EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.6.2025

COM(2025) 822 final

2025/0176(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697, pokud jde o obrannou připravenost a usnadnění investic do obrany a podmínek pro obranný průmysl

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ruská invaze na Ukrajinu zdůraznila, že je naléhavě zapotřebí posílit schopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) a tváří v tvář novým bezpečnostním hrozbám zlepšit obrannou připravenost členských států. Probíhající konflikt odhalil slabá místa evropského obranného prostředí a zdůraznil, že je důležité neprodleně zvýšit výrobní kapacity EDTIB a plně využít její inovační potenciál, zejména urychlením inovačních cyklů.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v návaznosti na výzvu Rady, aby Evropská komise urychlila práci ve všech oblastech s cílem do roku 2030 rozhodujícím způsobem zvýšit obrannou připravenost Evropy, je cílem tohoto návrhu vytvořit legislativní rámec Unie, který by umožnil rychlé zvýšení obranných průmyslových kapacit a podpořil inovace s cílem dosáhnout takové úrovně obranné připravenosti, která by mohla spolehlivě zamezit jakémukoli riziku ozbrojené agrese a řešit ho.

Návrh zohledňuje značné nedostatky v investicích do obrany, které se nahromadily v uplynulých desetiletích a které vyžadují mimořádné úsilí o obnovení obranné připravenosti do roku 2030. Zohledňuje také skutečnost, že současný regulační rámec není této potřebě přizpůsoben a je třeba jej upravit, aby bylo možné dosáhnout cíle obranné připravenosti do roku 2030.

Tento návrh Komise konkrétně zahrnuje rozšíření stávajících ustanovení právních předpisů týkajících se obrany a Evropského obranného fondu, jakož i právních předpisů, které se netýkají obrany, s cílem odstranit regulační překážky a zlepšit obrannou připravenost EU a budování průmyslu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Všechny právní předpisy, kterých se tento návrh týká, obsahují ustanovení, jejichž cílem je snížit zátěž členských států a průmyslu nebo jim poskytnout pomoc při plnění povinností, které jim ukládají příslušné akty, s cílem usnadnit uplatňování těchto právních předpisů a snížit jejich zátěž. Aby se zlepšila obranná připravenost členských států a podpořil rozvoj konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu, považuje se za nezbytné rozšířit ustanovení na celounijní obranný trh. 

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření na podporu evropského obranného trhu mají navazovat na stávající politická ustanovení a doplňovat je, a posílit tak obranné schopnosti Evropy a zlepšit obrannou připravenost členských států.

V rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise zajišťuje, aby její právní předpisy plnily svůj účel, zaměřovaly se na potřeby zúčastněných stran a minimalizovaly zátěž při dosahování svých cílů. Tento návrh je proto součástí programu REFIT, který snižuje nadměrnou zátěž v odvětví obrany tím, že ji uvádí do souladu s pravidly, která se v současnosti vztahují na různé postupy a režimy.

Tento návrh se zaměřuje na aktuální potřeby obranné připravenosti, díky čemuž je dosažení cílů právních předpisů účinnější a méně zatěžuje podniky a orgány veřejné správy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Návrh mění stávající nařízení EU. Právní základ návrhu je tedy stejný jako právní základ pozměněných nařízení. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (ES) č. 1272/2008 a nařízení (EU) č. 528/2012, je příslušným právním základem, pokud jde o tyto změny, článek 114 SFEU. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (EU) 2019/1021, je příslušným právním základem, pokud jde o tyto změny, čl. 192 odst. 1 SFEU. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (EU) 2021/697, je příslušným právním základem, pokud jde o tyto změny, čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a čl. 188 druhý pododstavec.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Povinnosti, výjimky nebo odchylky, které jsou přímo nebo nepřímo uloženy právem Unie, lze proto měnit pouze na úrovni Unie. Navrhované změny budou přínosem pro členské státy, průmysl a Komisi, přičemž cílem je zajistit obrannou připravenost a zjednodušení.

•Proporcionalita

Rozšíření ustanovení nebo zavedení zvláštních výjimek v různých právních předpisech EU na oblast obrany zjednodušuje právní rámec tím, že zavádí minimální změny stávajících povinností s cílem objasnit a upřesnit potřeby členských států v oblasti obranné připravenosti, které by měly dále poskytovat stejné zacházení jako v jiných oblastech, na něž se tato ustanovení zaměřují, vždy s příslušnými zárukami. Návrh se proto omezuje na změny, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby obranná připravenost využívala stejného právního rámce v různých oblastech EU.

