52025PC0821

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.6.2025

COM(2025) 821 final

2025/0172(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ruská invaze na Ukrajinu zdůraznila, že je zapotřebí posílit celoevropský trh s obrannými produkty, aby byl schopen tváří v tvář novým bezpečnostním hrozbám zlepšit obrannou připravenost členských států. Probíhající konflikt odhalil slabá místa v evropském obranném prostředí a zdůraznil význam soudržné a odolné obranné průmyslové základny. Dobře fungující obranný trh EU má zásadní význam pro zajištění toho, aby členské státy měly přístup k nezbytným obranným schopnostem, technologiím a produktům, které jim umožní účinně řešit současné i budoucí bezpečnostní výzvy.

Významný dopad na obranný trh EU má měnící se geopolitická situace, neboť dochází k narušení dodavatelských řetězců, zvyšuje se poptávka po obranných produktech a roste potřeba interoperabilních a inovativních řešení. Stávající právní předpisy, které mají dopad na obranný trh EU, však nejsou současným výzvám přizpůsobeny, což členským státům brání v rychlé a účinné reakci na vznikající hrozby. Stávající rámec, který byl vytvořen v době míru, často reaguje na naléhavé potřeby členských států pomalu a neposkytuje nezbytné pobídky pro investice do obranného výzkumu a vývoje, zejména pro usnadnění investic do obrany ve výši nejméně 800 miliard EUR v příštích čtyřech letech, jak je uvedeno ve společné bílé knize o budoucnosti evropské obrany 1 .

EU musí tyto výzvy řešit a podniknout kroky k posílení celoevropského trhu s obrannými produkty a podpořit integrovanější a konkurenceschopnější obrannou průmyslovou základnu. Vytvořením silnějšího a odolnějšího obranného trhu EU a rozvojem nezbytné infrastruktury může EU zlepšit obrannou připravenost členských států, podpořit evropskou strategickou autonomii a přispět ke stabilnějšímu a bezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí v Evropě.

Tento návrh je součástí souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti. Kromě toho, že zjednodušuje stávající právní úpravu obsaženou v jiných aktech, navrhuje tento návrh zavést zvláštní zrychlený povolovací postup týkající se obranné připravenosti.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem návrhu je přizpůsobit ustanovení, jimiž se řídí celoevropský obranný trh, současnému bezpečnostnímu scénáři, a to zavedením cílených úprav, které zjednoduší správní postupy, sníží byrokracii a poskytnou pružnější řešení. Zjednodušením postupů a omezením byrokratických překážek se návrh snaží vytvořit pružnější a pohotovější obranný trh EU, který bude lépe sloužit k vylepšení obranné připravenosti členských států a podpoře rozvoje konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh přispívá k dosažení cílů zvýšit obranné schopnosti EU a posílit její strategickou autonomii a zároveň podpořit rozvoj inovativních a udržitelných obranných technologií. Zrychlený povolovací postup zavedený tímto návrhem usnadní rychlé zavádění projektů obranné připravenosti a očekávaných investic do obrany ve výši nejméně 800 miliard EUR v příštích čtyřech letech, čímž se zajistí, že obranný průmysl EU bude moci rychle reagovat na vznikající bezpečnostní výzvy a přispívat k ochraně evropských občanů. Zefektivněním povolovacího postupu tento návrh rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a nákladů obranných společností, což jim umožní soustředit se na řešení potřeb členských států EU v oblasti vývoje špičkových technologií a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Navrhovaná opatření rovněž přispějí k odolnosti a strategické autonomii EU tím, že zajistí bezpečnost dodávek klíčových technologií souvisejících s obranou, což je zásadní pro podporu rozvoje obranných schopností a veřejný pořádek a bezpečnost. Podporou rozvoje silného a inovativního obranného průmyslu pomůže tento návrh snížit závislost EU na dodavatelích ze třetích zemí a zvýšit její schopnost reagovat na nové bezpečnostní výzvy.

