EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.12.2025

COM(2025) 941 final

2025/0381(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o neodvolatelnosti vypořádání, o zrušení směrnice 98/26/ES a o změně směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 943 final} - {SWD(2025) 943 final} - {SWD(2025) 944 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Navrhovanou změnu směrnice o neodvolatelnosti zúčtování na nařízení – spolu s cílenými změnami jejích hmotněprávních ustanovení – je třeba považovat za přiměřenou a nezbytnou k dosažení cílů evropské unie úspor a investic. Roztříštěnost a rozdíly v uplatňování pravidel o neodvolatelnosti vypořádání v jednotlivých členských státech již dlouho představují překážku přeshraniční finanční činnosti. Rozdílné provedení klíčových definic a koncepcí ve vnitrostátním právu, nejednotné vnitrostátní postupy při určování systémů a stanovení okamžiku neodvolatelnosti vytvářejí právní nejistotu a představují další provozní a právní rizika při přeshraničních operacích. Nařízení by tato pravidla přímo harmonizovalo, čímž by se zajistilo jejich jednotné uplatňování v celé Unii a usnadnily plynulejší a předvídatelnější finanční operace. Návrh tak přispívá k naplnění jednoho z hlavních cílů unie úspor a investic, kterým je integrovanější a efektivnější jednotný trh pro úspory a investice.

Jako nařízení by ustanovení o neodvolatelnosti vypořádání nepředstavovala pro účastníky trhu ani pro orgány nepřiměřenou zátěž. Nařízení by naopak odstranilo duplicitní právní a kontrolní postupy, které v současné době vznikají v důsledku nutnosti orientovat se v 27 rozdílných provedeních ve vnitrostátním právu a výkladech směrnice o neodvolatelnosti zúčtování. Právní jednotnost dosažená prostřednictvím nařízení o neodvolatelnosti vypořádání by zjednodušila účast ve více systémech, snížila náklady spojené s právní hloubkovou analýzou a zvýšila právní jistotu, zejména v přeshraničních situacích a v případě účasti v systémech třetích zemí. Změny související se zajištěním technologické neutrality by rovněž umožnily větší právní jistotu v případě, že systémy a aktiva využívají nové technologie, čímž by se snížila potřeba nákladné právní činnosti k zajištění souladu s právními předpisy.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·V období od 12. února 2021 do 7. května 2021 proběhla veřejná konzultace 9 o uplatňování směrnice o neodvolatelnosti zúčtování. Na tuto cílenou konzultaci odpovědělo 72 zúčastněných stran. Řada respondentů poukázala na nedostatečnou harmonizaci a právní jistotu, pokud jde o to, jak se insolvenční předpisy členských států vztahují na účastníky EU v systémech třetích zemí. Rovněž bylo dosaženo obecné shody ohledně přidání centrálních depozitářů cenných papírů na seznam způsobilých (přímých) účastníků systémů, které se řídí právem členského státu.

·Pracovní setkání zúčastněných stran 10 o identifikaci a řešení překážek integrace tržní infrastruktury a rozšiřování investičních fondů v EU dne 26. září 2024. Součástí akce byl panel o poobchodních procesech, který se zabýval potenciálními přínosy a problémy poobchodní konsolidace a regulačním prostředím.

·V období od 15. dubna 2025 do 10. června 2025 byla uspořádána cílená konzultace 11 o integraci kapitálových trhů EU. Pokud jde o směrnici o neodvolatelnosti zúčtování, někteří respondenti se domnívali, že směrnice funguje dobře a nejsou nutné žádné změny, s výjimkou některých vyjasnění týkajících se jejího uplatňování na systémy založené na DLT. Jiní respondenti však podpořili přeměnu směrnice o neodvolatelnosti zúčtování na nařízení, aby se odstranily rozdíly v provádění směrnice o neodvolatelnosti zúčtování v rámci EU. Respondenti rovněž zdůraznili potřebu jasnějších pokynů ke kolizním normám, jakož i řešení nejistoty ohledně ochrany nepřímých účastníků a rozšíření ochrany na účastníky v systémech třetích zemí a na systémy založené na DLT. Několik respondentů uvedlo, že současný rámec směrnice o neodvolatelnosti zúčtování je příliš úzký a že by byl prospěšný komplexnější přístup (např. rozšíření okruhu způsobilých účastníků). Někteří respondenti navrhovali, aby se ochrana směrnice o neodvolatelnosti zúčtování rozšířila i na činnosti týkající se jakýchkoli aktiv, nejen hotovosti a cenných papírů, a aby se definice „systému“ rozšířila na více typů systémů. Někteří respondenti dále uvedli, že by měly být zveřejňovány informace o každém určeném systému, aby tak bylo možné v rámci směrnice o neodvolatelnosti zúčtování harmonizovat okamžik neodvolatelnosti vypořádání, a ve směrnici o finančním zajištění by měly být uvedeny jasnější definice „zajištění“ a „finančního zajištění“. Nesoulad těchto definic uvedla více než polovina respondentů jako faktor, který komplikuje efektivní řízení kolaterálu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

·Poradní skupina pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) 12 zveřejnila v září 2025 zprávu 13 o zbývajících překážkách integrace v oblasti poobchodních služeb týkajících se cenných papírů. Zpráva uvádí, že ačkoli regulační opatření EU odstranila některé překážky (včetně otázek týkajících se neodvolatelnosti), přetrvávají problémy v důsledku rozdílného provádění nebo výkladu v jednotlivých zemích.

·Studie zaměřená na snížení roztříštěnosti poobchodních infrastruktur v Evropě, kterou zadala 14 Evropská komise v září 2024. Studie 15  vycházela z veřejně dostupných informací a údajů, ale zahrnovala také 98 strukturovaných rozhovorů se 76 institucemi z 21 evropských zemí, včetně infrastruktur finančních trhů, účastníků trhu a orgánů dohledu a politických orgánů. Studie poukazuje na definici neodvolatelnosti vypořádání jako na jednu z oblastí, v nichž rozdílný výklad a provádění v členských státech působí jako překážka integrace kapitálových trhů. Studie dále doporučuje přeměnit směrnici o neodvolatelnosti zúčtování na nařízení, protože by se tím zajistilo jednotné uplatňování pravidel o neodvolatelnosti vypořádání, snížilo právní riziko a posílily základy interoperabilních konsolidovaných tržních infrastruktur.

•Posouzení dopadů

·možnost 1 – žádná opatření,

·možnost 2 – komplexní přezkum směrnice o neodvolatelnosti zúčtování s cílem zlepšit fungování tržní infrastruktury,

·možnost 3 – rozsáhlá revize směrnice o neodvolatelnosti zúčtování s cílem zavést integrovaný trh.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0381 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o neodvolatelnosti vypořádání, o zrušení směrnice 98/26/ES a o změně směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 19  

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 21 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Tento návrh je součástí balíčku zaměřeného na vytvoření jednotného trhu finančních služeb odstraněním neefektivnosti trhu vyplývající z jeho roztříštěnosti a vytvoření skutečně integrovaných evropských kapitálových trhů, které budou přístupné všem občanům a podnikům v celé Unii. Balíček si klade za cíl uvolnit potenciál finančních trhů Unie zajištěním přístupu k účinnějšímu financování prostřednictvím kapitálových trhů a usnadněním přeshraničních kapitálových toků, což by mělo podpořit hospodářství Unie, stimulovat tvorbu pracovních míst a zvýšit konkurenceschopnost.

(2)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES 22 stanoví zásady a pravidla, jejichž cílem je snížit systémové riziko vyplývající z platební neschopnosti účastníků platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry tím, že se v případě platební neschopnosti účastníka transakce upustí od uplatňování některých vnitrostátních pravidel týkajících se platební neschopnosti, což umožňuje bezpečné provádění plateb a vypořádání transakcí s cennými papíry. Směrnice 98/26/ES rovněž chrání zajištění poskytnuté úpadcem a objasňuje, které právo se použije v určitých přeshraničních situacích.

(3)Veřejná konzultace provedená v roce 2021 a zpráva Komise z roku 2023 23  ukázaly, že povinnosti stanovené ve směrnici 98/26/ES, jakož i ochrana poskytovaná domácím institucím účastnícím se systémů třetích zemí byly členskými státy prováděny odlišně, což vedlo k nerovným podmínkám pro systémy a účastníky Unie a vytvářelo překážky hladkého fungování jednotného trhu.

(4)Rozdílné přístupy jednotlivých států vedly k roztříštěnosti jednotného trhu. Systémy a jejich účastníci podléhají v různých členských státech různým pravidlům. V důsledku toho může být systém v jednom členském státě určen a v jiném nikoli, nebo může být převodní příkaz v jednom členském státě chráněn a v jiném nikoli, v závislosti na právu členského státu, které se na systém vztahuje. Rozdílné vnitrostátní přístupy způsobují právní nejistotu, brání integraci trhu a omezují přeshraniční transakce.

(5)V zájmu zajištění toho, aby ustanovení ukládající povinnosti systémům, jejich provozovatelům a účastníkům byla uplatňována jednotně v celé Unii, což usnadní integraci trhu a přeshraniční transakce a zajistí větší právní jistotu, je vhodné a nezbytné zrušit směrnici 98/26/ES a nahradit ji nařízením.

(6)Aby mohla ochrany poskytované systémům a provozovatelům systémů využívat širší škála systémů, měly by být použité koncepce a stanovená pravidla neutrální z hlediska použití jakékoli konkrétní technologie, včetně technologie distribuovaného registru (DLT). Veškeré odkazy na registr nebo záznamy by měly zahrnovat zejména případy, kdy jsou tyto registry zřízeny na DLT nebo jinak na distribuovaných registrech a kdy jsou záznamy prováděny do těchto distribuovaných registrů, a tedy mohou, ale nemusí zahrnovat peněženky nebo jiná digitální vyjádření vlastnictví a práv.

(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 24 umožňuje tržním infrastrukturám založeným na DLT testovat poskytování určitých služeb prostřednictvím DLT a experimentovat s ním, včetně zřizování systémů, které vypořádávají převodní příkazy u finančních nástrojů založených na DLT. Takové systémy by podle tohoto nařízení mělo být možné určit, pokud splňují podmínky stanovené v nařízení (EU) 2022/858 i v tomto nařízení. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by měly být pověřeny dalším upřesněním pravidel posuzování a určování neodvolatelnosti vypořádání v systémech využívajících DLT.

(8)Vzhledem k tomu, že na systém se vztahují vnitrostátní insolvenční pravidla členského státu, jehož právem se systém řídí, měly by systémy určovat orgány členského státu, jehož právem se systém řídí, a to na základě jednotných podmínek určování a harmonizovaného postupu.

(9)Členské státy uplatňují rozdílné přístupy, pokud jde o typ informací, které mají být zveřejňovány o systémech Unie a o systémech třetích zemí, na které se rozhodly rozšířit ochranu podle směrnice 98/26/ES. Pro odstranění stávající informační asymetrie mezi členskými státy a pro harmonizaci informací, které mají být zveřejňovány, by měl být harmonizován typ informací, které mají být poskytovány orgánům odpovědným za určování nebo registraci systému. Kromě toho by měl orgán ESMA tyto informace zveřejňovat centralizovaným způsobem, aby k těmto informacím usnadnil přístup. V zájmu zajištění právní jistoty by měly být informace sdělované orgánu ESMA za účelem zveřejnění relevantní, přesné a aktuální.

(10)Seznam subjektů, které lze považovat za účastníky systému, by měl zohledňovat různé modely účasti uplatňované systémy a zároveň zajistit, aby byl splněn cíl chránit finanční systém před systémovým rizikem. Za tímto účelem by subjekty přijímané jako účastníci měly splňovat určité podmínky, aby se zabránilo vzniku zbytečných rizik pro systém, jehož se účastní. Tyto podmínky by však neměly ukládat další požadavky v případech, kdy provozovatel systému uplatňuje požadavky na přijetí do systému podle práva Unie již při přijímání nových subjektů za účastníky svých určených systémů, jako je tomu v případě ústředních protistran a centrálních depozitářů cenných papírů. Do systému by mělo by být možné zařadit jako účastníky rovněž subjekty, které vykonávají validační nebo konsenzuální funkce, jež jsou nezbytné pro zachování integrity vypořádání.

(11)Za účelem zajištění účinného uplatňování ochrany neodvolatelnosti vypořádání by měly členské státy určit orgán nebo orgány odpovědné za určování, registraci a oznamování zahájení úpadkového řízení. Těmto orgánům by měly být uděleny pravomoci nezbytné pro výkon jejich funkcí. Měly by podle potřeby spolupracovat a vyměňovat si informace mezi sebou a s orgánem ESMA a členy Evropského systému centrálních bank (ESCB). Pro usnadnění jejich činnosti a zvýšení transparentnosti v celé Unii by měl být seznam těchto orgánů zveřejněn.

(12)Členské státy by měly mít možnost uplatňovat ochranu poskytovanou systémům Unie na subjekty usazené na jejich území, které se přímo účastní systémů třetích zemí, a na zajištění poskytnuté v souvislosti s účastí v těchto systémech třetích zemí. Aby mohly být napraveny nerovné podmínky, pokud jde o účast subjektů Unie v systémech třetích zemí, které vyplývají z rozdílných vnitrostátních režimů vytvořených členskými státy za účelem rozšíření ochrany podle směrnice 98/96/ES, měl by být stanoven harmonizovaný režim registrace systémů třetích zemí členskými státy. Měl by být založen na formalizovaném a harmonizovaném postupu, který zajistí uplatňování jasných norem a zjednoduší podmínky přístupu pro všechny subjekty Unie, které se daného systému třetí země účastní. Registraci systémů třetích zemí členskými státy by měl provádět členský stát, v němž je subjekt účastnící se takového systému usazen. To však může vést k tomu, že pokud jsou členové některého režimu třetí země usazeni v několika členských státech, zaregistruje stejný režim třetí země několik členských států. Aby se zabránilo nerovným podmínkám pro subjekty usazené v různých členských státech, měla by registrace těchto systémů probíhat koordinovaně a jednotně a měly by ji usnadňovat orgány ESMA, EBA a ESCB.

(13)Omezení systémového rizika vyžaduje zejména neodvolatelnost vypořádání a vynutitelnost zajištění. Převodní příkazy a jejich vzájemné započtení by tedy měly být právně vymahatelné ve všech členských státech a závazné pro třetí osoby. Pravidla o vymahatelnosti vzájemného započtení by neměla systémům bránit, aby před provedením započtení ověřily, zda příkazy, které byly zadány do systému, odpovídají pravidlům systému a zda umožňují provedení vypořádání v daném systému.

(14)Vypořádání by mělo být považováno za neodvolatelné, pokud strany smlouvy, na níž se vypořádání zakládá, zcela a neodvolatelně splnily své závazky vůči druhé straně. Důležitými okamžiky pro uplatňování insolvenčního práva na převodní příkaz jsou okamžik, kdy je převodní příkaz zadán do systému, a okamžik neodvolatelnosti převodního příkazu. V zájmu zajištění co nejvyšší míry konzistence, pokud jde o ochranu neodvolatelnosti vypořádání v různých systémech, a usnadnění přeshraniční činnosti na jednotném trhu je nutné stanovit zásady, které se použijí pro určení těchto okamžiků u všech typů systémů. Tyto zásady by zároveň měly umožňovat vypracování regulačních technických norem, které by tyto zásady přizpůsobily specifickým vlastnostem každého systému a zároveň zohlednily existenci různých typů systémů, různých používaných technologií a fungování každého systému. Systémy by měly tyto specifické a přizpůsobené okamžiky neodvolatelnosti vypořádání, pokud existují, jasně zahrnout do svých pravidel.

(15)Účastníkům ani třetím osobám by nemělo být bráněno ve výkonu jakéhokoli práva nebo uplatnění nároku vyplývajícího z uzavřené transakce, které mají ze zákona za účelem vymáhání nebo odškodnění v souvislosti s převodním příkazem, jenž byl dán do systému, mimo jiné v případě podvodu nebo technické chyby, pokud to nevede ke zrušení vzájemného započtení ani k odvolání převodního příkazu v systému.

(16)Členské státy by se měly okamžitě navzájem vyrozumět o zahájení úpadkového řízení proti některému účastníkovi systému. Úpadkové řízení by nemělo mít zpětný účinek na práva a povinnosti účastníků systému. 

(17)V případě zahájení úpadkového řízení proti účastníkovi systému je třeba jasně určit, které insolvenční právo se vztahuje na práva a povinnosti dotyčného účastníka vyplývající z jeho účasti v systému.

(18)Zajištění by nemělo být dotčeno účinky insolvenčního práva použitelného na účastníka v platební neschopnosti. Zajištění zahrnuje veškeré prostředky poskytnuté účastníkem jiným účastníkům v systému vypořádání k zajištění práv a povinností vyplývajících z tohoto systému, včetně dohod o zpětném odkupu, zástavních práv ze zákona a fiduciárních převodů.

(19)V případě propojených systémů je nutné zajistit odpovídající ochranu provozovatele systému, který poskytuje zajištění přijímajícímu provozovateli systému, v případě úpadkového řízení proti uvedenému přijímajícímu provozovateli systému. 

(20)Je nezbytné stanovit kolizní normu týkající se práv držitelů zajištění, aby bylo zajištěno, že právo členského státu, v němž bylo zajištění platně zřízeno v registru, na účtu nebo v systému centralizované evidence, určuje rovněž platnost a vymahatelnost tohoto zajištění vůči systému, provozovateli systému a vůči jakékoli jiné osobě, která prostřednictvím tohoto systému přímo nebo nepřímo uplatňuje nárok. Uvedené pravidlo by se mělo vztahovat pouze na registr, účet nebo systém centralizované evidence, který prokazuje existenci vlastnických práv k dotčenému zajištění nebo práv na dodání nebo převod tohoto zajištění.

(21)Je nezbytné vyjasnit, právo kterého členského státu se použije pro určení práv držitelů uvedeného zajištění. Za určitých okolností, zejména v souvislosti s využíváním nových technologií, však není vždy možné určit, ve kterém členském státě se registr, účet nebo systém centralizované evidence, v němž je zajištění platně zaneseno, nachází. V takových případech by se měla práva držitelů uvedeného zajištění řídit právem, kterým se řídí daný systém v souvislosti s tímto zajištěním.

(22)Je rovněž nutné stanovit kolizní normu týkající se rozhodného práva v případě platební neschopnosti účastníka. Uvedené pravidlo by nemělo předjímat výkon a účinek právních předpisů členského státu, podle jehož práva jsou finanční nástroje vydány, nebo právních předpisů členského státu, kde finanční nástroje mohou být jinak umístěny, mimo jiné včetně právních předpisů týkajících se vzniku, vlastnictví nebo převodu těchto finančních nástrojů nebo práv s nimi spojených, a nemělo by být vykládáno tak, že jakékoli zajištění bude přímo vymahatelné nebo bude moci být uznáno v kterémkoli členském státě jinak než podle právních předpisů uvedeného členského státu.

(23)S ohledem na změny provedené v tomto nařízení je nezbytné změnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES 25 , aby byl zajištěn soulad. Rozdíly v oblasti působnosti tohoto nařízení a směrnice 2002/47/ES by vedly k právní nejistotě a protichůdnému uplatňování, zejména ve vztahu k nástrojům vydaným na DLT, neboť tyto nástroje by byly uznány jako potenciální zajištění podle tohoto nařízení, ale nikoli nutně podle směrnice 2002/47/ES.

(24)Orgány ESMA, EBA a ESCB by měly hrát klíčovou roli při uplatňování tohoto nařízení tím, že budou zajišťovat jednotné uplatňování pravidel Unie vnitrostátními příslušnými orgány.

(25)Komise by měla být zmocněna k přijímání regulačních technických norem vypracovaných orgány ESMA a EBA, pokud jde o další upřesnění: informací, které je třeba uvést v žádosti o určení, podmínek určení, informací, které je třeba uvést v žádosti o registraci, okamžiku zadání převodního příkazu do systému, který neprovozuje centrální depozitář, včetně systémů založených na DLT, okamžiku neodvolatelnosti převodního příkazu zadaného do systému, který neprovozuje centrální depozitář, včetně systémů založených na DLT, a okamžiku neodvolatelného vypořádání v systémech, které neprovozuje centrální depozitář, včetně systémů založených na DLT. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 26 a s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 27 .

(26)Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem ESMA nebo EBA, pokud jde o elektronické formáty žádosti o určení a elektronické formáty žádosti o registraci systému třetí země. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 a s článkem 15 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

(27)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o změny definice převodního příkazu za účelem přidání nebo odebrání vypořádacích aktiv a změny seznamu účastníků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(28)Systémy, které byly určeny podle směrnice 98/26/ES, a systémy třetích zemí, na něž členské státy rozšířily ochranu podle uvedené směrnice před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, by měly podléhat některým přechodným opatřením, aby měly členské státy v příslušných případech dostatek času na určení nebo registraci těchto systémů v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. Uplatňování požadavků na určení a registraci těchto systémů by proto mělo být odloženo.

(29)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu k ochraně proti systémovému riziku vyplývajícímu z fungování systémů vypořádání v souvislosti s platební neschopností kteréhokoli z jejich účastníků, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(30)Toto nařízení zavádí závazné požadavky na přeshraniční digitální veřejné služby ve smyslu nařízení (EU) 2024/903 28 . Výslednou zprávu představuje kapitola Digitální rozměr legislativního finančního a digitálního výkazu. Po přijetí aktu bude zpráva rovněž zveřejněna na portálu Interoperabilní Evropa,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍL, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví požadavky na určování systémů, které jsou způsobilé pro uplatňování pravidel o neodvolatelnosti vypořádání v Unii, jak je uvedeno v článcích 17 až 25.

2.Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na registraci systémů třetích zemí v jednom nebo více členských státech, aby instituce usazené v těchto členských státech, které se těchto systémů třetích zemí účastní, mohly využívat rozšíření ochrany v případě platební neschopnosti stanovené v článcích 17, 19, čl. 22 odst. 1, článku 23, článku 24 a čl. 25 odst. 1 na převodní příkazy zadané v těchto systémech třetích zemí.

V případě platební neschopnosti některého člena takového systému jsou převodní příkazy zadané tímto členem chráněny, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a)člen se účastní registrovaného systému podle čl. 2 odst. 1 bodu 9;

b)členem je instituce ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10 písm. a) podbodů i) až iv) a písm. b) usazená v členském státě, který tento systém zaregistroval podle článku 12.

3.Toto nařízení se vztahuje na:

a)jakýkoli systém ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1;

b)jakéhokoli účastníka ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15;

c)zajištění podle článku 25 poskytnuté v souvislosti s některým z následujících případů a ve vztahu k němu:

i) účast v systému;

ii) operace centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky při plnění funkcí centrálních bank.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„systémem“ formální dohoda, jiná než dohoda o interoperabilitě, se společnými pravidly a standardizovanými postupy, včetně systému vypořádání obchodů s cennými papíry, systému zúčtování nebo platebního systému, které zajišťují vypořádání, clearing nebo provádění převodních příkazů mezi účastníky;

2)„systémem třetí země“ systém, který se neřídí právem některého členského státu;

3)„vypořádáním“ vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 29 ;

4)„clearingem“ clearing ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 30 ;

5)„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ systém, jehož činnost spočívá ve vypořádání převodních příkazů;

6)„platebním systémem“ platební systém ve smyslu čl. 4 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 31 ;

7)„systémem zúčtování“ systém poskytující clearingové služby provozovaný clearingovou institucí;

8)„určeným systémem“ systém určený v souladu s článkem 3;

9)„registrovaným systémem“ systém registrovaný v souladu s článkem 12;

10)„institucí“:

a)kterýkoli z následujících subjektů, který se účastní určeného systému a odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému:

i)úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 32 , včetně subjektů uvedených v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2013/36/EU 33 ;

ii) investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 34 , s výjimkou institucí uvedených v čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice;

iii)veřejný orgán;

iv)podnik s veřejnou zárukou;

v)jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož činnost odpovídá činnosti úvěrových institucí nebo investičních podniků Unie ve smyslu bodu i) a ii);

b) kterýkoli z následujících subjektů, který se účastní určeného systému, jehož činnost spočívá v provádění převodních příkazů ve smyslu bodu 20 písm. a), a který je odpovědný za plnění finančních závazků vyplývajících z těchto převodních příkazů v rámci tohoto systému:

a)platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366, s výjimkou fyzické nebo právnické osoby požívající výjimky podle článku 32 nebo 33 uvedené směrnice;

b)instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES 35 , s výjimkou právnické osoby, na kterou se vztahuje výjimka podle článku 9 uvedené směrnice;

11)„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

12)„centrálním depozitářem cenných papírů“ nebo „centrálním depozitářem“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014;

13)„zúčtovatelem“ podnik, který účastníkům systému vede účty pro vypořádání;

14)„clearingovou institucí“ subjekt odpovědný za zápočet vzájemných pohledávek a závazků institucí, včetně ústřední protistrany nebo zúčtovatele;

15)„účastníkem“ kterýkoli z následujících subjektů, který se účastní systému:

a)v případě určených systémů kterýkoli z těchto subjektů: 

i)instituce;

ii)centrální depozitář;

iii)zúčtovatel;

iv)clearingová instituce;

v)provozovatel systému;

vi)člen clearingového systému ústřední protistrany s povolením podle článku 17 nařízení (EU) č. 648/2012;

vii)jiný subjekt než subjekty uvedené v bodech i) až vi);

b)v případě registrovaných systémů každý člen, který má oprávnění podle pravidel daného registrovaného systému;

16)„členem systému“ subjekt uvedený v bodě 15 písm. a) podbodě vii);

17)„nepřímým účastníkem“ kterýkoli ze subjektů uvedených v bodě 15 písm. a) podbodech i) až v), který je ve smluvním vztahu k účastníkovi určeného systému, jenž provádí převodní příkazy, přičemž tento vztah umožňuje tomuto subjektu provádět převodní příkazy prostřednictvím určeného systému;

18)„klientem“ jakýkoli podnik ve smluvním vztahu k účastníkovi, včetně nepřímého účastníka, který uvedenému podniku umožňuje provádět prostřednictvím tohoto účastníka vypořádání, clearing a převodní příkazy prostřednictvím určeného systému;

19)„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

20)„převodním příkazem“ kterýkoli z následujících pokynů, včetně pokynů, které vyžadují použití kryptografického klíče nebo jiného zařízení či metody k digitálnímu podpisu:

a)pokyn účastníka, aby určitá částka finančních prostředků byla dána k dispozici příjemci nebo členovi, který vede k převzetí nebo plnění platební povinnosti vymezené pravidly systému;

b) pokyn účastníka k převodu vlastnického práva k finančním nástrojům a jiným nástrojům, pokud je systém povoluje, nebo k převodu nároku na ně, a to i v souvislosti s dohodami o finančním zajištění a clearingem, zaznamenaný prostřednictvím účetního záznamu nebo elektronického záznamu v registru s podobnou funkcí nebo jinak;

21)„peněžními prostředky“ peněžní prostředky ve smyslu čl. 3 bodu 30 [nařízení o platebních službách na vnitřním trhu (EU) [PSR] 36 ;

22)„účetním záznamem“ elektronický záznam, který dokládá jakékoli připsání nebo odepsání prostředků nebo jiné změny provedené v takovém elektronickém záznamu, přičemž elektronický záznam a jakékoli jeho změny mohou být provedeny pomocí technologie distribuovaného registru;

23)„úpadkovým řízením“ jakékoliv kolektivní opatření na základě právních předpisů členského státu nebo třetí země směřující k likvidaci účastníka systému nebo k reorganizaci takového účastníka, přičemž toto opatření zahrnuje zastavení nebo omezení převodů či plateb;

24)„vzájemným započtením“ (nettingem) přepočtení pohledávek a závazků vyplývajících z převodních příkazů, které účastník nebo účastníci vydají ve prospěch jednoho nebo více účastníků nebo je od nich obdrží, na jednu čistou pohledávku nebo čistý závazek s tím důsledkem, že lze požadovat pouze čistou pohledávku a dlužit pouze čistý závazek;

25)„účtem pro vypořádání“ účet, který je využíván k vypořádání převodních příkazů nebo k držení vypořádacích aktiv, včetně hotovosti, peněžních prostředků a finančních nástrojů, a který je, pokud je používán k poskytování úvěrů pro účely vypořádání, veden centrální bankou, zúčtovatelem nebo clearingovou institucí;

26)„účtem“ záznam, včetně centralizovaného nebo decentralizovaného digitálního nebo elektronického záznamu, na který lze připsat nebo z kterého lze odepsat hotovost, finanční nástroje nebo jiná aktiva, nebo provést jiný záznam, za účelem registrace změny v záznamu;

27)„zajištěním“ (kolaterálem) veškerá realizovatelná aktiva, mimo jiné finanční nástroje a peněžní prostředky, včetně těch, které byly vydány nebo zaznamenány pomocí technologie distribuovaného registru, a to i v tokenizované podobě, a finanční zajištění uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. a) směrnice 2002/47/ES, poskytnutá jako zástava, dohoda o převodu vlastnického práva, dohoda o zpětném odkupu nebo podobná dohoda anebo jako jiné zajištění za účelem zajištění práv a závazků případně vznikajících v souvislosti se systémem nebo ve vztahu k němu, anebo realizovatelná aktiva poskytnutá centrálními bankami členských států nebo Evropskou centrální bankou;

28)„obchodním dnem“ den, který zahrnuje denní i noční vypořádání a veškeré události, ke kterým došlo v průběhu obchodního cyklu systému;

29)„pracovním dnem“ všechny dny kromě státních svátků, nedělí a sobot stanovené podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 37 ;

30)„dohodou o interoperabilitě“ dva nebo více určených systémů, jejichž provozovatelé mezi sebou uzavřeli formální dohodu, která zahrnuje provádění převodních příkazů mezi systémy;

31)„interoperabilním systémem“ systém, který je součástí dohody o interoperabilitě;

32)„provozovatelem systému“ podnik nebo podniky právně odpovědné za provoz systému, které mohou působit také jako zúčtovatel, ústřední protistrana, centrální depozitář cenných papírů nebo clearingová instituce;

33)„určujícím orgánem“ příslušný orgán odpovědný za určení systému podle čl. 4 odst. 1;

34)„vnitrostátním příslušným orgánem“ příslušný orgán členského státu, v němž je usazen provozovatel systému;

35)„registračním orgánem“ příslušný orgán odpovědný za registraci systému podle článku 12;

36)„centrální databází“ centrální databáze zřízená podle článku 26;

37)„technologií distribuovaného registru“ nebo „DLT“ technologie distribuovaného registru ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858.

2.Komisi je v souladu s článkem 27 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění:

a)definice převodního příkazu stanovená v odst. 1 bodě 20, je-li to nezbytné k zajištění toho, aby se ochrana poskytovaná tímto nařízením vztahovala i na nové druhy aktiv, která jsou předmětem vypořádání, clearingu nebo plateb v určených systémech;

b)definice účastníka stanovená v odst. 1 bodě 15 za účelem doplnění fyzických nebo právnických osob na základě zkušeností z případů, kdy je těmto osobám umožněna účast v systému vypořádání DLT, na který se vztahuje nařízení (EU) 2022/858.

HLAVA II

URČENÍ SYSTÉMU

Článek 3

Určený systém

1.Pokud podnik provozuje nebo hodlá provozovat systém, který se řídí právem členského státu, může takový provozovatel systému požádat, aby byl tento systém v souladu s postupem uvedeným v článku 4určen jako systém v Unii, na který se vztahují pravidla o neodvolatelnosti vypořádání stanovená v článcích 17 až 25.

Provozovatel systému uvedený v odstavci 1, který v omezeném rozsahu nabízí vypořádání, clearing nebo provádění pokynů vztahujících se k nástrojům jiným než k těm, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 bodě 20 písm. b), může požádat o to, aby se pravidla o neodvolatelnosti vypořádání stanovená v článcích 17 až 25 vztahovala i na tyto nástroje. Určující orgán může povolit, aby takové pokyny byly považovány za převodní příkazy, pokud se domnívá, že takové určení je opodstatněné z důvodu systémového rizika.

2.Určující orgán členského státu, jehož právem se systém řídí, může systém určit, pokud má alespoň jeden z jeho účastníků sídlo v tomto členském státě.

Článek 4

Postup udělení a zamítnutí určení 

1.Provozovatel systému, který žádá o určení systému, jejž provozuje, podá žádost o určení adresovanou určujícímu orgánu členského státu, jehož právem se systém řídí.

2.Žádost je neprodleně sdělena všem následujícím subjektům:

a)určujícímu orgánu;

b) v příslušných případech vnitrostátnímu příslušnému orgánu;

c)orgánu ESMA;

d)orgánu EBA v případě systémů provádějících převodní příkazy stanovené v čl. 2 odst. 1 bodě 20 písm. a);

e)ESCB.

3.Provozovatel systému k žádosti přiloží veškeré dokumenty a informace nezbytné k prokázání toho, že on i systém, který provozuje, splňují požadavky tohoto nařízení, včetně informací uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a) a c) až g).

4.Potvrzení o přijetí žádosti uvedené v odstavci 1 je provozovateli systému zasláno do dvou pracovních dnů od přijetí žádosti. Určující orgán do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodne, zda žádost obsahuje dokumenty a informace požadované podle odstavce 3.

Pokud určující orgán během příslušné lhůty uvedené v prvním pododstavci dospěje k závěru, že nebyly předloženy všechny dokumenty a informace požadované podle odstavce 3, požádá provozovatele systému o předložení těchto dodatečných dokumentů nebo informací. Pokud provozovatel systému takové žádosti nevyhoví v plném rozsahu, může určující orgán žádost zamítnout.

5.Do konce lhůt uvedených v odstavci 4 oznámí určující orgán provozovateli systému a v příslušných případech orgánům uvedeným v odst. 2 písm. b) až e), zda byla žádost přijata nebo zamítnuta.

6.Po oznámení provozovateli systému, že žádost byla přijata, provede určující orgán do 80 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 5 (dále jen „lhůta pro posouzení“) posouzení toho, zda provozovatel systému a systém splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

7.Během lhůty pro posouzení může určující orgán zasílat provozovateli systému otázky nebo si od něj vyžádat doplňující informace.

Neposkytne-li provozovatel systému odpovědi na otázky nebo požadované informace ve lhůtě stanovené určujícím orgánem, může určující orgán rozhodnout o jednorázovém prodloužení příslušné lhůty pro posouzení nejvýše o 10 pracovních dnů, pokud se domnívá, že některá z otázek nebo informací je pro posouzení podstatná. Určující orgán informuje o poskytnutém prodloužení provozovatele systému. Určující orgán může o žádosti rozhodnout i v případě, že provozovatel systému neposkytne odpověď.

8.Určující orgán během lhůty pro posouzení rozhodne, zda systému uvedenému v článku 3 určení udělí nebo zamítne. Určující orgán rozhodne o udělení určení pouze tehdy, pokud je plně přesvědčen, že systém a jeho provozovatel splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

9.Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 8 informuje určující orgán o svém rozhodnutí, včetně plně odůvodněného vysvětlení, bez zbytečného odkladu provozovatele systému a v příslušných případech orgány uvedené v odst. 2 písm. b) až e).

Článek 5

Podmínky určení

1.Určující orgán určí systém v souladu s článkem 3 pouze tehdy, je-li přesvědčen, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)systém se řídí právem členského státu určujícího orgánu;

b)alespoň jeden z účastníků systému je usazen v členském státě určujícího orgánu;

c)systém má společná pravidla a standardizované postupy pro vypořádání, clearing, případně provádění převodních příkazů mezi účastníky;

d)systém má ve svých společných pravidlech a standardizovaných postupech jasně stanovené okamžiky neodvolatelnosti, které splňují požadavky uvedené v článcích 18, 20 a 21;

e)společná pravidla a standardizované postupy systému stanoví, v v relevantních případech v souladu s článkem 7, požadavky na účast v systému;

f)mezi společnými pravidly a standardizovanými postupy systému a právem, kterým se systém řídí, neexistují žádné zjevné rozpory;

g)provozovatel systému je schopen zajistit odpovídající monitorování souladu svého systému se společnými pravidly a standardizovanými postupy systému, který provozuje;

h)provozovatel systému je způsobilý k provozování systému, má dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení systému;

i)provozovatel systému má dostatek finančních prostředků k provozování systému;

j)provozovatel systému je právně odpovědný za provoz systému, včetně všech vazeb na jiné systémy a vztahu k třetím osobám a orgánům;

k)provozovatel systému zavedl dostatečná opatření ke zmírnění rizik spojených s provozem systému;

l)pokud provozovatel systému sestává ze sítě uzlů, které fungují v rámci společného řízení a dohledu, společná pravidla a standardizované postupy systému zajišťují, že za provoz systému je právně odpovědný jeden podnik;

m)je-li provozovatelem systému konsorcium subjektů, jsou za provoz systému právně odpovědné všechny subjekty společně a nerozdílně.

2.Orgán ESMA může v úzké spolupráci s ESCB vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní podmínky uvedené v odstavci 1 pro systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a systémy zúčtování.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 38 .

3.Orgán EBA může v úzké spolupráci s ESCB vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní podmínky uvedené v odstavci 1 pro platební systémy.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010 39 .

Článek 6

Oznámení o určeném systému

4.Určující orgán oznámí své rozhodnutí přijaté podle článku 4 bez zbytečného odkladu současně orgánu ESMA a provozovateli systému. Určení je účinné ode dne oznámení.

5.Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje ke dni určení alespoň všechny následující informace:

a)identifikaci systému, právní předpisy, kterými se systém řídí, provozovatele systému a určující orgán;

b)datum, kdy byl systém určen;

c)členský stát, v němž je provozovatel systému usazen, a v příslušných případech vnitrostátní příslušný orgán;

d)zda se jedná o systém vypořádání obchodů s cennými papíry, systém zúčtování nebo platební systém;

e)okamžiky neodvolatelnosti systému uvedené v jeho pravidlech podle článků 18, 20 a 21;

f)účastníky systému;

g)společná pravidla a standardizované postupy systému;

h)posouzení souladu provozovatele systému a systému s požadavky podle tohoto nařízení, včetně podmínek pro určení stanovených v článku 5, provedené určujícím orgánem.

6.Určující orgán oznámí bez zbytečného odkladu orgánu ESMA a v příslušných případech orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 2 písm. b), d) a e), všechny následující skutečnosti:

a)veškerá oznámení učiněná provozovatelem systému v souladu s čl. 8 odst. 2;

b)veškeré změny v určení systému;

c)veškeré aktualizace informací uvedených v odstavci 2.

7.Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní informace uvedené v odst. 2 písm. a) až g) a jejich aktualizace podle odst. 3 písm. c) ve standardizovaném formátu, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou pracovních dnů od obdržení těchto informací. Orgán ESMA uvede datum, kdy byly informace na jeho internetových stránkách aktualizovány, a které informace byly aktualizovány.

Orgán ESMA poskytne aktualizované informace bez zbytečného odkladu orgánu EBA a v příslušných případech ESCB.

Článek 7

Účastníci určených systémů

1.Provozovatel systému může do určeného systému, který provozuje, přijmout jeden nebo více typů účastníků uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 15 písm. a) podbodech i) až vii).

Určený systém, který účastníkovi umožňuje působit v několika funkcích uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 15 písm. a) nebo vykonávat všechny úkoly související s těmito funkcemi nebo jejich část, tuto skutečnost uvede ve svých společných pravidlech a standardizovaných postupech.

Členský stát může za výjimečných okolností a pro účely tohoto nařízení připustit jako účastníka i nepřímého účastníka, pokud je nepřímý účastník provozovateli systému a účastníkům systému znám a pokud je to opodstatněné z důvodu systémového rizika. Tato možnost však neomezuje odpovědnost účastníka, jehož prostřednictvím nepřímý účastník zadává do určeného systému převodní příkazy.

2.Provozovatel určeného systému může do systému přijmout člena systému pouze v případě, že tento člen splňuje všechny následující podmínky:

a)je schopen a způsobilý plnit povinnosti vyplývající z jeho účasti v systému;

b)je schopen a způsobilý zmírňovat rizika vyplývající z jeho účasti v systému;

c)dodržuje pravidla systému.

Provozovatel určeného systému stanoví kritéria pro přijímání účastníků, v relevantních případech diferencovaná podle typu účastníka. Tato přijímací kritéria musí být nediskriminační, transparentní a objektivní, aby byl zajištěn spravedlivý a otevřený přístup do určeného systému.

Provozovatel určeného systému zajistí, aby členové systému průběžně splňovali podmínky stanovené v prvním pododstavci, a má včasný přístup k informacím důležitým pro takové posouzení.

3.Účastník, který svým klientům umožňuje přístup do určeného systému tím, že prostřednictvím tohoto systému předává pokyny k převodním příkazům, o této skutečnosti informuje provozovatele tohoto systému. Uvedený účastník má k výkonu této činnosti nezbytné dodatečné finanční prostředky a provozní kapacitu a poskytne provozovateli systému informace nezbytné k rozpoznání, sledování a řízení příslušné koncentrace rizika v souvislosti s poskytováním služeb klientům.

Účastník, který svým klientům umožňuje přístup ke službám systému, informuje provozovatele systému na jeho žádost o kritériích a opatřeních, která přijal, aby svým klientům umožnil přístup k těmto službám. Bez ohledu na tyto informace nese odpovědnost za to, že klienti plní své povinnosti, ve vztahu k provozovateli systému a ostatním účastníkům systému výhradně uvedený účastník.

Článek 8

Povinnosti provozovatele určeného systému

1.Provozovatel určeného systému odpovídá za to, že on i systém, který provozuje, jsou vždy v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.Provozovatel systému oznámí určujícímu orgánu bez zbytečného odkladu veškeré následující skutečnosti:

a)veškeré podstatné změny, které mají nebo mohou mít vliv na soulad provozovatele systému a systému, který provozuje, s ustanoveními tohoto nařízení;

b)veškeré změny v seznamu informací podle čl. 6 odst. 2 písm. a) až g).

Článek 9

Zrušení určení

1.Určující orgán zruší určení, které udělil, pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek:

a) poskytovatel systému získal určení na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmkoli jiným nedovoleným nebo protiprávním způsobem;

b)provozovatel systému nebo případně systém, který provozuje, již nesplňuje požadavky tohoto nařízení a provozovatel systému nepřijal ve stanovené lhůtě nápravná opatření požadovaná určujícím orgánem;

c)provozovatel systému nebo případně systém, který provozuje, závažně nebo soustavně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.Určující orgán rozhodne o zrušení určení systému až poté, co o tom informuje vnitrostátní příslušný orgán a vyžádá si stanovisko o vhodnosti zrušení určení. V případě zrušení určení systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a systémů vypořádání se o stanovisko žádá orgán ESMA a ESCB, nebo v případě zrušení určení platebních systémů orgán EBA a ESCB.

Pokud se orgány ESMA, EBA nebo ESCB domnívají, že by zrušení určení mohlo způsobit významná rizika pro finanční stabilitu Unie nebo členského státu, informují o tom do deseti pracovních dnů od okamžiku, kdy byly o možném zrušení určení podle prvního pododstavce informovány, určující orgán a určující orgán před zrušením určení systému svolá ad hoc zasedání s vnitrostátním příslušným orgánem, ESCB a v závislosti na povaze systému i s orgánem ESMA nebo EBA, na kterém společně projednají způsoby zmírnění zjištěných rizik.

Pokud je určeným systémem centrální depozitář nebo ústřední protistrana, určující orgán nesmí určení zrušit bez souhlasu orgánu odpovědného za dohled nad tímto centrálním depozitářem nebo ústřední protistranou.

3.Určující orgán přezkoumá, zda systém nadále splňuje podmínky, za kterých mu bylo určení uděleno, pokud o to požádá orgán ESMA a ESCB v případě systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a systémů zúčtování nebo orgán EBA a ESCB v případě platebních systémů.

4.Pokud určující orgán určení zruší, oznámí své rozhodnutí o zrušení určení systému současně provozovateli systému, vnitrostátnímu příslušnému orgánu, orgánu ESMA, orgánu EBA a ESCB a orgán ESMA v den, který určující orgán uvede ve svém oznámení, odpovídajícím způsobem aktualizuje své internetové stránky.

5.Zrušení určení je účinné ode dne oznámení uvedeného v odstavci 4.

HLAVA II

ORGÁNY A SPOLUPRÁCE

Článek 10

Příslušný orgán

1.Každý členský stát jmenuje všechny příslušné orgány odpovědné za plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve vztahu k systémům, včetně určujících orgánů, registračních orgánů a příslušného orgánu uvedeného v čl. 22 odst. 2.

Pokud členský stát jmenuje více než jeden příslušný orgán, určí jejich příslušné úlohy.

Každý členský stát určí jediný příslušný orgán, který bude odpovědný za spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států, ESMA, EBA a ESCB.

2.Členské státy oznámí orgánu ESMA určující orgány a registrační orgány uvedené v odst. 1 prvním pododstavci a upřesní jejich příslušné úlohy podle tohoto nařízení, jakož i jediný příslušný orgán uvedený v odst. 1 třetím pododstavci.

3.Orgán ESMA bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách seznam určujících a registračních orgánů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci a jejich příslušných úloh, jakož i jediný příslušný orgán uvedený v odst. 1 třetím pododstavci, a informuje orgán EBA a ESCB o všech změnách tohoto seznamu.

Článek 11

Výměna informací

1.Určující orgány, registrační orgány, vnitrostátní příslušné orgány, příslušné orgány uvedené v čl. 22 odst. 2, orgány ESMA, EBA a ESCB si bez zbytečného odkladu vzájemně vyměňují a poskytují informace, pokud je to požadováno pro plnění jejich příslušných povinností podle tohoto nařízení.

2.Žádost o informace i odpověď na žádost se podávají prostřednictvím centrální databáze.

3.Veškeré důvěrné informace získané podle tohoto nařízení se použijí pouze pro výkon povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

HLAVA III

SYSTÉMY TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 12

Registrace systémů třetích zemí

Každý z registračních orgánů v kterémkoli členském státě, v němž je usazen některý člen účastnící se systému třetí země, může rozhodnout o registraci takového systému třetí země v souladu s postupem uvedeným v článku 13, pokud je uvedený člen institucí ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10 písm. a) podbodů i) až iv) nebo čl. 2 odst. 1 bodu 10 písm. b). Žádost o registraci systému třetí země posoudí každý z uvedených registračních orgánů.

Článek 13

Postup udělení a zamítnutí registrace

1.Pokud si provozovatel systému třetí země (dále jen „provozovatel systému třetí země“) přeje tento systém zaregistrovat jako registrovaný systém, předloží žádost o registraci adresovanou orgánu ESMA.

2.Orgán ESMA žádost neprodleně předá všem těmto příjemcům:

a)alespoň všem registračním orgánům uvedeným v článku 12;

b)orgánu EBA v případě systémů provádějících převodní příkazy stanovené v čl. 2 odst. 1 bodě 20 písm. a);

c)ESCB.

3.Provozovatel systému třetí země k žádosti přiloží veškeré dokumenty a informace nezbytné k prokázání toho, že on i systém, který provozuje, splňují podmínky pro registraci stanovené v článku 14, včetně informací o členech uvedeného systému usazených v Unii, rozčleněných podle členských států.

4.Potvrzení o přijetí žádosti uvedené v odstavci 1 je provozovateli systému třetí země zasláno do dvou pracovních dnů od přijetí žádosti. Registrační orgány do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodnou, zda žádost obsahuje dokumenty a informace požadované podle odstavce 3.

Pokud některý z registračních orgánů během příslušné lhůty uvedené v prvním pododstavci dospěje k závěru, že nebyly předloženy všechny dokumenty nebo informace požadované podle odstavce 3, požádá tento orgán provozovatele systému třetí země o předložení těchto dodatečných dokumentů nebo informací. Pokud provozovatel systému třetí země takové žádosti nevyhoví v plném rozsahu, může kterýkoli z registračních orgánů žádost zamítnout.

5.Do konce lhůt uvedených v odstavci 4 oznámí každý registrační orgán orgánu ESMA, provozovateli systému třetí země a orgánům uvedeným v odst. 2 písm. a), b) a c), zda byla žádost přijata nebo zamítnuta.

6.Po oznámení provozovateli systému třetí země, že žádost byla přijata, provede každý registrační orgán, který žádost přijal, do 80 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 5 (dále jen „lhůta pro posouzení“) posouzení toho, zda provozovatel systému třetí země a systém splňují podmínky pro registraci stanovené v článku 14.

7.Během lhůty pro posouzení může kterýkoli registrační orgán zasílat provozovateli systému třetí země otázky nebo si od něj vyžádat doplňující informace.

Neposkytne-li provozovatel systému třetí země odpovědi na otázky nebo požadované informace ve lhůtě stanovené registračním orgánem, který tyto odpovědi nebo informace požaduje, může orgán ESMA na žádost kteréhokoli z registračních orgánů, který žádost přijal, jednorázově prodloužit příslušnou lhůtu pro posouzení nejvýše o 10 pracovních dnů, pokud se domnívá, že některá z otázek je pro posouzení podstatná. Orgán ESMA informuje o poskytnutém prodloužení provozovatele systému třetí země. Registrační orgán může o žádosti rozhodnout i v případě, že provozovatel systému třetí země neodpoví.

8.Během lhůty pro posouzení přijme orgán ESMA a ESCB v případě systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a systémů zúčtování a orgán EBA a ESCB v případě platebních systémů veškerá vhodná opatření, včetně svolání zasedání ad hoc, k zajištění jednotného přístupu k rozhodnutím o udělení nebo zamítnutí registrace systému třetí země registračními orgány v jejich příslušných členských státech.

9.Během procesu posuzování podporují orgány ESMA, EBA a ESCB pravidelnou výměnu informací a diskusi mezi registračními orgány s cílem zajistit spolupráci registračních orgánů při registraci systému třetí země a poskytnout registračním orgánům podklady pro posuzování.

10.Během lhůty pro posouzení každý registrační orgán rozhodne, zda systému třetí země registraci udělí nebo zamítne. Každý registrační orgán rozhodne o udělení registrace pouze tehdy, pokud je plně přesvědčen, že provozovatel systému třetí země i systém třetí země splňují podmínky stanovené v článku 14.

11.Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 10 informuje každý registrační orgán o svém rozhodnutí, včetně plně odůvodněného vysvětlení, bez zbytečného odkladu provozovatele systému třetí země, orgán ESMA a v příslušných případech orgány uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c).

12.Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje pro systémy zúčtování a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní informace, které mají být uváděny:

a)v žádosti o registraci podle odstavce 1 s cílem prokázat, že žádající provozovatel systému třetí země a systém třetí země splňují všechny příslušné požadavky stanovené v tomto článku, včetně podmínek stanovených v článku 14, a upřesnit informace, které musí žádost obsahovat o členech systému třetí země usazených v Unii;

b)v žádosti o určení podle čl. 4 odst. 1 s cílem prokázat, že žádající provozovatel systému a systém splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Při vypracovávání regulačních technických norem vezmou orgán ESMA a ESCB v úvahu, že požadované informace musí být přiměřené a relevantní pro typ systému, který usiluje o registraci nebo určení.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

13.Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž pro systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a systémy zúčtování upřesní:

a)jednotné elektronické formáty žádosti o registraci uvedené v odstavci 1, které mají být předloženy do centrální databáze;

b)jednotné elektronické formáty žádosti o určení uvedené v čl. 4 odst. 1, které mají být předloženy do centrální databáze.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

14.Orgán EBA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje pro platební systémy návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní informace, které mají být uváděny:

a)v žádosti o registraci podle odstavce 1 s cílem prokázat, že žádající provozovatel systému třetí země a systém třetí země splňují všechny příslušné požadavky stanovené v tomto článku, včetně podmínek stanovených v článku 14, a upřesnit informace, které musí žádost obsahovat o členech systému třetí země usazených v Unii;

b)v žádosti o určení podle čl. 4 odst. 1 s cílem prokázat, že žádající provozovatel systému a systém splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Při vypracovávání regulačních technických norem vezmou orgán EBA a ESCB v úvahu, že požadované informace musí být přiměřené a relevantní pro typ systému, který usiluje o registraci nebo určení. 

Orgán EBA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost]. 

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 

15.Orgán EBA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž pro platební systémy upřesní:

a)jednotné elektronické formáty žádosti o registraci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají být předloženy do centrální databáze;

b)jednotné elektronické formáty žádosti o určení uvedené v čl. 4 odst. 1, které mají být předloženy do centrální databáze.

Orgán EBA předloží návrhy prováděcích technických norem podle prvního pododstavce Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 14

Podmínky registrace

Registrační orgán může ve svém členském státě zaregistrovat systém třetí země pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)systém má společná pravidla a standardizované postupy pro vypořádání, clearing nebo provádění převodních příkazů mezi účastníky;

b)systém je povolen nebo podléhá dohledu v zemi, kde byl zřízen, nebo v zemi, jejímž právem se systém třetí země řídí;

c)systém se řídí právním řádem, který respektuje zásady neodvolatelnosti vypořádání;

d)systém ve svých společných pravidlech a standardizovaných postupech jasně vymezuje všechny následující okamžiky:

i)okamžik zadání převodního příkazu do systému uvedený v čl. 18 odst. 1;

ii)okamžik neodvolatelnosti převodního příkazu zadaného do systému uvedený v čl. 20 odst. 1;

iii) okamžik neodvolatelného vypořádání převodního příkazu zadaného do systému uvedený v čl. 21 odst. 1;

e)provozovatel systému má odpovídající strukturu a financování;

f)systém je ve všech podstatných ohledech v souladu s globálními zásadami infrastruktur finančního trhu.

Článek 15

Oznámení o registrovaných systémech

1.Po přijetí rozhodnutí uvedeného v čl. 13 odst. 10 každý registrační orgán oznámí své rozhodnutí bez zbytečného odkladu současně žádajícímu provozovateli systému třetí země a v příslušných případech orgánům ESMA, EBA, ESCB a ostatním registračním orgánům. Registrace je účinná ode dne oznámení.

2.Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje ke dni registrace alespoň všechny následující informace:

a)identifikaci registrovaného systému a jeho provozovatele;

b)datum registrace registrovaného systému;

c)zemi, v níž je provozovatel systému třetí země usazen;

d)členské státy, v nichž byl registrovaný systém zaregistrován, a každý registrační orgán, který registraci udělil;

e)zda se jedná o systém vypořádání obchodů s cennými papíry, systém zúčtování nebo platební systém;

f)právo, kterým se registrovaný systém řídí;

g)okamžiky neodvolatelnosti vypořádání registrovaného systému;

h)účastníky registrovaného systému v Unii.

3.Registrační orgán registrovaného systému oznámí bez zbytečného odkladu orgánu ESMA a v příslušných případech orgánům uvedeným v čl. 13 odst. 2 písm. a), b) a c) všechny následující skutečnosti:

a)veškeré podstatné změny, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na splnění podmínek registrace stanovených v článku 14;

b)veškeré aktualizace informací uvedených v odstavci 2.

4.Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní informace uvedené v odst. 2 a jejich aktualizace podle odst. 3 písm. b) ve standardizovaném formátu, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou pracovních dnů od obdržení těchto informací. Orgán ESMA uvede datum, kdy byly informace na jeho internetových stránkách aktualizovány, a které informace byly aktualizovány.

Orgán ESMA poskytne aktualizované informace bez zbytečného odkladu registračním orgánům, orgánu EBA a v příslušných případech ESCB.

Článek 16

Zrušení registrace

1.Registrační orgán zruší registraci registrovaného systému, pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek:

a)provozovatel systému třetí země získal registraci na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmkoli jiným nedovoleným nebo protiprávním způsobem;

b)provozovatel systému třetí země nebo případně systém, který provozuje, již nesplňuje podmínky stanovené v článku 14;

c)provozovatel systému třetí země nebo v příslušných případech systém, který provozuje, vážně nebo soustavně porušuje podmínky registrace stanovené v článku 14.

2.Registrační orgán rozhodne o zrušení registrace provozovatele systému třetí země až poté, co o tom informuje orgán ESMA a poskytne mu všechny příslušné informace, aby orgán ESMA mohl aktualizovat svůj seznam systémů registrovaných v daném členském státě. Orgán ESMA tyto informace sdělí orgánu EBA, ESCB a v příslušných případech dalším registračním orgánům.

3.Pokud se některý z registračních orgánů, případně orgán ESMA, EBA nebo ESCB, domnívají, že by zrušení registrace mohlo způsobit významná rizika pro finanční stabilitu Unie nebo členského státu, informují o tom do deseti pracovních dnů od okamžiku, kdy byly o možném zrušení registrace podle odstavce 2 informovány, příslušný registrační orgán a příslušný registrační orgán před zrušením registrace registračním orgánem svolá zasedání ad hoc s ostatními registračními orgány, případně orgány ESMA, EBA a ESCB, na kterém společně projednají způsoby zmírnění zjištěných rizik.

Pokud je registrovaný systém ústřední protistranou, kterou orgán ESMA uznal jako ústřední protistranu tier 2 podle nařízení (EU) č. 648/2012, nesmí registrační orgán registraci zrušit bez souhlasu orgánu ESMA.

4.Pokud registrační orgán registraci zruší, oznámí své rozhodnutí o zrušení registrace systému současně provozovateli systému, orgánům ESMA, EBA, ECSB a v příslušných případech dalším registračním orgánům a orgán ESMA v den, který registrační orgán uvede ve svém oznámení, odpovídajícím způsobem aktualizuje své internetové stránky.

5.Zrušení registrace systému je účinné ode dne oznámení uvedeného v odstavci 4.

HLAVA IV

VZÁJEMNÉ ZAPOČTENÍ A NEODVOLATELNOST VYPOŘÁDÁNÍ

Článek 17

Vzájemné započtení a převodní příkazy

1.Převodní příkazy a vzájemné započtení, včetně závěrečného započtení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby za předpokladu, že převodní příkazy byly do určeného systému nebo registrovaného systému zadány před okamžikem zahájení úpadkového řízení, jak je vymezen v čl. 22 odst. 1, a to i v případě úpadkového řízení proti některému z těchto subjektů:

a)účastníkovi určeného systému nebo registrovaného systému;

b)účastníkovi systému interoperabilního s určeným systémem;

c)provozovateli systému interoperabilního s určeným systémem, který není účastníkem,

Převodní příkazy, které jsou zadány do určeného systému nebo registrovaného systému po okamžiku zahájení úpadkového řízení a které jsou provedeny v obchodní den, jak je stanoven společnými pravidly a standardizovanými postupy takového systému, během něhož došlo k zahájení tohoto úpadkového řízení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby pouze tehdy, jestliže může provozovatel systému doložit, že mu v okamžiku, kdy se daný převodní příkaz stal neodvolatelným, zahájení úpadkového řízení nebylo ani nemohlo být známo.

2.Žádný právní předpis, žádná pravidla nebo praxe upravující prohlášení smluv a transakcí uzavřených před okamžikem zahájení úpadkového řízení, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1, za neplatné nesmějí vést ke zpětným procesům v rámci vzájemného započtení nebo k neuplatnění doložky o závěrečném vypořádání, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. n) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES.

Článek 18

Okamžik zadání převodního příkazu do určeného systému

1.Okamžik zadání převodního příkazu do určeného systému vymezí společná pravidla a standardizované postupy daného systému. Při tomto vymezení se zohlední přijetí a registrace převodního příkazu systémem.

2.V případě interoperabilních systémů stanoví okamžik zadání převodního příkazu do svého systému každý určený systém ve svých vlastních společných pravidlech a standardizovaných postupech, přičemž v co největší míře zajistí koordinaci společných pravidel a standardizovaných postupů všech dotčených interoperabilních systémů. Není-li ve společných pravidlech a standardizovaných postupech všech systémů, které jsou stranou dohody o interoperabilitě, výslovně stanoveno jinak, nejsou pravidla jednoho systému týkající se okamžiku zadání převodního příkazu dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

Článek 19

Použití finančních prostředků a finančních nástrojů

1.Zahájení úpadkového řízení proti účastníkovi nebo provozovateli interoperabilního systému nebrání použití peněžních prostředků nebo finančních nástrojů, které jsou k dispozici na účtu pro vypořádání nebo na účtech se zajištěním, včetně příspěvků do fondu pro riziko selhání, jako jsou příspěvky do předem financovaného fondu pro riziko selhání drženého ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení č. 648/2012, a marže uvedené v článku 41 nařízení č. 648/2012 uvedeného účastníka nebo provozovatele systému ke splnění závazků tohoto účastníka v určeném systému nebo registrovaném systému v členském státě, v němž je účastník usazen, nebo v rámci dohody o interoperabilitě v obchodní den, kdy bylo zahájeno úpadkové řízení.

2.Úvěr účastníka vzniklý v souvislosti s určeným systémem nebo případně registrovaným systémem může být použít proti dostupnému stávajícímu zajištění ke splnění závazků tohoto účastníka v určeném systému nebo v registrovaném systému v členském státě, v němž je účastník usazen, nebo v rámci dohody o interoperabilitě.

Článek 20

Okamžik neodvolatelnosti převodních příkazů

1.Každý určený systém stanoví konkrétní okamžik, od kterého účastník nebo třetí osoba již nemůže převodní příkaz v jeho systému odvolat. Toto stanovení zohlední okamžik, kdy byl převodní příkaz zadaný do systému systémem potvrzen a kdy zpracování příkazu již nebylo možné zvrátit.

2.V případě interoperabilních systémů stanoví okamžik neodvolatelnosti každý systém ve svých vlastních společných pravidlech a standardizovaných postupech, přičemž v co největší míře zajistí koordinaci společných pravidel a standardizovaných postupů všech dotčených interoperabilních systémů. Není-li ve společných pravidlech a standardizovaných postupech všech systémů, které jsou stranou dohody o interoperabilitě, výslovně stanoveno jinak, nejsou pravidla jednoho systému týkající se okamžiku neodvolatelnosti dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

Článek 21

Neodvolatelné vypořádání

1.Vypořádání je neodvolatelné, je-li splnění závazků stran transakce bezpodmínečně a neodvolatelně dokončeno, jak je stanoveno ve společných pravidlech a standardizovaných postupech každého určeného systému v souladu s právem rozhodným pro převod vlastnických a jiných práv. Určený systém, který je založen na DLT, zavede mechanismy zajišťující deterministické a právně vymahatelné okamžiky neodvolatelnosti.

2.V případě interoperabilních systémů si okamžik neodvolatelného vypořádání určí každý systém ve svých vlastních společných pravidlech a standardizovaných postupech. Každý provozovatel systému v co největší míře zajistí, aby pravidla všech dotčených interoperabilních systémů byla koordinována. Není-li ve společných pravidlech a standardizovaných postupech všech systémů, které jsou stranou dohody o interoperabilitě, výslovně stanoveno jinak, nejsou společná pravidla a standardizované postupy jednoho systému týkající se okamžiku neodvolatelného vypořádání dotčena společnými pravidly a standardizovanými postupy ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

3.Orgán ESMA může v úzké spolupráci s ESCB vypracovat pro systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry, které neprovozuje centrální depozitář, s přihlédnutím ke specifikům různých typů systémů a fungování těchto systémů, návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní pravidla pro stanovení všech následujících skutečností:

a)okamžiku zadání převodních příkazů do určeného systému podle čl. 18 odst. 1;

b)u určených systémů založených na DLT, kdy a jak nastane okamžik zadání převodního příkazu do systému podle čl. 18 odst. 1, je-li transakce zaznamenána do účetní knihy podle pravidel konsenzu systému;

c)okamžiku uvedeného v čl. 20 odst. 1, kdy převodní příkaz, který byl zadán do určeného systému, již nelze odvolat;

d)u určených systémů založených na DLT, jak se okamžik uvedený v čl. 20 odst. 1, v němž převodní příkaz, který byl zadán do systému, již účastník ani třetí osoba nemůže odvolat, shoduje s okamžikem, kdy je konsenzus konečný a záznam nelze podle technického protokolu tohoto systému zrušit;

e)okamžiku neodvolatelného vypořádání podle odstavce 1;

f)u určených systémů založených na DLT, jak by mohl být definován okamžik neodvolatelného vypořádání uvedený v odstavci 1 v případě pravděpodobnostních nebo vrstvených modelů neodvolatelnosti, které nemusí splňovat požadavek absolutní právní jistoty, ale mohou být přesto schopny dosáhnout právní jistoty v závislosti na struktuře a pravidlech systému.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Orgán EBA může v úzké spolupráci s ESCB a s přihlédnutím ke specifikům různých typů platebních systémů a fungování těchto systémů, vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní pravidla pro stanovení všech následujících skutečností:

a)okamžiku zadání převodních příkazů do určeného systému podle čl. 18 odst. 1;

b)u určených systémů založených na DLT, kdy a jak nastane okamžik zadání převodního příkazu do systému podle čl. 18 odst. 1, je-li transakce zaznamenána do účetní knihy podle pravidel konsenzu systému;

c) okamžiku uvedeného v čl. 20 odst. 1, kdy převodní příkaz, který byl zadán do určeného systému, již nelze odvolat;

d)u určených systémů založených na DLT, kdy a jak se konkrétní okamžik, v němž převodní příkaz, který byl zadán do systému, již účastník ani třetí osoba nemůže odvolat, shoduje s okamžikem, kdy je konsenzus konečný a záznam nelze podle technického protokolu tohoto systému zrušit;

e) okamžiku neodvolatelného vypořádání podle odstavce 1;

f)u určených systémů založených na DLT, jak by mohl být definován okamžik neodvolatelného vypořádání uvedený v odstavci 1 v případě pravděpodobnostních nebo vrstvených modelů neodvolatelnosti, které nemusí splňovat požadavek absolutní právní jistoty, ale mohou být přesto schopny dosáhnout právní jistoty v závislosti na struktuře a pravidlech systému.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

HLAVA V

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÚPADKOVÉHO ŘÍZENÍ

Článek 22

Okamžik zahájení úpadkového řízení

1.Pro účely tohoto nařízení se okamžikem zahájení úpadkového řízení rozumí okamžik, kdy příslušný soudní nebo správní orgán vydá rozhodnutí.

2.Po vydání rozhodnutí v souladu s odstavcem 1 o něm dotčený soudní nebo správní orgán okamžitě vyrozumí příslušný orgán odpovědný za shromažďování těchto informací, který byl jmenován podle čl. 10 odst. 1. Tento příslušný orgán o tom prostřednictvím centrální databáze neprodleně vyrozumí orgány ESMA, EBA, ESCB, Evropskou radu pro systémová rizika a ostatní členské státy.

Článek 23

Neexistence zpětného účinku

Úpadkové řízení nemá zpětný účinek na práva a povinnosti účastníka vyplývající z jeho účasti v určeném systému nebo vzniklé v souvislosti s ní nebo v případě registrovaného systému pro jeho účastníky usazené v členských státech, v nichž je systém třetí země registrován, před zahájením takového řízení podle čl. 22 odst. 1. Takové řízení nemá zpětný účinek na práva a povinnosti účastníka interoperabilního systému ani na provozovatele interoperabilního systému, který není účastníkem.

Článek 24

Právo, kterým se řídí práva a povinnosti účastníků

Je-li zahájeno úpadkové řízení proti účastníkovi systému, určuje práva a povinnosti vyplývající z účasti účastníka v systému, nebo v souvislosti s ní, právo, jímž se tento systém řídí.

HLAVA VI

OCHRANA PRÁV DRŽITELŮ ZAJIŠTĚNÍ PŘED NÁSLEDKY PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI POSKYTOVATELE ZAJIŠTĚNÍ

Článek 25

Zajištění

1.Práva provozovatele systému nebo účastníka na zajištění jim poskytnuté v souvislosti s určeným systémem, registrovaným systémem pro jeho účastníky usazené v členských státech, v nichž je systém registrován, nebo s dohodou o interoperabilitě, a práva centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky na zajištění, které jim bylo poskytnuto, nejsou dotčena úpadkovým řízením proti kterémukoli z těchto subjektů:

a)účastníkovi daného určeného nebo registrovaného systému nebo dohody o interoperabilitě;

b)provozovateli interoperabilního systému, který není účastníkem,

c)protistraně centrální banky členského státu;

d)protistraně Evropské centrální banky;

e)jiné třetí osobě, která poskytla zajištění.

Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto práv.

Práva provozovatele systému na zajištění, které poskytl jinému provozovateli systému v souvislosti s dohodou o interoperabilitě, nejsou dotčena úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.

2.Práva účastníků, provozovatelů systémů, centrální banky členského státu, Evropské centrální banky a jakéhokoli zmocněnce, zástupce nebo třetí osoby jednající jejich jménem ve vztahu k finančním nástrojům, včetně práv k těmto finančním nástrojům, které jsou poskytnuty jako zajištění, jež je platně zaneseno v registru, včetně případů, kdy je evidováno v distribuovaném registru, na účtu nebo v systému centralizované evidence nacházejícím se v členském státě, se řídí právem uvedeného členského státu.

Pro účely prvního pododstavce se místem, kde se registr, účet nebo centralizovaná evidence, které jsou vedeny u právnické osoby, nachází, rozumí členský stát, v němž má uvedená právnická osoba sídlo.

3.Pokud není možné určit místo, kde se registr, účet nebo systém centralizované evidence podle odstavce 2 nachází, řídí se určení práv účastníků, provozovatelů systému, centrální banky členského státu nebo Evropské centrální banky a práv zmocněnce, zástupce nebo třetí osoby jednající jejich jménem ve vztahu k finančním nástrojům poskytnutým jako zajištění právem, kterým se řídí systém nebo dohoda o interoperabilitě podle odstavce 1.

4.Pro účely odstavců 2 a 3 se odkazem na právo daného členského státu rozumí odkaz na jeho vnitrostátní právo, bez ohledu na jakékoliv předpisy, které v souvislosti s danou otázkou odkazují na právo jiné země.

HLAVA VII

CENTRÁLNÍ DATABÁZE A VÝKON PŘENESENÍ PRAVOMOCI

Článek 26

Centrální databáze

1.Orgán ESMA zřídí a vede centrální databázi v souladu s článkem 35c nařízení (EU) č. 1095/2010. Určující orgány, registrační orgány, vnitrostátní příslušné orgány a příslušný orgán uvedený v čl. 22 odst. 2, orgány ESMA, EBA a ESCB (dále jen „registrovaní příjemci“) mají u každého dotčeného systému samostatně přístup ke všem informacím a dokumentům uvedeným v odstavci 3, které jsou registrovány v databázi pro daný systém a jsou relevantní nebo nezbytné pro výkon jejich povinností.

2.Provozovatel systému má do centrální databáze přístup, pokud jde o informace a dokumenty, které do této centrální databáze vložil, nebo dokumenty, které mu prostřednictvím této centrální databáze předal některý z registrovaných příjemců.

Ostatní příjemci rovněž vkládají určité specifické dokumenty nebo informace, které jsou registrovány v centrální databázi, a mají k nim přístup, pokud je to stanoveno v tomto nařízení. ESMA zajistí, aby centrální databáze plnila funkce podle tohoto článku.

3.Provozovatelé systémů, včetně určených a registrovaných systémů, jakož i registrovaní příjemci vkládají do centrální databáze v elektronické podobě veškeré informace a dokumenty, včetně žádostí, rozhodnutí, doporučení, požadavků, informací, dotazů, odpovědí a oznámení, uvedené v tomto nařízení, pokud není stanoveno jinak.

Do dvou pracovních dnů ode dne podání informací nebo dokumentů je prostřednictvím centrální databáze zasláno potvrzení o přijetí.

4.Orgán ESMA zajistí, aby databáze umožňovala data zaznamenaná pomocí DLT, včetně čtení dat v řetězci, a přístup k těmto datům.

5.Orgán ESMA navrhne centrální databázi tak, aby automaticky informovala registrované příjemce v případě, že jsou provedeny změny jejího obsahu, včetně nahrání, vymazání nebo nahrazení dokumentů, položení otázek a podání žádostí o informace.

6.Orgán ESMA zpřístupní informace sdílené prostřednictvím centrální databáze podle tohoto nařízení příslušným orgánům pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení (EU) č. 909/2014, pokud je to relevantní nebo nezbytné pro plnění jejich povinností.

Článek 27

Výkon přenesení pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm upřesněné. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise vynasnaží konzultovat orgán ESMA a EBA a vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Přechodná ustanovení 

1.Odchylně od článku 3 zůstává systém určený podle směrnice 98/26/ES před [Úřad pro publikace: vložte datum = vstup tohoto nařízení v platnost] i nadále určen pro účely tohoto nařízení, dokud nebude určen znovu podle uvedeného článku nebo do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost], podle toho, co nastane dříve. Mezitím nadále platí právní předpisy týkající se určování systémů daného členského státu.

2.Odchylně od článku 12 se systém třetí země, na který členský stát rozšířil ochranu poskytovanou podle směrnice 98/26/ES před [Úřad pro publikace: vložte datum = vstup tohoto nařízení v platnost], považuje pro účely tohoto nařízení za registrovaný v uvedeném členském státě, dokud není v souladu s uvedeným článkem registrován v témže členském státě, nebo do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost], podle toho, co nastane dříve.

3.Převodní příkaz, který byl do systému zadán přijat před [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost], ale vypořádán byl až poté, je považován za převodní příkaz pro účely tohoto nařízení.

4.Dokud nebude zřízena centrální databáze v souladu s článkem 26, bude výměna informací a dokumentů, včetně podávání žádostí, rozhodnutí, doporučení, požadavků, informací, otázek, odpovědí a oznámení, které mají být poskytovány prostřednictvím centrální databáze, probíhat alternativními způsoby.

Článek 29

Přezkum

1.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 6 let po vstupu tohoto nařízení v platnost] posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

2.Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA a ESCB Komisi zprávu o fungování režimu neodvolatelnosti vypořádání stanoveného v tomto nařízení.

Článek 30

Zrušení

1.Směrnice 98/26/ES se zrušuje s účinkem ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.Odkazy na směrnici 98/26/ES se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze 1 tohoto nařízení.

Článek 31

Změny směrnice 2002/47/ES 

Směrnice 2002/47/ES se mění takto:

1)v čl. 1 odst. 4 se v písmenu a) doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pro účely této směrnice se odkazy na hotovost, finanční nástroje a úvěrové pohledávky vztahují i na případy, kdy jsou vydávány nebo evidovány s využitím DLT.

Členské státy mohou rozšířit rozsah finančních nástrojů, na které se má tato směrnice vztahovat, tak, aby zahrnoval nástroje uvedené jako „finanční nástroj“ v čl. 4 odst. 1 bodě 15 směrnice 2014/65/EU, pokud jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu.“;

2)článek 2 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„p) „účtem“ rozumí účet ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 26 [nařízení (EU) …/… o neodvolatelnosti vypořádání]“;

b)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Veškeré odkazy na „účet“, „registraci“ nebo „registr“ zahrnují i jakoukoli formu elektronického záznamu, včetně záznamu založeného na DLT, který plní stejnou funkci. Veškeré pokyny nebo oznámení musí navíc umožňovat použití kryptografického klíče nebo jiného zařízení či metody pro elektronický podpis takového pokynu nebo oznámení.“

3)V článku 11 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 4 písm. a) prvním a druhým pododstavcem, čl. 2 odst. 1 písm. p) a čl. 2 odst. 4 nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.“.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 40  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 41   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Popis dodatečných zdrojů:

Tento podnět předpokládá dodatečné zdroje na plnění úkolů uložených spolunormotvůrci, zejména pokud jde o novou úlohu orgánů EBA a ESMA při plnění následujících úkolů: asistence při harmonizovaném provádění určování systémů EU podle nařízení o neodvolatelnosti vypořádání členskými státy a komunikace s provozovateli systémů a koordinace mezi členskými státy, pokud jde o povolování systémů třetích zemí podle nařízení o neodvolatelnosti vypořádání. Odhaduje se, že k provádění těchto úkolů budou zapotřebí dva kvalifikovaní a stálí zaměstnanci na plný úvazek, jeden v EBA a jeden v ESMA. Tyto úkoly vyžadují dobrou znalost insolvenčního práva a právních předpisů týkajících se infrastruktury finančního trhu. Zaměstnanci na plný úvazek musí být schopni posoudit zdůvodnění příslušných orgánů členských států ohledně toho, jak je slučitelnost pravidel systému v souladu s (vnitrostátním) insolvenčním právem, a zajistit, aby členské státy určovaly systémy EU konzistentním způsobem, a to i s ohledem na odvětvové právní předpisy. To platí jak pro systémy EU, tak pro systémy třetích zemí.

Orgán ESMA je povinen zřídit a dlouhodobě provozovat elektronickou centrální databázi, jak vyžaduje článek 26 nařízení o neodvolatelnosti vypořádání. Centrální databáze usnadňuje výměnu informací a dokumentů relevantních pro příjemce podle tohoto nařízení, včetně určování a registrace systémů EU a systémů třetích zemí, jakož i zveřejňování některých informací. Článek 26 rovněž upravuje přístup příslušných orgánů, registračních orgánů a vnitrostátních příslušných orgánů do platebních systémů, systémů vypořádání a systémů zúčtování. Vzhledem k tomu, že za platební systémy odpovídá orgán EBA v úzké spolupráci s ESCB, budou vyžadovat přístup rovněž centrální banky a orgán EBA.

Centrální databáze bude vyžadovat, aby orgán ESMA zřídil vhodnou IT infrastrukturu, která zajistí bezpečný, účinný a efektivní přenos a uchovávání informací, dokumentů a komunikaci mezi příslušnými zúčastněnými stranami (např. určenými systémy, příslušnými orgány atd.), jak je stanoveno v nařízení o neodvolatelnosti vypořádání. Centrální databáze požadovaná podle nařízení o neodvolatelnosti vypořádání by měla být stejným systémem jako systém požadovaný podle článku 17c nařízení EMIR, článku 21a nařízení CSDR, článku 38ea nařízení MiFIR a článku 35c nařízení o orgánu ESMA. Vzhledem k tomu, že tato centrální databáze je zřízena na základě dřívějšího mandátu, tj. nařízení (EU) 2024/2987 („EMIR 3“), náklady spojené se zřízením a průběžnou údržbou centrální databáze podle nařízení o neodvolatelnosti vypořádání by měly odrážet pouze relativní navýšení těchto nákladů nezbytné k tomu, aby mohla být centrální databáze zavedena podle požadavků nařízení o neodvolatelnosti vypořádání. To zahrnuje dodatečné náklady na usnadnění přístupu pro další zúčastněné strany, které musí mít přístup do centrální databáze podle nařízení o neodvolatelnosti vypořádání (přibližně 60 subjektů), a také náklady na uchovávání dalších informací, dokumentace a sdělení, které by byly uchovávány v databázi a/nebo předávány jejím prostřednictvím. Tyto náklady jsou zahrnuty do číselných údajů uvedených v dokumentu hlavního nařízení 46 týkajícím se „centrální databáze orgánu ESMA a platformy dohledu pro ústřední protistrany, centrální depozitáře cenných papírů a obchodních systémů“ (viz oddíl 4.3 hlavního nařízení, jakož i části D a E oddílu Konkrétní předpoklady v příloze uvedeného nařízení), a proto zde nejsou uváděny samostatně.

Odhady nákladů:

Výpočet nákladů vychází z pokynů GŘ BUDG pro kategorii zaměstnanců: smluvní zaměstnanec na základě průměrných nákladů na dočasného zaměstnance v roce 2025 (tj. 0,084 milionu EUR) a zahrnuje:

míru inflace ve výši 2 % počínaje rokem 2027,

opravný koeficient mzdy v případě Paříže, kde sídlí ESMA i EBA, ve výši 114,2 %,

částku 30 000 EUR/rok odpovídající provozním výdajům, zejména nákladům na budovy a IT, která je zahrnuta podle standardní ceny na rok 2025 s uplatněním inflace ve výši 2%.

Výše uvedené výdaje budou financovány: 1/ v případě orgánu EBA až ze 40 % prostřednictvím dotace Komise a až ze 60 % vnitrostátními příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením o zřízení evropských orgánů dohledu; 2/ v případě orgánu ESMA až z 50 % prostřednictvím dotace Komise a až z 50 % vnitrostátními příslušnými orgány, výhradně v souvislosti s novými dodatečnými úkoly vyžadovanými balíčkem evropské unie úspor a investic.

Na základě data vstupu v platnost v roce 2027 a s ohledem na dvanáctiměsíční prodlevu, kterou mají agentury na předložení návrhů původních aktů v přenesené pravomoci, se předpokládá, že další zaměstnanci na plný úvazek budou k dispozici od začátku roku 2028.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 50

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 4 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–3 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.8.Odhadované lidské zdroje a využití potřebných prostředků v decentralizované agentuře

Požadavky na zaměstnance (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

Prostředky kryté příspěvkem z rozpočtu EU v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky kryté případnými poplatky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Nepoužije se.

Prostředky kryté případným spolufinancováním v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příspěvek vnitrostátních příslušných orgánů Evropskému orgánu pro bankovnictví 51  

Příspěvek vnitrostátních příslušných orgánů Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy 52  

Přehled/souhrn lidských zdrojů a prostředků (v milionech EUR) potřebných v rámci návrhu/podnětu v decentralizované agentuře