem provedl určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě podle tohoto článku a článku 39c. Za tímto účelem má příslušný orgán dotčeného členského státu stejné pravomoci jako orgán pro cenné papíry a trhy, jak je stanoveno v tomto článku a v článku 39c.

7.Pokud orgán pro cenné papíry a trhy zjistí, že se osoba, která je předmětem kontroly, odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotčeného členského státu mu poskytne nezbytnou pomoc a v příslušných případech požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby orgánu pro cenné papíry a trhy provedení kontroly na místě umožnil.

8.Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, požádá se o takové povolení. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

9.Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy pravé, a posoudí, zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená vzhledem k předmětu kontroly. Při posuzování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán pro cenné papíry a trhy o podrobná vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán pro cenné papíry a trhy podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení nebo jiných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, závažnost předpokládaného porušení a způsob zapojení osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nepřezkoumává nezbytnost kontroly ani nepožaduje, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu pro cenné papíry a trhy. Zákonnost rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v tomto nařízení.

Článek 39e

Procesní pravidla pro opatření v oblasti dohledu a pokuty

1.Pokud orgán pro cenné papíry a trhy zjistí závažné známky existence skutečností, které by mohly představovat jeden nebo více případů porušení tohoto nařízení nebo jiných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, zahájí šetření v souladu s článkem 39c a jmenuje v rámci orgánu pro cenné papíry a trhy nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Vyšetřující úředník se neúčastní ani se v minulosti neúčastnil přímého nebo nepřímého dohledu nad dotčeným účastníkem finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy a své funkce plní nezávisle na výkonné radě.

2.Vyšetřující úředník vyšetří údajné případy porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se zjištěními předá výkonné radě. Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník uplatňovat pravomoc vyžádat si informace podle článku 39b a provést šetření a kontroly na místě podle článků 39c a 39d. Při uplatňování těchto pravomocí dodržuje vyšetřující úředník článek 39a.

Během šetření má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán pro cenné papíry a trhy shromáždil v rámci svých činností v oblasti dohledu.

3.Po dokončení šetření a před předáním spisu se zjištěními výkonné radě poskytne vyšetřující úředník vyšetřovaným osobám možnost vyjádřit se k záležitostem, jichž se šetření týká. Vyšetřující úředník zakládá svá zjištění pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby možnost se vyjádřit.

V průběhu šetření podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

4.Předává-li vyšetřující úředník spis se zjištěními výkonné radě, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Vyšetřované osoby mají právo na přístup ke spisu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí strany.

5.Na základě spisu obsahujícího zjištění vyšetřujícího úředníka a po vyslechnutí vyšetřovaných osob, pokud o to dotyčné osoby požádají, výkonná rada rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více vyšetřovaných případů porušení povinnosti, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty Unie a uloží pokutu podle tohoto nařízení a příslušných aktů Unie.

6.Vyšetřující úředník se neúčastní jednání výkonné rady ani jinak nezasahuje do rozhodovacího procesu výkonné rady.

7.Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75a přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

8.Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení nebo jiných aktů Unie závažné známky možné existence skutečností, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy dále neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy totožné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě stejné, vedly v trestním řízení podle vnitrostátního práva k předchozímu pravomocnému rozsudku.

Článek 39f

Pokuty

1.Pokud výkonná rada v souladu s čl. 39e odst. 5 zjistí, že účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy úmyslně nebo z nedbalosti porušil toto nařízení nebo jiný příslušný akt Unie v oblasti působnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 2.

Porušení povinnosti se považuje za úmyslné, pokud orgán pro cenné papíry a trhy zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy jednal úmyslně s cílem porušit povinnost.

2.Nestanoví-li jiné akty Unie vztahující se na konkrétní odvětví nebo oblast jinak, pokuta nepřesáhne:

a)v případě právnické osoby 1 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně podle referenčního směnného kurzu eura zveřejněného Evropskou centrální bankou a platného ke dni uložení pokuty;

b)nebo 10 % ročního obratu účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, který je předmětem šetření, za předchozí hospodářský rok, podle toho, která hodnota je vyšší;

c)v případě fyzické osoby 500 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně podle referenčního směnného kurzu eura zveřejněného Evropskou centrální bankou a platného ke dni uložení pokuty.

3.Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední kritéria uvedená v čl. 39g odst. 2.

4.Bez ohledu na odstavec 3 platí, že pokud měla právnická osoba z porušení povinnosti přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu.

Článek 39g

Penále

1.Výkonná rada může rozhodnutím uložit penále s cílem donutit:

a)účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 39h odst. 1 písm. d) ukončili porušování povinnosti;

b)osobu uvedenou v čl. 39b odst. 1, aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 39b;

c)osobu uvedenou v čl. 39b odst. 1, aby se podrobila šetření, předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály nebo doplnila a opravila jiné informace poskytnuté při šetření zahájeném na základě rozhodnutí přijatého podle článku 39c;

d)osobu uvedenou v čl. 39b odst. 1, aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím přijatým podle článku 39d.

2.Penále musí být účinné, přiměřené a odrazující. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo dotčená osoba splní příslušné rozhodnutí uvedené v odstavci 1.

3.Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí výkonné rady.

Článek 39h

Opatření v oblasti dohledu

1.Pokud orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s čl. 39e odst. 4 zjistí, že se účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy dopustil porušení tohoto nařízení nebo jiných příslušných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, včetně případů uvedených v příloze jiných příslušných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, přijme rozhodnutí o přijetí jednoho nebo více z následujících opatření odpovídajících příslušnému odvětví nebo oblasti podle tohoto nařízení, nebo pokud jsou stanoveny, v mezích jeho pravomocí podle použitelných právních předpisů Unie:

a)v závislosti na odvětví, v němž účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy působí, odejmout registraci, uznání nebo povolení účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy;

b)zakázat účastníkovi finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, aby vykonával v celé Unii činnosti podle tohoto nařízení nebo jiných příslušných aktů Unie, dokud nebude porušování povinnosti ukončeno;

c)požadovat dočasné nebo trvalé ukončení jakékoli praxe nebo jednání, jež jsou podle orgánu pro cenné papíry a trhy v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení a jiných příslušných aktů Unie;

d)pozastavit registraci, uznání nebo povolení účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy;

e)požadovat, aby účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy ukončil porušování povinnosti;

f)uložit pokuty podle článku 39f;

g)uložit penále podle článku 39g;

h)vydat veřejné oznámení;

i)požadovat odchod fyzické osoby ze správní rady účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy;

j)požadovat zajištění nebo obstavení aktiv nebo obojí;

k)požadovat, aby auditoři nebo odborníci provedli ověřování či vyšetřování;

l)přijmout jakýkoli druh opatření s cílem zajistit, aby účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy i nadále dodržoval požadavky právních předpisů.

2.Orgán pro cenné papíry a trhy odejme registraci, povolení nebo uznání účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy v jakémkoli z těchto případů, pokud není v jiných aktech Unie, které mají přednost, stanoveno jinak:

a)účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy se výslovně vzdal registrace, povolení nebo uznání nebo nevyužil registraci, povolení nebo uznání do 36 měsíců od jejich udělení;

b)účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy získal registraci, povolení nebo uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy již nesplňuje podmínky, za nichž byl zaregistrován, povolen nebo uznán.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy odejme registraci, povolení nebo uznání účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, své rozhodnutí v plném rozsahu odůvodní.

Odnětí má okamžitý účinek.

Pro účely odstavce 1 musí být opatření účinné, přiměřené a odrazující a orgán pro cenné papíry a trhy zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a)trvání a četnost případů porušení povinnosti;

b)zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d)míru odpovědnosti za porušení povinnosti;

e)finanční sílu osoby odpovědné za porušení povinnosti na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f)dopad porušení povinnosti na zájmy investorů;

g)výši zisku, kterého účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědný za porušení povinnosti dosáhl, nebo ztráty, které zabránil, případně ztráty, která porušením povinnosti vznikla třetím stranám, v rozsahu, v jakém je lze určit;

h)míru spolupráce účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědného za porušení povinnosti s orgánem pro cenné papíry a trhy, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i)předchozí porušení tohoto nařízení nebo jiných příslušných aktů Unie ze strany účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědného za porušení povinnosti;

j)jakákoli opatření, která po porušení povinnosti přijal účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědný za porušení povinnosti, aby zabránil jeho opakování.

3.Pokud má orgán pro cenné papíry a trhy důvodné podezření, že se účastník finančního trhu pod jeho dohledem pravděpodobně dopouští nebo se chystá dopustit jednání, které by mohlo představovat porušení povinnosti podle tohoto nařízení nebo jiných příslušných aktů Unie v oblasti jeho působnosti, může rozhodnutím přijmout kterékoli z opatření uvedených v odst. 1 písm. b), h), j), k) a l), náležitě upravené pro použití v situacích, kdy se jedná pouze o podezření na porušení povinnosti, které ještě nebylo prokázáno.

4.Orgán pro cenné papíry a trhy bez zbytečného odkladu oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavců 1 a 4 účastníkovi finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědnému za porušení povinnosti a sdělí je relevantním příslušným orgánům členského státu a Komisi. Všechna tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nebo 4.

Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a)prohlášení potvrzující právo účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy odpovědného za porušení povinnosti odvolat se proti rozhodnutí;

b)v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c)prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu pro cenné papíry a trhy může pozastavit uplatňování rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 39i

Správní sankce a opatření vůči fyzickým osobám

1.Tento článek se vztahuje na fyzické osoby, které:

a)jsou členy vedoucího orgánu, vrcholovými manažery nebo osobami zastávajícími klíčové funkce v rámci účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s příslušnými legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2;

b)uplatňují významný vliv na rozhodování nebo rizikový profil těchto účastníků finančního trhu nebo

c)jsou jinak zapojeny do regulovaných činností pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy.

2.Postupem podle článku 39h uloží orgán pro cenné papíry a trhy osobě uvedené v odstavci 1 správní sankce nebo jiná opatření, pokud se zjistí, že tato osoba:

a)nedodržela profesní standardy, včetně těch, které se týkají bezúhonnosti, způsobilosti a náležité péče, nebo

b)se dopustila jednání, které narušuje řádné a obezřetné řízení subjektu, nad nímž je vykonáván dohled.

3.Sankce a opatření podle odstavce 2 mohou zahrnovat:

a)správní pokuty v souladu s článkem 39f;

b)dočasný nebo trvalý zákaz výkonu řídicích funkcí v rámci účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s příslušnými legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2;

c)pozastavení nebo odnětí povolení k výkonu regulovaných činností;

d)veřejná prohlášení uvádějící totožnost odpovědné osoby a povahu porušení předpisů, pokud orgán pro cenné papíry a trhy považuje toto zveřejnění za nezbytné k ochraně stability finančních trhů nebo k zajištění účinného prosazování tohoto nařízení nebo jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, za předpokladu, že zveřejnění je omezeno na to, co je nezbytně nutné k zajištění těchto cílů, a je řádně odůvodněno.

Článek 39j

Vyjádření dotčených osob

1.Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 39k, 39h a 39i poskytne výkonná rada účastníkovi finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo osobě, vůči níž se řízení vede, možnost vyjádřit se ke zjištěním orgánu pro cenné papíry a trhy. Výkonná rada založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měl účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo osoba, vůči níž se řízení vede, možnost se vyjádřit.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V takovém případě může výkonná rada přijmout prozatímní rozhodnutí a účastníkovi finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo dotčené osobě poskytne možnost se vyjádřit co nejdříve po přijetí tohoto rozhodnutí.

3.V průběhu řízení je plně respektováno právo na obhajobu účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo osob, vůči nimž se řízení vede. Tyto osoby mají právo na přístup ke spisu orgánu pro cenné papíry a trhy s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na přípravné dokumenty orgánu pro cenné papíry a trhy.

Článek 39k

Zveřejňování, povaha, vymáhání a alokace pokut a penále

1.Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 39f, 39g a 39i s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace neobsahují osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725.

2.Pokuty a penále uložené podle článků 39f, 39g a 39i jsou správní povahy.

3.Rozhodnutí o uložení pokut a penále podle článků 39f, 39g a 39i jsou vymahatelná.

Vymáhání se řídí předpisy občanského procesního práva platnými v členském státě, na jehož území se provádí. Příkaz k výkonu rozhodnutí o uložení pokut nebo penále se připojí k tomuto rozhodnutí, aniž by bylo třeba jiných formálních náležitostí než ověření pravosti rozhodnutí orgánem určeným za tímto účelem každým členským státem a oznámeným orgánu pro cenné papíry a trhy a Soudnímu dvoru.

Je-li splněna tato formální náležitost, může orgán určený členským státem v souladu s vnitrostátním právem přistoupit k vymáhání tím, že předloží věc přímo příslušnému subjektu.

Vymáhání může být pozastaveno pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Soudy dotčeného členského státu však mají pravomoc rozhodovat o stížnostech, že se vymáhání provádí nezákonným způsobem.

4.Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 39l
Narovnání

1.Pokud orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí podle čl. 39e odst. 5, může ukončit vymáhací řízení narovnáním s účastníkem finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy, fyzickou nebo právnickou osobou, za podmínek zajišťujících účinnost, přiměřenost a odrazující účinek.

2.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75a, kterými upřesní postup při narovnání, včetně práva na obhajobu, zveřejnění a účinků narovnání.

3.Nezávislý vyšetřující úředník může v průběhu svého šetření prozkoumat možnost narovnání s účastníkem finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo vyšetřovanou osobou, pokud se domnívá, že by v dané věci mohlo být narovnání vhodné. Pokud účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo vyšetřovaná osoba souhlasí s narovnáním, lze snížit původní pokutu, kterou orgán pro cenné papíry a trhy hodlal uložit.

4.Účastník finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy nebo jakákoli vyšetřovaná osoba může požádat o zvážení možnosti narovnání. Taková žádost nezavazuje orgán pro cenné papíry a trhy, aby zahájil jednání o narovnání nebo dosáhl narovnání. Nezávislý vyšetřující úředník posoudí žádost s ohledem na okolnosti případu, včetně závažnosti a povahy údajného porušení povinnosti, a může zahájit jednání o narovnání, pokud se domnívá, že by v dané věci mohlo být narovnání vhodné.

Článek 39m

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán pro cenné papíry a trhy uložil pokutu nebo penále podle tohoto nařízení nebo případně jiných aktů Unie. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 39n

Poplatky za dohled

1.Orgán pro cenné papíry a trhy účtuje účastníkům finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy poplatky za veškeré náklady, které tomuto orgánu vzniknou při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.Poplatky uvedené v odstavci 1 pokrývají správní náklady, které orgánu pro cenné papíry a trhy vzniknou při jeho činnostech souvisejících s registrací, povolováním, certifikací, uznáváním, vymáháním, dohledem a dalšími činnostmi souvisejícími s dohledem, zejména se sbližováním dohledu a vývojem a údržbou nástrojů, včetně odpisových nákladů, pro tyto účely, které se vztahují na účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy.

3.Pokud orgán pro cenné papíry a trhy požádal příslušný orgán o pomoc nebo podporu při plnění úkolů v oblasti dohledu v souladu s tímto nařízením a jinými akty Unie, pokrývají poplatky rovněž úhradu veškerých nákladů, které mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění těchto úkolů.

4.Poplatky za dohled jsou úměrné ročnímu obratu dotčeného účastníka finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy.

5.Odchylně od odstavce 4 mohou být účastníci finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy osvobozeni od povinnosti platit poplatek nebo jim může být v příslušných případech uložen snížený, pevný, horní hranicí omezený nebo dočasný poplatek.

6.Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne každému účastníkovi finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy informace vysvětlující způsob výpočtu poplatku uvedeného v odstavci 1.

7.Orgán pro cenné papíry a trhy každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o transparentnosti poplatků, v níž uvádí kategorie účastníků finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy a metodiku použitou pro alokaci nákladů.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75a s dalším upřesněním typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady.

9.Tento článek se rovněž vztahuje na účastníky finančního trhu podle čl. 4 odst. 1, jak je stanoveno v jiných aktech Unie.“

28)Článek 40 se mění takto:

a)v odstavci 1 se vkládá nové písmeno ba), které zní:

„ba) pět nezávislých členů výkonné rady,“

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Každý z orgánů uvedených v odstavci 1 odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.“

29)Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu může z vlastního podnětu nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které jsou jí svěřeny. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu, výkonného ředitele nebo předsedu.

Pokud vnitřní výbor projednává záležitosti týkající se ústřední protistrany nebo centrálního depozitáře, mají Evropská centrální banka a ostatní příslušné centrální banky, které emitují měny Unie, právo být členy bez hlasovacího práva.“

30)Článek 43 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro cenné papíry a trhy a odpovídá za přijímání rozhodnutí podle článků 9a až 16a tohoto nařízení. Rada orgánů dohledu přijímá veškerá rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně těch, která jsou jí výslovně svěřena jinými akty Unie, s výjimkou rozhodnutí, která přijímá výkonná rada v souladu s článkem 46a. V příslušných případech rada orgánů dohledu na základě návrhu příslušného vnitřního výboru, předsedy nebo výkonné rady přijímá stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy a poskytuje rady podle kapitoly II.“;

b)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro cenné papíry a trhy pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní.“

31)Článek 44 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

1)třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Předseda a pět nezávislých členů výkonné rady nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.“;

2)čtvrtý a pátý pododstavec se zrušují;

3)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pokud jde o rozhodnutí uvedená v čl. 44b odst. 2, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem.“;

b)v odstavci 4 se zrušuje první pododstavec.

32)Název oddílu 2 se nahrazuje tímto:

„Výkonná rada“.

33)Vkládá se nový článek 44a, který zní:

„Článek 44a

Složení a jmenování výkonné rady

1.Členy výkonné rady jsou:

a)předseda orgánu;

b)pět nezávislých členů zaměstnaných na plný úvazek.

Pokud výkonná rada vykonává úkoly podle [čl. 46a odst. 8], je zástupce Komise oprávněn účastnit se rozprav a má přístup k dokumentům týkajícím se těchto úkolů.

Zasedání výkonné rady se účastní výkonný ředitel a místopředseda orgánu, přičemž nemají hlasovací právo.

2.Pokud se projednávají rozhodnutí uvedená v čl. 8 odst. 1 písm. l) týkající se subjektu, nad nímž je vykonáván přímý dohled, může se člen rady orgánů dohledu z členského státu, v němž je dotčený subjekt usazen, účastnit jednání na příslušných zasedáních výkonné rady.

Pokud se projednávají otázky dohledu ve vztahu k ústřední protistraně nebo centrálnímu depozitáři, má zástupce ECB právo účastnit se jednání.

Pozorovatelé uvedení v prvním a druhém pododstavci nejsou přítomni hlasování, které následuje po těchto jednáních.

Výkonná rada může rozhodnout, že k jednání přizve další pozorovatele.

3.Členové výkonné rady podle odst. 1 písm. b) se vybírají na základě zásluh, schopností, znalostí, integrity, uznávaných zkušeností v oblasti dohledu nad finančními trhy a další příslušné kvalifikace v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vypracuje užší seznam kandidátů na pozici členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b). Evropský parlament může s kandidáty na užším seznamu uspořádat slyšení.

Rada orgánů dohledu předloží Evropskému parlamentu návrh na jmenování členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) na základě užšího seznamu vypracovaného Komisí. Poté, co Evropský parlament návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování těchto členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

4.V průběhu celého procesu jmenování se co nejvíce zohlední zásady genderové a zeměpisné vyváženosti. Členové výkonné rady by měli mít různé zkušenosti v oblasti dohledu, včetně obezřetnostního dohledu, a pokud možno by společně měli mít náležité znalosti odvětví, v nichž orgán pro cenné papíry a trhy vykonává úkoly v oblasti přímého dohledu.

5.Funkční období členů výkonné rady podle odst. 1 písm. b) činí pět let. V průběhu dvanácti měsíců před koncem jejich pětiletého funkčního období provede rada orgánů dohledu nebo užší výbor vybraný z členů rady orgánů dohledu a zahrnující zástupce Komise hodnocení těchto členů výkonné rady. Toto hodnocení zohlední posouzení výkonnosti každého z členů výkonné rady a budoucí úkoly a výzvy orgánu pro cenné papíry a trhy. Na základě tohoto hodnocení může rada orgánů dohledu navrhnout Evropskému parlamentu prodloužení funkčního období členů o dva roky. Toto prodloužení lze provést pouze jednou. Poté, co Evropský parlament návrh rady orgánů dohledu schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o prodloužení funkčního období dotčeného člena nebo členů výkonné rady.

6.Žádná osoba nesmí zastávat funkci předsedy, výkonného ředitele nebo nezávislého člena výkonné rady déle než sedm let. Předchozí doba výkonu jedné funkce se započítává do limitu funkčního období pro jinou funkci bez ohledu na pořadí zastávaných funkcí.“

34)Vkládá se nový článek 44b, který zní:

„Článek 44b

Rozhodování

1.Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2.Rozhodnutí podle čl. 17 odst. 3 a 6, článku 17aa, článku 17aaa, čl. 18 odst. 3 a 4, čl. 22 odst. 4, čl. 30 odst. 4 a 8, čl. 39h písm. a), b), f), g) a i), článku 39i a článku 65 a veškerá rozhodnutí založená na odvětvových právních předpisech, v nichž se odkazuje na tento odstavec, se považují za přijatá, pokud rada orgánů dohledu nevznese námitku ve lhůtě stanovené v jednacím řádu, která však nepřesáhne deset pracovních dnů, pokud to není řádně odůvodněno složitostí rozhodnutí a pokud se na tom obě rady nedohodnou. V mimořádných situacích nepřekročí výše uvedená lhůta 48 hodin.

3.Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63. V případě, že Komise vysloví vážné obavy ohledně návrhu rozhodnutí předloženého výkonné radě v záležitostech souvisejících s finančním rámcovým nařízením a služebním řádem úředníků Evropské unie a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie, výkonná rada přijetí rozhodnutí odloží. Do patnácti dnů jej výkonná rada znovu přezkoumá a přijme, případně v pozměněném znění, ve druhém čtení dvoutřetinovou většinou, v příslušných případech za účasti zástupce Komise. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.“

35)Články 45 a 45a se zrušují.

36)V článku 45b se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1. Výkonná rada může z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu zřizovat koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Výkonná rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu.

2. Koordinačních skupin se účastní všechny relevantní příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých relevantními příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro cenné papíry a trhy.

3. Skupinám předsedá člen výkonné rady. Příslušný člen výkonné rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro cenné papíry a trhy o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin.“

37)Vkládá se nový článek 45c, který zní:

„Článek 45c

Vnitřní výbory

1.Výkonná rada může z vlastního podnětu, na žádost předsedy nebo v případech stanovených v jiných aktech Unie zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které jsou jí svěřeny. Výkonná rada může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonného ředitele nebo předsedu.

Pokud vnitřní výbor projednává záležitosti v oblasti dohledu týkající se ústřední protistrany nebo centrálního depozitáře, mají Evropská centrální banka a ostatní příslušné centrální banky, které emitují měny Unie, právo být členy bez hlasovacího práva.“

38)Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost výkonné rady

1.Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně výlučně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy výkonné rady při plnění jejich úkolů.

2.Pokud některý z členů výkonné rady uvedených v čl. 40 odst. 1 písm. ba) přestane splňovat podmínky požadované pro výkon jeho povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada z vlastního podnětu nebo na návrh Evropského parlamentu přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž tohoto člena výkonné rady odvolá z funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

3.Bývalí členové výkonné rady, včetně předsedy orgánu pro cenné papíry a trhy, nesmějí po dobu osmnácti měsíců od ukončení výkonu funkce vykonávat výdělečnou činnost:

a)se subjektem pod přímým dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy;

b)s jakýmkoli jiným subjektem, pokud by to vedlo nebo mohlo vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu pro cenné papíry a trhy.

Výkonná rada ve svých pravidlech pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení u svých členů podle čl. 46a odst. 8 písm. d) upřesní okolnosti, za nichž je dán střet zájmů nebo za nichž by mohl být vnímán jako daný.“

39)Doplňuje se nový článek 46a, který zní:

„Článek 46a

Úkoly výkonné rady

1.Výkonná rada odpovídá za celkové plánování a plnění úkolů svěřených orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením.

2.Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, může výkonná rada prostudovat, vydat k nim stanovisko a předložit návrh.

3.Výkonná rada může požádat radu orgánů dohledu o stanovisko ke všem záležitostem v oblasti dohledu. Rada orgánů dohledu vydá své stanovisko na svém nejbližším zasedání následujícím po podání žádosti nebo dle dohody s výkonnou radou.

4.Výkonná rada přijímá rozhodnutí v souladu s kapitolou IIa a vykonává úkoly v oblasti dohledu nad jednotlivými účastníky finančního trhu pod dohledem orgánu pro cenné papíry a trhy podle tohoto nařízení a jiných aktů Unie.

5.Výkonná rada přijímá rozhodnutí podle čl. 9 odst. 5, čl. 17 odst. 3 a 6, článku 17aa, článku 17aaa, čl. 18 odst. 3 a 4, článku 19, čl. 19a odst. 1 a 4, čl. 22 odst. 4 a článku 30. Výkonná rada dále plní úkoly nebo přijímá opatření ve vztahu k jednotlivým vnitrostátním příslušným orgánům a jednotlivým účastníkům finančního trhu, nad nimiž orgán pro cenné papíry a trhy nevykonává dohled, pokud je to stanoveno v tomto nařízení nebo jiných aktech Unie. .

Odchylně od prvního pododstavce v případech stanovených v nařízení (EU) 2021/23 přijímá rozhodnutí na základě článku 19 rada orgánů dohledu.

6.Výkonná rada přijímá pracovní ujednání v souladu s čl. 8a odst. 4.

7.Výkonná rada předkládá radě orgánů dohledu dvakrát ročně informace o záležitostech týkajících se dohledu.

8.Výkonná rada má dále tyto úkoly:

a)výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program;

b)výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64;

c)výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro cenné papíry a trhy a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“);

d)výkonná rada přijme pravidla pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení u svých členů;

e)výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 72;

f)výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád;

g)výkonná rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5, přičemž náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

9.Členové výkonné rady zveřejňují informace o veškerých konaných schůzích a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“

40)Článek 47 se zrušuje.

41)Článek 48 se mění takto:

a)v odstavci 1 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:

„Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání výkonné rady, který má výkonná rada přijmout, a předsedá zasedáním výkonné rady.

Předseda může výkonnou radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.“;

b)v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Výkonná rada dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo o dva roky.“;

d)v odstavci 4 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit o dva roky, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.“;

e)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Žádná osoba nesmí zastávat funkci předsedy, výkonného ředitele nebo nezávislého člena výkonné rady déle než sedm let. Předchozí doba výkonu jedné funkce se započítává do limitu funkčního období pro jinou funkci bez ohledu na pořadí zastávaných funkcí.“

42)Článek 51 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo o dva roky.“;

b)v odstavci 4 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele o dva roky.“;

c)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Žádná osoba nesmí zastávat funkci předsedy, výkonného ředitele nebo nezávislého člena výkonné rady déle než sedm let. Předchozí doba výkonu jedné funkce se započítává do limitu funkčního období pro jinou funkci bez ohledu na pořadí zastávaných funkcí.“

43)V článku 52 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčena příslušná úloha výkonné rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“;

44)V článku 53 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Výkonný ředitel odpovídá za dohled nad každodenní činností orgánu pro cenné papíry a trhy a zajišťuje řádné provádění jeho cílů a rozhodnutí. Je nápomocen výkonné radě a radě orgánů dohledu při určování strategického směřování orgánu pro cenné papíry a trhy. Výkonný ředitel připravuje práci výkonné rady v záležitostech uvedených v čl. 46a odst. 7.

2. Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro cenné papíry a trhy pod vedením rady orgánů dohledu a pod dohledem výkonné rady.“

45)V článku 57 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Každý podvýbor má svého předsedu. Nestanoví-li jiné akty Unie jinak, je předsedou jedna z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 nebo jeden ze zástupců relevantních příslušných orgánů, který je zároveň pozorovatelem ve společném výboru.“;

46)Článek 58 se mění takto:

a)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro cenné papíry a trhy z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“

47)V článku 59 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro cenné papíry a trhy, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.“

48)V článku 60 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti jakémukoli rozhodnutí přijatému orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením nebo jinými akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.“

49)V článku 62 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) poplatky placené orgánu pro cenné papíry a trhy v případech stanovených v tomto nařízení a příslušných nástrojích práva Unie;“

b)doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f) možné financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními předpisy orgánu pro cenné papíry a trhy uvedenými v článku 65 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie.“

50)Článek 63 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro cenné papíry a trhy na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

2. Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného výkonnou radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

3. Výkonná rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.“;

b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Výkonná rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.“

51)V článku 64 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii radě orgánů dohledu, výkonné radě a Komisi.“

52)V článku 65 se první věta nahrazuje tímto:

„Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro cenné papíry a trhy.“

53)Článek 68 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně jeho výkonného ředitele, jeho předsedy a členů výkonné rady, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro cenné papíry a trhy.“

54)V článku 70 se odstavec 2a nahrazuje tímto:

„2a. Výkonná rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy a jsou přítomni na zasedáních výkonné rady a rady orgánů dohledu.“

55)V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“

56)V článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro cenné papíry a trhy rozhoduje výkonná rada.“

57)V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro cenné papíry a trhy zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a daným členským státem po schválení výkonnou radou.“

58)Vkládá se nová kapitola VIIa, která zní:

„KAPITOLA VIIa

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 75a

Výkon přenesení pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 39e a 39n tohoto nařízení je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu základního legislativního aktu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

59)Článek 81 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let od data vstupu v platnost] a poté každých pět let zveřejní zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy a z postupů a úkolů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

a)úroveň odpovědnosti a transparentnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně využívání jeho zdrojů;

b)efektivitu a sbližování postupů dohledu;

c)rozdělení povinností v oblasti přímého dohledu, včetně vhodnosti svěření dalších povinností v oblasti dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy;

d)model správy a řízení;

e)zda jsou zdroje orgánu pro cenné papíry a trhy pro plnění jeho povinností dostatečné;

f)fungování společného výboru;

g)uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

h)úlohu orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud jde o systémové riziko;

i)zda je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu.

Zpráva a veškeré případné související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)vkládají se nové body 1a) a 1b), které znějí:

„1a) „významnou ústřední protistranou“ ústřední protistrana povolená podle článku 14, která je považována za významnou podle čl. 22a odst. 1;

1b) „méně významnou ústřední protistranou“ ústřední protistrana povolená podle článku 14, která není významnou ústřední protistranou;“

b)bod 13 se nahrazuje tímto:

„13) „příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu právních předpisů uvedených v bodě 8 tohoto článku, příslušný orgán uvedený v čl. 10 odst. 5, vnitrostátní příslušný orgán, nebo příslušný orgán ústřední protistrany;“

c)vkládají se nové body 13a), 13b) a 13c), které znějí:

„13a) „příslušným orgánem ústřední protistrany“ vnitrostátní příslušný orgán v případě méně významných ústředních protistran nebo ESMA v případě významných ústředních protistran;

13b) „vnitrostátním příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, určený podle čl. 22 odst. 1;

13c) „relevantním orgánem“ jakýkoli orgán uvedený v článku 22d;“

d)bod 31 se nahrazuje tímto:

„31) „subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu;“

e)doplňuje se nový bod 32, který zní:

„32) „centrální databází“ centrální databáze zřízená ESMA podle článku 17c.“;

f)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. f), čl. 14 odst. 4, čl. 17 odst. 3a, čl. 17 odst. 3b třetího pododstavce, odst. 4 a 5, čl. 21 odst. 3 prvního pododstavce, odst. 4 třetího pododstavce, odst. 4a a 5, čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 1, 4 a 5, čl. 29 odst. 1 a 3, čl. 30 odst. 1 až 5, čl. 31 odst. 1 až 8, čl. 32 odst. 1 s výjimkou posledních dvou odkazů ve třetím pododstavci, čl. 32 odst. 2 až 6, čl. 32 odst. 7 s výjimkou předposledního odkazu, čl. 35 odst. 1, 2 a 3, čl. 37 odst. 1a a 2, čl. 38 odst. 1, 3 a 5, čl. 41 odst. 2, čl. 45a odst. 1 a 2, čl. 48 odst. 3, čl. 49 odst. 1, 1d a 1g se výrazem „příslušný orgán“ rozumí „příslušný orgán ústřední protistrany.“

2)Článek 6a se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely prvního pododstavce písm. c) a před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány ústřední protistrany.“;

b)v odstavci 2 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Za podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému a příslušné orgány ústřední protistrany požádat, aby ESMA předložil Komisi žádost o pozastavení povinnosti clearingu.“;

c)v odstavci 8 třetím pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány ústřední protistrany.“

3)V čl. 6b odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 31 , orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany určený podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení nebo příslušný orgán ústřední protistrany mohou z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran, jsou-li splněny následující podmínky:“.

4)Článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„1. Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv, přijímá clearing těchto smluv nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za prvotní připojení a přístup, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém je obchod proveden.“;

b)odstavce 2 až 6 se nahrazují tímto:

„2. Obchodní systém, který chce získat přístup ke službě ústřední protistrany týkající se clearingu OTC derivátových smluv, podá žádost ústřední protistraně. V žádosti se uvedou OTC derivátové smlouvy, pro které je požadován clearing. Obchodní systém o takové žádosti informuje ESMA, příslušný orgán ústřední protistrany a příslušný orgán obchodního systému.

3. Ústřední protistrana poskytne obchodnímu systému písemnou odpověď do tří měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 2, v níž přístup buď povolí, nebo zamítne.

4. Ústřední protistrana může žádost o přístup zamítnout pouze v případě, že by takový přístup ovlivnil hladké a řádné fungování trhů nebo způsobil systémové riziko, a to na základě celkového posouzení rizik za podmínek stanovených v odstavci 7.

Ústřední protistrana nezamítne žádost z důvodu možné ztráty příjmů ve vztahu k sobě nebo jinému subjektu, který patří do stejné skupiny.

Pokud ústřední protistrana neposkytne obchodnímu systému písemnou odpověď ve lhůtě uvedené v odstavci 3, může ESMA ústřední protistranu vyrozumět a vyžádat si od ní další informace.

Pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 7, může ESMA vydat rozhodnutí, kterým uloží ústřední protistraně, aby poskytla přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Pokud ústřední protistrana zamítne přístup k obchodnímu systému, musí písemná odpověď obsahovat podrobné vysvětlení důvodů zamítnutí přístupu na základě celkového posouzení rizik uvedeného v prvním pododstavci. Ústřední protistrana neprodleně po poskytnutí písemné odpovědi obchodnímu systému písemně informuje o tomto rozhodnutí ESMA a příslušné orgány uvedené v odstavci 2.

5. Pokud ústřední protistrana zamítla přístup, může obchodní systém podat stížnost ESMA.

ESMA posoudí důvody zamítnutí přístupu a do jednoho měsíce ode dne podání stížnosti poskytne obchodnímu systému odůvodněnou odpověď. ESMA může konzultovat příslušné orgány uvedené v odstavci 2. Pokud ESMA dospěje k závěru, že odmítnutí ústřední protistrany udělit přístup je neodůvodněné, a pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 7, vydá ESMA rozhodnutí, kterým uloží ústřední protistraně, aby poskytla přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

6. Ústřední protistrana, která poskytne přístup k obchodnímu systému, zajistí, aby byl tento přístup plně funkční do tří měsíců ode dne kladné odpovědi na žádost o přístup.“;

c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana, a specifická rizika, která musí ústřední protistrany zohlednit při provádění celkového posouzení rizik podle odstavce 4, budou dále upřesněny akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014.

Při provádění celkového posouzení rizik podle odstavců 4 a 5 tohoto článku zohlední ústřední protistrana a ESMA příslušné podmínky stanovené akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) č. 600/2014.“

5)Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

Přístup k obchodnímu systému

„1. Obchodní systém na žádost poskytne každé ústřední protistraně, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv obchodovaných v tomto obchodním systému, údaje o obchodech, včetně údajů o poplatcích za prvotní připojení a přístup, na nediskriminačním a transparentním základě.

2. Ústřední protistrana, která hodlá získat přístup ke službám obchodního systému souvisejícím s OTC derivátovými smlouvami, podá obchodnímu systému formální žádost. Ústřední protistrana o této žádosti informuje ESMA, příslušné orgány obchodního systému a příslušný orgán ústřední protistrany.

3. Obchodní systém poskytne ústřední protistraně písemnou odpověď do tří měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 2, v níž přístup buď povolí, nebo zamítne.

4. Obchodní systém může žádost o přístup zamítnout pouze v případě, že by takový přístup ovlivnil hladké a řádné fungování trhů nebo způsobil systémové riziko, a to na základě celkového posouzení rizik za podmínek stanovených v odstavci 7.

Obchodní systém nezamítne žádost z důvodu možné ztráty příjmů ve vztahu k sobě nebo jinému subjektu, který patří do stejné skupiny.

Obchodní systém neomezí přístup ke konkrétním údajům o obchodech z důvodu, že si protistrany konkrétního obchodu nezvolily stejnou ústřední protistranu, pokud již ústřední protistrany podle jejich výběru uzavřely dohodu o interoperabilitě podle článku 51.

Pokud obchodní systém neposkytne ústřední protistraně písemnou odpověď ve lhůtě uvedené v odstavci 3, může ESMA obchodní systém vyrozumět a vyžádat si další informace.

Pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 7, může ESMA vydat rozhodnutí, kterým uloží obchodnímu systému, aby poskytl přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení rozhodnutí.

Pokud obchodní systém přístup zamítne, musí písemná odpověď obsahovat podrobné vysvětlení důvodů zamítnutí přístupu na základě celkového posouzení rizik uvedeného v prvním pododstavci. Obchodní systém neprodleně po poskytnutí písemné odpovědi ústřední protistraně písemně informuje o tomto rozhodnutí ESMA a příslušné orgány uvedené v odstavci 2.

5. Pokud obchodní systém zamítl přístup, může ústřední protistrana podat stížnost ESMA.

ESMA posoudí důvody zamítnutí přístupu a do jednoho měsíce ode dne podání stížnosti poskytne ústřední protistraně odůvodněnou odpověď. ESMA může při přípravě své odpovědi konzultovat příslušné orgány uvedené v odstavci 2. Pokud ESMA dospěje k závěru, že odmítnutí obchodního systému udělit přístup je neodůvodněné, a pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 7, vydá ESMA rozhodnutí, kterým uloží obchodnímu systému, aby poskytl přístup ke svým údajům o obchodech do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

6. Obchodní systém, který poskytne přístup ústřední protistraně, zajistí, aby byl tento přístup plně funkční do tří měsíců od obdržení kladné odpovědi na žádost o přístup.

7. Při provádění celkového posouzení rizik podle odstavců 4 a 5 tohoto článku zohlední obchodní systém a ESMA příslušné podmínky stanovené akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014.“

6)V článku 12 se vkládá nový odstavec 1b, který zní:

„1b. ESMA má pravomoc ukládat pokuty a penále významným ústředním protistranám, které porušily pravidla podle této hlavy, v souladu s kapitolou IIa nařízení (EU) č. 1095/2010, a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění provádění těchto pravidel. Kromě toho ESMA ukládá pokuty nebo penále významným ústředním protistranám, na které se vztahuje oznamovací povinnost podle článku 9, pokud vykazované údaje opakovaně obsahují systematické zjevné chyby.“

7)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Právnická osoba usazená v Unii, která hodlá poskytovat clearingové služby jako ústřední protistrana, požádá postupem stanoveným v článku 17 o povolení příslušný orgán ústřední protistrany.“

8)Článek 17 se mění takto:

a)v odstavci 1 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 22a odst. 6, žádající ústřední protistrana podá žádost o povolení podle čl. 14 odst. 1 nebo žádost o rozšíření stávajícího povolení podle čl. 15 odst. 1.“;

b)v odstavci 3c třetím pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud se příslušný orgán ústřední protistrany neřídí nebo nehodlá řídit stanoviskem ESMA nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními v něm obsaženými, výkonná rada informuje radu orgánů dohledu.“

9)Článek 17b se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán ústřední protistrany podává žádost o stanovisko:

a) ESMA podle čl. 23a odst. 2, pokud příslušný orgán ústřední protistrany hodlá přijmout rozhodnutí, zprávu nebo jiné opatření v souvislosti s články 7, 8, 20, 21, 29 až 33, 35, 36, 37 a 41;

b) kolegiu uvedenému v článku 18 podle článku 19, pokud příslušný orgán ústřední protistrany hodlá přijmout rozhodnutí, zprávu nebo jiné opatření v souvislosti s články 20, 21, 30, 31, 32, 35, 37, 41, 49 a 51.“;

b)v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ESMA může v souladu s články 7, 8, 29 až 33, 35, 36 a 41 přijmout stanovisko v souladu s článkem 23a a čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) k danému návrhu rozhodnutí, zprávě nebo jinému opatření, je-li to třeba na podporu jednotného a soudržného uplatňování daného článku, a“;

c)v odstavci 4 třetím pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud se příslušný orgán ústřední protistrany neřídí nebo nehodlá řídit stanoviskem ESMA nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními v něm uvedenými, pro účely odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku výkonná rada informuje radu orgánů dohledu.“

10)Článek 17c se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„ESMA zřídí a vede centrální databázi v souladu s článkem 35c nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán ústřední protistrany, relevantní orgány ústřední protistrany a ESMA, jakož i členové kolegia ústřední protistrany uvedení v článku 18, pokud to příslušný článek vyžaduje (dále jen „registrovaní příjemci“), mají samostatně pro každou ústřední protistranu přístup ke všem informacím a dokumentům uvedeným v odstavci 2, které jsou registrovány v centrální databázi pro danou ústřední protistranu, pokud jsou relevantní nebo nezbytné pro plnění jejich povinností. Ústřední protistrana má přístup do centrální databáze, pokud jde o informace a dokumenty, které do ní předala, nebo dokumenty předané této ústřední protistraně prostřednictvím této centrální databáze jinými registrovanými příjemci. Ostatní příjemci rovněž předkládají určité specifické dokumenty nebo informace zapsané v centrální databázi a mají k nim přístup, pokud je to stanoveno v tomto nařízení. ESMA zajistí, aby centrální databáze plnila funkce podle tohoto článku. ESMA zpřístupní informace sdílené prostřednictvím centrální databáze podle tohoto nařízení všem orgánům příslušným pro účely nařízení (EU) č. 909/2014 a nařízení (EU) […/… o neodvolatelnosti zúčtování], pokud je to relevantní nebo nezbytné pro plnění jejich povinností.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Ústřední protistrany a registrovaní příjemci nahrávají do centrální databáze v elektronické podobě všechny informace a dokumenty, včetně žádostí, rozhodnutí, doporučení, informací, požadavků, dotazů, odpovědí a oznámení, na které se odkazuje v tomto nařízení, pokud není stanoveno jinak.

Do dvou pracovních dnů ode dne podání informací nebo dokumentů je prostřednictvím centrální databáze zasláno potvrzení o přijetí.

ESMA zajistí, aby databáze umožňovala zpracování údajů vedených na DLT, včetně čtení dat v řetězci a přístupu k těmto datům.“;

c) odstavce 3, 4, 5 a 7 se zrušují.

11)Článek 18 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž je dotčen čl. 22a odst. 6, do 30 kalendářních dnů od zaslání oznámení uvedeného v čl. 17 odst. 2 druhém pododstavci písm. a) nebo před koncem adaptačního období podle čl. 22a odst. 7 zřídí příslušný orgán ústřední protistrany kolegium s cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článcích 15, 17, 17a, 20, 21, 30, 31, 32, 35, 37, 41, 49 a 51. Tomuto kolegiu předsedá a řídí jej ESMA (dále jen „předseda“).“;

b)v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) ESMA“;

c)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda rozhodne o termínech konání zasedání kolegia a stanoví jejich pořad jednání.“;

d)v odstavci 5 třetím pododstavci se poslední věta zrušuje.

12)V článku 20 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3. Dříve než příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí o odnětí povolení ústřední protistraně zcela nebo ve vztahu k určité části, včetně povolení jedné nebo více clearingových služeb nebo činností v jedné nebo více kategoriích derivátů, cenných papírů, jiných finančních nebo nefinančních nástrojů podle odstavce 1, učiní jeden z těchto kroků:

a)v případě méně významné ústřední protistrany si v souladu s článkem 17b vyžádá stanovisko ESMA a kolegia uvedeného v článku 18 k nutnosti odejmout povolení ústřední protistraně zcela nebo ve vztahu k určité části;

b)v případě významné ústřední protistrany konzultuje relevantní orgány této ústřední protistrany ohledně nutnosti odejmout povolení ústřední protistraně zcela nebo ve vztahu k určité části.

První pododstavec se nepoužije, pokud je rozhodnutí naléhavě třeba.

4. V případě méně významných ústředních protistran ESMA nebo kterýkoli člen kolegia uvedeného v článku 18 a v případě významných ústředních protistran kterýkoli z relevantních orgánů může kdykoli požádat, aby příslušný orgán ústřední protistrany posoudil, zda ústřední protistrana nadále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.“

13)V čl. 21 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán ústřední protistrany vykonává ve vztahu k ústřední protistraně alespoň všechny tyto činnosti:“.

14)Článek 22 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány určené členskými státy“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý členský stát určí jeden nebo více vnitrostátních příslušných orgánů, které budou plnit úkoly a povinnosti stanovené tímto nařízením v souvislosti s povolováním méně významných ústředních protistran, které jsou nebo budou usazeny na jeho území, a s dohledem nad nimi, a podpůrné a asistenční funkce uvedené v čl. 23 odst. 3. Každý členský stát o těchto orgánech informuje Komisi a ESMA.

Pokud členský stát určí více než jeden vnitrostátní příslušný orgán v souladu s prvním pododstavcem, vymezí jejich úlohy a určí jeden orgán, který odpovídá za koordinaci spolupráce a výměnu informací s Komisí, ESMA, příslušnými orgány jiných členských států, orgánem EBA a příslušnými členy ESCB, kdykoli je tak výslovně stanoveno v tomto nařízení.“;

c) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Aniž je dotčen čl. 22a odst. 1, může členský stát určit ESMA jako příslušný orgán pro jednu nebo více méně významných ústředních protistran usazených na jeho území. Pokud členský stát tuto možnost využije, oznámí to Komisi, ESMA a vnitrostátnímu příslušnému orgánu prostřednictvím centrální databáze.“;

d)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Každý členský stát zajistí, aby měl vnitrostátní příslušný orgán dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jeho funkcí.“;

e) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam příslušných orgánů ústředních protistran pro každou ústřední protistranu, určených v souladu s tímto článkem nebo v souladu s čl. 22a odst. 1.“

15)Vkládají se nové články 22a až 22e, které znějí:

„Článek 22a

Příslušný orgán významných ústředních protistran

1.ESMA je příslušným orgánem významných ústředních protistran a plní úkoly a povinnosti v oblasti dohledu stanovené v tomto nařízení, pokud jde o povolování významných ústředních protistran a dohled nad nimi.

2.Ústřední protistrana se považuje za významnou, splňuje-li alespoň jednu z těchto podmínek:

a)průměrná čistá otevřená pozice transakcí s cennými papíry, včetně obchodů zajišťujících financování, derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo nefinančních nástrojů, jejichž clearing ústřední protistrana provedla v období jednoho roku před posouzením, činí více než 100 miliard EUR;

b)průměrná hrubá pomyslná nesplacená částka transakcí s OTC deriváty, jejichž clearing ústřední protistrana provedla v období jednoho roku před posouzením, činí více než 500 miliard EUR;

c)průměrný úhrnný požadavek na počáteční marži a příspěvky do fondu pro riziko selhání pro účty členů clearingového systému ústřední protistrany, vypočtený na čistém základě na úrovni účtů členů clearingového systému za období jednoho roku před posouzením, je vyšší než 25 miliard EUR;

d)náleží do stejné skupiny jako některý z těchto subjektů:

i) ústřední protistrana povolená podle článku 14 nebo ústřední protistrana tier 2;

ii) centrální depozitář nebo obchodní systém, pro který je příslušným orgánem ESMA;

e)členský stát, v němž je ústřední protistrana usazena, určil ESMA jako příslušný orgán ústřední protistrany v souladu s čl. 22 odst. 1a, pokud se toto určení na tuto ústřední protistranu použije.

ESMA určí, zda ústřední protistrana splňuje podmínky k tomu, aby byla považována za významnou v souladu s tímto článkem.

3.ESMA alespoň každých 12 měsíců posoudí, zda některá povolená ústřední protistrana splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v odstavci 2.

4.Pokud ESMA určí, že ústřední protistrana povolená podle článku 14 tohoto nařízení splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku, považuje se tato ústřední protistrana za významnou ústřední protistranu. Pokud ESMA nad ústřední protistranou dosud nevykonává dohled, může ESMA stanovit případné adaptační období, které nesmí přesáhnout šest měsíců, po jehož uplynutí začne ESMA vykonávat nad ústřední protistranou dohled.

5.ESMA oznámí dotčené ústřední protistraně, jejímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu, relevantním orgánům, ECB, pokud ústřední protistrana provádí clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v eurech, a centrálním bankám, které emitují nejrelevantnější měny Unie, pokud ústřední protistrana provádí clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v jiné měně než euro, výsledek určení a případné adaptační období uvedené v odstavci 4 do dvou pracovních dnů ode dne tohoto určení.

6.Dříve než právnická osoba usazená v Unii požádá o povolení v souladu s článkem 17, požádá prostřednictvím centrální databáze ESMA, aby určil, zda tato osoba splňuje některou z podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

ESMA si může za tímto účelem vyžádat od této právnické osoby další informace. Právnická osoba poskytne požadované informace ve lhůtě, kterou stanoví ESMA. ESMA do 20 pracovních dnů od obdržení všech příslušných informací určí, zda tato právnická osoba splňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.

Pokud ESMA určí, že právnická osoba splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku, považuje se tato právnická osoba za významnou a podléhá dohledu ESMA, který odpovídá za povolení tohoto subjektu v souladu s článkem 17.

Pokud ESMA určí, že právnická osoba nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku, považuje se tato právnická osoba za méně významnou a podléhá dohledu vnitrostátních příslušných orgánů podle čl. 22 odst. 1 členského státu, v němž je právnická osoba usazena. Tyto vnitrostátní příslušné orgány odpovídají za povolení ústřední protistrany v souladu s článkem 17. ESMA prostřednictvím centrální databáze informuje o výsledku svého určení do dvou pracovních dnů ode dne tohoto určení právnickou osobu, vnitrostátní příslušný orgán členského státu, v němž je právnická osoba usazena, a ECB, pokud právnická osoba hodlá provádět clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v eurech, nebo centrální banky, které emitují nejrelevantnější měny Unie jiné než euro pro finanční a nefinanční nástroje, jejichž clearing právnická osoba hodlá provádět.

7.Pokud ESMA zjistí, že ústřední protistrana, která byla dříve označena za významnou, nesplňuje v posledních 36 měsících žádnou z podmínek stanovených v odstavci 2, určí, že tato ústřední protistrana se již nepovažuje za významnou ústřední protistranu. ESMA toto určení neprodleně oznámí dotčené ústřední protistraně, jejím vnitrostátním příslušným orgánům, ECB, pokud ústřední protistrana provádí clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v eurech, a centrálním bankám, které emitují nejrelevantnější měny Unie, pokud ústřední protistrana provádí clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v jiné měně než euro. Toto určení nabude účinku po adaptačním období, které určí ESMA a které nesmí přesáhnout 24 měsíců. Vnitrostátní příslušný orgán zřídí před koncem adaptačního období kolegium podle článku 18.

8.ESMA bez zbytečného odkladu sestaví a na svých internetových stránkách zveřejní seznam významných ústředních protistran a průběžně jej aktualizuje.

9.ESMA účtuje významným ústředním protistranám poplatky za plnění jeho úkolů a povinností v oblasti dohledu stanovených v tomto nařízení v souvislosti s povolováním významných ústředních protistran a dohledem nad nimi a v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 10.

10.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, který doplní toto nařízení upřesněním poplatků uvedených v odstavci 9 tohoto článku a stanoví:

a)typ poplatků;

b)úkony, za něž se poplatky vybírají;

c)metodu výpočtu poplatků a

d)způsob jejich úhrady.

Článek 22b

Zvláštní ustanovení pro významné ústřední protistrany

1.Odchylně od článku 18 se pro významné ústřední protistrany nezřizuje kolegium. Pokud bylo pro ústřední protistranu, která se stala významnou, zřízeno kolegium podle článku 18, musí být toto kolegium zrušeno nejpozději do jednoho roku poté, co se ústřední protistrana stala významnou ústřední protistranou.

Ve vztahu k významné ústřední protistraně se použijí postupy uvedené v článcích 7e, 15a, 17, 17a, 17c, 20, 21, 24, 30, 31, 32, 35, 37, 41 a 49 bez zahrnutí kolegia.

2.Odchylně od článků 6a, 6b, 17, 17a, 17c, 20, 21, 24, 28, 29, 31, 32, 35, 38, 41, 48, 49 a 49a se na významné ústřední protistrany nepoužije žádný požadavek interakce ústřední protistrany nebo příslušného orgánu ústřední protistrany s ESMA nebo ESMA s ústřední protistranou nebo příslušným orgánem ústřední protistrany uvedený v těchto článcích.

3.Článek 17b se nepoužije na významné ústřední protistrany.

Článek 22c

Pravomoci ESMA vůči významným ústředním protistranám podle tohoto nařízení

1.ESMA odpovídá za plnění svých povinností podle tohoto nařízení, pokud jde o povolování významných ústředních protistran a dohled nad nimi.

2.ESMA průběžně zajišťuje, aby významné ústřední protistrany dodržovaly články 7, 7e, 8, 14 až 17c, 20, 21 a 24 a hlavy IV a V.

3.ESMA jsou svěřeny pravomoci nezbytné pro výkon jeho funkcí ve vztahu k významným ústředním protistranám podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) č. 1095/2010.

ESMA využívá tyto pravomoci vůči významným ústředním protistranám a, pokud je to stanoveno v tomto nařízení, vůči spřízněným stranám, včetně pravomocí:

a)provádět dohled nad tím, zda významné ústřední protistrany dodržují požadavky stanovené v tomto nařízení;

b)přijímat rozhodnutí a provádět posouzení v oblasti dohledu a přijímat opatření v souvislosti s články 7, 7e, 8, 14 až 17c, 20, 21, 24 a hlavami IV a V;

c)požadovat, aby významné ústřední protistrany a spřízněné třetí strany, kterým tyto ústřední protistrany zadaly externí zajišťování provozních funkcí nebo činností, ve lhůtě stanovené v žádosti poskytly veškeré relevantní informace nebo údaje, které ESMA umožní sledovat poskytování clearingových služeb a činností těmito ústředními protistranami a plnit úkoly a povinnosti ESMA podle tohoto nařízení. Příjemce takové žádosti poskytne ESMA ve stanovené lhůtě všechny informace, které si ESMA vyžádá. Žádost o poskytnutí informací může být pravidelná nebo jednorázová;

d)požadovat od auditorů významných ústředních protistran, aby poskytovali informace nebo údaje;

e)přijmout rozhodnutí o uložení pokut, pokud se významná ústřední protistrana úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze V. Tyto pokuty se stanoví až do výše dvojnásobku zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení povinnosti, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení povinnosti zabráněno, jestliže je lze zjistit, nebo až do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce a mohou zohlednit přitěžující nebo polehčující okolnosti v souladu s příslušnými koeficienty stanovenými v příloze IV;

f)přijmout rozhodnutí, kterým se významné ústřední protistraně nařizuje ukončit porušování povinnosti uvedené v příloze V.