Návrh je v souladu s politikami EU v oblasti bezpečnosti, zdraví a životního prostředí, neboť nezmírňuje normy, nýbrž usiluje o urychlení postupů. Tímto návrhem není dotčena úroveň kontroly, kterou předpokládají příslušné povolovací postupy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování EU. Cílem opatření navržených v tomto nařízení je zachovat řádné fungování vnitřního trhu, zejména celounijního obranného trhu. Vzhledem k současnému geopolitickému kontextu musí členské státy EU rychle zlepšit svou obrannou připravenost. K tomu budou nezbytné investice do obranné připravenosti, aby se zlepšilo fungování celoevropského obranného trhu (například do výrobních závodů, testovacích zařízení a nezbytné infrastruktury). Tyto rozvojové projekty zaměřené na zlepšení obranné připravenosti členských států nebo EU vyžadují několik povolení. Situace, kdy by některé části vnitřního trhu předpokládaly mnohem kratší povolovací postup, by vážně ohrozila bezproblémové fungování vnitřního trhu. Tento návrh zajišťuje, aby byl povolovací postup pro projekty obranné připravenosti rychlý a harmonizovaný ve všech členských státech.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílů návrhu nemůže být dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť problémy mají přeshraniční povahu. Obranný průmysl je vysoce integrovaný a propojený, společnosti působí ve více členských státech a spoléhají se na složité dodavatelské řetězce, které fungují přeshraničně. Navrhované akce se zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni Unie z důvodu množství, rychlosti a rozsahu potřebného úsilí. Zavedením zrychleného povolovacího postupu na úrovni EU má návrh vytvořit rovné podmínky obranným společnostem působícím v EU a zajistit, aby mohly rychle reagovat a účinně zvyšovat obrannou průmyslovou výrobu. Úsilí EU v oblasti kolektivní obrany vyžaduje koordinovaný přístup a navrhovaný mechanismus usnadní rychlé zavádění projektů obranné připravenosti.

Nedostatečná koordinace mezi členskými státy, pokud jde o povolovací postup u projektů obranné připravenosti, by mohla vést ke snaze o zavádění co nejmírnějších regulačních režimů nebo k tomu, že by některé části vnitřního trhu získaly konkurenční výhodu. To by bylo nežádoucí, protože by to negativně ovlivnilo bezpečnost dodávek obranných produktů a potenciálně ohrozilo schopnost EU reagovat na nově vznikající bezpečnostní hrozby. Navrhovaný mechanismus nemá na věcný základ povolovacích postupů žádný vliv, ale zavádí jednotné kontaktní místo v členských státech a pružnější způsob vyřizování žádostí o povolení. To umožní obranným společnostem efektivněji získávat příslušná povolení a zároveň zajistit dodržování nezbytných environmentálních, zdravotních a bezpečnostních norem.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je k tomuto účelu nezbytné.

Vzhledem k bezprecedentní geopolitické situaci, významnému ohrožení bezpečnosti Unie a bezprecedentnímu rozsahu investic do obrany v příštích čtyřech letech je navrhovaný politický přístup přiměřený rozsahu a závažnosti zjištěných problémů. Cílem návrhu je zlepšit obrannou připravenost členských států prostřednictvím opatření k zajištění bezproblémového fungování celoevropského obranného trhu v souvislosti s masivním a naléhavým zvýšením obranných výrobních kapacit.

•Volba nástroje

Komise navrhuje nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jedná se o nejvhodnější právní nástroj, neboť pouze nařízení může díky svému jednotnému uplatňování, závaznosti a přímé použitelnosti zajistit nezbytnou míru jednotnosti, která je nutná k snazšímu zavádění projektů obranné připravenosti.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Proces konzultací se zúčastněnými stranami byl komplexní a zahrnoval veřejný průzkum, který byl přístupný do 22. dubna 2025, a také řadu cílených setkání s členskými státy, příslušnými zástupci podniků z Unie a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami. Díky tomuto procesu konzultací a zkušenostem Komise s prováděním příslušných právních předpisů byly zjištěny hlavní překážky a problémy v rámci regulačního prostředí EU. Na základě cenných podnětů, které byly obdrženy, a odborných znalostí Komise se návrhy uvedené v tomto nařízení zaměřují na řešení těchto klíčových otázek a zlepšení celkové účinnosti regulačního rámce EU.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 6. března 2025 vyzvala Komisi k urychlení „práce ve všech oblastech s cílem v příštích pěti letech rozhodujícím způsobem zvýšit obrannou připravenost Evropy“. V týchž závěrech Evropská rada navíc výslovně vyzvala Komisi, aby urychleně přijala opatření ke zjednodušení v oblasti bezpečnosti a obrany.

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu, který má podpořit rychlou adaptaci evropského obranného průmyslu na nové geopolitické prostředí a pomoci zemi, která je od počátku roku 2023 ve válečném stavu, nebylo možné před přijetím souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti předložit posouzení dopadů. Do tří měsíců po přijetí tohoto návrhu Komise předloží pracovní dokument útvarů Komise, v němž podrobně odůvodní toto legislativní opatření a vysvětlí jeho vhodnost pro dosažení stanovených politických cílů v souladu s příslušnými pravidly pro zlepšování právní úpravy.

Návrh se týká omezených a cílených změn právních předpisů. Vycházejí ze zkušeností s prováděním právních předpisů. Nemají významný dopad na politiku, pouze zajišťují účinnější a účelnější provádění. Jejich cílená povaha a nedostatek relevantních možností politiky znamenají, že posouzení dopadů není nutné. Prvky dopadu těchto opatření, včetně analýzy výsledků veřejného průzkumu EU provedeného v této souvislosti, se však zabývá přiložené sdělení.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Očekává se, že návrh na zřízení jednotného kontaktního místa pro povolovací postup v odvětví obrany spolu se zrychleným povolovacím postupem bude mít pozitivní dopad na minimalizaci nákladů na dodržování předpisů pro malé a střední podniky, velké společnosti a další zúčastněné strany v odvětví obrany. Zřízením jednotného kontaktního místa v členských státech se již společnosti nebudou muset za účelem získání povolení obracet na více úřadů a správních orgánů, čímž se ušetří čas a prostředky vynaložené na administrativní úkony. Toto zjednodušení správních postupů výrazně sníží nejistotu a poskytne obranným společnostem větší jistotu a předvídatelnost, což jim umožní s větší jistotou plánovat své činnosti v oblasti obranné připravenosti.

Zrychlený postup, který předpokládá udělení povolení, pokud do stanovené lhůty není obdržena žádná odpověď, rovněž urychlí povolovací postup, což umožní obranným společnostem zahájit své projekty dříve, omezit zpoždění a minimalizovat související náklady. Tento zjednodušený proces zvýší konkurenceschopnost obranného průmyslu EU, zejména malých a středních podniků, které budou moci rychleji reagovat na měnící se podmínky na trhu a potřeby zákazníků. Efektivnější a předvídatelnější povolovací postup zatraktivní obranný sektor EU pro domácí i zahraniční investory, což by mohlo vést ke zvýšení investic a růstu v tomto odvětví.

To usnadní obchod v odvětví obrany, zejména malým a středním podnikům, které budou moci snadněji vyvážet své produkty a služby, což přispěje k růstu mezinárodního obchodu. Zřízení jednotného kontaktního místa a zavedení zrychleného postupu rovněž usnadní spolupráci mezi obrannými společnostmi EU a jejich mezinárodními partnery, podpoří rozvoj společných projektů a spolupráce a zároveň zajistí dodržování mezinárodních dohod a přiměřených požadavků, díky čemuž se minimalizuje administrativní zátěž pro malé a střední podniky a další zúčastněné strany.

•Základní práva

Nepoužije se.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na žádost členského státu bude pomoc při budování kapacit na podporu zřízení nebo provozu jednotného kontaktního místa způsobilá k financování v rámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), pokud bude program přijat a žádost bude v rámci schváleného finančního rámce programu. Podpora budování kapacit v rámci tohoto návrhu spadá do oblasti působnosti podpůrných opatření v rámci programu EDIP. Vzhledem k omezeným rozpočtovým důsledkům nebude vypracován legislativní finanční výkaz.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Toto nařízení zavádí zjednodušené povolovací postupy pro projekty obranné připravenosti. Všechny projekty obranné připravenosti budou těžit z toho, že členské státy určí příslušný vnitrostátní orgán, který bude fungovat jako jednotné kontaktní místo, bude mít na starost koordinaci a usnadnění povolování, bude dávat hospodářským subjektům pokyny a zajistí, aby informace byly veřejně přístupné a všechny dokumenty bylo možné předkládat digitálně. Nařízení pro povolovací postupy stanoví přesné lhůty. Tento návrh je v souladu s unijními právními předpisy o povolování.