Tato opatření nejdou nad rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

•Volba nástroje

Tyto právní předpisy obsahují ustanovení, která zohledňují situaci a rostoucí potřeby obranného sektoru a zajišťují, aby požadavky nadměrně nezatěžovaly procesy obranné připravenosti, výroby a dodavatelského řetězce. Cílem tohoto návrhu je v konečném důsledku usnadnit uplatňování těchto právních předpisů a snížit jejich zátěž.

V zájmu účinnosti se proto jako nejvhodnější řešení jeví společný návrh pro různá příslušná ustanovení vztahující se na obranu v podobě návrhu souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti. Volba nařízení pro tento návrh je odůvodněna zejména tím, že je potřeba použít stejný právní nástroj jako právní akty, které mají být změněny.

Cílené změny se týkají pouze použitelných prvků, které budou nyní rozšířeny na účely obrany, a je proto vhodné je zahrnout do jediného návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se. 

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Proces konzultací se zúčastněnými stranami byl komplexní a zahrnoval veřejný průzkum, který byl přístupný do 22. dubna 2025, a také řadu cílených setkání s členskými státy, příslušnými zástupci podniků z Unie a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami. V návaznosti na otevřenou veřejnou konzultaci v dubnu 2025 a rozsáhlé konzultace v souvislosti s průběžným hodnocením Evropského obranného fondu 2 shromáždily útvary Komise konkrétně údaje, důkazy a návrhy členských států, průmyslu a dalších zúčastněných stran ohledně právních, regulačních a administrativních překážek, které omezují schopnost evropského obranného průmyslu razantněji zvýšit výrobu a dosáhnout obranné připravenosti do roku 2030. Souhrnný balíček v oblasti obranné připravenosti představuje jak okamžitá a nápravná opatření, tak dlouhodobá strategická řešení k odstranění těchto překážek.

Mnoho zúčastněných stran, členských států i průmyslových subjektů, se vyjádřilo k právním předpisům v chemickém průmyslu, zejména k nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 3 . Jejich hlavní obavou bylo, že v raných fázích různých procesů nebyla zohledněna hlediska obrany a bezpečnosti, přičemž uváděli například probíhající diskusi o per- a polyfluorovaných alkylových sloučeninách (PFAS). Několik zúčastněných stran rovněž mělo za to, že možnost členských států udělit vnitrostátní výjimky v zájmu obrany (čl. 2 odst. 3 nařízení REACH) je vymezena příliš úzce. Kromě toho bylo také zmíněno, že výjimky v zájmu obrany jsou v různých právních předpisech formulovány odlišně, což vede k právní nejasnosti.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

Nepoužije se.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nepoužije se.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Pokud jde o nařízení (EU) č. 1907/2006 (REACH):

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

Pokud jde o nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích

Pokud jde o nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách

–vyjasnit a zjednodušit kritéria pro přidělení a zavést možnost výběru pouze nejrelevantnějších kritérií pro přidělení a provádět Evropský obranný fond prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů,

–vyjasnit pravidla platná pro přímé přidělování finančních prostředků,

–usnadnit používání nepřímého řízení,

–zjednodušit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a přístupová práva spolufinancujících členských států k výsledkům rozvojových projektů,

–umožnit financování nákladů na testovací činnosti prováděné mimo území Unie (např. na Ukrajině).

2025/0176 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697, pokud jde o obrannou připravenost a usnadnění investic do obrany a podmínek pro obranný průmysl

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114, čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183, čl. 188 druhý pododstavec a čl. 192 odst. 1 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Aby se v členských státech usnadnily investice do obrany, je nutné odstranit regulační zátěž pro obrannou připravenost. Toto usnadnění podpoří dlouhodobý růst obranného průmyslu a přispěje k podpoře obranné připravenosti členských států.

(2)Ačkoli několik nástrojů právních předpisů Unie poskytuje členským státům nezbytnou flexibilitu k přijímání opatření, která usnadňují rozvoj obranného průmyslu, vnitrostátní právní předpisy a jejich provádění často obrannou připravenost omezují. Tak je tomu například v případě možnosti členských států využívat výjimky z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 4 , pokud je to nezbytné v zájmu obrany, včetně obranné připravenosti.

(3)Právní rámec stanovený nařízením (ES) č. 1907/2006 by měl být přizpůsoben cíli obranné připravenosti. Pro ochranu vnitrostátních bezpečnostních zájmů a bezpečnostních zájmů Unie je s ohledem na zhoršenou geopolitickou situaci nutná flexibilita a agilita. Zároveň je nezbytné zachovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Existují náznaky, že některé členské státy při provádění nařízení (ES) č. 1907/2006 na vnitrostátní úrovni plně nezohledňují flexibilitu, kterou uvedené nařízení poskytuje. Aby byla zajištěna právní jistota a umožněno rychlejší jednání, je možné zdokonalit stávající výjimku v zájmu obrany. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti stávajících výjimek v zájmu vnitrostátní obrany v rámci nařízení (ES) č. 1907/2006 a poskytnout členským státům možnost povolit v případě potřeby širší výjimky při zachování základní odpovědnosti za vyvážení potřeb v oblasti obrany a bezpečnosti s ochranou zdraví a životního prostředí.

(4)Aby bylo zajištěno soudržné regulační prostředí pro obrannou připravenost, měly by být podobné změny provedeny i v dalších právních aktech týkajících se chemických látek, které stanoví rovnocennou vnitrostátní výjimku, konkrétně v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 5 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 6 .

(5)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 7 se provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách a Protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Smluvní strana nemůže udělit výjimky po přijetí rozhodnutí přijatého podle úmluvy o zařazení chemické látky na seznam v příloze A, B nebo C úmluvy nad rámec výjimek udělených podle úmluvy, ledaže smluvní strana toto zařazení na seznam nepřijme; proto by se potřeby obranné připravenosti měly řešit v přípravných fázích v Unii dříve, než budou v úmluvě stanoveny zákazy nebo omezení na mezinárodní úrovni. Z tohoto důvodu je důležité, aby byly shromážděny, vyhodnoceny a předloženy příslušné informace pro účely fáze hodnocení řízení rizik v rámci procesu zařazování látky na seznam v rámci úmluvy, neboť právě v této fázi může Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek zvážit případné výjimky z možných kontrolních opatření pro danou látku.

(6)Nelze vyloučit, že informace o používání chemických látek obsahují citlivé informace, které je třeba chránit. Členské státy by proto měly mít s náležitým ohledem na mezinárodní právo možnost stanovit výjimky z požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1021 z důvodu ochrany vnitrostátních nebo unijních obranných a bezpečnostních zájmů za účelem ochrany citlivých informací.

(7)Zpráva o průběžném hodnocení Evropského obranného fondu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 8 , potvrdila jeho celkovou účinnost a relevanci a zároveň zdůraznila potřebu dále zefektivnit postupy a snížit administrativní zátěž tam, kde je to možné, a zavést do uvedeného nařízení vyjasnění, zjednodušení a flexibilitu s cílem usnadnit provádění Evropského obranného fondu. Nařízení (EU) 2021/697 by proto mělo být změněno s ohledem na zkušenosti získané od roku 2021 a na zpětnou vazbu získanou během konzultací provedených v rámci průběžného hodnocení Evropského obranného fondu.

(8)Současný právní rámec pro provádění Evropského obranného fondu omezuje použití nepřímého řízení na výjimečné případy. Pro usnadnění rychlejších a efektivnějších inovačních cyklů, které umožní Evropskému obrannému fondu účinněji reagovat na vznikající obranné potřeby a technologický pokrok, a pro nákladově efektivnější provádění Evropského obranného fondu však může být nezbytné pružněji využívat nepřímé řízení. Proto je třeba zavést možnost pružnějšího využívání nepřímého řízení a zároveň zajistit, aby byly zachovány zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a odpovědnosti a aby využívání nepřímého řízení podléhalo přísnému monitorování a hodnocení, které zaručí optimální využití finančních prostředků Unie.

(9)Požadavek, aby se veškerá infrastruktura, zařízení, aktiva a zdroje používané k realizaci projektů financovaných z Evropského obranného fondu musely nacházet na území Unie a přidružených zemí, aby byly způsobilé k financování, omezuje potenciál evropské obranné technologické a průmyslové základny k využívání příležitostí pro testování, které nabízejí jedinečné výhody. Aby se toto omezení odstranilo, je nutné umožnit, aby byly k financování z Evropského obranného fondu způsobilé náklady na provádění testovacích činností ve třetích zemích, jako je Ukrajina. Testování na Ukrajině poskytuje možnosti, které v Unii nelze snadno zajistit, jako jsou rychle dostupné výsledky, testování 24 hodin denně a testování na bojišti, což může významně zlepšit vývoj a ověřování obranných technologií a produktů. Testování na Ukrajině navíc může usnadnit začlenění bezprostředních zkušeností z moderního válčení do dalšího vývoje obranných technologií a produktů, a tím zajistit technickou a strategickou výhodu pro evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu. Tím, že by náklady na testovací činnosti prováděné mimo území Unie byly způsobilé k financování, by Evropský obranný fond mohl podpořit vývoj účinnějších a inovativnějších obranných řešení, což by v konečném důsledku přispělo k posílení obranných schopností Unie.

(10)Průběžné hodnocení Evropského obranného fondu ukázalo, že stávající kritéria pro hodnocení návrhů v rámci tohoto fondu jsou příliš složitá, nejasná a v praxi obtížně použitelná. To vedlo k nadměrné administrativní zátěži a nejistotě pro Komisi a žadatele, což v konečném důsledku brání účinnému provádění Evropského obranného fondu. Je nezbytné zjednodušit kritéria pro přidělení a zavést větší flexibilitu při jejich uplatňování, aby bylo hodnocení účinnější, transparentnější a efektivnější. Možnost zvolit příslušnou podmnožinu kritérií pro přidělení podle konkrétních cílů výzev k podávání návrhů by umožnila provádět přizpůsobené a cílené hodnocení, a dosáhnout tak lepšího souladu s prioritami a cíli Evropského obranného fondu.

(11)Provádění Evropského obranného fondu ztěžuje požadavek na přijímání ročních pracovních programů, což vede ke složitým postupům a ztěžuje zajištění předvídatelnosti a kontinuity akcí podporovaných z Evropského obranného fondu. K vyřešení tohoto problému a zajištění větší flexibility při řízení Evropského obranného fondu je nezbytné zavést možnost provádět Evropský obranný fond prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů. To by Komisi umožnilo lépe plánovat a koordinovat podporu obranného výzkumu a vývoje a zároveň by to umožnilo efektivnější využití zdrojů a lepší součinnost mezi různými projekty a iniciativami. Umožněním víceletých pracovních programů by fond mohl lépe podporovat dlouhodobé projekty výzkumu a vývoje, rozvíjet spolupráci mezi zúčastněnými stranami a v konečném důsledku přispívat k posílení obranných schopností Unie.

(12)V zájmu zajištění větší účinnosti a efektivity Evropského obranného fondu je nezbytné poskytnout Komisi potřebnou flexibilitu k řízení programu způsobem, který optimalizuje využití zdrojů a minimalizuje administrativní zátěž. Za tímto účelem by měly být vyjasněny podmínky, za nichž může Komise využít přímého přidělování finančních prostředků, což by za určitých okolností umožnilo zjednodušený a zrychlený postup. Měla by být zajištěna kontinuita úsilí a účinné provádění projektů obranného výzkumu a vývoje při dodržování zásad transparentnosti, spravedlnosti a rovného zacházení. Komise by měla mít možnost lépe reagovat na vyvíjející se potřeby obranného sektoru, měla by být podpořena spolupráce mezi zúčastněnými stranami a měl by se zlepšit vývoj inovativních a účinných obranných řešení, čímž by se zvýšila bezpečnost Unie a obranyschopnost členských států.

(13)Evropský obranný fond má potenciál podpořit vývoj inovativních obranných technologií a řešení prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. Současný právní rámec je však příliš složitý a chybí mu jasnost ohledně podmínek pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi v rámci Evropského obranného fondu, což brání jeho účinnému využívání. Podmínky pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je třeba zjednodušit a vyjasnit, neboť stávající ustanovení podporují zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů), což není pro odvětví obrany vždy vhodné. Odstranění tohoto omezení vytvoří jasnější a účinnější rámec pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, což umožní Evropskému obrannému fondu lépe podporovat vývoj inovativních řešení, překlenout mezeru mezi výzkumem a uvedením na trh a poskytnout členským státům silnou pobídku k investicím do obranného výzkumu a vývoje.

(14)Stávající právní rámec Evropského obranného fondu neposkytuje členským státům dostatečná přístupová práva k výsledkům rozvojových projektů, zejména těm, které tyto projekty spolufinancují. Aby se tento problém vyřešil a podpořil se přístup k obrannému výzkumu a vývoji založený na větší spolupráci a kooperaci, je nutné udělit spolufinancujícím členským státům právo na přístup k výsledkům vývojových projektů za spravedlivých podmínek. Podmínky výkonu těchto přístupových práv by měly být stanoveny ve smluvním vztahu mezi příjemci a vnitrostátními orgány, které akci spolufinancují. Tím se zjednoduší proces vyjednávání mezi členskými státy a průmyslem a zkrátí se doba potřebná k udělení přístupových práv, čímž se podpoří efektivnější spolupráce v oblasti obranného výzkumu a vývoje.

(15)Aby se maximalizoval přínos změn nařízení (EU) 2021/697, měly by se změny uvedeného nařízení použít se zpětnou působností. Ačkoli některá ustanovení, jako například ustanovení týkající se kritérií pro přidělení, nelze vzhledem k jejich povaze se zpětnou působností použít, jiná ustanovení, jako například ustanovení o míře financování nebo testování mimo území Unie, mohou zlepšit účinnost a účelnost projektů financovaných v rámci Evropského obranného fondu. Aby se zajistilo, že finanční prostředky Unie budou vynakládány co nejefektivněji, měla by tato ustanovení platit ode dne 1. ledna 2025.

(16)Nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 1907/2006

V článku 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Členské státy mohou umožnit výjimky z tohoto nařízení pro látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo v předmětu, pokud je to nutné v zájmu obrany.“

Článek 2
Změny nařízení (ES) č. 1272/2008

V článku 1 nařízení (ES) č. 1272/2008 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Členské státy mohou povolit výjimky z tohoto nařízení pro látky, směsi a předměty uvedené v oddíle 2.1 přílohy I, pokud je to nutné v zájmu obrany.“

Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 528/2012

V článku 2 nařízení (EU) č. 528/2012 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8. Členské státy mohou umožnit výjimky z tohoto nařízení pro biocidní přípravky, samotné nebo obsažené v ošetřeném předmětu, pokud je to nutné v zájmu ochrany.“

Článek 4
Změny nařízení (EU) 2019/1021

Nařízení (EU) 2019/1021 se mění takto:

1)V článku 2 se doplňuje nový bod 14, který zní:

„14) „obrannou připraveností“ stav připravenosti členského státu nebo několika členských států reagovat na krizi definovanou v čl. 1 bodě 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES*, která se týká obrany.“

_________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).“

2)V článku 3 se vkládá nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Při shromažďování, posuzování a předkládání informací pro účely hodnocení řízení rizik podle čl. 8 odst. 7 a 8 úmluvy Komise a členské státy řádně zohlední obrannou připravenost a specifika obranného odvětví, včetně dopadů na dodavatelské řetězce obranné výroby.“

3)V čl. 13 odst. 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„V případě potřeby mohou členské státy stanovit výjimky z tohoto článku z důvodu ochrany vnitrostátních a obranných zájmů a za účelem ochrany citlivých informací za předpokladu, že tyto výjimky neohrožují dodržování případných povinností Unie nebo členských států podávat zprávy podle úmluvy.“

Článek 5
Změny nařízení (EU) 2021/697

Nařízení (EU) 2021/697 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)vkládá se nový bod 6a, který zní:

„6a) „přeshraničními malými a středními podniky“ malé a střední podniky, které jsou usazeny v členských státech nebo přidružených zemích jiných než těch, v nichž jsou usazeny právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia, které nejsou malými a středními podniky nebo společnostmi se střední tržní kapitalizací;“

b)bod 17) se nahrazuje tímto:

„17) „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;“.

2)V článku 4 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.“

3)V čl. 8 odst. 2 se zrušuje druhá věta.

4)V čl. 9 odst. 2 se vkládá druhý pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou být infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje používané příjemci a subdodavateli zapojenými do akce testování obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie podle čl. 10 odst. 3 písm. f) umístěny nebo drženy mimo území členských států nebo přidružených zemí, jak je stanoveno v pracovním programu. To nesmí být v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a musí to být v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a s články 20 a 23.“

5)V čl. 11 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V určitých řádně odůvodněných případech mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty i bez výzvy k podávání návrhu podle článku 198 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509*, a to i v případech uvedených v prvním pododstavci písm. e) uvedeného článku.“

________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj ).“

6)Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Kritéria pro přidělení

1.V souladu s článkem 203 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se každý návrh hodnotí podle jednoho nebo více z následujících kritérií stanovených v pracovním programu:

a)přínos návrhu k excelenci v oblasti obrany, zejména prokázáním toho, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím obranným produktům nebo technologiím;

b)přínos návrhu k inovacím nebo potenciální přelomovosti evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním toho, že součástí navrhované akce jsou průlomové nebo nové koncepce a přístupy, které dříve nebyly v obranném sektoru obrany uplatňovány;

c)přínos návrhu ke konkurenceschopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany vytvářením nových tržních příležitostí v celé Unii i za jejími hranicemi a urychlováním růstu podniků v celé Unii;

d)přínos návrhu ke snížení závislosti na zdrojích mimo Unii a k posílení bezpečnosti dodávek;

e)přínos návrhu k přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích, zejména s malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, které přinášejí do akce významnou přidanou hodnotu jako příjemci, subdodavatelé zapojení do akce nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce;

f)kvalita a efektivita provádění akce;

g)přínos návrhu ke zvýšení efektivnosti v průběhu celého životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové efektivnosti a potenciálu pro synergii v procesech pořizování, údržby a likvidace;

h)přínos návrhu k větší integraci evropského obranného průmyslu v celé Unii, zejména pokud jde o společné využívání, vlastnictví nebo údržbu konečného produktu nebo technologie.

2.Podrobnosti týkající se výběrových řízení a uplatňování kritérií pro přidělení uvedených v odstavci 1 stanoví pracovní program. To zahrnuje veškeré váhy kritérií, prahové hodnoty přidělovaných bodů a případně pravidla pro hodnocení návrhů ex aequo s ohledem na cíle výzvy k podávání návrhů.“

7)Článek 13 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku nepřekročí podpora z fondu 20 % způsobilých nákladů u činností uvedených v čl. 10 odst. 3 písm. e), aniž jsou dotčeny vyšší sazby financování, které se mohou použít v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.“;

(b)v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) u činnosti lze využít navýšené míry financování podle tohoto písmene, pokud je alespoň 10 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružené zemi, které se dané činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky nebo společnostmi se střední tržní kapitalizací a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přiděleného přeshraničním malým a středním podnikům definovaným v čl. 2 bodě 6a, které se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce;“.

8)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Bez ohledu na článek 201 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se finanční způsobilost ověřuje pouze u koordinátora.“

9)V čl. 17 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) může v jednotlivých případech opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);“.

10)Článek 22 se zrušuje.

11)Článek 23 se mění takto:

a)odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky transferu a vývozu obranných produktů. Pokud jde o transfery, členské státy se za účelem zajištění bezproblémového provádění akcí snaží používat obecné licence k transferu uvedené v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2009/43* a vyhnout se nepřiměřeným administrativním podmínkám.

4. Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím vývojových akcí podporovaných z fondu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, musí být Komise předem informována o každém převodu vlastnictví na nepřidruženou třetí zemi nebo subjekt nepřidružené třetí země, k němuž dojde do tří let po konečné platbě za akci. Je-li tento převod vlastnictví v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z fondu vrácena.“

_________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).“;

b)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Přístupová práva k výsledkům vývojových akcí se udělují vnitrostátním orgánům, které akci spolufinancují, za spravedlivých a přiměřených podmínek, na nichž se dohodnou s příjemci, kteří tyto výsledky vytvářejí.

Podmínky výkonu těchto přístupových práv jsou stanoveny ve smluvním vztahu mezi příjemci a vnitrostátními orgány, které akci spolufinancují.“

12)V článku 24 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Fond je prováděn prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů podle čl. 110 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.“

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce a článku 13 nařízení (EU) 2021/697 ve znění tohoto nařízení se použijí ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

(1)    Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030: JOIN/2025/120 final ze dne 19. března 2025.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1021/oj).

(8)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj ).