EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 572 final

Návrh

Interinstitucionální dohoda

mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

Návrh

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA

mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

SE DOHODLY TAKTO:

1.Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je zavést rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení.

2.Tato dohoda je závazná pro orgány po celou dobu své platnosti. Nedílnou součástí této dohody je její příloha.

3.Tato dohoda nemění rozpočtové pravomoci orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) 20XX/XXX  1 (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 2 (dále jen „finanční nařízení“)] a v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 20XX/XX  3 (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“) a nejsou jí dotčeny pravomoci vnitrostátních parlamentů týkající se vlastních zdrojů.

4.Jakákoli změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu všech orgánů.

5.Tuto dohodu tvoří tři části:

–    část I se týká spolupráce mezi orgány v souvislosti s víceletým finančním rámcem a zvláštními nástroji,

–    část II se týká spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech,

–    část III se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu.

6.Tato dohoda vstupuje v platnost dnem XX XX XX a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 4 .

ČÁST I
Spolupráce mezi orgány v souvislosti s víceletým finančním rámcem

A. Ustanovení týkající se spolupráce mezi orgány během celého procesu vedoucího k přijetí finančního rámce

7.V souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.

B. Ustanovení o zvláštních nástrojích

Nástroj pružnosti

8.Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti podle článku 8 nařízení o víceletém finančním rámci poté, co posoudí možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.

V návrhu na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.

Nástroj jediného rozpětí

9.Uvolnění všech částek nebo jejich části uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o víceletém finančním rámci (dále jen „rozpětí pro nepředvídané události“) navrhne Komise poté, co zjistí, že nezbytné prostředky na závazky nebo případně prostředky na platby nelze financovat jinak. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Rozpětí pro nepředvídané události mohou Evropský parlament a Rada mobilizovat v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST II
ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. Postup spolupráce mezi orgány

Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů

10.Pokud legislativní akt, který se týká víceletých programů nebo nástrojů a je přijímán řádným legislativním postupem, obsahuje ustanovení, jímž normotvůrce stanoví orientační finanční krytí programu, představuje tato částka pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Evropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu nebo nástroje neodchýlí o více než 20 %, ledaže nastanou řádně odůvodněné nové okolnosti, a to i ve vztahu k politickým prioritám Unie, s přihlédnutím k výsledkům provádění programů a nástrojů.

Tento bod se nevztahuje na prostředky předem přidělené jednotlivým členským státům podle nařízení [(EU) XXXX/XX] [Národní a regionální fond partnerství].

Finanční plánování

11.K poskytnutí přesných a spolehlivých prognóz rozpočtových dopadů základních aktů ve smyslu čl. 2 odst. 4 finančního nařízení a projednávaných legislativních návrhů připojí Komise k návrhu rozpočtu úplný orientační finanční plán pro okruhy 2 a 3 víceletého finančního rámce. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

a)základní akty s rozlišením mezi víceletými programy, právními akty, kterými se zřizují decentralizované agentury nebo kterými se tyto agentury pověřují úkoly, a ročními akcemi:

1)u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty, dobu jejich trvání, celkové orientační finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;

2)u právních aktů, kterými se zřizují decentralizované agentury nebo kterými se tyto agentury pověřují úkoly, by Komise měla uvést právní základ, na jehož základě byly přijaty, a poskytnout víceleté odhady;

3)u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;

b)projednávané legislativní návrhy Komise s nejnovější aktualizací jejich možného dopadu na rozpočet, včetně případné související potřeby úpravy plánu v případě přijetí.

Orientační finanční plán musí transparentně uvádět nepřidělené rezervy a „polštáře“ v rámci víceletých programů.

K poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o:

a)všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);

b)právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něho začlení výsledky rozpočtového procesu a jakékoli jiné důležité rozhodnutí.

B. Decentralizované agentury A EVROPSKÉ ŠKOLY

12.Před předložením návrhu na zřízení nové decentralizované agentury a po zvážení možnosti přidělit plánované úkoly stávajícímu orgánu, instituci nebo jinému subjektu, by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav potřebných zaměstnanců a minimální rozsah potřebných kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, soudržnost, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této decentralizované agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované decentralizované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

—za prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové decentralizované agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního rozpočtového třístranného rozhovoru, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení decentralizované agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje,

—za druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn; tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných kroků stanoveného legislativního postupu;

—za třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se projedná před dosažením konečné dohody a formálně ho potvrdí normotvůrce; zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného rozhovoru (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování;

—za čtvrté, dosažená dohoda, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení; uvedené společné prohlášení schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se decentralizované agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury.

Pokud se úkoly decentralizované agentury významným způsobem změní prostřednictvím právního aktu, jehož součástí není změna jejího původního zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury.

13.V rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012.

14.Pokud Nejvyšší rada evropských škol zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.

C. Postup rozpočtové kontroly v případě aktu Rady podle článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie

15.Pokud Komise předloží návrh na přijetí aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie, může se použít následující ujednání pro postup rozpočtové kontroly mezi Evropským parlamentem a Radou za aktivní pomoci Komise.

16.Komise ke každému návrhu aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU připojí posouzení rozpočtových důsledků navrhovaného právního aktu a uvede, zda daný akt může mít podle jejího názoru značné důsledky pro rozpočet Unie. Na tomto základě mohou Evropský parlament a Rada požádat o zahájení postupu.

Postup se realizuje ve smíšeném výboru složeném ze zástupců Evropského parlamentu a Rady na příslušné úrovni. Na práci tohoto smíšeného výboru se bude podílet Komise.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady podle článku 122 Smlouvy o fungování EU, naváží Evropský parlament a Rada konstruktivní dialog s cílem dosáhnout společného porozumění rozpočtovým důsledkům zamýšleného právního aktu s náležitým ohledem na naléhavost dané záležitosti.

Postup by měl probíhat po dobu nepřesahující dva měsíce, ledaže dotyčný akt musí být přijat před určitým datem nebo, vyžaduje-li to naléhavost věci, v kratší lhůtě stanovené Radou.

ČÁST III
SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROČNÍHO ROZPOČTOVÉHO PROCESU

17.Orgány přijmou veškerá opatření, aby usnadnily průběh ročního rozpočtového procesu.

Orgány v průběhu ročního rozpočtového procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány ve všech stadiích tohoto procesu spolupracují prostřednictvím vhodných kontaktů mezi sebou s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru sbližování názorů.

Orgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a konvergentně a směřovala ke konečnému přijetí souhrnného rozpočtu Unie.

Ve všech stadiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat rozpočtové třístranné rozhovory. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem své zástupce na každé zasedání, stanoví svůj mandát pro jednání a o opatřeních týkajících se zasedání včas informuje ostatní orgány.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze.

18.Během rozpočtového procesu a při přijímání ročního rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

A. Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)

19.Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků se orgány dohodly, že budou platební prognózy a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících rozpočtových letech. Toto posuzování probíhá formou zvláštních jednání mezi orgány na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podle okolností podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb, obdržených žádostí o platbu a revidovaných prognóz, případně včetně dlouhodobých prognóz, jakož i příslušných informací o podmíněných závazcích.

B. Výdaje související s dohodami o rybolovu

20.Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě, průběhu a završení jednání o dohodách o rybolovu, včetně jejich rozpočtového dopadu.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, které mají vstoupit v platnost nebo mají být prozatímně prováděny do 1. ledna daného rozpočtového roku, se zahrnou do hlavní operační rozpočtové položky.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost nebo jsou prozatímně prováděny po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku.

21.Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.

c. financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

22.Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

23.U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím pododstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

V rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

–    civilní mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně jednotlivých hlavních misí uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

–    další civilní akce SZBP,

–    naléhavá a přípravná opatření pro tyto mise,

–    nešíření zbraní a odzbrojování,

–    zvláštní zástupci Evropské unie.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP, během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.

24.Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně třikrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do třiceti dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

V Bruselu dne

PŘÍLOHA
SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROČNÍHO ROZPOČTOVÉHO PROCESU

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

1.Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

Část B. Priority rozpočtového procesu

2.V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná rozpočtový třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány priority financování pro rozpočet na nadcházející rozpočtový rok. Jednání zohlední politické priority Unie, které orgány určily v příslušných dokumentech, a jejich cílem bude poskytnout podklady pro rozpočtový proces a prozkoumat, jak lze tyto priority nejlépe zohlednit v příštím rozpočtu.

3.V rámci třístranného rozhovoru se rovněž projednají veškeré otázky vyplývající z plnění rozpočtu v běžném rozpočtovém roce na základě informací, které poskytne Komise v souladu s bodem 19 této dohody.

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

4.Orgány jiné než Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

5.Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie v souladu s politickými prioritami Unie a s náležitým ohledem na finanční plán uvedený v bodě 11 této dohody.

6.Evropský parlament a Rada se zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na aktuální rozpočtový rok.

7.V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o finančním řízení, se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

8.Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.

9.V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu, a zejména během dohodovacího období, udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu relevantních informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

10.V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby k návrhu rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru předkládat návrhy na změnu, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje zejména odhady týkající se zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

11.Rozpočtový třístranný rozhovor se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si názory na tento návrh rozpočtu.

12.Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých příslušných záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto rozpočtovém třístranném rozhovoru.

13.Rozpočtový třístranný rozhovor se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E. Dohodovací postup

14.Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 5 .

15.Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech této přílohy.

16.Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za něj budou jednotlivých schůzí účastnit, a stanoví jejich mandát pro vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

17.V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

18.Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních zastoupení rozpočtové třístranné rozhovory, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

19.Schůze dohodovacího výboru a rozpočtové třístranné rozhovory se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

20.Termíny schůzí dohodovacího výboru a rozpočtových třístranných rozhovorů se stanoví předem dohodou orgánů.

21.Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), v nichž jsou porovnány jednotlivé fáze rozpočtového procesu ( 6 ). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“, celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za uzavřené ( 7 ), aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

Ke vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn Evropského parlamentu, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

22.V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci rozpočtových třístranných rozhovorů:

a)vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

b)potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok;

c)projednají otázky určené v souladu s písmenem a) s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

d)řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných rozhovorů či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranný rozhovor pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou tyto závěry pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

23.Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných rozhovorů a dokument určený k případnému potvrzení spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných rozhovorů dosaženo předběžné dohody.

24.Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

a)číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů víceletého finančního rámce;

b)konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

c)seznam položek, které nebyly ve srovnání s návrhem obsahujícím návrh rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny;

d)dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

25.Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 24 této přílohy.

Po přijetí společného návrhu je rozpočet revidován po právní a jazykové stránce, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

26.Orgán, jenž schůzi (rozpočtové třístranné rozhovory či dohodovací jednání) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných rozhovorů.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

27.Vzhledem k tomu, že opravné rozpočty jsou často zaměřeny na specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž se v největším možném rozsahu zamezí tomu, aby bylo nutné svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

28.Orgány usilují o to, aby počet opravných rozpočtů byl co nejnižší.

Harmonogram

29.O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

30.Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly co nejdříve poté, co jej Komise přijme.

31.Za účelem urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby byl účinný v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

32.Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší podmínky k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného rozhovoru, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

33.Na pořad jednání rozpočtových třístranných rozhovorů plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním rozpočtového třístranného rozhovoru.

34.Je-li během rozpočtového třístranného rozhovoru dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku rozpočtového třístranného rozhovoru při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvami a svými příslušnými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

35.Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvami.

36.Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádán rozpočtový třístranný rozhovor:

a)je-li během rozpočtového třístranného rozhovoru dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto rozpočtového třístranného rozhovoru souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde;

b)není-li v průběhu rozpočtového třístranného rozhovoru dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

(1)    Úř. věst. L.., s.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(3)    Rozhodnutí Rady [(EU, Euratom) 20XX/XX ze dne […][] (Úř. věst. L.., s. …, ELI...).

(4)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28, ELI:  http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj .

(5)    Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1971/1182/oj).

(6)    Jednotlivými fázemi se rozumí: rozpočet na běžný rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily všechny orgány).

(7)    Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za uzavřenou je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.