2025/0172 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jak je zdůrazněno ve společné bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030 3 , čelí Unie akutní a rostoucí hrozbě spojené s návratem rozsáhlého konfliktu do Evropy. V reakci na tuto stupňující se hrozbu je nezbytné, aby Unie přijala rozhodná opatření k posílení své obranné připravenosti. Je naléhavě nutné zvýšit evropskou obrannou připravenost, aby Evropa nejpozději do roku 2030 měla silné a dostatečné evropské obranné postavení. Na základě prognóz postupného zavádění nástrojů navržených v rámci plánu ReArm Europe / Připravenost 2030 by investice do obrany mohly v příštích čtyřech letech dosáhnout nejméně 800 miliard EUR. Klíčovým aspektem tohoto úsilí je potřeba zvýšit výrobní kapacitu Unie v oblasti obrany, aby byla schopna účinně reagovat na nově vznikající bezpečnostní hrozby. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zjednodušit a harmonizovat právní předpisy. Zefektivněním a sladěním regulačních rámců může Unie vytvořit příznivější prostředí k tomu, aby mohl obranný průmysl fungovat, inovovat a vytvářet schopnosti, které jsou nezbytné k zajištění evropské bezpečnosti a obranné připravenosti.

(2)V této souvislosti by měla být obranná připravenost chápána jako schopnost členských států předvídat krize související s obranou, předcházet jim a reagovat na ně, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 4 , prostřednictvím proaktivního a koordinovaného přístupu. To zahrnuje zajištění dostupnosti obranných průmyslových kapacit potřebných k získání a udržení nezbytných zdrojů, schopností a infrastruktury s cílem účinně reagovat na tyto krize.

(3)Zřizování nebo rozšiřování zařízení, infrastruktury a provádění činností souvisejících s obrannou připraveností často vyžaduje podat žádost o několik příslušných povolení a souhlasů. Stávající povolovací postupy pro posuzování v různých oblastech jsou často zdlouhavé a těžkopádné. Tyto postupy v současné době postrádají celounijní ustanovení pro zrychlené postupy u konkrétních činností v oblasti obranné připravenosti, což brání včasnému zahájení výroby obranných produktů a související infrastruktury a činnostem a investicím v oblasti obranné připravenosti, jež jsou zásadní pro plnění nově vznikajících bezpečnostních požadavků.

(4)Vnitrostátní povolovací postup zajišťuje, aby projekty obranné připravenosti byly bezpečné a splňovaly environmentální, sociální a jiné bezpečnostní požadavky. Právo Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro obsah vnitrostátního povolovacího postupu, čímž zajišťuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a umožňuje udržitelné využívání možností Unie v rámci hodnotového řetězce surovin.

(5)Zároveň nepředvídatelnost, složitost a často i přílišná délka vnitrostátních povolovacích postupů podkopávají investiční jistotu potřebnou k účinnému zlepšování obranné připravenosti členských států. Struktura a délka povolovacího postupu se u příslušných projektů rovněž může v jednotlivých členských státech značně lišit. Za účelem zajištění a urychlení účinné realizace projektů obranné připravenosti by na ně proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a předvídatelné povolovací postupy.

(6)Některé členské státy již sice opatření k urychlení povolovacích postupů pro obranný průmysl přijaly nebo pravděpodobně přijmou, ale mohou tak činit různými způsoby, což by vedlo ke vzniku překážek pro fungování vnitřního trhu v odvětví obrany. Ukázalo se, že rozdílné vnitrostátní právní předpisy týkající se povolovacích postupů k plánování obranných projektů jsou překážkou pro evropské dodavatelské řetězce relevantních obranných produktů. Aby bylo zajištěno fungování vnitřního trhu, je nezbytné stanovit pro zrychlení povolovacích postupů harmonizovaná pravidla.

(7)Ačkoli orgány Unie mohou poskytovat pokyny a rámce, odpovědnost za povolování a usnadňování zrychlených povolovacích postupů nesou především členské státy. Členské státy mají nejlepší předpoklady k provedení změn, které odpovídají jejich specifickému správnímu a regulačnímu prostředí.

(8)Je naléhavě nutné omezit u projektů obranné připravenosti složitost a délku povolovacích postupů. Zavedením vnitrostátních povolovacích rámců, které těmto projektům přidělí prioritu a zajistí jejich rychlé zpracování, chce Unie nejpozději do roku 2030 zvýšit svou obrannou výrobní kapacitu a připravenost.

