This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52025PC0578
Proposal for a COUNCIL DECISION on the position to be taken on behalf of the European Union in the Association Council set up by the Euro-Mediterranean Agreement establishing an association between the European Communities and their Member States, of the one part, and the Republic of Tunisia, of the other part, with regard to the adoption of the EU-Tunisia Strategic Priorities for the period 2023-2027
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027
COM/2025/578 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.9.2025
COM(2025) 578 final
2025/0308(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie v Radě přidružení EU–Tunisko v souvislosti s plánovaným přijetím strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Evropsko-středomořská dohoda
Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé byla podepsána dne 17. července 1995 v Bruselu a vstoupila v platnost dne 1. března 1998 1 (dále jen „dohoda“). Dohoda o přidružení tvoří právní základ pro bilaterální vztahy mezi EU a Tuniskem.
Cíle dohody jsou:
–poskytnout vhodný rámec pro politický dialog mezi stranami, který umožní rozvoj úzkých vztahů ve všech oblastech, jež strany považují pro tento dialog za vhodné,
–vytvořit podmínky pro postupnou liberalizaci obchodu se zbožím, službami a kapitálem,
–podporovat obchod a rozvoj harmonických hospodářských a sociálních vztahů mezi stranami, zejména prostřednictvím dialogu a spolupráce, a podpořit tak rozvoj a prosperitu Tuniska a jeho lidu,
–podněcovat integraci zemí Maghrebu prosazováním obchodu a spolupráce mezi Tuniskem a zeměmi v regionu,
–podporovat hospodářskou, sociální, kulturní a finanční spolupráci.
2.2.Rada přidružení EU–Tunisko
Rada přidružení EU–Tunisko byla zřízena článkem 78 evropsko-středomořské dohody.
Rada přidružení má v případech stanovených v dohodě pravomoc přijímat rozhodnutí za účelem dosažení cílů uvedené dohody a předkládat vhodná doporučení. Rozhodnutí jsou pro obě strany závazná. Radě přidružení předsedá podle jejího jednacího řádu střídavě po dobu dvanácti měsíců EU a Tunisko. Rada přidružení se pravidelně schází na ministerské úrovni, a to jednou za rok.
2.3.Zamýšlený akt Rady přidružení EU–Tunisko
Rada přidružení EU–Tunisko má na svém 16. zasedání přijmout doporučení týkající se strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027 (dále jen „zamýšlený akt“).
Účelem zamýšleného aktu je poskytnout vodítko a inspiraci pro privilegované partnerství mezi EU a Tuniskem v období 2023–2027.
Revidovaná evropská politika sousedství 2 přijatá v listopadu 2015 stanoví rámec pro vymezení dvoustranných vztahů s partnerskými zeměmi. Uvedené vztahy by měly být upřesněny v politickém dokumentu vymezujícím „priority partnerství“, které jsou pro partnerské země klíčovým referenčním prvkem pro dosažení dohody o omezeném počtu vytyčených priorit pro nadcházející roky. EU a Tunisko dlouhodobě sdílejí privilegované partnerství. V zájmu dalšího posílení pevných a mnohostranných vztahů mezi oběma partnery byly na podporu provádění dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem stanoveny strategické priority.
„Strategické priority“ zohledňují společné zájmy a zaměřují se na oblasti, v nichž je spolupráce mezi EU a Tuniskem vzájemně prospěšná. Hlavními politickými prioritami, jež byly v rámci vztahů mezi EU a Tuniskem stanoveny pro období 2023–2027, jsou: i) prosazování prostoru hodnot (lidských práv, demokracie, řádné správy a právního státu); ii) inkluzivní, udržitelný a propojený sociálně-ekonomický rozvoj; iii) sblížení obou břehů Středozemního moře a řízení migrace a mobility.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Postoj, který má být zaujat jménem Unie, by měl spočívat ve schválení návrhu strategických priorit EU–Tunisko, který je připojen k tomuto návrhu.
Strategické priority EU–Tunisko ztělesňují společné cíle evropské politiky sousedství jakožto společného prostoru míru, prosperity a stability. Jejich cílem je řešit společné výzvy, před nimiž EU i Tunisko stojí, prosazovat sdílené zájmy a zajistit dlouhodobou stabilitu a udržitelný rozvoj na obou stranách. Kromě toho jsou v souladu se záměrem, který je uveden v závěrech Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2020 3 a kterým je vytyčení demokratického, stabilnějšího, ekologičtějšího a více prosperujícího jižního sousedství jako strategické priority pro EU.
Strategické priority věnují zvláštní pozornost tomu, aby se posílila spolupráce založená na nové Agendě EU pro Středomoří 4 a jejím hospodářském a investičním plánu pro země jižního sousedství 5 , Zelené dohodě pro Evropu, jakož i závěrech Rady o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství ze dne 16. dubna 2021 6 , a aby se omezil nepříznivý sociálně-ekonomický dopad pandemie COVID-19 a zároveň došlo zejména k zelenému, digitálnímu, odolnému a inkluzivnímu oživení. Dohoda o přidružení mezi EU a Tuniskem vymezuje obecný rámec pro spolupráci a strategické priority. Strategické priority vycházejí z Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 7 , z cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské klimatické dohody a společného závazku prosazovat univerzální hodnoty, k niž patří demokracie, právní stát a dodržování lidských práv.
Priority partnerství by měly přispět k naplnění přání lidu na obou stranách Středozemního moře, zejména zajištěním udržitelného inkluzivního rozvoje, sociální spravedlnosti, důstojných pracovních příležitostí, hospodářské prosperity a podstatného zlepšení životních podmínek. Mezi klíčové aspekty těchto cílů patří inkluzivní růst, který se opírá o inovace, účinná a participativní správa založená na zásadách právního státu, lidských právech a základních svobodách, zejména sociálních a pracovních právech, posílení postavení žen s cílem dosáhnout genderové rovnosti, jakož i právech dítěte. Tyto priority rovněž zohledňují příslušnou úlohu EU a Tuniska jakožto mezinárodních aktérů a jejich cílem je prohloubit dvoustrannou a regionální spolupráci, jakož i spolupráci na mezinárodní scéně. Lepším propojením mezi EU a Tuniskem dojde v této souvislosti ke vzniku nových příležitostí pro spolupráci, přičemž zvláštní důraz bude kladen na důležité nástroje, kterými jsou inteligentní mobilita, elektronická a automatizovaná mobilita, digitalizace a zelená ekonomika. Provádění stěžejních iniciativ hospodářského a investičního plánu nové Agendy pro Středomoří, mimo jiné prostřednictvím iniciativ Týmu Evropa, přispěje k plnění strategických priorit. Ty představují důležitou součást spolupráce EU s Tuniskem a pomáhají chránit naše společné zájmy a statky ve Středomoří.
Strategické priority EU–Tunisko byly vymezeny v úzkém dialogu s příslušnými útvary Komise a se zástupci členských států EU ve skupině Rady pro Mašrek/Maghreb a na základě jednání s tuniským ministerstvem zahraničních věcí.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, jimiž se dotyčný orgán řídí. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale mohou „rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 8 .
4.1.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě
Rada přidružení EU–Tunisko je orgán zřízený dohodou, konkrétně Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé, která byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.
Akt, který má Rada přidružení EU–Tunisko přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt může rozhodujícím způsobem ovlivnit výklad právních předpisů Unie, zejména pokud jde o politiku rozvojové spolupráce s Tuniskem. Důvodem je skutečnost, že strategické priority EU–Tunisko budou vodítkem a inspirací pro budoucí vztahy mezi EU a Tuniskem, zejména pokud jde o programování pomoci v kontextu rozvojové spolupráce v rámci nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), v období 2023–2027.
Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Má-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
4.2.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu souvisí se spoluprací s třetí zemí v rámci dohody o přidružení a evropské politiky sousedství. Opatření, jejichž přijetí bylo plánováno, se obecně týkají všech oblastí, na něž se vztahuje dohoda o přidružení, a jejich cílem je dále provádět a prohlubovat přidružení mezi stranami. Z toho vyplývá, že oblast působnosti, do níž navrhované rozhodnutí spadá, musí být vymezena s ohledem na dohodu o přidružení v celém jejím rozsahu.
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 217 Smlouvy o fungování EU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Vzhledem k tomu, že akt Rady přidružení EU–Tunisko změní předchozí strategické priority EU–Tunisko přijaté na zasedání Rady přidružení EU–Tunisko dne 9. listopadu 2018 9 , je vhodné jej po přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2025/0308 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.
(2)Podle článku 80 evropsko-středomořské dohody může Rada přidružení přijímat rozhodnutí za účelem dosažení cílů dohody a vydávat vhodná doporučení.
(3)Rada přidružení EU–Tunisko má na svém 16. zasedání přijmout doporučení o strategických prioritách EU–Tunisko.
(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě přidružení EU–Tunisko, neboť strategické priority EU–Tunisko budou moci rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, konkrétně její politiku rozvojové spolupráce s Tuniskem.
(5)Účelem zamýšleného aktu je poskytnout vodítko a inspiraci pro privilegované partnerství mezi EU a Tuniskem v období 2023–2027. EU a Tunisko dlouhodobě sdílejí privilegované partnerství. S cílem dále posílit pevné a mnohostranné vztahy mezi oběma partnery byly vymezeny strategické priority na podporu provádění dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být jménem Unie zaujat na 16. zasedání Rady přidružení EU–Tunisko, vychází z návrhu aktu týkajícího se strategických priorit EU–Tunisko, připojeného k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.9.2025
COM(2025) 578 final
PŘÍLOHA
návrhu ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2023–2027
Strategické priority partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií
na období 2023–2027
I.Úvod
Nezvratnou strategickou volbou a trvalým rysem zahraniční politiky Tuniska se stalo jeho sbližování s Evropskou unií. Svědčí o tom dlouhodobé pevné a úzké vazby mezi oběma stranami. V roce 1995 bylo tedy Tunisko první zemí jižního Středomoří, která uzavřela dohodu o přidružení s Evropskou unií. Ve své demokratické činnosti, jejímž cílem má být hospodářské oživení a snadnější zakotvení Tuniska v evropském prostoru, se bude tato země opírat o upřímný a konstruktivní politický dialog.
Spolupráce mezi Evropskou unií a Tuniskem se v průběhu let ve všech oblastech neustále prohlubovala a její současnou ambicí je vyvinout nový vzor partnerství založený na modernizovaných mechanismech a inovativních segmentech trhu. Evropská unie a Tunisko si přejí znovu potvrdit svou ambici pokročit ve svém strategickém a privilegovaném partnerství směřujícím ke stále užším vazbám mezi Tuniskem a Evropskou unií a dát mu impuls odpovídající vzájemným očekáváním, příležitostem a výzvám a zároveň postavit mladé lidi do středu našich iniciativ jakožto proaktivní hnací sílu společenských změn. Toto partnerství je součástí naléhavých strukturálních reforem, k jejichž provedení se Tunisko plně zavázalo a které jsou nezbytné pro udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj této země a zachování výdobytků, jichž bylo během přechodu k demokracii zahájeného po revoluci v roce 2011 dosaženo. Tyto reformy jsou nezbytným předpokladem úspěšného provádění partnerství.
Spolupráce mezi EU a Tuniskem vykazuje 28 let po podpisu dohody o přidružení a deset let poté, co Tunisko získalo status privilegovaného partnera, jedinečnost a dynamiku dvoustranných vztahů. Uvedený závazek by se měl rovněž zaměřit na to, čeho bylo společně dosaženo, a zdůraznit přínos evropské činnosti pro klíčová odvětví společného zájmu.