4.Kromě toho má ESMA za účelem plnění svých úkolů týkajících se významných ústředních protistran pravomoc přijmout dočasná opatření uvedená v druhém pododstavci, a to za těchto okolností:

a)ESMA získal důkazy, které naznačují, že subjekt porušuje nebo během následujících tří měsíců pravděpodobně poruší požadavky upravující jeho činnost;

b)ESMA má důkazy o tom, že opatření, strategie, procesy a mechanismy zavedené subjektem nezajišťují řádné řízení a pokrytí jeho rizik.

Pro účely prvního pododstavce má ESMA zejména pravomoc přijímat tato dočasná opatření:

a)požadovat, aby opatření, procesy, mechanismy a strategie subjektu byly řádně nastaveny s cílem zajistit řádné řízení a pokrytí jeho rizik;

b)uložit významné ústřední protistraně, aby svolala valnou hromadu svých akcionářů, a pokud tak neučiní, svolat ji sám. V obou případech ESMA stanoví pořad jednání valné hromady, včetně rozhodnutí, která mají akcionáři přijmout;

c)požadovat, aby subjekty předložily plán na obnovení souladu s požadavky týkajícími se dohledu a stanovily lhůtu pro jeho provedení, včetně zlepšení rozsahu a termínu tohoto plánu;

d)zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť subjektu nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro jeho zdraví;

e)požadovat, aby ústřední protistrana zmírnila riziko spojené s porušením nebo pravděpodobným porušením požadavků podle tohoto nařízení a související rizika spojená s činnostmi, produkty a systémy subjektu;

f)uložit požadavky na dodatečné nebo častější podávání zpráv;

g)požadovat zpřístupnění doplňujících informací;

h)požadovat pozastavení členství ve vedoucím orgánu subjektů, které nesplňují požadavky upravující jejich činnost stanovené v tomto nařízení.

Rozhodnutí ESMA musí obsahovat důvody, z nichž vychází.

5.ESMA odmítne jmenování osoby nebo osob uvedených v článku 27 nebo je následně zruší, pokud se nepřesvědčí, že tato osoba má dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody domnívat se, že jmenování nebo navrhované změny by ohrozily řádné a obezřetné řízení subjektu, přiměřené zohlednění zájmů klientů a integritu trhu.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 za účelem změny seznamu porušení povinnosti podle přílohy V, pokud je to nutné s ohledem na změny požadavků na ústřední protistrany podle tohoto nařízení, a zejména ustanovení článku 7, článku 9, článku 16 a hlav IV a V, nebo pokud je to nutné k zajištění toho, aby porušení povinnosti podle přílohy III odpovídala požadavkům tohoto nařízení, a zejména ustanovením článku 7, článku 9, článku 16 a hlav IV a V.

Článek 22d

Relevantní orgány pro významné ústřední protistrany

Tyto subjekty se podílejí na povolování významné ústřední protistrany a na dohledu nad ní, který provádí příslušný orgán ústřední protistrany, a jsou označovány jako relevantní orgány pro takovou ústřední protistranu:

a)vnitrostátní příslušný orgán členského státu, v němž je významná ústřední protistrana usazena;

b)příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému významné ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání uvedeného v článku 42 tohoto nařízení, případně včetně ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013;

c)příslušné orgány odpovědné za dohled nad obchodními systémy, které významná ústřední protistrana obsluhuje;

d)příslušné orgány, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů, s nimiž je významná ústřední protistrana propojena;

e)ECB, pokud významná ústřední protistrana provádí nebo hodlá provádět clearing finančních a nefinančních nástrojů vedených v eurech;

f)centrální banky, které emitují nejrelevantnější měny Unie jiné než euro používané u finančních a nefinančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn významnou ústřední protistranou.

Článek 22e

Konzultace s centrálními bankami emise týkající se významných ústředních protistran

1.V případě posouzení v oblasti dohledu prováděných v souvislosti s články 41, 44, 46, 49, 50 a 54 a rozhodnutí, jež mají být přijata podle uvedených článků, ve vztahu k významným ústředním protistranám konzultuje výkonná rada před dokončením svého posouzení s centrálními bankami emise uvedenými v čl. 22d písm. e) a f). Odpovědět může každá centrální banka emise. Pokud se centrální banka emise rozhodne odpovědět, učiní tak do deseti pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí. V naléhavých situacích nepřekročí tato lhůta 24 hodin. Navrhne-li centrální banka emise změny posouzení nebo návrhů rozhodnutí podle článků 41, 44, 46, 49, 50 a 54 nebo proti nim vznese námitky, písemně je řádně a podrobně odůvodní. Po skončení období pro konzultace výkonná rada zváží odpovědi a případné změny navržené centrálními bankami emise a předá své posouzení centrální bance emise.

2.Pokud výkonná rada ve svém rozhodnutí nezohlední změny navrhované některou centrální bankou emise, písemně ji informuje a nezohlednění těchto změn řádně odůvodní a vysvětlí případné odchylky od těchto návrhů změn.“

16)V článku 23 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. ESMA a relevantní orgány stanoví pro každou významnou ústřední protistranu ujednání o spolupráci podle článku 8a nařízení (EU) č. 1095/2010, a to i v souvislosti s přímým dohledem ESMA nad ústřední protistranou. Tato ujednání odrážejí rozdělení pravomocí a odpovědností podle tohoto nařízení a stanoví praktické způsoby spolupráce s ohledem na výkon pravomocí a povinností ESMA ve vztahu k významným ústředním protistranám. Tato ujednání mohou zahrnovat zejména případnou podporu a pomoc ze strany relevantních orgánů, pokud jde o všechny tyto oblasti:

a)provádění úkolů dohledu nad významnou ústřední protistranou, včetně šetření a kontrol na místě;

b)přípravu rozhodnutí, zpráv nebo jiných opatření podle tohoto nařízení ve vztahu k významné ústřední protistraně, včetně případů uvedených v článcích 14, 15, 17, 17a, 20, 21, 24, 30, 31, 32, 35, 37, 41, 49, 49a a 51;

c)veškeré úkoly v oblasti dohledu za účelem zajištění finanční stability a sledování provozní odolnosti a chování významné ústřední protistrany na trhu, včetně zátěžového testování;

d)řešení nouzových situací v souvislosti s významnými ústředními protistranami.“

17)Článek 23a se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Spolupráce v oblasti dohledu mezi vnitrostátními příslušnými orgány a ESMA ohledně méně významných ústředních protistran“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Před přijetím jakéhokoli aktu či opatření podle článků 7, 8 a 14, čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce, článků 21, 29 až 33 a 35, 36, 37, 41 a – ledaže je rozhodnutí naléhavě třeba – podle článku 20 předkládají příslušné orgány své návrhy rozhodnutí, zprávy a jiná opatření ESMA k vydání stanoviska.

Příslušné orgány mohou rovněž předkládat své návrhy rozhodnutí ESMA k vydání stanoviska před přijetím jakéhokoli jiného aktu či opatření v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 22 odst. 1. Veškerá stanoviska, rozhodnutí, příspěvky, potvrzení nebo jiná opatření ESMA se přijímají v souladu s článkem 46a nařízení (EU) č. 1095/2010.“

18)Článek 24 se mění takto:

a)v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Každý orgán uvedený v tomto nařízení, který se dozví o jakékoli naléhavé situaci týkající se ústřední protistrany, bez zbytečného odkladu informuje o naléhavé situaci příslušný orgán ústřední protistrany, ESMA, kolegium uvedené v článku 18, příslušné členy ESCB, Komisi a relevantní orgány významných ústředních protistran, včetně:“;

b)odstavce 2 až 4 se nahrazují tímto:

„2. V naléhavé situaci se informace poskytují a aktualizují bez zbytečného odkladu, aby členové kolegia uvedeného v článku 18 nebo případně relevantní orgány významných ústředních protistran mohli analyzovat její dopad, zejména na členy svého clearingového systému a své klienty. Členové kolegia uvedeného v článku 18 nebo případně relevantní orgány významných ústředních protistran mohou tyto informace předat veřejným orgánům odpovědným za finanční stabilitu jejich trhů, s výhradou povinnosti zachovávat služební tajemství podle článku 83. Povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 83 se vztahuje na všechny orgány, které tyto informace obdrží.

3. V případě naléhavé situace u jedné nebo více ústředních protistran, která má nebo pravděpodobně bude mít destabilizující účinky na přeshraniční trhy, výkonná rada koordinuje příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize určené podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 a kolegia uvedená v článku 18 tohoto nařízení nebo případně relevantní orgány významných ústředních protistran s cílem vyvolat koordinovanou reakci na naléhavé situace týkající se ústřední protistrany a zajistit účinné sdílení informací mezi příslušnými orgány, kolegii uvedenými v článku 18 tohoto nařízení a orgány příslušnými k řešení krize.

4. V naléhavé situaci s výjimkou případů, kdy orgán příslušný k řešení krize přijímá nebo přijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně podle článku 21 nařízení (EU) 2021/23, lze za účelem koordinace reakcí příslušných orgánů svolat tato ad hoc zasedání:

a)ad hoc zasedání výkonné rady, která svolává její předseda z vlastního podnětu nebo na žádost dvou členů výkonné rady nebo rady orgánů dohledu;

b)ad hoc zasedání s relevantními orgány pro významné ústřední protistrany, která svolává výkonná rada.“;

c)odstavec 5 se mění takto:

i)písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) kterýkoli člen kolegia uvedeného v článku 18, na kterého se nevztahuje již některé z písmen a) až d) tohoto odstavce;“

ii)doplňuje se nové písmeno g), které zní:

„kterýkoli z relevantních orgánů pro významné ústřední protistrany, na který se již nevztahují písmena a) až e).“;

c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pokud je svoláno ad hoc zasedání podle odstavce 4, informuje o tom výkonná rada orgán EBA, orgán EIOPA, ESRB, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 a Komisi, které jsou na požádání rovněž přizvány k účasti na tomto zasedání.

Pokud se zasedání koná v návaznosti na naléhavou situaci ve smyslu odst. 1 písm. c), přizve výkonná rada k účasti na tomto zasedání relevantní centrální banky emise.“;

d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. ESMA může vydat doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 určená jednomu nebo více příslušným orgánům a doporučit jim, aby přijaly dočasná nebo trvalá rozhodnutí v oblasti dohledu v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 a v hlavách IV a V tohoto nařízení s cílem zabránit významným nepříznivým účinkům na finanční stabilitu Unie nebo je zmírnit. ESMA může vydávat taková doporučení pouze v případě, že je dotčena více než jedna ústřední protistrana povolená podle článku 14 nebo pokud události celounijního významu destabilizují trhy v oblasti přeshraničního clearingu.“

19)V kapitole 3A se název nahrazuje tímto:

„Úkoly v oblasti dohledu ve vztahu k ústředním protistranám“.

20)Článek 24a se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Úkoly v oblasti dohledu ve vztahu k ústředním protistranám“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. ESMA v souladu s článkem 46a nařízení (EU) č. 1095/2010 přijímá veškerá rozhodnutí a plní veškeré úkoly, které mu byly svěřeny podle tohoto nařízení, a zejména úkoly uvedené v odstavcích 10 a 11 tohoto článku.“;

c)odstavce 2 až 6 se zrušují;

d)odstavec 7 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Ve vztahu k ústředním protistranám ESMA:“;

ii) písmena a), b) a ba) se zrušují;

iii) písmeno bc) se nahrazuje tímto:

„bc) ve vztahu k méně významným ústředním protistranám přijímá stanoviska v souladu s články 17 a 17b, provádí validace v souladu s článkem 49 a přijímá rozhodnutí v souladu s článkem 49a a ve vztahu k významným ústředním protistranám přijímá veškerá rozhodnutí nebo jiná opatření v souladu s článkem 22c;“

iv) písmeno be) se zrušuje.

e)odstavce 8 a 9 se zrušují;

f)odstavce 10 a 11 se nahrazují tímto:

„10. Výkonná rada ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí přijímá rozhodnutí a plní úkoly svěřené ESMA v článcích 25, 25a, 25b, 25f až 25q a čl. 85 odst. 6.

11. Výkonná rada sdílí ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí s kolegiem pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedeným v článku 25c pořady svých jednání před konáním zasedání, zápisy ze zasedání, úplné návrhy rozhodnutí, která hodlá přijmout, a konečná rozhodnutí, která přijala.“;

g)odstavce 12 a 13 se zrušují.

21)V článku 24b se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Pokud výkonná rada ve svém rozhodnutí nezohlední změny navrhované některou centrální bankou emise, písemně ji informuje a nezohlednění těchto změn řádně odůvodní a vysvětlí případné odchylky od těchto návrhů změn.

3. V případě rozhodnutí, která mají být přijata podle čl. 25 odst. 2c a čl. 85 odst. 6, si výkonná rada vyžádá souhlas centrálních bank emise uvedených v čl. 25 odst. 3 písm. f) v záležitostech, které se týkají měn, jež emitují. Souhlas každé centrální banky emise se považuje za udělený, pokud daná centrální banka emise nenavrhne změny návrhu rozhodnutí, nebo proti němu nevznese námitky do deseti pracovních dnů od předání návrhu rozhodnutí. Navrhne-li centrální banka emise změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese námitky, písemně je řádně a podrobně odůvodní. Navrhne-li centrální banka emise změny návrhu rozhodnutí v záležitostech, které se týkají měny, již emituje, budou provedeny změny rozhodnutí týkající se dotyčných záležitostí. Vznese-li centrální banka emise námitky ohledně záležitostí, které se týkají měny, již emituje, tyto záležitosti se do rozhodnutí nezahrnou.“

22)Článek 24c se zrušuje.

23)Článek 24d se nahrazuje tímto:

„Článek 24d

Přijímání rozhodnutí v rámci výkonné rady ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí

Pokud výkonná rada přijímá rozhodnutí nebo jiná opatření podle čl. 25 odst. 2, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 2b, čl. 25 odst. 2c, čl. 25 odst. 5, článku 25p, čl. 85 odst. 6, čl. 89 odst. 3b a v případě ústředních protistran tier 2 rovněž podle článků 25a, 25b, 25f až 25o, 25q, 41, 44, 46, 50 a 54, přijme tato rozhodnutí a opatření do deseti pracovních dnů.

Pokud výkonná rada přijímá rozhodnutí nebo jiná opatření podle jiných článků, než které jsou uvedeny v prvním pododstavci, včetně článku 22c, přijme tato rozhodnutí a opatření do tří pracovních dnů.“

24)Článek 24e se zrušuje.

25)Článek 25c se mění takto:

a)v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) předsedy výkonné rady, který kolegiu předsedá;“

b)v odstavci 2 se zrušuje písmeno b);

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členové kolegia mohou požádat, aby výkonná rada projednala konkrétní záležitosti ve vztahu k ústřední protistraně usazené ve třetí zemi. Tato žádost musí být podána písemně a musí obsahovat podrobné odůvodnění. Výkonná rada tyto žádosti řádně zváží a poskytne náležitou odpověď.“

26)Článek 54 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Dohoda o interoperabilitě nebo jakákoli podstatná změna schválené dohody o interoperabilitě podle hlavy V podléhá předchozímu schválení ESMA.

2. ESMA dohodu o interoperabilitě schválí, pouze pokud bylo zúčastněným ústředním protistranám povoleno provádět clearing podle článku 17 nebo byly uznány podle článku 25 nebo schváleny v rámci stávajícího vnitrostátního schvalovacího režimu po dobu nejméně tří let, jsou splněny požadavky stanovené v článku 52, technické podmínky pro clearing obchodů podle podmínek dohody umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů a uvedená dohoda nenarušuje účinnost dohledu.

3. Pokud ESMA dojde k názoru, že požadavky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, poskytne ostatním příslušným orgánům a zúčastněným ústředním protistranám písemná vysvětlení týkající se jeho úvah ohledně rizika.“;

b)odstavec 4 se zrušuje;

c)v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„ESMA po konzultaci s členy ESCB a ESRB vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí požadavky na ústřední protistrany, aby náležitě řídily rizika vyplývající z dohod o interoperabilitě. Za tímto účelem ESMA posoudí, zda jsou ustanovení v nich obsažená vhodná v případě dohod o interoperabilitě, které se vztahují na všechny druhy produktů nebo smluv, včetně derivátových smluv a nefinančních nástrojů.“

27)Články 60 až 63 se zrušují.

28)Článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Opatření v oblasti dohledu

Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme opatření v souladu s článkem 39e nařízení (EU) č. 1095/2010.“

29)V článku 65 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud ESMA zjistí, že se registr obchodních údajů úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého z porušení uvedených v příloze I, přijme opatření v souladu s článkem 39f nařízení (EU) č. 1095/2010, a to přijetím rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s nařízením (EU) č. 1095/2010.“

30)Články 66 až 69 se zrušují.

31)V článku 72 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. ESMA účtuje registrům obchodních údajů poplatky v souladu s tímto nařízením, s článkem 39n nařízení (EU) č. 1095/2010 a v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3.

2. Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů musí být přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a dohledu vykonávaného ESMA.“

32)Článek 73 se nahrazuje tímto:

„Článek 73

Opatření v oblasti dohledu přijímaná ESMA

Pokud ESMA zjistí, že se registr obchodních údajů dopustil některého z porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme jedno nebo více rozhodnutí uvedených v článku 39h nařízení (EU) č. 1095/2010.“

33)V čl. 74 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 39b až 39d nařízení (EU) č. 1095/2010.“

34)Článek 82 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22a odst. 10 a v čl. 22c odst. 6 je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje dnem [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 6, čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 3a, čl. 7a odst. 7, čl. 11 odst. 3a, čl. 11 odst. 12a, čl. 22a odst. 10, čl. 22c odst. 6, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, článku 70 a čl. 72 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 6, čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 3a, čl. 7a odst. 7, čl. 11 odst. 3a, čl. 11 odst. 12a, čl. 22a odst. 10, čl. 22c odst. 6, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, článku 70 nebo čl. 72 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament či Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

35)V článku 84 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány, ESMA a další vhodné orgány si navzájem neprodleně poskytují informace vyžadované pro účely plnění svých povinností.

2. Příslušné orgány, ESMA, další orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností.“;

36)v čl. 88 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) ústředních protistranách, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jež jsou usazeny v Unii, a o službách nebo činnostech, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nebo nefinančních nástrojů, na něž se jejich povolení vztahuje;“.

37)V článku 89 se doplňuje nový odstavec 14, který zní:

„14. Po vstupu změn článku 24a v platnost se předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami a nezávislí členové jmenovaní v souladu s nařízením (EU) 2019/2099 nadále podílejí na práci ESMA související s dohledem nad ústředními protistranami a jejich regulací, a to až do konce svého funkčního období nebo do doby, kdy se rozhodnou dobrovolně odstoupit, podle toho, co nastane dříve.“

38)Článek 90 se zrušuje.

39)Příloha IV nařízení (EU) č. 648/2012 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

40)Příloha V nařízení (ES) č. 648/2012 se nahrazuje přílohou III tohoto nařízení.

Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 600/2014

Nařízení (EU) č. 600/2014 se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňují nová písmena h) až j), která znějí:

„h)    povolování, provozování obchodních systémů a dohled nad nimi, včetně významných obchodních systémů;

i)    povolování celoevropských organizátorů trhu a dohled nad nimi;

j)    kontroly řízení pozic a podávání zpráv o pozicích pro obchodní systémy.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Toto nařízení se vztahuje na investiční podniky povolené podle směrnice 2014/65/EU a na úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU*, pokud poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti, na organizátory trhu a celoevropské organizátory trhu, včetně jakýchkoli obchodních systémů, které provozují.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Hlava VI tohoto nařízení se použije rovněž na centrální depozitáře cenných papírů, ústřední protistrany, jiné clearingové systémy a osoby s vlastnickými právy k referenčním hodnotám.“;

d)odstavec 5b se nahrazuje tímto:

„5b. Všechny mnohostranné systémy se řídí buď ustanoveními hlavy Ia kapitoly 1 tohoto nařízení týkajícími se regulovaných trhů, nebo ustanoveními hlavy Ia kapitoly 2 tohoto nařízení týkajícími se mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů.

_______________________________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338. ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj ).“

2)Článek 2 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)bod 8a) se nahrazuje tímto:

„8a)„trhem pro růst malých a středních podniků“ mnohostranný obchodní systém, který je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků v souladu s článkem 2y;“

ii)vkládá se nový bod 8b), který zní:

„8b) „malými a středními podniky“ společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR;“

iii)bod 10 se nahrazuje tímto:

„10)    „organizátorem trhu“ osoba nebo osoby řídící nebo vykonávající činnost regulovaného trhu;“

iv)vkládá se nový bod 10a), který zní:

„10a)    „celoevropským organizátorem trhu“ (PEMO) osoba nebo osoby, které řídí a/nebo provozují více než jeden obchodní systém ve více než jednom členském státě a které mají povolení a fungují v souladu s hlavou Ia kapitolou 3 tohoto nařízení;“

v)body 13) až 16) se nahrazují tímto:

„13)    „regulovaným trhem“ mnohostranný systém, který provozuje nebo řídí organizátor trhu nebo celoevropský organizátor trhu a který sdružuje nebo usnadňuje sdružování zájmů více třetích stran týkajících se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s jeho závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy týkající se finančních nástrojů přijatých k obchodování podle jeho pravidel nebo systémů;

14)    „mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný systém, který provozuje investiční podnik nebo organizátor trhu nebo celoevropský organizátor trhu a který sdružuje zájmy více třetích stran týkající se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu se závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy;

15)    „organizovaným obchodním systémem“ (OTF) mnohostranný systém, který není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem a ve kterém mohou na sebe vzájemně působit zájmy více třetích stran týkající se nákupu či prodeje dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů tak, že výsledkem je uzavření smlouvy;

16)    „obchodním systémem“ regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém;“

vi)vkládají se nové body 16b) až 16d), které znějí:

„16b)    „významným obchodním systémem“ obchodní systém považovaný za významný v souladu s článkem 38fa;

16c)    „skupinou“ skupina ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 34 směrnice 2014/65/EU;

16d)    „přímým elektronickým přístupem“ přímý elektronický přístup ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 41 směrnice 2014/65/EU;“

vii)bod 18 se nahrazuje tímto:

„18)    „příslušným orgánem“ kterýkoli z těchto orgánů:

a)    příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU;

b)    orgán ESMA v případech uvedených v článku 38fa a v čl. 2q odst. 1, čl. 2r odst. 1 a čl. 2t odst. 1;

c)    orgán ESMA v případě udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a dohledu nad nimi, s výjimkou těch schválených mechanismů pro hlášení obchodů a schválených systémů pro uveřejňování informací, pro něž se uplatní odchylka podle odstavce 3 tohoto článku;“

viii)vkládá se nový bod 18a), který zní:

„18a)    „vnitrostátním orgánem dozoru“ orgán určený podle článku 67 směrnice 2014/65/EU v členském státě, v němž se obchodní systém nachází nebo je provozován a v němž je orgán ESMA příslušným orgánem podle článku 38fa;“

ix)bod 20 se nahrazuje tímto:

„20) „pobočkou“ místo výkonu podnikání jiné než ústředí, které je součástí investičního podniku nebo regulovaného trhu, které nemá právní subjektivitu a poskytuje služby nebo vykonává činnost, k nimž dostal investiční podnik nebo regulovaný trh povolení; všechna místa výkonu podnikání zřízená v tomtéž členském státě investičním podnikem nebo regulovaným trhem s ústředím v jiném členském státě jsou považována za jedinou pobočku;“

x)vkládá se nový bod 20a), který zní:

„20a)    „kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v organizátorovi trhu představující alespoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES*, při zohlednění podmínek týkajících se jejich sčítání stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice, nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení organizátora trhu, jehož se daná účast týká;“

xi)bod 31 se nahrazuje tímto:

„31)    „ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;“

xii)vkládá se nový bod 31a), který zní:

„31a)    „centrálním depozitářem cenných papírů“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014;“

xiii)bod 36b se nahrazuje tímto:

„36b)    „hlavními údaji o trhu“:

a)    všechny tyto údaje týkající se dané akcie nebo fondu obchodovaného v obchodním systému s jakýmkoli daným časovým razítkem:

i)    pokud jde o knihy průběžných pokynů, pět nejlepších kupních a prodejních cen s odpovídajícím objemem;

ii)    u aukčních obchodních systémů cena, při které by byl nejlépe uspokojen obchodní algoritmus, a objem, který by účastníci tohoto systému při této ceně potenciálně realizovali;

iia)    u systematických internalizátorů pět nejlepších kupních a prodejních kotací zveřejněných podle článku 14 s odpovídajícím objemem;

iii)    cena obchodu a objem uskutečněný za uvedenou cenu;

iiia)    objemově vážená uzavírací cena vyplývající ze všech uzavíracích aukcí provozovaných obchodními systémy, které jsou přispěvateli údajů; 

iv)    u obchodů druh systému obchodování a použitelné výjimky a odklady;

v)    identifikační kód trhu, jenž jedinečným způsobem identifikuje obchodní systém, a v případě jiných míst provádění identifikační kód, jenž identifikuje druh místa provedení;

vi)    standardizovaný identifikátor nástroje používaný ve všech místech provádění;

vii)    případně informace časového razítka týkající se těchto položek:

1)    provedení obchodu a jakékoli jeho změny;

2)    záznam pěti nejlepších kupních a prodejních cen do knihy pokynů;

(3)    vedení cen nebo objemů v aukčním obchodním systému;

(4)    uveřejnění prvků uvedených v podbodech 1, 2 a 3 obchodními systémy;

(5)    zadání pěti nejlepších kupních a prodejních kotací systematickým internalizátorem;

(6)    distribuce hlavních údajů o trhu;

b)    všechny následující údaje o daném dluhopisu nebo OTC derivátu s jakýmkoli časovým razítkem:

i)    cena obchodu a množství nebo objem uskutečněné za uvedenou cenu;

ii)     identifikační kód trhu, jenž jedinečným způsobem identifikuje obchodní systém, a v případě jiných míst provádění identifikační kód, jenž identifikuje druh místa provedení;

iii)     u dluhopisů standardizovaný identifikátor nástroje používaný ve všech místech provádění;

iv)     u OTC derivátů identifikační referenční údaje uvedené v čl. 27 odst. 1 druhého pododstavce;

v)     informace časového razítka týkající se těchto položek:

1)    provedení obchodu a jakékoli jeho změny;

2)     uveřejnění obchodu obchodními systémy,

(3)     distribuce hlavních údajů o trhu;

vi)    druh systému obchodování a příslušné výjimky a odklady;“

xiv)doplňují se nové body 51 až 54, které znějí:

„51)    „externím zajišťováním“ ujednání v jakékoli podobě mezi subjektem, který je investičním podnikem, organizátorem trhu nebo celoevropským organizátorem trhu provozujícím obchodní systém, a poskytovatelem služeb, na jehož základě tento poskytovatel služeb ve vztahu k tomuto obchodnímu systému vykonává proces, službu nebo činnost, kterou by jinak vykonával sám subjekt;

52)    „obchodováním párováním pokynů na vlastní účet“ obchod, kdy se facilitátor vloží mezi prodávajícího a kupujícího v daném obchodě tak, že v průběhu jeho provádění není nikdy vystaven tržnímu riziku a obě součásti obchodu se provádějí současně a obchod je uzavřen za cenu, při níž facilitátor neutrpí ztrátu ani nevytvoří jiný zisk než předem oznámenou provizi, poplatek nebo srážku za tento obchod;

53)    „algoritmickým obchodováním“ algoritmické obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 směrnice 2014/65/EU;

54)    „algoritmickým obchodováním s vysokou frekvencí“ algoritmické obchodování s vysokou frekvencí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 směrnice 2014/65/EU.“;

b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Orgán ESMA vydá doporučení k upřesnění metodiky výpočtu objemově vážené uzavírací ceny podle odst. 1 bodu 36b písm. a) podbodu iiia) postupem podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

_________________________________________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/109/oj ).“

3)Vkládá se nová hlava Ia, která zní:

„HLAVA Ia
OBCHODNÍ SYSTÉMY

KAPITOLA 1

Požadavky na regulované trhy

Článek 2a 
Povolení regulovaného trhu a použitelné právní předpisy

1. Každý systém, který naplňuje definici regulovaného trhu, musí před zahájením své činnosti získat povolení od příslušného orgánu členského státu, v němž se nachází nebo v němž je provozován, nebo od orgánu ESMA v případech uvedených v článku 38fa.

2. Příslušný orgán udělí regulovanému trhu povolení, pokud:

a)organizátor trhu i regulovaný trh, který organizátor trhu hodlá provozovat, splňují požadavky stanovené v této kapitole;

b)organizátor trhu je právnickou osobou se sídlem v Unii.

3. Organizátor trhu plní úkoly týkající se organizace a provozování regulovaného trhu pod dohledem příslušného orgánu členského státu, v němž se regulovaný trh nachází nebo je provozován, nebo orgánu ESMA v případech uvedených v článku 38fa, a pokud tak výslovně stanoví toto nařízení, pod dohledem vnitrostátního orgánu dozoru. Organizátor trhu může vykonávat doplňkové činnosti, které souvisejí s provozováním regulovaného trhu.

Členské státy neukládají žádné další požadavky na povolování a provozování regulovaných trhů než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

4. Organizátor trhu je povinen zajistit, že on sám a regulovaný trh, který provozuje, budou vždy splňovat požadavky stanovené v tomto nařízení.

5. Organizátor trhu je oprávněn vykonávat práva odpovídající regulovanému trhu, který provozuje na základě tohoto nařízení.

6. Organizátor trhu bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o všech podstatných změnách, které mají vliv na dodržování podmínek pro povolení stanovených v této kapitole.

7. Aniž jsou dotčena veškerá použitelná ustanovení nařízení (EU) č. 596/2014 nebo směrnice 2014/57/EU, řídí se obchody prováděné v systémech regulovaného trhu veřejným právem členského státu, v němž se regulovaný trh nachází nebo je provozován.

Článek 2b 
Postup udělení povolení a zamítnutí žádostí o povolení regulovaných trhů

1. Žádající organizátor trhu podá žádost, v níž uvede veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl příslušný orgán potvrdit, že organizátor trhu přijal k okamžiku udělení prvního povolení regulovaného trhu veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby organizátor trhu i systémy regulovaného trhu, které organizátor trhu hodlá provozovat, splňují požadavky stanovené v této kapitole, včetně plánu činností uvádějícího mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu.

2. Příslušný orgán do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, příslušný orgán písemně vyrozumí žadatele o doplňujících informacích, které je třeba poskytnout, a stanoví lhůtu, v níž má organizátor trhu doplňující informace poskytnout.

Posoudí-li příslušný orgán žádost jako úplnou, oznámí to organizátorovi trhu.

3. Příslušný orgán do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí soulad organizátora trhu a systémů regulovaného trhu, které organizátor trhu hodlá provozovat, s touto kapitolou. Přijme odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů o tom uvědomí žádajícího organizátora trhu. Vyrozumí rovněž vnitrostátní orgán dozoru.

Článek 2c 
Odnětí povolení

1. Příslušný orgán může odejmout povolení udělené regulovanému trhu, pokud tento trh:

a)povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než předchozích šest měsíců nevykonává činnost;

b)získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno;

d)vážně a soustavně porušuje toto nařízení.

2. Pokud je příslušným orgánem ESMA, oznámí bez zbytečného odkladu vnitrostátnímu orgánu dozoru rozhodnutí o odnětí povolení regulovaného trhu.

Článek 2d 
Požadavky na vedoucí orgán organizátora trhu

1. Všichni členové vedoucího orgánu organizátora trhu musí mít po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti pro výkon svých povinností. Celkové složení vedoucího orgánu musí odrážet náležitě široký okruh zkušeností.

2. Členové vedoucího orgánu musí splňovat tyto požadavky:

a)všichni členové vedoucího orgánu věnují dostatek času výkonu svých funkcí u organizátora trhu. Počet funkcí ve vedoucím orgánu, které může člen vedoucího orgánu v kterékoli právnické osobě zastávat zároveň, se posuzuje s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dotyčného organizátora trhu.

Pokud nezastupují členský stát, v němž je organizátor trhu usazen, nezastávají členové vedoucího orgánu organizátorů trhu, kteří jsou významní z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, současně pozice přesahující více než jednu z následujících kombinací:

i)jednu funkci výkonného člena ve vedoucím orgánu se dvěma funkcemi nevýkonného člena;

ii)čtyři funkce nevýkonného člena ve vedoucím orgánu.

Funkce výkonného či nevýkonného člena ve vedoucím orgánu v rámci téže skupiny nebo podniků, v nichž organizátor trhu drží kvalifikovanou účast, se počítají jako jedna funkce.

Příslušný orgán může povolit členům vedoucího orgánu zastávat jednu další funkci nevýkonného člena ve vedoucím orgánu. Pokud příslušným orgánem není ESMA, příslušné orgány o těchto povoleních orgán ESMA pravidelně informují.

Omezení počtu řídících funkcí, které může zastávat člen vedoucího orgánu, se nevztahuje na řídící funkce v organizacích, které nesledují převážně obchodní cíle.

b)Vedoucí orgán má náležitou úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby rozuměl činnostem organizátora trhu, včetně hlavních rizik, která s nimi souvisejí.

c)Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném dozorování a sledování rozhodování vedení organizátora trhu.

3. Organizátoři trhu věnují dostatečné lidské a finanční zdroje na zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu.

4. Pokud má podle vnitrostátního práva vedoucí orgán pravomoc v procesu výběru a jmenování kteréhokoli ze svých členů, příslušný orgán posoudí, zda s ohledem na svou velikost a vnitřní organizaci, jakož i na povahu, rozsah a složitost svých činností zřídí organizátor trhu výbor pro jmenování složený z členů vedoucího orgánu, kteří u dotyčného organizátora trhu nevykonávají žádnou výkonnou funkci.

Je-li zřízen, vykonává výbor pro jmenování tyto činnosti:

a)určuje a doporučuje ke schválení vedoucímu orgánu nebo valné hromadě kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu. Výbor pro jmenování přitom posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností ve vedoucím orgánu. Dále výbor vypracuje popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazku. Výbor pro jmenování rovněž rozhodne o cílovém počtu méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak tento počet zvýšit, aby se dosáhlo stanoveného cíle;

b)pravidelně alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá vedoucímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn;

c)pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a informuje o tomto hodnocení vedoucí orgán;

d)pravidelně přezkoumává politiku vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování ve vrcholném vedení a předkládá doporučení vedoucímu orgánu.

Výbor pro jmenování při plnění svých povinností průběžně a v co největší míře zohledňuje potřebu zajistit, aby rozhodování vedoucího orgánu neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům organizátora trhu jako celku.

Při plnění svých povinností musí být výbor pro jmenování schopen používat veškeré druhy zdrojů, které považuje za vhodné, včetně externího poradenství.

5. Organizátoři trhu a jejich výbory pro jmenování používají při náboru členů svých vedoucích orgánů širokou škálu vlastností a schopností a za uvedeným účelem provádějí politiku podporující rozmanitost v rámci vedoucího orgánu.

6. Vedoucí orgán organizátora trhu stanoví zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlíží nad ním, a to způsobem, který podporuje integritu trhu.

Vedoucí orgán sleduje a pravidelně hodnotí účinnost systémů správy a řízení organizátora trhu a činí příslušné kroky k řešení nedostatků.

Členové vedoucího orgánu musí mít náležitý přístup k informacím a dokumentům, které jsou potřebné k dozorování a sledování rozhodování vedení organizátora trhu.

7. Příslušný orgán odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že členové vedoucího orgánu organizátora trhu mají dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a že věnují výkonu svých funkcí dostatečný čas, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že vedoucí orgán organizátora trhu může ohrozit jeho účinné, řádné a obezřetné vedení a náležité zohlednění integrity trhu.

Při povolování regulovaného trhu se osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu, který je již povolen v Unii, považují za osoby splňující požadavky stanovené v odstavci 1.

V případech, kdy by mohlo jednání člena vedoucího orgánu organizátora trhu poškodit účinné, řádné a obezřetné řízení a náležité zohlednění integrity trhu, přijme příslušný orgán vhodná opatření, jež mohou zahrnovat vyloučení uvedeného člena z vedoucího orgánu.

8. Organizátor trhu oznámí příslušnému orgánu jména všech členů svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské struktuře spolu se všemi informacemi nezbytnými k posouzení toho, zda organizátor trhu splňuje odstavce 1 až 6.

9. Orgán ESMA vydá obecné pokyny pro upřesnění těchto pojmů:

a)věnování dostatečného času výkonu funkcí člena vedoucího orgánu s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností daného organizátora trhu;

b)odpovídající úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností vedoucího orgánu podle odst. 2 písm. b);

c)čestné, bezúhonné a nezávislé jednání člena vedoucího orgánu podle odst. 2 písm. c);

d)dostatečné lidské a finanční zdroje věnované pro zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu podle odstavce 3;

e)rozmanitost, jež má být zohledňována při výběru členů vedoucího orgánu podle odstavce 5.

Článek 2e

Požadavky na osoby s významným vlivem na řízení regulovaného trhu

1. Osoby, které mohou díky svému postavení vykonávat přímo nebo nepřímo významný vliv na řízení regulovaného trhu, musí být vhodné.

2. Organizátor regulovaného trhu:

a)poskytne příslušnému orgánu informace o své vlastnické struktuře, případně pro regulované trhy povolené podle směrnice 2014/65/EU ve znění platném před [Úřad pro publikace: vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] o vlastnické struktuře regulovaného trhu, zejména údaje o totožnosti a rozsahu podílů všech osob, kterým jejich postavení umožňuje vykonávat významný vliv na řízení, a tyto informace zveřejní;

b)informuje příslušný orgán a zveřejní informace o každém převodu vlastnictví, který vede ke změně totožnosti osob s významným vlivem na provoz regulovaného trhu.

3. Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny kontrolních podílů organizátora trhu a případně regulovaného trhu, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení regulovaného trhu.

Dojde-li navzdory nesouhlasu příslušného orgánu ke změnám kontrolních podílů organizátora trhu a případně regulovaného trhu, může příslušný orgán nařídit zneplatnění odpovídajících odevzdaných hlasů.

4. Pokud osoby uvedené v odstavci 1 vykonávají vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení regulovaného trhu, přijme příslušný orgán vhodná opatření k ukončení tohoto stavu. Taková opatření mohou zahrnovat žádosti o soudní příkazy, uložení sankcí vůči řídícím pracovníkům a osobám odpovědným za vedení podniku a pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi v držení dotyčných akcionářů nebo členů.

5. Členské státy nekladou na převody vlastnictví, které vedou ke změnám kontrolních podílů organizátora trhu a případně regulovaného trhu, žádné další požadavky.

Článek 2f 
Organizační požadavky

1. Organizátoři trhu zajistí, aby regulovaný trh, který provozují:

a)přijal opatření k jasnému odhalování a řešení potenciálních nepříznivých důsledků, které by na provoz regulovaného trhu nebo jeho členy nebo účastníky mohl mít jakýkoli střet zájmů mezi zájmy regulovaného trhu, organizátora trhu a jeho vlastníků a řádným fungováním regulovaného trhu, zejména pokud by takový střet zájmů mohl narušit plnění funkcí přenesených na regulovaný trh příslušným orgánem;

b)byl vhodně vybaven pro řízení rizik, kterým je vystaven, včetně řízení rizika v oblasti IKT v souladu s kapitolou II nařízení (EU) 2022/2554, zaváděl vhodná opatření a systémy ke zjišťování významných rizik pro svůj provoz a zavedl účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

c)měl transparentní a závazná pravidla a postupy zajišťující spravedlivé a řádné obchodování a stanovící objektivní kritéria pro efektivní provádění pokynů;

d)měl účinné mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci jeho systémů;

e)měl v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je vystaven;

f)zavedl opatření s cílem zajistit, že regulovaný trh splňuje standardy kvality údajů podle článku 22b;

g)měl alespoň tři fyzicky působící členy či uživatele, z nichž každý má možnost vstupovat se všemi ostatními do interakce, pokud jde o tvorbu cen.

Pokud pro účely splnění požadavků podle prvního pododstavce písm. a), b), d) a f) organizátor trhu využívá zdroje jiného subjektu nacházejícího se v Unii, který patří do stejné skupiny jako tento organizátor trhu, nebo výkon funkcí tímto subjektem, nepředstavuje využívání tohoto subjektu pro účely tohoto nařízení externí zajišťování, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1a. Umístění v Unii není u subjektu, který využívá zdroje nebo vykonává funkce za účelem splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci písm. a), b), d) a f) ze strany organizátora trhu, při posouzení tohoto splnění požadavků příslušným orgánem relevantní.

1a. Pokud organizátor trhu využívá jiný subjekt, který se nachází v Unii a který patří do stejné skupiny jako tento organizátor trhu, nepředstavuje to externí zajišťování podle odstavce 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)organizátor trhu a jiný subjekt ve skupině, který využije své zdroje nebo bude vykonávat funkce pro tento regulovaný trh, zavedli opatření, která zajistí, aby tento subjekt ve stejné skupině spolupracoval s příslušným orgánem a případně s vnitrostátním orgánem dozoru nad regulovaným trhem v souvislosti s tímto využitím zdrojů nebo tímto výkonem funkcí;

b)organizátor trhu zavedl odpovídající mechanismy k jasnému odhalování a řešení potenciálních nepříznivých důsledků, které by na provoz regulovaného trhu nebo jeho členy nebo účastníky mohl mít jakýkoli střet zájmů mezi regulovaným trhem, organizátorem trhu a jiným subjektem ve skupině, který bude využívat své zdroje nebo vykonávat funkce pro tento regulovaný trh.

Při využívání zdrojů jiného subjektu v rámci téže skupiny nebo výkonu funkcí tímto subjektem organizátoři trhu nadále nesou plnou odpovědnost za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a podle směrnice 2014/65/EU.

Členské státy nekladou žádné další požadavky týkající se využívání zdrojů jiného subjektu nebo výkonu funkcí podle odstavce 1 jiným subjektem, který se nachází v Unii a patří do stejné skupiny jako organizátor trhu.

2. Organizátoři trhu nesmí provádět pokyny klientů za použití vlastního kapitálu podniku ani se zapojovat do obchodování párováním pokynů na vlastní účet na žádném z regulovaných trhů, které provozují.

Článek 2g 
Odolnost systémů, přerušovací mechanismy a elektronické obchodování

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh vytvořil a zachovával svoji provozní odolnost v souladu s požadavky stanovenými v kapitole II nařízení (EU) 2022/2554 s cílem zajistit, že jsou jeho obchodní systémy odolné, mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat vysoké objemy pokynů a hlášení, mohou zajistit řádné obchodování za velmi napjatých tržních podmínek, jsou plně testovány, aby se zajistilo, že takové podmínky jsou splněny, a vztahují se na ně účinné mechanismy zachování provozu, včetně politiky a plánů zachování provozu IKT a plánů reakce a obnovy v oblasti IKT zavedených v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2022/2554, zajišťující kontinuitu jeho služeb v případě, že dojde k jakémukoli selhání jeho obchodních systémů.

2. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh:

a)měl uzavřeny písemné dohody se všemi investičními podniky sledujícími určitou strategii tvorby trhu na regulovaném trhu;

b)zavedl systémy zajišťující, aby se dostatečný počet investičních podniků účastnil těchto dohod, které po nich vyžadují, aby podávaly pevné kotace za konkurenceschopné ceny, a tak pravidelně a předvídatelně zajišťovaly likviditu trhu, je-li takový požadavek přiměřený povaze a rozsahu obchodování na daném regulovaném trhu.

3. V písemné dohodě uvedené v odstavci 2 se přinejmenším stanoví:

a)povinnosti investičního podniku, pokud jde o poskytování likvidity, a případně další povinnosti vyplývající z účasti v režimu uvedeném v odst. 2 písm. b);

b)aniž je dotčen článek 39a, vhodné pobídky ve formě slev nebo jiné podobě, jež regulovaný trh nabízí investičnímu podniku za to, že poskytuje trhu pravidelně a předvídatelně likviditu, a případně další práva vyplývající uvedenému investičnímu podniku z jeho zapojení do režimu uvedeného v odst. 2 písm. b).

Organizátor regulovaného trhu kontroluje a zajišťuje dodržování požadavků takových závazných písemných dohod investičními podniky. Organizátor regulovaného trhu informuje příslušný orgán o obsahu závazné písemné dohody a na požádání mu poskytne jakékoli další informace nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit o souladu regulovaného trhu s tímto odstavcem. Pokud je příslušným orgánem ESMA, může vnitrostátní orgán dozoru požádat orgán ESMA, aby mu sdělil obsah závazných písemných dohod významných z hlediska činnosti tohoto vnitrostátního orgánu dozoru v oblasti dohledu.

4. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření pro zamítnutí pokynů, které přesahují předem určené prahové hodnoty pro objem a cenu nebo jsou zjevně chybné.

5. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby byl regulovaný trh schopen dočasně zastavit nebo omezit obchodování, pokud nastane mimořádná situace nebo na daném trhu či souvisejícím trhu dojde během krátkého období k výraznému pohybu cen finančního nástroje, a aby byl schopen ve výjimečném případě zrušit, změnit či opravit jakýkoli obchod. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh stanovil parametry pro zastavení nebo omezení obchodování, které budou vhodně nastaveny způsobem, který zohlední likviditu různých kategorií a podkategorií aktiv, povahu tržního modelu a typy účastníků a bude dostatečný k tomu, aby nedocházelo k výraznému narušení ukázněnosti obchodování.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh důsledným a srovnatelným způsobem hlásil příslušnému orgánu parametry pro zastavení obchodování a veškeré podstatné změny těchto parametrů. Není-li příslušným orgánem ESMA, oznámí příslušný orgán tyto parametry orgánu ESMA. Pokud regulovaný trh, který je významný z hlediska likvidity pro daný finanční nástroj, zastaví obchodování v kterémkoli členském státě, zajistí organizátor trhu tohoto regulovaného trhu, aby měl regulovaný trh potřebné systémy a postupy, kterými vyrozumí svůj příslušný orgán, svůj vnitrostátní orgán dozoru a orgán ESMA, pokud ESMA není jeho příslušným orgánem. Příslušný orgán a v případě, že příslušným orgánem je orgán ESMA, vnitrostátní orgán dozoru poté uvědomí všechny ostatní příslušné orgány a případně vnitrostátní orgány dozoru v Unii, aby koordinovaly reakci v rámci celého trhu a určily, zda je vhodné zastavit obchodování v jiných obchodních systémech, na nichž je daný finanční nástroj obchodován, dokud se na původním trhu obchodování neobnoví.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh na svých internetových stránkách zveřejňoval informace o okolnostech vedoucích k zastavení nebo omezení obchodování a o zásadách pro určení hlavních technických parametrů použitých k jeho zastavení či omezení.

V případě, že regulovaný trh navzdory výraznému pohybu cen finančního nástroje nebo souvisejících finančních nástrojů, který vedl k obchodním podmínkám narušujícím řádné fungování jednoho nebo více trhů, nezastaví nebo neomezí obchodování, jak je uvedeno v prvním pododstavci, příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem orgán ESMA, vnitrostátní orgán dozoru může přijmout vhodná opatření k obnovení běžného fungování těchto trhů, včetně uplatnění pravomocí dohledu uvedených v čl. 69 odst. 2 písm. m) až p) směrnice 2014/65/EU. Vnitrostátní orgán dozoru bez zbytečného odkladu uvědomí orgán ESMA o přijatých opatřeních.

6. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, včetně stanovení povinnosti pro členy či účastníky provádět náležité testování algoritmů a vytvoření podmínek, které takovéto testování umožní, v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a IV nařízení (EU) 2022/2554, s cílem zajistit, aby algoritmické obchodní systémy nemohly vytvořit obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek, a vypořádat se s jakýmikoli obchodními podmínkami narušujícími řádné fungování trhu, které vycházejí z takovýchto algoritmických obchodních systémů, včetně systémů omezujících poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody, které do systému může zanést člen či účastník, aby se zpomalil tok pokynů v případě, že existuje riziko, že kapacita systému byla vyčerpána, a aby se omezil a prosadil minimální krok kotace, který lze na trhu provést.

7. Organizátor regulovaného trhu, který umožňuje přímý elektronický přístup, zajistí, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, jimiž se zajistí, že členové či účastníci mohou poskytovat takový přímý elektronický přístup, pouze pokud se jedná o investiční podniky povolené podle směrnice 2014/65/EU nebo úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU, že jsou stanovena a uplatňována přiměřená kritéria vhodnosti osob, kterým lze takový přístup poskytnout, a že si člen nebo účastník v souvislosti s požadavky tohoto nařízení zachová odpovědnost za pokyny a obchody provedené s využitím uvedené služby.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh zavedl vhodné standardy kontrol rizik a prahových hodnot pro obchodování prostřednictvím takového přístupu a byl schopen rozlišit pokyny či obchody prováděné osobou pomocí přímého elektronického přístupu od jiných pokynů či obchodů prováděných členem či účastníkem a v případě potřeby tyto pokyny nebo obchody zastavit.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh zavedl opatření k pozastavení nebo ukončení poskytování přímého elektronického přístupu členem nebo účastníkem zákazníkovi, pokud není dodržen tento odstavec.

8. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby pravidla regulovaného trhu pro služby společného umístění byla transparentní, spravedlivá a nediskriminační.

9. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh měl struktury poplatků včetně poplatků za provedení, vedlejších poplatků a případných slev, které jsou transparentní, spravedlivé a nediskriminační a nepodněcují k zadávání, změně nebo rušení pokynů či provádění obchodů způsobem, který přispívá ke vzniku obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu. Zejména organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh ukládal povinnosti související s tvorbou trhu v jednotlivých akciích nebo vhodném koši akcií výměnou za případné poskytované slevy.

Regulovaný trh může uzpůsobit své poplatky za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a stanovit výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují.

Regulovaný trh může ukládat za zadání pokynu, který je následně zrušen, vyšší poplatek než za zadání pokynu, který je proveden, a může ukládat vyšší poplatek účastníkům zadávajícím vysoký poměr zrušených pokynů vůči provedeným pokynům a účastníkům používajícím způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, aby to odráželo dodatečnou zátěž pro kapacitu systému.

10. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby byl regulovaný trh schopen, na základě označování členy či účastníky, rozlišit pokyny vytvářené algoritmickým obchodováním, různé algoritmy používané pro vytváření pokynů a osoby, které tyto pokyny vydávají. Tyto informace musí být na požádání k dispozici příslušným orgánům a v případě, že je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátním orgánům dozoru.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh příslušnému orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátnímu orgánu dozoru zpřístupnil údaje týkající se evidence pokynů nebo aby příslušnému orgánu, případně vnitrostátnímu orgánu dozoru na požádání k této evidenci umožnil přístup, aby příslušný orgán nebo případně vnitrostátní orgán dozoru mohl obchodování sledovat. Vnitrostátní orgán dozoru pak tyto údaje na požádání sdělí orgánu ESMA.

Článek 2h 
Kroky kotace

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh přijal režimy kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje a také pro jakékoli další finanční nástroje, pro které jsou v souladu s čl. 2zg odst. 3 písm k) vypracovány regulační technické normy. Použití kroků kotace nebrání regulovaným trhům v párování velkého objemu příkazů na střed mezi aktuální kupní a prodejní cenou.

2. Režimy kroků kotace uvedené v odstavci 1 musí:

a)být nastaveny tak, aby odrážely profil likvidity daného finančního nástroje na různých trzích a průměrné rozpětí mezi nabídkou a poptávkou s ohledem na to, že je žádoucí umožnit přiměřeně stabilní ceny bez zbytečného omezení dalšího zužování rozpětí;

b)vhodným způsobem upravovat kroky kotace pro jednotlivé finanční nástroje.

V případě akcií s mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN) vydaným mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) nebo akcií s číslem ISIN z EHP, se kterými se obchoduje v systému třetí země v místní měně nebo jiné měně, než je měna EHP, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 1 písm. a), u nichž se obchodní systém, který je nejrelevantnějším trhem z hlediska likvidity, nachází ve třetí zemi, mohou regulované trhy stanovit stejný krok kotace, jaký platí v daném systému.

Článek 2i 
Přijímání finančních nástrojů k obchodování

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh měl jasná a transparentní pravidla pro přijímání finančních nástrojů k obchodování.

Tato pravidla zajistí, aby veškeré finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu mohly být obchodovány spravedlivě, řádně a efektivně a aby byly v případě převoditelných cenných papírů volně obchodovatelné.

Členské státy neomezí okruh finančních nástrojů, které mohou být přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na základě toho, že tyto nástroje nebudou v jejich jurisdikci zpřístupněny retailovým investorům.

2. V případě derivátů pravidla uvedená v odstavci 1 zejména zajistí, aby vlastnosti derivátu umožňovaly řádné stanovení cen i efektivní vypořádání.

3. Kromě povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh vytvořil a udržoval účinné mechanismy k ověření toho, zda emitenti převoditelných cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu plní své povinnosti podle právních předpisů Unie týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování.

Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh zavedl mechanismy, které usnadní jeho členům nebo účastníkům získat přístup k informacím, které byly zveřejněny podle právních předpisů Unie.

4. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh vytvořil mechanismy nezbytné k pravidelnému prošetřování, zda finanční nástroje, které přijímá k obchodování, splňují požadavky pro přijetí k obchodování.

5. Převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na jednom regulovaném trhu, lze následně přijmout k obchodování na jiných regulovaných trzích, a to i bez souhlasu emitenta a v souladu s odpovídajícími ustanoveními nařízení (EU) 2017/1129. Tento jiný regulovaný trh uvědomí emitenta o tom, že jeho cenné papíry jsou na něm obchodovány. Emitent není povinen poskytovat informace požadované podle odstavce 3 přímo kterémukoli regulovanému trhu, který přijal jeho cenné papíry k obchodování bez jeho souhlasu.

Článek 2j 
Zvláštní podmínky pro přijetí akcií k obchodování

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh vyžadoval, aby předpokládaná tržní kapitalizace společnosti, jejíž akcie jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování, nebo není-li ji možné posoudit, vlastní kapitál a rezervy této společnosti, včetně hospodářského výsledku za poslední účetní období, činily alespoň 1 000 000 EUR nebo odpovídající částku v jiné národní měně než euru.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na přijetí k obchodování v případě akcií, které jsou zastupitelné s akciemi již přijatými k obchodování.

3. Jestliže v důsledku úpravy odpovídající částky v národní měně jiné než euru dojde k tomu, že tržní kapitalizace vyjádřená v této národní měně je po dobu jednoho roku nejméně o 10 % vyšší nebo nejméně o 10 % nižší než 1 000 000 EUR, organizátor trhu do dvanácti měsíců od uplynutí této doby zajistí úpravu svých pravidel tak, aby byla v souladu s odstavcem 1.

4. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh vyžadoval, aby alespoň 10 % upsaného kapitálu představovaného druhem akcií, kterého se žádost o přijetí k obchodování týká, bylo v okamžiku přijetí k obchodování v držení veřejnosti.

5. Odchylně od odstavce 4 mohou členské státy požadovat, aby regulované trhy při přijetí stanovily pro žádost o přijetí akcií k obchodování alespoň jeden z těchto požadavků:

a)v držení veřejnosti je dostatečný počet akcií;

b)akcie drží dostatečný počet akcionářů;

c)tržní hodnota akcií držených veřejností představuje v rámci dotčeného druhu akcií dostatečnou úroveň upsaného kapitálu.

6. Pokud se žádá o přijetí k obchodování v případě akcií, které jsou zastupitelné s akciemi již přijatými k obchodování, posoudí regulované trhy za účelem splnění požadavku stanoveného v odstavci 4 to, zda je veřejnosti distribuován dostatečný počet akcií, ve vztahu ke všem vydaným akciím, a nikoli pouze ve vztahu k akciím, které jsou zastupitelné s akciemi již přijatými k obchodování.

Článek 2k 
Pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování na regulovaném trhu

1. Aniž je dotčeno právo příslušného orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátního orgánu dozoru podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/65/EU požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování, může organizátor trhu pozastavit obchodování s finančním nástrojem, který již nesplňuje pravidla regulovaného trhu, nebo jej stáhnout z obchodování, pokud není pravděpodobné, že by takové pozastavení či stažení závažně poškodilo zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

2. Organizátor trhu, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo jej stáhne z obchodování, pozastaví rovněž obchodování s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/ES, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, nebo je stáhne z obchodování, pokud je to nezbytné k dosažení účelu pozastavení nebo stažení podkladového finančního nástroje. Organizátor trhu zveřejní pozastavení obchodování s finančním nástrojem a všemi souvisejícími deriváty nebo stažení finančního nástroje a všech souvisejících derivátů z obchodování a informuje o něm svůj příslušný orgán a v případě, že je příslušným orgánem ESMA, svůj vnitrostátní orgán dozoru.

Organizátoři trhu provozující jiné regulované trhy a organizátoři trhu a investiční podniky provozující mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy a systematičtí internalizátoři, kteří obchodují s týmž finančním nástrojem, jaký je uveden v odstavci 1, nebo s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/ES, které souvisejí s daným finančním nástrojem uvedeným v odstavci 1 nebo jsou k němu vztaženy, poté, co se o takovém pozastavení nebo stažení z obchodování dozví, a bez zbytečného odkladu rovněž pozastaví obchodování s daným finančním nástrojem nebo deriváty nebo je stáhnou z obchodování, pokud důvodem k pozastavení nebo stažení je podezření ze zneužití trhu, nabídka převzetí nebo nezpřístupnění vnitřní informace o emitentovi nebo finančním nástroji v rozporu s články 7 a 17 nařízení (EU) č. 596/2014, ledaže příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru má za to, že by toto pozastavení nebo stažení mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

Organizátoři trhu, investiční podniky a systematičtí internalizátoři uvedení v předchozím pododstavci zveřejní pozastavení obchodování s finančním nástrojem a jakýmkoli souvisejícím derivátem nebo jejich stažení z obchodování. Tento odstavec se použije i v případě, kdy je pozastavení obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/ES, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, zrušeno.

Tento odstavec se použije i v případě, kdy rozhodnutí pozastavit obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/ES, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, nebo stáhnout je z obchodování přijme příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru podle čl. 69 odst. 2 písm. m) a n) směrnice 2014/65/EU.

Článek 2l 
Přístup na regulovaný trh

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh stanovil, zavedl a dodržoval transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup na regulovaný trh nebo členství v něm.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví veškeré povinnosti členů nebo účastníků vyplývající:

a)z vytvoření a správy regulovaného trhu;

b)z pravidel pro obchody na trhu;

c)z profesních norem vztahujících se na zaměstnance investičních podniků nebo úvěrových institucí působících na trhu;

d)z podmínek stanovených podle odstavce 3 pro členy nebo účastníky jiné než investiční podniky a úvěrové instituce;

e)z pravidel a postupů pro clearing a vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu.

3. Regulované trhy mohou přijmout za členy nebo účastníky investiční podniky, úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU a jiné osoby, které:

a)mají dostatečně dobrou pověst;

b)mají dostatečné schopnosti, způsobilost a zkušenosti k obchodování;

c)mají případně vhodnou organizační strukturu;

d)mají dostatečné zdroje pro úlohu, kterou mají plnit, s přihlédnutím k různým finančním mechanismům, které může regulovaný trh vytvořit, aby zaručil vhodné vypořádání obchodů.

3a. Při přijímání osob, které již jsou členy nebo účastníky jiného regulovaného trhu, za členy nebo účastníky mají regulované trhy bez dalšího posuzování za to, že tyto osoby splňují požadavky odst. 3 písm. a). Regulované trhy rovněž bez dalšího posuzování mají za to, že tyto osoby splňují požadavky odst. 2 písm. c), případně odst. 3 písm. b) a c), pokud žádají, aby se staly členem nebo účastníkem v souvislosti s obchodováním s druhem finančních nástrojů, pro který již jsou členy nebo účastníky jiného regulovaného trhu.

4. U obchodů uzavřených na regulovaném trhu nejsou členové a účastníci povinni vzájemně uplatňovat povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 směrnice 2014/65/EU. Členové nebo účastníci regulovaného trhu však povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 směrnice 2014/65/EU uplatňují vůči svým zákazníkům, pokud na jejich účet provádějí na regulovaném trhu jejich pokyny.

5. Pravidla pro přístup na regulovaný trh, členství v něm nebo účast na něm stanoví přímou nebo dálkovou účast investičních podniků a úvěrových institucí. Tato pravidla nerozlišují mezi přímou a dálkovou účastí ani neukládají žádná další omezení pro kteroukoli z těchto forem účasti.

6. Organizátoři trhu pravidelně předávají příslušnému orgánu a v případě, že je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátnímu orgánu dozoru, seznam členů nebo účastníků regulovaných trhů, které provozují.

Článek 2m 
Oznámení o změnách pravidel regulovaného trhu

1. Organizátor trhu oznámí příslušnému orgánu každou změnu pravidel regulovaného trhu, který provozuje, nejméně 30 dní před nabytím účinnosti této změny.

2. Příslušný orgán má pravomoc požadovat, aby organizátor trhu změnil pravidla regulovaného trhu, který provozuje, pokud zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Článek 2n
Sledování, zda jsou dodržována pravidla regulovaného trhu a další právní povinnosti

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby regulovaný trh stanovil a udržoval účinná opatření a postupy, včetně nezbytných zdrojů, pro pravidelné sledování toho, zda jeho členové či účastníci dodržují pravidla regulovaného trhu. Regulované trhy sledují odeslané pokyny včetně zrušení a obchody prováděné jejich členy nebo účastníky v rámci svých systémů, aby odhalily porušování těchto pravidel, obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým finančním nástrojem, a využijí nezbytných prostředků k zajištění toho, aby toto sledování bylo účinné.

2. Organizátor regulovaného trhu neprodleně oznámí svému příslušnému orgánu a v případě, že je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátnímu orgánu dozoru, významná porušení svých pravidel nebo jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014 nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s finančním nástrojem.

Příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru sdělí informace uvedené v prvním pododstavci orgánu ESMA a orgánům ostatních členských států určeným v souladu s čl. 67 odst. 1 směrnice 2014/65/EU.

Než příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru oznámí orgánům ostatních členských států určeným v souladu s čl. 67 odst. 1 směrnice 2014/65/EU chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, přesvědčí se, že k tomuto jednání dochází nebo došlo.

Pokud je příslušným orgánem ESMA, náležitě zohlední informace obdržené podle tohoto odstavce, zejména při posuzování možného porušení odstavce 1 regulovaným trhem. Orgán ESMA může požádat vnitrostátní orgán dozoru o předložení jakýchkoli dalších informací nezbytných pro účely tohoto posouzení.

Pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru v případech, kdy má za to, že informace uvedené v tomto odstavci nebyly organizátorem trhu poskytnuty nebo nebyly poskytnuty včas, informuje orgán ESMA. Orgán ESMA do 20 pracovních dnů posoudí, zda organizátor trhu porušil své povinnosti podle prvního pododstavce, a přijme vhodná opatření.

3. Organizátor trhu bez zbytečného odkladu podává související informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu na regulovaném trhu a poskytuje tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo na regulovaném trhu nebo prostřednictvím jeho systémů.

Pokud je příslušným orgánem regulovaného trhu orgán ESMA, orgán pověřený vyšetřováním a stíháním zneužití trhu na takovém regulovaném trhu v případech, kdy má za to, že informace nebo pomoc uvedené v tomto odstavci nebyly poskytnuty nebo nebyly poskytnuty včas, informuje orgán ESMA. Orgán ESMA do 20 pracovních dnů posoudí, zda organizátor trhu porušil své povinnosti podle prvního pododstavce, a přijme vhodná opatření.

Článek 2o 
Přeshraniční činnost regulovaných trhů

1. Povolený regulovaný trh může svobodně vykonávat svou činnost v rámci Unie na základě volného pohybu služeb nebo zřízením pobočky. Tyto činnosti zahrnují alespoň:

a)zajištění vhodných opatření, která vzdáleným členům nebo účastníkům usazeným v kterémkoli členském státě usnadní přístup na tento regulovaný trh a obchodování na něm;

b)činnosti související s přijímáním členů nebo účastníků na tento regulovaný trh;

c)činnosti související s přijímáním finančních nástrojů k obchodování na tomto regulovaném trhu.

2. Organizátor povoleného regulovaného trhu nebo regulovaného trhu, který požádal o povolení podle článku 2b a který hodlá vykonávat svou činnost na území jiného členského státu, zajistí, aby regulovaný trh sdělil svému příslušnému orgánu členský stát, ve kterém hodlá vykonávat svou činnost. Příslušný orgán sdělí tyto informace do sedmi pracovních dnů orgánu členského státu, v němž regulovaný trh hodlá vykonávat svou činnost, určenému podle článku 67 směrnice 2014/65/EU. Není-li orgán ESMA příslušným orgánem, může požádat o přístup k těmto informacím v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Příslušný orgán regulovaného trhu na žádost orgánu členského státu, v němž regulovaný trh hodlá vykonávat nebo vykonává svou činnost, určeného podle článku 67 směrnice 2014/65/EU a bez zbytečného odkladu sdělí totožnost členů nebo účastníků regulovaného trhu, kteří jsou usazeni v tomto členském státě.

Pokud regulovaný trh zřizuje pobočku, informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a)úkoly, které bude pobočka vykonávat;

b)organizační strukturu pobočky;

c)adresu v členském státě, kde regulovaný trh hodlá pobočku zřídit;

d)jména osob odpovědných za vedení pobočky.

3. V případě změny kteréhokoli z údajů oznámených v souladu s odstavcem 2 zajistí organizátor regulovaného trhu, aby regulovaný trh tuto změnu písemně oznámil svému příslušnému orgánu nejméně sedm pracovních dnů před provedením změny. Tento příslušný orgán oznámí změnu orgánu členského státu, v němž regulovaný trh vykonává svou činnost, určenému podle článku 67 směrnice 2014/65/EU.

4. Členské státy neukládají žádné další právní ani správní požadavky v souvislosti s přeshraniční činností regulovaných trhů na svém území.

KAPITOLA 2 
Požadavky na mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy

Článek 2p 
Požadavek na povolení pro mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy provozované organizátorem trhu

Příslušný orgán povolí organizátorovi trhu provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, pokud je předem ověřeno, že tento organizátor trhu splňuje podmínky této kapitoly.

Článek 2q 
Povolení provozovat mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy, průběžný dohled a odnětí povolení pro investiční podniky

1. Pokud je orgán ESMA příslušným orgánem podle článku 38fa pro investiční podnik nebo organizátora trhu, který provozuje významný obchodní systém, a pokud žádající investiční podnik patří do stejné skupiny jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu, který provozuje významný obchodní systém, je orgán ESMA oprávněn udělit tomuto žádajícímu investičnímu podniku povolení, pokud hodlá výlučně provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém nebo obojí.

2. Orgán ESMA pravidelně prověřuje, zda investiční podnik povolený podle odstavce 1 splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení a v hlavě II směrnice 2014/65/EU.

3. Orgán ESMA může odejmout povolení udělené investičnímu podniku podle odstavce 1, pokud jsou splněny podmínky pro odnětí stanovené v článku 8 směrnice 2014/65/EU.

4. Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto článkem, použije orgán ESMA vnitrostátní předpisy domovského členského státu daného investičního podniku, kterými se provádí směrnice 2014/65/EU ve vnitrostátním právu, vykládané v souladu s právem Unie.

5. Pokud je orgán ESMA příslušným orgánem podle článku 38fa pro investiční podnik nebo organizátora trhu, který provozuje významný obchodní systém, žádající investiční podnik, který patří do stejné skupiny jako tento investiční podnik nebo tento organizátor trhu, který provozuje významný obchodní systém, a žádá o povolení poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti, mimo jiné včetně provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, podá žádost o povolení příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu bez zbytečného odkladu předá orgánu ESMA tuto žádost a veškeré informace poskytnuté investičním podnikem pro účely žádosti o povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

Orgán ESMA do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí investiční podnik poskytnout další informace.

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to investičnímu podniku.

Orgán ESMA vydá do 60 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti stanovisko k povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a toto stanovisko bez zbytečného odkladu předá příslušnému orgánu domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu přijme na základě stanoviska předaného orgánem ESMA odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů od jeho přijetí o tom vyrozumí investiční podnik. Pokud orgán ESMA vydá negativní stanovisko, příslušný orgán zamítne povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

6. Příslušný orgán domovského členského státu může povolení uvedené v předchozím odstavci odejmout, pokud mu orgán ESMA oznámí, že je v souvislosti s provozováním mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému splněna některá z podmínek stanovených v článku 8 směrnice 2014/65/EU. Pokud příslušný orgán povolení odejme, vyrozumí o tom investiční podnik.

7. Odstavce 1 až 6 se vztahují rovněž na investiční podnik, který patří do stejné skupiny jako ústřední protistrana nebo centrální depozitář, nad nímž vykonává dohled orgán ESMA.

8. Odstavce 1 až 7 se použijí od okamžiku, kdy se orgán ESMA stane příslušným orgánem podle článku 38fa.

Článek 2r 
Rozšíření povolení pro investiční podniky, které již provozují mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy

1. Investiční podnik, kterému orgán ESMA udělil povolení podle čl. 2q odst. 1 a který usiluje o povolení k rozšíření své podnikatelské činnosti o další investiční služby, investiční činnosti nebo doplňkové služby, které v době prvního povolení nepředpokládal, podá žádost o rozšíření tohoto povolení orgánu ESMA.

2. Pokud se žádost uvedená v odstavci 1 týká jiných investičních služeb nebo činností, než je provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, předá orgán ESMA bez zbytečného odkladu tuto žádost a veškeré informace, které investiční podnik za tímto účelem poskytl, příslušnému orgánu domovského členského státu investičního podniku.

Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, v níž musí žádající investiční podnik poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li příslušný orgán žádost jako úplnou, oznámí to investičnímu podniku.

Příslušný orgán vydá do 60 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti stanovisko k rozšíření povolení a toto stanovisko bez zbytečného odkladu předá orgánu ESMA.

Orgán ESMA přijme na základě stanoviska předaného příslušným orgánem odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů od jeho přijetí o tom vyrozumí investiční podnik. Pokud příslušný orgán vydá záporné stanovisko, orgán ESMA rozšíření povolení zamítne.

3. Aniž je dotčen čl. 2q odst. 3, orgán ESMA odejme povolení uvedené v článku 2q týkající se služeb nebo činností uvedených v odstavci 1, pokud příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku vydá odůvodněné stanovisko, v němž dospěje k závěru, že v souvislosti s investičními službami nebo činnostmi uvedenými v odstavci 1 je splněna některá z podmínek stanovených v článku 8 směrnice 2014/65/EU. Pokud orgán ESMA povolení odejme, vyrozumí o tom investiční podnik.

4. Při plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto článkem, použije orgán ESMA vnitrostátní předpisy domovského členského státu daného investičního podniku, kterými se provádí směrnice 2014/65/EU ve vnitrostátním právu, vykládané v souladu s právem Unie.

5. Odstavce 1 až 4 se použijí od okamžiku, kdy se orgán ESMA stane příslušným orgánem podle článku 38fa.

Článek 2s 
Rozšíření povolení pro investiční podniky, které hodlají provozovat mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy

1. Pokud je orgán ESMA příslušným orgánem podle článku 38fa pro investiční podnik nebo organizátora trhu, který provozuje významný obchodní systém, žádající investiční podnik, který patří do stejné skupiny jako tento investiční podnik nebo tento organizátor trhu, který provozuje významný obchodní systém, a žádá o rozšíření povolení za účelem provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, podá žádost o rozšíření příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu bez zbytečného odkladu předá orgánu ESMA tuto žádost a veškeré informace poskytnuté investičním podnikem za tímto účelem.

Orgán ESMA do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí investiční podnik poskytnout další informace.

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to investičnímu podniku.

Orgán ESMA vydá do 60 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti stanovisko k rozšíření povolení a toto stanovisko bez zbytečného odkladu předá příslušnému orgánu domovského členského státu.

Příslušný orgán domovského členského státu přijme na základě stanoviska předaného orgánem ESMA odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů od jeho přijetí o tom vyrozumí investiční podnik. Pokud orgán ESMA vydá záporné stanovisko, příslušný orgán rozšíření povolení zamítne.

2. Aniž je dotčen článek 8 směrnice 2014/65/EU, odejme příslušný orgán domovského členského státu povolení k provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, pokud orgán ESMA vydá odůvodněné stanovisko, v němž dospěje k závěru, že je v souvislosti s provozováním mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému splněna některá z podmínek stanovených v článku 8 směrnice 2014/65/EU. Pokud příslušný orgán povolení odejme, vyrozumí o tom investiční podnik.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí rovněž na investiční podnik, který patří do stejné skupiny jako ústřední protistrana nebo centrální depozitář, nad nímž vykonává dohled orgán ESMA, pokud tento investiční podnik žádá o rozšíření svého povolení za účelem provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému.

4. Odstavce 1 až 3 se použijí od okamžiku, kdy se orgán ESMA stane příslušným orgánem podle článku 38fa.

Článek 2t 
Průběžný dohled

1. U investičních podniků povolených v souladu s čl. 2q odst. 5, článkem 2r a článkem 2s orgán ESMA pravidelně prověřuje, zda investiční podnik dodržuje požadavky stanovené v této hlavě a v případě aspektů, které jsou relevantní pro provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, vnitrostátní předpisy domovského členského státu tohoto investičního podniku, kterými se provádí článek 16 směrnice 2014/65/EU, vykládané v souladu s právem Unie.

2. U investičních podniků povolených v souladu s čl. 2q odst. 5, článkem 2r a článkem 2s příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku pravidelně prověřuje, zda investiční podnik splňuje požadavky stanovené ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení hlavy II směrnice 2014/65/EU domovským členským státem tohoto investičního podniku.

3. Pro účely zajištění účinného a efektivního povolování investičních podniků a průběžného dohledu nad nimi v souladu s čl. 2q odst. 5, článkem 2r a článkem 2s uzavřou orgán ESMA a příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku ujednání o spolupráci.

4. Odstavce 1 až 3 se použijí od okamžiku, kdy se orgán ESMA stane příslušným orgánem podle článku 38fa.

Článek 2u 
Dodržování pravidel mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému a dalších právních povinností

1. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém stanoví transparentní pravidla a postupy pro spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro účinné provádění pokynů. Musí mít mechanismy k řádnému řízení technických operací systému, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů.

2. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém stanoví transparentní pravidla pro kritéria určování finančních nástrojů, s nimiž lze v jejich systémech obchodovat.

Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém v případě potřeby poskytují dostatečné veřejně dostupné informace nebo umožňují k takovým informacím přístup, aby mohli uživatelé učinit investiční rozhodnutí, a to s přihlédnutím k povaze uživatelů i k typům obchodovaných nástrojů.

3. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém musí dodržovat čl. 2f odst. 1 písm. a), f) a g), článek 2g, článek 2h, čl. 2l odst. 1, čl. 2m odst. 1, čl. 2n odst. 1, čl. 2n odst. 2 první pododstavec a čl. 2n odst. 3 první pododstavec a musí za tím účelem zavést všechny nezbytné účinné systémy, postupy a opatření.

4. Ustanovení čl. 2m odst. 2, čl. 2n odst. 2 druhého, třetího, čtvrtého a pátého pododstavce a čl. 2n odst. 3 druhého pododstavce se použijí obdobně, pokud jde o investiční podniky a organizátory trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

5. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém jasně informují členy nebo účastníky o tom, jakou má každý z nich odpovědnost za vypořádání obchodů prováděných v systému. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém přijmou nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádávání obchodů uzavřených v rámci těchto mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů.

6. Pokud je v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému bez souhlasu emitenta obchodován i převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu, nepodléhá emitent žádné povinnosti týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování finančních údajů v souvislosti s tímto mnohostranným obchodním systémem nebo organizovaným obchodním systémem.

7. Každý investiční podnik a organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém musí neprodleně splnit jakýkoli pokyn svého příslušného orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, svého vnitrostátního orgánu dozoru podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/65/EU k pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo stažení finančního nástroje z obchodování.

8. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém poskytnou příslušnému orgánu podrobný popis fungování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, včetně, aniž je dotčen čl. 2z odst. 1, 4 a 5, veškerých vazeb na regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy či systematického internalizátora ve vlastnictví téhož investičního podniku nebo organizátora trhu a jejich účasti na mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému provozovaném daným investičním podnikem či organizátorem trhu, a seznam jejich členů, účastníků a uživatelů. Příslušné orgány tyto informace na požádání zpřístupní orgánu ESMA a v případě, že je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátním orgánům dozoru.

Článek 2v 
Pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému

1. Aniž je dotčeno právo příslušného orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátního orgánu dozoru požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/65/EU, může investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém pozastavit obchodování s finančním nástrojem nebo jej stáhnout z obchodování za okolností stanovených v čl. 2k odst. 1.

2. Ustanovení čl. 2k odst. 2 se použije obdobně v případě, kdy investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém pozastaví obchodování s finančním nástrojem a deriváty uvedenými v oddíle C bodech 4 až 10 přílohy I směrnice 2014/65/ES, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, nebo je z obchodování stáhne.

Článek 2w 
Přeshraniční činnost mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů

Článek 2o se použije obdobně na investiční podnik nebo organizátora trhu provozujícího mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

Článek 2x 
Zvláštní požadavky na mnohostranné obchodní systémy

1. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém, vedle splnění požadavků stanovených v článku 16 směrnice 2014/65/EU a požadavků tohoto nařízení, stanoví a uplatňují závazná pravidla pro provádění pokynů v systému.

2. Při dodržování čl. 2l odst. 1 investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém zajistí, aby pravidla upravující přístup k mnohostrannému obchodnímu systému splňovala podmínky stanovené v čl. 2l odst. 3.

Při přijímání osob, které již jsou členy nebo účastníky jiného regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, za členy nebo účastníky mají investiční podniky a organizátoři trhu bez dalšího posuzování za to, že tyto osoby splňují požadavky čl. 2l odst. 3 písm. a). Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém bez dalšího posuzování rovněž mají za to, že tyto osoby splňují požadavky čl. 2l odst. 3 písm. b) a c), pokud žádají, aby se staly členem nebo účastníkem v souvislosti s obchodováním s druhem finančních nástrojů, pro který již jsou členy nebo účastníky jiného regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému.

3. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém musí:

a)zavést opatření k tomu, aby byli vhodně vybaveni pro řízení rizik, jimž je tento systém vystaven, zavedli vhodná opatření a systémy k odhalení všech významných rizik pro jeho fungování a přijali účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

b)mít mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci jejich systémů a

c)mít v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování systému s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je systém vystaven.

Pokud pro účely splnění požadavků podle tohoto odstavce prvního pododstavce písm. a) a b) investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém využívá zdroje jiného subjektu nacházejícího se v Unii, který patří do stejné skupiny jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu, nebo výkon funkcí tímto subjektem, nepředstavuje využívání tohoto subjektu pro účely tohoto nařízení externí zajišťování, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3a. Umístění v Unii není u subjektu, který využívá zdroje nebo vykonává funkce za účelem splnění požadavků uvedených v tomto odstavci prvním pododstavci písm. a) a b) ze strany organizátora trhu, při posouzení tohoto splnění požadavků příslušným orgánem relevantní.

3a. Pokud investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém využívá jiný subjekt, který se nachází v Unii a který patří do stejné skupiny jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu, nepředstavuje to externí zajišťování podle odstavce 3, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém a jiný subjekt ve skupině, který využije své zdroje nebo bude vykonávat funkce pro tento investiční podnik nebo tohoto organizátora trhu, zavedli opatření, která zajistí, aby tento subjekt ve stejné skupině spolupracoval s příslušným orgánem investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího mnohostranný obchodní systém v souvislosti s tímto využitím zdrojů nebo tímto výkonem funkcí;

b)investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém zavedl odpovídající mechanismy k jasnému odhalování a řešení potenciálních nepříznivých důsledků, které by na provoz mnohostranného obchodního systému nebo jeho členy nebo účastníky mohl mít jakýkoli střet zájmů mezi investičním podnikem nebo organizátorem trhu provozujícím mnohostranný obchodní systém a jiným subjektem ve skupině, který bude využívat své zdroje nebo vykonávat funkce pro tento mnohostranný obchodní systém.

Při využívání zdrojů jiného subjektu v rámci téže skupiny nebo výkonu funkcí tímto subjektem investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nadále nese plnou odpovědnost za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a podle směrnice 2014/65/EU.

Členské státy nekladou žádné další požadavky týkající se využívání zdrojů jiného subjektu nebo výkonu funkcí podle odstavce 3 jiným subjektem, který se nachází v Unii a patří do stejné skupiny jako investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém.

4. Články 24 a 25, čl. 27 odst. 1, 2 a 4 až 10 a článek 28 směrnice 2014/65/EU se nevztahují na obchody uzavřené podle pravidel upravujících mnohostranný obchodní systém mezi jeho členy či účastníky nebo mezi mnohostranným obchodním systémem a jeho členy či účastníky v souvislosti s využíváním mnohostranného obchodního systému. Členové nebo účastníci mnohostranného obchodního systému však musí plnit povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 směrnice 2014/65/EU ve vztahu ke svým zákazníkům, pokud jednají na účet svých zákazníků a provádějí pokyny prostřednictvím mnohostranného obchodního systému.

5. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nesmí provádět pokyny zákazníků za použití vlastního kapitálu nebo obchodovat párováním pokynů na vlastní účet.

Článek 2y 
Trhy pro růst malých a středních podniků

1. Provozovatel mnohostranného obchodního systému může u svého příslušného orgánu požádat o registraci mnohostranného obchodního systému nebo jeho segmentu jako trhu pro růst malých a středních podniků.

2. Příslušný orgán může zaregistrovat mnohostranný obchodní systém nebo jeho segment jako trh pro růst malých a středních podniků, pokud obdrží žádost podle odstavce 1 a přesvědčí se, že s ohledem na daný mnohostranný obchodní systém jsou splněny podmínky vymezené v odstavci 3 nebo že s ohledem na daný segment mnohostranného obchodního systému jsou splněny požadavky podle odstavce 3a.

3. Mnohostranný obchodní systém zajistí tyto podmínky:

a)alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování v mnohostranném obchodním systému, jsou v okamžiku registrace mnohostranného obchodního systému jakožto trhu pro růst malých a středních podniků a v každém následujícím kalendářním roce malé a střední podniky;

b)pro počáteční a průběžné přijetí finančních nástrojů emitentů k obchodování na trhu jsou stanovena vhodná kritéria;

c)při počátečním přijetí finančních nástrojů k obchodování na trhu je k dispozici dostatek zveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto finančních nástrojů investovat, a to buď v podobě řádného přijímacího dokumentu, nebo prospektu, pokud pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím finančního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému platí požadavky stanovené v nařízení (EU) 2017/1129;

d)emitent na trhu pravidelně hlásí řádné průběžné finanční údaje, například auditované výroční zprávy, nebo jsou tyto údaje hlášeny jeho jménem;

e)emitenti na trhu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 596/2014, osoby s řídící pravomocí ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení (EU) č. 596/2014 a úzce propojené osoby ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 596/2014 dodržují příslušné požadavky, které pro ně platí podle nařízení (EU) č. 596/2014;

f)regulační informace týkající se emitentů na trhu jsou uloženy a veřejně šířeny;

g)existují účinné systémy a kontroly, jejichž účelem je zabránit a odhalit zneužívání trhu, jak vyžaduje nařízení (EU) č. 596/2014.

3a. Na příslušný segment mnohostranného obchodního systému se vztahují účinné předpisy, systémy a postupy, které zajišťují splnění podmínek vymezených v odstavci 3 a všech těchto podmínek:

a)segment mnohostranného obchodního systému registrovaný jako „trh pro růst malých a středních podniků“ je jednoznačně oddělen od ostatních segmentů trhu provozovaných investičním podnikem nebo organizátorem trhu provozujícím daný mnohostranný obchodní systém, což je mimo jiné naznačeno prostřednictvím odlišného názvu, odlišného souboru pravidel, odlišné strategie uvádění na trh a odlišné propagace, jakož i prostřednictvím zvláštního přidělení identifikačního kódu trhu segmentu trhu registrovanému jako trh pro růst malých a středních podniků;

b)transakce uskutečněné v dotčeném segmentu trhu pro růst malých a středních podniků jsou jasně odlišeny od ostatních tržních činností v rámci ostatních segmentů mnohostranného obchodního systému;

c)na žádost příslušného orgánu mnohostranného obchodního systému poskytne mnohostranný obchodní systém úplný seznam nástrojů kotovaných v daném segmentu trhu pro růst malých a středních podniků, jakož i veškeré informace o fungování segmentu trhu pro růst malých a středních podniků, které si příslušný orgán může vyžádat.

4. Tím, že investiční podnik nebo organizátor trhu, který provozuje mnohostranný obchodní systém nebo jeho segment, plní podmínky stanovené v odstavcích 3 a 3a, není dotčeno plnění jiných povinností podle tohoto nařízení a směrnice 2014/65/EU, které jsou relevantní pro provozování mnohostranných obchodních systémů, tímto investičním podnikem nebo organizátorem trhu. Aniž je dotčen odstavec 7, mohou investiční podnik nebo organizátor trhu, který provozuje mnohostranný obchodní systém nebo jeho segment, uložit dodatečné požadavky.

5. Příslušný orgán mnohostranného obchodního systému může zrušit registraci mnohostranného obchodního systému nebo jeho segmentu jako trhu pro růst malých a středních podniků v těchto případech:

a)investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo jeho segment požádá o zrušení jeho registrace;

b)v souvislosti s daným mnohostranným obchodním systémem nebo jeho segmentem již nejsou splněny požadavky odstavce 3 nebo 3a.

6. Pokud příslušný orgán mnohostranného obchodního systému podle tohoto článku zaregistruje mnohostranný obchodní systém nebo jeho segment jako trh pro růst malých a středních podniků nebo tuto registraci zruší, tento orgán, pokud jím není orgán ESMA, to co nejdříve oznámí orgánu ESMA. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam trhů pro růst malých a středních podniků a pravidelně jej aktualizuje.

7. V případech, kdy je finanční nástroj emitenta přijat k obchodování na jednom trhu pro růst malých a středních podniků, lze s finančním nástrojem obchodovat také v jiném obchodním systému, pouze pokud o tom byl emitent informován a nevyslovil námitku. Pokud je daným jiným obchodním systémem jiný trh pro růst malých a středních podniků nebo segment trhu pro růst malých a středních podniků, nevztahují se na emitenta žádné povinnosti týkající se správy a řízení společnosti nebo počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování informací v souvislosti s tímto jiným trhem malých a středních podniků. Pokud daný jiný obchodní systém není trhem pro růst malých a středních podniků, je emitent informován o veškerých povinnostech, které se na něj budou vztahovat v oblasti správy a řízení společnosti nebo počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování informací ve vztahu k tomuto jinému obchodnímu systému.

Článek 2z 
Zvláštní požadavky na organizované obchodní systémy

1. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující organizovaný obchodní systém zavedou mechanismy, které zabrání provedení pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému za použití vlastního kapitálu investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího organizovaný obchodní systém nebo kteréhokoli subjektu, který je součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu.

2. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující organizovaný obchodní systém mohou obchodovat párováním pokynů na vlastní účet s dluhopisy, se strukturovanými finančními produkty, s povolenkami na emise a s určitými deriváty pouze tehdy, pokud k tomu dal zákazník souhlas.

Investiční podniky a organizátoři trhu provozující organizovaný obchodní systém nesmí obchodovat párováním pokynů na vlastní účet za účelem provedení pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému s deriváty patřícími do kategorie derivátů, u nichž byla stanovena povinnost clearingu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012.

Investiční podniky a organizátoři trhu provozující organizovaný obchodní systém přijmou opatření, která zajistí dodržení definice obchodování párováním pokynů na vlastní účet obsažené v čl. 4 odst. 1 bodě 38 směrnice 2014/65/EU.

3. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující organizovaný obchodní systém mohou obchodovat na vlastní účet jiným způsobem než obchodováním párováním pokynů na vlastní účet pouze ve vztahu k veřejnoprávním dluhopisům, u nichž neexistuje likvidní trh.

4. Provoz organizovaného obchodního systému a systematická internalizace se nesmí uskutečňovat v rámci téže právnické osoby. Organizovaný obchodní systém se nesmí spojit se systémovým internalizátorem způsobem, který umožňuje interakci pokynů v organizovaném obchodním systému a pokynů či kotací v systémovém internalizátoru. Organizovaný obchodní systém se nesmí spojit s jiným organizovaným obchodním systémem způsobem, který umožňuje interakci pokynů v různých organizovaných obchodních systémech.

5. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém mohou do nezávislého výkonu činnosti tvorby trhu v organizovaném obchodním systému zapojit jiný investiční podnik.

Pro účely tohoto článku se má za to, že investiční podnik nevykonává nezávislou činnost tvorby trhu v organizovaném obchodním systému, pokud má úzké propojení s investičním podnikem nebo organizátorem trhu provozujícím tento organizovaný obchodní systém.

6. Pokyny v organizovaném obchodním systému jsou prováděny podle vlastního uvážení.

Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém se řídí svým uvážením pouze za některé z těchto okolností:

a)při rozhodování o zadání pokynu v organizovaném obchodním systému, který provozuje, nebo o jeho stažení;

b)při rozhodování o tom, že nespáruje konkrétní pokyn zákazníka s jinými pokyny dostupnými v systému v určitý okamžik, pokud je to v souladu s konkrétními instrukcemi obdrženými od zákazníka a s jeho povinnostmi stanovenými v článku 27.

V případě systému, který kříží pokyny zákazníků, může investiční podnik nebo organizátor trhu rozhodnout, zda a kdy chce spárovat dva či více pokynů v daném systému a v jakém objemu je chce spárovat. V souladu s odstavci 1, 2, 4 a 5 a aniž je dotčen odstavec 3, může investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém v případě systému, který organizuje obchody s nekapitálovými nástroji, usnadnit jednání mezi zákazníky s cílem sloučit dva či více potenciálně slučitelných obchodních zájmů do jednoho obchodu.

Touto povinností nejsou dotčeny články 2u a 27 směrnice 2014/65/EU.

7. Příslušný orgán může buď v okamžiku, kdy investiční podnik nebo organizátor trhu požádá o povolení k provozování organizovaného obchodního systému, nebo jednorázově požadovat od investičního podniku nebo organizátora trhu podrobné vysvětlení, proč systém neodpovídá regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému nebo systematickému internalizátorovi a nemůže jako takový fungovat, podrobný popis způsobu uplatňování vlastního uvážení, zejména v situacích, kdy může být pokyn zadaný v rámci organizovaného obchodního systému zrušen, a toho, kdy a jakým způsobem budou dva nebo více pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému spárovány. Mimoto investiční podnik nebo organizátor trhu v organizovaném obchodním systému předloží příslušnému orgánu informace vysvětlující jeho obchodování párováním pokynů na vlastní účet. Příslušný orgán sleduje obchodování investičního podniku nebo organizátora trhu párováním pokynů na vlastní účet, aby se ujistil, že stále naplňuje definici tohoto obchodování a že toto obchodování nepředstavuje střet zájmů mezi investičním podnikem nebo organizátorem trhu a jeho zákazníky.

8. Na obchody uzavřené v organizovaném obchodním systému se uplatňují články 24, 25, 27 a 28 směrnice 2014/65/EU.

KAPITOLA 3 
Celoevropští organizátoři trhu

Článek 2za 
Povolení celoevropských organizátorů trhu

1. Každá právnická osoba, která hodlá provozovat více než jeden obchodní systém ve více než jednom členském státě, může požádat orgán ESMA o povolení působit jako celoevropský organizátor trhu (dále jen „celoevropský organizátor trhu“, PEMO) ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum, kdy se orgán ESMA stane příslušným orgánem podle článku 38fa]. 

2. Orgán ESMA udělí povolení pro celoevropského organizátora trhu pro účely této hlavy, pokud: 

a)je celoevropský organizátor trhu právnickou osobou usazenou v Unii; a 

b)celoevropský organizátor trhu i obchodní systémy, které hodlá provozovat, splňují požadavky stanovené v této hlavě.

3. V povolení uvedeném v odstavci 2 se uvedou obchodní systémy, které je celoevropský organizátor trhu oprávněn provozovat, a členské státy, v nichž se tyto obchodní systémy nacházejí nebo jsou provozovány. Pokud chce povolený celoevropský organizátor trhu provozovat další obchodní systémy, podá orgánu ESMA žádost o rozšíření svého povolení. 

4. Celoevropský organizátor trhu musí neustále splňovat podmínky povolení stanovené v této hlavě. Celoevropský organizátor trhu bez zbytečného odkladu oznámí orgánu ESMA veškeré podstatné změny týkající se podmínek pro udělení povolení, včetně seznamu obchodních systémů, které hodlá provozovat.

5. Orgán ESMA zřídí rejstřík všech celoevropských organizátorů trhu v Unii. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje seznam všech obchodních systémů provozovaných celoevropským organizátorem trhu a členských států, v nichž se tyto obchodní systémy nacházejí nebo jsou provozovány. Seznam se pravidelně aktualizuje. 

Článek 2zb 
Postupy udělení povolení celoevropského organizátora trhu

1. Žadatel o povolení celoevropského organizátora trhu předloží žádost orgánu ESMA. Tato žádost musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgán ESMA mohl posoudit, zda celoevropský organizátor trhu v době původního povolení zavedl veškerá opatření nezbytná ke splnění jeho povinností podle této hlavy.

2. Orgán ESMA do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná. 

3. Pokud není žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí žádající celoevropský organizátor trhu poskytnout doplňující informace. 

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to celoevropskému organizátorovi trhu. Rovněž informuje příslušné vnitrostátní orgány dozoru. 

4. Orgán ESMA do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí soulad celoevropského organizátora trhu a obchodních systémů, které hodlá provozovat, s touto hlavou. Přijme odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů o tom vyrozumí žádajícího celoevropského organizátora trhu. Rovněž informuje příslušné vnitrostátní orgány dozoru.

5. Odchylně od článků 2b a 2p obchodní systémy provozované celoevropským organizátorem trhu nežádají o povolení v členském státě, ve kterém se nacházejí nebo jsou provozovány podle kapitoly 1 a kapitoly 2 této hlavy.

6. V případech, kdy se celoevropský organizátor trhu hodlá stát organizátorem obchodního systému, který je provozován organizátorem trhu nebo investičním podnikem, který je jinou právnickou osobou a který nepatří do skupiny, k níž náleží celoevropský organizátor trhu, předloží celoevropský organizátor trhu v rámci své žádosti o povolení nebo žádosti o rozšíření své činnosti o provozování dalších obchodních systémů prohlášení tohoto organizátora trhu nebo investičního podniku potvrzující jeho záměr převést provozování jím provozovaného obchodního systému na celoevropského organizátora trhu. Povolení uvedené v čl. 2za odst. 2 se odpovídajícím způsobem změní. 

7. Povolení udělené regulovanému trhu podle článku 2a nebo organizátorovi trhu nebo investičnímu podniku k provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému podle článku 2p tohoto nařízení nebo článku 7 směrnice 2014/65/EU se považuje za zrušené v okamžiku nabytí účinnosti povolení nebo pozměněného plánu činnosti celoevropského organizátora trhu vztahujícího se na provozování tohoto obchodního systému v souladu s odstavcem 6. Povolení celoevropského organizátora trhu nelze spojovat s jinými povoleními k provozování regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému v rámci stejné skupiny.

Článek 2zc 
Odnětí povolení

1. Orgán ESMA může odejmout povolení celoevropského organizátora trhu v případech uvedených v čl. 2c odst. 1.

2.   Po odnětí povolení orgán ESMA vyrozumí relevantní vnitrostátní orgány dozoru a případně orgán členského státu, v němž obchodní systémy provozované celoevropským organizátorem trhu vykonávají svou činnost, určený podle článku 67 směrnice 2014/65/EU.

Článek 2zd 
Požadavky na celoevropského organizátora trhu

1. Celoevropský organizátor trhu musí splňovat všechny požadavky, které se vztahují na organizátora trhu podle tohoto nařízení.

2. Celoevropský organizátor trhu odpovídá pod dohledem orgánu ESMA a, pokud tak toto nařízení výslovně stanoví, pod dohledem vnitrostátních orgánů dozoru za zajištění toho, aby obchodní systémy, které provozuje, splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení.

Celoevropský organizátor trhu je oprávněn vykonávat práva, která odpovídají regulovaným trhům, jež provozuje na základě tohoto nařízení. 

V případě obchodních systémů provozovaných celoevropským organizátorem trhu se všechny odkazy v tomto nařízení na příslušný orgán obchodního systému považují za odkaz na orgán ESMA.

Článek 2ze 
Provozování obchodních systémů v jiném členském státě a rozhodné právo

1. Členské státy bez dalších právních nebo správních požadavků umožní celoevropskému organizátorovi trhu, který má povolení podle článku 2za, provozovat na jejich území obchodní systémy na základě volného pohybu služeb nebo zřízením pobočky, pokud se na provoz těchto obchodních systémů vztahuje povolení daného celoevropského organizátora trhu.  

2. Celoevropský organizátor trhu v žádosti o povolení podle článku 2zb nebo v žádosti o rozšíření povolení podle čl. 2za odst. 3 určí pro každý obchodní systém, který hodlá provozovat, členský stát, u něhož se má za to, že se v něm tento obchodní systém nachází nebo je v něm provozován. V případech, kdy se celoevropský organizátor trhu stane organizátorem obchodního systému, který je již povolen, se má se za to, že tento obchodní systém se nachází nebo je provozován na území členského státu, kde byl původně povolen.

V otázkách, které nejsou upraveny přímo použitelným právem Unie, se obchodování prováděné v rámci systémů obchodního systému provozovaného celoevropským organizátorem trhu řídí vnitrostátním právem členského státu, u něhož se má za to, že se v něm tento obchodní systém nachází nebo je v něm provozován.

3. Celoevropský organizátor trhu může využívat práva pasportizace podle článků 2o a 2w ve vztahu ke každému obchodnímu systému, který provozuje.

KAPITOLA 4

Seznam obchodních systémů a zmocnění

Článek 2zf 
Seznam obchodních systémů

Příslušné orgány sdělí orgánu ESMA seznam obchodních systémů povolených v jejich jurisdikci, včetně všech jeho změn. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejňuje a průběžně aktualizuje seznam všech obchodních systémů, včetně obchodních systémů, pro něž je orgán ESMA příslušným orgánem.

Článek 2zg

Regulační technické normy a přenesení pravomoci

1.Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které:

a)dále upřesní doplňkové činnosti uvedené v čl. 2a odst. 3;

b)stanoví informace, které mají být poskytnuty podle čl. 2b odst. 1, informace, které mají být zahrnuty do oznámení uvedených v čl. 2d odst. 8, jakož i standardní formuláře, šablony a postupy pro předkládání těchto informací;

c)dále upřesní situaci, kdy se má za to, že osoba je schopna přímo nebo nepřímo vykonávat významný vliv na řízení regulovaného trhu, v souladu s článkem 2e;

d)dále upřesní požadavky na zajištění toho, aby měl organizátor trhu dostatečné finanční zdroje k usnadnění řádného fungování regulovaného trhu, který provozuje, v souladu s článkem 2f;

e)upřesní informace, které mají být poskytnuty podle čl. 2zb odst. 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, kterými:

a)změní toto nařízení úpravou prahových hodnot uvedených v čl. 2j odst. 1 a 3 nebo prahových hodnot uvedených v odstavci 4 uvedeného článku nebo všech těchto hodnot, pokud příslušné prahové hodnoty brání likviditě na veřejných trzích s ohledem na finanční vývoj;

b)doplní toto nařízení upřesněním seznamu okolností, které představují závažné poškození zájmů investorů a řádného fungování trhu podle čl. 2k odst. 1 a 2;

c)doplní toto nařízení určením okolností, za nichž vzniká povinnost poskytnout informace podle čl. 2n odst. 2;

d)doplní toto nařízení dalším upřesněním podmínek stanovených v čl. 2y odst. 3 a 3a. Tyto požadavky zohlední potřebu zachovat vysokou úroveň ochrany investorů, a podpořit tak důvěru investorů v uvedené trhy, a zároveň sníží administrativní zátěž pro emitenty na trhu. Rovněž zohlední skutečnost, že registrace nemají být rušeny ani zamítány v případech, kdy dojde pouze k dočasnému neplnění požadavku stanoveného v odst. 3 písm. a) tohoto článku.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými:

a)upřesní požadavky na zajištění toho, aby obchodní systémy regulovaných trhů byly odolné a měly dostatečnou kapacitu, kromě požadavků souvisejících s digitální provozní odolností;

b)upřesní poměr uvedený v čl. 2g odst. 6 se zohledněním faktorů, jako je hodnota neprovedených pokynů ve vztahu k hodnotě provedených obchodů;

c)upřesní kontroly přímého elektronického přístupu tak, aby bylo zajištěno, že kontroly vztahující se na sponzorovaný přístup jsou přinejmenším ekvivalentní kontrolám vztahujícím se na přímý přístup k trhu;

d)upřesní požadavky na zajištění toho, aby služby společného umístění a struktury poplatků byly spravedlivé a nediskriminační a aby struktury poplatků nevytvářely pobídky k vytvoření obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu;

e)upřesní určování toho, kdy je regulovaný trh významný z hlediska likvidity pro daný finanční nástroj;

f)upřesní požadavky na zajištění toho, aby byly režimy tvorby trhu spravedlivé a nediskriminační, a na stanovení minimálních povinností tvorby trhu, které musí regulované trhy při návrhu režimu tvorby trhu určit, a podmínek, za nichž požadavek zavedení režimu tvorby trhu není vhodný, při zohlednění povahy a rozsahu obchodování na daném regulovaném trhu, včetně toho, zda regulovaný trh povoluje či umožňuje využívání algoritmického obchodování ve svých systémech;

g)upřesní požadavky na zajištění náležitého testování algoritmů, s výjimkou testování digitální provozní odolnosti, s cílem zabránit tomu, aby systémy algoritmického obchodování včetně systémů algoritmického obchodování s vysokou frekvencí vytvářely obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo k vytvoření takových podmínek přispívaly;

h)upřesní zásady, které mají regulované trhy zohlednit při stanovování svých mechanismů pro zastavení nebo omezení obchodování v souladu s čl. 2g odst. 5, s přihlédnutím k likviditě různých kategorií a podkategorií aktiv, povaze tržního modelu a typům uživatelů, aniž je dotčena volnost uvážení regulovaných trhů při stanovování těchto mechanismů;

i)upřesní informace, které mají regulované trhy zveřejňovat, včetně parametrů pro zastavení obchodování, které mají regulované trhy hlásit příslušným orgánům podle čl. 2g odst. 5;

j)určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro konkrétní akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v čl. 2h odst. 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných finančních nástrojů;

k)určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro konkrétní finanční nástroje, jež nejsou uvedeny v čl. 2h odst. 1, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v čl. 2h odst. 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných finančních nástrojů;

l)stanoví vlastnosti různých druhů finančních nástrojů, které musí regulovaný trh brát v úvahu při posuzování toho, zda je finanční nástroj emitován v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 2i odst. 1 druhém pododstavci, aby mohl být přijat k obchodování na různých segmentech trhu, které regulovaný trh provozuje;

m)objasní opatření, která má regulovaný trh učinit, aby byla jeho povinnost ověřit, že emitent převoditelného cenného papíru plní své povinnosti podle právních předpisů Unie týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování, považována za splněnou;

n)objasní mechanismy, které má regulovaný trh vytvořit podle čl. 2i odst. 3, aby svým členům nebo účastníkům usnadnil přístup k informacím, které byly zveřejněny za podmínek stanovených právními předpisy Unie;

o)upřesní případy, v nichž je souvislost mezi derivátem, který se týká finančního nástroje nebo je vztažen k finančnímu nástroji, s nímž bylo obchodování pozastaveno nebo jenž byl stažen z obchodování, a původním finančním nástrojem taková, že by s derivátem mělo být rovněž pozastaveno obchodování nebo by měl být z obchodování stažen, aby bylo dosaženo účelu pozastavení obchodování s podkladovým finančním nástrojem nebo stažení tohoto finančního nástroje z obchodování a zajistí, aby byla povinnost pozastavit nebo stáhnout z obchodování deriváty uvedené v čl. 2k odst. 2 a čl. 2v odst. 2 uplatňována přiměřeně.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v předchozím pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, které určí:

a)formát a časový rozvrh sdělení a publikací podle čl. 2k odst. 2 a čl. 2v odst. 2;

b)obsah a formát popisu a oznámení podle čl. 2g odst. 10.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v předchozím pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

4)V článku 4 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Před poskytnutím výjimky podle odstavce 1 oznámí příslušné orgány zamýšlené využití každé jednotlivé výjimky orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejímu fungování, včetně podrobností o obchodním systému, z nějž je odvozena referenční cena podle odst. 1 písm. a). Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotčenému příslušnému orgánu, pokud jím není ESMA, nezávazné stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost každé výjimky s požadavky stanovenými v odstavci 1 a specifikovanými v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 6. Pokud dotčený příslušný orgán poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi.“

5)V čl. 7 odst. 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud daný příslušný orgán, kterým není orgán ESMA, povolí odklad uveřejnění a příslušný orgán jiného členského státu s tím nebo s účinným uplatňováním uděleného povolení nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc znovu předložit orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

6)V čl. 8a odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:

„Při používání centrální knihy limitních pokynů nebo systému obchodování založeného na periodických aukcích organizátoři trhu a investiční podniky provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém zveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů v souvislosti s OTC deriváty, které jsou denominovány v eurech, japonských jenech, amerických dolarech nebo librách šterlinků a nejsou dohodami o budoucích úrokových sazbách nebo swapy úrokových sazeb v jedné měně, a:“.

7)Článek 9 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Před poskytnutím výjimky v souladu s odstavcem 1 příslušné orgány oznámí zamýšlené využití každé jednotlivé výjimky orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejich fungování. Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotčenému příslušnému orgánu, pokud jím není orgán ESMA, stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost dané výjimky s požadavky stanovenými v odstavci 1 a specifikovanými v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 5. Pokud příslušný orgán, kterým není orgán ESMA, poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi.“;

b)v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Před pozastavením povinností uvedených v článku 8 nebo před prodloužením jejich dočasného pozastavení oznámí relevantní příslušný orgán, pokud jím není orgán ESMA, orgánu ESMA svůj záměr a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá co nejdříve příslušnému orgánu stanovisko, zda je podle jeho názoru dočasné pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce opodstatněné.“

8)V čl. 11 odst. 2 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Před dočasným pozastavením uvedeným v prvním pododstavci nebo před jeho prodloužením oznámí relevantní příslušný orgán, pokud jím není orgán ESMA, svůj záměr orgánu ESMA a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá příslušnému orgánu co nejdříve stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení opodstatněné podle prvního a čtvrtého pododstavce.“

9)V čl. 11a odst. 2 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Před dočasným pozastavením uvedeným v prvním pododstavci nebo před jeho prodloužením oznámí relevantní příslušný orgán, pokud jím není orgán ESMA, svůj záměr orgánu ESMA a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá příslušnému orgánu co nejdříve stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení opodstatněné podle prvního a čtvrtého pododstavce.“

10)V článku 14 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7. K zajištění účinného oceňování akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro své zákazníky nejlepších podmínek může orgán ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)opatření pro zveřejňování pevné kotace uvedené v odstavci 1;

b)určování prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, která zohledňuje mezinárodní osvědčené postupy, konkurenceschopnost podniků v Unii, význam dopadu na trh a účinnost tvorby cen a která nesmí být nižší než dvojnásobek standardního tržního objemu;

c)určování minimálního kotovaného objemu uvedeného v odstavci 3, který nepřekročí 90 % prahové hodnoty uvedené v odstavci 2 a který nesmí být nižší než standardní tržní objem;

d)určování toho, zda ceny odrážejí převažující tržní podmínky, jak je uvedeno v odstavci 3;

e)standardní tržní objem uvedený v odstavci 4;

f)opatření pro identifikaci pokynů neprofesionálních zákazníků podle čl. 15 odst. 2.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

11)V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Systematičtí internalizátoři provádějí v souladu s článkem 27 směrnice 2014/65/EU pokyny, které obdrží od zákazníků v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji, pro které jsou systematickými internalizátory, za ceny kotované v okamžiku přijetí pokynu.

V odůvodněných případech však mohou tyto pokyny provádět za cenu lepší, pokud:

a)tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu a

b)v případě pokynů neprofesionálních zákazníků okamžitě, a v každém případě před provedením pokynu, aktualizují své zveřejněné kotace tak, aby odrážely zlepšení ceny.

Pro účely druhého pododstavce se pokynem neprofesionálního zákazníka rozumí pokyn pocházející od neprofesionálního zákazníka, jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 11 směrnice 2014/65/EU, jehož objem nepřesahuje prahovou hodnotu uvedenou v čl. 14 odst. 2.“

12)Článek 17a se nahrazuje tímto:

„Článek 17a 
Kroky kotace pro systematické internalizátory

1. Kotace, zlepšení ceny těchto kotací a ceny provedení ze strany systematických internalizátorů jsou v souladu s kroky kotace stanovenými v souladu s článkem 2h.