(9)Aby bylo možné tyto problémy řešit, měl by obranný průmysl využívat pravidla, která se osvědčila při zefektivňování průmyslových povolovacích postupů. Cílem je zkrátit lhůty pro povolování činností obranného průmyslu, včetně výstavby nových závodů a související infrastruktury, rozšiřování stávajících zařízení, zřizování testovacích míst, výcviku a certifikace, a zároveň navázat na stávající platná ustanovení a rozšířit je.

(10)Nedílnou součástí povolovacího postupu, a to i v odvětví obrany, je dodržování právních předpisů Unie, například v souvislosti s vodou, nakládáním s odpady, ovzduším, ekosystémy, stanovišti, archeologií, biologickou rozmanitostí a ochranou ptactva. Tato pravidla jsou nezbytnou zárukou, aby se zabránilo negativním dopadům nebo aby byly minimalizovány. Avšak aby se zajistilo, že povolovací postupy budou u projektů obranné připravenosti předvídatelné a včasné, měl by být využit veškerý potenciál k zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se však snížila například úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby byla potřebná posouzení sloučena, a nedocházelo tak ke zbytečnému překrývání.

(11)Aby se usnadnilo účinné a včasné vyřizování žádostí o správní povolení související s činnostmi obranné připravenosti a rozšiřováním obranné výroby, musí členské státy zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány zavedly zrychlené postupy. Tyto orgány by měly zajistit co nejrychlejší právní vyřízení těchto žádostí, a tím umožnit včasnou reakci na potřeby obranné připravenosti.

(12)Zřízení jednotného kontaktního místa pro žádosti průmyslu, které se týkají povolení v souvislosti s obrannými činnostmi, má zefektivnit komunikaci, snížit administrativní zátěž a zajistit rychlejší povolovací postup s jasnými a právně závaznými lhůtami, čímž se zajistí efektivní vyřizování žádostí průmyslu souvisejících s obranou. Kromě toho poskytne investorům jistotu tím, že zajistí rychlé zpracování žádostí o povolení a omezí rizika pro investice spojená se zdlouhavými postupy.

(13)V zájmu urychlení dosažení plné operační kapacity jednotných kontaktních míst by členské státy měly v co největší míře využít případné doplňkovosti se stávajícími jednotnými kontaktními místy, například těmi, která byla zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 5 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 6 .

(14)Členské státy by dále měly poskytovat nezbytnou administrativní podporu projektům obranné připravenosti na svém území, aby usnadnily jejich včasné a účinné provádění, přičemž by měly věnovat zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, které se na těchto projektech podílejí, a to poskytováním pomoci při dodržování platných správních a oznamovacích povinností, informováním veřejnosti s cílem zvýšit přijetí projektů a poskytováním pokynů předkladatelům projektů v rámci povolovacího postupu.

(15)Komise může jednotným kontaktním místům nabídnout podporu při budování kapacit, včetně technické pomoci, školení, monitorování a hodnocení, s cílem rozvíjet a posilovat schopnosti, postupy a zdroje, které jednotná kontaktní místa pro účely dodržování tohoto nařízení potřebují. O tuto podporu mohou požádat členské státy a bude spadat do oblasti působnosti podpůrných akcí v rámci Programu pro evropský obranný průmysl [odkaz bude doplněn po přijetí programu EDIP].

(16)S cílem zajistit jasnost ohledně statusu projektů obranné připravenosti, jimž jsou udělována povolení, a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů a zároveň neohrozit účinný soudní přezkum by členské státy měly zajistit, aby se veškeré spory týkající se povolovacího postupu pro projekty obranné připravenosti vyřešily včas. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchým postupům řešení sporů a aby projektům obranné připravenosti bylo přiznáno naléhavé zacházení ve všech správních a soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se těchto projektů týkají, nakolik vnitrostátní předpisy takové zrychlené řízení umožňují.

(17)S cílem poskytnout předkladatelům projektů a dalším investorům jistotu a jasnost potřebnou ke zlepšení rozvoje projektů obranné připravenosti by členské státy měly zajistit, aby doba trvání povolovacího postupu v souvislosti s těmito projekty nepřekročila stanovené lhůty.

(18)Tímto nařízením nejsou dotčeny případné závazky vyplývající z mezinárodního práva.

(19)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„projektem obranné připravenosti“ soubor činností, investic a opatření zaměřených na zvýšení obranné připravenosti členského státu nebo několika členských států, a to i prostřednictvím rozvoje obranného průmyslu;

2)„obranným průmyslem“ všechny podniky zabývající se vývojem, výrobou a produkcí obranných produktů pro obranné účely, které jsou definovány v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES 7 ;

3)„obrannou připraveností“ stav připravenosti členského státu nebo několika členských států reagovat na krizi definovanou v čl. 1 bodě 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 8 , která se týká obrany;

4)„společností se střední tržní kapitalizací“ nebo „podnikem se střední tržní kapitalizací“ společnost se střední kapitalizací podle definice v čl. 2 bodě 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 9 ;

5)„malými podniky se střední tržní kapitalizací“ podniky definované v příloze doporučení Komise (EU) 2025/1099 10 ;

6)„povolovacím postupem“ postup, který zahrnuje všechna příslušná povolení, včetně povolení nezbytných k výstavbě, rozšíření, přestavbě a provozu projektů obranné připravenosti, a všechny nezbytné administrativní kroky od potvrzení, že žádost je úplná, až po oznámení konečného rozhodnutí o této žádosti příslušným jednotným kontaktním místem;

7)„předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt obranné připravenosti;

8)„malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES 11 .

Článek 2
Jednotné kontaktní místo

1.Do … [tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost] každý členský stát zřídí nebo určí jeden orgán jako jednotné kontaktní místo na příslušné správní úrovni.

2.Jednotné kontaktní místo je odpovědné za usnadnění a koordinaci povolovacího postupu u projektů obranné připravenosti a za poskytování informací o zjednodušení administrativních postupů v souladu s článkem 3, včetně informací poskytovaných předkladateli projektu o tom, kdy je žádost považována za úplnou v souladu s čl. 5 odst. 6.

3.Jednotné kontaktní místo zřízené nebo určené podle odstavce 1 je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v rámci povolovacího postupu týkajícího se projektu obranné připravenosti. Informuje předkladatele projektu o konečném rozhodnutí v tomto postupu.

4.Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty v rámci povolovacího postupu v elektronické podobě.

5.Příslušné orgány zajistí, aby byly zohledněny veškeré relevantní provedené studie nebo povolení či oprávnění vydaná pro daný projekt a aby se nevyžadovaly žádné duplicitní studie, povolení či oprávnění, pokud unijní nebo vnitrostátní právo neurčuje jinak.

6.Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo a všechny příslušné orgány odpovědné za veškeré kroky v průběhu povolovacího postupu, včetně všech procesních kroků, měly dostatek kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, a to případně i pro účely prohlubování dovedností a změny kvalifikace.

7.Orgány zapojené do povolovacího postupu i další dotčené orgány jednotnému kontaktnímu místu upřesní a zpřístupní požadavky a veškeré informace, které jsou od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu požadovány.

8.Na žádost členského státu může Komise pomoci orgánům tohoto členského státu s budováním kapacit na podporu provádění tohoto nařízení, zejména při zřizování nebo provozování jednotného kontaktního místa.

Článek 3
Dostupnost informací online

Členské státy poskytují online, centralizovaně a snadno dostupným způsobem veřejný přístup k následujícím informacím o povolovacích postupech týkajících se projektů obranné připravenosti:

a)jednotná kontaktní místa podle čl. 2 odst. 1;

b)povolovací postupy, včetně informací o řešení sporů týkajících se povolovacích postupů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů, pokud jsou tyto postupy stanoveny vnitrostátními právními předpisy;

c)finanční a investiční služby;

d)možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států;

e)podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů nebo pracovního práva.

Článek 4
Urychlení provádění

Členské státy poskytují projektům obranné připravenosti na svém území administrativní podporu, přičemž věnují zvláštní pozornost malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací, které se na těchto projektech podílejí, a to i tím, že poskytují:

a)pomoc při zajištění dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv;

b)pomoc předkladatelům projektů při informování veřejnosti;

c)pomoc předkladatelům projektů v průběhu povolovacího postupu, zejména malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací.

Článek 5
Doba trvání povolovacího postupu

1.Povolovací postup pro projekty obranné připravenosti, včetně udělení příslušného povolení, nepřesahuje [60] dnů.

2.Pokud projekt obranné připravenosti vyžaduje výstavbu několika zařízení nebo jednotek na jednom místě, mohou se předkladatel projektu a jednotné kontaktní místo v zájmu dodržení platných lhůt dohodnout na rozdělení daného projektu do několika menších projektů.

3.Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu obranné připravenosti, může členský stát v jednotlivých případech lhůty uvedené v odstavci 1 před uplynutím její platnosti jednou prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů.

4.Pokud se některý členský stát domnívá, že navrhovaný projekt obranné připravenosti představuje výjimečná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo obyvatelstva obecně a je-li nezbytná dodatečná doba pro určení, zda jsou zavedena opatření k řešení identifikovatelných rizik, může lhůty uvedené v odstavci 1 do 30 dní od zahájení povolovacího postupu o 60 dní prodloužit.

5.Při uplatňování odstavců 3 nebo 4 jednotné kontaktní místo písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, ke kterému se očekává konečné rozhodnutí.

6.Nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti o udělení povolení dotčené jednotné kontaktní místo potvrdí, že žádost je úplná a zda se použije toto nařízení, nebo pokud předkladatel projektu nezaslal všechny informace potřebné pro zpracování žádosti, požádá předkladatele projektu, aby bez zbytečného prodlení předložil úplnou žádost, přičemž upřesní, které informace chybějí. Je-li předložená žádost i napodruhé považována za neúplnou, může jednotné kontaktní místo do [15] dnů od druhého podání znovu požádat o informace. Jednotné kontaktní místo nevyžaduje informace v oblastech, jež nejsou zahrnuty v první žádosti o informace, a je oprávněno požadovat další důkazy pouze za účelem doplnění zjištěných chybějících informací. Datum potvrzení úplnosti žádosti jednotným kontaktním místem se považuje za začátek povolovacího postupu týkajícího se uvedené žádosti.

7.Lhůtami stanovenými tímto článkem pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

8.Pokud jednotné kontaktní místo neinformuje předkladatele projektu o výsledku povolovacího postupu ve lhůtě stanovené v odstavci 1 a případně prodloužené lhůtě v souladu s odstavci 3 a 4, považují se povolení, na něž se žádost vztahuje, za udělená. Jednotné kontaktní místo neprodleně doručí předkladateli projektu písemné potvrzení, že povolení byla na základě předložené žádosti implicitně udělena.

Článek 6
Plánování

1.Vnitrostátní, regionální a místní orgány odpovědné za přípravu plánů, včetně zónování, územních plánů a plánů využití půdy, v příslušných případech vloží ustanovení o rozvoji činností, projektů, jakož i nezbytné infrastruktury obranné připravenosti do těchto plánů. K usnadnění rozvoje projektů obranné připravenosti členské státy zajistí, aby byly všechny relevantní údaje o územním plánování v souladu s článkem 3 dostupné online.

2.Pokud plány obsahují ustanovení o rozvoji projektů obranné připravenosti a jejich potřebné infrastruktury a vztahuje se na ně posouzení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 12 a podle článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS 13 , tato posouzení se spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení zabývá také dopadem na potenciálně dotčené vodní útvary podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 14 . Pokud jsou příslušné členské státy povinny posoudit dopady stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU 15 , jsou tyto dopady rovněž zahrnuty do spojeného posouzení. Spojení posouzení podle tohoto odstavce nemá vliv na jejich obsah nebo kvalitu. Spojené posouzení se provádí v rámci lhůt stanovených v tomto nařízení.

Článek 7
Prioritní status projektů obranné připravenosti

Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky, jakož i správní řízení týkající se projektů obranné připravenosti přede všemi vnitrostátními soudy, tribunály nebo panely, a to i s ohledem na mediaci nebo rozhodčí řízení, pokud existují ve vnitrostátním právu, se považují za naléhavé, pokud a nakolik vnitrostátní právo týkající se příslušných povolovacích postupů tyto naléhavé postupy upravuje, a za předpokladu, že jsou dodržena platná práva na obhajobu osob nebo místních společenství. V příslušných případech se těchto naléhavých postupů účastní předkladatelé projektů obranné připravenosti.

Článek 8
Použitelnost úmluv EHK OSN

Tímto nařízením nejsou dotčeny případné povinnosti podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo, a jejího Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaného dne 21. května 2003 v Kyjevě.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Vztahuje se pouze na žádosti o povolení podané pro projekty obranné připravenosti po tomto dni.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030, JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(2) Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030, JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).

(9) Doporučení Komise (EU) 2025/1099 ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (Úř. věst. L, 2025/1099, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2025/1099/oj).

(10) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků ( Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/42/oj).

(12) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/89/oj).

Choose the experimental features you want to try