Pandemie COVID-19 a válka Ruska proti Ukrajině zhoršily již tak složitou sociálně-ekonomickou a bezpečnostní situaci v Tunisku a znovu odhalily vzájemnou závislost výzev a vzájemné prolínání problematických oblastí a zájmů mezi oběma stranami, Evropskou unií a Tuniskem. V tomto zvláštním kontextu tak byla prokázána schopnost reakce a strategická hodnota evropsko-tuniského partnerství a poskytnuta příležitost k užšímu dialogu s cílem prohloubit partnerství ve strategických oblastech společného zájmu, a posílit tak odolnost po pandemii COVID-19, nalézt odpovědi na krizi v oblasti potravinového zabezpečení a podpořit sociálně-ekonomický růst, který vytváří důstojná pracovní místa a do popředí priorit staví mladé lidi.
Díky uvedenému kontextu bylo možno ověřit význam priorit přijatých na období 2018–2020 1 a prozkoumat budoucí vyhlídky v oblasti dvoustranné i regionální spolupráce – včetně podpory hospodářského partnerství, které bude ekologické, digitální a inkluzivní a které se během diskusí prioritně zaměří na člověka –, a zejména budoucí vyhlídky pro mládež, které jsou významným cílem partnerství mezi EU a Tuniskem a které budou i nadále klíčovým prvkem naší spolupráce. Bude tedy nutné, aby nové strategické priority partnerství odrážely nový impuls spolupráce a vytvořily základ pro vztahy po období 2021–2027.
Tunisko se bez ohledu na interní, regionální nebo i mezinárodní obtíže nevratně zavázalo jít cestou budování demokracie, dodržování zásad právního státu a prosazování základních svobod, přičemž znovu potvrzuje, že je společně s EU odhodláno prosazovat demokratické hodnoty a dodržovat základní svobody.
Evropská rada zdůraznila, že demokratické, stabilnější a ekologičtější jižní sousedství těšící se větší prosperitě je pro EU strategickou prioritou. Společné sdělení Komise a vysokého představitele ze dne 9. února 2021 a závěry Rady ze dne 19. dubna 2021 2 o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství – ambiciózní a inovativní nová Agenda pro Středomoří – jsou vodítkem pro spolupráci EU s partnerskými zeměmi jižního sousedství a navrhují společně řešit společné výzvy a využít sdílených příležitostí zaměřením spolupráce na pět prioritních oblastí: i) posilování odolnosti, a to i v kybernetickém kontextu, budování inkluzivní a udržitelné prosperity, zlepšování podnikatelského prostředí a využití příležitostí, které nabízí digitální transformace; ii) podpora lidského rozvoje se zvláštním důrazem na mládež a její potřeby, zejména s ohledem na zaměstnatelnost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, prosazování lidských práv, řádné správy věcí veřejných a právního státu; iii) mír a bezpečnost; iv) migrace a mobilita; v) ekologická transformace, odolnost vůči změně klimatu, energetika a životní prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována mladým lidem jakožto klíčovým aktérům v prioritních odvětvích. Provádění iniciativ hospodářského a investičního plánu EU přispěje k dosažení strategických priorit a ochraně našich společných středomořských statků, přičemž bude představovat důležitou součást spolupráce mezi Evropskou unií a Tuniskem. Obě strany se zavazují aktivně spolupracovat v institucionálním rámci stanoveném v „nové Agendě pro Středomoří“.
Referenčními dokumenty pro účely partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií jsou rovněž Plán hospodářského rozvoje na období 2023–2027 a projekt „Vision Tunisie 2035“. Hlavní osy uvedeného plánu na období 2023–2025, které jsou v souladu s projektem „Vision Tunisie 2035“, jsou:
-lidský kapitál je základem udržitelného a inkluzivního rozvoje,
-znalostní ekonomika je hnací silou inovací a tvořivosti: otevření nových možností v oblasti kvalifikací a dovedností posílením systémů výzkumu, vývoje a inovací a podporou nově vznikajících podniků,
-konkurenceschopné a diverzifikované hospodářství příznivé pro soukromé iniciativy: posílení odolnosti hospodářství, zlepšení konkurenceschopnosti a využití komparativních výhod,
-zelená ekonomika a změna klimatu: urychlení transformace energetiky, přizpůsobení se změně klimatu a zachování udržitelnosti životního prostředí,
-sociální spravedlnost je základem sociální soudržnosti: podpora sociální spravedlnosti prostřednictvím snižování rozdílů a sociálního začleňování,
-spravedlivý regionální rozvoj a inkluzivní územní rozvoj: zintenzívnění rozvojového úsilí v interních regionech s cílem snížit rozdíly.
Jedním z hlavních pilířů vztahů mezi EU a Tuniskem zůstává spolupráce s občanskou společností, která je charakteristickým znakem jedinečnosti a privilegované povahy tohoto partnerství. V rámci tohoto obnoveného partnerství budou strany i nadále zapojovat občanskou společnost a sociální partnery v zájmu obohacení diskusí na politické a technické úrovni.
Intenzita výměn na obou stranách ukazuje hloubku kulturních, hospodářských a sociálních vazeb, které spojují oba břehy Středozemního moře. Regionální nestabilita, ozbrojené konflikty, přeshraniční trestná činnost, boj proti terorismu a násilnému extremismu by neměly narušovat obnovený závazek týkající se dodržování sdílených demokratických hodnot, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a právního státu, hospodářského a sociálního začleňování mladých lidí, žen a nejzranitelnějších osob a jejich účasti na veřejném a politickém životě, udržitelného hospodářského růstu, vytváření důstojných pracovních míst a ekologické a digitální transformace, které se řídí Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou, Zelenou dohodou pro Evropu, strategiemi Evropské unie, jakož i souvisejícími tuniskými strategiemi, zejména Strategií pro uhlíkově neutrální rozvoj, který je odolný vůči změně klimatu, do roku 2050 a energetickou strategií do roku 2035.
V souvislosti s revizí Agendy pro Středomoří v roce 2024 a se závěry Rady ze dne 19. dubna 2021 se plánuje přezkum v polovině období s cílem posoudit dopad a v případě potřeby upravit strategické priority.
II.Strategické priority partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií
1.Vyhlídky na spolupráci
Šíření onemocnění COVID-19 a dopady války Ruska proti Ukrajině, pokud jde o potravinové a energetické zabezpečení, prohloubily zranitelnost, nedostatky sociálních systémů a systémů zdravotní péče, jakož i nestabilitu v sociálně-ekonomických vrstvách. Partnerství mezi EU a Tuniskem bylo schopno této výzvě čelit, jak dokládá jeho vitalita a solidarita. Díky zkušenostem získaným v souvislosti se zdravotní a geopolitickou krizí se zdůraznil význam potravinového zabezpečení, podpory vědeckého výzkumu, rozvoje farmaceutického průmyslu, širokého využívání distančního vzdělávání a modernizace administrativy, přičemž vše uvedené zaujímá v agendě dvoustranných opatření významnou pozici. Vyhlídky na oživení představují příležitost pro hlubší partnerství.
Tunisko a EU tak budou pokračovat ve svém úsilí o překonání těchto výzev, prozkoumání nových oblastí spolupráce a přijímání společných opatření, zejména v oblastech spolupráce, do nichž patří klíčoví aktéři zajišťující odolnost (například mládež), a to v zájmu udržitelné sociálně-ekonomické obnovy s cílem:
·zlepšit cílené systémy zdravotní péče a sociální ochrany a jejich inkluzivnost prováděním vnitrostátní zdravotní politiky do roku 2030 a zajištěním trvalých výdobytků společenského dialogu o zdraví tak, že se občané zapojí do provádění a monitorování pokroku v oblasti zdravotní politiky,
·nastartovat udržitelné hospodářské oživení, zejména v odvětvích postižených pandemií a válkou Ruska proti Ukrajině, s cílem poskytnout společnosti, a zejména mladým lidem, vyhlídky do budoucna,
·podporovat vědecký výzkum v oblasti zdraví, rozvíjet farmaceutický průmysl a posilovat kapacity zdravotnického personálu, jakož i vyššího a středního zdravotnického personálu pro zvládání budoucích pandemií, pokud jde o připravenost a rychlou reakci,
·urychlit ekologickou a digitální transformaci a podpořit digitální začleňování a distanční vzdělávání, zejména ve venkovských oblastech. Zdravotní krize prohloubila stávající sociálně-ekonomické rozdíly mezi jednotlivými regiony země,
·prozkoumat příležitosti, které by mohly vyplynout z postavení Tuniska v centru hodnotových řetězců, zejména ve farmaceutickém odvětví a v automobilovém průmyslu, obzvláště pokud jde o elektromobily a služby. Tunisko je z tohoto hlediska spolehlivým kandidátem díky své dlouhodobé spolupráci s Evropskou unií, zeměpisné blízkosti, uznávaným kompetencím a vysoce kvalitním službám.
2.Prosazování prostoru hodnot (lidských práv, demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu)
Základem partnerství mezi Evropskou unií a Tuniskem je dodržování a posílení základních práv a svobod jednotlivce, demokratických hodnot, řádné správy věcí veřejných a právního státu, jež musí v rámci tohoto partnerství i nadále hrát ústřední úlohu. Evropská unie bude podporovat – mimo jiné prostřednictvím mobilizace zvláštních nástrojů jako je twinning a TAIEX (nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací) – ochranu demokratických výdobytků, posílení právního státu a dodržování lidských práv a bude i nadále do politického dialogu zapojovat občanskou společnost a sociální partnery.
Obě strany budou pokračovat ve společném závazku spočívajícím v podpoře transparentnosti s cílem zajistit řádné fungování státních institucí a přístup všech občanů k nestrannému a spravedlivému soudnictví, a to v souladu s mezinárodními normami prostřednictvím nezávislé a účinné soudní moci. V rámci partnerství je třeba rovněž podpořit ambici Tuniska uspět v digitální transformaci v zájmu zajištění rovného přístupu ke správním službám.
Mezi priority partnerství nadále patří genderová rovnost, ochrana práv a začlenění žen a mladých lidí do sociální, hospodářské a politické oblasti. Konkrétní opatření mohou být zaměřena na boj proti všem formám diskriminace a proti genderově podmíněnému násilí. Strany budou spolupracovat na zajištění vysoké úrovně ochrany práva na soukromí a na ochranu osobních údajů v legislativním a institucionálním rámci pro ochranu osobních údajů, a to i v souvislosti s prováděním příslušných mezinárodních úmluv, jakož i ve spolupráci s Eurojustem, Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO).
Mezi prioritní aspekty řádné správy věcí veřejných, dodržování zásad právního státu a lidských práv proto patří zejména:
·podpora reforem zaměřených na posílení právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, řádné správy věcí veřejných a modernizace veřejných institucí,
·pokračování reforem zaměřených na svobodu projevu, sdružování a shromažďování,
·pokračování volebních reforem v souladu s regionálními a mezinárodními závazky Tuniska a osvědčenými volebními postupy,
·podpora úsilí Tuniska, jehož cílem je na přední místo seznamu vnitrostátních priorit zařadit odstranění genderově podmíněného násilí a nadále podporovat činnosti Tuniska spočívající v boji proti všem formám násilí páchaného na ženách v souladu se zásadami uznávaných mezinárodních standardů a pokynů,
·posílení mechanismů pro účast občanů – zejména mladých lidí, žen a nejzranitelnějších skupin – na definování a provádění veřejných politik,
·zavedení opatření ke zlepšení účasti žen na trhu práce a rozhodování v hospodářské a politické oblasti, snížení nerovností mezi muži a ženami v soukromé sféře a na pracovišti a trvalé prosazování jejich práv,
·podpora místních institucí ve prospěch inkluzivní správy věcí veřejných, která občanům umožní, aby se cítili spravedlivě zastoupeni, pokud jde o jejich potřeby a zájmy,
·další konsolidace úsilí Tuniska v boji proti korupci a praní peněz,
·pokračování reformy soudního a vězeňského systému, včetně jeho sbližování s mezinárodními standardy – mimo jiné standardy Rady Evropy – a konsolidace úsilí Tuniska o modernizaci a provádění účinné politiky v oblasti trestního práva a předcházení mučení a jinému špatnému zacházení,
·provádění strategie týkající se reformy a digitalizace veřejné správy, včetně zřízení národního statistického systému. Proces digitalizace bude začleněn do politiky v oblasti ochrany osobních údajů, ochrany soukromí a souvisejících zájmů, a to i v policejních a soudních záležitostech, jakož i prevence obtěžování na internetu a kyberkriminality,
·rozvoj zdravého prostředí pro informace, svobodu projevu a sdělovací prostředky, jakož i další reformy týkající se boje proti dezinformacím,
·podpora úsilí v boji proti všem formám diskriminace, rasismu a mučení.
3.Inkluzivní, udržitelný a propojený sociálně-ekonomický rozvoj
Zdravotní krize a dopady války Ruska proti Ukrajině prohloubily již tak značné sociálně-ekonomické rozdíly mezi oběma břehy Středozemního moře. Tuniské hospodářství, které se vyznačuje otevřeností vůči vnějším trhům, a zejména evropskému trhu, bylo vážně zasaženo. Pokles HDP, růst nezaměstnanosti zejména mezi mladými lidmi, pokles vývozu, zvýšení cen základního zboží a ztráty zaznamenané v klíčových odvětvích svědčí o bezprecedentním hospodářském otřesu, který Tunisko postihlo. Tunisko si je vědomo toho, že překonání této krize bude nutně vyžadovat vytvoření inkluzivnějšího, odolnějšího, udržitelnějšího a propojenějšího hospodářského modelu, a to zejména prostřednictvím vytvoření společného hospodářského prostoru propojeného s Evropskou unií, přičemž se zdůrazní úloha mladých lidí při hospodářském oživení. V tomto ohledu budou obě strany vyzvány, aby společně přijaly prioritní opatření, jejichž cílem bude:
·v rámci ekologické transformace urychlit nezbytné strukturální reformy a vzít při tom v úvahu kontext poznamenaný dopadem pandemie COVID-19 a války Ruska proti Ukrajině,
·urychlit modernizaci státu a zlepšování správy veřejných financí, fiskální politiky a správy státních podniků a zachovat makrofinanční stabilitu, zejména v souvislosti s programy reforem iniciovaných tuniskou vládou a po dohodě s mezinárodními dárci,
·zlepšit hospodářskou infrastrukturu, životní prostředí a podnikatelské prostředí a nadále podporovat rozvoj soukromých investic a partnerství veřejného a soukromého sektoru v souladu s Národní strategií pro zlepšení podnikatelského prostředí,
·podporovat podnikání a sociální ekonomiku, jakož i startupy, malé, střední a velmi malé podniky a doprovázet je během jejich transformace,
·podporovat integrovanou a efektivní politiku Tuniska v oblasti začleňování a sociální ochrany pro všechny, která bude účinná a cílená, včetně budování kapacit příslušných veřejných orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti, koordinace systémů sociálního zabezpečení a zajištění uplatňování zásad rovného zacházení v právních předpisech týkajících se sociální oblasti, a k uvedené politice přijímat doprovodná opatření,
·prosazovat inkluzivní dialog s cílem posílit kapacity tuniských sociálně-ekonomických aktérů v boji proti sociálně-ekonomické nerovnováze a podporovat skutečný sociální mír, a zvýšit tak atraktivitu země pro zahraniční investory,
·chránit zdraví a bezpečnost spotřebitelů a usnadňovat obchod podporou rozvoje účinných rámců pro bezpečnost výrobků, jež vycházejí z pravidel a zásad EU,
·pokračovat v reformách s cílem usnadnit udržitelné vytváření kvalitních a důstojných pracovních míst, zejména pro mladé lidi, a zajistit rovný přístup ke kvalitnímu celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to s dovednostmi, které jsou průřezové a přizpůsobené potřebám trhu práce v rámci aktivní politiky začleňování do pracovního života, například v energetice a zemědělství, a zabránit předčasnému odchodu ze vzdělávání a odborné přípravy,
·usnadnit mladým investorům přístup k financování a inovovat financování projektů s využitím nových nástrojů Evropské unie, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus,
·podporovat finanční začlenění prostřednictvím podstatné podpory vnitrostátní strategie v této oblasti,
·pokračovat v podpoře modernizace tuniského průmyslu posilováním jeho odolnosti a urychlením jeho udržitelné a integrované transformace,
·prohloubit integraci tuniského hospodářství do hospodářství Evropské unie v souladu s normami a požadavky zelené a digitální ekonomiky na model udržitelného a solidárního rozvoje a trvalý růst, a to prostřednictvím modernizace obchodních a hospodářských vztahů opětovným zahájením komplexních obchodních a investičních jednání, které by mělo mimo jiné usnadnit tuniským zemědělským produktům přístup na evropský trh vyváženým a pro uvedené strany vzájemně prospěšným způsobem,
·posílit sbližování a konvergenci právních předpisů a institucí v oblastech souvisejících s obchodem se zbožím a službami s evropským trhem, zejména pokud jde o ekologickou a digitální transformaci. Důraz bude rovněž kladen na posílení zásad transparentnosti, aby se podnikatelské prostředí stalo stabilním, předvídatelným a atraktivním pro investory s přihlédnutím k otázce vymáhání pohledávek,
·zajistit rozvoj udržitelného, inteligentního a bezpečného dopravního systému prostřednictvím harmonizovaných norem, integrované multimodální sítě a provádění dohody o letecké dopravě, jakmile bude podepsána,
·podporovat mladé zemědělce a ženy ve venkovských oblastech, propagovat ekologické zemědělství a rozvíjet jeho vývozní kapacity,
·podporovat decentralizaci s cílem rozvíjet veřejné služby a sociální infrastrukturu odpovídající očekáváním a potřebám místních komunit. Důraz bude rovněž kladen na urychlení procesu rozvoje interních regionů s cílem postupně snižovat sociálně-ekonomické rozdíly. podporovat přeshraniční spolupráci, zejména v rámci evropského programu ENI INTERREG NEXT 2021–2027,
·podporovat kulturu jakožto prostředek sociálně-ekonomického a lidského rozvoje a uznat její přínos k dosažení cílů udržitelného rozvoje,
·podporovat odpovědný cestovní ruch a jeho potenciál jakožto prostředek ochrany hmotného a nehmotného kulturního dědictví,
·podporovat regionální integraci Tuniska v Maghrebu a Africe a vytvářet synergie mezi různými regionálními a subregionálními rámci partnerství. Je třeba zvážit propojení partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií se spoluprací mezi Afrikou a Evropskou unií a využít přitom postavení Tuniska a jeho komparativních výhod.
Účinné využívání nástrojů a mechanismů dvoustranné spolupráce poslouží k položení základů silnějšího hospodářského partnerství a podpoří další integraci Tuniska do evropského trhu, zejména prostřednictvím modernizace klíčových odvětví tuniského hospodářství. To rovněž umožní reagovat na společensko-ekonomické transformace v situaci, která nastala po pandemii COVID-19, jakož i v situaci stávajícího nedostatečného zabezpečení potravin.
Tunisko a Evropská unie budou pokračovat ve společném úsilí o digitální transformaci v zájmu propojené ekonomiky, a to prostřednictvím:
·evropské podpory účinného provádění národní digitální strategie při současném zajištění dodržování práva na soukromí a ochranu osobních údajů,
·podpory digitálního odvětví jakožto odvětví vytvářejícího bohatství a pracovní místa a využívání potenciálu mladých tuniských podnikatelů v digitální oblasti,
·vývoje digitálních platebních systémů,
·opatření pro začlenění digitalizace do popředí politiky v oblasti kultury a rozvoje tvůrčího odvětví,
·zvláštního zaměření na digitální oblast v programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa, přičemž se – jakožto prostředky přispívající k odolnému a inkluzivnímu růstu vedoucímu k tvorbě důstojných pracovních míst – podpoří výzkum a inovace, jakož i znalostní průmysl. Obě strany budou usilovat o začlenění Tuniska do Evropského výzkumného prostoru, zejména podporou vysokoškolského vzdělávání, posílením správy mechanismů pro podporu veřejného výzkumu a přenosu technologií mezi akademickými a průmyslovými kruhy,
·využívání digitálních technologií pro rozvoj inteligentního zemědělství a inteligentních dopravních systémů.
Obě strany jsou i nadále odhodlány urychlit transformaci energetiky, jakož i ekologickou transformaci v zájmu ekologického a udržitelného hospodářství:
·zlepšením ochrany životního prostředí a optimalizací hospodaření s přírodními zdroji, a to prostřednictvím provádění národní strategie pro zelenou ekonomiku,
·posílením spolupráce mezi Tuniskem a EU při dosahování cíle klimaticky neutrálního světa, zejména v souvislosti se spoluprací v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, výroby energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Rychleji a ve velkém měřítku je třeba využít velkého potenciálu solární a větrné energie, pokud jde mimo jiné o vytváření zelených pracovních míst, aby se Tunisko přeměnilo na výrobce a vývozce energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny a vodíku a dalších energetických produktů získaných z vodíku, a to zejména tak, že bude využívat většího propojení pro udržitelnou transformaci energetiky,
·v procesu transformace energetiky, průmyslového rozvoje a při definování nových hodnotových řetězců, udržitelné mobility a regionální integrace by se mohlo těžit z mechanismů v rámci Zelené dohody pro Evropu – včetně mobilizace finančních zdrojů – a bude nutná propojovací infrastruktura, například pro provádění projektu ELMED,
·podporou uhlíkové neutrality a energií z obnovitelných zdrojů a využitím potenciálu Tuniska pro tyto účely, zejména v oblasti solární a větrné energie. Tunisko by mohlo těžit z evropských mechanismů v rámci Zelené dohody Evropské unie,
·rozvojem odvětví energetiky tak, že se propojí rozvodné sítě mezi Evropskou unií a Tuniskem a podpoří se energetická účinnost,
·posílením odolnosti vůči změně klimatu a podporou Tuniska, pokud jde o přizpůsobování se v nejzranitelnějších odvětvích, zejména v zemědělství a zásobování vodou. Mezi prioritní způsoby spolupráce patří zavedení prioritního rozvojového programu pro regiony zaměřeného na snižování chudoby, zejména energetické a vodní chudoby, a zlepšení základních služeb, jako je asanace na venkově,
·řádným hospodařením s mořskými přírodními zdroji, ochranou a posílením pobřežních a mořských ekosystémů a přírodních oblastí z hospodářského a sociálního hlediska s cílem zachovat jejich ekologické vlastnosti a podpořit rozvoj udržitelné modré ekonomiky ve prospěch obyvatel, a to i v kontextu regionálních a subregionálních rámců spolupráce, jako je strategie Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) na období 2021–2030,
·posílením ekonomiky biologické rozmanitosti tak, že se podpoří oživení ekologicky odpovědného cestovního ruchu, který podporuje zachování a ochranu přírodního dědictví,
·budováním odolných systémů produkce potravin schopných dosáhnout potravinového zabezpečení a řešit degradaci krajiny a půdy, oslabení biologické rozmanitosti, hospodářskou nestabilitu a pandemie.
4.Sblížení obou břehů Středozemního moře a řízení migrace a mobility
Tunisko a Evropská unie uznávají, že mobilita je jedním z aspektů, které nejlépe ztělesňují podstatu jejich partnerství, a jsou i nadále odhodlány posilovat vzájemné vztahy, výměnu a spolupráci.
Mobilitou koncipovanou v rámci partnerství je podporován pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob usnadňující sdílení myšlenek a vytváření bohatství, zejména v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře dostupnosti stávajících způsobů legální a cirkulační migrace 3 , jejichž dopad má zásadní význam pro vytvoření ekosystému, který podporuje trvalé vytváření důstojných pracovních míst, zejména mezi mladými lidmi, a pomáhá zastavit odliv mozků. Spolupráce, která byla zahájena v roce 2016 v rámci partnerství mládeže, již přinesla významné výsledky. V tomto smyslu budou obě strany i nadále využívat úspěchů přidružení Tuniska k evropským programům, jako jsou „Erasmus+“, „Horizont Evropa“ a „Kreativní Evropa“.
Tunisko a Evropská unie budou pokračovat ve spolupráci, aby jakožto rovnoprávní partneři společně a účinně řešily výzvy, které představuje nucené vysídlování, nelegální migrace a další aspekty migrace a mobility včetně legální migrace, přičemž vezmou na vědomí sdělení Komise o paktu o migraci a azylu a budou respektovat pravomoci EU a jejích členských států a možnost zavést vnitrostátní azylovou strategii při současném respektování práv migrantů. Obě strany budou i nadále společně řešit základní příčiny nelegální migrace a zlepšovat spolupráci a zapojení do správy hranic a předcházení nelegálnímu vycestování na evropské pobřeží a hranice. Upřímný a konstruktivní dialog bude muset vyústit v konkrétní a proveditelná řešení ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, jež zohlední výjimečné okolnosti související se současnou geopolitickou krizí, která nastala po krizi zdravotní. Za tímto účelem strany vypracují strategie spolupráce na podporu rozvoje, zaměstnatelnosti a inkluze mladých lidí, z nichž by se v příslušných případech mohli stát nelegální migranti.
Obě strany musí posílit svou spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, a to zejména tak, že aktivně opětovně zahájí výměny v oblasti víz a zpětného přebírání, přičemž přihlédnou ke stávajícím dvoustranným dohodám s cílem uzavřít dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků a o zjednodušení vízového režimu, jakož i s cílem připravovat společné akce doprovázející dobrovolný návrat a opětovné sociálně-ekonomické začlenění migrantů. Aby se toho dosáhlo, je třeba zdůraznit nutnost společně přijatých řešení, která by byla individuálně uzpůsobena a odpovídala by skutečným potřebám a sdíleným povinnostem Tuniska a EU v souladu s prací vykonávanou v rámci vnitrostátního nástroje pro opětovné začlenění nazvaného Tounesna. Obě strany tak znovu potvrzují povinnost zpětného přebírání svých státních příslušníků, která vyplývá z mezinárodního práva.
Obě strany se shodují na sociálně-ekonomických a bezpečnostních výzvách, jež představují migrační toky ze subsaharské Afriky. Tunisko a Evropská unie se budou zabývat společnou úpravou mechanismů a zdrojů, jak finančních, tak logistických, které jsou Tunisku dány k dispozici v rámci jeho trvalého úsilí o řešení nelegální migrace ve složitém regionálním kontextu.
Posílená spolupráce v oblasti migrace a mobility se musí přednostně zaměřit na:
·podporu dokončení a provádění migrační strategie,
·pojetí legální migrace jako příležitosti a prostředku sociálně-ekonomického a lidského rozvoje na základě společných zájmů a závazků v rámci Talentového partnerství,
·předcházení nelegální migraci, jehož klíčovým prvkem je účinná ochrana hranic,
·posílenou spolupráci s cílem řešit základní příčiny nelegální migrace a vytvářet sociálně-ekonomické příležitosti v zemi a regionu,
·rozvoj kulturní a kreativní ekonomiky motivováním k investování do kulturního prostředí s cílem podpořit zaměstnatelnost mladých lidí,
·rozbíjení zločineckých sítí a organizací stojících za převaděčstvím migrantů v rámci operačního partnerství proti převaděčství (ASOP),
·posílení spolupráce pro účely předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu,
·obnovení výměny na vhodné úrovni v oblasti zpětného přebírání a víz za účelem uzavření dohod mezi Evropskou unií a Tuniskem o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků v souladu s účinnými postupy, které respektují základní práva, a o zjednodušení vízového režimu,
·rozvoj, provádění a spolupráci v oblasti integrované správy hranic, pátracích a záchranných operací na moři,
·vypracování společné komunikační strategie o pozitivních účincích řádného řízení legální migrace – na základě společných zájmů a závazků – a o úspěších spolupráce v této oblasti, jakož i komunikace o rizicích nelegální migrace,
·usnadnění přístupu Tuniska ke stěžejním programům Evropské unie (např. k programům Erasmus+ a Kreativní Evropa), aby byl potenciál tuniské mládeže v této zemi plně využit,
·podporu migrantů i opatření, které do popředí staví tvůrčí nápady v inovativních odvětvích, jako jsou nové technologie a zelená ekonomika,
·usnadnění cirkulační migrace studentů, výzkumníků a pracovníků v duchu solidarity s cílem společně bojovat proti odlivu mozků v souladu s pravomocemi EU a jejích členských států,
·podporu mobility sezónních pracovníků v zemědělství směrem do Evropy,
·posílení dialogu v souvislosti s Talentovým partnerstvím iniciovaným Evropskou unií,
·posílení řádné správy migrace zdůrazněním jejího regionálního rozměru a jejích důsledků pro země původu, tranzitu a určení, jakož i posílení základních práv migrantů a vysídlených osob,
·posílení řádné správy migrace zdůrazněním významu zavedení spolehlivého informačního systému, jakož i zlepšení výměny informací a údajů o nelegální migraci,
·posílení doprovodných opatření v případě zpětného přebírání a dobrovolného návratu v souladu s vnitrostátním mechanismem Tounesna,
·rozvoj třístranné spolupráce a zintenzivnění dialogu „jih-jih“ v této oblasti,
·rozvoj programů dobrovolného návratu, zpětného přebírání a opětovného začlenění pro migranty ze subsaharské Afriky, kteří nelegálně pobývají v Tunisku,
·rozvoj sociální a profesní reintegrace migrantů repatriovaných do Tuniska,
·posílení spolupráce s evropskými agenturami.
5.Mír a bezpečnost
Krizemi na obou stranách Středozemního moře jsou narušovány konvergentní a vzájemně provázané zájmy Tuniska a Evropské unie. Kromě uvedených tradičních bezpečnostních výzev se objevují také problematické oblasti spojené s nárůstem kyberkriminality v tomto regionu. V tomto ohledu jsou obě strany odhodlány vyvinout další úsilí o společné řešení těchto výzev v souladu se společnými hodnotami, a to s cílem vytvořit společný prostor bezpečnosti a prosperity.
V obnoveném závazku obou stran, který spočívá ve vymýcení hlavních problémů souvisejících s bezpečností, je třeba zohlednit iniciativy zaměřené na rozvoj řešení s regionálním rozměrem. V tomto duchu se Tunisko a Evropská unie budou snažit rozvíjet třístrannou spolupráci a podporovat vedoucí úlohu regionálních a mezinárodních aktérů.
Oba partneři posílí svou spolupráci v těchto prioritních oblastech:
·pokračování politického dialogu na vysoké úrovni o bezpečnosti a provádění druhé složky programu na podporu reformy bezpečnostního sektoru,
·boj proti praní peněz a financování terorismu pomocí evropských mechanismů a zdůraznění pokroku Tuniska v této oblasti,
·boj proti terorismu, radikalizaci a organizované trestné činnosti, včetně nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a drogami, se zaměřením na prevenci, jež je jedním z pilířů národní strategie pro boj proti terorismu, v souladu se závazky Tuniska,
·rozvoj politiky spočívající v pomoci obětem terorismu a v jejich ochraně,
·zvýšení úsilí o účinný boj proti kyberkriminalitě a provádění národní strategie,
·budování společné odolnosti, a to zejména v mimořádných situacích,
·zintenzivnění spolupráce v oblasti správy hranic,
·podpora zavedení národní strategie pro bezpečnost hranic,
·posílení kapacit pro řízení a prevenci rizik katastrof dle definice uvedené ve správním ujednání a v souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof a se Zelenou dohodou pro Evropu. Tato spolupráce bude posílena prostřednictvím nové Agendy pro Středomoří a programů, jako je „Prevence, příprava a reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy – jih“,
·podpora pevnější spolupráce s evropskými agenturami, zejména s Europolem a Cepolem, včetně uzavření pracovního ujednání mezi Europolem a příslušnými tuniskými orgány.
Tunisko a Evropská unie budou usilovat o předcházení konfliktům v regionu a jejich mírové urovnání dodržováním multilateralismu, mezinárodního práva a univerzálních hodnot, včetně lidských práv. Přání Evropské unie stát se aktivním aktérem při stabilizaci regionu je v souladu s tuniskou vizí mírového urovnání a předcházení sporům na africkém kontinentu. Za tímto účelem se obě strany zavazují, že:
·sladí své postoje, pokud jde o otázky míru a bezpečnosti v mezinárodním a regionálním měřítku,
·podpoří multilateralismus jako hlavní nástroj stabilizace v regionu,
·prozkoumají různé možnosti partnerství v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky.
III.Budoucí vize privilegovaného partnerství
Společná ambice dát začlenění Tuniska do evropského prostoru nový impuls, jakož i přání, aby byly dvoustranné vztahy povýšeny na privilegované partnerství, se budou muset odrazit ve vysokém tempu návštěv a politických kontaktů v rámci dialogu, který bude rozšířen tak, aby zahrnoval všechna témata společného zájmu, a zejména regionální a mezinárodní otázky. Strany se rovněž zavazují, že využijí příležitostí k dialogu na výročních zasedáních ministrů zahraničních věcí Evropské unie a zemí jižního sousedství, jak je navrženo v závěrech Rady ze dne 19. dubna 2021 a ve společném sdělení o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství. Tunisko a Evropská unie v této souvislosti a v zájmu podpory pokroku v konkrétní oblasti spolupráce zajistí, aby se tuniští ministři zúčastnili některých neformálních tematických setkání se členy Rady Evropské unie.
Strategické priority se v souladu s novou Agendou pro Středomoří a jejím hospodářským a investičním plánem pro jižní sousedství, jakož i s rozvojovým plánem na období 2023–2027 zaměřují na to, aby se dosud nevyužitého potenciálu Tuniska využilo. Podporují účinné provádění stěžejních iniciativ hospodářského a investičního plánu EU, jehož cílem je partnerství mezi Evropskou unií a Tuniskem posílit.
Statutární orgány, jako je Rada přidružení, Výbor pro přidružení a technické podvýbory, zůstávají privilegovanými fóry pro zahájení a prohlubování diskusí o praktických prostředcích provádění partnerství. Tunisko a Evropská unie budou v souladu se strategickými prioritami usilovat o co největší sdílení své práce a o posílení její účinnosti a přidané hodnoty. Za tímto účelem se obě strany zaváží, že reorganizují a restrukturalizují podvýbory tak, aby zohledňovaly nové priority partnerství.
Provádění těchto společných priorit vyžaduje zachování značné a důležité finanční podpory ze strany Evropské unie, flexibilitu, pokud jde o nástroje a postupy, lepší propojení dvoustranných a regionálních programů, modernizaci stávajících právních a institucionálních rámců spolupráce a přijetí individuálního přístupu při současném zohlednění jedinečné povahy tuniských zkušeností v tomto regionu.
Obě strany se zavazují, že své strategické vztahy dostatečně zviditelní a zdůrazní úspěchy partnerství a jeho silné stránky pomocí rozvoje společné komunikační strategie, díky níž bude možno podpořit vícerozměrnou povahu spolupráce.
Rozhodnutí Rady přidružení EU–Tunisko č. 1/2018 ze dne 9. listopadu 2018, kterým se přijímají strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020 [2018/1792]; je třeba poznamenat, že platnost těchto priorit byla prodloužena do roku 2021 rozhodnutím č. 1/2021 EU–Tunisko ze dne 24. listopadu 2021 o dohodě o prodloužení platnosti strategických priorit EU–Tunisko.
Závěry Rady 7931/21 ze dne 19. dubna 2021.
Veškeré odkazy na legální migraci jsou v souladu se závěry Rady 7931/21 ze dne 19. dubna 2021, v souladu s pravomocemi EU a členských států.