2. Požadavky stanovené v článku 2h a v čl. 15 odst. 2 nebrání systematickým internalizátorům v párování pokynů na středové hodnotě mezi aktuální kupní a prodejní cenou.“

13)V čl. 21 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„První pododstavec se nevztahuje na investiční podniky, které buď na vlastní účet, nebo na účet zákazníků uzavírají obchody s OTC deriváty podle čl. 8a odst. 2 v obchodním systému třetí země, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)provozuje systém nebo zařízení, v němž na sebe mohou vzájemně působit zájmy více třetích stran týkající se nákupu či prodeje finančních nástrojů;

b)podléhá povolení v souladu s právním a dohledovým rámcem třetí země;

c)podléhá průběžnému dohledu a vymáhání v souladu s právním a dohledovým rámcem třetí země ze strany příslušného orgánu, který je plnoprávným signatářem vícestranného memoranda o porozumění Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) týkajícího se konzultací a spolupráce a výměny informací;

d)má zaveden režim poobchodního zveřejňování informací, který zajišťuje, že obchody uzavřené v tomto obchodním systému jsou zveřejněny co nejdříve po provedení obchodu nebo v jasně vymezených situacích po uplynutí odkladné lhůty;

e)je zařazen na seznam zveřejněný orgánem ESMA podle třetího pododstavce.

Orgán ESMA zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam obchodních systémů třetích zemí, které splňují podmínky stanovené v písm. a) až d) druhého pododstavce.“

14)V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost a režimů obchodních povinností uvedených v článcích 3 až 11a, 14 až 21 a 32, které se uplatňují na finanční nástroje, a za účelem přípravy zpráv pro Komisi v souladu s čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 3 a čl. 11a odst. 1 si orgán ESMA a příslušné orgány mohou vyžádat informace od: 

a)obchodních systémů;

b)schválených systémů pro uveřejňování informací a

c)poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací (CTP).“

15)V čl. 22a odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Systematičtí internalizátoři v souvislosti s akciemi a fondy obchodovanými v obchodním systému předávají datovému centru poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací tak blízko reálnému času, jak je technicky možné, údaje požadované podle čl. 14 odst. 1 v souladu s požadavky stanovenými v regulačních technických normách přijatých podle čl. 22b odst. 3 písm. d). Tyto údaje musí být předávány v harmonizovaném formátu prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu.“

16)V článku 22b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Údaje předávané poskytovateli konsolidovaných obchodních informací podle čl. 22a odst. 1 a údaje distribuované poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací podle čl. 27h odst. 1 písm. d) musí být v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 4 odst. 6 písm. a), čl. 7 odst. 2 písm. a), čl. 11 odst. 4 písm. a), čl. 11a odst. 3 písm. a) a čl. 14 odst. 7, není-li v regulačních technických normách přijatých podle odst. 3 písm. b) a d) tohoto článku stanoveno jinak.“

17)Článek 23a se nahrazuje tímto:

„Článek 23a 
Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě

1. Od 10. ledna 2030 jsou informace uvedené v čl. 2y odst. 3 písm. c), d) a f), čl. 14 odst. 6, čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 27 odst. 1, článku 34, čl. 40 odst. 5, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 6 a článku 48 tohoto nařízení zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859*. Orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 je orgán ESMA.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a)předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;

b)jsou k nim připojena tato metadata:

i)všechny názvy investičního podniku, celoevropského organizátora trhu nebo organizátora trhu, kterých se informace týkají;

ii)je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící investičnímu podniku, celoevropskému organizátorovi trhu nebo organizátorovi trhu upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii)druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

iv)údaj o tom, zda informace obsahují osobní údaje.

2. Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) získají investiční podniky, celoevropští organizátoři trhu a organizátoři trhu identifikační kód právnické osoby.

3. Do 9. ledna 2030 určí investiční podniky, celoevropští organizátoři trhu a organizátoři trhu pro účely zpřístupnění informací uvedených v čl. 2y odst. 3 písm. c), d) a f) tohoto nařízení v jednotném evropském přístupovém místě alespoň jeden orgán shromažďující informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 a oznámí jej orgánu ESMA.

4. Od 10. ledna 2030 jsou informace uvedené v čl. 2v odst. 2 zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě. Za tímto účelem je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 příslušný orgán.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a)předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;

b)jsou k nim připojena tato metadata:

i)všechny názvy investičního podniku, celoevropského organizátora trhu nebo organizátora trhu, kterých se informace týkají;

ii)je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící investičnímu podniku, celoevropskému organizátorovi trhu nebo organizátorovi trhu upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii)druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

iv)údaj o tom, zda informace obsahují osobní údaje.

5. Od 10. ledna 2030 jsou informace uvedené v čl. 2u odst. 8 a čl. 34b odst. 1 písm. a) tohoto nařízení zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě. Za tímto účelem je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 orgán ESMA.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a)předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;

b)jsou k nim připojena tato metadata:

i)všechny názvy investičního podniku, celoevropského organizátora trhu nebo organizátora trhu, kterých se informace týkají;

ii)je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící investičnímu podniku, celoevropskému organizátorovi trhu nebo organizátorovi trhu upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii)druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

iv)údaj o tom, zda informace obsahují osobní údaje.

_________________________________________

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj ).“

18)Článek 25 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Organizátor obchodního systému uchovává nejméně po dobu pěti let k dispozici pro příslušný orgán nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, pro vnitrostátní orgán dozoru údaje týkající se všech pokynů pro finanční nástroje sdělované prostřednictvím jeho systémů, a to ve strojově čitelném formátu a s použitím společného vzoru. Příslušný orgán obchodního systému nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru obchodního systému si může tyto údaje průběžně vyžádat. Záznamy obsahují příslušné údaje představující znaky pokynu, včetně těch, jež pokyn spojují s provedenými obchody z něj vyplývajícími a jejichž podrobnosti jsou hlášeny v souladu s čl. 26 odst. 1 a 3. Pokud jde o přístup příslušných orgánů a vnitrostátních orgánů dozoru k informacím podle tohoto odstavce, je úkolem usnadňovat a koordinovat postupy pověřen orgán ESMA. Pokud je příslušným orgánem obchodního systému orgán ESMA, má možnost za účelem výkonu svých činností v oblasti dohledu požádat vnitrostátní orgán dozoru o přístup k těmto informacím.“;

b)v odstavci 3 se zrušuje třetí pododstavec.

19)Článek 26 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)v druhém pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 85 směrnice 2014/65/EU opatření nezbytná k zajištění toho, aby tyto informace rovněž obdržely následující orgány:“;

ii)v druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) příslušný orgán trhu, který je z hlediska likvidity pro tyto finanční nástroje nejrelevantnější, nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru;“

iii)ve druhém pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) příslušný orgán odpovědný za dohled nad používanými obchodními systémy nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátní orgán dozoru.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Organizátor obchodního systému hlásí příslušnému orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátnímu orgánu dozoru podrobnosti o obchodech s finančními nástroji obchodovanými na jeho platformě, které prostřednictvím jeho systémů uskutečňuje jakýkoli člen, účastník či uživatel, na nějž se nevztahuje toto nařízení, v souladu s odstavci 1 a 3.“;

c)v odstavci 7 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán požaduje, aby obchodní systém při vypracovávání hlášení jménem investičního podniku měl řádné bezpečnostní mechanismy, které zaručí bezpečnost a ověřování prostředků na převod informací, budou minimalizovat rizika poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim, zamezí úniku informací a budou nepřetržitě udržovat jejich důvěrnost. Příslušný orgán požaduje, aby obchodní systém spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.“;

d)v odstavci 9 se zrušuje třetí pododstavec.

20)Článek 27 se mění takto:

a)v odstavci 1 čtvrtém pododstavci se poslední věta nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA tyto referenční údaje bez zbytečného odkladu zpřístupní příslušným orgánům a vnitrostátním orgánům dozoru.“;

b)v odstavci 2 se první pododstavec mění takto:

i)návětí se nahrazuje tímto:

„S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 26 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, orgán ESMA po konzultaci s příslušnými orgány a vnitrostátními orgány dozoru zavede nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:“;

ii)písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c) referenční údaje o finančním nástroji obdržené podle odstavce 1 tohoto článku budou účinně a bez zbytečného odkladu předány relevantním příslušným orgánům a vnitrostátním orgánům dozoru;

d) mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány nebo případně vnitrostátními orgány dozoru jsou zavedeny účinné mechanismy pro řešení problémů v oblasti předávání údajů a kvality údajů.“;

c)v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Před přijetím rozhodnutí o opatření uvedeném v prvním pododstavci vyrozumí orgán ESMA relevantní příslušné orgány nebo případně vnitrostátní orgány dozoru.“

21)V čl. 27h odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

22)V čl. 27ha odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

23)V čl. 31 odst. 3 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Tyto investiční podniky a organizátoři trhu uvedené záznamy na požádání ihned zpřístupní relevantnímu příslušnému orgánu, relevantnímu vnitrostátnímu orgánu dozoru nebo orgánu ESMA.“

24)Vkládají se nové články 34a a 34b, které znějí:

„Článek 34a 
Kontroly řízení pozic u komoditních derivátů a derivátů na povolenky na emise

1. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, v němž se obchodují komoditní deriváty nebo deriváty na povolenky na emise, uplatňuje kontroly řízení pozic, které zahrnují pravomoci obchodního systému:

a)sledovat čisté otevřené pozice osob;

b)získávat od osob informace, včetně veškeré příslušné dokumentace, týkající se velikosti a účelu uzavřené expozice nebo pozice, informace o skutečných vlastnících, jakýchkoli dohodách o jednání ve shodě a jakýchkoli souvisejících aktivech nebo pasivech na základním trhu, a to případně včetně informací o pozicích držených v derivátech na povolenky na emise nebo pozicích držených v komoditních derivátech, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky v jiných obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných smlouvách týkajících se obchodů mimo obchodní systém prostřednictvím členů a účastníků;

c)požadovat, aby určitá osoba ukončila pozici nebo omezila její velikost, a to dočasně nebo trvale, a jednostranně přijímat opatření k zajištění tohoto ukončení nebo omezení pozice, pokud daná osoba požadavku nevyhoví; a

d)požadovat, aby osoba dočasně vrátila na trh likviditu za dohodnutou cenu a v dohodnutém objemu s výslovným záměrem zmírnit vlivy velké nebo dominantní pozice.

Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem k upřesnění obsahu kontrol pro řízení pozic, přičemž zohlední charakteristiky dotčených obchodních systémů.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Kontroly pro řízení pozic musí být transparentní a nediskriminační, uvádět, jak se u osob uplatňují, a zohledňovat povahu a složení účastníků trhu a způsob, jakým využívají smlouvy předložené k obchodování.

3. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém informuje svůj příslušný orgán o podrobnostech kontrol pro řízení pozic.

Pokud není příslušným orgánem ESMA, sdělí příslušný orgán tytéž informace orgánu ESMA, který na svých internetových stránkách zveřejní a udržuje databázi se souhrny kontrol řízení pozic.

Článek 34b 
Podávání zpráv o pozicích obchodními systémy podle kategorií držitelů pozic

1. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, v němž se obchodují komoditní deriváty nebo deriváty na povolenky na emise:

a)zveřejní:

i)u obchodních systémů, v nichž se obchodují opce, dvě týdenní zprávy, z nichž v jedné nejsou zahrnuty opce, se souhrnnými pozicemi, jež v jednotlivých komoditních derivátech nebo derivátech na povolenky na emise obchodovaných v jejich obchodních systémech drží jednotlivé kategorie osob, s uvedením počtu dlouhých a krátkých pozic podle těchto kategorií, jejich změn od předchozí zprávy, procentního podílu celkových otevřených pozic podle kategorií a počtu osob držících pozici v jednotlivých kategoriích v souladu s odstavcem 4;

ii)u obchodních systémů, v nichž se neobchodují opce, týdenní zprávu o prvcích uvedených v bodě i);

b)alespoň jednou denně poskytne příslušnému orgánu nebo, pokud je příslušným orgánem ESMA, vnitrostátnímu orgánu dozoru úplný rozpis pozic držených všemi osobami, včetně členů nebo účastníků a jejich zákazníků, v daném obchodním systému.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci písm. a) platí pouze v případě, že počet osob i jejich otevřených pozic překročí minimální prahové hodnoty.

Podávání zpráv o pozicích se nevztahuje na všechny ostatní cenné papíry uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU, které souvisí s komoditou nebo podkladovým aktivem uvedeným v bodě 10 oddílu C přílohy I uvedené směrnice.

Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, v němž se obchodují komoditní deriváty nebo deriváty na povolenky na emise, předává zprávy uvedené v písmenu a) prvního pododstavce příslušnému orgánu a v případě, že příslušným orgánem není orgán ESMA, orgánu ESMA. Orgán ESMA poté informace obsažené v těchto zprávách centrálně zveřejňuje.

2. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující daný obchodní systém klasifikuje osoby držící pozice v komoditním derivátu nebo v derivátu na povolenky na emise podle povahy jejich hlavní podnikatelské činnosti, s přihlédnutím k jakémukoliv platnému povolení, jako:

a)investiční podnik nebo úvěrovou instituci;

b)investiční fond, a to buď jako subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice 2009/65/ES, nebo jako správce alternativních investičních fondů ve smyslu směrnice 2011/61/EU;

c)jinou finanční instituci, včetně pojišťoven a zajišťoven ve smyslu směrnice 2009/138/ES a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu směrnice (EU) 2016/2341;

d)obchodní podnik;

e)provozovatele s povinností dodržovat požadavky směrnice 2003/87/ES, v případě derivátů na povolenky na emise.

Ve zprávách uvedených v odst. 1 písm. a) se uvede počet dlouhých a krátkých pozic podle kategorie osob, jakékoli jejich změny od předložení předchozí zprávy, procentní podíl celkových otevřených úrokových pozic podle kategorií a počet osob v jednotlivých kategoriích.

Zprávy uvedené v odst. 1 písm. a) rozlišují mezi:

a)pozicemi určenými jako pozice, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi, a

b)jinými pozicemi.

3. Orgán ESMA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem ke stanovení formátu zpráv uvedených v odst. 1 písm. a).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

V případě povolenek na emise či jejich derivátů není podáváním zpráv dotčena povinnost splňovat požadavky směrnice 2003/87/ES.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, kterými doplní toto nařízení stanovením prahových hodnot uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku s přihlédnutím k celkovému počtu otevřených pozic a jejich velikosti a k celkovému počtu osob držících pozici.

5. Orgán ESMA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem upřesňujících opatření ke stanovení požadavku, aby všechny zprávy uvedené v odst. 1 písm. a) byly zasílány ve stanoveném týdenním termínu orgánu ESMA, který je centrálně zveřejní.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

25)Název hlavy VI se mění takto:

„NEDISKRIMINAČNÍ PŘÍSTUP K OBCHODNÍM SYSTÉMŮM, CENTRÁLNÍM DEPOZITÁŘŮM A ÚSTŘEDNÍM PROTISTRANÁM“;

26)Vkládá se nový článek 34c, který zní:

„Článek 34c 
Právo určit depozitáře cenných papírů

Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém nabídnou všem svým členům nebo účastníkům právo určit kteréhokoli depozitáře cenných papírů usazeného v Unii pro vypořádání obchodů s finančními nástroji prováděných v tomto obchodním systému.“

27)Články 35 a 36 se nahrazují tímto:

„Článek 35 
Nediskriminační přístup obchodního systému k ústřední protistraně

1. Aniž je dotčen článek 7 nařízení (EU) č. 648/2012, ústřední protistrana přijímá ke clearingu finanční nástroje nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za prvotní připojení a přístup, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém je obchod proveden.

Požadavek v prvním pododstavci se nevztahuje na deriváty obchodované v obchodním systému.

Ústřední protistrana obchodnímu systému zajistí zejména právo na nediskriminační zacházení se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systému, pokud jde o:

a)požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a

b)vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 648/2012.

Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém splňoval provozní a technické požadavky stanovené ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik. Požadavek v tomto odstavci se nevztahuje na žádný derivát, který již podléhá povinnosti přístupu podle článku 7 nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Obchodní systém, který chce získat přístup ke službám ústřední protistrany, podá žádost ústřední protistraně. V žádosti se uvedou finanční nástroje, pro které je požadován clearing. Obchodní systém o takové žádosti informuje orgán ESMA a příslušný orgán ústřední protistrany a obchodního systému, pokud jím není orgán ESMA.

3. Ústřední protistrana poskytne obchodnímu systému písemnou odpověď do tří měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 2, v níž přístup buď povolí, nebo zamítne.

4. Ústřední protistrana může žádost o přístup zamítnout pouze v případě, že by takový přístup ovlivnil hladké a řádné fungování trhů nebo způsobil systémové riziko, a to na základě celkového posouzení rizik za podmínek stanovených v čl. 36 odst. 6 písm. a). Ústřední protistrana nezamítne žádost z důvodu možné ztráty příjmů ve vztahu k sobě nebo jinému subjektu, který patří do stejné skupiny.

Pokud ústřední protistrana neposkytne obchodnímu systému písemnou odpověď ve lhůtě uvedené v odstavci 3, může orgán ESMA ústřední protistranu vyrozumět a vyžádat si od ní další informace. Pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 36 odst. 6, může orgán ESMA vydat rozhodnutí, kterým uloží ústřední protistraně, aby poskytla přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Pokud ústřední protistrana přístup zamítne, musí písemná odpověď obsahovat podrobné vysvětlení důvodů zamítnutí přístupu na základě celkového posouzení rizik uvedeného v prvním pododstavci. Ústřední protistrana neprodleně po poskytnutí písemné odpovědi obchodnímu systému písemně informuje o tomto rozhodnutí orgán ESMA a příslušné orgány uvedené v odstavci 2.

5. Pokud ústřední protistrana zamítla přístup, může obchodní systém podat stížnost orgánu ESMA.

Orgán ESMA posoudí důvody zamítnutí přístupu a do jednoho měsíce ode dne podání stížnosti poskytne obchodnímu systému odůvodněnou odpověď. Orgán ESMA může při přípravě své odpovědi konzultovat příslušné orgány uvedené v odstavci 2. Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že odmítnutí ústřední protistrany udělit přístup je neodůvodněné a pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 36 odst. 6, vydá orgán ESMA rozhodnutí, kterým uloží ústřední protistraně, aby poskytla přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Ústřední protistrana, která poskytne přístup k obchodnímu systému, zajistí, aby byl přístup plně funkční do tří měsíců od obdržení kladné odpovědi na žádost o přístup.

Článek 36 
Nediskriminační přístup ústředních protistran k obchodním systémům

1. Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 648/2012, poskytne obchodní systém na požádání jakékoli ústřední protistraně povolené nebo uznané podle uvedeného nařízení, která si přeje provést clearing obchodů s finančními nástroji uzavřených v uvedeném obchodním systému, údaje o obchodech nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně poplatků za prvotní připojení a přístup. Tento požadavek se nevztahuje na:

a)žádný derivát, který již podléhá povinnosti přístupu stanovené v článku 8 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)deriváty obchodované v obchodním systému.

2. Ústřední protistrana, která chce získat přístup k obchodnímu systému, podá žádost obchodnímu systému. Ústřední protistrana o takové žádosti informuje orgán ESMA a příslušný orgán obchodního systému a ústřední protistrany, pokud jím není orgán ESMA.

3. Obchodní systém poskytne ústřední protistraně písemnou odpověď do tří měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 2, v níž přístup buď povolí, nebo zamítne.

4. Obchodní systém může žádost o přístup zamítnout pouze v případě, že by takový přístup ovlivnil hladké a řádné fungování trhů nebo způsobil systémové riziko, a to na základě celkového posouzení rizik za podmínek stanovených v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odst. 6 písm. a). Obchodní systém nezamítne žádost z důvodu možné ztráty příjmů ve vztahu k sobě nebo jinému subjektu, který patří do stejné skupiny. Obchodní systém také neomezí přístup ke konkrétním údajům o obchodech z důvodu, že si protistrany konkrétního obchodu nezvolily stejnou ústřední protistranu, pokud již ústřední protistrany podle jejich výběru uzavřely dohodu o interoperabilitě podle článku 51 nařízení (EU) č. 648/2012.

Pokud obchodní systém neposkytne ústřední protistraně písemnou odpověď ve lhůtě uvedené v odstavci 3, může orgán ESMA obchodní systém vyrozumět a vyžádat si od něj další informace. Pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 6, může orgán ESMA vydat rozhodnutí, kterým uloží obchodnímu systému, aby poskytl přístup ke svým službám do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Pokud obchodní systém přístup zamítne, musí písemná odpověď obsahovat podrobné vysvětlení důvodů zamítnutí přístupu na základě celkového posouzení rizik uvedeného v prvním pododstavci. Obchodní systém neprodleně po poskytnutí písemné odpovědi ústřední protistraně písemně informuje o tomto rozhodnutí orgán ESMA a příslušné orgány uvedené v odstavci 2.

5. Pokud obchodní systém zamítl přístup, může ústřední protistrana podat stížnost orgánu ESMA.

Orgán ESMA posoudí důvody zamítnutí přístupu a do jednoho měsíce ode dne podání stížnosti poskytne ústřední protistraně odůvodněnou odpověď. Orgán ESMA může při přípravě své odpovědi konzultovat příslušné orgány uvedené v odstavci 2. Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že odmítnutí obchodního systému udělit přístup je neodůvodněné, a pokud nic nenasvědčuje tomu, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žádosti uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 6, vydá orgán ESMA rozhodnutí, kterým uloží obchodnímu systému, aby poskytl přístup ke svým údajům o obchodech do jednoho měsíce ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Obchodní systém, který poskytne přístup ústřední protistraně, zajistí, aby byl tento přístup plně funkční do tří měsíců od obdržení kladné odpovědi na žádost o přístup.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem doplnění tohoto nařízení, kterým upřesní:

a) konkrétní rizika, která mají ústřední protistrany a obchodní systémy zohlednit při provádění celkového posouzení rizik podle čl. 35 odst. 3 a odstavce 3 tohoto článku;

b)podmínky, za kterých ústřední protistrana poskytuje přístup podle článku 35, včetně nediskriminačního a transparentního základu, pokud jde o poplatky za prvotní připojení a přístup, poplatky za clearing, požadavky na kolaterál a provozní požadavky na zajištění, a podmínky, za kterých obchodní systém poskytuje přístup podle tohoto článku, včetně nediskriminačního a transparentního základu, pokud jde o poplatky za prvotní připojení a přístup;

c)podmínky nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana, podle článku 35;

d)parametry pro poplatky za prvotní připojení a přístup, které zajistí, aby tyto poplatky přímo ani nepřímo nebránily účinnému přístupu k údajům o obchodech v souladu s tímto článkem nebo účinnému přístupu k ústředním protistranám v souladu s článkem 35.“

28)V hlavě VIa se název kapitoly 1 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 1 
Působnost, pravomoci a postupy“;

29)Články 38a a 38f se zrušují.

30)Vkládá se nový článek 38fa, který zní:

„Článek 38fa 
Působnost dohledu orgánu ESMA nad významnými obchodními systémy a celoevropskými organizátory trhu

1. Orgán ESMA je příslušným orgánem pro:

a)celoevropské organizátory trhu;

b)organizátory trhu, kteří provozují alespoň jeden významný obchodní systém nebo jsou součástí stejné skupiny centrálního depozitáře cenných papírů nebo ústřední protistrany, pro kterou je orgán ESMA příslušným orgánem podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo nařízení (EU) č. 648/2012;

c)investiční podniky, které provozují alespoň jeden významný obchodní systém nebo jsou součástí stejné skupiny centrálního depozitáře cenných papírů nebo ústřední protistrany, pro kterou je orgán ESMA příslušným orgánem podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o provozování mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů.

Obchodní systém se považuje za významný, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)obchodní systém je důležitý pro hospodářství Unie, jak je uvedeno v čl. 38fb odst. 1; a

b)obchodní systém má významný přeshraniční rozměr, jak je uvedeno v čl. 38fb odst. 2.

Pokud je orgán ESMA příslušným orgánem pro celoevropského organizátora trhu, organizátora trhu nebo investiční podnik podle prvního pododstavce, je rovněž příslušným orgánem pro všechny obchodní systémy provozované těmito subjekty.

Pokud je orgán ESMA příslušným orgánem podle prvního pododstavce pro investiční podnik nebo organizátora trhu provozujícího významný obchodní systém a pokud tento investiční podnik nebo organizátor trhu patří do skupiny, která zahrnuje další obchodní systémy, je orgán ESMA příslušným orgánem pro všechny obchodní systémy, jakož i pro organizátory trhu nebo investiční podniky provozující tyto obchodní systémy, kteří jsou součástí skupiny tohoto investičního podniku nebo tohoto organizátora trhu provozujícího významný obchodní systém.

Orgánu ESMA jsou svěřeny dohledové, vyšetřovací a donucovací pravomoci nezbytné pro výkon jeho funkcí vůči subjektům uvedeným v tomto odstavci, které budou vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2. Odchylně od odstavce 1 jsou vnitrostátní orgány dozoru ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18a odpovědné za sledování toho, že subjekty, nad nimiž vykonává dohled orgán ESMA, dodržují ustanovení čl. 2g odst. 5 čtvrtého pododstavce, čl. 2k odst. 1 a 2, čl. 2u odst. 7, čl. 2v odst. 1 a 2, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 5, čl. 26 odst. 7 prvního a posledního pododstavce a článku 34b.

Vnitrostátní orgány dozoru jsou schopny vykonávat pravomoci svěřené vnitrostátním příslušným orgánům podle hlavy VI směrnice 2014/65/EU, včetně pravomoci ukládat sankce a jiná správní opatření v případě porušení ustanovení uvedených v předchozím pododstavci.“

31)Vkládá se nový článek 38fb, který zní:

„Článek 38fb 
Metodika, plány přechodu a seznam významných obchodních systémů

1. Pro účely čl. 38fa odst. 1 se obchodní systém považuje za důležitý pro hospodářství Unie, pokud je poměr mezi objemem obchodování v tomto obchodním systému nebo, je-li obchodní systém součástí skupiny, celkovým objemem obchodování na úrovni skupiny a celkovým objemem obchodování v obchodních systémech v Unii roven 5 % nebo je vyšší pro kterýkoli z těchto druhů finančních nástrojů:

a)akcie;

b)fondy obchodované v obchodním systému;

c)dluhopisy;

d)deriváty odvozené od kteréhokoli z těchto aktiv:

i)vlastní kapitál;

ii)úvěr,

iii)úroky,

iv)měna; nebo

v)komodity.

2. Pro účely čl. 38fa odst. 1 se má za to, že obchodní systém má významný přeshraniční rozměr, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a)obchodní systém je součástí skupiny, která zahrnuje alespoň jeden z těchto podniků s povolením k činnosti v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém se daný obchodní systém nachází nebo je provozován:

i)jiný obchodní systém;

ii)centrálního depozitáře cenných papírů; nebo

iii)ústřední protistranu;

b)u druhů finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) je poměr mezi objemem obchodování v obchodním systému s těmi finančními nástroji, pro které se příslušný orgán nejrelevantnějšího trhu podle článku 26 liší od příslušného orgánu obchodního systému, a celkovým objemem obchodování se všemi finančními nástroji patřícími ke stejnému druhu v daném obchodním systému roven 50 % nebo je vyšší;

c)u druhů finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. d) je poměr mezi počtem obchodů v daném obchodním systému s těmi finančními nástroji, u nichž se alespoň jedna z protistran obchodu nachází v jiném členském státě, než ve kterém se nachází nebo je provozován obchodní systém, a celkovým počtem obchodů se všemi finančními nástroji patřícími ke stejnému druhu v tomto obchodním systému roven 50 % nebo je vyšší.

3. Aniž je dotčen čl. 38fa odst. 1 a odstavce 1 a 2 tohoto článku, obchodní systém se považuje za významný, pokud je poměr mezi objemem obchodování s jakýmkoli druhem finančních nástrojů podle odstavce 1 tohoto článku v tomto obchodním systému nebo, je-li obchodní systém součástí skupiny, na úrovni skupiny a celkovým objemem obchodování s tímto druhem finančních nástrojů v Unii roven 50 % nebo je vyšší.

4. Orgán ESMA určí obchodní systémy, které jsou považovány za významné podle metodiky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3. Orgán ESMA každých dvanáct měsíců počínaje [Úřad pro publikace: vložte datum = datum 24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] analyzuje vývoj trhu, aby určil, zda obchodní systémy působící v Unii splňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v odstavci 3.

Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že obchodní systém splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v odstavci 3, bez zbytečného odkladu o tom informuje obchodní systém a jeho příslušný orgán. Orgán ESMA a příslušný orgán obchodního systému, který se považuje za významný, vypracují plán přechodu dohledu, aby zajistily hladký a řádný převod pravomocí a povinností na orgán ESMA. Převod pravomocí nabude účinnosti nejpozději do jednoho roku ode dne oznámení orgánu ESMA uvedeného v tomto odstavci, v každém případě ne dříve než dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

5. Orgán ESMA každých dvanáct měsíců počínaje rokem následujícím po prvním celém kalendářním roce po dni, kdy se orgán ESMA stal příslušným orgánem pro významné obchodní systémy, ověří, zda obchodní systémy, nad nimiž vykonává dohled, nadále splňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v odstavci 3.

Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že významný obchodní systém již po dobu tří po sobě jdoucích let nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v odstavci 3, bez zbytečného odkladu o tom informuje obchodní systém a jeho vnitrostátní orgán dozoru.

6. Vnitrostátní orgán dozoru do tří měsíců od obdržení oznámení uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci oznámí orgánu ESMA a obchodnímu systému, zda bude nad obchodním systémem nadále vykonávat dohled orgán ESMA, nebo zda bude obchodní systém podléhat výhradně vnitrostátnímu dohledu.

Pokud vnitrostátní orgán dozoru dospěje k závěru, že obchodní systém bude podléhat vnitrostátnímu dohledu, připraví společně s orgánem ESMA plán přechodu dohledu, nežli dojde k převzetí pravomocí a povinností orgánu ESMA v oblasti dohledu. Plán přechodu dohledu zahrnuje veškerá přechodná opatření nezbytná pro hladký a řádný převod pravomocí a povinností mezi orgánem ESMA a vnitrostátními orgány dozoru, jakož i datum účinnosti, do něhož převod těchto pravomocí a povinností nastane.

Vnitrostátní orgán dozoru se stává příslušným orgánem obchodního systému ke dni účinnosti převodu pravomocí a povinností na tento vnitrostátní orgán dozoru. Aby byl převod dohledu účinný, musí orgán ESMA a vnitrostátní orgán dozoru formálně schválit, že jsou splněny podmínky pro hladký a řádný převod pravomocí. Datum nabytí účinnosti převodu pravomocí je nejpozději jeden rok od data oznámení vnitrostátního orgánu dozoru uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem doplnění tohoto nařízení:

a)upřesněním metodiky výpočtu poměrů uvedených v odstavcích 1 až 3, včetně časových období, která se pro tyto výpočty použijí, pro určení, zda investiční podnik nebo organizátor trhu provozuje významný obchodní systém;

b)upřesněním a doplněním druhů finančních nástrojů uvedených v odstavci 1;

c)upřesněním nezbytných procesních kroků, včetně obsahu plánů přechodu dohledu uvedených v odst. 5 a 6 druhém pododstavci, k zajištění hladkého a řádného převodu pravomocí a povinností.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem změny prahových hodnot uvedených v odstavci 1, odst. 2 písm. b) a odstavci 3 s ohledem na vývoj na trhu.

9. Orgán ESMA sestaví a na svých internetových stránkách zveřejní seznam všech významných obchodních systémů a jejich provozovatelů, nad nimiž vykonává dohled podle čl. 38fa odst. 1.

Orgán ESMA pravidelně aktualizuje seznam zveřejněný na jeho internetových stránkách podle prvního pododstavce.“

32)Vkládají se nové články 38fc a 38fd, které znějí:

„Článek 38fc 
Obecná šetření a kontrolní pravomoci

1. Při plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA postupem podle článku 39c nařízení (EU) č. 1095/2010 provádět nezbytná šetření těchto osob:

a)schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací, schváleného mechanismu pro hlášení obchodů a investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího obchodní systém a poskytujícího i služby schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, pokud nad nimi vykonává dohled orgán ESMA, a osob, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány;

b)investičního podniku, organizátora trhu, celoevropského organizátora trhu, pokud nad nimi vykonává dohled orgán ESMA, a osob, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány;

c)vedoucích pracovníků osob uvedených v písmenech a) a b);

d)auditorů a poradců osob uvedených v písmenech a) a b).

Za tímto účelem může orgán ESMA vykonávat pravomoci uvedené v článku 39c nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Vedle pravomocí uvedených v článku 39c a čl. 39h odst. 4 nařízení (EU) č. 1095/2010 a za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení, pokud jde o investiční podniky, organizátory trhu a celoevropské organizátory trhu, má orgán ESMA pravomoc:

a)přijmout jakýkoli druh opatření k zajištění toho, aby investiční podniky, organizátoři trhu, celoevropští organizátoři trhu a jiné osoby, na něž se vztahuje toto nařízení nebo směrnice 2014/65/EU, nadále splňovali požadavky uvedeného nařízení a směrnice;

b)pozastavit výkon hlasovacích práv spojených s akciemi v držení osob, které mají podstatný vliv na řízení regulovaných trhů, organizátorů trhu a celoevropských organizátorů trhu, kteří nedodržují ustanovení tohoto nařízení;

c)požádat soud o prohlášení neplatnosti nebo zneplatnění odevzdaných hlasů v případě, že dojde ke změně kontrolních podílů v regulovaných trzích a/nebo organizátorech trhu nebo celoevropských organizátorech trhu v rozporu s článkem 2e;

d)požadovat, aby investiční podniky, organizátoři trhu a celoevropští organizátoři trhu změnili pravidla regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému.

Článek 38fd 
Centrální databáze

1. Orgán ESMA zřídí a spravuje centrální databázi v souladu s článkem 35c nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem zajistit, aby následující subjekty a orgány mohly předkládat své dokumenty a mít přístup ke svým dokumentům a k dokumentům, které jsou jim adresovány, registrovaným v této databázi:

a)celoevropští organizátoři trhu;

b)organizátoři trhu, kteří provozují alespoň jeden významný obchodní systém nebo jsou součástí stejné skupiny centrálního depozitáře cenných papírů nebo ústřední protistrany, pro kterou je orgán ESMA příslušným orgánem podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo nařízení (EU) č. 648/2012;

c)investiční podniky, které provozují alespoň jeden významný obchodní systém nebo jsou součástí stejné skupiny centrálního depozitáře cenných papírů nebo ústřední protistrany, pro kterou je orgán ESMA příslušným orgánem podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o provozování mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů;

d)ostatní obchodní systémy, které patří do stejné skupiny jako organizátoři trhu a investiční podniky uvedené v písmenech b) a c);

e)relevantní vnitrostátní orgány dozoru pro subjekty uvedené v písmenech a) až d);

f)orgán ESMA;

g)relevantní vnitrostátní příslušný orgán uvedený v článcích 2q až 2t tohoto nařízení;

h)všichni ostatní příjemci uvedení v tomto nařízení.

2. Orgán ESMA zajistí, aby centrální databáze plnila funkce stanovené v tomto článku. Orgán ESMA oznámí zřízení centrální databáze na svých internetových stránkách.

3. Subjekty a orgány uvedené v odstavci 1 poskytují prostřednictvím centrální databáze tyto informace:

a)veškeré informace týkající se povolení subjektů uvedených v odst. 1 písm. a) až d), pokud jsou tato povolení vydána podle tohoto nařízení;

b)veškeré informace nebo dotazy formálně předložené některému ze subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 nebo informace formálně vyžádané od takového subjektu nebo orgánu týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení, pokud byly předloženy nebo vyžádány po datu použitelnosti tohoto nařízení;

c)informace o stávajících povoleních subjektů uvedených v odst. 1 písm. b) až d), pokud byla vydána před datem použitelnosti tohoto nařízení.

Pokud jsou informace předloženy orgánům uvedeným v odst. 1 písm. e) až g), bude do dvou pracovních dnů po obdržení informací prostřednictvím centrální databáze zasláno potvrzení o jejich přijetí.

4. Pokud je některý z orgánů uvedených v odst. 1 písm. e) až g) povinen vzájemně oznamovat informace uvedené v odstavci 3, považuje se tento požadavek na oznámení za splněný, pokud jsou příslušné dokumenty nebo informace, které jsou předmětem tohoto oznámení, podány do databáze, a to za předpokladu, že příjemce tohoto oznámení má k těmto dokumentům a informacím přístup prostřednictvím databáze.

5. Centrální databáze musí být navržena tak, aby automaticky informovala subjekty a orgány uvedené v odstavci 1 v případě, že jsou provedeny změny jejího obsahu, včetně nahrání, vymazání nebo nahrazení dokumentů, položení otázek a podání žádostí o informace.“

33)Článek 38g se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Článek 38g 
Sankce za porušení povinnosti“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud orgán ESMA zjistí, že osoba uvedená v čl. 38fc odst. 1 písm. a) nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 20 až 22c nebo v hlavě IVa, přijme jedno nebo více z těchto opatření: 

a)přijme rozhodnutí, které této osobě nařizuje porušování povinnosti ukončit;

b)přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle článku 38g tohoto nařízení nebo penále podle článku 39g nařízení (EU) č. 1095/2010;

c)vydá veřejná oznámení.“;

c)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Orgán ESMA přijme jedno nebo více opatření uvedených v odstavci 1b, pokud zjistí, že osoba uvedená v čl. 38fc odst. 1 písm. b) nesplnila jeden nebo více požadavků, které stanoví:

a)čl. 2a odst. 1, 3 a 4;

b)čl. 2d odst. 1 až 6 a odst. 8;

c)čl. 2e odst. 1 a 2;

d)čl. 2f odst. 1, 1a a 2;

e)čl. 2g odst. 1 až 4, čl. 2g odst. 5 první, druhý a třetí pododstavec, čl. 2g odst. 6 až 8, čl. 2g odst. 9 první pododstavec a čl. 2g odst. 10 první pododstavec, první a druhá věta a druhý pododstavec;

f)čl. 2h odst. 1;

g)čl. 2i odst. 1 první a druhý pododstavec, čl. 2i odst. 2 až 4 a čl. 2i odst. 5 druhá věta;

h)čl. 2j odst. 1 a 4;

i)čl. 2l odst. 1, 2, 3, 3a, 5 a 6;

j)článek 2m;

k)čl. 2n odst. 1, čl. 2n odst. 2 první pododstavec a čl. 2n odst. 3 první pododstavec;

l) čl. 2o odst. 2 první pododstavec první věta a čl. 2o odst. 3 první věta;

m)čl. 2q odst. 5;

n)čl. 2r odst. 1;

o)čl. 2s odst. 1;

p)čl. 2u odst. 1 až 5 a 8;

q)článek 2w;

r)čl. 2x odst. 1 až 3, čl. 2x odst. 3a první a druhý pododstavec a čl. 2x odst. 5;

s)čl. 2y odst. 3, 3a a 7;

t)čl. 2z odst. 1 až 4, čl. 2z odst. 6 první a druhý pododstavec a čl. 2z odst. 7 první a druhá věta;

u)čl. 2za odst. 3 a 4;

v)čl. 2zd odst. 1 a 2;

w)čl. 3 odst. 1 a 3;

x)čl. 4 odst. 3 první pododstavec;

y)článek 5;

z)článek 6;

za)čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec první věta;

zb)čl. 8 odst. 1;

zc)čl. 8a odst. 1 a 2;

zd)článek 8b;

ze)článek 10;

zf)čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec první věta, čl. 11 odst. 1a druhý pododstavec, čl. 11 odst. 1b a čl. 11 odst. 3 čtvrtý pododstavec;

zg)čl. 11a odst. 1 druhý pododstavec první věta a čl. 11a odst. 1 čtvrtý pododstavec;

zh)čl. 12 odst. 1;

zi)čl. 13 odst. 1 a 2;

zj)čl. 22 odst. 2;

zk)čl. 22a odst. 1 a 5 až 8;

zl)čl. 22b odst. 1;

zm)čl. 22c odst. 1;

zn)čl. 26 odst. 7 pátý pododstavec;

zo)čl. 27 odst. 1 první, druhý a čtvrtý pododstavec;

zp)čl. 29 odst. 1 a 2;

zq)čl. 30 odst. 1;

zr)čl. 31 odst. 3;

zs)článek 34c;

zt)čl. 35 odst. 1, 2 a 3;

zu)čl. 36 odst. 1, 2 a 3;

zv)čl. 37 odst. 3;

zw)články 40, 41 a 42.

1b. V případě porušení jednoho nebo více požadavků uvedených v odstavci 1a přijme orgán ESMA jedno nebo více těchto opatření:

a)veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení povinnosti;

b)příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od určitého jednání a zdržela se jeho opakování;

c)v případě investičního podniku, organizátora trhu nebo celoevropského organizátora trhu, nad nímž vykonává dohled orgán ESMA, odnětí nebo pozastavení povolení nebo jeho části v souladu s článkem 8 směrnice 2014/65/EU, článkem 2c, čl. 2q odst. 3 nebo článkem 2zc tohoto nařízení;

d)v případě investičních podniků, nad nimiž nevykonává dohled výlučně orgán ESMA, žádost adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu investičního podniku o uložení dočasného nebo v případě opakovaných závažných porušení povinnosti trvalého zákazu výkonu vedoucí funkce v investičních podnicích, organizátorech trhu a celoevropských organizátorech trhu vydaného kterémukoliv členovi vedoucího orgánu tohoto investičního podniku nebo kterékoli jiné odpovědné fyzické osobě;

e)dočasný nebo v případě opakovaných závažných porušení povinnosti trvalý zákaz výkonu vedoucí funkce v investičních podnicích, organizátorech trhu a celoevropských organizátorech trhu vydaný kterémukoliv členovi vedoucího orgánu investičního podniku, nad nímž vykonává výlučný dohled orgán ESMA, organizátora trhu nebo celoevropského organizátora trhu nebo jiné odpovědné fyzické osobě;

f)rozhodnutí o uložení pokuty podle článku 38g tohoto nařízení nebo penále podle článku 39g nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

d)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Při přijímání opatření uvedených v odstavcích 1 a 1b orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu kritéria stanovená v čl. 39h odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a jedná postupem podle odstavce 4 uvedeného článku.“;

e)odstavec 3 se zrušuje.

34)Článek 38h se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán ESMA přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku, pokud v souladu s čl. 39f odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 zjistí, že:

a)osoba uvedená v čl. 38fc odst. 1 písm. a) úmyslně nebo z nedbalosti nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 22 až 22c nebo v hlavě IVa nebo

b)osoba uvedená v čl. 38fc odst. 1 písm. b) úmyslně nebo z nedbalosti nesplnila některý z požadavků uvedených v čl. 38g odst. 1a.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Maximální výše pokuty uvedené v odst. 1 písm. a) činí 200 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně.“;

c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Maximální výše pokuty uvedené v odst. 1 písm. b) činí:

a)v případě právnických osob nejvýše 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně k datu [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo nejvýše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle posledních dostupných finančních výkazů schválených vedoucím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů podle příslušných účetních legislativních aktů vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;

b)v případě fyzické osoby nejvýše 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

c)přinejmenším dvojnásobek výhody, která byla porušením povinnosti získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky stanovené v písmenech a) a b).“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 38h odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

35)Články 38i až 38m se zrušují.

36)Článek 38n se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán ESMA účtuje poskytovatelům služeb hlášení údajů, investičním podnikům, organizátorům trhu a celoevropským organizátorům trhu, nad nimiž vykonává dohled, poplatky v souladu s článkem 39n nařízení (EU) č. 1095/2010 a v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavců 2 a 4 tohoto článku.“;

b)odstavec 2 se zrušuje.

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud jde o poskytovatele služeb hlášení údajů, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 doplňující toto nařízení, jimiž upřesní typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.“;

d)doplňují se nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„4. Pokud jde o investiční podniky, organizátory trhu a celoevropské organizátory trhu, nad nimiž vykonává dohled orgán ESMA, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 doplňující toto nařízení, jimiž upřesní typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

5. Pokud jde o investiční podniky, organizátory trhu a celoevropské organizátory trhu, nad nimiž vykonává dohled orgán ESMA, vybírají-li vnitrostátní orgány dozoru poplatky nebo náklady za plnění svých povinností stanovených tímto nařízením, zejména v souvislosti s dozorem nad trhem, musí být tyto poplatky nebo náklady v souladu s celkovými náklady souvisejícími s výkonem funkcí daného orgánu.“

37)Článek 38o se zrušuje.

38)Článek 50 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 2zg odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 a 5, čl. 31 odst. 4, čl. 34b odst. 4, čl. 36 odst. 6, čl. 38fb odst. 7 a 8, čl. 38n odst. 3 a 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10, 14b a 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 2. července 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 2zg odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 a 5, čl. 31 odst. 4, čl. 34b odst. 4, čl. 36 odst. 6, čl. 38fb odst. 7 a 8, čl. 38n odst. 3 a 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10, 14b a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 2zg odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 nebo 5, čl. 31 odst. 4, čl. 34b odst. 4, čl. 36 odst. 6, čl. 38fb odst. 7 a 8, čl. 38n odst. 3 a 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 nebo čl. 52 odst. 10, 14b a 15 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

39)Článek 52 se mění takto:

a)odstavec 14 se nahrazuje tímto:

„14. Do 30. června 2028 orgán ESMA v úzké spolupráci s odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou podle čl. 22b odst. 2 posoudí tržní poptávku po konsolidovaných obchodních informacích pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému, dopad služby konsolidovaných obchodních informací na fungování, atraktivitu a mezinárodní konkurenceschopnost trhů a podniků Unie a to, zda služba konsolidovaných obchodních informací splnila svůj cíl snížit informační asymetrii mezi účastníky trhu a učinit z Unie atraktivnější místo pro investice. Orgán ESMA podá Komisi zprávu o vhodnosti doplnění dalších prvků do konsolidovaných obchodních informací. Komise na základě této zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

b)v odstavci 14b se první věta nahrazuje tímto:

„Do 29. března 2029 Komise v úzké spolupráci s orgánem ESMA posoudí možnost rozšíření požadavků článku 26 tohoto nařízení na správce alternativních investičních fondů vymezeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU a správcovské společnosti vymezené v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES, které poskytují investiční služby a činnosti a které provádějí obchody s finančními nástroji.“;

c)doplňuje se nový odstavec 16, který zní:

„16. Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží orgán ESMA Komisi zprávu, v níž posoudí stav přeshraničního přístupu účastníků trhu v Unii k obchodním systémům, jakož i náklady, které účastníkům trhu a koncovým zákazníkům vznikají v souvislosti s přeshraničním obchodováním v Unii. Zpráva by měla zejména posoudit, do jaké míry celoevropští organizátoři trhu zavedli řešení pro účinné sdružování likvidity napříč obchodními systémy, které provozují.“

40)V článku 54 se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Odkazy na ustanovení směrnice 2014/65/EU, která se zrušují podle směrnice [Úřad pro publikace: vložte odkaz na návrh hlavní pozměňující směrnice], se považují za odkazy na toto nařízení a jsou vykládány v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze tohoto nařízení.

1b. Regulovaný trh nebo organizátor trhu, který je před [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost] již povolen v členském státě, v němž je registrován, případně, pokud podle práva tohoto členského státu nemá sídlo, v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí, podle směrnice 2014/65/EU, se pro účely tohoto nařízení považuje za povolený regulovaný trh nebo povoleného organizátora trhu. 

Organizátor trhu, který před [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost] již má v členském státě, v němž má sídlo, případně, pokud podle práva tohoto členského státu nemá sídlo, v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí, podle směrnice 2014/65/EU, povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, se pro účely tohoto nařízení považuje za organizátora trhu s tímto povolením.“

41)Článek 54a se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že obchodní systém splňuje podmínky stanovené v čl. 38fb odst. 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v čl. 38fb odst. 3 před [Úřad pro publikace: vložte datum 2 roky ode dne vstupu pozměňujícího nařízení v platnost], veškeré pravomoci a povinnosti související s činností v oblasti dohledu a vymáhání týkající se tohoto obchodního systému se přenesou na orgán ESMA dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu pozměňujícího nařízení v platnost].

Pokud na základě analýzy vývoje trhu podle čl. 38fb odst. 4 orgán ESMA dospěje k závěru, že obchodní systém splňuje podmínky stanovené v čl. 38fb odst. 1 a 2 nebo podmínku stanovenou v čl. 38fb odst. 3, veškeré pravomoci a povinnosti související s činností dohledu a vymáhání týkající se tohoto obchodního systému se přenesou na orgán ESMA ke dni dohodnutému mezi orgánem ESMA a příslušným orgánem tohoto obchodního systému, v každém případě však nejpozději do jednoho roku ode dne oznámení orgánu ESMA uvedeného v čl. 38fb odst. 4 druhém pododstavci.“;

b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Příslušné orgány zajistí, aby orgán ESMA obdržel veškeré spisy a pracovní dokumenty související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání týkajícími se obchodních systémů podle článku 38fa, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie ke dni uvedenému v odstavci 1a.

Orgán ESMA může požádat příslušné orgány o poskytnutí jakýchkoli dalších existujících dokumentů týkajících se dřívějších činností v oblasti dohledu a vymáhání v souvislosti s obchodními systémy uvedenými v článku 38fa. Příslušné orgány předají tyto informace bez zbytečného odkladu orgánu ESMA.“;

c)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné převedení a výkon činností orgánu ESMA v oblasti dohledu a vymáhání týkajících se obchodních systémů podle článku 38fa.“;

d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Je-li působnost v oblasti dohledu převáděna na orgán ESMA, podnikne orgán, jehož působnost končí, kroky k ukončení jakéhokoli probíhajícího řízení v oblasti dohledu, které vyžaduje rozhodnutí, přede dnem, kdy má dojít ke změně působnosti v oblasti dohledu. Pokud navzdory veškerému úsilí příslušných orgánů nebylo možné dokončit probíhající řízení v oblasti dohledu před datem účinného přenesení pravomocí a povinností na orgán ESMA, jedná orgán ESMA jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavcích 1 a 1a ve všech správních nebo soudních řízeních, která jsou výsledkem činnosti v oblasti dohledu a vymáhání vykonávané těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení.“;

e)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Každé povolení investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího obchodní systém nebo každé povolení regulovaného trhu vydané příslušným orgánem ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 písm. a) zůstává v platnosti i po přenesení pravomocí na orgán ESMA.“;

42)vkládá se nový článek 54ab, který zní:

„Článek 54ab 
Přechodná ustanovení týkající se nařízení v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení

Akty v přenesené pravomoci a regulační technické normy přijaté podle čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 2 a 4, čl. 33 odst. 8, čl. 48 odst. 12, čl. 49 odst. 3 a 4, čl. 51 odst. 6, čl. 51a odst. 7, čl. 52 odst. 2 a 4, čl. 54 odst. 4, čl. 57 odst. 8 a čl. 58 odst. 6 směrnice 2014/65/EU ve znění platném ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum dne předcházejícího dni vstupu hlavní směrnice v platnost] se nadále obdobně použijí, pokud jde o články 2h, 2i, 2j, 2k, 2n, 2u, 2v, 2y, 34a a 34b tohoto nařízení.

Komise může v souladu s článkem 50 změnit akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci podle čl. 2zg odst. 2 a čl. 34b odst. 4.

Prováděcí technické normy přijaté podle čl. 18 odst. 11, čl. 32 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 58 odst. 5 a čl. 58 odst. 7 směrnice 2014/65/EU ve znění platném ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum dne předcházejícího dni vstupu hlavní směrnice v platnost] se nadále obdobně použijí, pokud jde o články 2k, 2u, 2v a 34b tohoto nařízení.

Pokud má Komise za to, že jsou nutné změny regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem uvedených v prvním a třetím pododstavci, postupuje podle čl. 10 odst. 4a nebo čl. 15 odst. 4a nařízení (EU) č. 1095/2010. Tyto změny se přijímají podle čl. 2zg odst. 3 druhého pododstavce, čl. 2zg odst. 4 druhého pododstavce, čl. 34a odst. 1 třetího pododstavce, čl. 34b odst. 3 druhého pododstavce a čl. 34b odst. 5 druhého pododstavce.“

43)V článku 54b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES*, která u poskytovatele služeb hlášení údajů nebo obchodního systému, který provozuje osoba uvedená v čl. 38fa odst. 1, plní úkol uvedený v článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU* nebo v článku 73 směrnice Rady 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, je povinna bezodkladně sdělit orgánu ESMA každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného poskytovatele služeb hlášení údajů nebo daného obchodního systému, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly: 

a)představovat závažné porušení právních a správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které výslovně upravují výkon činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů nebo obchodního systému, který provozuje osoba uvedená v čl. 38fa odst. 1; 

b)narušit pokračování činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů nebo obchodního systému, který provozuje osoba uvedená v čl. 38fa odst. 1; 

c)způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou. 

Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s poskytovatelem služeb hlášení údajů nebo obchodním systémem, který provozuje osoba uvedená v čl. 38fa odst. 1, u něhož tato osoba plní svůj úkol.

_______________________________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87. ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2006/43/oj ).

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19. ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj ).“

44)Příloha I tohoto nařízení se doplňuje do nařízení (ES) č. 600/2014 jako příloha.

Článek 4

Změny nařízení (EU) č. 909/2014

Nařízení (EU) č. 909/2014 se mění takto:

1)V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Články 10 až 20, 22 až 24a a 27, čl. 28 odst. 6, čl. 30 odst. 4 a články 46 a 47, čl. 48 odst. 2, 2a a 2b a článek 48b, ustanovení hlavy IV a požadavky na podávání zpráv příslušným orgánům nebo dotčeným orgánům nebo na dodržování jejich příkazů podle tohoto nařízení se nevztahují na členy ESCB, jiné vnitrostátní subjekty členských států plnící podobné funkce nebo jiné veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo do této správy zasahující, a to ve vztahu ke kterémukoli centrálnímu depozitáři, který je výše uvedenými subjekty přímo řízen v rámci odpovědnosti téhož vedoucího orgánu, jenž má přístup k finančním prostředkům těchto subjektů a není samostatným subjektem.“

2)V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)vkládají se nové body 1a) a 1b), které znějí:

„1a) „významným centrálním depozitářem“ centrální depozitář s povolením podle článku 16, který je považován za významného podle článku 11;

1b) „méně významným centrálním depozitářem“ centrální depozitář s povolením podle článku 16, který není významným centrálním depozitářem;“

b)bod 3 se nahrazuje tímto:

„3) „imobilizací“ úkon soustředění listinných a zaknihovaných cenných papírů u centrálního depozitáře způsobem, který umožní provedení následných převodů těchto cenných papírů zápisem do příslušné evidence;“

c)vkládají se nové body 4a) a 4b), které znějí:

„4a) „zápisem do příslušné evidence“ elektronický záznam, který dokládá jakékoli připsání nebo odepsání nebo jiné změny provedené v takovém elektronickém záznamu, přičemž elektronický záznam a jakékoli změny v takovém elektronickém záznamu mohou být provedeny pomocí technologie distribuovaného registru;

4b) „technologií distribuovaného registru“ nebo „DLT“ technologie distribuovaného registru ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2022/858;“

d)vkládají se nové body 8a), 8b), 8c) a 8d), které znějí: